5. o zastoupení ústřední pojišťovny na venek a formy aktů právně závazných;
6. o formě, kterou se mají konati vyhlášky ústavu;
7. o předpokladech změny stanov.
2. Župní pojišťovny.
§ 61.
Župní pojišťovny obstarávají jménem ústřední pojišťovny záležitosti jím přidělené zákonem nebo jednacím řádem, jenž se zřídí pro každou Župní pojišťovnu.
Působnost župní pojišťovny vztahuje se na veškeré okresní pojišťovny, ležící v obvodu dotyčné župy. Sídlem župní pojišťovny jest sídlo župních úřadů.
Polovinu správních nákladů župní pojišťovny nese župa.
Župním pojišťovnám příslušejí zejména tyto záležitosti:
1. vésti záznamy, jež svědčí o získaných nárocích pojištěnců v jejich obvodu zaměstnaných,
2. rozhodovati pomocí důchodových komisí o nárocích pojištěnců a jejich pozůstalých z pojištění invalidního a starobního, míti v evidenci důchodce a kontrolovati je,
3. organisovati poskytování vyšších dávek pojištění nemocenského podle § 12 a spravovati fondy tam uvedené, zejména též fondy pro podporu účelů, jež jsou v souvislosti s nemocenským, invalidním a starobním pojištěním.
4. uzavírati smlouvy s lékaři a lékárníky jejich obvodu jakož i léčebnami o léčení pojištěnců a vydávati instrukce pro lékařskou službu u okresních pojišťoven,
5. usnášeti se o zásadách léčebné péče ve smyslu § 20 a opatření podle § 11 a 30,
6. podávati na základe předpisů vydaných ústřední pojišťovnou v dorozumění s ministerstvem zdravotnictví zprávy o zdravotních poměrech pojištěných osob jejich obvodu, jakož i jiné doklady a statistické výkazy ústřední pojišťovně s případnými návrhy na odstranění závad při tom seznaných, zejména s návrhy na zlepšení zdravotních poměrů pojištěnců,
7. starati se o řádné odborné vzdělání úřednictva okresních pojišťoven jakož i o šíření znalostí tohoto zákona a úkolů pojištění jím upraveného, zvláště po stránce zdravotní, a vcházeti za tím účelem ve styk s příslušnými institucemi kulturními, zdravotnickými i jinými,
8. usnášeti se o ukládání jmění v rámci ustanovení § 77,
9. volili přísedící a náhradníky pro pojišťovací soud.
Záležitosti župní pojišťovny obstarává její výbor a správní komise.
§ 62.
Výbor župní pojišťovny se skládá z předsedy a 16 členů, z nichž 3/4 jsou voleny, 1/4 jmenována županem k návrhu župního shromáždění. Z volených členů náleží 2/4 skupině pojištěnců, 1/4 skupině zaměstnavatelů. Členy ze skupiny pojištěnců volí zástupcové pojištěnců v představenstvech okresních pojišťoven v župě, členy ze skupiny zaměstnavatelů zástupci zaměstnavatelů v dozorčích výborech těchto pojišťoven, a sice podle zásady poměrného zastoupení. O volitelnosti členů výboru platí obdobně ustanovení § 57 odst. 2.
Za jmenované členy mají býti povoláni vedle odborníků sociálního pojištění zástupcové lékařů a lékárníků v župě, veřejných nemocnic a župy.
Volení delegáti musí býti členy okresních pojišťoven majících své sídlo v obvodu župy.
Členy výboru mohou býti toliko státní občané republiky Československé. Alespoň 1/2 členů jednotlivých skupin musí míti své bydliště v sídle župní pojišťovny neb v její bezprostřední blízkosti.
Ustanovení § 57 odst. 3 a 4 a § 58. mají obdobnou platnost.
§ 63.
Předsedu župní pojišťovny jmenuje z terna navrženého župním zastupitelstvem ministr sociální péče na dobu 4 let. Předsedou může býti toliko státní občan Československé republiky. Předseda musí bydleti v sídle župní pojišťovny a nesmí býti členem některé z okresních pojišťoven župy.
