Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.50 hodin)
(pokračuje Zdeněk Kettner)
To znamená, jedná se o budoucnost našeho národa, a proto bych rád tento bod projednal.
Druhým bodem s názvem velice stručným, a to jsou Nepedagogové. Opět se ukázalo, že sliby se postupně změnily v lži, to znamená, to, co jsme varovali v opozici, tak se ukázalo jako jasná pravda, a to, co slibovala pětikoalice, jasná lež, to znamená, žádné finanční krytí, peníze prostě nejsou a dofinancovávat to budou zřizovatelé. Samozřejmě druhé je, že ten systém nebyl promyšlený. Když jsem si teď povídal v několika základních školách, tak oni vlastně nevědí, ti nepedagogové, jako jsou ekonomky, uklízečky, tak jako budou dále zaměstnankyně školy, nebo přejdou, dostanou výpověď, budou pod zřizovatelem, nevědí. Takže rád bych to projednal pod názvem Nepedagogové.
No a poslední, třetí bod, a to je Systémová diskriminace českých dětí, kdy opakovaně se objevují případy - a my je máme i zdokumentované, kdy skutečně české dítě je upozaděno na úkor cizinců, konkrétně na Praze 9, kdy malá dívenka po opravdu velice těžké šikaně, kdy skončila hospitalizována, měla být přijata na jiné základní škole a teprve 1. 9., když měla nastoupit do školy, rodiče nebyli informováni, tak se dozvěděli, že nic takového neexistuje, musí zůstat v původní škole, protože byli přijati cizinci. Já beru, že děti jsou nevinné bytosti a bez ohledu na národnost, odkud pocházejí, tak dětem se má pomáhat, ale tak, aby to bylo na úkor českých dětí a jejich rodičů, to je pro mě absolutně nepřijatelné. To pořadí by mělo být opačné, obzvlášť když se skutečně jedná o systémovou diskriminaci, protože po tom telefonátu s odborem školství bylo řečeno, že je to tak systémově, že prostě cizinci mají mít přednost. To je pro mě naprosto nepřijatelné.
A všechny tyto tři body bych rád projednal po pevně zařazených. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji.
V tuto chvíli je další přihlášenou paní poslankyně Marie Pošarová a připraví se poslední přihlášený, pan poslanec Michálek.
Vážená paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych zařadila nový bod na program této schůze, a to Prověření původu finančních prostředků při nákupech nemovitostí cizinci se zaměřením na občany Ukrajiny. V posledních letech dochází v České republice k výraznému nárůstu investičních aktivit cizinců v oblasti realitního trhu. Tento trh je obzvlášť patrný ve velkých městech, kde ceny rezidenčních nemovitostí dlouhodobě rostou a dostupnost bydlení pro české občany se stává stále složitější. Podle údajů Českého statistického úřadu žil ke konci roku 2024 v České republice více než jeden milion cizinců a největší skupinou mezi nimi tvořili občané Ukrajiny, jejichž počet přesahuje 600 000. V Praze dnes Ukrajinci představují přibližně třetinu celé populace, což přirozeně zvyšuje jejich aktivitu na trhu s bydlením. Zájem o nákup nemovitostí ze strany ukrajinských občanů se tak stal viditelným fenoménem, který zároveň vyvolává otázky spojené s původem investovaného kapitálu. Ceny bytových nemovitostí v České republice přitom vykazují jedny z nejvyšších temp růstu v rámci celé Evropské unie.
Za první čtvrtletí roku 2025 se ceny meziročně zvýšily o 10 procent, přičemž nové byty zaznamenaly nárůst o 13 procent a starší byty o 9,3 procenta. Tento růst je doprovázen i zvyšováním tržních nájmů, které v druhém čtvrtletí 2025 vzrostly přibližně o 6 procent, ale ani tento nárůst nedokáže udržet krok s cenami bytů. Dostupnost vlastního bydlení se tak stále více vzdaluje zejména mladým rodinám a střední třídě, protože růst cen nemovitostí dlouhodobě převyšuje růst příjmů domácností. V této souvislosti se stále častěji objevuje debata, zda jsou finanční prostředky, (za?) které dochází k nákupům nemovitostí cizinci, skutečně legálního původu.
