Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.30 hodin)
(pokračuje Eva Fialová)
Určitě je velice vhodná na to, že se zabývá světelným smogem, ochranou opylovačů a spoustou a spoustou dalších dobrých věcí po tom, co jsme si vysvětlili i nějaké pohledy na samotné kácení jednotlivých dřevin, tak vlastně i ten princip poplatků za kácení dřevin, aby šly do obecních rozpočtů, a jejich následnou péči o svoje dřeviny v rámci měst, které mají, aby na to získaly dodatečné finanční prostředky, tak vlastně je velice přínosná. No ale pak byl ten jeden jediný spor velkého charakteru, což bylo Křivoklátsko, vyhlášení Křivoklátska, přičemž jak bylo zmíněno, na začátku, to byly dvě různé novely a ta původní by prošla úplně bez problémů, naopak bychom za ni byli velice rádi. A samotné to Křivoklátsko, které tam bylo přidáno, tak dlouhodobě s vyhlášením národního parku my nesouhlasíme, nebo já osobně určitě ne. A i pozměňovací návrh, který jsem připravovala a avizovala jsem ho už od prvního čtení, je, že budu navrhovat vyjmutí Národního parku Křivoklátsko společně s mými kolegy, tak se budu věnovat dalšímu hlubšímu odůvodnění, proč tomu tak je. Protože k samotnému vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je spousta sporných otázek a já bych tady řekla některé důvody, proč tomu tak činím v tom pozměňovacím návrhu.
Nicméně je mi líto, že do této doby se nepřihlásil do rozpravy pan kolega Bendl, který navrhuje nebo nahrál spoustu pozměňovacích návrhů, které vypadají na první dobrou jako docela zajímavé a dá se říct nevinné. Ale když se opravdu poskládají jeden za sebou dohromady, tak nám devastují opravdu národní parky, což je mi opravdu líto. Myslela jsem si, že tu společně budeme diskutovat, protože mě by opravdu zajímal názor, proč ho k tomuto vedlo podat tyto pozměňovací návrhy, protože pak to nahrává jenom případným spekulacím, proč tomu tak je, proč je to rozkouskováno do těchhletěch jednotlivých drobných pozměňovacích návrhů, aby prošlo alespoň něco, a opravdu se mi to absolutně nelíbí s tím, že nemůžu souhlasit s tím, aby se nepořizovaly audiozáznamy, videozáznamy nebo pořizování fotografií, když někdo udělá přestupek, aby se tyto kompetence přenášely na obce a řešilo se správní řízení na obcích, místo na národních parcích.
Chtěla jsem o tom tady diskutovat a znát ten názor, proč k tomu vede. Můžeme polemizovat ohledně výše pokut, které on navrhuje nechat v této původní výši. Tam bych asi velký problém neměla, ale pokud seskládám všechny ostatní pozměňovací návrhy včetně neudělování výjimek, tak odůvodnění v samotné zprávě a v tom pozměňovacím návrhu mi přijde nedostačující a cíleně líbivé k tomu, že snižujeme administrativu. Ale to opravdu do té první zóny národních parků bude moct pak vjíždět úplně každý s jednoduchým odůvodněním a ve chvíli, kdy nebude moct pořizovat ochránce přírody a krajiny fotodokumentaci, případně audionahrávky, tak nebude žádné důkazní břemeno, že tam opravdu neměl co dělat a bude se špatně dokazovat to, že ta osoba tam neměla co dělat, ač mohla mít úmysl sebelepší. A budu v to doufat, že to takhle bylo myšleno, aby se opravdu ulehčilo administrativě, ale nemyslím si, že tomu tak bylo, protože ta skladba těch pozměňovacích návrhů opravdu nahrává jenom některým očekáváním a spekulacím a s cíleným úmyslem. Ale bohužel tady není, tak si to nemůžeme vysvětlit osobně.
Teď hlavní argumenty proti návrhu vzniku Národního parku Křivoklátsko, který společně s kolegy navrhujeme vyjmout z celého toho zákona pod pozměňovacím návrhem číslo 6579. Tak jeden z těch důvodů je přirozenost lesních ekosystémů v návaznosti na § 15 zákona č. 114/1992 Sb. Nejprve si řekněme, co je národní park a jak je definován. Je definován jako rozsáhlá území s typickým reliéfem, geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového lze vyhlásit za národní park.
Jaký je skutečný stav Křivoklátska? Dle historických dokumentů podle přehledu majetku z roku 1739 pokrývaly 89 procent plochy křivoklátských lesů pouze holiny, pastviny, mlaziny a křoviny.
Na původ lesů upozorňují i dvě práce. Jednou z nich je stanovisko odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd dle dříve platné vyhlášky Ministerstva životního prostředí číslo 60/2008 Sb., kdy les, původní prales se objevuje na Křivoklátsku v 0 procentech, les přírodní přirozeně vzniklý v 0 procentech, les přírodně blízký v 13 procentech, les kulturní ve 42 procentech a les nepůvodní v dalších 45 procentech.
Další ze zdrojů práce je Vacek, Moucha z roku 2012, Péče o lesy v chráněných územích České republiky, Ministerstva životního prostředí, vydané v Praze, kde na území CHKO Křivoklátsko je ve stupni přirozenosti les je přirozenosti jedna, takzvaný les přírodně blízký pouze 4,35 procenta. Ve stupni dva les kulturní a přírodě blízký skladbou se nachází 20,49 procenta, ve stupni tři, což znamená les kulturní a přírodně vzdálenou skladbou je 17,75 procenta, ve stupni čtyři les kulturní s dominancí alochtonních smíšených lesů je 46,67 procenta a ve stupni pět je les kulturní a geograficky nepůvodní skladbou se nachází 10,73 procenta.
Sám autor publikace, pan profesor Vacek, se dlouhodobě k návrhu vzniku národního parku staví odmítavě, a to již toto vyjádření tady bylo sděleno v minulých dnech, kdy jsme projednávali novelu zákona č. 114.
Celková zásoba porostů na navrhovaném území národního parku je přibližně 2 473 268 metrů krychlových, přičemž zásoba nepůvodních druhů dřevin tvoří 1 413 622 metrů krychlových, což představuje zhruba 57,18 procenta. Například zásoba smrku - to je ten, který nám žere ten kůrovec - je v těchto lesích zhruba 733 487 metrů krychlových a zásoba modřínu je 328 126 metrů krychlových. Z uvedených dat je patrné, že v navrhovaném území převažují člověkem výrazně pozměněné ekosystémy a není tak naplněna základní podmínka § 15 zákona č. 114/1992 Sb., pro vyhlášení národního parku.
Stav ekosystémů v navrhovaném území je dán výsledkem součinnosti přírodních procesů a činnosti člověka, v tomto případě především lesníka. Právě proto bylo toto území již v roce 1977 nominováno do programu Člověk a biosféra, biosférické rezervace UNESCO a od roku 1978 je zde CHKO. Od roku 2010 zde vlastníci lesů hospodaří vlastníky v projektu lesnický park Křivoklátsko podle velmi přínosného standardu. Programy environmentálního vzdělávání lesnického parku Křivoklátsko za patnáct let působení prošly desítky tisíc dětí i dospělých. ***
