5. Mírové smlouvy, uzavřené ve Versailles dne 28. června 1919 mezi Mocnostmi spojenými a sdruženými a Německem, a stejně převody pohledávek, na které míří čl. 261 této smlouvy.
Článek 194.
Bez újmy jinakých ustanovení této smlouvy, kterými se Maďarsko zřeklo práv, náležejících jemu nebo jeho příslušníkům, může komise reparační do roku ode dne, kdy počne působiti tato smlouva, si vyžádati, aby Maďarsko získalo všechna práva nebo účastenství svých příslušníků na všech podnicích obecně užitečných nebo na všech koncesích v Rusku, v Turecku, v Německu, v Rakousku nebo v Bulharsku nebo v državách a příslušenstvích jmenovaných států, nebo v územích, která náleževše Maďarsku nebo jeho Spojencům mají býti postoupena Maďarskem nebo jeho Spojenci, nebo mají býti spravována mandatářem podle některé smlouvy uzavřené s Mocnostmi spojenými a sdruženými. Dále musí Maďarko do 6 měsíců ode dne žádosti převésti na komisi reparační úhrn všech takových práv a podobných účastenství, která vláda maďarská bývalá nebo nynější by mohla míti.
Maďarsko postihne břímě odškodniti své příslušníky tím práv zbavené a komise reparační připočte k dobru Maďarska na účtu povinností náhradních sumy odpovídající hodnotě práv a účastenství převedených, tak jak bude tato hodnota určena komisí reparační. Maďarsko musí do 6 měsíců od té doby, co počne působiti tato smlouva, ohlásiti komisi reparační seznam všech práv a účastenství, o kterých se tu jedná, bez rozdílu, zdali byla již získána, či šlo o čekatelství, či o práva dosud nevykonávaná a zřekne se ve prospěch Mocností spojených a sdružených jménem svým a jménem svých příslušníků všech práv a účastenství výše vzpomenutých, pokud nebyla zapsána do výše zmíněného seznamu.
Článek 195.
Maďarsko se zavazuje, že nebude činiti překážek, aby vlády Německá, Rakouská, Bulharská a Turecká nabyly práv a účastenství příslušníků německých, rakouských, bulharských a Tureckých na všech podnicích obecně užitečných a na všech koncesích maďarských, která mohou býti požadována reparační komisí podle smluv mírových i smluv a úmluv doplňujících sjednaných mezi Mocnostmi spojenými a sdruženými a vládami Německou, Rakouskou. Bulharskou a Tureckou.
Článek 196.
Maďarsko se zavazuje převésti na Mocnosti spojené a sdružené všechny pohledávky a práva Vlády maďarské na náhradu proti Německu, Rakousku, Bulharsku a. Turecku a zejména ony pohledávky a ona práva, která jí vzešla nebo vzejdou provedením závazků, převzatých od 28. července 1914 až do té doby, kdy tato smlouva nabude působnosti. Hodnota těchto pohledávek a práv bude stanovena reparační komisí a připsána k dobru Maďarsku na úctu povinnosti náhradních.
Článek 197.
Pokud není nijakých ustanovení v této smlouvě, nebo ve smlouvách a úmluvách doplňovacích, jsou závazky uložené touto smlouvou a vyjádřené v zlatých korunách rakousko - uherských splatný podle volby věřitelů v librách šterlinků, splatných v Londýně, v zlatých dolarech Spojených Států Amerických, splatných v Novém Yorku v zlatých francích, splatných v Paříži nebo v zlatých lirách, splatných v Římě.
Hledíc k cíli, ke kterým směřuje tento článek platí za ujednáno o zlatých penězích právě jmenovaných, že jde o mince, váhy a zrna, jaké odpovídají zákonům které platily o každých z nich dne 1. ledna 1914.
Článek 198.