Výbor volí ze svého středu 2 místopředsedy. Jeden z nich musí náležeti skupině pojištěnců, druhý skupině zaměstnavatelů. Volba koná se členy výboru odděleně podle zúčastněných skupin, při čemž o účasti odborníků na ni platí obdobně ustanovení § 56 odst. 2.
Vedení běžných záležitostí župní pojišťovny obstarává správní komise, skládající se z předsedy a obou jeho náměstků. Za oba náměstky předsedovy v jejich funkci jako členů správní komise zvolí se po jednom náhradníku.
§ 64.
K rozhodování o všech nárocích pojištěncův a jejich rodinných příslušníků na dávky invalidního a starobního pojištění zřídí se z výboru důchodová komise. Tato komise skládá se z předsedy výboru nebo jednoho z obou jeho náměstků jako předsedajícího a 4 členů, z nichž dva jsou voleni skupinou pojištěnců, jeden skupinou zaměstnavatelů a jeden skupinou odborníků. Při rovnosti hlasů rozhoduje předsedající, který jinak nehlasuje.
§ 63.
Placení úředníci a zřízenci skládají slib, že budou plniti své povinnosti, a jsou podrobení disciplinární moci předsedově. Představenstvo ústřední pojišťovny, vyslechnouc výbor župní pojišťovny, jmenuje a propouští definitivní úředníky. K jmenování a propuštění vedoucího úředníka je zapotřebí schválení ministra sociální péče.
3. Okresní pojišťovny.
§ 66.
Okresní pojišťovnu zříditi jest zpravidla pro obvod každého okresního soudu v jeho sídle. Politický úřad II. stolice může, přihlížeje ke zvláštním poměrům jednotlivých okresů, po slyšení župní pojišťovny obvod pojišťovny stanoviti jinak a zejména naříditi, aby pro několik okresů jeho obvodu byla zřízena jenom jedna okresní pojišťovna; zřízena jenom jedna okresní pojišťovna rovněž může stanoviti jinak sídlo pojišťovny. Ministerstvo sociální péče může, po slyšení ústřední pojišťovny, zřídili jednu okresní pojišťovnu pro dva nebo více soudních okresů, ležících v obvodech různých politických úřadů II. stolice.
§ 67.
Okresním pojišťovnám příslušejí zejména tyto záležitosti:
1. přijímati přihlášky, týkající se pojistné povinnosti a kontrolovati pojistnou povinnost,
2. předpisovati a vybírati prémie,
3. rozhodovati o dávkách pojištění nemocenského,
4. vypláceti veškeré dávky podle tohoto zákona a kontrolovati osoby k požitku těchto dávek oprávněné, pokud tak nečiní pojišťovna župní,
5. přijímati nároky vznášené od pojištěnců na dávky invalidního a starobního pojištění a připravovati návrhy pro důchodovou komisi u župní úřadovny,
6. podávati návrhy k důchodové komisi na zavedení léčebné péče neb plnění věcná na místě peněžitých.
§ 68.
Pro každou okresní pojišťovnu zříditi dlužno stanovy, k jejichž platnosti i změně jest zapotřebí schválení župního úřadu.
Stanovy obsahuj též zejména tato ustanovení:
1. o místě a obvodu okresní pojišťovny,
2. o rozsahu a výši dávek pojistných, jejich přiznávání a vyplácení,
3. o výši příspěvků,
4. o zřízení představenstva a rozsahu jeho práv, jakož i o funkční době jeho,
5. o zřízení dozorčího výboru, jeho působnosti a funkční době,
6. o složení a svolání valné hromady, o způsobu jejího usnášení a o věcech jí vyhrazených,
7. o složení a svolání rozhodčího soudu a o jeho působnosti,
8. o podmínkách pro změnu stanov,
9. o sestavení a zkoumání ročních účtův.
§ 69.
Okresní pojišťovna může jménem ústřední pojišťovny nabývati práv a zavazovati se, před soudem žalovati a žalována býti. Za všechny závazky pojišťovny ručí věřitelům pouze jmění její a jmění ústřední pojišťovny.
