Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Poměry ve výrobě zemědělské jsou docela odchylné proti poměrům ve výrobě v jiných odvětvích, hlavně pokud se týče průmyslu. Zde v průmyslu jsou podmínky výrobní různé jen pokud se snad týče surovin a pracovních poměrů. Proto má průmysl snadnější možnost využíti dokonale nejenom zařízení výrobní (tovární), ale i pracovní síly a suroviny, protože neskýtá to velkých obtíží, náležitě seznati všechny tyto pracovní podmínky. Naproti tomu výroba zemědělská pracuje za poměrů mnohem obtížnějších, protože přirozené výrobní podmínky jsou neobyčejně rozmanité a stěží snad bude možno říci, že by na dvou místech (ve dvou závodech) byly všechny výrobní podmínky stejné. Má tedy zemědělec mnohem větší obtíže výrobní, způsobené velkou různorodostí výrobních podmínek. Aby výrobní podmínky mohly býti plně využity, jest nutným předpokladem úplná jich znalost, což však vyžaduje velké práce a též velkých nákladů.

Tato velká variace přirozených výrobních podmínek však má za následek, že není možno, aby poznatky na jednom místě získané mohly byli beze všeho aplikovány opět na místech jiných s náležitým úspěchem, což způsobuje, že tato variace přirozených výrobních podmínek překáží rychlému šíření zdokonalování výroby, hlavně sintensivnění její by se mohlo postupovati systematicky při akci na sintensivnění výroby, jest nutno, aby zde bylo zařízení nebo opatření, které by umožňovalo především systematické studium přirozených výrobních podmínek a umožňovalo systematické využití získaných poznatků. Tata práce jest úkolem zemědělského výzkumnictví. Akci tuto třeba vésti plánovitě, systematicky, aby všechny otázky spolu souvislé byly současně a náležitě řešeny co nejúčelněji a nejúsporněji. Ve veřejném zájmu (na př. zásobování) nutno sledovati všechny složky podmínek výrobních při centrálním vedení celého výzkumnictví.

Dalším úkolem výzkumnictví jest podávati zemědělské praksi spolehlivé informace o jakosti pomocných látek v zemědělství užívaných jako semen, hnojiv krmiv a pod. To jest úkolem kontroly, jež jest jednou z nejdůležitějších složek výzkumnictví.

Výzkumnictví možno dle oboru výroby děliti na jednotlivé skupiny, jako jest: výroba rostlinná, výroba živočišná, lesnictví, zemědělský, průmysl a meliorace. Protože pak téměř všechny tyto obory výzkumnické závisejí na půdě a podnebí přistupuje zde další obor výzkumnictví meteorologie a pedologie.

Veškeré úkoly výzkumnictví nelze v krátkém výtahu vypočísti, buďtež proto zde vedený aspoň problémy nejnaléhavější.

Pedologie: Pedagogické vyšetřování půd pro účely pěstování rostlin polních, lučních, jakož i pro účely pastevní, zahradnické a jiné, posuzování zemin pro účely průmyslové.

Meteorologie: Meteorologické pozorování pro účely zjistění kolísání počasí v jednotlivých létech. Pozorování meteorologická o zjištění podmínek pro příznivý vývoj jednotlivých druhů kulturních rostlin. Jak konečný cíl vyšetřování pedologického a pozorování meteorologického jest vymezení vegetačních oblastí vyznačujících se přibližně stejnými vývojovými podmínkami pro rostliny. Oblasti tyto jsou pak základem pro volbu vhodných odrůd a pro způsob hospodaření v oblastech.

Výroba rostlinná: Zde přichází v úvahu vyšetřování všech vztahů rostliny k jejímu okolí a využití těchto poznatků pro zdokonalení výroby, jako otázky mechanické úpravy půdy a hnojení, očkování půly, výroba očkovacích látek, zkoušení očkovacích method, kontrola hnojiv a očkovacích látek, šlechtění rostlin, jako lnu, chmele, vinné révy, ovoce a pod., zkoušení šlechtitelských method, zkoušení nových odrůd a vyšetřování jich požadavků s ohledem na vývojové podmínky, kontrola semenářská, dále ochrana rostlin, kde zvláště přichází v úvahu studium škůdců, studium způsobu jich potírání, jakož i kontrola ochranných látek. Jest tedy srovnávacími pokusy hledati pro každou oblast vhodné odrůdy a pro tyto odrůdy pak dalšími srovnávacími pokusy zjišťovati nejvhodnější způsob kultury na polích, zahradách, ve vinohradech a pod. a analogicky pro louky a pastviny jednotlivých oblastí vyhledávati nejvhodnější druhy a odrůdy pícních rostlin, sestavovati vhodné směsky pro oblasti a vyšetřovati vhodný způsob kultury, pro všechny pak druhy kultur prováděti účinnou ochranu proti škůdcům, nejen jich potíráním, nýbrž i na základě podrobných studií opatřeními preventivními.