Aby bylo zajištěno nejlepší a nejslušnější nakládání všemi stranami, budou určeny shodou mezi zúčastněnými vládami všechny úpravy finanční, které se staly nutnými rozkouskováním bývalého mocnářství Rakousko-Uherského a novým uspořádáním veřejných dluhů a měny, jak o tom ustanovily předešlé články. Ony úpravy týkají se mezi jiným bank, společností pojišťovacích, spořitelen, spořitelen poštovních, ústavu pro úvěr pozemkový, společností hypotečních a jiných zařízení podobných, působících na území bývalého mocnářství rakousko-uherského. Jestliže by jmenované vlády nedospěly ke shodě o těchto finančních otázkách, anebo jestliže by některá vláda měla za to, že jejím příslušníkům se nedostává slušného nakládání, povolá komise reparační k žádosti některých vlád zúčastněných jednoho nebo více rozhodčích, z jejichž výroku nebude opravného prostředku.
Článek 199.
Poživatelé občanských i vojenských platů odpočinkových od bývalého království uherského, kteří byli uznáni nebo stali se touto smlouvou příslušníky jiného státu než Maďarska, nemohou, pokud se týká jejich platů odpočinkových, požadovati nic na vládě maďarské.
ČÁST X.
Klausule hospodářské.
ODDÍL I.
VZTAHY OBCHODNÍ.
Hlava I.
Celní předpisy, cla a omezení celní.
Článek 200.
Maďarsko se zavazuje, že nepodrobí zboží, ať produkty přírodní, ať výrobky kteréhokoliv ze států spojených nebo sdružených dovezené na území maďarské, ať dojdou odkudkoliv, jiným nebo vyšším clům nebo poplatkům, počítajíc k nim i vnitřní dávky, než jsou cla nebo poplatky, jimž je podrobeno stejné zboží, ať produkty přírodní, ať výrobky, kteréhokoliv jiného z těchto států aneb kterékoliv jiné země cizí.
Maďarsko nezachová v platnosti aniž uloží jakýkoliv zákaz neb omezení dovozu na území maďarské jakéhokoliv zboží, ať produktů přírodních nebo výrobků, z území kteréhokoliv ze států spojených nebo sdružených ať dojdou odkudkoliv, jež by se nevztahovaly stejně na dovoz téhož zboží, produktů přírodních neb výrobků, kteréhokoliv jiného ze zmíněných států aneb kterékoliv jiné země cizí.
Článek 201.
Maďarsko se mimo to zavazuje, že při úpravě dovozu nebude činiti rozdílů ke škodě obchodu kteréhokoliv ze států spojených nebo sdružených vůči kterémukoliv jinému ze zmíněných států nebo vůči kterékoliv jiné cizí zemi, a to ani prostředky nepřímými, na příklad takovými, jaké jsou dány celním řádem neb řízením celním, neb metodami verifikace a rozboru, nebo podmínkami placení cel nebo metodami klasifikace nebo výkladem tarifů, nebo konečně monopolisováním.
Článek 202.
Pokud jde o vývoz, zavazuje se Maďarsko, že nepodrobí zboží, ať produkty přírodní ať výrobky vyvážené z území Maďarska do území kteréhokoliv ze států spojených nebo sdružených jiným nebo vyšším clům a poplatkům, počítaje k nim i vnitřní dávky, než takovým, jaké se platí ze stejného zboží vyváženého do kteréhokoliv jiného ze zmíněných států nebo do kterékoliv jiné země cizí.
Maďarsko nezachová v platnosti a nevydá nižádného zákazu neb omezení vývozu jakéhokoliv zboží vypravovaného z území maďarského do kteréhokoliv ze států spojených nebo sdružených, který by se stejně nevztahoval i na vyvoz téhož zboží, ať produktů přírodních neb výrobků, vypravovaných do kteréhokoliv ze zmíněných států neb do kterékoliv jiné země cizí.
Článek 203.
Veškeré výhody, svobody a výsady dovozní, vývozní a průvozní, jež by Maďarsko povolilo kterémukoli ze států spojených nebo sdružených nebo kterémukoliv z jiných států cizích, bude se současně a bezpodmínečně vztahovati na všechny státy spojené nebo sdružené, aniž musí o to žádati nebo poskytnouti kompensace.
Článek 204.