Jejím řádným soudem jest soud, v jehož obvodě sídlí.
§ 70.
Orgány okresní pojišťovny jsou:
a) valná hromada delegátů,
b) představenstvo,
c) dozorčí výbor.
Valná hromada.
§ 71.
Valná hromada sestává z delegátů, zvolených na dobu čtyř let pojištěnci oprávněnými k hlasování. Zvolení delegáti zůstávají v úřadě i po uplynutí této doby, pokud nebudou právoplatně zvoleni jich nástupci. Počet delegátů ustanoví stanovy, musí jich však býti aspoň třicet.
Delegáti do valné hromady volí se nejpozději dva měsíce před valnou hromadou v den, o kterém se nepracuje, osobním odevzdáním hlasů a podle zásady poměrnosti na základě kandidátních listin. Současně s delegáty volí se stejný počet náhradníků, kteří nastupují na místo delegátů odstupujících v době volebního období.
Volební právo mají všichni pojištěnci bez rozdílu pohlaví, kteří dokonali dvacátý rok svého věku, byli členy pojišťovny prvního dne v měsíci předcházejícím volbě (rozhodný den) a jsou členy ještě v den volby.
Z volebního práva jsou vyloučeni, kdož jsou vyloučeni z volebního práva do obecního zastupitelstva.
Volitelny jsou osoby oprávněné voliti, které překročily dvacátýčtvrtý rok svého věku a jsou aspoň půl roku před rozhodným dnem členy dotyčné pojišťovny anebo nemocenské pokladny, jejíž členové připadli k této pojišťovně, protože pokladna bylá rozpuštěna.
§ 72.
Volbu vypíše představenstvo okresní pojišťovny způsobem nařízeným stanovami jakož i jinakým způsobem v místě obvyklým a oznámí konání voleb dozorčímu úřadu.
K sestavení voličských seznamů jmenuje dozorčí úřad zvláštní komise podle obdoby §u 12 zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a nař., o řádu volení do obcí republiky Československé.
O vyložení seznamů voličských a námitkách proti nim, jakož i o řízení o námitkách a způsobu volby platí obdobně ustanovení §§ 14, 16 a 17, 30 až 43, 51 až 58 zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a nař.
Volbu řídí komise volební, která sestává ze starosty okresní pojišťovny neb jeho náměstka a čtyř přísedících. Přísedící a náhradníky jejich jmenuje okresní politická správa ze členů okresní pojišťovny. Okresní politická správa musí při jmenování přihlížeti k tomu, aby podle možnosti všechny strany, jež se zúčastní voleb, byly ve volební komisi zastoupeny, a musí dbáti při určování osob návrhů stran, které jest podati u okresní politické správy do 8 dnů po vyhlášení voleb.
Komise usnáší se platně za přítomnosti aspoň 3 členů nadpoloviční většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje předseda, který jinak nehlasuje.
Podrobnější ustanovení o způsobu volby budou uvedena v nařízení.
Představenstvo.
§ 73.
Valná hromada delegátů volí osmičlenné představenstvo okresní pojišťovny a osm náhradníků podle zásady poměrnosti. Vedle těchto členů představenstva zvolených valnou hromadou delegátů jsou členy představenstva dva zaměstnavatelé zvolení zaměstnavatelskými členy dozorčího výboru prostou většinou.
Funkční doba představenstva trvá čtyři roky. Zvolení zůstávají v úřadě i po uplynutí této doby, dokud nebudou právoplatně zvoleni jejich nástupci.
Představenstvo volí ze sebe většinou hlasů předsedu a náměstka předsedy na dva roky. K žádosti menšiny představenstva jest zvoliti náměstka předsedova z menšiny.
Představenstvu přísluší veškerá správa a zastupování okresní pojišťovny vyjímaje věci, jež zákonem nebo stanovami jsou výslovně vyhrazeny usnesení valné hromady.
§ 74.
Valné hromadě jest vedle volby představenstva určitě vyhraditi:
1. volbu členů dozorčího výboru z řad pojištěncův,
2. volby členů rozhodčího soudu,
3. usnesení o výroční zprávě představenstva a absolutoriu představenstva,
4. vymáhání nároků, které vznikly pojišťovně proti členům představenstva nebo dozorčího výboru z jejich úřadování a volba zmocněnce pro vymáhání těchto nároků,
5. usnesení o změně stanov.