Výroba živočišná: Zde přichází v úvahu studium nejdůležitějších otázek genetických, které jsou pokladem akce zušlechťovací a podkladem vývoje nových, hospodářsky účelnějších typů v plemenářské akci, jako studium o vlivech klimatických a pedologických na vývoj různých plemen, kmenů a rodů o významu užitkových vlastností po stránce dědičnosti i závislosti na činitelích vnějších, o isolaci z populací všech našich chovů (tak zv. čisté linie), které budou podkladem jednotlivých typů s největší užitkovou a plemenářskou hodnotou.

Neméně důležitý jest výzkum jednotlivých živin a směsí těchto živin, t. j. krmiv z různých hledisek, po stránce čistě výživné, dietetické, po stránce specifického působení na produkci mléčnou jich úpravou před krmením a konservací, pátrání po vzájemných vztazích těchto surovin k užitečným produktům skýtaným tělem živočišným, jako jsou: maso, mléko a pod. Konečným cílem jest zdokonaliti výživu zvířat v praxi, jak po stránce fysiologické, tak zejména po stránce ekonomické. V tom směru napomáhá návod krmné techniky pro chlévní kontrolu užitkovou, soustavné výzkumnictví a pokusnictví mlékařské za účelem zdokonalení výroby, zpracování a zužitkování mléka, studium všech pochodů výrobních, usnadňování účelné výroby mléčných produktů a zužitkování výrobních odpadků, provádění fysikálních, chemických a bakteriologických rozborů mléka, mléčných výrobků a látek pomocných a soustavná kontrola výrobní a tržní.

Centrální ústav pro hydrobiologický výzkum vod našich rybníků zpracovává za účelem hospodářsko-praktickým vyčíslení produktivnosti jednotlivých vod a rybníků a určuje na základě této produktivnosti pro rybniční hospodáře prostředky ku zvýšení hospodářské bonity vodstev a k racionelnímu provozu rybníkářství vůbec. Koná též vyšetřování a zabývá se studiem nemocí a nákaz ryb, studiem ochrany proti nákazám a škůdcům (ondatry a pod.) a vynalézá prostředky k jich hubení. Zkouší vody znečistěné odpadovými splaškami a pod. V programu výzkumné činnosti jest též studium výživy plůdků a ryby trhové a aplikace výsledků výzkumů těchto na praksi, studium umělého oplozování a zevních vlivů (jakosti vody, teploty, obsahu kyslíku ve vadě, pohybu, různé kvality světla, průvanu atd.) na vývoj zárodků, studium životních podmínek vodletněných a hnojených rybníků, řek, jakož i rychlosti vývoje fauny a flory v nich.

Úkolem organisace sítě pozorovacích stanic včelařských (počtem 60 v celé republice) jest provésti krajové vyčíslení pastvy včelí, zkoumati vztahy naší medonosné flory k půdě, odvislost snušky medové od činitelů půdních a klimatických a poměr včel k půdám jednotlivých krajů i zemí Československé Republiky, aby tím mohlo býti rozhodnuto o převčelnění nebo naopak o nedostatečném zavčelení toho kterého kraje, jakož i a důležité otázce úlu vhodných pro určitý kraj. Aby získán byl plemenný chov výhradně naší tmavé včely domácí a zamezen byl drahý import cizích matek, specielně švýcarských, buduje se včelařská farma s plemennou a zmlazovací stanicí ve Svarině na Slovensku. Konají se studia výživě včely a o vlivu krmného cukru na organismus včely a o významu medu včelního ve výživě lidské pokud se týče jeho obsahu vitamínů. Ve smyslu nařízení ministerstva orb ze dne 17. července 1914 úředně vyšetřují se nákazy a nemoci včelní a zavádějí se ochranná opatření proti šíření nákaz a jich tlumení.

V lesnictví má výzkumnictví do jisté míry úkoly podobné jako ve výrobě rostlinné, ovšem specialisované pro lesnictví, jako: výzkum veškerých poměrů souvisejících s biochemií a biologií lesních rostlin, jich poměr k vývojovým podmínkám, dále otázka studia přirozeného rozšíření lesních dřevin a jich odrůd, otázky aklimatisace, lesní semenářství, otázky pro umělou obnovu a přirozené zmlazování lesních porostů (methody zalesňovací a zmlazovací u různých dřevin, výchova lesních sazenic a pod.), ochrany otázky lesů proti škůdcům, otázky lesní těžby a lesní technologie, jako studium vlastností dřeva, zkoušení method, nářadí a strojů těžebních, mechanická a technická technologie dřeva, otázky vedlejší těžby lesní a dále pak otázky zařízení lesního hospodářství, dendromedrie a pod. a konečně otázky lesní politiky.

