V řízení kárném nelze uplatňovati nároky na náhradu škod utrpěných prostředky vlastními.
Působnost disciplinárních soudů mimo disciplinární řízení.
§ 174.
Pokud a jak soudy disciplinární mimo vlastní řízení disciplinární na příklad při přeložení do výslužby a p., mají spolupůsobiti, ustanovuje se příslušnými §§ tohoto zákona.
§ 175.
Ustanovení §§ 170—173 platí obdobné i mimo disciplinární řízení ve všech ostatních případech v tomto zákoně upravených.
Osvobození od kolkův a poplatků.
§ 176.
Disciplinární řízení v tomto zákoně obsažené jest prosto kolkův i poplatkův jako trestní řízení.
Přechodní ustanovení.
§ 177.
Ustanovení části V. tohoto zákona (porušení povinnosti) užije se také v případech, které jsou již v proudu. Jestliže však již kárný nález disciplinární komise. I. stolice byl vydán platí o právních prostředcích předpisy dosavadní.
ČÁST VI.
KOMORA PROFESORŮV A UČITELŮV STŘEDOŠKOLSKÝCH.
§ 178.
Komora profesorův a. učitelův středoškolských zřízena jest pro profesory a učitele středních škol podléhajících ustanovením tohoto zákona, aby hájila jejich zájmů a chránila cti stavovské.
§ 179.
Každý profesor neb učitel na střední škole veřejné nebo právem veřejnosti nadané bez rozdílu pohlaví, náboženství, vyučovacího jazyka nebo služebního postavení jest povinen býti jejím členem ať jest v činné službě, mimo službu, na dovolené, v dočasné nebo trvalé výslužbě.
§ 180.
Sídlem komory jest hlavní a sídelní město Praha a činnost její vztahuje se na celou oblast republiky Československé.
§ 181.
Komoře vyhrazena jsou tato práva a povinnosti:
1. Spolupůsobí a na vyzvání nebo z vlastního popudu podává návrhy a dobrá zdání Národnímu shromáždění, vládě, veřejné správě, úřadům nebo zaměstnavatelům:
a) při úpravě a vybudování služby i práv profesorů (učitelů),
b) při zřizování nových škol středních nebo jim podobných,
c) při změnách v organisaci těchto škol a ve zkušebních řádech pro způsobilost k vyučování na těchto školách.
Zákony a nařízení tykající se věcí v těchto třech bodech zahrnutých nesmějí býti vydány bez souhlasu komory.
2. Zřizuje osobní a kvalifikační komise, jakož i disciplinární soudy z řad členstva a zástupců ústředního ústavu, vysílá své odborné znalce nebo zástupce do správních, dozorčích a zákonodárných sborů. Tyto komise a soudy nastupují práva a povinnosti komisí a soudů dosud zřízených. O působnosti jejich a jednacím řádě budou vydána zvláštní nařízení.
3. Upravuje si vlastní úřadování a vnitřní jednání zvláštními stanovami, řádem jednacím, řádem o smírčím a. čestném soudu pro členy i řádem služebním, řádem o výslužbě a řádem kázeňským pro vlastní zaměstnance.
4. Má v patrnosti své členstvo a opatřuje si soustavné zprávy o všech jeho sociálních poměrech (sem náleží vedení členského seznamu, statistická šetření, ankety, vydávání spisů a j.).
5. Činí návrhy na jmenování členů zkušebních komisí pro zkoušky profesorské (zkoušky způsobilosti) k vyučování na středních školách.
6. Činí návrhy při obsazování bez výjimky všech míst služebních na středních školách.
7. Podává dobré zdání o všech žadatelích za místa ve všech nadřízených úřadech. Přestupují-li ze služby středoškolské, podává sama návrhy.
8. Vede v patrnosti čekatele pro počáteční službu i žadatele o služební místa uprázdněná nebo nově zařízená na středních školách i v nadřízených úřadech.
9. Hájí a zastupuje zájmy, práva, vážnost i čest stavovskou, bdí nad plněním povinností svých členů a provádí vnitřní kázeňskou moc v záležitostech, které nejsou vyhrazeny soudnímu řízení.