Výjimkou z ustanovení článku 270., oddělení XII. (přístavy, vodní cesty a železnice) této smlouvy budou výrobky provážené přístavy, jež před válkou byly v územích bývalého mocnářství Rakousko-Uherského, požívati při svém dovozu do Maďarska po dobu 3 let, počínaje dnem, kdy nabude působnosti tato smlouva, celních slev odpovídajících poměrně o něm, které příslušely týmž výrobkům podle celního tarifu rakousko-uherského z roku 1906, byly-li dováženy řečenými přístavy.
Článek 205.
Nehledíc k ustanovením článku 200. a 203. jsou státy spojené a sdružené zajedno v tom, že se nebudou dovolávati těchto ustanovení za tím účelem, aby si zajistily výhodu plynoucí ze zvláštních ujednání, jež snad uzavře vláda maďarská s vládou rakouskou neb československou za tím účelem, aby zavedla zvláštní celní soustavu ve prospěch určitých produktů přírodních neb výrobků, pocházejících a dovezených z těchto zemí, a které budou vyjmenovány v oněch ujednáních, a to s výhradou, že platnost tohoto ujednání nepřekročí doby pěti let ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Článek 206.
Po dobu 6 měsíců ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, nesmějí cla uložená Maďarskem na dovoz ze států spojených a sdružených býti vyšší, než nejvýhodnější cla, jež platila pro dovoz do bývalého mocnářství Rakousko-Uherského dne 28. července 1914.
Po dalších 30 měsíců po vypršení prvního období šestiměsíčního zůstane toto ustanovení v platnosti výlučně pro dovoz čerstvého a sušeného ovoce, čerstvé zeleniny, olivového oleje, vajec, vepřů, uzenářského zboží a živé drůbeže, v tom rozsahu v němž toto zboží podléhalo v den výše zmíněný (28. července 1914) smluvním tarifům stanoveným smlouvami s Mocnostmi spojenými a sdruženými.
Článek 207.
1. Zvláštní úmluvy budou sjednány mezi Polskem, státem Československým a Maďarskem o vzájemné dodávce uhlí, lignitu, poživatin a surovin.
2. Vyčkávajíce sjednání těchto úmluv, zavazují se Stát Československý a Polsko, avšak nikterak na dobu delší pěti let počínajíc od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, že neuloží ani vývozního cla, ani jakékoli omezení na vývoz uhlí a lignitu do Maďarska, pokud se týká množství, které určí komise reparační, nedojde-li k dohodě mezi interesovanými státy. Určujíc toto množství, přihlédne komise reparační k veškerým skutečnostem, nepomíjejíc zejména množství uhlí a lignitu, která před válkou byla vyměňována mezi nynějším územím maďarským se strany jedné, Slezskem a územími bývalého císařství rakouského převedenými podle této smlouvy na stát Československý a Polsko se strany druhé a dále množství, která v těchto zemích přebývají pro vývoz. Navzájem musí Maďarsko dodávati státu Československém a Polsku taková množství lignitu, potravin a surovin uvedených v § 1, jaká určí komise reparační.
3. Stát Československý a Polsko se zavazují nad to, že po stejnou dobu učiní všechna opatření, aby kupci obývající Maďarsko mohli získati uhlí, lignit v to počítaje, za výjimek stejně výhodných, jaké platí, jsou-li tu obdobné okolnosti, o koupi stejných výrobků, jednak domácími kupci obývajícími stát Československý a Polsko, jednak kupci obývajícími kteroukoli jinou zemi.
4. Ustanovení § 2. a 3. zakazující cla a omezení při vývozu a určující podmínky koupě, vztahují se rovněž na dodávky lignitu z Maďarska do Polska a státu Československého.
5. Vzejde-li neshoda o provedení a výkladu ustanovení právě daných, rozhodne komise reparační.
6. Aby se umožnila Polsku, Rumunsku, státu Srbo-Chorvatsko-Slovenskému, Československu. Maďarsku a Rakousku vzájemná pomoc výrobky, jež dosud byly vyměňovány mezi územími těchto států a které jsou jim nepostrádatelný pro výrobu nebo obchod zahájí jeden každý z těchto států a to v době 6 měsíců po tom, co tato smlouva nabude působnosti, jednání, aby uzavřel s tím nebo oním z řečených států zvláštní dohody shodné s podmínkami vytřenými v této smlouvě a to jmenovitě ve článku 200 a 205.
