Při propuštění ze služby, jakož i při zrušení služebního a výslužného poměru, pak když uplyne doba určená v dekretu o dosazení v úřad, pozbývá profesor (učitel) pro sebe i pro příslušníky své rodiny všech vymožeností, práv a nároků plynoucích z tohoto služebního poměru, pokud jemu nebo jeho rodině nebylo podle § 114 odst. 2. přiznáno příznivější posuzování nebo nenáleží mu odbytné.
Přestup.
§ 105.
Profesoru (učiteli) jest dovoleno přestoupiti do jiného oboru veřejné služby nebo. s právem veřejnosti, jsou-li splněny podmínky v tom směru žádané, s nárokem na započítání služební doby započítatelné a započtené pro platový postup ve školské službě podle klíče 6 : 7.
Mimo to jest zaměstnavatel povinen hraditi přestupujícímu prémiové reservy do všeobecného anebo náhradního ústavu odpovídající jeho skutečným potřebám.
Přestupem zaniká platnost tohoto zákona pro přestupujícího. Na pouhé přidělení službou do jiné služby veřejné nebo s právem veřejnosti nejdéle na dobu tří let provedené za souhlasu komory profesorů a učitelů středoškolských a ústředního úřadu, jemuž přidělený dosud podléhal, se tento předpis nevztahuje.
§ 106.
Žádost za povolení přestupu podává se služebně a rozhoduje o ní po návrhu komory profesorů a učitelů středoškolských ústřední úřad, jemuž žadatel podléhá, ve srozumění s jmenovacím neb ustanovovacím orgánem úřadu, do něhož za přestup jest žádáno.
Zamítne-li se žádost, nesmí býti žadateli místo uděleno, pokud trvá ve školské službě veřejné nebo právem veřejnosti nadané. Do zamítnutí žádostí přípustná jest stížnost k disciplinárnímu soudu příslušné stolice. Dalšího opravného prostředku není.
ČÁST V.
PORUŠENÍ POVINNOSTI.
Odpovědnost.
§ 107.
Profesorům (učitelům) podléhajícím ustanovení tohoto zákona mohou za porušení úředních povinností — nehledě k odpovědnosti podle trestního zákona — býti uloženy tresty pořádkové a disciplinární podle toho, bylo-li porušení prosté či hrubé. Hrubým porušením jest to, jímž jsou vážné ohroženy zájmy státní nebo školní ať již povahou jednání samého nebo zvláštními okolnostmi, kterými mohou býti i opětná porušení povinností prostá, pro něž byla již uložena výtka i výstraha. Ostatní porušení jsou prostá.
§ 108.
Proti členům Národního shromáždění (sněmovny poslanecké a senátu) nesmí se po dobu zasedání beze svolení sboru zákonodárného, k němuž náleží disciplinární stíhání, ani zahájiti ani v něm pokračovati. Za své jednání a výroky pronesené v době, kdy byli členy sboru zákonodárného, nesmějí býti nikdy stíháni.
§ 109.
Zákonem tímto neruší se právo úřadů k tomu oprávněných vytýkati nepřístojnosti při konání úředních nebo služebních povinností a ukládati jim podle platných předpisů náhradu, způsobených útrat nebo škod.
Je-li někdo na základě služebního poměru správním nálezem odsouzen k náhradě škody, může do 30 dnů po nastoupení platnosti správního nálezu popírati nárok zjišťovací žalobou proti státu u příslušného soudu.
Anonymní udání nejsou podkladem pro disciplinární řízení.
Tresty pořádkové.
§ 110.
Na porušení prostá ukládá se ťvýtkaŤ, jde-li pouze o nesprávnosti, zjištěné zejména výkonem služebního dozoru, jinak ťvýstrahaŤ jako druhý stupeň trestný.
§ 111.
Trest pořádkový může služební úřad anebo přednosta každého nadřízeného úřadu uděliti jen písemně s udáním důvodů. Dříve však, než se trest pořádkový přisoudí, musí obviněnému býti dána příležitost, aby se rovněž písemně ospravedlnil.
