Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Vydržování vojsk znamená výživu lidí i zvírat, ubytování a umístění v táborech, mzdy i přídavky, služné i platy, nocleh, otop, osvětlování, ošacení, vystroj, postroje, výzbroj i vozivo, službu leteckou, ošetřování nemocných a raněných, službu zvěrolékařskou a doplňování koňstva, službu dopravní všeho druhu (železniční, námořní, poříční, automobilovou), obstarávání spojení a zpráv a vůbec všechny služby správní a technické, jež jsou nutný k výcviku vojsk, k udržování jejich pohotovosti a jejich vojenské zdatnosti.

Jestliže náklady, náležející do předcházejících skupin pozůstávají v nákupech a rekvisicích provedených vládami spojenými a sdruženými v obsazených územích, zaplatí je vláda maďarská vládám spojeným a sdruženým v korunách nebo jiných penězích, které mají v Maďarsku zákonný kurs a nahražují koruny.

Kdykoliv některá z vlád spojených zaplatí v zabraném území tyto koupě nebo rekvisice v jiné měně než v korunách, může Maďarsko tyto výdaje nahraditi v jakékoliv měně mající v Maďarsku zákonný oběh a to v směnné ceně všeobecně přípustné v době, kdy náhrada ta se děje, anebo v ceně zvláště smluvené.

Všechny ostatní náklady výše jmenované budou zaplaceny penězi země věřitelské.

Předchozí ustanovení budou platiti pro operace vojenské provedené po 3. listopadu 1918 v tom rozsahu, v jakém náhradová komise za nutné uzná a tato bude míti, pokud se jedná o tyto úkony, plnou moc rozhodovati o všech otázkách týkajících se zvláště:

a) nákladů na vojsko při těchto úkonech vydržované, jmenovitě jich bližšího udání, celkové sumy, a oné části výloh, kterou má Maďarsko býti zatíženo, způsobu a měny, ve které tato část placena býti má a všech možných opatření dotýkajících se výsad a předností souvisejících s těmito platy;

b) rekvisic statků a hodnot všeho druhu, provedených během těchto úkonů a jmenovitě případného roztřídění jako kořisti válečné té či oné části jmenovaných statků nebo hodnot, odhadu těchto statků a hodnot, výši, do které navrácení díti se má, zatížení účtu náhradového mocnosti, v jejímž majetku se věci nacházejí obnosem rovnajícím se ceně statků a hodnot dosud nevrácených, způsobu placení buď zlatem, buď náhradou ve zboží na účet reparačních obnosů takto k tíži připsaných, a určení doby splatnosti pro platy peněžní a náhrady ve zboží.

Maďarsko potvrzuje vydání všeho materiálu, který vydalo nebo má vydati Mocnostem spojeným a sdruženým podle příměří ze dne 3. listopadu 1918 a všech doplňovacích úmluv o příměří a uznává právo Mocnosti spojených a sdružených na tento materiál.

Hodnota materiálu právě uvedeného vyceněná komisí reparační bude připsána Maďarsku k dobru na účtu sum, které dluhuje Maďarsko Mocnostem spojeným a sdružený m z důvodu náhrady, pokud komise reparační usoudí, že hodnotu tohoto materiálu, hledíc k jeho nevojenskému rázu sluší připsati Maďarsku k dobru.

Nebudou připsány Maďarsku k dobru statky náležející vládám spojeným a s druženým nebo jejich příslušníkům, které se vracejí nebo dodávají in specie k provedení úmluv o příměří.

Pohledávky, kterým bylo podle čl. 180. přiznáno přednostní právo, jdou, s výhradou uvedenou v posledním odstavci tohoto článku, co do pořadí za sebou takto:

a) Náklad na vojska obsazovací určený čl. 181., který vznikl za příměří.

b) Náklad na všechna vojska obsazovací, určený čl. 181., který vznikl po tom, co tato smlouva nabude působnosti.

c) Povinnosti náhradní podávající se z této smlouvy nebo ze smluv a úmluv doplňovacích.

d) Všechny ostatní povinnosti, postihující Maďarsko, podle ujednání o příměří, podle této smlouvy nebo podle smluv a úmluv doplňovacích.

