Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Mírová konference.

Generální sekretariát.

Pane Předsedo!

Mám čest Vám sděliti, že Nejvyšší Rada Spojenců ve svém zasedání dne 12. června učinila v záležitosti hranic mezi Československým Státem a Uhrami tato rozhodnutí:

1. Hranice bude přetínati úhel, tvořený tokem Iplu (Eipel) v okolí Ipolských Šiah (Ipolyság) tak, že do československého území bude pojata železniční spojka z Krupiny (Korpona) s linií Komárno-Lučenec (Komárom-Losoncz).

Toto první rozhodnutí má za následek modifikaci schváleného náčrtku hranic (viz příl. 1.), který musí býti opraven, na straně 3., dle ukázání v příloze 2.

2. Mírová smlouva s Rakouskem bude musiti obsahovati disposici, zajišťující Československému Státu právo projezdu vlaků na části linie Komárno-Čata-Lučenec (Komarom-Csata-Losoncz), pojaté do území uherského.

Toto poslední rozhodnutí bylo opověděno Komisi pro mezinárodní správu přístavů, vodních cest a železnic, která byla požádána, aby připravila projekt odpovídajícího článku.

Račte přijmouti, Pane Předsedo, ujištění mé hluboké úcty.

Příloha I.

S ČESKOSLOVENSKEM:

od coty 123 výše popsané na severozápad až k toku Batar, 1 km 200 východně od Magosliget; linie bude určena na místě;

odtud, tok této řeky po proudu, potom tok Tiszy po proudu až k bodu, který bude určen po proudu od Badaló a blíže této vesnice;

odtud na severoseverozápad až k bodu, určenému v bezprostřední severovýchodní blízkosti Darócze;

linii jest určiti na místě a ponechá rusínskému území tato místa: Badaló, Csoma, Macsola, Asztély, Déda, a uherskému: Bereg-Surány, Darócz;

odtud na severozápad až ku stoku Fekete viz s Čarondou (Csaronda), jest určiti na místě čárou, která jde přes cotu 179, a ponechá rusínskému území místa: Darui tn., Mezö Kaszony, Lonyay tn., Degenfeld tn.. Hetény, Horvathi tn., Komjathy tn. a uherskému Kerek Gorond tn., Berki tn. a Barabás;

odtud tok Čarondy (Csaronda) po proudu až k bodu, který jest uvésti na území po administrativní hranici mezi župou sabolčskou a berežskou (Szabolcs a Bereg);

odtud na západ až k toku Tisy, kde je přetínán výše označenou hranicí, přicházející s pravého břehu;

linii jest určiti na místě;

odtud po proudu až k bodu, celkem 2 km východojihovýchodně od Čapu (Csapu), kde je přetínán administrativní hranicí mezi komitáty Užhorodským a Sabolčským (Ung a Szabolcs): tok Tisy;

odtud po proudu až k bodu, který bude určen na území východojihovýchodně od Tárkánye: tok Tisy;

odtud všeobecně na západ až k bodu na toku Ronyvy, 3 km 700 severně od mostu mezi městem a nádražím Nové Město pod Šiatorom (Sátoralja-Ujhely);

na místě jest určiti linii, jež ponechá Československu tato místa: Tárkány, Perbeník, Örös, Kis-Kövesd, Bodrog-Szerdahely, Bodrog-Szög a Borsi a Uhersku: Dámóc, Láca, Rozvagy, Pácin, Karos, Horní Berečky; linie jde přes Bodrog a přetíná železniční trojúhelník jihovýchodně od Nového Města pod Šiatorom (Sátoralja-Ujhely), jdouc východně od tohoto města tak, že ponechá na československém území celou železnici Košice-Čap (Kassa-Csap);

odtud vzhůru až ku cotě 125, 1 km 500 jižně od Michalan (Alsómihályi): tok Ronyvy;

odtud na severozápad až k místu na toku Hernadu proti cotě 167 na pravém břehu, jihozápadně od Nadoště (Abaujnádasd):

jest určiti na místě linii, jež sleduje všeobecně mez, dělící údolí Ronyvy na východě a Božvy na západě, ale tak, že jde asi 2 km východně od Pusztafalu, obrací se ku cotě 896 na jihozápad, přetíná na cotě 424 silnici Košice-Nové Město pod Šiatorem a jde jižně od Nadoště;

odtud dolů až k bodu, který bude určen na místě asi 1 km 500 jihozápadně od Abaujváru: tok Hernadu;

odtud na západ až ku cotě 330, 1 km 500 jihojihozápadně od Periny;

linie jest určiti na místě, takže ponechává Československu vesnice Miglec (Miglécznémeti) a Perinu a Uhersku vesnici Nemtu (Tornyosnémeti);

odtud na západ až ku cotě 291, 3 km 500 jihovýchodně od Janoku;