Byl-li trest pořádkový udělen a oznámen, může trestem stižený do 14 dnů od doručení navrhnouti, aby proti němu bylo zavedeno disciplinární řízení. Soud disciplinární po předepsaném řízení rozhodne o potvrzení nebo zrušení trestu nebo uloží trest disciplinární.
Tresty disciplinární.
§ 112.
Hrubá porušení trestají se disciplinárně:
1. důtkou, 2. přeložením na jiné služební místo, 3. vyloučením z postupu platového (ze zvýšení odměny), 4. snížením příjmů služebních nebo zbavením vyššího služebního místa, po případě obojím, 5. nucenou výslužbou dočasnou nebo trvalou, 6. propuštěním.
Disciplinární tresty ukládá jen příslušný disciplinární soud na základě řádně provedeného disciplinárního řízení. Disciplinární nálezy nemohou býti správním opatřením změněny nebo zrušeny.
§ 113.
Vyloučení z postupu platového (ze zvýšení odměny) jest přípustné jen na dobu dvou roků. Základní plat služební může býti snížen od doby právní platnosti disciplinárního nálezu o 10, 15, 20, 25% nejdéle na dobu dvou roků. Po dobu trestu Jest vyloučen postup platový, i možnost propůjčení vyššího služebního místa. Po uplynutí trestu v obojím případě nabude trestem stižený všech práv na platy, jako by trestu nebylo, ovšem s vyloučením doplatků za dobu. po kterou trest trval. Vstoupí-li trestem stížený do výslužby, snižuje se stejným poměrem výslužné po dobu trestu nebo jeho zbytku.
§ 114.
Při nucené výslužbě dočasné nebo trvalé může býti stanoveno snížení výslužného až o 25%, avšak existenční minimum musí zůstati zachováno. Po uplynutí lhůty pro dočasnou výslužbu bude s postiženým naloženo, jako by byl po době, kdy disciplinární nález nabyl právní platnosti, přeložen na základě § 92 do výslužby dočasné.
Při trestu propuštění může výjimečně buď pro celý zbytek života nebo na určitou dobu vzhledem k patrné potřebě přiznán býti zaopatřovací příspěvek v nejvyšší míře 50% toho výslužného, na které měl postiženy nárok v době, kdy disciplinární nález nabyl právní platnosti. Nestane-li se tak, může nevinné jeho rodině, je-li v tísnivých poměrech, býti přiznáno výslužné zcela nebo z části, podle výměry, na kterou by měla nárok, kdyby trestem stížený zemřel v době, kdy disciplinární nález nabyl právní platnosti. V obou případech po skutečném úmrtí v době trestu musí býti přiznán nárok na úplné nebo částečné výslužné, které by jí jinak vůbec příslušelo, ve výši aspoň existenčního minima.
Zákonitá ustanovení o ztrátě výslužného a zaopatřovacích požitků pro odsouzení podle trestního zákona platí i pro tyto příspěvky zaopatřovací.
§ 115.
Ti, kdož jsou již ve výslužbě, mohou býti stiháni jen pro činy spáchané v době činné služby nebo pro hrubé porušení povinnosti tímto zákonem jím uložených, anebo vyjde-li na jevo, že úskokem dosáhli přelo-žení do výslužby, nebo že jim bylo přiznáno vyšší výslužné, než jim příslušelo, a mohou býti potrestáni důtkou nebo snížením výslužného na čas nebo na celou dobu, nebo odnětím výslužného určeného pro ně, po případě i pro rodinu.
§ 116.
Výměra trestu disciplinárního děje se podle závažnosti přečinu a velikosti škod z něho vzešlých, jakož i podle stupně viny a podle dosavadního chování postiženého. Oznamuje se písemně s udáním důvodů.
§ 117.
Trestnost porušení podléhajících disciplinárním trestům promlčuje se uplynutím tří let od činu. Promlčení staví se na dobu, po kterou podle zákonných předpisů nemůže disciplinární řízení býti zahájeno nebo v něm pokračováno. Každé stíhání činiteli k tomu povolanými přerušuje promlčení. Bylo-li stíhání zastaveno, počíná se promlčovací lhůta znovu.