10. Svolává občasné porady profesorů (učitelů) jednotlivých skupin, jichž účastníci mají nárok na cestovné a stravné i náhradu výloh jiných spojených s konáním porad.
11. Činí vlastní opatření ke zlepšení sociálních poměrů svého členstva organisaci úvěru, družstevním zásobováním, službou poradní, organisováním, opatřením úrazového a nemocenského pojištění a p.
12. Zřizuje smírčí soudy k řešení sporů mezi profesory (učiteli) a vydržovateli škol, čestné soudy v záležitostech ctí členů se týkajících.
§ 182.
Orgány komory jsou:
a) schůze zastupitelstva složeného z delegátů členstvem volených.
b) Správní výbor komorní.
c) Výkonný výbor komorní.
d) Představenstvo komorní.
e) Předseda komorní.
f) Odbočky komory se sídlem v Brně a Bratislavě.
§ 183.
Delegáty do zastupitelstva volí všechno členstvo komory přímým, tajným a povinným hlasováním osobním, avšak podle vyučovacího jazyka odděleně. Na každé sto členů připadá jeden delegát, při čemž případný přebytek pokládá se za úplné sto.
Správní výbor 20členný a výkonný výbor 12členný, jakož i jednotlivé činovníky představenstva komorního volí delegáti ze svého středu a to tak, že celé představenstvo, složené z předsedy a ze dvou jeho náměstků, jest zahrnuto ve výkonném výboru, který opět jest celý ve výboru správním.
§ 184.
Volby konají se podle řádu komorou stanoveného nadpoloviční většinou hlasů. Není-li tím volba provedena, nastane užší volba mezi těmi dvěma, kteří soustředili na sebe nejvíce hlasů; při rovnosti hlasů při užší volbě rozhodne los.
§ 185.
Celou komoru na venek zastupuje předseda komory nebo úřadující náměstek jako jeho zástupce.
§ 186.
Výkonný výbor vyřizuje běžnou agendu a vede činnost podle § 181, bod 4., 5., 6., 7., 8. a 9. Schází se pravidelně nejméně jednou týdně kromě hlavních prázdnin. Správní výbor vede činnost podle § 181, bod 1., 2. a 11. Schází se pravidelně nejméně jednou měsíčně nebo svolává se podle potřeby předsedou komory nebo úřadujícím náměstkem.
Zastupitelstvo vede činnost podle § 181, bod 3. a 10, a jest nejvyšším orgánem komorním. Schází se nejméně jednou v roce pravidelně nebo nepravidelně, svolá-li je představenstvo nebo žádá-li o to třetina všech delegátů.
§ 187.
Výbory a zastupitelstvo jsou schopny usnášeti se, je-li přítomna polovice jejich členů.
§ 188.
Členové výborů a zastupitelstva mají nárok na stravné podle platných předpisů a jsou sproštěni služební povinnosti po dobu k výkonu své komorní činnosti potřebné, aniž se jim tento čas počítá za dovolenou.
§ 189.
Hospodářství komorní spravuje podle rozpočtu schůze zastupitelstva. Výdaje hradí se:
a) členskými příspěvky vyměřenými schůzí zastupitelstva a kdyby se tato nemohla z nějaké příčiny sejíti v určený čas, správním výborem pro příští kalendářní rok příslušným procentem ze služného (základního platu, adjuta, odměny, výslužného) a vybíraným berním, úřadem při každém jeho vyplácení;
b) příspěvkem státním, rovnajícím se třetině celého nákladu rozpočtu pro příští kalendářní rok schůzí zastupitelstva schváleného; polovice tohoto příspěvku vyplatí se v měsíci lednu, druhá polovice v měsíci červenci toho roku předem;
c) pokutami, odkazy a dary.
§ 190.
Korespondence komory jest prosta poštovného. Komora jest také osvobozena ode všech dávek přímo nebo nepřímo vybíraných.
§ 191.
K obstarávání prací kancelářských, účetních, pokladních a i. použilo komora odborně vzdělaných úředníků a potřebného personálu poničeného za plat pevně stanovený.
Povinnosti zaměstnanců komorních i jejich práva jsou stanoveny v řádu služebním, v řádu kázeňském a v řádu o výslužbě schválených schůzí zastupitelstva.
