Co se týče dalšího, mohu projeviti souhlas s resolucí pana kolegy Hilgenreinera proto, pokud se to týče § 9 resoluce a § 9, poněvadž on do té resoluce vkládá ten obsah, ten ráz, který jsem již ve svých vývodech uvedl. Tedy je to změna formy a jisté zdůraznění té myšlenky, aby vláda poskytla odborovým organisacím zálohy. Tedy proti této resoluci námitek nemám. Naproti tomu ostatní návrhy nemohu doporučiti a přímo prosím, aby byly zamít- nuty. Tak zejména návrh pana kol. Hilgenreinera k §u 4 odst. 1. číslo 1, rovněž tak na vypuštění slov >ze závažných důvodů<, aby to bylo škrtnuto a ovšem přirozeně také návrh kol. Šťastného, aby byl § 7 ve znění usnesení poslanecké sněmovny restituován. Myslím, že jsem v nejhlavnějších rysech všechno vyčerpal, co se vztahuje k věci, a budiž mi jenom ještě dovoleno reagovati na jednu věc, a sice:
Kol. Šťastný zde mluvil o elektrisaci středních Čech a řekl, že se v té věci nic nedělalo. Já bych o tom nemluvil, ale jest to naprosto nesprávná informace. Jsem po více než 8 let předsedou středočeských elektráren a vím, co všecko v tom směru jsme podnikli a jsou zde kolegové, kteří jsou rovněž členy tohoto výboru. Leží to v tom směru, že jsme narazili na nepřekonatelné obtíže při vybudování vodní síly u Libšic, kde jsme projektovali hydrocentrálu s použitím jezu, o kterém se pak objevilo - já to mohu dnes říci, poněvadž jest to veřejným tajemstvím - že jeho spodek není tak bezpečným. Jez byl dělán k účelům kanalisačním a ne k využití vodních sil, k provozování nějakého průmyslového závodu, a přirozeně, když jsme toto dobrozdání dostali, že by se nám hydroelektrárna po případě mohla zřítiti do vody pro málo bezpečný spodek tohoto jezu a že bychom ohromným nákladem ten celý spodek museli postaviti, nemohli jsme tento projekt uskutečniti. To bylo zrovna v době, kdy začínala válka. Že ve válce nastalo přerušení prací, jest přirozeno, vždyť nebylo možno ani v době míru pohnouti ministerstvo veřejných prací ve Vídni, aby nám v těchto věcech vyhovělo a skutečně nás podporovalo, poněvadž tomu režimu nezáleželo na tom, co se děje ve středních Čechách. Po válce hned jsme museli pomýšleti na vybudování dalších sil a za podpory ministerstva veřejných prací věc jest tak daleko, že jest vypsáno dnes ofertní řízení na vybudování jiného projektu a sice u Miřovic-Vraňan, k jehož uskutečnění se v nejbližší době přikročí, ovšem za poměrů nesmírně stížených, poněvadž na co nám stačilo dříve milion, potřebujeme dnes 30 až 40 milionů a kapitál té společnosti je 13 milionů a několik set tisíc. Uvádím to ne snad na svoji osobní obranu, já bych si z toho nic nedělal. Ostatně kolegové ani snad nevěděli, že se to mne nějak osobně dotýká, jenom proto to uvádím, aby byla naše veřejnost správně informována, aby se takovéto klamné informace neroznášely, a aby se nehledala vina nezaměstnanosti tam, kde jí není.

Doufám, že tento zákon, třeba nebyl všecko, že bychom tu nezaměstnanost jím odstranili, resp. její účinky odstranili, jistě zmírní značně důsledky nezaměstnanosti a považuji zákon tento za značný sociální pokrok.

Doporučuji slavnému senátu přijetí návrhu, který jsem si dovolil přednésti, i resoluci, která byla rovněž sociálně-politickým výborem schválena, a nenamítám ničeho proti přijetí resoluce druhé k §u 9 pana kol.Hilgenreinera.

Předseda: Prosím zaujmouti místa. (Děje se.)