Platy na zásobování Maďarska potravinami a surovinami a všechny ostatní platy náležející na Maďarsko, za to, co vlády Čelných států spojených a sdružených budou pokládati nezbytným, aby Maďarsko bylo učiněno způsobilým dostáti své náhradní povinnosti, budou míti přednostní právo v takovém rozsahu a za takových podmínek, jaké byly či budou určeny uvedenými vládami.

Hrazení nákladů na vojska použitá při úkonech, provedených po 3. listopadu 1918, bude dána přednost v té míře a za podmínek, které budou stanoveny reparační komisí podle ustanovení uvedených v článku 181.

Předcházející ustanovení nedotýkají se práva každé z Mocností spojených a sdružených nakládati aktivy a statky nepřátelskými, které jsou pod jejich pravomocí v době, kdy počne působiti tato smlouva

Předcházející ustanovení nedotýkají se nikterak práv zástavních a hypotekárních, která řádně zřídili Mocnostem spojeným a sdruženým nebo jejich příslušníkům bývalá vláda maďarská nebo příslušníci bývalého království uherského na statcích a důchodech jim náležejících, jestliže práva zástavní nebo hypotekární byla zřízena před tím, než nastal válečný stav mezi Rakousko-Uherskem a jednou každou ze zúčastněných mocností, leda že by touto smlouvou nebo smlouvami a úmluvami doplňovacími bylo o těchto právech zástavních a hypotekárních výslovně ustanoveno něco jiného.

1. Všechny státy, který m připadá území bývalého mocnářství rakousko-uherského a všechny státy vzniklé rozkouskováním tohoto mocnářství počítajíc v to Maďarsko, jsou povinny vzíti na sebe část dluhu bývalé vlády maďarské, zajištěného na železnicích a jiných statcích, jak tento dluh pozůstával dne 28. července 1914. Každý z těchto států přejímá takovou část dluhu, jaká podle názoru komise reparační rovná se té části dluhu zajištěného, která připadá na železnice a jiné statky, které se převádějí na onen stát podle této smlouvy nebo podle smluv a úmluv doplňovacích. Výši povinností pokud se týká dluhu zajištěného, která postihuje každý stát mimo Maďarsko, vycení komise reparační podle zásad, jaké shledá slušnými. Suma takto zjištěná bude odpočtena od sumy, kterou každý ze zmíněných států dluhuje Maďarsku za statky a majetek státu maďarského, bývalého i nynějšího, jež každý z oněch států nabyl s převedeným územím. Každý stát bude dlužníkem oné části zajištěného dluhu, kterou béře na sebe podle ustanovení tohoto článku, a věřitelé části dluhu převzatého jedním státem postupnickým nemohou pohledávati nic na státě jiném.

Statky zvláště určené za záruku dluhů uvedených v tomto článku zůstanou zvláštní zárukou dluhů nových. V případě tom však, že by tato smlouva způsobila rozdělení takových statků mezi více států, bude část statků, ležících v území jednoho z nich zárukou za část dluhu, převzatou tímto státem a za žádnou jinou část tohoto dluhu.

Hledíc k tomuto článku, jest za dluhy zajištěné považovati platební závazky, které na sebe vzala bývalá vláda maďarská, pokud se týkají výkupu železnic nebo statků podobného rázu. Rozvrh břemen, která se podávají z těchto závazků provede komise reparační stejně jako při zajištěných dluzích.