§ 192.
Odbočka komory zřídí se podle potřeby
a) se sídlem v Brně pro oblast Moravy a Slezska,
b) se sídlem v Bratislavě pro oblast Slovenska a Podkarpatské Rusi.
§ 193.
Organisace, obor působnosti a pravomoc orgánů odboček ustanoví se zvláštními řády schválenými schůzí zastupitelstva komorního.
§ 194.
První stanovy, které upraví pravomoc komory, obor působnosti, vzájemný poměr a činnost komory vydá vláda republiky Československé podle ustanovení tohoto zákona v dohodě s odborovými organisacemi do 6 měsíců po dni, kterým zákon tento nabude právní účinnosti. Podobně budou vydány první řád jednací, řády pro smírčí a čestné soudy, pro komise osobní a kvalifikační, jakož: i pro discipl. soudy.
ČÁST VII.
Dokud nebude uzákoněna komora profesorů (učitelů) středoškolských budiž zřízena při ministerstvu školství a národní osvěty komise pro osobní věcí. profesorské, jejímž úkolem jest zastupovati osobní, hmotné a stavovské zájmy všech středoškolských profesorů (učitelů) a jich hájiti.
ZPRÁVA DŮVODOVÁ A VYSVĚTLIVKY:
Hlediska všeobecná.
Nutnost zvláštní služební pragmatiky profesorské jest uznávána ve všech státech, uznal ji i rakouský ministr Husarek, jenž prohlásil, že jest nutno, aby pro státní učitelstvo vypracována byla zvláštní zákonná osnova, poněvadž služební poměry jeho jsou jiné než ostatního státního úřednictva. Také členové subkomitétu v bývalém rakouském parlamentě naléhali na to, aby při zpracování služební pragmatiky pro státní úředníky uzákoněna byla zvláštní ustanovení pro státní učitelstvo; rovněž všechny zákony Národním shromážděním vydané braly na tuto zvláštnost zřetel.
Služební pragmatika pro státní úředníky stala se skutkem zákonem ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. a pro státní učitelstvo vypracována byla osnova zvláštní. Avšak státní učitelstvo odmítlo se vší rozhodností tuto novou osnovu hlavně z těchto důvodů:
1. že omezuje občanské právo státních učitelů, což prohlášeno bylo za zvláštnost čistě rakouskou, která v ústavním státě není možná. Šlo tehdy o právo koaliční, chování mimo službu, právo petiční a stížnostní, úřední tajemství a dovolenou s čekatelným;
2. že mělo býti pojato do služební pragmatiky libovolné přesazování profesorů a učitelů.
Zástupci středoškolského učitelstva prohlásili, že státní učitelstvo snižováno jest návrhem tím na občany druhého řádu, že zvláště stabilisace sborů profesorských jest nedoceněné důležitosti pro účely vyučovací a výchovné a že se tudíž nesrovnává s důstojností stavu učitelského, aby z rukou vlády byla přijata tak ubohá úprava jeho služebních poměrů. Proto požádáni byli čeští poslanci na říšské radě, aby se vším svým vlivem zasadili o to, aby zmařeno bylo uzákonění takové pragmatiky.
Avšak neblahé poměry hmotné, do kterých uvrženo bylo státní zaměstnanectvo světovou válkou, zvláště ohled na nesnesitelný stav, v jakém se nacházeli tehdejší suplenti, donutily konečně státní učitelstvo, že nevzepřelo se celou svou silou uzákonění nového poněkud opraveného návrhu. Tak stala se služební pragmatika státních učitelů skutkem zákonem ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z., který byl oktrojován v době, kdy všechen ústavní život byl potlačen, který neodpovídá ani požadavkům ani poměrům zvláště českého učitelstva, ani nebyl dosud úplně proveden.
Od té doby změnily se všechny poměry naše takovou měrou, že jest naprosto nutno přikročiti k nové úpravě služební, kterou řešiti chce na podkladě čistě demokratickém předložený návrh.