Konstatuji, že senát jest schopen se usnášeti. O osnově zákona míním dáti hlasovati tímto způsobem: O §u 1 až 3 podle zprávy výborové, o §u 4 podle návrhu dr Hilgenreinera, Fahrnera a druhů, aby totiž byla vložena v odstavci prvním slova >ohledně podpory v nezaměstnanosti< a aby byla vypuštěna slova v témže odstavci >ze závažnýchdůvodů<. Bude-li zamítnut, dám hlasovati podle zprávy výborové.

O § 5 - 6 podle zprávy výborové.

O § 7 podle návrhu sen. Šťastného a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O § 8 podle návrhu sen. Jarolíma a druhů a podle návrhu sen. Šťastného. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O § 9-16, nadpisu zákona, úvodní formuli i nadpisech jednotlivých paragrafů podle zprávy výborové.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou, dám tedy hlasovati uvedeným způsobem.

(Zvoní.) Kdo souhlasí s §em 1-3 ve znění podle zprávy výborové, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tyto paragrafy jsou přijaty.

Kdo souhlasí s §em 4 ve znění podle návrhu sen.Hilgenreinera, Fahrnera a druhů, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Návrhy tyto se zamítají.

Kdo souhlasí, aby § 4 měl znění podle zprávy výborové, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh se přijímá ve znění zprávy výborové.

Kdo souhlasí s § 5 a 6 ve znění podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. §y tyto jsou přijaty.

Kdo souhlasí s §em 7 ve znění podle návrhu sen. Štastného, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina.

Kdo souhlasí s §em 7 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § 7 jest přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 8 ve znění zprávy výborové podle návrhu sen. Jarolíma a soudr. a podle návrhu sen. Šťastného a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, návrh tento jest přijat.

Kdo souhlasí s §em 9-16, nadpisem zákona, úvodní formulí, jakož i nadpisy jednotlivých paragrafů ve znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Paragrafy tyto i nadpisy jsou přijaty ve znění zprávy výborové.

Tím osnova zákona jest přijata ve čtení prvém.

Vzhledem k tomu, že této záležitosti byla podle §u 55 jedn. řádu. přiznána v 53.schůzí senátu dne 1. dubna 1921 pilnost, přikročím ihned k hlasování ve čtení druhém. Má pan zpravodaj nějaké tekstové změny?

Zpravodaj sen. dr Brabec: Upozorňuji, že v § 6 je tisková chyba a sice v odst. 3 čís. 2. v řádce 5. stojí slovo. >odborovou výkonnost< a má státi >odbornou výkonnost<. Ta tisková chyba se vleče v usnesení poslanecké sněmovny i ve vládním návrhu. Prosím tedy, aby byla ta chyba opravena. Jiného nic.

Předseda: Jelikož hlasování vykonané ve čtení prvém změňuje se usnesením poslanecké sněmovny, jest třeba podle §u 55 jedn. řádu, aby hlasování ve čtení druhém bylo vykonáno podle jmen.Hlasuje se podle jmen tak, že každý senátor odevzdá snad na svém místě tištěný hlasovací lístek obsahující jeho jméno a slovo >ano< nebo >ne<. Prosím pány zapisovatele, a sice sen. Přikryla, Löwa a Krouského a Svěceného, aby pří hlasování sčítali hlasy podle jmen. Kdo jest pro přijetí navržené zprávy výborové, bude hlasovati slovem >ano<, kdo jest proti slovem >ne<.

Předseda (zvoní): Pro přijetí osnovy zákona tak, jak byla přijata ve čtení prvém, vyslovilo se při čtení druhém 116 hlasů proti jednomu.

Jest tedy osnova zákona přijata kvalifikovanou většinou tříčtvrteční podle paragrafu 44 ve čtení druhém. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Předseda: Přikročím k hlasování o resoluci výboru sociálně-politického.