Dozorčí výbor.
§ 5.
Dozorčí výbor čítá deset členů. Osm členů volí zaměstnavatelé podle zásady poměrnosti na základě kandidátních listin, odevzdávajíce osobně hlasy. Podrobnější ustanovení o způsobu volby budou obsažena v nařízení.
Dva členy dozorčího výboru volí prostou většinou členové představenstva, zvolení zaměstnanci.
Člen představenstva nemůže býti současně členem dozorčího výboru.
Dozorčí výbor jest povolán dohlížeti k celkovému hospodaření okresní pojišťovny, zejména k přesnému zachovávání zákona, stanov a jinakých předpisů, prozkoumávati účtování a správu pojišťovny, prozkoumávati účetní uzávěrku a podávati zprávu valné hromadě o tom, co shledal. Odepře-li valná hromada na základě této zprávy absolutorium, odstoupí představenstvo z úřadu.
Členové dozorčího výboru mohou se zúčastniti schůzí představenstva a členové představenstva schůzí dozorčího výboru s hlasem poradním.
Nevyhoví-li představenstvo výtkám dozorčího výboru, jest o tom vyrozuměti dozorčí úřad. Dozorčí výbor může dvoutřetinovou většinou usnésti se na svolání valné hromady.
Zřízenci okresní pojišťovny.
§ 76.
Placení úředníci a zřízenci okresní pojišťovny buďtež vzati do služební přísahy. Vedoucího úředníka jmenuje k návrhu okresní pojišťovny výbor pojišťovny župní.
4. Ukládání jmění, výroční zprávy.
§ 77.
Pro ukládání výdejného jmění ústřední pojišťovny jsou celkem směrodatny předpisy ministerského nařízení z 5. března 1896, č. 31 ř. z., nebo předpisy na jich místo nastupující.
Aspoň 20% jmění použitelného k trvalému uložení má býti uloženo ve státních papírech.
Odchylně od předpisů uvedených v prvním odstavci může být upotřebeno jmění ústřední pojišťovny se svolením ministra sociální péče ke zřízení nebo podporování ústavů léčebných a pro rekonvalescenty, k podporování stavby dělnických domů nebo k podobným obecně užitečným účelům. Více než čtvrtina jmění pojišťovny nesmí však býti na tento způsob uložena.
O ukládání polovice výdejného jmění rozhodují výbory župních úřadoven zmíněné v § 61. Obnosy těmito pojišťovnami k trvalému uložení určené stanoví se pokaždé představenstvem ústřední pojišťovny a rozdělí se jednotlivým župním pojišťovnám podle příspěvkového příjmu z dotyčného obvodu.
Župní pojišťovny učiní opatření o použití kapitálů k účelům v odstavci 3. zmíněným na základě prelimináře každoročně stanoveného představenstvem ústřední pojišťovny.
Pokud není rozhodování o ukládání kapitálu podle předcházejících ustanovení vyhrazeno jednotlivým župním pojišťovnám, přísluší představenstvu ústřední pojišťovny.
§ 78.
Základy a zásady, jichž užívá ústřední pojišťovna k potřebným výkazům a výpočtům povahy pojistně-matematické, potřebují státního schválení.
Ústřední pojišťovna je povinna podávati ministru sociální péče za každý kalendářní rok zprávu a statistické výkazy o svém hospodářství, o stavu fondů a způsobu jich uložení. Ministr sociální péče může naříditi, v jaké formě tyto zprávy a statistické výkazy mají býti podávány a jaký mají míti obsah.
5. Státní dozor.
§ 79.
Dozor nad ústřední pojišťovnou, nad pojišťovnami župními a okresními vykonává ministerstvo sociální péče, pak politické župní a okresní úřady.