Po uplynutí této lhůty, stát, který usiloval o takovouto úmluvu, aniž by se mu bylo podařilo dojíti žádoucího cíle, může se obrátiti na reparační komisi se žádostí, aby uspíšila její uzavření.
Článek 208.
1. Mezi Maďarskem a Rakouskem budou sjednány zvláštní úpravy týkající se vzájemného zásobování potravinami, surovinami a výrobky.
2 Vyčkávajíc sjednání těchto úprav, zavazuje se Maďarsko, avšak nikterak na dobu delší pěti let od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, že neuloží ani vývozního cla ani jakéhokoliv omezení na vývoz potravin všeho druhu získaných na území maďarském, do Rakouska, pokud se týká množství, které určí komise reparační, nedojde-li k dohodě mezi interesovanými státy. Určujíc toto množství, přihlédne reparační komise k veškerý m skutečnostem a jmenovitě k výrobě a k potřebám potravin v obou interesovaných zemích. Navzájem musí Rakousko dodávati Maďarsku taková množství surovin i výrobků, uvedených v § 1., jaká určí reparační komise.
3. Maďarsko se zavazuje nad to, že po stejnou dobu učiní všechna nutná opatření, aby kupci obývající Rakousko mohli získati všechny tyto výrobky za podmínek stejně výhodných, jaké platí, jsou-li tu obdobné okolnosti, o koupi stejných výrobků, jednak kupci obývajícími Maďarsko, jednak kupci obývajícími kteroukoliv jinou zemi.
4. Vzejde-li neshoda o provedení a výkladu ustanovení právě daných, rozhodne komise reparační.
Hlava II.
Plavba.
Článek 209.
Vysoké smluvní strany jsou zajedno v tom, že uznají vlajky lodí kterékoliv smluvní strany, jež nemá mořského pobřeží, budou-li tyto lodi registrovány v jediném určitém místě na jejím území; toto místo bude pokládáno za domovský přístav těchto lodí.
Hlava III.
Nekalá soutěž.
Článek 210.
1. Maďarsko se zavazuje, že určí veškerá opatření zákonodárná neb správní nutná k tomu, aby zabezpečilo výrobky přírodní a tovární, pocházející z kteréhokoliv státu spojeného neb sdruženého proti jakémukoliv způsobu nekalé soutěže v obchodních stycích.
Maďarsko se zavazuje zameziti a potlačovati na svém území zabavením a všemi
jinými přiměřenými trestními opatřeními jak dovoz tak vývoz, jakož i výrobu, oběh, prodej, nabídku všech výrobků neb zboží, jež přímo neb ve své výpravě neb na svém obalu jsou označeny jakýmikoliv známkami, jmény, nápisy neb značkami, směřujícími přímo neb nepřímo k falešnému označení původu, druhu, podstaty neb zvláštních vlastností těchto produktů neb tohoto zboží.
2. S podmínkou, že mu bude poskytnuta vzájemnost v těchto věcech, zavazuje se Maďarsko, že se přizpůsobí zákonům, rozhodnutím správním neb soudním, vydaným podle těchto zákonů, platících v některé zemi spojené nebo sdružené a řádně notifikovaných Maďarsku příslušnými úřady, jež stanoví a upravují právo na okrskové pojmenování vín a lihovin, vyrobených v zemi, k níž okrsek přináleží, neb jež ustanovují podmínky, za kterých okrskové pojmenování může by ti povoleno; dovoz, vývoz, jakož i výroba, oběh, prodej, nebo nabídka produktů neb zboží, opatřených okrskovým pojmenováním proti zákonům neb rozhodnutím zmíněným, budou Maďarskem zapověděny a potlačovány opatřeními předepsanými v odstavci 1. tohoto článku.
Hlava IV.
Nakládání se státními příslušníky Mocností spojených a sdružených.
Článek 211.