Soudy disciplinární.
§ 118.
Soudy disciplinární zřizují se při komoře
profesorů a učitelů středoškolských. Příslušným disciplinárním soudem jest:
1. Soud disciplinární I. stolice pro všechny profesory (učitele) bez výjimky (v činné službě, na dovolené i ve výslužbě),
2. soud disciplinární II. stolice jako soud odvolací do nálezů I. stolice.
Služební přečin a jeho trestnost posuzuje se podle služebních předpisů, kterým obviněný podléhal v době svého provinění. Při nálezu však přihlíženo budiž ke způsobilosti a důvěryhodnosti v nynějším služebním postavení obviněného. Spory o příslušnost disciplinárního soudu rozhoduje disciplinární soud II. stolice.
§ 119.
Soudy disciplinární skládají se z předsedy, jeho náměstků a potřebného počtu členů práv znalých, které povolává komora profesorů a učitelů středoškolských z úředníků, které k tomu účelu propůjčuje přednosta ústředního úřadu, jakož i ze členů zvolených z řad profesorů (učitelů) nebo jiných odborníků na období tří let.
Je-li třeba, doplní se disciplinární soud členy, kteří jsou obdobně ustanovení nebo zvolení na zbytek činovního období.
Členové disciplinárních soudů jsou ve své činnosti samostatní a neodvislí. Zahájení disciplinárního řízení proti členu disciplinárního soudu zbavuje ho této činnosti. Jména členů disciplinárních soudů sdělují se všem školám, na které se disciplinární soudy vztahují.
§ 120.
Soudnictví disciplinární vykonává senát pětičlenný, složený z předsedy nebo jeho náměstka a čtyř členů disciplinárního soudu jako přísedících, z nichž dva jsou z řad profesorů (učitelů) voleni, a z příslušného počtu náhradníků. V senátě zasedá vždy pedagogicko-didaktický referent nebo referent pro správní záležitosti té školy, na níž se přečin stal, podle toho, pod který dozor přečin spadá. Byl-li však vyloučen podle § 128, nastoupí jiný jeho zástupce. Aspoň jeden člen senátu musí býti práv znalý.
§ 121.
Senáty soudů disciplinárních sestavují se podle skupin škol předsedou nebo úřadujícím náměstkem komory profesorů a učitelů středoškolských před koncem školního roku pro celý příští školní rok, po případe na období až tří. roků.
§ 122.
Senát usnáší se nadpoloviční většinou hlasů. Předsedající senátu hlasuje napohled. Na trest propuštění může býti nalezeno, hlasují-li proň všichni členové.
§ 123.
O věcné potřeby disciplinárního soudu a jeho senátů stará se komora profesorů a učitelů středoškolských, při níž jsou dosazeny, a která také určí pro jednotlivé případy zapisovatele ze svých nebo jí k tomu účelu ústředním úřadem propůjčených úředníků práva znalých.
§ 124.
Žalobce disciplinárního soudu a jeho náhradníky práv znalé ustanoví komora profesorů a učitelů středoškolských na dobu tří let. Před každým usnesením disciplinárního soudu budiž i tento žalobce slyšen; jemu muže přidán býti odborník jako poradce.
§ 125.
Úředník, profesor (učitel) nebo odborník ustanovený nebo volený za člena discipl. soudu nebo za žalobce vystupuje, nastane-li v služebním poměru jeho změna, kterou odpadají předpoklady pro jeho ustanovení.
Pokud jest sám v trestním nebo discipl. řízení, nesmí býti povolán k žádnému úřednímu jednání v soudě discipl. Končí-li se takové řízení jeho potrestáním, pozbude své oprávněnosti a povolá se za něho pro zbytek činovního období náhradník nebo ustanoví se nový člen soudu discipl. podle platných ustanovení.
§ 126.