V obor působnosti dozorčích úřadů padá obzvláště:
1. schvalování stanov okresních pojišťoven a pojišťovny ústřední, schvalování jednacích řádů župních pojišťoven jakož i schvalování změn těchto stanov a řádů;
2. nařizování takových změn v ustanoveních stanov, kterých jest potřebí k provedení zákonných úkolů okresní neb ústřední pojišťovny;
3. rozpouštění pojišťoven, jakož i změna okrsků okresních pojišťoven;
4. rozpouštění volených orgánů pojišťoven a nařizování potřebných tím nových voleb;
5. vydávání předpisů o způsobu účtování pojišťoven, vedení kontroly, dále pak o vztazích vyplývajících ze styku mezi pojišťovnami a nositeli jiných odvětví sociálního pojištění.
§ 80.
Výkon výše uvedených oprávnění vůči ústřední pojišťovně přísluší ministerstvu sociální péče, vůči župním a okresním pojišťovnám politickým župním úřadům, pokud nevyhradí si výkon těchto oprávnění ministerstvo sociální péče.
Politický okresní úřad, v jehož okrsku jest sídlo okresní pojišťovny, jest oprávněn zapověděti výkon usnesení správních jejích orgánů, byla-li by porušena nebo obcházena zákonná nebo statutární ustanovení nebo ohroženo splnění zákonných úkolů okresní pojišťovny. Úřad tento jest mimo to oprávněn, vynutiti na členech představenstva a dozorčího výboru plnění zákonných nebo statutárních ustanovení uložením peněžních trestů do 2000 Kč a v případě nedobytnosti trestem vězení do 6 týdnů. Může dále žádati ustanovení schůzí a sezení orgánů správních, vysílati do nich zástupce, a je-li nutno, schůze takovéto sám nařizovati, dále nahlížeti do všech knih, účtů, korespondencí a jiných papírů. Dokud činnost správních orgánů jest zastavena, nebo dokud orgány tyto nejsou zvoleny, nebo pomíjejí-li plnění svých povinností, má politický okresní úřad oprávnění jich vykonati sám nebo na útraty okresní pojišťovny povolanými zástupci.
Práva, která příslušejí dle předcházejících ustanovení politickým okresním úřadům vůči okresním pojišťovnám, vykonává vůči pojišťovnám župním politický župní úřad.
Proti úředním dozorčím opatřením politických okresních úřadů podati lze rekurs k politickému župnímu úřadu, proti rozhodnutí úřadů župních k ministerstvu sociální péče.
Oddíl sedmý.
Příplatkové pokladny.
§ 81.
Zařízení zřízená u jednotlivých podniků, mající za účel invalidní a starobní pojištění neb zaopatření zaměstnanců podniku podléhajících pojištění podle tohoto zákona, nemají práva domáhati se vynětí svých členů z pojistné povinnosti, mohou však býti podle následujících ustanovení připuštěna k spolupůsobení při provádění pojištění invalidního a starobního podle tohoto zákona.
Tyto pokladny (příplatkové) převezmou na místě zaměstnavatelů povinnost přihlašovací a odhlašovací a placení příspěvků podle tohoto zákona za své členy. Nárok účastníka takovéto pokladny, příslušící mu na základě tohoto zákona na důchod invalidní neb starobní, přechází po dobu, po kterou mu touto příplatkovou pokladnou poskytován jest důchod invalidní neb starobní, aspoň ve stejné výši na tuto. Totéž platí o nárocích pozůstalých na důchody vdovské, vdovecké a sirotčí a o nárocích ženských pojištěnců na vrácení příspěvků v případě uzavření manželství.
Pokladna příplatková jest v případech v odstavci předchozím naznačených jedině oprávněna k uplatňování příslušných nároků vůči pojišťovnám zřízeným podle tohoto zákona.
Bližší předpisy o příplatkových pokladnách, zejména o podmínkách uznání zařízení v odstavci 1 zmíněných za pokladny příplatkové, vydána budou nařízením.
Přestup pojištěnců do služby vyňaté podle § 2 odst. a) bodu 1. a naopak.
§ 82.