Maďarsko se zavazuje:
a) že nebude ukládati příslušníkům Mocností spojených a sdružených žádných vylučujících výminek, pokud jde o provozování řemesel, živností, obchodu a průmyslu, které by zároveň neplatily pro všechny cizozemce bez výjimky;
b) že nepodřídí příslušníků Mocností spojených a sdružených nijakému řádu neb omezení, pokud jde o práva uvedená v odstavci a), jež by mohly přímo neb nepřímo porušiti ustanovení zmíněného odstavce, anebo jež by byly jiné neb méně příznivé, než ony, jež se vztahují na příslušníky národa, požívajícího největších výhod;
c) ze nepodřídí příslušníků Mocností spojených a sdružených, jejich statků, práv a zájmových účastenství, počítajíc k nim i společnosti a sdružení, v nichž jsou zúčastněni nižádným poplatkům, dávkám a daním přímým nebo nepřímým, jež by byly jiné neb vyšší, než daně a dávky, jež jsou neb budou uloženy vlastním příslušníkům, jejich statkům, právům neb zájmovým účastenstvím;
d) že nebude nakládati příslušníkům kterékoliv Mocnosti spojené a sdružené nižádného omezení, které by se nebylo vztahovalo dne 1. července 1914 na příslušníky těchže mocností, leda že by totéž omezení stejně uložilo svým vlastním příslušníkům.
Článek 212.
Příslušníci Mocností spojených a sdružených budou požívati na území rakouském stálé ochrany svých osob. statků, práv a zájmových účastenství a budou míti volný přístup k soudům.
Článek 213.
Maďarsko se zavazuje, že uzná novou státní příslušnost, která byla neb bude získána jeho příslušníky podle zákonů Mocností spojených nebo sdružených a v souhlase s rozhodnutím příslušných úřadů oněch mocností buď naturalisací nebo podle některého ustanovení smluvního, a že je sprostí v každém ohledu, hledíc k této jejich nové státní příslušnosti, veškeré odvislosti od státu jejich původu.
Článek 214.
Mocnosti spojené a sdružené budou moci jmenovati generální konsuly, konsuly, místokonsuly a konsulární agenty v městech a přístavech maďarských. Maďarsko se zavazuje, že schválí jmenování těch generálních konsulů, konsulů, místokonsulů a konsulárních agentů, jejichž jména mu budou oznámena, a že jim povolí vykonávati jejich úřad v souhlase s obvyklými pravidly a zvyklostmi.
Hlava V.
Obecná ustanovení.
Článek 215.
Závazky uložené Maďarsku výše v hlavě I., pozbudou platnosti za 5 let po dni, kdy tato smlouva nabude působnosti, leda ze by ze znění jejích vyplýval opak anebo že by Rada Společnosti národů rozhodla aspoň 12 měsíců před vypršením tohoto období, že tyto závazky zůstanou v platnosti po další období, buď s dodatky a změnami, anebo bez nich.
Avšak, nebude-li jiného rozhodnutí Společnosti národů, nemůže se, jakmile uplynou tři léta od té doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádná Mocnost spojena nebo sdružená, která by nepřiznala Maďarsku vzájemnosti, dovolávati závazku uloženého Maďarsku články 200., 201., 202. a 203.
Článek 211 zůstane případně v platnosti při tomto 5letém období s dodatky a změnami nebo bez nich po další období ne delší 5 let, které ustanoví Rada Společnosti národů většinou hlasů.
Článek 216.
Bude-li maďarská vláda provozovati mezinárodní obchod, nebude po této stránce požívati, aniž se bude za to míti, že požívá jakýchkoliv práv, výsad a svobod, vyplývajících ze svrchovanosti.
ODDÍL II.
SMLOUVY.
Článek 217.
