To, pane Stanjuro, opravdu nepotřebujeme od vás slyšet. My jsme tady ještě před vypuknutím válečného konfliktu už měli 200 000 Ukrajinců na různé formy pobytových víz. Víme, že ti lidé tady pracují, že jsou tady částečně integrováni, a my jsme se bavili a ve všech lexech, které se týkaly konkrétně Ukrajiny - a zmiňuji to tady proto, protože je to provázané i se zákonem o azylu a o vízech, o migraci, ono to je všechno jako takový jeden celek, jo? Tady se prostě směšují určité dojmy a pojmy. Já vím, že každý má nějakou svoji odbornost. Spousta kolegů si třeba neuvědomuje, že migraci máme legální, nelegální, tranzitní nelegální migraci. Azylanti, to je zase úplně jiná kategorie, kterou zase je trošičku jinak třeba chápat na vnějším prstenci Evropské unie, trošku jinak ji chápat ve vnitrozemských státech, kdy tady bylo správně řečeno, Česká republika je vnitřním státem schengenského prostoru, a my vlastně, ve své podstatě se nám ti azylanti - za implementace a za plnění všech podmínek, na kterých jsme se vzájemně dohodli, a proto jsme si například udělali i společný schengenský prostor - můžou objevit opravdu jenom na té Ruzyni, jo? Můžou se samozřejmě objevit v rámci nelegální migrace, že někdo je v takové zoufalé situaci a už nedoputuje z nějakého třeba zdravotního stavu, prostě narazí na policejní hlídku a řekne: Azyl, a potom samozřejmě my musíme ty věci přebírat.

To, co pan Stanjura tady řekl, co se týče Ukrajinců, mě velice mrzí, protože v lex Ukrajina VII jsme implementovali do cizineckého zákona zvláštní dlouhodobý pobyt pro určitou skupinu z Ukrajiny už příchozích běženců po vypuknutí toho konfliktu, kteří když se vyvázali z víza dočasné ochrany, přešli by pod cizinecký zákon, tak můžou tady z území dokonce setrvat u nás a pokračovat v dlouhodobém pobytu, potom v trvalém pobytu s nějakým potenciálem budoucího až českého občanství. Takhle je to stanoveno v klasickém cizineckém zákoně.

My jsme, prosím vás, nikdy neřekli, že naším jediným snem je, že při přerušení nebo ukončení ukrajinsko-ruského konfliktu všichni běženci, všichni, většina těch chudáků, žen, dětí, kteří se tady začlenili a snaží se, že všichni musí odjet pryč. My jsme pouze říkali, že podle stávající legislativy, pane ministře - vy jste mi to tady potvrdil, pakliže nedojde k nějaké změně, a vy jste říkal, že na evropské úrovni se o tom částečně hovoří - že tito ukrajinští běženci by tady mohli zůstat a požádat třeba o dlouhodobé pobyty z území, aniž by museli opustit naši republiku. Ale potom se ptám, proč jsme tedy v lex Ukrajina VII se tady utkávali o zvláštní dlouhodobý pobyt, proč? Co bylo tedy smyslem doplnění toho paragrafu do cizineckého zákona, který byl opět z dílny Ministerstva vnitra - většinou je to odbor azylové a migrační politiky, který tyto věci prostě z nějakého důvodu dělá, že jo. My jsme řekli: nechceme tady úplně všechny tyto běžence, protože opravdu je to pro náš sociální, ekonomický, vzdělanostní, od školského systému, přes ubytování a tak dále, je to velká zátěž. A vězte, že vím, o čem hovořím, protože v našem krajském městě 180tisícovém, v Plzeňském kraji, máme víc jak 40 000 Ukrajinců na tom teritoriu, takže je to zátěž.

Já ještě než se dostanu potom k vyvrácení nebo některých věcí, co se týče vízového paktu, tak bych - tady padá spousta nepravd, jo, spousta nepravd o hnutí ANO, jací my jsme asociální, jak nechápeme to, že vy tady předkládáte ve zrychleném řízení tady tu novelu zákona o azylu, jak my si neuvědomujeme, že vlastně to Evropa přijala, že to je částečně implementační věc, prostě je tam nějaká lhůta stanovená od přijetí, ty dva roky. My celou dobu, pane ministře vnitra - a já jsem rád, samozřejmě ideální je, když člověk tady stráví nějaký čas ve Sněmovně a začíná mít nějakou zkušenost. Třeba když jsme sem přišli, já jsem tady první volební období, tak moji ctění kolegové tady říkali: Ale v předchozím období jsme projednávali zákon XY a vy jste hovořil nějak a hovořil jste nějak. Já v tomto volebním období jsem měl tu možnost už od vypuknutí ruského konfliktu s Ukrajinou se s vámi tady střetávat nad různými věcmi, které se týkaly konkrétně cizinecké policie, které se týkaly různých detenčních zařízení, vůbec té situace v policii jako takové, kdy opravdu stále nejsme schopni zastavit i při nějakém navyšování finančních prostředků odchod zkušených policistů ze služby. Já jsem tady říkal, že to nebude jednoduché v počátku, že samozřejmě i z Ukrajiny sem přijde organizovaný zločin, což se tedy následně částečně potvrdilo, byť tedy ta komplexní čísla nejsou tak velká na poměr příchozích, ale prostě pomalu a jistě se nám zvedá i trestná činnost cizinců - logicky, protože jich na našem území je hodně.

