Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.20 hodin)
(pokračuje Stanislav Berkovec)
Jak jsem již uvedl výše, tak podle zákona (č.) 114/1992 Sb., se má národní park vyhlašovat v místech nedotčených činností člověka nebo jen málo pozměněných. Krása lesů okolo Křivoklátu i Lánské obory ale tkví právě v tom, že tam lesní hospodáři cíleně a citlivě zasahují. Nejsou tam líně kůrovce, kterým se například v Národním parku Šumava přezdívá bezzásahová zóna. Existuje nebezpečí podložené minulými zkušenostmi, že příroda na Křivoklátsku bude po vyhlášení národního parku v podobném ohrožení jako lesy v Českém Švýcarsku nebo na Šumavě. Na Šumavě, přesněji v její západní části, býval Vojenský výcvikový prostor Dobrá voda. Lesníci a vojáci tam však tehdy hospodařili tak, že lesy byly plné zvěře, hub a hlavně byly tam stromy. V místech, kde je dnes Národní park Šumava a sousední CHKO Šumava, fungoval systém na rychlé odstraňování stromů napadených kůrovcem nebo jiným škůdcem, houbovou chorobou a tak dále.
Jak to v Národním parku Šumava vypadá dnes? Předesílám datum článku, který cituji: Zajeďte se podívat na Poledník, což je nejvyšší vrchol bývalého vojenského prostoru. Okolo Poledníku se prohnal v roce 2007 orkán Kyrill a všechny polomy zůstaly na místě, a z nich se pak rychle stala líheň pro další generace kůrovce. To, co se odehrávalo po roce 2007 okolo Poledníku a Prášilského jezera, se dnes odehrává i nedaleko Čenkovy pily a Rejštejna. Důvod? Na území národních parků nemusí správci vyhledávat a aktivně zasahovat proti škůdcům. To je další důvod, proč každý rozumný lesní hospodář i moudrý ochránce přírody bude bojovat proti vyhlášení dalšího národního parku. Škůdce je škůdce, ať už likviduje hospodářské lesy, nebo se líhne na stromech v takzvané bezzásahové zóně v národním parku.
Jen pár naivek a kariéristů toto nechce pochopit. Národní park České Švýcarsko. Mimo bezzásahových zón může být problém i v dalších oblastech. Zkuste si vzpomenout na požár v Národním parku České Švýcarsko. Jen úplný hlupák a ten, kdo se spokojí s jednoduchým vysvětlením, to odbude argumentem, že za to může ten mladý pán, který prvotní požár založil. Ano, ale jen z malé části. Mnohem větší problém byl následně v komunikaci mezi lidmi z okolí Národního parku České Švýcarsko a vedením zdejšího národního parku. Zeptejte se starostů z městeček a vesnic od Hřenska po Rumburk, zeptejte se dobráků, tedy členů sborů dobrovolných hasičů i profesionálních hasičů, jaká byla komunikace, nebo spíš nekomunikace s minulým vedením Národního parku České Švýcarsko.
Zmínil jsem, že na Křivoklátsku lidé v minulých staletích udržovali a někdy i výrazně pozměňovali krajinu a ekosystém, takže tato oblast vlastně nesplňuje podmínky pro vyhlášení národního parku. Dále jsem uvedl dva vážné příklady, proč v oblasti, kde je krásná a rozmanitá příroda, nevyhlašovat nový národní park. Dnes podle současné legislativy a výkladu zákonů, především lesního zákona, (č.) 289/1995 Sb., a zákona o ochraně přírody a krajiny, (č.) 114/1992 Sb., je možné ochranu vykládat mnoha různými a svéráznými způsoby. Výsledkem je pak kůrovcem zničená velká část Šumavy i požárem sežehnutá obrovská lokalita Českého a dokonce i Saského Švýcarska.
Čtvrtým důvodem, proč nevyhlašovat Národní park Křivoklátsko, jsou finance. Ochrana přírody dnes na Křivoklátsku funguje v rozsahu Chráněné krajinné oblasti a funguje velmi dobře.