Obviněný může si svoliti obhájce z úředníků, profesorů (učitelů) v činné službě působících nebo z právních obhájců v seznam jejich zapsaných. Nemá-li obhájce, může žádati, aby mu byl předsedou discipl. soudu pro ústní řízení ustanoven obhájce. Mimo tento případ nejsou úředníci nebo profesoři (učitelé) povinní přijímati úřad obhájce, který jest vždy bezplatný.
Výlohy spojené se zastupováním účelně a skutečně vzešlé hradí obviněný sám jen tehdy, zněl-li nález na i jeho vinu, v každém jiném případě stát.
Obhájce má právo užíti pro obhájení svého klienta všech zákonných prostředků a jest zavázán mlčelivostí o všem, co mu jako obhájci bylo svěřeno.
§ 127.
Se svolením komorního předsedy nebo úřadujícího jeho náměstka může discipl. soud II. stolice přikázati discipl. věc jinému discipl. senátu, než kam patří, žádá-li toho žalobce nebo obviněný z důvodů, které vzbuzují pochybnosti o nezaujatostí discipl. senátu.
§ 128.
Pro vylučování členů discipl. soudu platí obdobné ustanovení trestního řádu. Obviněný může nejpozději do 8 dnů po doručení obžaloby dva členy discipl. senátu, předsedu nebo jeho náměstka v to čítaje, odmítnouti bez udání důvodů. Na místo odmítnutých členů senátu povolají se náhradníci z členů soudu discipl. tak, aby aby složení senátu odpovídalo ustanovení § 120.
Disciplinární řízení.
Zahájení.
§ 129.
Když bylo provedeno žádoucí vyšetření, aby se předběžně vyšetřila skutková povaha, doručí se discipl. udání služební cestou příslušnému discipl. soudu. K takovému šetření může dáti podnět přednosta služebního úřadu nebo kteréhokoliv nadřízeného úřadu.
Řízení discipl. zahajuje se usnesením discipl. soudu, když před tím byl slyšen obviněný. Usnesení děje se bez ústního řízení a obsahuje přesné body obvinění. Před usnesením může z moci úřední nebo k návrhu žalobcovu býti provedeno vyhledávání. Uzná-li discipl. soud, že jde jen o porušení prosté a že discipl. řízení zahájeno býti nemá, mohou se spisy postoupiti úřadu, který jest obviněnému bezprostředně nadřízen, k případnému dalšímu řízení. Za souhlasu žalobcova může discipl. soud na místě usnesení o zahájení discipl. řízení vydati ihned obžalobu. Potom platí předpisy § 136.
§ 130.
Usnesení, že bude zavedeno discipl. vyšetřování, oznámí se obviněnému služebně a není proti němu opravného prostředku. Do usnesení discipl. soudu I. stolice, jímž se zavedení odmítá, může si discipl. žalobce stěžovati ve 14 dnech u discipl. soudu II. stolice.
Vyšetřování.
§ 131.
Bylo-li usneseno, že se. má zahájiti discipl. řízení určí předseda vyšetřovatele práv znalého, který není jinak činný v discipl. řízení a kterému může býti přidán odborník jako poradce.
O vyloučení vyšetřovatele platí obdobně předpisy řádu trestního a §§ 127 a 128.
§ 132.
Vyšetřovatel vyslechne obviněného, svědky a znalce a zjistí veškery skutečnosti k vysvětlení důležité. Obviněnému budiž dána příležitost, aby se ústně neb písemně vyslovil o všech bodech obvinění. Obviněný nezadrží řízení, zdráhá-li se v něm spolupůsobiti. Vyšetřovatel může vyžadovati spolupůsobení všech úřadů, může požádati za přísežný výslech i okresní soud. Politické a policejní úřady řídí se při tom předpisy platnými u nich pro obeslání a výslech stran.
Pro výslech svědků a znalců, jakož i pro jejích honorář použije se obdobně předpisů trestního řádu.
§ 133.
Vyjde-li za vyšetřování na jevo nové obvinění, nebo navrhne-li žalobce rozšíření na nové činy, budiž postupováno podle § 129.
