Senát restituoval původní vládní předlohu.Řekl výslovně, že § 7 vládní předlohy má býti opět přijat, a jest zcela samozřejmé, že také my zde v této sněmovně budeme hlasovati pro tento paragraf. Navrhujeme však proti znění senátního výboru v §u 8 změnu, a to: § 8 budiž znovu upraven ve znění, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna. (Tisk č. 1199.) Tím má býti dosaženo toho, že podpora v nezaměstnanosti běží hned od prvního dne, kdežto dle usnesení senátu začíná teprve sedmým dnem. Ve výboru mluvilo se o tom, že se tato podpora má poskytnouti napřed, ale ve znění zprávy samotné není o tom ničeho obsaženo. Nyní přijde to rozhodné, zákon totiž nemá - vláda to konstatuje - vejíti v působnost v nejbližší době. Tento zákon. jest tedy zákonem na sklad, velikým kusem hudby budoucnosti. Nevíme, kdy zase nastanou normální poměry, následkem toho musíme věděti, co se stane zítra a co pozítří. A tu již bude vláda muset dáti určitou odpověď. Pozorujeme všude v posledních dnech, že denně nastává omezení a zastavení výroby a že se dělníci propouštějí. Již před měsícem podali naši užší příslušníci strany naproti ve druhé sněmovně návrh, že se vládě ukládá, aby v nejkratší době podala předlohu, kterouž se činí opatření, že svévolné zastavení výroby nesmí se státi jen tak beze všeho, bez předchozího úředního vyšetření. Vláda se o tento návrh nestarala. Víme, že podnikatelé na všech stranách velmi mnoho protestovali proti návrhu německých sosociálních demokratů; to asi bude příčina, která vládu pohnula k tomu, že se v žádné formě k tomuto návrhu nechce znáti. Můžeme považovati za jisté, že podnikatelé výrobu neobmezují a nezastavují jedině proto, aby závody alespoň ve ztenčené míře za každých okolností udrželi; jsou tu ještě jiné důvody. Pročítáme-li statistiku různých společností, kteréž jsou povinny veřejně účtovati, seznáváme, že zastrčily zcela značné zisky. Mnohé mluví pro to, že také jiné společnosti, které nejsou povinny veřejně účtovati, dosáhly rovněž značných zisků. Avšak převládá jiný úmysl. Účinků krise, ve kteréž se nalézáme, má býti použito k tomu, aby utvořena byla nesmírně veliká armáda nezaměstnaných, jíž by se použilo k tomu, aby mzda - ať si říká kdo chce co chce, mzdy nejsou ještě vysoké - jednoduše byla ztlačena. A tu jest především úmyslem oslabiti tímto způsobem sílu odporu dělnické třídy. Hospodářskou krisí tohoto státu především jest také vinna hospodářská politika naší vlády. Víme ovšem a jsme si toho plně vědomi, že, pokud bude soukromokapitalistický společenský řád, nezaměstnanost sama nemůže býti odstraněna, poněvadž se jeví právě jako účinek kapitalistického systému. Ale přes to jest přece ještě nezaměstnanost, podvázaný život hospodářský, a k tomu v tomto státě plnou měrou přispěli ti, kteří jim vládnou, svou posavadní politikou, kteráž pěstována byla vůči naším nejbližším sousedům a kterouž zasypány byly více méně všechny hospodářské zdroje, poněvadž byla domněnka, že bude možno zříditi kolem tohoto státu čínskou zeď a vésti jak bylo tak často řečeno, svůj určitý zvláštní život. Avšak národní hospodářství jest již takové, že stát pro sebe sama nemůže trvati, obzvláště však tento stát, jenž celým svým sociálním rozvrstvením, svým průmyslem jest poukázán jako stát následnický na své dřívější sousedy. Kdo by chtěl býti zlomyslným, mohl by snad říci, že řiditelé tohoto státu od prvního dne jeho trvání činili vše, aby veškerou správu i tohoto státu vedli takovým způsobem, jako by průmysl v nejkratší době měl býti zničen. Neměli bychom žádné příčiny překážeti jim v tomto počínání, pokud bohužel tímto způsobem hospodářské politiky tisíce a tisíce dělníků by nebylo přivedeno na mizinu, pokud tisíce dělníků by nebylo uvrženo do bídy.