V zemědělském průmyslu zabývá se výzkumnictví otázkami studia pochodu výrobních v jednotlivých odvětvích zemědělského průmyslu jako: pivovarnictví, lihovarství, cukrovarství, mlynářství, studium surovin, jakož i kontrola surovin a výrobků zemědělského průmyslu.

V melioracích přichází hlavně v úvahu studium pohybu vody v půdě, studium meteorologických poměrů s ohledem na vodní hospodářství v jednotlivých oblastech, studium method zavlažovacích a zavodňovacích, jakož i odvodňovacích, zkoušení systémů a aparátů zavlažovacích a zavodňovacích, jakož i zkoušení drenážního materiálu.

Výzkumnictví má tedy býti vždy vodítkem veškeré výroby zemědělské nejen se stanoviska výzkumného, t. j., aby probádalo, resp. osvětlilo zákonitosti v jednotlivých oborech výroby zemědělské, nýbrž aby dalo zemědělské výrobě přesné předpisy, jak v každém jednotlivém případě (každém odlišném kraji výrobní oblasti) má se postupovati, aby výroba byla nejen intensivnější, nýbrž i racionelnější. Jest tedy hlavním cílem výzkumnictví: aplikace, resp. přizpůsobování vědeckých poznatků pro specielní potřeby prakse v jednotlivých oblastech. Výzkumnictví má též za úkol podporu výroby zemědělské kontrolou látek pomocných (jako osiv, hnojiv, krmiv a pod.), jakož i zemědělských výrobků. Vzhledem k tomu, že naše zemědělství v budoucích dobách bude velmi ohroženo zahraniční konkurencí nejrůznějšími směry, jest třeba, aby do té doby, než zahraniční konkurence po stagnaci v době poválečné počne se zvedati, byl dán naší výrobě výzkumnými ústavy pokud možno nejpevnější základ, aby v této konkurenci výroba zemědělská nejen obstála doma, nýbrž dle možnosti ještě získala nové odbytiště i v zahraničí. Z tohoto důvodu jest třeba, aby výzkumnictví u nás byla věnována co největší péče. Náklady na výzkumnictví věnované jsou náklady produktivní, které v budoucnu nejen zvýší daňovou poplatní schopnost zemědělskou, nýbrž zajistí i náš vývoz.

Pro jednotlivé obory výroby zemědělské, t, j. výroby rostlinné, výroby živočišné, lesnictví, zemědělský průmysl, meliorace, jest v programu zříditi v jednotlivých zemích, t. j. v Čechách, na Moravě se Slezskem, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi samostatné výzkumné ústavy. Ústavy tyto byly by střediskem výzkumné práce, zde by se soustřeďovala veškerá práce výzkumná, jakož i veškerá práce kontrolní pro obvody jednotlivých zemí. Ústavy byly by rozděleny dle užších oborů v jednotlivá oddělení pro vykonávání vlastní práce, jako: ústav pro výrobu rostlinnou má míti oddělení biochemické, oddělení biologické, fytopathologické, pro semenářskou kontrolu, pro lukařství, pastvinářství, ovocnicko-vinařské a pod. ústav pro výrobu živočišnou má míti oddělení pro biotechnologii, biologii, mlékařství, rybářství a hydrobiologii, včelařství a hedvábnictví, ústav lesnický měl by oddělení biochemické, biologické, pro ochranu lesní. Ve všech zemích by nebyly organisovány ústavy dle jednoho vzoru, nýbrž bylo by nutno přihlížeti ke specielním potřebám jednotlivých zemí a dle nich by se v ústavech zřídily jednotlivé obory pro každou zemi zvláště každý ústav by pracoval samostatně, ovšem dle specielního programu sjednaného všemi ústavy zemskými příslušných oborů výroby.

Jelikož většina výzkumných prací vyžaduje, aby provádění těchto prací dělo se současně na více různých místech v příslušných výrobních oblastech, jeví se nutným, aby ku provádění pokusů na místě byly oblastní stanice, které by byly výkonnými orgány zemského výzkumného ústavu (tyto oblastní stanice projektují se povětšině ve spojení s hospodářskými učelišti).

Aby pro každý obor (výroba rostlinná, živočišná a pod.) nemusely býti zvláštní stanice, projektuje se, aby tyto oblastní stanice pracovaly pro všechny zemské výzkumné ústavy všech oborů společně. Stanice budou se zabývati celým způsobem hospodaření své oblasti a budou při tom míti úkoly specielní podle způsobu výroby své oblasti (ječmenářství, řepařství, bramborářství, lnářství, pícninářství, dobytkářství a pod.).

Výzkumné ústavy potřebují pokusných statků pro počátečné orientační pokusy nové, kterými mají se sledovati nové směry výroby, resp. změny dosavadních způsobů výroby. Tyto pokusy nelze konati na krajských stanicích, pokud nejsou vyzkoušeny jich výsledky aspoň předběžně. K pokusům těmto. třeba plochy větší, protože jimi mnohdy zasahuje se dosti pronikavě do postupu osevního, čímž mohly by při menší ploše vznikati poruchy v hospodaření. Tyto nepravidelnosti vyvolané pokusy v půdě mohou se vy rovnati v dalším postupu osevním na reservní ploše.