Také obviněný má právo navrhnouti určité vyšetření. Je-li vyšetřovatel v pochybnosti, má-li vyhověti některému návrhu doplňovacímu, vyžádá si rozhodnutí discipl. soudu. Pro takové rozhodnutí platí předpisy § 130.
§ 134.
Vyšetřovatel jest povinen, neruší-li se tím účel vyšetřování, dovoliti, aby obviněný nebo jeho zástupce mohl nahlížeti do spisů, vyjímaje poradní protokoly a opisovati si je. Obsah spisů sdělovati s veřejností jest zakázáno.
§ 135.
Spisy po skončeném vyšetřování postoupí se žalobci, který je dodá se svým návrhem discipl. soudu. Zároveň zpraví se o skončení vyšetřování obviněný, jemuž přísluší právo do 14 dnů po doručení navrhnouti, aby šetření bylo doplněno. Soud discipl. podle podaných návrhů nebo podle svého rozhodnutí nařídí, aby vyšetřování po případe bylo doplněno.
§ 136.
Soud discipl. se usnese, má-li býti jednáno ústně, či má-li řízení býti zastaveno. Usnese-li se na zastavení a jest zde podklad pro trest pořádkový v § 110 vytčený, postoupí spisy do rukou úřadu obviněnému bezprostředně nadřízeného.
V usnesení, že má býti ústně jednáno; buďtež přesně vytčeny body obvinění a dále ta opatření, která mají býti provedena k přípravě ústního jednání. Jak obviněný, tak i žalobce discipl. může v 8 dnech po doručení tohoto usnesení podati další návrhy, o nichž rozhodne soud discipl. Proti rozhodnutí není samostatného opravného prostředku jako proti usnesení, že má býti jednáno ústně.
§ 137.
Usnesení zastavovací s odůvodněním sdělí se služebně obviněnému i žalobci discipl. Z výroku discipl. soudu I. stolice, kterým se discipl. řízení zastavuje, může se žalobce ve 14 dnech odvolati k discipl. soudu II. stolice, od kterého není odvolání.
Ústní jednání.
§ 138.
Den ústního jednání určí předseda discipl. senátu, který jej oznámí obviněnému s usnesením podle § 136 zároveň se seznamem soudců discipl. senátu. Zároveň zpraví o něm žalobce discipl. i obhájce. Senát discipl. může naříditi osobní účast obviněného. Jednání není veřejné, ale obviněný má právo žádati, aby mu směli býti přítomni tři jeho důvěrnící. Porady a hlasování dějí se v tajném sedění.
Zprávy pro veřejnost o obsahu jednání jsou zakázány.
§ 139.
Ústní jednání začíná se vylíčením stavu věci, které přednáší předseda nebo jím určený člen senátu. Potom jsou slyšeni obviněný, svědci a znalci, jímž obviněný, obhájce i žalobce mají právo klásti otázky, potom podá svůj výklad a návrh žalobce, poté vyjádří se obviněný a jeho obhájce. Na konec má slovo vždy obviněný.
§ 140.
Usnese-li se discipl. senát, že provede průvody buď v ústním jednání nebo vyšetřovatelem, svědky a znalci, nebo že opatří jiné průvodní prostředky, předseda nařídí potřebné a ustanoví rok k pokračování v ústním jednání.
Nález.
§ 141.
Soud discipl. v nálezu přihlédá jen k tomu, co v ústním jednání bylo uvedeno. Při rozhodnutí není vázán rozhodujícím výrokem trestního soudu a usuzuje po svědomité rozvaze podle volného uvážení.
§ 142.
Nález, který musí býti vynesen nejpozději do 6 měsíců od zahájení discipl. řízení, zní, že obviněný se uznává vinným nebo že se zprošťuje, a udává, ze kterých činů v žalobě uvedených. V případě prvním stanoví se trest podle předchozích ustanovení. Zní-li výrok na zproštění nebo ponechání trestu pořádkového, nese náklady řízení stát. Byl-li uložen trest discipl., budiž nálezem určeno, zdali a pokud trestem stižený vzhledem k průkazným návrhům, jež byly předneseny, i k majetkovým poměrům jeho a uloženého trestu, má hraditi útraty řízení.