Dluhy převzaté podle tohoto článku budou vyjádřeny v měně státu, který je béře na sebe, jestliže původní dluh byl vyjádřen v papírové měně rakousko-uherské. Tato konverse bude provedena na základě stejného poměru, v jakém stát, který přejímá dluh, učiní prvou výměnu papírových korun rakousko-uherských za peníze vlastní měny. Poměr papírové koruny rakousko-uherské k měně, v níž titry budou vyjádřeny, bude podroben schválení komise reparační, jež může, pokládá-li to vhodným, požadovati, aby stát, který konversi provádí, pozměnil její podmínky. Za takovou změnu nebude žádáno, než když komise jest toho názoru, že v době konverse je hodnota peněz nahradivších peníze, ve kterých byly vyjádřeny původní titry, hledíc ke směnečnému kursu náhradních peněz na cizinu, značně nižší, než hodnota peněz původních, hledíc k jejich směnečnému kursu na cizinu.

Jestliže původní dluh maďarsky byl vyjádřen v jedněch nebo několikerých penězích cizích, bude nový dluh vyjádřen v týchž penězích.

Jestliže původní dluh maďarsky byl vyjádřen v zlaté měně rakousko-uherské, bude nový dluh vyjádřen v librách šterlinků nebo v dolarech Spojených Států Amerických a to sumami stejné hodnoty. Tyto náhradní sumy budou určeny podle váhy a zrna jmenovaných trojích peněz: hledíc k zákonům, jaké o nich platily 1. ledna 1914.

Jestliže v starých titrech byla, výslovně nebo podle celkového obsahu titru, vymíněna výplata cizími penězi podle pevné sazby nebo nějaká jiná výhrada, musí nové titry obsahovati stejné výhody.

2. Všechny státy, kterým připadá území bývalého mocnářství rakousko-uherského a všechny státy, které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství počítajíc v to Maďarsko, jsou povinny vzíti na sebe část nezajištěného veřejného dluhu maďarského vyjádřeného titry, jak tento dluh pozůstával dne 28. července 1914, počítaného na základě průměru finančních tří let 1911, 1912 a 1913, a to takovou sumou, která se má k celkové sumě nezajištěného dluhu bývalé vlády maďarské, jako se má takový druh příjmů z odděleného území, který podle názoru komise reparační jest nejzpůsobilejší poskytnouti spravedlivé měřítko berní síly tohoto území, k sumě stejných příjmů z celého starého území maďarského.

Příjmy Bosny a Hercegoviny nepřijdou v úvahu při tomto výpočtu. Byly-li však ujednány nějaké finanční dohody před 28. červencem 1914, týkající se veřejného nezajištěného dluhu maďarského, vyjádřeného titry, může reparační komise, při rozdělování tohoto dluhu mezi státy výše jmenované, bráti zřetel k těmto dohodám.

Povinnosti vymíněné tímto článkem, pokud se týkají dluhu z titrů, budou uvedeny ve skutek za podmínek uvedených v připojené příloze.

Vláda maďarská je jedině zodpovědna za všechny závazky, sjednané před 28. červencem 1914 starou vládou maďarskou, pokud nejde o papíry rentové, bony, obligace, hodnoty a bankovky, o kterých se tato smlouva zmiňuje výslovně.

Žádné ustanovení tohoto článku ani připojené přílohy nevztahuje se na titry bývalé vlády maďarské, uložené v bance rakousko-uherské ke krytí bankovek vydaných touto bankou.

PŘÍLOHA.

Dluhem, který jest rozděliti, jak jest naznačeno v čl. 186, je bývaly veřejný nezajištěny dluh maďarský z titrů, jak tento dluh pozůstával dne 28. července 1914.

Do 3 měsíců po tom, co tato smlouva nabude působnosti, státy, které převezmou starý nezajištěny dluh maďarský, okolkují, neučinily-li tak dosud, svým vlastním odlišným kolkem, všecky titry tohoto dluhu, které jsou na jejich území. Čísla titrů takto okolkovaných budou seznamenána, a seznam čísel bude zaslán komisi reparační s ostatními listinami, které se vztahují k této okolkovací akci.

Majetníci titrů, které jsou na území státu jenž je povinen je okolkovati podle ustanovení této přílohy, stanou se ode dne, kdy tato smlouva počne působiti věřiteli onoho státu z těchto titrů a nemohou se držeti žádného jiného státu.

