Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Důležitý bod, který bych chtěl zmínit ještě z pohledu jaderné energetiky, je rozvíjející se spolupráce v oblasti malých modulárních reaktorů. Nepochybně víte, že plán České republiky je v následujících dekádách do roku 2050 hovořit zhruba o osmi až deseti malých modulárních reaktorech, které by zároveň měly výrazně přispět i k modernizaci a rehabilitaci (?) právě bývalých energetických či uhelných regionů. A toto je právě jedna z cest, která má opravdu velký potenciál.

Krátce se zmíním, krátce se zastavím u změn energetické legislativy, bez které by právě samotná energetika nebyla možná, a to je tedy schválené novely jak lex OZE I, lex OZE II, lex OZE III, zmiňovaný lex plyn, tedy moderní evropská legislativa, která jasně zavádí principy, jako je komunitní energetika, a v oblastech, jako je aktivní zákazník, budování energických společenství, anebo v takových systémech, jako je akumulace, agregace či flexibilita.

Velmi důležitým bodem, který je v mnoha ohledech typický pro Českou republiku, tak je téma centrálního zásobování teplem, kde programové prohlášení vlády obsahuje bod, že vláda nepřipustí rozpad centrálního zásobování teplem. Využijeme kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Opět krátká reakce. Navyšujeme alokace v investičních programech na podporu dekarbonizace teplárenství, kdy především v Modernizačním fondu je na dekarbonizaci teplárenství vyčleněno zhruba 100 miliard korun. Další investiční dotace jsou vyhlašovány prostřednictvím Národního plánu obnovy. Také byly připraveny, notifikovány a spuštěny provozní podpory v oblasti teplárenství včetně podpory zkombinované výroby elektřiny a tepla.

Důležitým bodem, který bych rád zmínil, je v oblasti energetiky, a já už ji za chviličku opustím, je například otázka bioplynu, anebo například vodíku. Na radách ministrů předkládáme návrhy na větší uznatelnost vodíku v procesu energetické transformace, aby to nebyl jenom ten vodík, který je vytvořen pouze z obnovitelných zdrojů, ale aby se výrazně změnil přístup k tomuto médiu. V oblasti bioplynu a biometanu máme připravenou, nebo je schválena základní strategie i ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu. A těch věcí se opravdu děje opravdu mnoho. Tedy energetika za mě je opravdu oblastí, kde bylo odpracováno opravdu velké množství věcí.

Krátce se zmíním k tématu exportní politiky. Jsme v době, která je opravdu velmi turbulentní. Vidíme, že - nadneseně řečeno - každé ráno se v Bílém domě v Oválné pracovně roztočí kolo štěstí, které ukáže, jakým způsobem bude vypadat obchodní politika Spojených států, která ten obchodní a partnerský vztah mezi Evropou a Spojenými státy mnohdy až ohrožuje, mám-li to říct těmito slovy. A my sami v tom musíme být opravdu maximálně aktivní. Česká republika je průmyslová, exportně otevřená ekonomika, kde právě i hledání nových trhů je pro nás opravdu klíčová věc. Takže zde bych krátce popsal naše aktivity i na tomto poli, a to nejenom na poli úrovně Evropské komise, ale i z pohledu našich proexportních aktivit, které právě pod Ministerstvo průmyslu a obchodu spadají, ať je to otázka, otázka otevírání nových zastoupení, otázka rozvoje agentur, které Ministerstvo průmyslu a obchodu má pod sebou, jako je například agentury typu CzechTrade, CzechInvest. Je to ten pomyslný aktivní pojem na hřišti, který prostě je nutný, bez něhož naše ekonomika nebude fungovat. A v tom opět bylo odpracováno opravdu mnoho práce. Otevíráme nová zastoupení, urychlujeme určité procesy.

Další oblastí, kterou zmíním, je téma podpory podnikání. Programové prohlášení vlády obsahuje body například: Umožníme vést účetnictví a daňovou evidenci v eurech. Firmy, které dnes už mají většinu transakcí v cizí měně, mohou už od roku 2024 vést účetnictví ve funkční měně, tedy v euru, ale někteří třeba vedou i v americkém dolaru nebo třeba v britské libře. Slíbili jsme, že budeme pokračovat ve snižování byrokratické zátěže firem a živnostníků.

Máme za sebou přijetí několik antibyrokratických balíčků. Celkem bylo zrealizováno ze strany Úřadu vlády a Ministerstva průmyslu pět antibyrokratických balíčků. Dohromady se jedná o 174 opatření. A pracujeme na dalších.