Nezbude tudíž pro nejbližší dobu nic jiného nežli zcela vážně se zabývati tím, jak lze z této krise, vyváznouti. Vláda si doposud věc zjednodušovala tím, že se domnívala, že se vyhne podpoře v nezaměstnanosti, když jednoduše nynější zákon z 10. prosince 1918 bude stále zhoršovati. Zákon byl také skutečně tak dalece zhoršen, že nyní skoro nikdo neví, kdy vůbec dlužno platiti podporu v nezaměstnanosti. Kdybychom se snad v přítomné době tázali vlády, kolik vlastně jest nezaměstnaných v tomto státě, přišla by nejspíše do nejhorších rozpaků, poněvadž by právě stupeň nezaměstnanosti jednoduše vyměřovala dle výše podpor, které byly vyplaceny. Tato podpora o sobě čítá třeba několik milionů, ale pří tom jest tisíce dělníků, kteří nemají zaměstnání. Proto chci jen uvésti faktum. V nejnovější době nastala nezaměstnanost také v hornictví, a to obzvláště v severozápadní hnědouhelné pánvi a v kamenouhelné pánvi v Kladně. Tam provedly zúčastněné organisace šetření a zjistily, že dne 20. dubna 7200 horníků pozbyli práce. To jest, měřeno dle celkového počtu zaměstnaných, číslice 5%. Máme tudíž všechnu příčinu se domnívati, že právě tolik, ne-li více dělníků jest bez zaměstnání v jiných průmyslových odvětvích. A tu vyplývá, že není 30.000, není 40.000 nezaměstnaných, nýbrž že jejich počet jest mnohem vyšší. Jak řeší vláda otázku podpory v nezaměstnanosti? Tím, že právě vyloučila celou řadu povolání, že vyloučila skláře, kovodělníky a také horníky. Bylo intervenováno jak v ministerstvu sociální péče, tak také u jiných ústavů a korporací, a všechny intervence ničeho nepomohly. Uplynuly 4 neděle, 5 neděl, nežli dotyčným dělníkům podpora v nezaměstnanosti byla vyplacena. Mohl bych vám také z jiných oborů nežli jsem uvedl dovoditi jednotlivá fakta. Takovýmto způsobem však nelze řešiti otázku nezaměstnaných v tomto státě. Není-li vláda s to zjednati příležitost k práci, musí samozřejmě vyvoditi z toho přirozené výsledky, musí býti s to, aby opatřila prostředky na podporu. Může býti pravdou, že tato podpora stojí peníze, ale tento obnos jest mizivě malý proti 6 miliardám, které se vydávají pro vojsko. Je-li tento stát schopen vydati 6 miliard, tedy asi třetinu veškerého rozpočtu, pro vojsko, strojní pušky, a, co vím já za jaké všechny věci, musí také býti s to zaplatiti útraty této politiky ve věcech podpory nezaměstnaných. Jinou otázku zde klásti nelze, pokládáme tudíž za zcela samozřejmé, že nemůže-li zákon o gentském systému vstoupiti v platnost, poněvadž jest nejdříve zákonem na sklad, že zákon z 10. prosince 1918 opětně celý oživne. Navrhujeme tudíž jako resoluci (čte): >Vzhledem k tomu, že právě zákon ostátním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti poskytovanéodborovými organisacemi, může vstoupiti v platnost teprve vpozdější době, kterou dnes ještě určiti nelze. Avšak pro výživu nezaměstnanýchjiž nyní musí býti pečováno, navrhují podepsaní. Zákonze dne 10. prosince 1918 uvádí se znovu plně v platnost. Protobuďtež všechny pozdější výměry a zákony zrušeny, jimižnastalo omezení péče o nezaměstnané, jak zákonem ze dne 10. prosince zákonně bylazamýšlena. Podpory pro nezaměstnané a jejich příslušníkybuďtež zvýšeny tou měrou, aby to odpovídalo změněnýmpoměrům cenovým na trhu potřeb životních a nezbytnýchpředmětů spotřebních.<
Bylo již od jiných pánů řečníků zde řečeno, že podpora v nezaměstnanosti obnáší nyní 5 K, 6 K pro nezaměstnaného samostatného a asi 1 K za osobu pro příslušníky nezaměstnaného. Veškerá podpora může v nejlepším případě obnášeti 10 K. Z takovéto podpory nemůže nikdo žíti. To jest zcela samozřejmé. Nestačí tudíž zrušiti pouze omezující ustanovení zákona ze dne 10. prosince 1918, nýbrž musejí také podpory zcela podstatně býti zvýšeny; neboť od oné doby do dnes změnily se ceny podstatně. Ale mluvíme-li pro to, aby podpora v nezaměstnanosti na nynějším základě co nejrychleji byla zlepšena a zvýšena, děje se tak předem proto, poněvadž musíme o to pečovati, aby nouze a bída dělnictva byla zmenšena. Ale jinak pokládáme za zcela samozřejmé a bylo by v zájmu kulturního a sociálního vzestupu dělnické třídy rozumnějším a mnohem lepším, kdyby hospodářská politika tohoto státu tak se utvářila, aby počet nezaměstnaných byl stlačen na míru nejmenší.