§ 143.
Nález s odůvodněním budiž vyhlášen do 8 dní a dodán žalobci i obviněnému.
§ 144.
O jednání ústním spisuje se protokol, který obsahuje jména přítomných i průběh jednání v důležitých bodech. O poradě a hlasování spisuje se zvláštní protokol. Oba protokoly podpise předseda senátu a zapisovatel.
§ 145.
Zemře-li obviněný před vznikem právní moci rozsudku, nebo je-li mu dovoleno vystoupiti ze služebního poměru, řízení se zastaví.
Odvolání.
§ 146.
Proti nálezu discipl. soudu II. stolice není opravného prostředku. Proti nálezu I. stolice může obviněný i žalobce podati odvolání pro výrok o vině, trestu i náhradě nákladů do 14 dní po doručení nálezu služebně nebo přímo u soudu nalézajícího. Výrok o nákladech samostatně lze v odpor vzíti jen stížností. Odvolání má účinnost odkládací.
§ 147.
Předsedovi discipl. soudu II. stolice jako soudu odvolacího přísluší ihned zamítnouti odvolání, je-li nepřípustné, opožděné nebo podáno osobou, která nemá práva odvolacího.
§ 148.
Odvolací soud bez ústního jednání nařídí I. stolici pokládá-li to za nutné, aby doplnila vyšetřování, nebo, trpí-li řízení podstatnými vadami, zruší její nález, aby provedla nové řízení. Stejně rozhodne i o stížnosti na výrok o náhradě nákladů.
Jakmile odvolací soud má po ruce vše, co pokládá za nutné, předseda nařídí rok k ústnímu jednání.
Další řízení a vynesení nálezu odvolacího děje se podle zásad vytčených pro discipl. soud I. stolice.
Výkon nálezu.
§ 149.
Právoplatný nález s odůvodněním sdělí se služebně představenému úřadu obviněného, aby zařídil výkon trestu.
Obnova řízení.
§ 150.
Bylo-li usneseno, že disciplinární řízení nemá býti zavedeno, bylo-li řízení zastaveno z jiného důvodu, než jest uvedeno v § 145, byl-li obviněný osvobozen nebo byl-li ponechán trest pořádkový, může na úkor obviněného k. návrhu disciplinárního žalobce býti obnoveno řízení jen tenkrát, zjistí-li se nové skutečnosti nebo průvody, které samy o sobě nebo s důkazy již provedenými mohou způsobiti odsouzení. Na úkor disciplinárně trestaného, nebylo-li nalezeno na propuštění, může býti obnoveno řízení, jestliže nové skutečnosti nebo průvody jsou takové, že odůvodňují trest nucené výslužby nebo propuštění.
§ 151.
Právoplatně odsouzený nebo jeho pozůstalí, dotčení nálezem v právech výslužných nebo zaopatřovacích, mohou navrhnouti obnovu řízení i po provedení nálezu, uplatní-li nové skutečnosti nebo průvody, které samy o sobě nebo ve spojení s důkazy dříve provedenými mohou odůvodniti. zproštění neb uložení mírnějšího trestu.
§ 152.
O obnově řízení, jakož i o tom, má-li vzhledem na návrh výkon obnovný býti zadržen, rozhodne bez ústního jednání disciplinární soud stolice, která nález vydala. Usnesení doručí se navrhovateli a disciplinárnímu žalobci. Z rozhodnutí disciplinárního soudu I. stolice jest možno se odvolati do 14 dní po doručení stížnosti k stolicí II.
§ 153.
Povolí-li se obnova, zruší se tím nález, pokud se týče činu, pro který obnova byla povolena. Obnovou vstoupí záležitost opět do stavu vyšetřovacího. Výkon trestu budiž zadržen. Povolí-li se obnova ve prospěch obžalovaného, může disciplinární soud za souhlasu žalobcova ihned nalézti na zproštění nebo na mírnější trest.
