Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Příloha D.

Úmluva o usnadnění pohraničního styku.

Aby byl usnadněn styk v pohraničních pásmech, budou učiněna tato opatření:

1) za pohraniční pásma uznávají se části okresů po obou stranách hranice, jichž přesnější vymezení jest vyhrazeno oběma vládám. Pravidlem šíře pohraničního pásma nemá přesahovati 15 km; může však v souhlasu obou vlád činiti více než 15 km v místech, kde to vyžadují místní poměry.

2) Od cla se osvobozují pytle a jiné druhy obalů, obvyklé v obchodním styku, v nichž se zboží přepravuje v pohraničním styku z jednoho pohraničního pásma do druhého, aby byly prázdné vráceny touže cestou.

3) Léky připravované v malých dávkách, přiměřených odběratelům, v sousedních lékárnách na předpis lékaře oprávněného vykonávati praksi na území jedné smluvní strany, mohou býti vnášeny bez cla a bez zvláštního povolení.

Nebude však požadováno lékařského předpisu pro jednoduché medicinální droby nebo pro obyčejné přípravky lékárnické a chemické v malých dávkách, přiměřených potřebám odběratelů, jež jsou jako takové na obalu přesně a jasně označeny, a které smějí býti prodávány v drobném prodeji podle ustanovení platných v příslušném území.

4) Zboží dále uvedené, pokud jest osvobozeno od cla a pokud to bude žádoucno a přípustno vzhledem k místním poměrům, bude lze dovážeti ve vzájemném styku v pohraničních okresích též po vedlejších cestách pohraničního pásma, budou-li zachovány předpisy celní a policejně zvěrolékařské:

Hnojiva přírodní a umělá, stonkový len a stonkové konopí, píce jako: tráva pro dobytek, seno, sláma, řezanka, suché listí jako stelivo, mech, sítí; obyčejný stavební písek, oblázky, smirek v kusech, obyčejná hlína a hlína hrnčířská, palivové dříví (toto pouze pro potřebu obyvatelů pohraničního pásma), rašelina, slatina a hubka dubová.

5) Provozování zemědělství nemůže býti žádnými předpisy stíženo nebo znemožněno tehdy a proto, že byly hospodářské podniky neb jiný hospodářský majetek rozděleny neb odděleny hranicí. Jmenovitě bude lze přepravovati bez cla z jedné části majetku na druhou, na místech pro každé hospodářství neb majetek určených: živý hospodářský dobytek, hospodářské stroje a nářadí, osivo potřebné k obdělání polí jakož i plodiny zemědělské a produkty zvířecí.

6) Obyvatelé pohraničních pásem, vykonávajíce práce zemědělské na svých polích, lukách atd., vlastních neb pachtovaných, ležících v pohraničním pásmu sousedního státu, jsou oprávněni bezcelně převáděti svůj tažný dobytek a přepravovati své hospodářské stroje a nářadí, jakož i osivo a úrodu. Přecházeti hranici možno též po vedlejších cestách, pokud toho poměry a potřebné práce vyžadují, pod tou podmínkou, že zachovány budou příslušné formality celní, a že se obyvatelé pohraničního pásma vrátí téhož dne. Hospodářské stroje (jakož i hospodářské motory), jako: lokomobily, mlátičky, pluhy, brány, řezačky a jiné, buďtež při přechodu hranice zaznamenány.

7) Dobytek možno bezcelně hnáti na pastvu z jednoho území na druhé s podmínkou, že totožnost dobytka bude při návratu zjištěna dle předchozího záznamu.

Rovněž mohou býti bezcelně zpět dopravovaný produkty dobytka vyhnaného na pastvu, jako: mléko, máslo, sýr, vlna a hnůj, jakož i mláďata vržená v té době, ale vždy v množství úměrném počtu dobytka a skutečnému trvání pastvy. Přeprava těchto předmětů může se rovněž díti po vedlejších cestách.

Dovoz a vývoz při tomto styku může se díti pouze, jsou-li zachovávány platné veterinářské předpisy.

Rovněž možno bezcelně přepravovati předměty, jako sůl, sůl dobytčí, mouku a chléb pro vlastní potřebu obyvatelů pohraničního pásma po dobu pastvy a v množství této potřebě přiměřeném, jež stanoví oba celní úřady.