A právě poslední týdny nám dokázaly, že netoliko tomu v našem státě nechtějí rozuměti, aby vnitřní hospodářství tohoto státu bylo udrženo života schopným, nýbrž že jako by pod vlivem hypnosy jevila se snaha o to, aby vlivem zahraničních poměrů naše hospodářství přímo bylo zničeno. Mluvilo se několik týdnů o sankcích. Tohoto neštěstí jsme v přítomné době, ušetřeni, poněvadž Německo strašlivé podmínky přijalo. Ale všechny okolnosti mluví pro to, že jak naše vláda, tak obzvláště naše zahraniční zastoupení bylo připraveno žúčastniti se sankcí proti Německu, že měli jste v úmyslu, jako, strážcové dveří francouzské mocenské politiky. zničiti hospodářství v tomto státě. Nejsmutnějším při tom jest, že právě strany, které předstírají, že tento stát udržují, menší nebo větší měrou se vyjádřily, že s touto politikou sympatisují. Kdybyste se podívali na vaši obchodní bilanci, kdybyste snad se méně starali o to, zda v Praze ještě na dětské nemocnici jest nápis v německé řeči >Kinderspital<, kdybyste se starali méně o to, zda v Trutnově má hostinský na tabuli napsáno >Gasthaus Wien<, kdybyste se spíše starali o to, co stojí psáno v obchodní statistice a jak naše hospodářství všeobecně se vyvíjí, činili byste tím snad lépe a, pánové z většiny, shledali byste pak, jak musí býti tento stát spravován, jak musí býti vedena jeho politika, chce-li se udržeti jakožto stát průmyslový. Za nynější politiky však neudrží se stát jako stát průmyslový. Jako průmyslový stát může se jen udržeti, budeme-li hledati své odbytiště tam, kde jsme je kdysi měli. Pro to několik skutečností.
Dle výkazů obchodní statistiky bylo ve třetím čtvrtletí loňského roku z veškerého vývozu odvezeno do Francie 2.06%, do Velké Britanie 0.36%, do Spojených států 0.27%. Zcela jinak representuje se obchodní statistika o obchodu s Německou říší, kteréž nechcete popřáti, aby se zotavila, ze zpupnosti, kterouž vám většina namnoze namlouvá, a jak události ukázaly, snad také na rozkaz držitelů moci v Dohodě. Tato říše to jest, s kterou trvají veliké hospodářské vztahy. Neboť bilance obchodu s Německou říší jest dosti aktivní. Z veškerého vyvozu vyvezli, jsme 45.37% do Německa a dovezli jsme odtud 47,88%. V Německu tedy leží asi polovice našeho celého národního hospodářství, a tu mluvilo se vážně o tom, že se chceme jako četník zúčastniti sankcí, to znamená, že skoro 50% celého národního hospodářství má býti zatíženo 50% cla! To přece znamená, že právě vše, co bychom měli obdržeti, ihned by bylo prodělalo obrovské zvýšení ceny, že by na nás byla přišla vlna drahoty a jako odpověď na to nové hnutí mzdové, poněvadž právě dělníci,musejí žádati, aby jejich mzdy, a zřízenci, aby jejich služné se udržela na dosažené výši.
Nejinak tomu jest vzhledem k německému Rakousku. Také do německého Rakouska vyvezli jsme z veškerého našeho vývozu 37%, kdežto jsme odtud dovezli pouze 7%. Přihlédneme-li tudíž jen k těmto dvěma státům, vyvezli, jsme tam z veškerého vývozu 83.25% a dovezli 55.62%. Naše obchodní bilance s těmito dvěma státy Německem a německým Rakouskem jest tudíž s 27,63% aktivní. Všechno ostatní jest jen nepatrný zlomek, jenž se rozděluje na jiné státy. A tak tomu zůstane asi ještě na dosti dlouhou dobu.