§ 154.
Byl-li obviněný, jemuž byla povolena obnova, znovu odsouzen, nemůže býti nalezeno na trest přísnější nálezu prvního. Při výměře trestu budiž přihlíženo k trestu již odbytému.
Prozatímní zbavení služby.
§ 155.
Disciplinární soud může profesora (učitele), proti němuž bylo zahájeno disciplinární řízení, prozatímně zbaviti služby, je-li toho třeba vzhledem na povahu obvinění, nebo bylo-li proti němu zavedeno buď řízení, aby byl zbaven svéprávnosti, nebo řízení úpadkové.
§ 156.
Přednostovi úřadu nejbližšího nebo vyššího přísluší také vysloviti prozatímní zbavení služby, je-li profesor (učitel) vzat do vyšetřovací vazby trestní, neb jsou-li zde důtklivá podezření, že se dopustil tak hrubého porušení povinností, že další výkon služby jest na újmu vážnosti úřadů nebo důležitým zájmům služebním.
Oprávněnost prozatímně zbaviti služby příslušní za naznačených předpokladů také úřední osobě, které lest svěřeno vykonávati služební dozor.
§ 157.
Každé prozatímní zbavení služby sdělí se bez prodlení služebně disciplinárnímu soudu, který rovněž neprodleně je potvrdí nebo zruší. Prozatímní zbavení služby končí se s právoplatností nálezu soudu disciplinárního. Pominou-li důvody jeho dříve, budiž disciplinárním soudem ihned zrušeno.
§ 158.
Disciplinární soud rozhoduje o prozatímním zbavení služby, potvrzení nebo zrušení jeho bez ústního jednání. Stížnost proti jeho rozhodnutí nezná účinku odkládacího.
Prozatímní zbavení služby nemá v zápětí ani zastavení ani snížení platů.
Vztah disciplinárního řízení na trestní řízení.
§ 159.
Spatřuje-li soud disciplinární v jednání obviněného čin trestný, oznámí to státnímu zastupitelství a odloží v tomto směru nebo vůbec disciplinární řízení, až trestní řízení bude právoplatně skončeno.
§ 160.
Bylo-li proti profesoru (učiteli) zavedeno trestní řízení, podána žaloba, nebo byl-li vzat do vazby, oznámí soud trestní tyto skutečnosti úřadu, který jest profesoru (učiteli) bezprostředně nadřízen a který zpraví o tom soud disciplinární. Když řízení trestní bylo právoplatně skončeno, soud trestní předloží témuž úřadu spisy k další potřebě.
§ 161.
Byl-li profesor (učitel) odsouzen pro čin trestný a je-li zákonným následkem ztráta místa služebního, soud disciplinární vysloví bez dalšího řízení propuštění a zpraví o tom úřad představený i orgán platy poukazující. Příslušný úřad vyhotoví listinu propouštěcí a zastaví plat. I v tomto případě lze použíti § 114.
§ 162.
Ve všech ostatních případech trestního odsouzení, je-li disciplínami řízení zahájeno, soud disciplinární se usnese, má-li se dále vésti či zastaviti a nebylo-li zahájeno, usnese se má-li se tak státi.
Vliv disciplinárního řízení na služební poměr.
§ 163.
Byl-li profesor (učitel) prozatímně zbaven služby nebo bylo-li v zahájeném řízení disciplinárním usneseno ústní jednání, nemůže až do právoplatného skončení disciplinárního řízení ani platem postoupiti ani jiného služebního místa dosáhnouti. Žádá-li o ně, smí býti o jeho obsazení rozhodnuto až po nálezu disciplinárního soudu, leč by osobní komise komory profesorů a učitelů středoškolských dřívější obsazení připustila.
§ 164.