Když okolkování zjeví, že suma titru některé emise starého nezajištěného dluhu maďarského, které jsou na území některého státu, je nižší, než část oné emise přikázaná k jeho tíži komisí reparační, jest onen stát povinen vydati této komisi nové titry v sumě, rovnající se zjištěnému rozdílu. Komise reparační určí formu těchto nových titrů a sumu, na kterou mají zníti jednotlivé cenné papíry. Tyto nové titry poskytnou co do úrok a umořovacích splátek stejná práva jako staré titry, které jimi budou nahraženy. Všechny jiné jejich vlastnosti budou upraveny se schválením komise reparační.

Jestliže původní titr byl vyjádřen v papírové měně rakousko uherské, bude nový náhradní titr vyjádřen v měně státu, který jej vydává. Konverse bude provedena podle stejného poměru, v jakém stát, který titr vydá, učiní prvou výměnu rakousko-uherských korun papírových za peníze vlastní měny. Tento poměr rakousko-uherské koruny papírové k penězům, na které budou zníti titry nové, bude podroben schválení komise reparační, jež může, shledá-li to vhodným, požadovati, aby stát, který provádí konversi, pozměnil její podmínky. Za takovou změnu nebude žádáno, než když komise je toho názoru, že v době konverse je hodnota peněz nahradivších peníze, ve kterých byly vyjádřeny původní titry, hledíc ke směnečnému kursu náhradních peněz na cizinu, značně nižší, než hodnota peněz původních, hledíc k jejich směnečnému kursu na cizinu.

Jestliže původní titr byl vyjádřen v jedněch nebo několikerých penězích cizích, bude novy titr vyjádřen v stejných penězích. Jestliže původní titr byl vyjádřen v zlatých penězích rakousko - uherských, bude nový titr vyjádřen v librách šterlinků nebo v zlatých dollarech Spojených Států, a to sumami stejné hodnoty. Tyto náhradní sumy budou určeny podle váhy a zrna jmenovaných trojích peněz, hledíc k zákonům, jaké o nich platily dne 1. ledna 1914.

Jestliže v starých titrech byla výslovně nebo podle celkového obsahu cenného papíru vymíněna výplata cizími penězi podle pevné sazby nebo nějaká jiná výhrada, musí nové titry obsahovati stejné výhody.

Když okolkování zjeví, že suma titrů některé emise starého nezajištěného dluhu maďarského, které jsou na území některého státu je vyšší, než část oné emise, přikázané komisí náhradovou k jeho tíži, obdrží onen stát od této komise, v titrech nových emisí, provedených podle ustanovení tohoto dodatku, poměrnou část, která mu náleží.

Majetníci titrů starého nezajištěného dluhu maďarského, kteří jsou mimo území států, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc v to Maďarsko, odevzdají své titry prostřednictvím svých vlád komisi náhradové. Navzájem komise reparační vydá jim osvědčení, které jim dává právo na poměrnou jim náležející část nových emisí titrových vydaných k výměně titrů, které byly odevzdány komisi podle ustanovení tohoto článku.

Státové a majetníci titrů, kteří mají právo na části nových emis titrových, vydaných podle ustanovení tohoto dodatku, obdrží v titrech každé nové emise tolik, aby se jejich podíly měly k celkové sumě nové emise tak, jako se má suma titrů staré emise, držená oním státem nebo oním majetníkem, k celkové sumě titrů staré emise, předložených komisi náhradové při konversi v nové titry podle ustanovení tohoto dodatku.

Komis reparační může se, shledá-li to vhodným, dohodnouti s majetníky nových titrů, vydaných k výkonu tohoto dodatku, o vydání sjednocovacích půjček každého dlužnického státu. Titry těchto půjček nahradí titry vydané k výkonu tohoto dodatku za podmínek, jaké budou určeny dohodou mezi komisí a majetníky titrů.