K poznámce k resoluci vyžádal si slovo pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Velectění, jest zde též resoluce kolegy sen. Jarolima, Löwa a soudr. k tisku, který jsme právě projednali a která zní takto:

>Vzhledem k tomu, že zákon ostátním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti vyplácenéodborovou organisací může v platnost vejíti teprve vpozdějším čase, který dnes určiti vůbec nelze, o výživuzaměstnaných však již nyní musí býti postaráno,navrhují podepsaní:

Zákon ze dne 10. prosince 1918se v plném rozsahu uvádí opětně v platnost. Proto buďtežzrušeny všechny dodatečné zákony a výnosy, jimiž nastaloomezení péče o nezaměstnané, jak zákonem ze dne 10.prosince 1918 byla upravena. Podpora pro nezaměstnané a jejichpříslušníky budiž zvýšena, aby odpovídala změněnýmpoměrům cenovým na trhu potřeb životních a cenámnezbytných předmětů spotřebních. <

Tedy, velectění, to není forma resoluce a nemůžeme restituovati takovým usnesením zákon. Myslím, že nemusím to příliš vykládati. Bylo by tedy zde třeba nového, návrhu, který by obsahoval zákon, který chceme restituovati a který by musil býti přikázán výboru, přejíti do plena a býti podroben celé zákonodárné proceduře.

Proto se musím z těchto důvodů formálních vysloviti naprosto proti přijetí této t. zv. resoluce.

Předseda: Přikročím k hlasování o resoluci. Dám hlasovati nejprve o resoluci vytištěné ve zprávě výborové.

Prosím, kdo s ní souhlasí, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, resoluce tato jest přijata.

Dám hlasovati o resoluci sen. Jarolima, Löwa a soudr.

Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest menšina, resoluce se zamítá.

Nyní dám hlasovati o resoluci sen. dr Hilgenreinera.

Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, resoluce tato se přijímá.

Tím jest tento bod denního pořádku vyčerpán. Děkuji.

Bod druhý:

Zpráva výboru technicko - dopravního o návrhu senátora Hartla a druhů (tisk 448) ve příčině příslušnosti ministerstva veřejných prací ve věcech vodních družstev. Tisk 698.

Zpravodajem jest pan sen. Šťastný, uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Šťastný: Slavný senáte! Své doby podal pan sen. Hartl návrh a stížnost do špatného rozřešení kompetence mezi ministerstvy veřejných prací a zemědělství, totiž kompetence pokud jde o vodní síly.

Návrh pana sen. Hartla byl ovšem konkretně příliš omezen, poněvadž týkal se právě jen případu, do kterého si stěžoval a žádal po té stránce nápravu.

Technicko-dopravní výbor, který dostal tuto stížnost k řešení, usnesl se na návrhu, kterým vyzývá vládu k určitému opatření, ovšem ne pro nějaký specielní případ, nýbrž pro všeobecné řešení kompetence mezi ministerstvem veřejných prací a ministerstvem zemědělství.

Poněvadž technicko-dopravní výbor nepovažuje se za dosti kompetentní, aby se zřetelem právě na to, že kdysi již bylo docíleno jakési shody mezi těmito dvěma ministerstvy -a sice bylo to v listopadu roku 1918, jenže nebyla tato dohoda realisována - ponechal alespoň prozatím ještě vládě samé tuto funkci v rukou a usnesl se na této výzvě:

Obtíže s vyřizováním různých podání a stížností, podepsaný výbor plně uznává. Souhlasí také v názoru, že potíže kotví ve faktu rozptýlené a neupřesněné kompetence ministerstev veřejných prací a zemědělství. Takovýto stav považuje výbor technicko-dopravní za nezdravý a se zřetelem k uvedeným okolnostem vyřizuje návrh p. sen. Hartla a druhů, který považuje za konkretně omezený, následujícím návrhem:

>Vláda se vyzývá, aby surychlením podala předlohu jednotného vodního zákona procelé území republiky, v němž by současně rozřešena bylaotázka kompetence mezi ministerstvem veřejných prací aministerstvem zemědělství.<