Oblastní stanice musejí míti rovněž pokusné plochy, neboť jsou výkonným orgánem výzkumných ústavů a provádějí aplikaci poznatků ve své oblasti. K těmto pokusům stačí plocha menší. Některé z těchto pokusů oblastních stanic budou míti za úkol šířiti nejen poznatky ke zdokonalení výroby, ale též zdokonalené výrobky zemědělské, jako: osiva, dobytek z chovných stád a pod.

Výzkumné ústavy v tomto smyslu projektované budou výkonnými orgány ministerstva zemědělství v oboru zvelebení techniky zemědělské výroby; ministerstvo zemědělství by je pověřovalo prováděním technických opatření, pro která dosud nemá orgánů; svěřujíc je od případu k případu přísežným znalcům. Patřilo by sem na příklad v oboru výroby rostlinné: systematické provádění všech srovnávacích pokusů odrůdových i hnojařských jak je stanoví zákon o známkování chmele, služba fytopathologická dle projektovaného zákona kultur rostlinných, kontrola trhu látkami pomocnými dle projektovaného zákona, provádění zákona o víně, ovocných výrobcích, činnost poradní pro praktiky a pod. Byly by tedy výzkumné ústavy odbornými výkonnými orgány státní správy.

Výsledky svých prací budou propagovati výzkumné ústavy hospodářské jednak samy přednáškami, kursy, demonstracemi, jednak za součinnosti příslušných institucí a korporací. Je již dohodnuto se zemědělskými radami, že výsledky přesných srovnávacích pokusů budou propagovány pokusy názornými, či demonstračními, jež povedou zemědělské rady. Pokud se týká propagace přednáškami, přichází v úvahu součinnost hospodářských škol, škol lidových, župních inspektorů a event. i hospodářských spolků. Demonstrační pokusy by v případě potřeby mohly býti konány i při školách hospodářských a jednoduché též školami lidovými.

Veškeré výzkumné ústavy a stanice jsou organisovány ve Svazu výzkumných ústavů zemědělských RČS. Ve svazu příslušné komise sestavují program celostátních akcí, který jest pak předáván jednotlivým zemským výzkumným ústavům, které pak organisují práci dle tohoto jednotného programu ve své oblasti. Výsledky práce zpracují jednotlivé ústavy zemské a konečná redakce bude provedena v příslušných komisích Svazu.

Usilovnou snahou ministerstva zemědělství jest docíliti soběstačnosti i ve všech oborech produkce živočišné.

Bylo především nutno starati se o to, aby válečnými poměry zmenšený stav hospodářských zvířat byl zvětšen, čehož bylo již docíleno, takže dle posledního sčítání hospodářských zvířat ke dni 31. prosince 1925 nejen že dosáhli jsme předválečného stavu, nýbrž počet hospodářských zvířat se oproti r. 1910 i zvýšil.

Sčítání hospodářských zvířat dne 31. prosince 1925 vykazuje následující předběžné výsledky oproti r. 1910 a 1920:

Výsledky sčítání na Slovensku a Podk. Rusi z r. 1925 nejsou dosud definitivně známy.

Dalším úkolem v produkci živočišné bude zlepšiti jakost hospodářských zvířat, aby chovná zvířata skýtala co největší užitek. Toho úkolu bude možno docíliti pečlivým výběrem nejlepších zvířat, k čemuž napomáhá též provádění užitkové kontroly chlévní. Přední povinností státu jest zabezpečiti obyvatelstva potřebným masem, tukem a mlékem, čehož bezpečně docílíme jedině zvelebením chovu hospodářských zvířat a řádnou organisací.

Pokud se týče snahy ministerstva zemědělství v jednotlivých oborech produkce živočišné, poukazuje se zejména

v chovu koní na provedenou reorganisaci státních ústavů pro chov koní v zájmu úspor státních výdajů. V tom směru dosáhlo ministerstvo zemědělství toho, že na př. státním rozpočtem pro r. 1922 preliminované vydání na chov koní částkou 58,310.878 Kč, sníženo pro rok 1927 na 24,049.462 Kč, kteréž částky jest při nejúspornějším systému potřeba k udržování státních ústavů pro chov koní, k nákupu plemenného materiálu a na podporu zvelebení chovu koní.

V chovu hovězího dobytka nutno věnovati plnou péči odchovu, výběru a udržování vhodných plemeníků. Zákonem o plemenitbě hospodářských zvířat a vládním nařízením k tomuto zákonu bude dán podklad pro cílevědomou plemenitbu v duchu novodobých výzkumů a správných zásad plemenářských.