Mohu si ušetřiti výpočet jednotlivých případů, jak se u nás provádí obchodní politika a jak zejména se stěžuje vývoz, poněvadž již jeden pan řečník přede mnou na to poukázal. Ale to, co můžeme uvésti, to zrovna křičí. Člověk by zrovna považoval za nemožné, že hospodářská politika ve příčině vývozu a dovozu může býti upravována prostřednictvím inserátů. Kdo ve volné chvíli pročítal v té příčině náš denní tisk, mohl seznati, že se tam doporučuje: Vyhledáte-li tu neb onu kancelář, budou vaše přání ve příčině vývozního povolení brzy splněna. To mluví mnoho! Nemáme sice výkazů, ale jest pravdou, že v pokoutních kancelářích vyřizují se příkazy z ciziny a že se tam umožňuje obdržeti příkazy rychleji nežli korektním způsobem. To mluví pro to, že věci nejsou zcela >fair<. Ostatně prodělali jsme přece obzvláště mnoho při uhelné otázce v tomto státě. Nebylo naprosto třeba, abychom byli v této situaci.
Vy, pánové z většiny, máte spolu s vládou plnou vinu na tom, že tato situace nastala, a jste také povinni nésti útraty a následky této politiky. Řekl jsem již, že nám nejde o to, aby podpora v nezaměstnanosti placena byla za tím účelem, aby lidé nepracovali. Nám jde o to, že se má pracovati, že má býti zjednána příležitost k práci.
Upusťme nyní zcela od zahraniční politiky kterouž jsem již vylíčil, také doma lze ještě mnoho učiniti. Čteme více než jednou, že jest málo lokomotiv, že nestačí vozový park, že železniční správa zadala 46.000 vagonů na obnovu vozového parku. A nyní najednou čteme zase, že tyto objednávky byly odvolány. Cožpak máme tak přílišnou zaměstnanost, že železniční správa musela tyto objednávky odvolati? Zde právě by byla příležitost zaměstnati průmysl železářský a odstraniti armádu nezaměstnaných.
Ale ještě něco jiného. Nemáme tolik domů, co jest zapotřebí. Tisíce rodin potřebuje bytů, nemohou jich obdržeti, poněvadž bytů není. Můžeme již pozorovati, že dvě tři rodiny bydlejí v jednom bytě společně. Stává se na příklad nejednou, že v některém domě dcera a syn uzavřeli sňatek a všichni dohromady bydlejí v témže bytě, který snad celkem má prostoru 50-60 krychlových metrů prostoru, která vlastně není ani pro trestance. To jsou bytová opatření, která nyní máme! Musejí se stavěti byty, musí býti zjednána příležitost k práci. (Výkřik (německy): Není peněz!) K tomu se ihned vrátím. Třetiny našich výdajů užívá se pro vojenské účele. Pro to jsou zde peníze. Chceme-li si právě hráti na vojenskou moc a vydáváme-li za to tolik peněz, nutno opatřiti také peníze pro národohospodářské účele, nutno pak také opatřiti peníze, jichž je třeba, aby lidem zjednána byla práce a živobytí, a to bylo by lze zjednati také stavební činností. Kdyby se stavěly domy, oživl by netoliko průmysl stavební, oživl by také průmysl sklářský, dřevařský, kovoprůmysl, průmysl kamenický.Pak pohnul by se celý národohospodářský proces. A tož, pánové z většiny, peníze nutno opatřiti k tomu jest zde vláda. S tohoto místa řekl již můj vážený přítel dr Heller, zdali by snad nebylo vhodno natisknouti jednou miliardu papírových peněz, aby tím způsobem peníze byly opatřeny. Chcete čekati, až stavební půjčka tuto miliardu přinese? Nevím co přinese, ale mnoho domů z této miliardy v tomto roce již nedostaneme. To budete muset dosti dlouho psáti. Bylo by vítáno a žádoucno, aby vlastenectví těch, kteří během války a po válce tolik milionů nahrabali také nyní bylo tak velké, aby se rozhodli pečovati o to, aby také ti, kteréž vykořisťovali, mohli zase alespoň bydleti. Ale obávám se, že toto vlastenectví selže právě tak, jako již často selhalo. Nebudeme moci na základě této miliardy brzo stavěti domy. Nyní půl sezony brzo pomine a co bude na podzim? Pak bude nezaměstnanost ještě větší. Naše vláda mohla by podle našeho mínění, když se již tolik miliard natisklo, použíti také jednou jedné miliardy nekrytých peněz, v tiskárně zhotovených, k tomu, aby se stavěly domy, Dle našeho mínění jest to zcela něco jiného když se peněz, takovýmto způsobem opatřených, použije k tomu, že se vytvoří produktivní statky, že se opatřejí domy, vagony, zkrátka předměty denního života. než když se nechá tiskařský lis pracovati jen za tím účelem, aby zaplaceni byli zaměstnaní a útraty na vojsko. To jsou zahozené peníze. Dělají-li se peníze, aby se jimi platilo zaměstnancům, jest to ovšem manco. Co ale učiníte, jestliže armáda ne- zaměstnaných stoupne, jestliže snad dojdeme k tomu - počet nezaměstnaných obnášel posud 5-6% - že v nejbližší době budeme míti snad desetitisíce nezaměstnaných? Pak, pánové z většiny, budete muset zajisté sehnati peníze, neboť tomuto problému, se nevyhnete. Považujete za možné, abychom měli desetitisíce nezaměstnaných, kteří nemají týdně více nežli 10 anebo 15 K podpory? To jest zhola vyloučeno.