Stát, který béře na sebe dluh z titrů bývalé vlády uherské, přejímá k své tíži také kupony a umořovací splátky z těchto titrů které od té doby, kdy počne působiti tato smlouva, by se staly splatnými a nebyly zaplaceny.

Dluh, který má býti rozvržen podle článku 186., zahrnuje v sobě, vedle starého veřejného, nezajištěného dluhu uherského, o němž byla výše učiněna zmínka, část dluhu rakouského, který podle dodatkové úmluvy schválené zákonem rakousko-uherským ze dne 30. prosince 1907 (B. L. I. číslo 278). připadl k tíži vládě bývalého království uherského jako příspěvek k všeobecnému dluhu rakousko-uherskému všech území závislých na Svaté koruně uherské.

Každý stát, který podle této smlouvy přejímá část dluhu rakouského, o němž se činí zmínka v předešlém odstavci jest povinen odevzdati reparační komisi titry nové a to v sumě rovnající se oné části řečeného rakouského dluhu, která mu byla přiřknuta.

Znění těchto titrů bude stanoveno reparační komisí.

Toto znění bude musit vystihnout co nejpřesněji znění starých rakouských titrů, které těmito titry budou nahraženy. Tyto nové titry budou vydány státům nebo majitelům rakouských titrů, kteří mají právo na část z každé nové emise titrů provedené podle ustanovení v příloze připojené k článku 203. smlouvy s Rakouskem.

1. Jestliže by nové hranice, jak jsou určeny touto smlouvou, roztrhly správní obvod, který měl svůj vlastní řádně sjednaný dluh veřejný, převezme každá nová část onoho správního obvodu takovou část onoho dluhu, jakou jí přikáže reparační komise podle zásad článku 186 této smlouvy, daných o rozvrhu dluhů státních. Komise reparační určí podmínky provedení.

2. Veřejný dluh bosenský a hercegovinský jest považovati za dluh správního obvodu a nikoliv za veřejný dluh starého mocnářství rakousko-uherského.

Do dvou měsíců po tom, co tato smlouva nabude působnosti, všechny státy, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského, nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc v to Maďarsko, okolkují, neučinily-li tak dosud, svým vlastním odlišným kolkem různé titry titrových válečných dluhů staré vlády maďarské, které jsou na jejich území a byly zákonným způsobem vydány před 31. říjnem 1918.

Cenné papíry takto okolkované budou vyměněny za osvědčení a vzaty z oběhu; jejich čísla budou seznamenána a seznamy budou zaslány komisi reparační se všemi listinami, které se tykají této výměnné akce.

Z toho, že některý stát okolkoval titry a vyměnil je za osvědčení způsobem naznačeným v tomto článku, nevzejde tomuto státu povinnost vzíti na sebe nebo uznati jakékoliv břemeno - pokud sám okolkování a výměně nedal výslovně takový smysl.

Státy výše jmenované mimo Maďarsko, nemají pražádných povinností z válečných dluhů bývalé vlády uherské, nechť si titry tohoto dluhu jsou kdekoliv. Avšak ani státy, ani příslušníci těchto států nemohou v nižádném případě požadovati nic na jiném státě, počítajíc v to Maďarsko, z titrů válečných dluhů, jejichž vlastníky jsou samy nebo jejich příslušníci.

Břímě oné části válečného dluhu bývalé vlády uherské, jejímiž vlastníky byli před podpisem této smlouvy příslušníci nebo vlády jiných států než těch, kterým připadá území bývalého mocnářství rakousko-uherského, postihuje jedině vládu maďarskou a ostatní státy výše jmenované nejsou nižádným způsobem odpovědny za tuto část válečného dluhu.

Ustanovení tohoto článku nevztahují se na titry vydané bývalou vládou uherskou, které uložila u rakousko-uherské banky ke krytí bankovek, vydaných touto bankou.

Vláda maďarská sama jediná odpovídá za všechny závazky sjednané za války bývalou vládou uherskou, mimo závazky z papírů rentových, bonů, obligací, hodnot a bankovek o kterých mluví výslovně tato smlouva.