Chov vepřového dobytka, ovcí a koz. Chov vepřů má veliký význam pro otázku soběstačnosti v produkci masa a tuku; proto snahu o rozšíření a zvelebení chovu vepřů nutno co nejvíce podporovati. Na podporu chovu koz a ovcí jsou určeny snížené úvěry, ačkoliv zvelebení obou chovu nabývá značné důležitosti pro produkci živočišnou.

Mlékařství jest velmi významnou složkou produkce živočišné a ministerstvo zemědělství věnuje proto velikou pozornost zakládání družstevních podniků mlékařských; kontrole čistoty mléka, účelnému zpracování mléka a odbytu mlékařských výrobků. Odborné vzdělání personálu mlékáren a pořádání kursů pro činovníky mlékáren jsou nutným doplňkem programu. Značná pozornost věnuje se vývozu mlékařských výrobků do ciziny.

Pastevnictví a salašnictví zaujímá význačné místo v produkci živočišné. Úpravou pastvin získávají se též užitečné plochy, které dříve nenesly téměř žádného nebo jen nepatrného užitku. Mimo tento značný národohospodářský význam zvyšuje se pastevnictvím užitkovost hospodářských zvířat, zlepšuje jich zdravotní stav a rozmnožuje počet.

Zpeněžování dobytka, zejména jatečného, jest nezbytně nutno organisovati tak, aby prodej masa a masitých výrobků děl se co možná nejkratší cestou od producent ke konsumentu, jemuž má se dostati výrobků jakostně dobrých za přiměřené ceny.

Výdaje, věnované na produkci živočišnou, vrací se mnohonásobně státu zpět ve formě zvýšení národního jmění a zmenšením vydání za dovoz masa a tuku, za kteréž nezbytné životní potřeby plynou ročně miliardy čsl. korun do ciziny.

V roce 1925 zaznamenán byl v celé republice Československé další pozoruhodný vzrůst zemědělsko-technické činnosti ve všech jejích oborech, zejména také na Slovensku.

V nejdůležitějším oboru této činnosti, v plošných melioracích pozemků, byly provedeny v roku 1925 meliorační práce na ploše 13.574,84 ha oproti 11.031,23 ha roku 1924.

Neustálý vzestup těchto prací po převratě umožnil, že od roku 1919 do konce roku 1925 byla meliorována na území republiky celková plocha 50.428,57 ha pozemků.

V jednotlivých zemích a v jednotlivých oborech zemědělsko-technické činnosti byly v roce 1925 vykonány tyto práce:

V Čechách byly provedeny pod správou a dozorem technické kanceláře rady zemědělské za příspěvku ministerstva zemědělství plošné meliorace pro 303 podniky na celkové ploše 5610,02 ha nákladem 22,462.686 Kč. Největší z těchto podniků byl podnik vodního družstva Klenice v okresu mladoboleslavském a soboteckém, kde byla v roce 1925 zmeliorována plocha okr. 384 ha nákladem okr. 1,232.000 Kč. Jiných 9 podniků vykazuje plochu nejméně 100 ha a 26 podniků plochu nejméně 50 ha.

Meliorační úpravy vodních toků byly provedeny pod správou a dozorem technické kanceláře rady zemědělské a za příspěvku ministerstva zemědělství pro 25 podniků v délce 73.050 km nákladem 10,587.752 Kč.

Oddělením pro vodní stavby zemského správního výboru v Praze provedena za příspěvku ministerstva zemědělství úprava Tiché Orlice u Borohrádku v délce 200 m, dokončena úprava Chlumecké Cidliny u Loukonos (km 11,15-11,89), provedena úprava Malše v Kaplici v délce 0,285 km, zahájeny práce úpravní na Chlumecké Cidlině mezi Loukonosy a Pamětníkem (km 11,89-13,98) a pokračováno v úpravě Klenice mezi Dlouhou Lhotou a Dolním Bousovem (km 13,40-20,00), o celkovém stavebním nákladu 997.949,77 Kč.

Hrazení bystřin bylo prováděno sekcí pro hrazení bystřin v Praze na 12 podnicích i povodí Labe, Ohře, Vltavy, Berounky, Kocáby, Otavy, Lužnice, Sázavy, Doubravky a Chrudimky. Zahrazeny tratě v celkové délce 4,766 km nákladem 2,616.616 Kč.

Rovněž provádění vodovodů v zemědělských obcích vykazuje značný vzestup. Přípravné práce a jímání vody bylo prováděno pro 32 vodovody nákladem 3,098.000 Kč. Hlavní stavby vodovodní byly provedeny na 41 podnicích nákladem 12,434.000 Kč, délka položeného potrubí činí okr. 137 km. Kromě toho byly prováděny 4 podniky kanalisační, při čemž bylo postaveno 14 km stok nákladem 462.000 Kč.