8) Dobytek užívaný k dočasným pracím jakož i stroje a nářadí hospodářské k témuž účelu jsou osvobozeny od cla, budou-li vzaty v záznam.

9) Předpisů o zušlechťovacím řízení se užije, nebo v případě, kde toho budou vyžadovati důležité místní důvody, bude lze vyvážeti i dovážeti bez cla při celním zajištění osivo, olejnatá semena, konopí, len, vlnu, dříví, třísliva a jiné produkty tohoto druhu, jež obyvatelé jednoho pohraničního pásma převážejí do sousedního pohraničního pásma ke mletí, k vytlačování, řezání, tření atd. a jež se vrací ve stavu zpracovaném; totéž platí o vlněné a lněné přízi k výrobě sukna a plátna jakož i o hrubém suknu určeném k hlazení. Obě celní správy ve vzájemné dohodě určí, bude-li to nutno, množství zpracovaných výrobků, které bude lze opět zpět dovézti, neb které se musí zpět vyvézti výměnou za polotovary a suroviny.

10) Aby se usnadnila obyvatelům obou pohraničních pásem přeprava předmětů jich vlastní potřeby, zasílaných z jednoho území do druhého k opravě nebo zpracování v dílnách řemeslnických a k zpětnému vrácení, budou oboje celní úřady oprávněny dovoliti tento styk v pohraničních pásmech oběma směry. U příze a tkanin rozumí se zpracováním též barvení.

Při přepravě látek, z nichž má býti zhotov ven oděv, vztahuje se osvobození od cla též na jednoduché přípravy všeobecně užívané, vyžadují-li toho místní potřeby.

11) Obyvatelé pohraničních pásem, již jsou zavázáni na základě smluv vykonávati práce v podnicích zemědělsko-lesnických neb jiných na druhé straně hranice, jsou oprávněni, vracejí-li se do svého bydliště, nejpozději šestého dne od doby, kdy přišli na místo výkonu své práce, překročiti celní hranici též po vedlejších cestách a přenášeti potřebné nářadí jakož i mzdu v hotovosti a v naturáliích (námezdní poměr naturální) bez jakýchkoli vývozních nebo dovozních poplatků, řídili se předpisy platnými pro styk tohoto druhu. Předměty osobní potřeby (na př. obuv a oděv), jež obdrželi jako mzdu, mohou býti přepravovány pouze po celní silnici a dlužno předložiti osvědčení. Pokrmy, upravené pro tyto dělníky v jejich bydlišti, mohou býti přepravovány úplně beze cla.

12) Příslušné místní úřady mohou vydávati dovolení platná pro určitou dobu, aby usnadnily obyvatelům pohraničních pásem přestup společné hranice. Zvláštní předpisy o překročování hranice v určitých okresích zůstávají v platnosti, rovněž i předpisy o úlevách přiznaných turistům při cestách v pohraničním pásmu.

Veškerá dodatečná ustanovení k předpisům tohoto bodu loudou upravena vzájemnou dohodou příslušných úřadů obou států.

13) Lékaři, zvěrolékaři a porodní báby, bydlící v pohraničním pásmu, mohou vykonávati své povolání též na druhé straně hranic, zachovávají-li veškeré tam platné předpisy. Mohou rovněž překročiti hranici po vedlejších cestách v kteroukoli hodinu denní i noční, mohou-li se vykázati zvláštním povolením vykonávati tam své povolání.

Tytéž předpisy platí o duchovních všech vyznání, kteří bydlí v pohraničním pásmu jsou nuceni překročiti hranici ve výkonu svého poslání.

Lékařům, zvěrolékařům a porodním bábám, vykonávajícím své povolání ve druhém pohraničním pásmu, není dovoleno podávati léky, leč v případech hrozícího nebezpečí.

Očkování jest dovoleno pouze v mezích platných předpisů.

Obě vlády si sdělí vzájemně platné předpisy o vykonávání svrchu vytčených zdravotnických povolání, aby mohly zpraviti oprávněné osoby.

Rovněž jest dovoleno překročiti hranice hasičům při požáru v kteroukoli hodinu denní i noční, též po vedlejších cestách.

14) Platných zákazů dovozu a vývozu nebudiž použito ve styku vytčeném v bodech 2., 3., 5., 6., 7., 8., 9., 10. a 11.