Technicko-dopravní výbor žádá slavný senát, aby se v této věci rozhodl positivně, poněvadž neběží jen o případ, jaký měl na zřeteli pan senátor Hartl, když podával svou stížnost a návrh, neběží jen o to, že se někdy kompetence nevyjadřují správně,

popohání se od místa k místu deputace, od instance k instanci, ale jedná se o větší věc, kterou zde máme -jak už jsem v debatě o nyní právě přijatém zákoně poněkud naznačil, máme zde veliké projekty - a není vyloučeno, že nevyřešená kompetence byla by jedním z činitelů, kteří by mohli prodloužiti konečné provedení velice důležitých, řekl bych, pro náš průmysl vitální přímo záležitosti. Technicko-dopravní výbor doporučil tuto resoluci a žádá slavný senát, aby ji schválil.

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen, prosím o zaujetí míst.

Přeje si pan zpravodaj ještě slovo?

Zpravodaj Šťastný: Nepřeji.

Předseda: Dobře. Žádám pp. senátory, kteří souhlasí s resolucí, jak byla navržena výborem technicko-dopravním, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce technicko-dopravního výboru je schválena.

Bod 3, zpráva výboru technicko-dopravního o dodatečném schválení podle § 3 zák. ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 4. března 1921,. č. 92 Sb. z. a n, o zrušení zákazu jízdy soukromými osobními automobily (č. 2097 předs.) Tisk 699.

Zpravodajem jest p. sen. Šťastný. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Štastný: Slavný senáte! Myslím, že jest to věc, která sama o sobě jest dosti jednoduchá a docela krátce by se vyřídila. Já si dovolím totiž předpokládati, že slavný senát je také toho názoru, že poválečná opatření tak, jak byla v souhrnu prováděna z různých důvodů a za různých okolností a různých obtíží technických, hospodářských atd., nemají zrovna dnes už 2krát místa a že je takové omezení - já totiž mám za to, že kulturní stupeň národa také se měří podle toho, jak je opatřen dopravními prostředky...(Sen. Jirásek Ferd.: A dle zlámaných nohou!) Dobrá, ale mám také za to, že právě proto nebude zde nejmenších námitek proti tomuto opatření vlády, že přikročila konečně zase o stupeň dále a zrušila aspoň jednu z potíží, jak to vyžaduje náš automobilní průmysl. Jsem tolik optimistou, že věřím, že bude to opatření vlády schváleno.

Bude mi dovoleno, abych přece o té věci ztratil jen několik vět. Náš automobilový průmysl prodělává krisi, o jaké se nezúčastněným ani nezdá. My jsme před chvíli řešili zákon, který zavádí opatření, jak jsem to nazval, jako náplast na velkou bolest. My jsme zapomněli řešiti příčiny této nemoci. Dnes tu nemoc máme a musíme dělati aspoň opatření k zmírnění té nemoci. Zde je jeden argument, který silně do toho problému zasahuje. Naše automobily, které jsou dosti moderně proti jiným oborům, poněvadž jsou z novějšího průmyslu, opatřeny, jsou dosti specialisovány a typisovány, přece jen nevyrábějí. Charakterisoval jsem to na určitém případě. Na př. firma Laurin a Klement v Mladé Boleslavi měla v soustružně zaměstnáno na 150-200 soustružníků, dnes je tam sotva 30 nebo méně, poněvadž se soustavně propouštějí. Proč, slavný senáte? Poněvadž jest tu několik bolestí, příčin daných válkou, které jsme se ještě neodvážili odstraniti. Přikročilo se k jednomu opatření, ale máme zde na příklad - totiž to byla již bolest předválečná - průmysl, který znamená přímo monopol, to jest železárna a ocelárna, to jest velkoprůmysl surovárensky pro další zpracující průmysl kovový. My jsme viděli, jak hospodařila před válkou Pražská železářská společnost. Pánům se za dva roky vyplatil celý obnos, který dali za akcie. Pak akcionáři dostávali prémie za to, že již nic nesložili. To se dělo jako přítěž na účet celého ostatního průmyslu.