Na Moravě byly provedeny pod správou a dozorem moravského zemského stavebního úřadu a za příspěvku ministerstva zemědělství plošné meliorace pro 180 podniků na ploše 6547 ha s úhrnným nákladem 22,499.385 Kč.

Meliorační úpravy vodních toků provedeny byly pro 23 podniky v délce 97,154 km nákladem 5,054.158 Kč; větší úpravní práce prováděny byly na Bečvě, Kyjovce, Jevíčce, Třebovce, Moštěnce, Rusavě, Dřevnici a Olšavě.

Na dokončení válkou přerušených staveb údolních přehrad u Plumlova a Luhačovic bylo v roce 1925 pokračováno, zejména v náspu zemních hrázových těles, a prostavěno 2,027.523,32 Kč.

Hrazení bystřin bylo prováděno sekcí pro hrazení bystřin v Brně na 22 podnicích, v povodí Bečvy, Bystřičky, Moštěnky, Rusavy, Olšavy, Dřevnice, Veličky, Lomné, Lubiny a na některých přítocích Svratky. Délka zahrazených tratí činí 13,28 km a stavební náklad 5,271.072 Kč.

Zemědělských vodovodů a kanalisaci bylo provedeno v 45 obcích úhrnným nákladem 6,146.300 Kč.

Ve Slezsku byly provedeny pod správou a dozorem slezského zemského stavebního úřadu a za příspěvku ministerstva zemědělství plošné meliorace pro 17 podniků na celkové ploše 700 ha nákladem okr. 3,420.000 Kč.

Hrazení bystřin bylo provedeno sekcí pro hrazení bystřin v Opavě na 6 podnicích v povodí Odry, Opavy, Bělé a Olzy v délce 2,936 km nákladem 1,172.740 Kč.

V oboru zásobování zemědělských obcí vodou bylo provedeno rozšíření obecního vodovodu v Hájí, okres opavský, nákladem 130.000 Kč a rozšíření obecního vodovodu v Petrovicích, okres frýštátský, nákladem 600.000 Kč.

Na Slovensku vykonány v roce 1925 pod správou a dozorem příslušných župních úřadů (zemědělsko-technických odborů) a za příspěvku ministerstva zemědělství tyto zemědělsko-technické práce:

Provedeny plošné meliorace pro 73 podniky na celkové ploše 614,822 ha nákladem 2,211.192 Kč 61 h, a stavby regulační pro 24 podniky v délce 17,585 km nákladem 2,248.862,43 Kč.

Zásobeni vodou bylo provedeno pro 5 obcí, a to ve dvou případech zřízením vodovodu ve třech zřízením studní. Stavební náklad činil celkem 1,295.850,81 Kč.

Hrazení bystřin provedeno na 2 podnicích, při čemž zahrazeny tratě v délce 0,385 km nákladem 77.251 Kč.

Na Podkarpatské Rusi bylo zemědělsko-technickým úřadem v Užhorodě nebo za jeho dozoru a součinnosti provedeno 10 podniků plošných meliorací na ploše okr. 43 ha, 2 meliorační úpravy v délce 2,04 km, 3 dílčí úpravy a zajištění břehů stavbami haťovými a kamennými. 1 podnik zahrazovací v délce 0,6 km a zřízeno 6 studní o úhrnném stavebním nákladu okr. 1,000.000 Kč.

Celkový počet podniků zemědělsko-technických prováděných po všech oblastech republiky činil 843, a prostavěný náklad 103,785.815,62 Kč. Dělníků bylo zaměstnáno při tom průměrně 7332 a v některých oblastech, zejména v severovýchodních Čechách, jevil se již nedostatek drenážních dělníků. Za tím účelem byly zřízeny kursy předpracovníků v krajích, vykazující přebytek dělnických sil, jako v jižních Čechách, na Moravě a Slovensku, aby výchovou byly získány nové dělnické síly pro tento zvláštní druh zemních prací a věnována současně i péče pokusným pracím se stroji rýpadlovými.

V roce 1925 vyplaceno bylo ministerstvem zemědělství na státním příspěvku 594 podnikům zemědělsko-technickým 42,447.188 Kč 50 h, z toho v Čechách 13,399.855,26 Kč, na Moravě 22.291.068,84 Kč, ve Slezsku 2,801.905,23 Kč, na Slovensku 3,222.959,20 Kč, v Podkarpatské Rusi 731.400 Kč. Od převratu do konce roku 1295 vyplaceno bylo na státním příspěvku úhrnem 156,805.372,15 Kč.

Další rozvoj zemědělsko-technické působnosti možno posouditi z počtu a rozsahu projektů, které byly během roku 1925 ministerstvem zemědělství schváleny. Jich počet činil 29 a rozpočtený náklad 158.054.004,46 Kč. Státní příspěvek povolení v roce 1925 ministerstvem zemědělství na provedení 350 nových podniků zemědělsko-technických činil pak celkem 61,809.400,62 Kč.