Buďto jste s to problém rozřešiti tím, že odstraníte hospodářskou bídu a nezaměstnanost, anebo musíte pro své lidi bez práce natisknouti také tyto miliardy. Toho však nechceme, ačkoliv tvrdíte, že tento stát dnes neuznáváme. Toho nechceme. Máme pro to důvody, poněvadž víme, že život dělníků, tak jak věci dnes jsou, úzce souvisí s veškerým hospodářstvím ve státě samém. V zájmu těchto dělníků, ne v zájmu tohoto státu žádáme, aby učiněna byla náprava, aby zjednána byla příležitost, k práci, aby povznesena byla činnost stavební. Nechcete-li tomu, nemůžete-li pak budete muset býti s to, abyste platili armádě nezaměstnaných. (Potlesk něm. senátorů.)
Předseda (zvoní): Debata jest skončena, prosím aby byly přečteny podané návrhy pozměňovací a resoluce.
Senátní tajemník dr Safařovič (čte):
Pozměňovací návrh senátora Hilgenreinera na změnu §u 4 odst. 1. alinea 1.
Počátek má zníti:
>Členství odborové organisaceohledně podpory v nezaměstnanosti nesmí býti vázáno jinoupodmínkou atd....<
Pozměňovací návrh senátora Hilgenreinera a druhů k §u 4 alinea 1.:
Slova >ze závažnýchdůvodů< této alinei, buďtež škrtnuta.
Návrh senátorů Jarolima, Löwa a soudruhů k tisku č. 721:
>§ 8 budiž znovu upraven veznění, na němž se usnesla sněmovna poslanecká (tisk č.1199).<
Pozměňovací návrh senátora Šťastného a soudr. k předloze zákona o podpoře v nezaměstnanosti:
>Navrhujeme, aby §§ 7 a 8 schváleny byly ve znění usneseném poslaneckousněmovnou:
O výši státního příspěvku§ 7 (1.) Vláda se zmocňuje, aby po dobu poválečnýchpoměrů hospodářských po slyšení ústředen odborovýchorganisací stanovila nařízením pro přesně určené obdobíčasové nejmenší výměru státního příspěvku pro muže,ženy a pro zaměstnance svobodného anebo ženatého.
(2.) Součet podpory a státníhopříspěvku nesmí převyšovati 2/3 poslední mzdynezaměstnaného, oč ji převyšuje, o to se sníží státnípříspěvek.
(3.) Ukáže-li se toho potřeba,stanoví se nařízením, jaké částky nesmí státnípřísněvek denně převyšovat.
O výplatě a účtovánístátního příspěvku:
§ 8. Nárok na státnípříspěvek v nezaměstnanosti přísluší nezaměstnanému odedne, kdy se o něj hlásil, trvá-li nezaměstnanost aspoň 8dní.<
Resoluční návrh senátora Hilgenreinera a druhů:
>Vláda se vyzývá, abyodborovým organisacím poskytovala na jejich žádost vpřípadě uznané potřeby přiměřené zálohy, aby mohlystátní příspěvek včas vypláceti.<
Resoluce senátorů Jarolima, Löwa. a soudr. k tisku č. 721:
>Vzhledem k tomu, že zákon ostátním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti, vyplácenéodborovou organisací, může vejíti v platnost teprve vpozdějším čase, kterýž dnes vůbec určiti nelze, ovýživu zaměstnaných však již nyní musí býti postaráno,navrhují podepsaní:
Zákon ze dne 10. prosince 1918 vplném rozsahu uvádí se opět v platnost. Proto buďtežzrušeny všechny dodatečné zákony a výnosy, jimiž nastaloomezení péče o nezaměstnané, jak zákonem ze dne 10.prosince 1918 byla upravena. Podpora pro nezaměstnané a jejichpříslušníky budiž zvýšena, aby odpovídala změněnýmpoměrům cenovým na trhu potřeb životních a cenámnezbytných předmětů spotřebních.<
Předseda (zvoní): Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji.