15) Pohraniční přeprava bude povolena bez dovozního a vývozního povolení pro malá množství předmětu denní potřeby, včetně benzinu, petroleje, mazadel a karbidu, pro něž se všeobecně-vyžaduje dovozní neb vývozní povolení; možno-li souditi z druhu předmětů a z postavení obyvatelů pohraničního pásma, že tyto předměty jsou určeny k potřebě těchto obyvatelů a nikoli k obchodu.

Celní úřady mají postupovati blahovolně při určování množství těchto předmětů.

školáci mohou svobodně přenášeti své knihy a školní potřeby.

16) Jinak však nemůže úprava pohraničního styku pozměniti ani omezení svobody obchodu platná v obou sousedních státech, ani předpisů o zboží, jehož distribuce jest státem kontrolována.

Nicméně obyvatelé pohraničního pásma nebudou proto, že vzdělávají některé pozemky na území druhého státu, povinni odevzdati plodiny z nich tomuto státu. To však neplatí o pozemcích většího rozsahu.

17) Jsou-li cesty a železnice, vedoucí částečně po druhé straně v pohraničním pásmu, důležity pro obyvatele pohraničního pásma druhého sousedního státu, budiž těmto obyvatelům povoleno jich používati. Rovněž bude dovoleno obyvatelům pohraničního pásma každého z obou států používati cest a železnic, vedoucích podél hranic po druhé straně.

18) Doprava tělesných pozůstatků na hřbitovy z míst nacházejících se na druhé straně hranice, aby tam byly pochovány jak to bylo dosud zvykem, jest dovolena, předloží-li se lékařské vysvědčení, aniž třeba splniti opatření platná pro přepravu tělesných pozůstatků.

19) úprava zvláštních úlev případně potřebných neb žádoucích pro okresy pohraničního pásma zůstává vyhrazena.

20) Úlevy přiznané ve styku pohraničním neomezují práva obou sousedních států učiniti opatření zdravotnická, veterinářská a jiná, jež budou pokládati za nutná.

21) Smluvní strany se zavazují, že společným úsilím budou čeliti podloudnictví a jiným trestným činům a přestupkům finančních zákonů, že je budou stihati a trestati, že si budou vzájemně poskytovati pomoc a podávati prospěšné zprávy a vysvětlení.

Příloha E.

Dohoda o opatřeních proti nákazám zvířecím.

§ 1.

Vstup zvířat, včetně drůbeže domácí, surových zvířecích produktů a předmětů, jimiž lze nakažlivinu přenésti, z území jedné smluvní strany na území druhé strany, může rýti omezen na určité vstupní pohraniční stolice a podroben v nich státem, do něhož se dovoz děje, zvěrolékařské kontrole.

§ 2.

Při dovozu zvířat a předmětů v § 1 označených z území jedné smluvní strany do území druhé strany dlužno předložiti osvědčení o původu, vyhotovené obecním úřadem a při živých zvířatech dlužno, ještě připojiti stvrzení státního nebo státními úřady zvláště k tomu zmocněného zvěrolékaře, potvrzující, že tato zvířata jsou zdravá. Z osvědčení budiž původ zvířat a předmětů přesně zjistitelný zvěrolékařské stvrzení má dále obsahovati, že v době odeslání nepanovala - vyjímajíc tuberkulosu, - v obci původu nákaza, pro kterou platí povinnost oznamovací a jež jest přenosná na druh zvířat, o něž jde.

Mají-li býti vyvezena zvířata, na něž jest přenosný mor skotu, slintavka a kulhavka, plicní nákazy skotu, neštovice ovčí, nákaza nebo mor bravu vepřového, jest mimo to v tvrditi, že tyto nákazy nepanovaly v době odeslání na místě původu ani v sousedních obcích.

Pro koně, muly, osly a skot budou vydány jednotlivé průvodní listy; pro ovce; vozy, brav vepřový a drůbež jsou přípustny průvodní listy hromadné. Tyto průvodní listy platí 10 dnů. Uplyne-li tato doba za dopravy, buďtež zvířata, aby průvodní list platil dalších 10 dnů, znovu prohlédnuta státním nebo tomu zvláště zmocněným zvěrolékařem a budiž jím na průvodním listu nález zaznamenán.

Při dopravě železnicí budiž provedena zvláštní prohlídka státním nebo úřadem k tomu zvláště zmocněným zvěrolékařem a nález zapsán do průvodního listu.