Důležité téma, které slýchávám každý den od zástupců podnikatelských organizací, je otevření trhu práce, kde česká ekonomika bohužel aktuálně, a nejenom v současné době, je to náš problém mnoho let, tak i s ohledem na velmi nízkou nezaměstnanost se potýká s nedostatkem řady profesí. A samotný průmysl volá po tom, abychom více otevírali trh práce.

Máme za sebou řadu úspěšných projektů, úspěšnou realizaci navýšení kapacit a přizpůsobování klíčových vládních programů ekonomické migrace potřebám zaměstnavatelů. A vedle toho jsou schváleny i nové programy: program digitální Nomád pro oblasti IT a marketingových specialistů, projekt Pilot pro české letecké školy a projekt pracovní migrace z Indonésie pro klíčové české zaměstnavatele. Vedle toho se urychlily určité administrativní záležitosti z pohledu pracovní migrace. Pozastavil se test na trhu práce a zavedení volného vstupu na trh práce pro řady zemí, které jsou pro nás podnikatelsky velmi zajímavé, ať je to otázka Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Velké Británie, Spojených států, Singapuru, Izraele, anebo Tchaj-wanu. Dále pak došlo k rozšíření platnosti ze šesti na devět měsíců v určitých oblastech, jako je třeba otázka sezonních víz pro oblast stavebnictví. Stavebnictví také po tom volalo.

Dotknu se další oblasti, a to je otázka inovativního prostředí, inovačního prostředí, otázka rozvoje startupů. Rozběhli jsme řadu důležitých programů, jako je například program Technologická inkubace startupů, který je financován od poloviny roku 2022. Do konce roku 2026 je na tuto aktivitu připraveno ještě další zhruba miliarda korun. V rámci projektů je zřízeno sedm technologických hubů pomáhajících budovat ekosystém v daných oblastech a podporující vybrané startupy. V rámci technologických startupů je zde možno získávat právě přímou podporu až ve výši 1,1 až 4,5 miliardy korun, milionů korun. A mohl bych opravdu pokračovat. Je to řada velmi aktivních věcí v rámci rezortu v oblasti workshopů, seminářů, pomoci a systémové podpory inkubačních manažerů, konzultací a tak dále a tak dále.

To, co je důležité, a já jsem to zmínil krátce na začátku, je cílená systematická snaha o usilování a zvýšení podílu projektů s vysokou přidanou hodnotou, kde zmíním opětovně, a připomenu, že bez opravdu aktivního pohybu na hřišti, bez příchodu velkých investic s vysokou přidanou hodnotou to opravdu není možné, bez budování dodavatelských řetězců a s maximálním zapojením českých firem, českých regionů, ale třeba i českého středního a vysokého školství. To jako takové nebude nikdy fungovat bez toho, aniž bychom i rozvíjeli některé lokality, lokality brownfieldů, anebo třeba vytvářeli nové prostředky nebo nové prostředí právě pro příchod takovýchto investic. A opět využiju nebo zmíním pár konkrétních projektů, ať je to projekt v Dolní Lutyni, projekty Onsemi, nebo v tomto týdnu já cestuji například do Chebu, je to vybudování nové velké průmyslové zóny v Chebu, která by mohla nabídnout řadu investičních příležitostí právě pro projekty s vysokou přidanou hodnotou.

Co je určitě důležité, jsou systematické kroky v oblasti modernizace a zvyšování konkurenceschopnosti českého průmyslu. My prostě vidíme, že náš ekonomický model se v mnoha ohledech vyčerpává lidsky, technologicky anebo třeba z pohledu mnohdy zanedbané infrastrukty. Ale vidíme to jak v systematických investicích právě nejenom v dopravní infrastruktuře, ale právě ve zmíněné infrastruktuře energetické, anebo v datové, že tudy vede cesta. Ale tomu musí být právě přizpůsobeno i řada dalších věcí, aby například veřejné rozpočty na to měly zdroje, aby struktura státního rozpočtu byla, řekněme, proinvestiční, protože bez těchto zdrojů právě nebude možné pokračovat v této systematické modernizaci, protože bez patřičné infrastruktury to prostě není možné.

Další bod, který zmíním, je podpora rozvoje digitální ekonomiky. Programové prohlášení vlády obsahuje bod zaměřující se na podporu rozvoje digitální ekonomiky nebo například oblasti budování vysokorychlostních sítí, pokrývání České republiky nebo vykrývání takzvaně bílých míst, kde vidíme, že stále máme zhruba 600 lokalit, které nejsou vykryty. Ale i v tomto máme nemálo kroků, které se podařily, ať jsou to právě změny legislativy, ať jsou to připravené prostředky, které právě jdou cestou nové digitální infrastruktury a budování a vykrývání právě těchto bílých míst, nebo mnohdy nedostatečného pokrytí. ***