Zpravodaj sen. dr Brabec:
Slavný senáte! Já přirozeně nebudu se zabývati veškerými
vývody pánů předřečníků a dovolím si soustřediti se jen
na to nejhlavnější, o čem se nám, vlastně v tomto
případě jedná. Jsou to velectěné dámy a pánové, dvě
změny, které jsem si jménem sociálně-politického výboru
dovolil doporučiti, aby byly
schváleny. Průběhem jednání však došlo ku změně
stanoviska sociálně-politického výboru ohledně §u 8.
Pánové totiž vyslovili pochybnost, zdali by snad tou změnou
kterou jsme původně navrhovali, jak jsem ji v prvém svém
výkladu si dovolil
předložiti, dělnictvo nebylo zkráceno o podporu za ten první
týden a že se jim jaksi zdá, že usnesení poslanecké
sněmovny §u 8 vyhovuje spíše jejich stanovisku. Já se
neuzavírám té úvaze, že jest skutečně rozdíl mezi těmi
dvěma stylisacemi, třeba velice nepatrný, a jsem přesvědčen, že jest
úplně správné to, co jsem řekl. Ale když by měly
vzniknouti takové obavy a následkem těch obav snad v
poslanecké sněmovně se vytvořila situace, že by se jím ten
§ 8 v našem změněném znění stal naprosto nepřijatelným,
pak bychom se dostali do
nebezpečné posice, poněvadž podle ústavy nemůže
poslanecká sněmovna část našeho usnesení přijmouti a
část odmítnouti, nýbrž musí buď restituovati celé své
usnesení, nebo akceptovati celou naší změnu, pak považuji to
za fakticky rozumnější,
když od změny § 8 upustíme, a omezíme se pouze na změnu §
7, poněvadž ve změně § 7 vězí vlastně celá věc; tam se
jedná právě o to provedení gentského systému.
Tím, že změníme § 7 tak, jak sociálně-politický výbor se na tom usnesl, dostává ten zákon docela jiný ráz, a doufáme, že poslanecká, sněmovna toto pochopí a nebude míti žádných obav z té přestylisace §u 8, neboť bude jí usnadněna posice, aby naší změnu přijala, mohu velice ochotně přistoupiti na toto stanovisko a upouštím, a sice jménem sociálně-politického výboru, s jeho svolením od změny § 8 a omezuji se jenom na změnu § 7. Tuto změnu vám, velectěné dámy a pánové, vřele doporučují a tím důrazněji upozorňuji, že ty námitky, které pan kolega Šťastný zde přednesl, jako by mezi odstavcem 4. a 1. ve stylisaci byl odpor, nejsou odůvodněny; je to naprostý omyl. Jeho klame jedno věc, že totiž v tomto 1. odstavci striktně projevujeme zásadu, že státní příspěvek rovná se co do výše podpoře, kterou podporovaným vyplácí odborová organisace ze svých peněz a že v odstavci 2. vládě dáváme zmocnění, aby z této zásady, někdy, když toho bude zapotřebí, učinila výjimku. Ale, prosím, žádné pravidlo není bez výjimky, naopak výjimka pravidlo potvrzuje. Tedy to není žádný odpor, to je věc zákonodárství, v zákonech velice známá a často přicházející a jak jsem ve, svých počátečních vývodech řekl, je toho zapotřebí, jelikož naše hospodářské a finanční poměry nejsou ještě ustáleny, odborové organisace nejsou ve všech směrech tak vybudovány, zejména textilní, naproti tomu organisace typografické a kovoprůmyslové jsou daleko mohutněji vyvinuty a schopny poskytovati podpory, a z toho důvodu tedy je nutno, abychom odstavce 1. § 7 restituovali, abychom v odstavci 4. téhož paragrafu zmocnili vládu, kde je toho skutečně potřebí, takovou výjimku učiniti.
Tedy doporučuji, aby § 7 byl změněn podle návrhu sociálně-politického výboru.