Profesora (učitele) víny zproštěného nebo stíženého jiným trestem disciplinárním, než jest v § 112 bod 3., 4., 5, a 6., jest dlužno odškodniti tím, že se mu poukáže onen plat, který by jinak dostával, se zpětnou platností. Zemřel-li zatím profesor (učitel), mají jeho pozůstalí, kteří mají právo na výslužné a jiné požitky po něm, nárok na náhradu, pokud zemřelému ušly.
§ 165.
Pořádkové tresty nezapisují se do výkazů služebních. Právoplatně vyslovený trest disciplinární budiž do výkazů služebních vždy zapsán a opis nálezu uschován, pokud zápis trvá.
§ 166.
Tři léta po nastalé pravomoci disciplinárního nálezu má postižený právo žádati za úřední výmaz zápisu, byl-li trest již odpykán a potrestaný od té doby vyhovuje podmínce § 24. O výmazu budiž mu dána písemní zpráva úřední.
Úskok při dosazení v úřad a nedovolené vzdálení se z úřadu.
§ 167.
Zjistí-li se, že někdo byl dosazen v úřad za okolností uvedených v § 3, budiž orgánem, který dosazení provedl, ihned zbaven místa. Proti tomu přípustná jest stížnost ke komoře profesorů a učitelů středoškolských, která učiní své návrhy k pravoplatnému rozhodnutí přednosty ústředního úřadu.
§ 168.
Nepřijde-li profesor (učitel) přes 14 dní bez dostatečné omluvy do služby nebo prodlouží-li si takto dovolenou, může býti mimo trest pořádkový k návrhů přednosty úřadu orgánem platy poukazujícím vyslovena ztráta služebních platů za dobu neospravedlněné nepřítomnosti anebo platy již vyplacené strhnou se při nejbližší výplatě. Přípustná: jest stížnost k soudu disciplinárnímu.
§ 169.
Soudu disciplinárnímu jest nutno učiniti oznámení,
1. trvá-li nepřítomnost taková ve službě déle než 14 dní, zejména utrpěla-li tím vážněji služba,
2. byl-li pro nepřítomnost ve službě již jednou vysloven trest.
Soud disciplinární může ihned naříditi zastavení služebních platů na dobu nedovolené nepřítomnosti v službě a má pak po případě při vynesení nálezu disciplinárního vedle trestu vysloviti se i o ztrátě příslušných platů služebních.
Doručování.
§ 170.
Každé doručení jest platné, stalo-li se přímo obviněnému, jeho obhájci nebo jinému jeho zmocněnci, nebo je-li pobyt obviněného neznám, uložením u přednosty jeho posledního služebního úřadu. Veřejné vyzvání dostaviti se a úřední vyhláška nálezu nejsou přípustné.
Prostředky opravné a lhůty.
§ 171.
Pokud není nařízeno něco jiného, jest přípustná stížnost do všech rozhodnutí disciplinárního soudu I. stolice nebo předsedy jeho senátu k disciplinárnímu soudu II. stolice.
Stížnost ta smí se podati u soudu rozhodnuvšího v neprodlužitelné lhůtě 14denní od doručení rozhodnutí. Lhůty počínají se dnem po doručení následujícím, třebas to byla neděle nebo svátek, končí se však vždy jen v nejbližším příštím všedním dnu. Do lhůty nezapočítávají se dny poštovní dopravy. Písemná podání mohou se učiniti také telegraficky. Opožděná podání odmítnou se ihned bez dalšího řízení.
Vrácení v předešlý stav.
§ 172.
Prokáže-li se, že lhůta k podání opravného prostředku nebyla dodržena zaviněně, nýbrž jen pro nepřekonatelné překážky, může disciplinární soud II. stolice povoliti vrácení v předešlý stav. Příslušný návrh budiž učiněn ve 14denní lhůtě ode dne, kdy překážka přestala, a budiž s ním Spojen ihned příslušný prostředek opravný. Po návrhu podaném u rozhodnuvšího soudu disciplinárního ať vyjádří se též žalobce disciplinární. Vyhoví-li se návrhu, může se hned rozhodnouti ve věci samé.
Odškodňovací návrhy.