Přestoupí-li zaměstnanec pojištěný u některé okresní pojišťovny do služby vyňaté z pojistné povinnosti podle § 2 odst. a) bod 1., jest ústřední pojišťovna povinna, příslušnému zaměstnavateli, jmenovanému v § 2 odst. a) bod 1., vydati obnos vypočtený podle zásad pojistně-matematických a odpovídající nárokům, jež pojištěnec za dobu svého pojištění nabyl na dávky invalidního a starobního pojištění podle tohoto zákona. Nový zaměstnavatel musí pak přestoupivšímu zaměstnanci poskytnouti alespoň ony nároky na důchod invalidní a starobní, jakými by v době přestupu byla zatížená ústřední pojišťovna.
Vystoupí-li zaměstnanec ze služby vyňaté z pojistné povinnosti podle § 2 odst. a) bod 1., aniž byl dán na odpočinek, a vstoupí-li do pojistné povinnosti podle tohoto zákona, jest dřívější jeho zaměstnavatel, jmenovaný v § 2 odst. a) bod 1., povinen, vydati ústřední pojišťovně částku, která by odpovídala zatížení u ústřední pojišťovny, kdyby zaměstnanec byl býval po celou dobu svého dosavadního zaměstnání pojištěn u této pojišťovny. Pojištěnec nabude převedením uvedené částky vůči ústřední pojišťovně nároků na dávky pojištění invalidního a starobního, jež odpovídají přijatému obnosu.
Poměr k pojištění pensijnímu.
§ 83.
Stane-li se zaměstnanec, jenž podléhal pojistné povinnosti nebo byl dobrovolně pojištěn podle tohoto zákona, pojištěním povinným podle předpisů o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců (zákon ze dne 16. prosince 1906, č. 1. ř. z. z r. 1907 ve znění zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n.), jest ústřední pojišťovna povinna, převésti nositeli pensijního pojištění obnos jako v případě § 82 odst. 1. Pojištěnec nabude převedením tohoto obnosu vůči nositeli pensijního pojištění těch práv, která podle pojistných podmínek dotyčného pensijního ústavu odpovídají převedenému obnosu.
Vstoupí-li zaměstnanec pojištěný dříve podle pensijního zákona do zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost podle tohoto zákona, jest opuštěný nositel pojištění pensijního povinen, převésti ústřední pojišťovně nashromážděnou prémiovou reservu. Reservy jí převedené použije ústřední pojišťovna k tomu, aby přestoupivšímu zaměstnanci zabezpečila nároky na dávky invalidního a starobního pojištění podle tohoto zákona, případně též na dávky vyšší ve smyslu § 41.
§ 84.
Částky a prémiové reservy podle § 82 a 83 jest převésti během 4 neděl ode dne, kdy bývalého nositele pojištění neb zaměstnavatele došlo vyzvání o převod, spolu se sdělením všech okolností rozhodných pro dosavadní pojištění. Částku kterou jest převésti, dlužno počínajíc dnem přístupu k novému nositeli pojištění neb vstupu do služeb u svého zaměstnavatele zúrokovati 4%.
Regresní nároky.
§ 85.
Nároky na náhradu škody, které osobám podle předcházejících ustanovení oprávněným k nároku nebo požitku příslušejí následkem nastalé invalidity nebo smrti pojištěncovy vůči osobám třetím, přecházejí až do výše závazku ústřední pojišťovny, kterýžto závazek jest po případě kapitalisovati, na tuto pojišťovnu.
Závazky ústřední pojišťovny resp. jejich okresních orgánů (okresních pojišťoven) k poskytování dávek nemocenského pojištění, platí také tenkrát, je-li nemoc následkem úrazu podnikového. Poskytla-li v takovém případě okresní pojišťovna nebo zaměstnavatel podpory za dobu, za kterou osobě podporované přísluší nárok proti pojišťovně, zřízené dle zákona o pojištění dělníků pro případ úrazu, přejde tento nárok až do obnosu poskytnuté podpory, a dosáhla-li podpora nároku nebo převýší-li jej, tedy cele na okresní pojišťovnu, pokud se týče zaměstnavatele, kteří podporu poskytli a okresní pojišťovna, pokud se týče zaměstnavatel jsou samojediní oprávněni vymáhati proti úrazové pojišťovně nárok, jenž na ně přešel.