Pokud jde o provádění prací zemědělsko-technických v roce 1926, pokračuje se v Čechách z regulačních prací zejména na rozsáhlé regulaci Blanice v okresu píseckém a vodňanském. Současně provádí se sondováním ekologické prozkoumávání půdy v místech projektované údolní přehrady n Blanici u Husince. Z dalších prováděných regulačně-melioračních podniků uvádí se úprava Malé Lužnice od Rožmberského rybníka až k Veselí v celkové délce 19,55 km s rozpočteným nákladem 11,700.000 Kč, úprava Cidliny v trati Loukonosy-Pamětník, úprava přítoků Javorky, úprava Klenice, Tiché Orlice; vedle toho zahájeny přípravné práce pro regulaci Dědiny a akumulační přehradou meliorační na Skalce. Zahrazovací práce provádějí se v Čechách dále v oblasti řek Labe, Ploučnice, Ohře, Berounky, Litavky, Lužnice, Sázavy, Doubravky a Chrudimky. Z největších prováděných podniků v oboru plošné meliorace v cechách nutno uvésti zmíněný již meliorační podnik vodního družstva Klenice a vodního družstva v Černilově. Největším prováděným podnikem vodovodním jest vodovod skupiny Kokořínské, který jest určen pro zásobování vodou 43 obcí s 13.000 obyvateli a 15.000 kusy dobytka o celkové délce trubní sítě 109 km. Kromě toho třeba uvésti prováděný vodovod skupiny úpské, Bezvelské, Bechyňské, Besednice-Nesměň, Žamberk atd.

Na Moravě největším z prováděných podniků regulačních jest úprava řeky Bečvy. Kromě toho provádí se úprava Třebovky, Dřevnice, Moštěnky, Rusavy, Valové, Romži, Lubiny, Olšavy, Kyjovky a Litavy. Z větších regulačně-melioračních podniků, které představuji soustavnou úpravu vodohospodářských poměrů v široké zájmové oblasti se zřetelem na potřeby zemědělství, sluší poukázati především na současně prováděné podniky vodních družstev v Unerázce, Jevíčku, Uhřicích-Cetkovicích, Světlé-Cetkovicích, v Šebetově a Vanovicích, které zahrnují soustavnou úpravu Třebůvky a Jevičky se všemi přítoky ve spojení s rozsáhlou a úplnou meliorací okolních pozemků. Těmito podniky, jichž náklad dosahuje 8,000.000 Kč a jichž meliorovaná plocha činí okr. 1300 ha a délka upravovaných toků 50 km, budou v hlavních rysech vyřešeny meliorační potřeby úrodného úvalu Malé Hané. Z dalších nutno se zmíniti o úpravě Kyjovky v trati od silničního mostu v Lanžhotě až po zaústění Prušánky v délce 19 km. Ve spojení s touto úpravou provede se sítí otevřených příkopů v délce 26 km rozsáhlé odvodnění území mezi Dolní Moravou a Dyjí v rozloze 2300 ha. Rozsáhlejší práce zahrazovací provádějí se na Moravě v povodí řeky Bečvy; dále na Lomné a Lubině, Veličce, Dřevnici, Olšavě, v povodí Svratky a Svitavy a též v povodí horní Moravy (Děsná a Stříbrnický potok). Ze staveb vodovodních nutno uvésti prováděný vodovod pro Břeclav a okolí a pro Židlochovice.

Ve Slezsku provádí se zejména úprava Osy, Javorníku a potoka Porubky, dále hrazení bystřin v oblasti Ostravice a Olzy, Opavice, Bělé (prameniště) a jiných.

Na Slovensku provádí se úprava Sikenice, potoka Humeňanského, Kysúce, Revúce a potoka Dubového v Píšťanech. V nejbližší době přikročí se k úpravě řeky Nitry, počínaje od Holmoše přes obvod města Nitry až po D. Kereškýn v délce 12 km o nákladu okrouhle 21,000.000 Kč.

Na Podkarpatské Rusi provádějí se opevňovací práce na ochranných hrázích regulačního družstva v Berehově podél řeky Latorice a některé menší úpravy na Boršavě, Kišvě a Apšici, hrazení potoka Silského atd.

V roce 1925 postiženy byly jednotlivé oblasti republiky povodňovými pohromami, které způsobily značné škody. Na podporu krajům, postiženým živelními pohromami, povolena byla zákonem ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n., ze státních prostředků částka až do úhrnné výše 74,000.000 Kč, z toho na opravné práce na vodních tocích, spadajících do působnosti ministerstva zemědělství a na rekultivaci zpustošených pozemků částka 12 milionů Kč. Práce tyto provádějí se v přítomné době na nejvíce poškozených a ohrožených místech.

Pro nejbližší léta připraven jest velký počet projektů na další provádění zemědělsko-technických podniků ve všech zemích republiky.