1. Do dvou měsíců po tom, co tato smlouva nabude působnosti státy, kterým připadá území bývalého mocnářství rakousko-uherského, nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc v to Rakousko a Maďarsko, okolkují, neučinily-li tak dosud, svým vlastním odlišným kolkem bankovky rakousko-uherské banky, obíhající v jejich území.

2. Do dvanácti měsíců po tom, co smlouva s Rakouskem nabude působnosti státy, kterým připadá území bývalého mocnářství rakousko-uherského, nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc v to Rakousko a Maďarsko, vymění za své peníze vlastní nebo za peníze nové bankovky okolkované, jak právě bylo uvedeno.

3. Vlády států, které již provedly konversi bankovek Rakousko-uherské banky, buď tím, že je okolkovaly anebo že daly do oběhu peníze vlastní nebo nové, a které průběhem této akce vzaly z oběhu buď všechny tyto bankovky nebo jejich část neokolkovavše jich, jsou povinny buď okolkovati bankovky takto zadržené nebo je míti k disposici komisi reparační.

4. Do čtrnácti měsíců po tom, co smlouva s Rakouskem nabude působnosti, vlády, které vyměnily způsobem naznačeným v tomto článku bankovky Rakousko-uherské banky za peníze vlastní nebo nové, odevzdají komisi reparační všechny bankovky Rakousko-uherské banky, které byly vzaty z oběhu průběhem oné výměny a to bez rozdílu, zdali byly okolkovány čili nic.

5. Komise reparační rozhodne způsobem naznačeným v připojené příloze o všech bankovkách, které jí budou odevzdány podle ustanovení tohoto článku.

6. Likvidační opatření, týkající se Rakousko-uherské banky, započnou na zítří po podpisu smlouvy s Rakouskem.

7. Likvidaci provedou komisaři jmenovaní komisí náhradovou. Při této likvidaci musí komisaři šetřiti ustanovení bankovních stanov a v hlavních rysech platných ustanovení o úřadování banky, ale nesmí tím vzniknouti rozpor s ustanoveními tohoto článku. Jestliže by vznikly pochybnosti, jak vyložiti pravidla o likvidaci banky, jak jsou dána buď těmito články a přílohami aneb statuty rakousko-uherské banky, bude spor předložen k rozhodnutí buď komisi náhradové nebo rozhodčímu jí jmenovanému. Proti rozhodnutí není opravného prostředku.

8. Pokud se týká bankovek vydaných po 27. říjnu 1918, budou jejich jedinou zárukou titry, vydané bývalými i nynějšími vládami rakouskými a uherskými, které byly uloženy u banky ke krytí emissí bankovek. Majetníci těchto bankovek nemají pražádných práv k ostatním aktivům banky.

9. Majetníci bankovek vydaných až do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, budou míti, pokud bude splněno, co je předepsáno tímto článkem za podmínku účastenství na likvidaci, stejná práva k veškerým aktivům banky. Titry uložené bývalými i nynějšími vládami rakouský mi a uherskými ke krytí různých emissí bankovek nepokládají se za část těchto aktiv.

10. Titry uložené bývalými i nynějšími vládami rakouskými a uherskými ke krytí bankovek vydaných až do dne 27. října 1918, tento den v to počítajíc, budou zničeny, pokud odpovídají bankovkám konvertovaným na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, jak toto mocnářství pozůstávalo dne 28. července 1914, oněmi státy, na které tato území byla převedena nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc v to Rakousko a Uhry.

11. Titry, které byly deponovány bývalými i nynějšími vládami rakouský mi a uherskými ke krytí emissí bankovek až do 27. října 1918. tento den v to počítajíc, a které nebyly zničeny podle §. 10 tohoto článku, budou dále zárukou až do povinované sumy za bankovky týchž emissí, které dne 15. června 1919 byly mimo území bývalého mocnářství rakousko-uherského. Za takové bankovky sluší pokládati s vyloučením všech ostatních: 1. bankovky sebrané státy postupnickými na jejich území mimo hranice bývalého mocnářství, které budou odevzdány komisi náhradové podle článku 4. - 2. Bankovky sebrané všemi ostatními státy, které budou předloženy podle připojeného dodatku komisařům pověřeným likvidací banky.