Zasílá-li se však železnicí drůbež, budiž podrobena zvěrolékařské prohlídce jen tehdy, byla-li pro ni vyhotovena zvěrolékařská stvrzenka zdravotního stavu před více než třemi dny.

V certifikátech: pro čerstvé maso budiž stvrzeno, že příslušná zvířata byla zdravá při prohlídce zákonem předepsané za živa i po porážce a že byly vyhotoveny zvěrolékařem úřadem k tomu ustanoveným.

Obchod s převařeným lojem a tukem, vlnou po továrensku pranou a v uzavřených pytlech zabalenou, se sušenými nebo solenými střevy, jícny, žaludky, měchýři a paznehty, naloženými v uzavřených bednách nebo sudech, se sušenými nebo prosolenými kůžemi a usněmi a sušenými rohy, kopyty, paznehty a kostmi, jest dovolen též bez předložení osvědčení o původu a bez zvěrolékařské kontroly na hranici.

§ 3.

Zásilky, jež nevyhovují svrchu uvedeným ustanovením, dále zvířata, u nichž shledá pohraniční zvěrolékař, že jsou stižena nakažlivou nemocí nebo jí podezřelá, konečně zvířata, jež jsou dopravována spolu s nemocnými nebo podezřelými zvířaty, nebo s nimi jinak mohla přijíti do styku, mohou býti pohraniční stanicí zamítnuta. Příčinu zamítnutí uvede pohraniční zvěrolékař na průvodním listu a potvrdí svým podpisem.

Pohraniční celní úřad oznámí neprodleně, že byla zásilka zamítnuta, a z jakého důvodu, politickému úřadu pohraničního okresu oné smluvní strany, odkud se má vývoz díti.

Zjistí-li se taková nemoc u dovezených zvířat teprve po překročení hranic v zemi určení, budiž to za přítomnosti státního zvěrolékaře protokolárně zjištěno a opis protokolu budiž druhé smluvní straně bez průtahu zaslán.

Ve všech případech v tomto §u uvedených, budiž neprodleně a přímo vyrozuměn delegát jmenovaný případně druhou smluvní stranou (§ 6).

§ 4.

Vyskytne-li se mor skotu v území jedné smluvní strany, jest druhá strana oprávněna zakázati neb omeziti dovoz přežvýkavců, vepřů a zvířecích surovin, jakož i předmětů, jimiž lze nakažlivinu přenésti, až do úplného utlumení nemoci.

§ 5.

Bude-li z území jedné smluvní strany zavlečena obchodem s dobytkem do území druhé strany nákaza, pro kterou platí povinnost oznamovací, nebo je-li rozšířena taková nemoc na území jedné strany zvláště hrozivými způsobem, má druhá strana právo omeziti nebo zakázati po dobu nebezpečí nákazy dovoz zvířat, na něž jest tato nemoc přenosná, jakož i takových surovin zvířecích a předmětů, jimiž lze nakažlivinu přenésti.

Pro sněť slezinnou, sněť šelestivou, nákazu zvěře a skotu, vzteklinu, ozhřivku, puchýřinu jednokopytníků a skotu, prašivinu jednokopytníků, ovcí a koz, červenku bravu vepřového, choleru drůbeže a mor slepičí, jakož i pro tuberkulosu, nebudiž dovoz zakazován.

Touto dohodou zůstávají nedotčeny zákonné předpisy smluvních stran o nákazách zvířecích, dle nichž lze, vznikne-li nákaza zvířecí na hranici nebo poblíže hranice, obchod mezi sousedícími pohraničními okresy, jakož i obchod mezi ohroženými pohraničními okresy podrobiti zvláštním omezením nebo zákazům, aby nákaza byla potírána neb zamezena.

§ 6.

Smluvní strany přiznávají si vzájemné oprávnění vysílati nebo trvale exponovati delegáty, aby byly zpravovány o zdravotním stavu dobytka, o zařízení dobytčích trhů, jatek i krmíren, karantén a pod., jakož i o provádění platných předpisů veterinárních. Obě smluvní strany poukáží úřady, aby podporovaly zmíněné odborné orgány druhé strany, jakmile se legitimuj í, a aby jim podávaly vysvětlení.

§ 7.

Každá smluvní strana bude vydávati periodické zprávy o současném stavu nákaz zvířecích a bude je zasílati přímo druhé smluvní straně.