Jakmile tato smlouva nabude působnosti a nedotýkajíc se ustanovení v ní obsazených, bude mezi Maďarskem a těmi Mocnostmi spojenými a sdruženými, jež jsou jejich smluvními stranami, používáno toliko těch vícestranných smluv, dohod a ujednání rázu hospodářského nebo technického, uzavřených bývalým mocnářstvím Rakousko-Uherským, jež jsou vypočteny níže a v článcích následujících:
1. Úmluvy ze dne 14. března 1884, 1. prosince 1886 a 23. března 1887 a závěrečného protokolu ze dne 7. července 1887 o ochraně podmořských kabelů;
2. úmluvy ze dne 11. října 1909 o mezinárodním provozu automobilů;
3. dohody ze dne 15. května 1886 o plombování železničních vozů nákladních, podléhajících prohlídce celní a protokolu ze dne 18. května 1907;
4. dohody ze dne 15. května 1886 o technické jednotnosti železnic;
5. úmluvy ze dne 5. července 1890 o uveřejňování celních tarifů a o organisaci Mezinárodní Jednoty pro uveřejňování celních tarifů;
6. úmluvy ze dne 25. dubna 1907 o zvýšení celních tarifů ottomanských;
7. úmluvy ze dne 14. března 1857 o výkupu plavebních poplatků v úžinách Sundu a Beltu;
8. úmluvy ze dne 22. června 1861 o výkupu plavebních poplatků na Labi;
9. úmluvy ze dne 16. července 1863 o výkupu plavebních poplatků na Šeldě;
10. úmluvy ze dne 29. října 1888 o zavedení definitivního řádu, zaručujícího volné používání Suezského průplavu;
11. úmluvy ze dne 23. září 1910 o zjednotnění některých pravidel o srážkách, výpomoci a záchraně na moři;
12. úmluvy ze dne 21. prosince 1904 o osvobození nemocničních lodí od dávek a poplatků v přístavech;
13. úmluvy ze dne 26. září 1906 o odstranění noční práce žen;
14. úmluvy ze dne 18. května 1904 a 4. května 1910 o potlačování obchodu děvčaty;
15. úmluvy ze dne 4. května 1910 o potlačování pornografických publikací;
16. zdravotní úmluvy ze dne 3. prosince 1903, jakož i předchozích úmluv, podepsaných dne 30. ledna 1892, 15. dubna 1893, 3. dubna 1894 a 19. března 1897;
17. úmluvy ze dne 20. května 1875 o zjednotnění a zdokonalení metrické soustavy;
18. úmluvy ze dne 29. listopadu 1906 o zjednotnění lékárnické formule pro aphrodysiaca;
19. úmluvy ze dne 16. a 19. listopadu 1885, týkající se konstrukce normální ladičky;
20. úmluvy ze dne 7. června 1905, o zřízení mezinárodního hospodářského ústavu v Římě;
21. úmluvy ze dne 3. listopadu 1881 a 15. dubna 1889 o opatřeních proti révokazu;
22. úmluvy ze dne 19. března 1902 o ochraně ptáků užitečných zemědělství;
23. úmluvy ze dne 12. června 1902 o poručenství nad nezletilci.
Článek 218.
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, vysoké smluvní strany budou používati znovu úmluv a ujednání níže uvedených, pokud se jich týkají, při čemž se Maďarsko zavazuje, že se podrobí zvláštním ustanovením, obsaženým v tomto článku.
Úmluvy poštovní.
Úmluvy a ujednání Světového spolku poštovního, podepsané ve Vídni dne 4. července 1891;
úmluvy a ujednání Světového spolku poštovního, podepsané ve Washingtonu dne 15. června 1897;
úmluvy a ujednání Světového spolku poštovního, podepsané v Římě dne 26. května 1906.
Úmluvy telegrafní.
Mezinárodní telegrafní úmluvy, podepsané v Petrohradě, dne 10./22. července 1875;
řády a tarify, stanovené mezinárodní telegrafní konferencí v Lisaboně dne 11. června 1908.
Maďarsko se zavazuje, že neodepře svého souhlasu k uzavření zvláštních ujednání s novými státy tak, jak je mají na mysli úmluvy a ujednání o Světovém spolku poštovním a mezinárodním spolku telegrafním, k nimž jmenované nové státy přistoupily, anebo k nimž přistoupí.
Článek 219.