Já konstatuji s tohoto místa, že zejména oceloodlitky, potřebné jako součástky na výrobu automobilů, o celých 100 % dodával dráže náš průmysl, nežli Kruppovy závody v Essenu v Německu, přes to, že platily příslušné clo. Jestliže to může býti, jest viděti, za jakých okolností vyrábí naše automobilka. Vedle toho naše celní opatření není dokonalé. To jsou věci, které právě k tomuto případu nenáležejí, ale souvisí s ním do některé míry, a já považuji za svou povinnost na to upozorniti.

Posléze, co tíží jako můra naše automobilnictví, je přepychová daň z osobních automobilů. Stále je to přepych. Víme, že jezdí bohatší třídy, ale víme také, že určitá třída, která jest k provozu našeho průmyslu také nezbytná, nemá-li rychlou dopravu, pochopitelně nevykonává svou funkci tak jako kdyby ji měla, ale posud 12 % daň, obnášející 12-20.000 na jednom kuse, jest rozhodujícím činitelem, takže naši konsumenti prostě neobjednávají.

Dovolím si se souhlasem některých svých kolegů a se souhlasem klubu předložiti resolucí která bude přednesena. Prosím, aby slavný senát schválil opatření vlády o zrušení zákazu jízdy soukromými automobily a prosím v zájmu dělnictva, které nejcitelněji a nejtíže pociťuje malou, téměř žádnou zaměstnanost v automobilkách, aby i resoluce moje byla schválena.

Předseda (zvoní): Není nikdo k slovu přihlášen, přikročíme k hlasování.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí se zprávou výboru technicko-dopravního, aby vládní opatření bylo dodatečně schváleno, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh se schvaluje.

Dám hlasovati o resoluci. Prosím, aby byla přečtena.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

>Senát uváživ, že tuzemskýprůmysl automobilní dosud nebyl s to aby zahájil výrobu tak,jak by důležitost jeho pro hospodářský život nejendopouštěla, ale přímo vyžadovala; uváživ dále, žeopatření vlády zrušující zákaz jízdy soukromýmiautomobily, ač znamená krůček k lepšímu, nijak nepostačí;dále, že naše automobilky pracují za nesmírně stíženýchpoměrů oproti cizině uvádíme jen, že potřebný materiálzejména ocelolitinové součástky, tuzemské surovárnydodávají o celých 100 % dráženež surovárny cizozemské; rovněž celní opatření protikonkurující cizině vyrábějící za velmi snažšíchpoměrů jest naprosto nedostatečné - uváživ posléze, žedosud jest v platnosti t. zv. přepychová daň ve výší 12% z osobních automobilů, kterájest v řetěze obtíží poslední závorou, aby soukromnícineobjednávali, která proto také nic nevynáší, a poněvadž ještě v tomto měsíci koná sev Praze výstava automobilů, která může rozhodnouti o danéstagnaci, jíž těžce trpí dělnictvo automobilek, ježrozmnožuje řady nezaměstnaných, vyzývá vládurepubliky: Od 12 % daněpřepychové s osobních automobilů budiž po časnezaměstnanosti upuštěno a budiž s největším urychlenímpodána Národnímu shromáždění v tom smyslu osnovazákona.<

Předseda: Kdo souhlasí s přečtenou resolucí, prosím, aby zdvihl ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímá.

Přerušuji projednávání denního pořadu a přistupuji k ukončeni schůze.

Dovolenou pro dnešní schůzi udělil jsem panu senátoru dr Vlčkovi. Sděluji, že do výboru sociálně-politického nastupuje místo sen. Kouši sen. Jaroš, do výboru imunitního za sen. dr Veselého sen. dr Krouský a za sen. Hilgenreinera sen. dr. Koperniczký.

Navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno podle § 41 jednacího řádu, aby příští schůzi svolalo písemně nebo telegraficky a určilo její pořad. Jsou námitky? (Nebyly.)

Nejsou, návrh můj jest přijat. Končím schůzi.

(Konec schůze v 7 hodin 5 minut večer.)

Minulý  Nahoru