Příslušné pohraniční okresní úřady budou si neprodleně vzájemně a přímo sdělovati vznik nákaz v pohraničních správních okresích.

Vznikne-li v území jedné smluvní strany mor skotu, bude vládě druhé strany o vzniku a rozšíření moru telegraficky přímo podána zpráva.

§ 8.

železniční vozy, v nichž se dopravují koně, muli, osli, skot, ovce, kozy, brav vepřový a drůbež, buďtež i s příslušným náčiním železniční správy při tom používaném čištěny a desinfikovány dle pravidel, jež byla současně s dohodou o nákazách zvířecích smluvena.

Smluvní strany uznají čištění a desinfekci, jež budou dle předpisů podle odstavce 1. provedeny na území jedné strany, za dostatečné též pro druhou stranu.

§ 9.

Styk pastevní z území jedné smluvní strany s územím druhé strany jest dovolen za těchto podmínek:

a) vlastníci stád předloží při překročení hranic k verifikaci (přezkoušení a ověření) soupis zvířat, jež chtějí dopraviti na pastvu, s udáním počtu zvířat, jich podstatných zevnějších známek a osvědčení úředního zvěrolékaře o nezávadném zdravotním stavu zvírat.

b) Návrat zvířat bude povolen jen po zjištění jich totožnosti a nezávadného zdravotního stavu.

Vznikne-li však za doby pastvy nemoc, která jest nakažlivá pro druh zvířat, a nějž jde, v některé části stáda, nebo i na jiném místě, méně než 20 km od pastvy vzdáleném; nebo na cestě, po níž má se stádo k pohraniční stanici vrátiti, bude návrat zvířat na území druhé smluvní strany zakázán, není-li z naléhavých důvodů (nedostatek krmiva, špatné počasí, atd.) nutilo učiniti výjimku: V takovém případě smí se zvířata vrátiti až tehdy, budou-li, aby se zamezilo zavlečení nákazy, provedena zajišťovací opatření, na nichž se příslušné úřady dohodnou.

§ 10.

Obyvatelé pohraničního území mohou překročovati hranici v obou směrech v kteroukoli hodinu s vlastními zvířaty, zapřaženými do pluhu nebo do vozidla, avšak pouze vykonávají-li hospodářské práce, nebo provozují-li svou živnost a s výhradou, že zachovají platné celní předpisy.

Tuto úlevu mohou smluvní strany učiniti závislou na splnění těchto podmínek:

a) Každý potah -budiž při překročení hranice za hospodářskou prací nebo provozováním živnosti opatřen osvědčením starosty obce, v níž se nalézá stáj (chlév). V tomto osvědčení budiž uvedeno jméno vlastníka nebo průvodce potahu, popis zvířat a označení v kilometrech obvodu území pohraničního, v němž má potah pracovati.

b) Mimo to vyžaduje se při každém překročení hranic osvědčení starosty oné pohraniční obce, z níž potah pochází a projíždí-li potah územím jiné obce, také osvědčení této obce, jímž se stvrzuje, že jsou obce, o něž jde, zcela prosty jakékoli nákazy zvířecí a že není v obvodu 10 km mor u skotu ani plicní nákazy skotu. Toto osvědčení budiž obnovováno každých šest dnů, jde-li o každodenní přecházení hranic.

Bude-li to nutno, učiní ministerstva zemědělství obou stáhl za souhlasu ministerstev financí ve vzájemné, dohodě opatření, aby bylo udrženo řádné provozování hospodářství v pohraničních územích.

Budou-li veterinární poměry vyžadovati nějakých dočasných omezení zároveň ve smyslu posledního odstavce §u 5., příslušné úřady pohraničních okresů učiní ve vzájemné dohodě nutné zajišťovací opatření a podají o tom zprávu představeným úřadům.

§ 11.

Dosavadní omezení a zákazy, jež budou snad v době; kdy tato dohoda nabude účinnosti, ještě platiti a budou s touto v rozporu, buďtež zrušeny.

Závěrečný protokol k příloze E.

Obě smluvní strany shodly se v tom, že nedílnou část dohody o opatřeních proti nákazám zvířecím tvoří tyto podmínky a tato prohlášení.

1) Tato dohoda o nákazách zvířecích vztahuje se pouze na zvířata a předměty pocházející z území smluvních stran, nevztahuje se však na dovoz zvířat nebo předmětů z jiných zemí, jež mají býti územím jedné strany do území druhé strany dovezena, nebo jím provezena, vyjma případy, o nichž jsou v tomto protokole zvláštní ustanovení.