V oboru plošných meliorací připraveny jsou četné projekty i pro oblasti ryze obilnářské a pícninářské v horských krajích, kde dříve meliorační práce byly jen velmi málo rozšířeny a kde nyní ruch meliorační se rok od roku rozvíjí rychlým postupem. Možno tu poukázati na oblast jižních Čech, na Českomoravskou vysočinu v Čechách i na Moravě, na horský kraj Valašský a konečně na Slovensko. Pro části velkých údolních meliorací v rozsáhlých nížinách v Podunají a Potisí na Slovensku i Podkarpatské Rusi jsou již připraveny i detailní projekty.

Mimo to připraveno jest provádění těchto větších melioračních úprav: V Čechách další soustavná úprava Blanice a Klenice a dílčí úpravy na Tiché Orlici, Dědině, Cidlině, Doubravce, Bělé, Sázavě a Malé Sázavě, úprava Otavy, Jizerky, Úhlavy a Úslavy, na Moravě dokončení úpravy Bečvy, dokončení stavby údolních přehrad u Luhačovic a Plumlova, úprava Lubily, Olešné, Děsné, Olšavy a Veličky, ve Slezsku dílčí úprava Javorlíku, Stařiče, Zlaté Opavice a Stružky, na Slovensku dílčí úpravy Nitry a přítoků, Turce, Várinky, Horního Váhu a přítoků, Myjavy, Ondavy a Laborce. Na Podkarpatské Rusi jest zamýšlena úprava řeky Šopůrky, potoka Bataru, řeky Salvy, Latorice a Vysokobrežného odpadu, Berberky atcl.

Jedním z nejdůležitějších podniků zemědělsko-technických bude uskutečnění celé řady již projektovaných akumulačních údolních nádrží za účelem umožnění závlah hnojivých i letních na lučních pozemcích, ležících v údolí regulovaných řek a potoků.

V oboru hrazení bystřin pokračováno bude podle ujednaného programu pro Čechy, Moravu a Slezsko. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi připravují se zahrážky na některých přítocích Váhu, Várinky a na přítocích Horní Terebly.

V oboru zásobení zemědělských obcí vodou přichází v úvahu v Čechách skupina Metujská, která jest dosud největší skupinou vodovodní v republice a má zásobovati vodou obce okresu poličského, hronovského, náchodského, novoměstského, opočenského a případně i královéhradeckého, dále skupina Orlická pro Jablonné n./Orl. a okolí, skupina žatecká, Wilde-Klamm, Skupina Havraň, skupina Meziměstí atd. Na Moravě bude zvýšena v tomto oboru činnost proto, že moravský zemský výbor zahájil v poslední době rozsáhlejší činnost pro zásobení obcí zemědělského rázu vodou pitnou a užitkovou. V úvahu přicházejí tu vodovody pro Rožnov pod Radh., Zábřeh, Holešov, skupinový vodovod pro Velkou Moravu a okolí, Vranov nad Dyjí a okolí, pro Hustopeč s okolím atd. Na Slovensku zamýšlí se zejména stavba skupiny Modrá-Pezinek, kromě několika vodovodů pro jednotlivé venkovské obce a na Podkarpatské Rusi stavba menších vodovodů a hlavně hygienicky opatřených studní.

Vedle provádění zemědělsko-technických podniků věnována péče i jich řádnému udržování. Jedině podniky vodovodní, pokud jsou prováděny obcemi, jsou ponechány v udržování obecních správ, u ostatních všech podniků zemědělsko-technických jsou zřizovány udržovací fondy z příspěvků veřejných i zájemníků, spravované výkonnými úřady veřejné služby zemědělsko-technické. V zájmu lepšího využití a jednodušší správy jsou tyto udržovací fondy ukládány v jednotlivých zemích soustředěně, a to: V Čechách u Zemské banky Praze, na Moravě u Hypoteční a zemědělské banky moravské v Brně; ve Slezsku u Pozemkového úvěrního ústavu v Opavě, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi u filiálky Zemské banky pro Čechy v Bratislavě. Výše udržovacích fondů dosáhla koncem roku 1925 částky 12,447.194,55 Kč, a v roce 1926 započato bylo s poskytováním půjček z těchto uložených fondů na provádění melioračních a regulačních podniků a možno čekati, že touto akcí postupem času usnadní se řešení otázky výhodného melioračního úvěru, důležitého to činitele při provádění melioračních prací.

Vzhledem k velkým investicím na zemědělsko-technické podniky jest nutno, aby bylo postupováno jak s patřičnou úsporností, tak i s využitím správných technických podkladů. Za účelem jejich získání organisovalo ministerstvo zemědělství výzkumnictví v oboru zemědělské techniky za účasti všech výkonných úřadů zemědělsko-technické služby, jakož i zástupců technické vědy, a během roku 1925 založeno bylo již na území republiky pro různé obory prací zemědělsko-technických 50 výzkumných a pozorovacích objektů.