V případě občanů Ukrajiny je tato otázka o to naléhavější, že země se dlouhodobě potýká s problémy korupce, finanční netransparentností a v důsledku válečného konfliktu je v pohybu značné množství kapitálu, jehož původ nelze jednoduše dohledat. Nákupy nemovitostí v zahraničí včetně v České republice mohou sloužit nejen jako bezpečná investice, ale i jako nástroj pro legalizaci prostředků získaných z korupce či jiné trestné činnosti. Česká republika je jako členský stát Evropské unie povinna dodržovat pravidla vyplývající ze směrnic proti praní špinavých peněz, takzvané AML legislativy. Podle zákona se na realitní kanceláře a zprostředkovatele vztahuje povinnost identifikace klienta a prověřování původu peněz u transakcí nad určitou hodnotu. Praktická realita je však složitější. Povinnost prověřovat se totiž neuplatní například u většiny pronájmů, pokud nepřesáhne částku 10 000 eur měsíčně. A zároveň se ukazuje, že kapacity kontrolních orgánů, jako je Finanční analytický úřad, nejsou vždy dostatečné na to, aby zvládly efektivně prověřovat všechny rizikové transakce. Současný stav proto otevírá hned několik zásadních otázek.
První z nich je riziko praní špinavých peněz, kdy mohou být české nemovitosti využívány k legalizaci prostředků pocházejících z trestné činnosti či korupčních schémat. Druhým problémem je ekonomický a sociální dopad rozsáhlých zahraničních investic, které mohou přispívat k dalšímu růstu cen nemovitostí a zhoršovat dostupnost bydlení pro české občany. Třetím faktorem je otázka bezpečnosti, protože nekontrolovaný příliv kapitálu z nestabilních regionů může představovat riziko i pro finanční integritu státu.
Je proto nezbytné otevřít politickou i odbornou diskusi nad tím, zda současná legislativa odpovídá realitě a jestli je potřeba ji zpřísnit. Zvážit by se mělo například rozšíření povinnosti důsledného dokládání původu financí u všech zahraničních nákupů nemovitostí nad určitou hodnotu, zvýšení kapacit kontrolních orgánů a lepší propojení českých institucí s evropskými a mezinárodními databázemi. Vzhledem k tomu, že Česká republika čelí jedněm z nejrychlejších růstů cen bydlení v Evropě, je tento krok nejen otázkou finanční bezpečnosti a dodržování mezinárodních závazků, ale především ochranou životní úrovně domácích obyvatel. Tento problém proto nelze vnímat izolovaně jen jako otázku technické kontroly kapitálu, ale je nutné jej zasadit do širšího rámce hospodářské politiky, dostupnosti bydlení a ochrany stability finančního systému. Prověření původu peněz u zahraničních investic do nemovitostí se zvláštním důrazem na občany Ukrajiny by mělo být vnímáno jako krok k zajištění transparentnosti, důvěryhodnosti a férových podmínek na českém realitním trhu. A proto to zařazuji jako první bod této schůze. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji - jako první bod této schůze.
V tuto chvíli jsou na řadě poslední dva přihlášení, pan poslanec Michálek a pan poslanec Ivan Bartoš. A v sále pana poslance Michálka nevidím, takže propadá nakonec, (Místopředsedkyně Richterová žádá o slovo.) ano. Takže v tuto chvíli se s přednostním právem hlásí paní místopředsedkyně Olga Richterová, poté tedy pan poslanec Ivan Bartoš a poté Jakub Michálek.
Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já navrhuji konkrétní tisk k projednání, je to tisk 816. Je to snaha o ochranu zdraví dětí a je to věc, která tady dlouhodobě je v Poslanecké sněmovně diskutována napříč spektrem. Navrhuje ji řada lidí, je to opravdu něco, co si v žádném případě nechci přivlastňovat, ale ráda bych shrnula, proč to navrhujeme, proč si myslíme, že to je úplně v pohodě zítra v devět ráno jako první bod projednatelné, protože to je před třetím čtením - a jde zkrátka o regulaci prodeje energetických nápojů dětem.
Já nejprve přednesu jména poslanců a poslankyň, kteří se tomu bodu věnovali a dlouhodobě ho nesli, a jak říkám, opravdu nerada bych si to přivlastňovala. ***