Oddíl osmý.
Přihlašování osob pojištěním povinných.
§ 86.
Zaměstnavatelé jsou povinni, ohlásiti osoby u nich zaměstnané, jež podléhají povinnosti pojistné podle tohoto zákona, nejpozději třetího dne po nastoupení zaměstnání anebo po započetí povinnosti pojistné a odhlásiti je nejpozději třetího dne po vystoupení ze zaměstnání anebo po pominutí povinnosti pojistné u příslušné okresní pojišťovny.
Zaměstnanec jest však oprávněn učiniti tu část ohlášky, která se týká jeho rodinných poměrů, sám přímo u okresní pojišťovny. Použije-li tohoto práva, přechází počínajíc okamžikem vyrozumění okresní pojišťovny, plná zodpovědnost (§ 109) za tuto část přihlášky se zaměstnavatele na zaměstnance. Též ke všem jiným ohláškám jest zaměstnanec oprávněn, aniž se tím ruší závazek zaměstnavatelův. Při ohláškách, jež činí sám, jest zaměstnanec oprávněn použíti prostřednictví a pomoci. závodních rad a odborových organisací.
Osoby, jež konají práce v podniku nebo hospodářství u různých zaměstnavatelů (§ 1, bod 2), dále pak dobrovolní pojištěnci (§ 40) mají se sami přihlašovati a odhlašovati.
Zaměstnavatelé, kteří své ohlašovací povinnosti nedostáli, jsou povinni doplatiti dlužné příspěvky i s úroky z prodlení, pokud nenastalo jich promlčení. Kromě toho mohou býti zaměstnavatelé přidržáni, nahraditi okresní pojišťovně zcela nebo z části náklad na dávky nemocenské, jaký tato na základě zákonného nebo stanovami určeného předpisu o podpore učinila na osobu, která nebyla buďto vůbec ohlášena nebo byla ohlášena teprve po svém onemocnění nebo nebyla hlášena náležitým způsobem.
§ 87.
Přihláška musí obsahovati příjmení, křestní jméno a data narození pojištěncova, den nastoupení anebo započetí povinnosti pojistné a ona udání, jež jsou nutna k určení třídy mzdové, do níž pojištěnec náleží.
V přihlášce jest dále uvésti, zda pojistná povinnost se vztahuje na nemocenské a invalidní a starobní pojištění či pouze na pojištění nemocenské.
Zaměstnavatelé jakož i osoby naznačené v § 86 odst. 3, jsou dále povinni ve stejné lhůtě, v níž dlužno učiniti přihlášky a odhlášky, oznámiti každou změnu okolností, vytknutých v odstavcích 1 a 2, tudíž obzvláště také za trvání zaměstnání nastalou snad změnu příslušné pojišťovny anebo změnu poměrů rozhodných pro zařadění do mzdových tříd. Mohou-li býti v přihlášce učiněna udání, potřebná k stanovení mzdových tříd jen dle odhadu (§ 4 odst. 5), buďtež dodatečně údaje ty opraveny, ukázala-li se později nesprávnost tohoto odhadu.
Zaměstnavatelé jsou konečně povinni, předložiti okresní pojišťovně každého měsíce výkaz o zaměstnaných osobách a o mzdě, vyplacené každému zaměstnanci. Tento mzdový výkaz jest k žádosti pojišťovny potvrditi závodní radou nebo důvěrníkem zaměstnanců. Okresní pojišťovna může ve stanovách anebo ujednáním se zaměstnavateli stanoviti pro tyto výkazy období jiná, buď všeobecně nebo pro jednotlivé zaměstnavatele nebo skupiny jich.
Výměry pojišťoven.
§ 88.
Všechna opatření a oznámení pojišťoven podle tohoto zákona zřízených učiněná v rámci tohoto zákona, jest doručiti účastníkům písemně (výměry).