Tak proč v době, kdy je státní rozpočet ve ztrátě, v deficitu, máme ještě utrácet další peníze za vyhlášení nového národního parku, na vytvoření jeho ředitelství a na jeho provoz a fungování? Vláda České republiky má sice v programovém prohlášení mimo jiné i bod, že vyhlásí Národní park Křivoklátsko. Jenže situace je složitá, ve státním rozpočtu chybí peníze na platy učitelů a na další důležitější věci, než je vyhlašování nového národního parku. Navíc vyhlášení Národního parku Křivoklátsko nepřinese ministrovi životního prostředí ani celé naší vládě žádné plusové body, naopak. Další snahy o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko ještě víc utvrdí občany, tedy voliče, že vládě, panu premiérovi Fialovi a ani panu ministrovi Hladíkovi nezáleží na zájmu občanů, ale tito všichni jsou pouze loutkami různých zájmových, v tomto případě si troufám říci, ekoteroristických skupin.
Existuje ještě druhá, ta horší varianta, tedy že se současná vládní pětikoalice pokusí protlačit vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a novelu zákona (č.) 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, silou většiny 108 hlasů. To by znamenalo, že pětikoalici nezáleží na občanech, nezáleží jim ani na demokracii, ale jsou za bezhlavé prosazení zájmu lobbistických skupin, které zastupují. Tolik tedy autor tohoto článku Jiří Nápravník.
Ještě dovolte jednu historickou, mojí soukromou reminiscenci. Já jsem měl veliké štěstí, že v roce 1992 jsem mohl strávit téměř celý den, jediný den, kdy tehdejší Československo navštívil oceánograf, bývalý námořní důstojník, profesor Jacques-Yves Cousteau. Byl to pro mě veliký zážitek. Pan profesor sem přijel proto, aby podpořil svoji Pétition Cousteau (?) 1992. A tehdy pražské rádio Evropa 2 podpořilo tuto petici, stejně jako Robdeedo v lomman ve Francii (?).
Ještě předesílám, že OSN odmítlo tehdy podpořit tuto petici. Obsahem té petice bylo prosté sdělení, že jsme povinni předat tuto planetu budoucím generacím minimálně ve stejném stavu, v jakém jsme ji dostali od těch minulých. Měli jsme tiskovou konferenci, moderoval ji Pepa Vavroušek a já jsem předtím natáčel rozhovor rozhlasový s panem profesorem a na konci toho rozhovoru jsem se ho ptal, jestli je optimista, co se týče životního prostředí a lidstva, a on tedy řekl, že není optimista rozumem, co se týče vlád governmentu a organizací nejrůznějších vládních, ale co se týče obyčejných lidí, takže je optimista srdcem, a tito lidé, tito obyčejní lidé vám vzkazují, že jsou pro, aby byla zachována životaschopnost občanů i přírody v oblasti Křivoklátska, proto nechtějí národní park. Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. A budeme pokračovat v obecné rozpravě. Poprosím o vystoupení paní poslankyni Evu Fialovou a připraví se pan poslanec František Petrtýl. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Eva Fialová: Děkuju za slovo, pane předsedající. Mrzí mě, že tu nemáme pana ministra životního prostředí, ale chápu, že ta rozprava je dlouhá, ale máme opravdu spoustu myšlenek na probrání a na srdci, protože chceme mluvit i za ty občany ohledně Křivoklátska. Ale já se budu věnovat zákonu, možná jako ze všech těch úhlů. Mě opravdu mrzí na tom, že se spojily dvě novely dohromady, přičemž ta jedna část je naprosto nekonfliktní, naopak zákon, novela zákona o ochraně přírody a krajiny, přináší spoustu dobrých věcí, ať už je to ta samotná druhová ochrana, stanovení nových biotopů a prostředí, ve kterém živočichové žijí oproti chránění jedno jedinců, to rozdělení. A já chápu, že ta problematika je velice odborná, ale opravdu velice přínosná i do budoucna i třeba pro nějaké rozhodování v té dané lokalitě, i třeba pro budoucí stavební povolení nebo jednodušší rozhodování přináší i hodně zjednodušení administrativy ohledně záchranných stanic. ***