linie, oddělující údolí Bodavy (Bodva) na severu a Rakace (Rakacza) na jihu, ponechávající v každém případě uherskému území silnici na horském hřbetu jihovýchodně od Buzity (Buzita);

odtud na západo-severozápad až ku cotě 431, 3 km jihozápadně od Turně (Torna):

linii jest určiti na místě tak, že ponechává Československu Janok, Tornahorváti a Bódvavendégi, Uhersku Tornaszentjakab a Hidvégardó;

odtud na jihozápad až ku cotě 365, 12 km jihojihovýchodně od Plešivce (Pelsöcz):

linii jest určiti na místě tak, že jde přes coty 601, 381 na silnici Rožnava-Edelény (Rozsnyo-Edelény), 557 a 502;

odtud na jiho-jihozápad až ku cotě 305, 7 km na severozápad od Putnoku;

linií, oddělující údolí Slané (Šajavy, bassin Sajó) na západě a Kelemír a Suchá na v chodě;

odtud na jiho-jihozápad až ku cotě 278 jižně od stoku Slané (Šajavy) a Rimavy (Rima):

jest určiti na místě linii, vedenou tím způsobem, že ponechá nádraží Banriev (Banreve) Uhersku, ale dovolí, v případě potřeby, konstrukci na československém území spojky mezi oběma železnicemi plešiveckou a lučeneckou (Pelsöcz a Losoncz):

odtud na jihozápad až ku cotě 485, 10 km východo-severovýchodně od Šalgótarján;

jest určiti na místě linii, která jde všeobecně po horském hřbetu mezi údolími Rimavy na severu a Hangoně a Tarny na jihu;

odtud na západo-severozápad až ku cotě 727;

jest určiti na místě linii tak, že ponechává Uhersku vesnice a doly Salgó a Zagyva-Rona a která jde bezprostředně jižně od stanice Šomošujfalu (Somos-Ujfalu);

odtud až k bodu na toku Iplu (Eipel), 1 km 500 severovýchodně od Tarnovců (Tarnocz):

jest určiti na místě linii, která jde přes kotu 312 a mezi Tarnovci a Kalondou (Tarnocz a Kalonda);

odtud po proudu, až k ohbí, které tvoří 1 km jižně od Tešmaku (Tesmog): tok Iplu (Eipel);

odtud na západ, až k místu na toku Iplu (Eipel), 1 km na západ od Teši (Tesa);

jest určiti na místě linii, jdoucí 2 km jižně od železniční odbočky ke Krupině (Korpona) a bezprostředně na sever od Bernece a Teši (Tesa);

odtud po proudu až ku stoku s Dunajem: tok Iplu (Eipel);

odtud proti proudu až k bodu, který bude určen na místě 4 km západně od Bratislavy (Pressburg), který jest společným bodem tří hranic Československa, Uherska a Rakouska:

hlavní plavební tok Dunaje.

Conférence de la Paix.

Secrétariat Général.

Pane Presidente!

Kladu si za čest sděliti Vám, že Nejvyšší Rada mocností spojeneckých a sdružených rozhodla ve včerejší schůzi, že hranice státu Československého a Rumunska jest stanovena čarou, jejíž popis následuje:

Od bodu položeného přibližně 47^o 58' severně a 24^o 34' východně od Greenwiche (cota 1655), který jest styčným bodem tří hranic Rumunska, Haliče a státu Československého (territorium rusínské).

Linie podružného hřebenu, směřující značně na západo-jihozápad, prodloužená čarou, dotýkající se řeky Tisy na sever od vtoku řeky Vyšovy (Vissó) a sledující pak po toku Tisy směrem k západu až k bodu asi 9 km na západ od Dolní Apše (Alsó-Apsa) tak, aby ponechávala linii Marmarošský Sihot-Borša (Marmarossziget-Borsa) zcela na rumunském území a zároveň poskytla možnost státu Republiky Československé (území rusínské) zjednati spojení linie Hust, Dolní Apša, Jasiná (Huszt. Alsó-Apsa, Körösmezö) na sever od řeky a zcela na území čs. (rusínském).

Čára, která dostihuje a sleduje linii rozvodí mezi Tisou a Turou (Avas-Hegység) až k bodu, ležícímu asi 3 km jihozápadně od coty 805; sleduje podružný hřeben ve směru jihozápadním a ohýbá se na západ tak, že přetíná železnici Szatmár-Németi-Hust přibližně 3 km na sever od stanice Halmi, sleduje souběžně asi na 1 km jižně od cesty Halmi, Tisza-Ujlak, až dostihne řeky Batar, přítoku Tisy s levé strany,

sleduje tuto řeku až k bodu bezprostředně na východ od Magosliget, bod položený přibližně 48^o 08' a 22^o 53' východně od Greenwiche. Tento bod jest styčným bodem tří hranic: Rumunska, Státu Československého (území rusínské) a Uher.

Račte přijmouti, pane Presidente, ujištění mé hluboké úcty.

Podepsáno: Dutasta.