Aby dosaženo bylo jednoduchostí ve správě středního školství a větší jednotnosti ve služebním dozoru, stanovena jest definice středních škol. které rozděleny jsou ve skupiny. Dále stanoveno jest, kolik a která služební místa jsou systemisována a obsazována trvale, podmínečně trvale (extra statum) a dočasně, jakož i nově rozdělena jest služba podle předběžného vzdělání i specifikováno služební postavení všech středoškolských profesorů a učitelů.
Poněvadž státní správě musí zachován býti vliv na všechno školství, spracován jest předložený návrh tak, že se vztahuje na všechny střední školy veřejné a právem veřejnosti nadané.
Důsledkem zvláštního postavení profesorův a učitelů středoškolských jest nutný požadavek, aby profesorům a učitelům zaručena byla nezávislost od hmotných poměrů i neodvislost v konání jejich povinností směrem nahoru i dolů, jak uznáváno a slibováno bylo vždycky všemi povolanými činiteli, v zájmu výchovy a vzdělání mládeže, nejdrahocenějšího to pokladu naší republiky, příštích občanů, kteří mají stavětí její budoucnost na základech položených titanskou prací naších nejpřednějších mužů, na základech, zbudovaných mozoly našich dělníků a vysokou inteligencí všeho občanstva a stmelených drahou krví naších hrdinů, prolitou za svobodu našeho státu na polích válečných.
V ohledu nezávislosti směrem nahoru jest nezbytno, aby všechna práva a povinnosti jednotlivců byly přesně vymezeny, aby sboru profesorskému i celému stavu poskytnuta byla co nejrozsáhlejší rozumně upravena samospráva a omezena byla pravomoc představených, pokud nejde o záležitosti správní; aby zajištěna byla úplná sociální rovnost všech profesorů a učitelů za náležitého ohledu na zvýšené požadavky, které se na určité skupiny je jích služby kladou, a konečně aby jim v záležitostech osobních, kvalifikačních a při disciplinárním řízení zaručena byla co největší účast, už k vůli zvýšení vědomí vlastní zodpovědnosti.
Co se týče nezávislosti směrem dolů, jest nutno, aby úprava všech platů profesorů (učitelů) středoškolských zajistila jím a jejích rodinách hmotné postavení v takové míře, aby se mohli věnovati výhradně jen svému povolání a nebyli od něho odvracení starostmi o své existenční bezpečí, aby také nebyli vystavováni útokům na čestné, svědomité a nestranné plnění svých povinností cizí přímou nebo nepřímou nabídkou hmotných výhod.
Základní plat řídí se stupnicí té které doby platnou pro státní úředníky skupiny A, resp. B, C, vzhledem k 30leté služební době profesorské. Různými přídavky přihlíženo jest k sociálním poměrům a spravedlivému odměňování větší zodpovědnosti, namáhavější práce, zvýšené povinnosti a ke všeobecnému zvýšení výkonnosti. Současně má býti zamezeno nedůstojné hledání různých vlivů, aby dosaženo bylo výhodnějšího postavení získáním vyššího služebního místa spojeného a vyššími příjmy z jiného důvodu než jest lepší kvalifikace, zvýšená životní a služební zkušenost, důvěryhodnost a upotřebitelnost.
Hmotným a sociálním zlepšením poměrů. profesorských a učitelských na středních školách má býti dosaženo dále vzrůstu počtu lépe připravených uchazečů o místa služební na středních školách a zamezeno odchodu vhodných sil profesorských neb učitelských do jiných povolání.
Zavedením komory profesorů a učitelů středoškolských má býti dosaženo záruky správného jednání v záležitostech celého stavu i jednotlivých jeho příslušníků, jakož i zamezeno přetížení ústředních úřadů agendou.
Vzhledem k tomu, že návrh podává se na přímé vyzvání vlády, nepřipojuje se doložka o úhradě.
Po stránce formální budiž tento návrh přikázán výboru státně-zřízeneckému a rozpočtovému.
V Praze dne 17. února 1921.
Dr. Lukavský, G. Navrátil,
Dr. Kramář, Dr. Hajn, Bergman, Petrovický, Purkyňová, Dr. Rašín, Špaček, Dyk, Veverka, Dr. Matoušek, Zavřel, Dr. Stránský, Votruba, inž. Bečka, Modráček, Hudec, Stejskal, inž. L. Novák, Mašek.