12. Majetníci všech ostatních bankovek, vydaných až do 27. října 1918. tento den v to počítajíc, nebudou míti nižádných práv z titrů uložených bývalými i nynějšími vládami rakouskými a uherskými ke krytí emissí bankovek, ani vůbec na aktivech banky. Titry, které nebyly zničeny, nebo věnovány podle ustanovení §§ 10 a 11, budou zničeny.

13. Vlády nynějšího Rakouska a nynějšího Maďarska převezmou, a to každá za svou část samy jediné s vyloučením všech ostatních států, břímě všech titrů, uložených u banky Rakousko-uherské bývalými i nynějšími vládami rakouskými a uherskými ke krytí emissí bankovek, pokud titry ty nebudou zničeny.

14. Majetníci bankovek Banky rakousko-uherské nemohou nic požadovati na vládách nynějšího Rakouska a nynějšího Maďarska, ani na kterékoliv jiné vládě, za ztráty, které utrpí likvidací banky.

15. Vyskytnou-li se však obtíže u provádění těchto ustanovení vzhledem k době, kdy tento mír bude podepsán, reparační komise oprávněna jakkoliv pozměniti lhůty vytčené v tomto článku.

PŘÍLOHA.

§ 1.

Vlády odevzdávajíce komisi reparační všechny bankovky Rakousko-uherské banky, vzaté z oběhu podle článku 189., odevzdají komisi také všechny listiny, vydávající počet o rázu a výši provedených konversí.

§ 2.

Komise pro náhrady prozkoumavši listiny vydá těmto vládám osvědčení, vydávající počet o celkové sumě bankovek, které konvertovaly, a to rozeznatelným způsobem:

a) o bankovkách konvertovaných v hranicích bývalého mocnářství rakousko-uherského, jak toto mocnářství pozůstávalo dne 28. července 1914;

b) o bankovkách konvertovaných všude jinde.

Tato osvědčení dovolí majetníkům domáhati se na komisařích pověřených likvidací banky, práv, která bankovkám takto vyměněným náležejí při roztřídění aktiv banky.

§ 3.

Jakmile likvidace banky skončí, zničí komise pro náhrady bankovky takto vzaté z oběhu.

§ 4.

Bankovky, vydané do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, poskytnou práva na aktiva banky, jen když budou předloženy vládou země, kde obíhají.

Všechny státy, kterým připadá území bývalého mocnářství rakousko-uherského, nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc v to Maďarsko, mají úplnou volnost jednání pokud se tyká drobných mincí bývalého mocnářství Rakousko-Uherského, jež obíhají na jejich území.

Tyto státy nemohou v nižádném případě ani na účet svůj vlastní ani na účet svých příslušníků nic požadovati na jiných státech z titulu drobných mincí, které drží.

Státy, kterým připadá území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, nabudou všech statků a všeho jmění vlády rakouské, bývalé a nynější, pokud leží na jejich vlastním území.

Pod pojem statků a jmění vlády maďarské bývalé i nynější zahrnuje tento článek statky, které náležely starému království uherskému a podíl tohoto království na statcích, které byly společným majetkem mocnářství Rakousko - Uherského, dále všechny statky koruny a soukromý majetek bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské.

Jmenované státy nemohou požadovati nic ze statků a jmění vlády rakouské bývalé i nynější, ležících mimo jejich vlastní území.

Hodnota statků a jmění získaných jednotlivými státy, vyjímajíc Maďarsko, bude vyceněna komisí reparační, aby byla připsána k tíži státu nabývajícího a k dobru Maďarska na úhradu sum, které toto dluhuje jako náhradu. Komise reparační odečte zároveň z hodnoty veřejného jmění takto získaného sumu úměrnou naturálním dodávkám v pozemcích nebo materiálu, kterým pokud se týká tohoto jmění přispěly země, obce a jinaká místní zřízení samosprávná.