2) Přímý průvoz živých zvířat železnicí z území jedné smluvní strany jest dovolen, je-li zemí původu jedna ze smluvních stran a pocházejí-li zvířata z okresů zcela prostých zvířecích nákaz.

Přímý průvoz čerstvého a připravovaného masa a jiných zvířecích surovin a výrobků po železnici z území jedné smluvní strany v zaplombovaných a uzavřených vozech jest dovolen bez omezení, pocházejí-li tyto předměty z území jedné smluvní strany.

3) Doprava mléka a mléčných výrobků jakož i vajec, ryb, jiker a včel mezi oběma státy nepodléhá z této dohody žádným omezením, ale oba státy vyhrazují si právo učiniti nezbytná omezující opatření, objeví-li se nákazy zvířecí, které se mohou přenésti svrchu jmenovanými předměty.

4) V příslušných pohraničních celních úřadech budou učiněna opatření, aby byla zvěrolékařsko-policejní služba rychle a bez zdržování prováděna.

Dříve než nabude tato dohoda platnosti, budou v dohodě stanoveny pohraniční celní úřady, jež přicházejí při vzájemném obchodu s dobytkem hlavně v úvahu, a mohou býti příště změněny jen vzájemnou dohodou.

5) Zásilky drůbeže menší než 100 kusů v místním pohraničním styku mohou býti opatřeny při přechodu do území jedné smluvní strany pouze osvědčením o původu dle §u 2 dohody o nákazách, vydaným obecním úřadem. Jinak se na ně nevztahují ustanovení zmíněného §u 2.

Předchozí odstavce vztahují se na obchod drůbeží z pohraničního okresu jedné smluvní strany ke spotřebě v pohraničním okresu druhé strany.

6) V místním pohraničním styku není potřebí osvědčení o původu pro hnůj, a v poštovním styku pro střeva, jícny, žaludky a měchýře, jež nejsou ani suché ani solené; pro čerstvé maso koňské, hovězí, vepřové, kozí a skopové, jakož i pro usmrcenou drůbež není tohoto osvědčení potřebí, ani v místním pohraničním styku, ani pro soukromé zásilky poštovní, ani pro vlastní potřebu cestujících.

7) Vyskytne-li se vzteklina u psů a koček, může přes to býti vydáno osvědčení o původu, uvedené v 1. odst. §u 2 pro jiná zvířata domácí. Rovněž vyskytne-li se prašivina ovcí a koz, může přes to býti vydáno osvědčení pro jednokopytníky a naopak.

8) Zamítnutí, o němž jest řeč v §u 3 dohody o nákazách zvířecích, týká se jen zvířat, o nichž bude prokázáno, že přišla do styku se zvířaty nemocnými nebo podezřelými, tedy zvláště zvířat, jež jsou zároveň dopravována v jednom železničním voze, nebo budou v téže stanici, na téže rampě a téhož dne vykládána nebo nakládána.

9) Vyskytne-li se mor skotu v území jedné smluvní strany a zůstane-li zamoření omezeno na určité území, může vláda druhého státu omeziti nebo zakázati dovoz zvířat a předmětů jmenovaných v §u 4, ale pouze z území správního II. stolice, v němž se mor vyskytl, a sousedících správních území II. stolice.

10) Represivní a preventivní opatření, jež mají býti dle §u 5 učiněna, buďtež omezena na zamořený správní okres a na sousední správní okresy I. stolice a budou platiti jen až do úplného utlumení nemoci.

11) Ustanovení v posledním odstavci §u 5 dohody o nákazách zvířecích netýká se průvozního železničního styku v úředně uzavřených vozech, jest však zapovězeno jakékoliv přikládání živých zvířat, jakékoliv překládání a zadržování zásilek v zamořeném obvodu.

12) Jsou-li lhůty pro úřední vyhlášení, že nákaza zanikla, na území smluvních stran rozličné, jest rozhodnou lhůta delší.

13) Při tlumení zvířecích nákaz, jichž vznik dlužno oznamovati, použijí oba státy nejnovějších method vědy zvěrolékařské.

14) Průvoz čerstvého a připravovaného masa i jiných zvířecích surovin a produktů ze třetí země územím jedné smluvní strany do území druhé strany jest v plombovaných, uzavřených vozech dovolen, je-li dovolen dovoz do země určení.