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou používati vysoké smluvní strany, pokud se jich týká, mezinárodní radiotelegrafické úmluvy ze dne 5. července 1912, při čemž se Maďarsko zavazuje, že bude zachovávati prozatímní pravidla, jež mu budou udána Mocnostmi spojenými a sdruženými.
Bude-li uzavřena během pěti let po tom, co tato smlouva nabude působnosti nová úmluva, nahražující úmluvu ze dne 5. července 1912 a upravující mezinárodní styky radiotelegrafické, bude tato nová úmluva vázati Maďarsko i tehdy, kdyby odmítlo zúčastniti se jejího vypracování nebo jí podepsati.
Tato nová úmluva nahradí též prozatímní pravidla právě platná.
Článek 220.
Mezinárodní úmluva Pařížská ze dne 20. března 1883 o ochraně průmyslového majetku revidovaná ve Washingtoně dne 2. června 1911, i úprava ze dne 14. dubna 1891 o mezinárodním registrování ochranných známek továrních a obchodních, budou míti platnost ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, potud, pokud nebudou dotčeny neb pozměněny výjimkami a omezeními, plynoucími z této smlouvy.
Článek 221.
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou vysoké smluvní strany používati, pokud se jich týká, úmluvy Haagské ze dne 17. července 1905 o soudním řízení občanském. Toto ustanovení se však netýká Francie, Portugalska a Rumunska.
Článek 222.
Maďarsko se zavazuje, že se připojí do 12 měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, v předepsané formě k mezinárodní úmluvě bernské ze dne 9. září 1886 o ochraně děl literárních a uměleckých, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908 a doplněné dodatečným protokolem, podepsaným v Bernu dne 20. března 1914.
Dokud nepřistoupí k úmluvě nahoře uvedené, zavazuje se Maďarsko, že bude uznávati a chrániti díla literární a umělecká příslušníků států spojených nebo sdružených - účinnými opatřeními, jež učiní ve shodě se zásadami zmíněné mezinárodní úmluvy.
Nehledíc k výše zmíněnému přistoupení zavazuje se Maďarsko nad to, že bude i nadále uznávati a chrániti veškerá díla literární a umělecká příslušníků kterékoliv Mocnosti spojené nebo sdružené nejméně v tomtéž rozsahu, jako dne 1. července 1914 a za stejných podmínek.
Článek 223.
Maďarsko se zavazuje, že se připojí k úmluvám níže uvedeným:
1. Úmluvě ze dne 26. září 1906 o zákazu používati bílého kostíku k výrobě zápalek;
2. Úmluvě ze dne 31. prosince 1913 o zjednotnění obchodní statistiky.
Článek 224.
Každá z Mocností spojených a sdružených notifikuje v duchu obecných zásad nebo zvláštních ustanovení této smlouvy Maďarsku všecky dvoustranné úmluvy a smlouvy jakéhokoliv druhu, uzavřené s bývalým mocnářstvím Rakousko-Uherským, jejichž zachovávání bude požadovati.
Notifikace, uvedená v tomto článku, může se státi buď přímo nebo prostřednictvím jiné mocnosti.
Jeho přijetí bude Maďarskem potvrzeno písemně. Den notifikace platí za den, kdy smlouva nabude působnosti.
Mocnosti spojené a sdružené se vzájemně zavazují, že nepoužijí vůči Maďarsku jiných úmluv než těch, jež jsou ve shodě s ustanoveními této smlouvy.
V notifikaci budou po případě uvedena ustanovení oněch úmluv, jež nejsouce v souhlasu s ustanoveními této smlouvy, nebudou pokládána za platná.
Při různosti mínění bude Společnost národů požádána za vyjádření.
Spojeným a sdruženým Mocnostem vyhrazena jest k notifikaci lhůta 6 měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Pouze ony dvoustranné úmluvy, které byly předmětem takové notifikace, nabudou působnosti mezi Mocnostmi spojenými anebo sdruženými se strany jedné a Maďarskem se strany druhé.