Nabude-li některý stát něčeho podle tohoto článku, sluší mu, bez újmy ustanovení čl. 186. o zajištěném dluhu, od sumy připsané k jeho tíži a k dobru Maďarska podle předešlého odstavce, odpočísti takovou část nezajištěného dluhu bývalé vlády maďarské převzatého jmenovaným státem podle čl. 186, jaká odpovídá podle mění reparační komise nákladům učiněným na statky a jmění státem tím získané.

Sumu, jakou sluší odpočísti, určí reparační komise podle zásady, jaké uzná slušnými.

Mezi statky a jmění vlády maďarské bývalé i nynější náleží také část nemovitostí jakéhokoliv druhu ležících v Bosně a Hercegovině, za které vláda bývalého mocnářství Rakousko-Uherského zaplatila podle článku 5. ujednání ze dne 26. února 1909. 2.500.000 tureckých liber vládě ottomanské. Tato část budiž přiměřena podílu bývalého království uherského na oněch platech suma určená komisí reparační budiž připsána k dobru Maďarska na úhradu sum, které dluhuje jako náhradu. Přes ustanovení právě uvedená přejdou bezplatně:

1. Statky a jmění zemí, obcí a jiných místních zřízení samosprávných bývalého mocnářství Rakousko-Uherského a statky i jmění v Bosně a Hercegovině, které nenáležely bývalému mocnářství Rakousko-Uherskému.

2. Školy a nemocnice z vlastnictví bývalého mocnářství Rakousko-Uherského.

Mimo to se schválením komise reparační mohou státové, jmenovaní v prvém odstavci, na něž se převádí území, nabyti bezplatně: všech nemovitostí nebo jiného majetku, ležících v jejich územích, které náležely dříve královstvím Českému neb Chorvatsko-Slavonsko-Dalmatskému. Bosně a Hercegovině, republikám Dubrovnické a Benátské, jakož i okněžněným biskupstvím Tridentskému a Brixenskému, a jejichž hlavní hodnota spočívá v dějinných upomínkách, které se k nim váží.

Maďarsko zříká se, pokud jeho se týká, veškerého zastupitelství a podílnictví, která jakékoliv smlouvy, dohody neb ujednání zabezpečily jemu nebo jeho příslušníkům ve správě a dohledu v komisích, agenturách státních bankách a všech jiných organisacích finančních a hospodářských mezinárodního rázu dozorčího nebo správního, působících v kterémkoliv ze států spojených a sdružených, v Německu, Rakousku, Bulharsku a Turecku, v državách a příslušenstvích jmenovaných států a konečně v bývalé říši ruské.

1. Maďarsko se zavazuje, že uzná za podmínek vytčených v článku 210. smlouvy s Rakouskem, postup zlata, uloženého v bance rakousko-uherské jménem správní rady veřejného dluhu ottomanského ke krytí prvé emise bankovek vlády turecké.

2. Maďarsko se zříká, pokud jeho se týká všech výhod, jež byly vyměněny smlouvami Bukurešťskou a Brestsko-Litevskou a smlouvami doplňovanými bez újmy čl. 27. části X. (články hospodářské) této smlouvy.

Zavazuje se vydati a to, jak toho věc vyžaduje, buď Rumunsku nebo Čelným Mocnostem spojeným a sdruženým všechny papíry sloužící jako platidlo, mince, hodnoty a oběžné papíry nebo výrobky, které bylo obdrželo výkonem jmenovaných smluv.

3. Mincí, které mají býti splaceny a papírů sloužících za platidla, hodnot a jakýchkoliv výrobků, které mají býti dodány, nebo převedeny podle ustanovení tohoto článku, bude užito Čelnými Mocnostmi spojenými a sdruženými způsobem, jaký tito státové určí později.

4. Maďarsko se zavazuje, že uzná převody zlata, na které míří čl. 259., odst.