Výměry, ve kterých se rozhoduje o nárocích na dávky pojištění invalidního a starobního, mají obsahovati, byl-li nárok uznán, zároveň výši a výpočet přiznané dávky, byl-li však zamítnut, důvody zamítací. Takovým výměrům může se odpírati toliko žalobou u příslušného pojišťovacího soudu v neprodlužitelné lhůtě 6 měsíců po doručení.
Výměry, které se netýkají dávek pojistných, upravených tímto zákonem, mohou býti brány v odpor námitkami, které dlužno podati do 14 dnů u příslušného politického úřadu.
O doručování výměrův platí obdobně ustanovení §§ 102 až 104 a 109 civ. soudního řádu. Není-li známo bydliště osoby, které výměr má býti doručen, má politický okresní úřad příslušný podle posledního bydliště pojišťovně známého provésti doručení k žádosti příslušné pojišťovny.
Povinnost příjemců dávek k oznámením.
§ 89.
Osoby, požívající některé z dávek podle tohoto zákona, jsou povinny, ohlásiti do osmi dnů příslušné okresní pojišťovně každou změnu, týkající se jejich oprávnění nebo bydliště.
Oddíl desátý.
Rozhodování sporů:
a) politickými úřady.
§ 90.
Rozhodování sporů o nárocích a povinnostech vyplývajících z ustanovení tohoto zákona přísluší politickým úřadům, pokud nenastupuje podle ustanovení následujících příslušnost rozhodčích a pojišťovacích soudů.
Proti dvěma stejně znějícím rozhodnutím politických úřadů není dalšího odvolání.
Příslušnost politických úřadů řídí se sídlem podniků neb okresní pojišťovny.
§ 91.
Politické úřady okresní rozhodují zejména:
1. ve sporech o povinnost pojistnou, oprávnění k pojištění, příslušnosti pojištění jednotlivých osob, o zařadění do mzdových tříd, o srážkách se mzdy a o nárocích vůči zaměstnavateli na plnění příspěvků,
2. o nárocích na odškodnění, které na základě ustanovení tohoto zákona vznáší se proti okresním pojišťovnám, vyjímaje nároky na zákonné požitky pojištěných osob neb jich příslušníků,
3. o povinnosti zaměstnavatelů k plnění náhrady ve smyslu § 86 odst. 4.
Politické župní úřady rozhodují:
1. o odporu proti volbám orgánů okresních pojišťoven,
2. o rekurzech proti rozhodnutím politických úřadů okresních,
3. o nárocích vůči pojišťovnám župním, vyjímaje dávky pojistné,
4. o sporech, které vzniknou o nárocích na náhradu naznačených v § 105 mezi obcemi a korporacemi povinnými k zaopatření chudinskému a pojišťovnami v tomto zákoně naznačenými, dále o sporech nemocnic s pojišťovnami na náhradu jakož i o sporech těchto pojišťoven mezi sebou.
Ministerstvo sociální péče rozhoduje o rekursech proti rozhodnutím politických župních úřadů jakož i o všech oněch nárocích, které se vznášejí vůči ústřední pojišťovně na základě ustanovení tohoto zákona a jejichž rozhodování není vyhrazeno pojišťovacím soudům.
b) Pojišťovacími soudy.
Rozhodčí soudy.
§ 92.
U každé okresní pojišťovny budiž zřízen rozhodčí soud, jemuž přináleží úkol urovnávati spory mezi pojištěnci a okresními pojišťovnami o nárocích na dávky nemocenského pojištění.
Rozhodčí soud rozhoduje ve sborech tříčlenných za předsednictví předsedy okresní pojišťovny nebo jeho náměstka a za součinnosti volených přísedících, z nichž 1 přináležeti musí skupině pojištěnců, druhý skupině zaměstnavatelů.
Přísedící volí se představenstvy resp. dozorčími výbory okresních pojišťoven a nesmějí býti členy představenstva a dozorčího výboru neb úředníky pojišťovny.
§ 93.
Proti úplnému nebo částečnému odepření dávek nemocenského pojištění může uchazeč o nárok vznésti stížnost u rozhodčího soudu.
Stížnost musí býti pod ztrátou nároku podána do 14 dnů po tom, co okresní pojišťovna zúplna nebo částečně zamítla nárok.