Hořejších pravidel možno použíti o všech dvoustranných úmluvách, existujících mezi kteroukoliv Mocností spojenou a sdruženou, podepsavší tuto smlouvu s Maďarskem, i když onen stát spojený a sdružený nebyl s Maďarskem ve stavu válečném.
Článek 225.
Rakousko prohlašuje, že uznává za bezúčinné všechny smlouvy, dohody a úmluvy uzavřené mezi ním nebo bývalým mocnářstvím Rakousko-Uherským se strany jedné a Německem, Rakouskem, Bulharskem nebo Tureckem se strany druhé ode dne 1. srpna 1914 až do dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Článek 226.
Maďarsko se zavazuje, že zajistí ipso facto Mocnostem spojeným a sdruženým, jakož i úředníkům a příslušníkům řečených států výhody, vyplývající ze všech práv a předností jakéhokoliv druhu, jež samo nebo jež bývalé mocnářství Rakousko-Uhersko snad poskytlo Německu, Rakousku, Bulharsku nebo Turecku neb jež poskytlo úředníkům nebo příslušníkům těchto států smlouvami, dohodami a úmluvami, uzavřenými před 1. srpnem 1914, dokud tyto smlouvy, dohody neb úmluvy zůstanou v působnosti.
Mocnosti spojené a sdružené si vyhrazují právo přijmouti nebo nepřijmouti výhody z těchto práv a předností plynoucí.
Článek 227.
Maďarsko prohlašuje, že uznává za bezúčinné všechny smlouvy, dohody neb úmluvy, jež uzavřelo samo neb jež uzavřelo bývalé mocnářství Rakousko-Uherské s Ruskem neb s kterýmkoliv státem nebo vládou, jejichž území bylo dříve součástí Ruska nebo s Rumunskem před 28. červencem 1914 nebo po tomto dui až do dne, kdy nabude působnosti tato smlouva.
Článek 228.
Jestliže by po 28. červenci 1914 včetně některá z Mocností spojených a sdružených, Rusko nebo některý stát nebo vláda, jejichž území bylo dříve součástí Ruska, byly bývaly přinuceny následkem vojenského obsazení neb jakýmkoliv jiným prostředkem neb z jakékoliv jiné příčiny povoliti neb dáti povoliti jakýmkoli úředním jednáním koncese výsady neb výhody jakéhokoliv druhu Maďarsku, bývalém mocnářství Rakousko-Uherskému nebo příslušníku maďarskému, jsou tyto koncese, výsady a výhody ipso facto zrušeny touto smlouvou.
Náklady neb náhrady jakéhokoliv druhu které by snad vyplývaly z tohoto zrušení, nebudou za žádných okolností hrazeny Mocnostmi spojenými neb sdruženými nebo mocnostmi, státy, vládami nebo veřejnými úřady, jež tímto článkem jsou sproštěny svých závazků.
Článek 229.
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, zavazuje se Maďarsko, pokud jeho se tyká, že ipso facto poskytne Mocnostem spojeným a sdruženým i jejich příslušníkům práva a výhody jakéhokoliv druhu, jež vyhradilo samo neb jež vyhradilo bývalé mocnářství Rakousko-Uherské ode dne 28. července 1914 až do dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, států m, jež se nezúčastnily války neb jejich příslušníkům, smlouvami, dohodami neb úmluvami na tak dlouho, dokud tyto smlouvy, dohody nebo úmluvy zůstanou v působnosti.
Článek 230.
Ony vysoké smluvní strany, jež doposud nepodepsaly nebo jež podepsavše doposud neratifikovaly úmluvy o opiu, podepsané v Haagu dne 23. ledna 1912, jsou za jedno v tom, že uvedou tuto úmluvu v platnost, a že k tomu cíli vydají potřebné zákony jak možno nejdříve, nejdéle do 12 měsíců od dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Mimo to ujednávají smluvní strany, pokud ještě neratifikovaly řečené úmluvy, že ratifikace této smlouvy - bude ve všech směrech platiti za ratifikaci a za podpis zvláštního protokolu,- jenž byl vyložen v Haagu ve shodě s resolucí třetí konference opiové z roku 1914, k tomu cíli, aby tato úmluva byla uvedena v platnost.