Průvozu živých zvířat nebude bráněno, nebude-li při předsevzaté pohraniční kontrole zjištěna nakažlivá nemoc zvířecí, pro kterou platí povinnost oznamovací, a je-li dovoz do země určení dovolen a není zakázán do země průvozní z důvodů zvěrolékařsko-policejních.

Příloha F.

Dohoda o desinfekci dobytčích vozů železničních.

železniční vozy, v nichž se dopravují koně, muli, osli, skot, ovce, kozy, brav vepřový a drůbež, buďtež i s příslušným náčiním železniční správy čistěny a desinfikovány před jich dalším použitím dle těchto předpisů

§ 1.

Před vlastní desinfekcí budiž z vozu vždy odstraněno stelivo, hnůj, peří, zbytky provazů, jimiž dobytek byl uvázán a t. d., a vůz budiž důkladně vyčistěn horkou vodou. Čistění může se též provésti stříkáním studené vody čištění bude jen tehdy považováno za dostatečné, bude-li jím odstraněno veškeré znečistění, vzniklé při dopravě a budou-li částky nečistoty vniklé do spár v podlaze vozů vyškrabány, je-li třeba, železným náčiním s tupými hroty a hranami.

§ 2.

Byl-li vůz naložen pouze částečně, dlužno desinfikovati všechny části vozu nebo použitý oddíl.

Desinfekce budiž provedena:

a) za obyčejných poměrů mytím podlahy, stropu a stěn roztokem sodového louku, ohřátého nejméně na 50° C, k jehož připravení bylo použito nejméně 3 kg sody na 100 1 vody. Místo louhu sodového lze použíti též jiného Touhu, jenž bude vládou příslušného státu uznán stejně účinným. Ve stanicích opatřených potřebným zařízením, jest dovoleno místo mytí sodovým louhem vyčistiti velmi pečlivě podlahu, strop a stěny vodní parou pomocí vhodných přístrojů; použitá vodní pára nechť má tlak nejméně 2 atmosfér;

b) jedním ze způsobů v bodu a) uvedených a mimo to pečlivým natřením podlahy, stropu a stěn 3% směsí kresolové kyseliny sírové, nebo 2% roztokem formaldehydovým tehdy, byly-li vozy infikovány morem skotu, snětí slezinnou, snětí šelestivou a nákazou zvěře a skotu, slintavkou a kulhavkou, ozhřivkou, nákazou bravu vepřového, morem bravu vepřového, červenkou bravu vepřového, cholerou drůbeže, slepičím morem, nebo v případech podezření takovéto infekce. Směs kresolové kyseliny sírové budiž pořízena smísením dvou dílů surového kresolu (cresolum crudum) dle lékopisu jedné ze smluvních stran a jednoho dílu surové kyseliny sírové (acidum sulfuricum) dle lékopisu jedné ze smluvních stran na obyčejné teploty. Ku pořízení 3 % roztoku lze použíti směsi teprve za 24 hodiny a nejpozději do 3 měsíců po jejím připravení. Roztoku jest použíti ve 24 hodinách.

Místo důkladného natírání lze desinfekci provésti též stříkáním pomocí přístroje uznaného vládou příslušného státu za vhodný.

§ 3.

Desinfekce budiž provedena zostřeným způsobem [§ 2b)] zpravidla jen na zvěrolékařsko-policejní nařízení; bez tohoto však i tehdy, bude-li upotřebeno vozů k dopravě paznehtníků z těch stanic, v jichž okolí do 20 km jest slintavka a kulhavka, nebo ještě není prohlášena za utlumenou. Příslušný správní úřad bude míti právo naříditi zostřenou desinfekci i v jiných případech, považuje-li to za vhodno, aby bylo zabráněno zavlečení jmenovaných nákaz.

§ 4.

Budou-li zostřené desinfekci [§ 2b)] podrobeny vozy s vnitřním obložením z prken, budiž obložení sňato a stejně jako vůz čistěno a desinfikováno. Od tohoto opatření lze upustiti, byl-li ve voze dopravován jen drobný dobytek odděleně v bednách.

§ 5.

U vozů vypolštářovaných budiž polštářování, je-li odstraněno, dostatečným způsoben očistěno. Byly-li vozy infikovány nákazami v § 2 b) jmenovanými, nebo je-li podezření z takového infikování, budiž polštářování spáleno. S vozem pak budiž naloženo způsobem uvedeným v §§ 1-3. Do cizozemských vozů (žádné smluvní straně nepatřících), jichž polštářování nelze odstraniti, nesmí se znovu nakládati.

§ 6.

U vozů, jichž bude použito k dopravě jednotlivých kusů drobného dobytka (vyjímaje drůbež) v bednách nebo klecích a jež nebudou znečistěny slamou, krmivem, výměty a pod.; jest pokládati umytí stěn, podlahy a stropu horkou vodou, za dostatečnou desinfekci, s výhradou ustanovení § 2 b, a § 8.

Vozy, jichž bude použito k dopravě živé drůbeže v bednách (klecích, koších), buďtež ten tehdy dle těchto předpisů čistěny a desinfikovány, jsou-li znečistěny slamou, krmivem nebo výměty.

§ 7.

Smluvní strany se zavazují, že železniční vozy, jichž se použije k dopravě zvířat v úvodu této dohody jmenovaných, budou polepeny při nakládání nebo, jde-li o vozy přicházející z třetího státu, při vstupu na území smluvních stran, na obou stranách lístky barvy žluté s nápisem "Desinfikovati". Je-li třeba některý vůz zostřeně desinfikovati, (§ 2 b), 3), polepí se lístky žluté barvy s kolmým červeným proužkem uprostřed s nápisem "Zostřeně desinfikovati" v oné stanici, kde vznikne příčina tohoto druhu desinfekce, nebo se stane známou. Po desinfekci lístky se odstraní a na jejich místo se nalepí lístky barvy bílé s nápisem: "Desinfikováno dne.... hodina.... v.....", jež se odstraní teprve při novém nakládání vozu.

Vozy, jichž se použije při dopravě živé drůbeže v bednách (klecích, koších), polepí se ve stanici určení, pokud jest jejich čistění a desinfekce dle §u 6, odst. 2. nutno.

Nebude-li vůz při přechodu z území jedné strany na území druhé strany označeným způsobem polepen, budiž to učiněno dodatečně v pohraniční přechodní stanici správou přejímací.

§ 8.

Vozy prázdné, nebo naložené jiným zbožím než zvířaty duhu v úvodu této dohody jmenovaných, které vstupují na území jedné smluvní strany, a jichž bylo dle zevních známek použito k dopravě takových zvířat, které však nebyly čistěny a desinfikovány dle předpisů této dohody, buďtež vyčistěny a desinfikovány dle předpisů této dohody, nebudou-li vráceny.

Závěrečný protokol.

Při podpisu obchodní smlouvy uzavřené dnešního dne učinili podepsaní plnomocníci tyto výhrady a tato prohlášení, jež budou tvořiti nedílnou část této smlouvy.

K článku 1.

Smluvní strany prohlašují, aby usnadnily provedení těchto zásad, že bude dovolováno příslušníkům československým v Polsku a příslušníkům polským v Československu zřizovati a provozovati obchod neb živnost za týchž podmínek, jako vlastním příslušníkům, s výhradou doložek článku 11.

Při používání práv stanovených v článku 1. nebude činěno žádného rozdílu mezi příslušníky smluvních zemí, kteří se zařídili na území druhé smluvní země před válkou, za války neb pod válce.

K článku 5.

Obě vlády vymění si prohlášení stanovící vzájemnost ve věci společností s x°učením obmezeným.

K článku 19.

Obě smluvní strany souhlasí, že bude zatím užíváno doložky o stejném zacházení se zásilkami obou smluvních stran, jako se zásilkami vlastními při tarifu na zboží, na sazby platné pro zásilky podané přímo z pohraniční stanice vstupní do stanice určení nebo do pohraniční stanice výstupní.

Rovněž se souhlasí, že po dobu tohoto omezení nebude lze Polsku domáhati se ve věci tarifu zacházení, jež Československo přiznalo neb přizná některému sousednímu státu na základě míru St. Germainského a Trianonského.

Konečně jest shoda v tom, že ustanovení článku 19. až 22. nebude užíváno ve styku s třetím státem, leč by s tímto státem byla uzavřena dohoda.

Dáno dvojmo ve Varšavě, dne dvacátého října roku tisícího devítistého dvacátého prvého.

Maxa m. p.