My si musíme uvědomit, že Česká republika na svoji velikost země, tady jsme měli vždycky kolem 500, 520, 530 tisíc cizinců, různých cizinců. Do doby vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu naší největší skupinou cizinců byli Slováci, byli tady Vietnamci, byli tady Rusové, byli tady Poláci, byli tady Němci a potom samozřejmě nějaké desítky tisíc dalších cizinců, kteří vesměs podle cizineckého zákona tady splnili nějaké podmínky, rozhodli se, že chtějí u nás žít na různé formy víz, a o ně se staralo Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky. Cizinecká policie jako taková dělala represi. My jako vnitřní stát Schengenu máme těch pět nebo šest teďka mezinárodních letišť, kde jediné a nejvýznamnější letiště, ICP Praha Ruzyně, Letiště Václava Havla, které má i tranzitní prostor a kde - i vy jste dneska o tom hovořil, že tam bude vybudováno detenční zařízení pro vnější vstup. Když tam někdo přiletí, řekne: Azyl, tak se vlastně nenachází na území České republiky, bude to bráno jako vnější hranice Schengenu a s tím člověkem bude nějakým způsobem nakládáno.

Jestliže vy tady po nás chcete, abychom zrychleně něco vám schválili, něco, co jste připravili už v paragrafovém znění - já jsem to konzultoval ještě s kolegou Maškem, dívali jsme se, kdy to bylo vloženo do systému - tak vy nás pozvete na jednání na Ministerstvo vnitra, kdy my jako členové bezpečnostního výboru jsme se o této věci mohli průběžně na některém bezpečnostním výboru bavit třeba půl roku zpátky, mohli jsme tam mít rozkomentované určité věci, ale vy se opravdu domníváte, že u takto zásadní normy, která má asi 280 stránek, dotýká se asi 32 zákonů, protože to je azylový zákon, cizinecký zákon, zákon z pera Ministerstva spravedlnosti, co se týče trestů a dalších a dalších věcí - Ministerstvo zdravotnictví, že my přijdeme 15. března na Ministerstvo vnitra, tam si třeba s kolegou Maškem sedneme, dostaneme tam kafe, předstoupí tam někdo z odboru azylové a migrační politiky, přednese nám tam nějakou zprávu v rozsahu tedy - já nevím kolika - půl hodiny, tři čtvrtě hodiny, hodiny, my na to budeme koukat a my bychom jako měli něco připravit, což tady správně řekl kolega Nacher, dneska bychom sem měli přijít, to znamená, za nějaké dva tři dny nebo týden k tomu připravit nějaké podklady, protože my nemáme aparát, jako má ministerstvo - a dneska vlastně vám to všechno schválit? Dneska vy jste byli připraveni na to, že my schválíme devadesátku, tady vám to odkýveme a všichni se kolem čtvrté hodiny rozjedeme na Velikonoce - ideální stav, jo? Tomu taky odpovídá počet lidí, který tady je, že - nevím, jestli to sledují z kanceláří, nebo už půlka lidí je omluvena. Takže mně se silně nelíbí, jak takto zásadní věc byla zařazena na tento den na ten čas, na odpolední čas, protože já se domnívám, že kdybychom to byli schopni dát na nějaký rozumný čas, třeba začátku schůze v úterý a nějaký týden, kdy je klasická Sněmovna, běží, tak by určitě stálo za to o tom víc diskutovat, protože to stojí za diskusi.

Já jsem dalek toho, abych vás tady, pane ministře, napadal a vykřikoval tady, že všichni musí pryč a tak dále. Já se budu snažit tady podpořit i některé argumenty, které vychází i z pera vašeho vlastního ministerstva, které jsou na stránkách odboru azylové a migrační politiky - což je na stránkách Ministerstva vnitra - prostě se snaží vízový pakt nějakým způsobem obhájit, jednotlivé kroky, ať už je to Ukrajincům, ať už je to o sloučení řízení, kdy se zamítne azyl a nemusí to přecházet k cizinecké policii, aby to nebylo vícestupňové, a tak dále, jo?

Ale nechte nám, prosím vás, náš vlastní názor. Náš vlastní názor vychází z dopisů, protože - teď se dostanu k dopisům - ne každý občan, který to sleduje, je úplně v obraze, a je tady celá řada dezinterpretací toho, co my jako hnutí ANO jsme vám odpověděli. Naše paní předsedkyně klubu na vaši výzvu vám zaslala dopis 10. 4. 2025, kdy vám velice slušně říká: "Dovolte nám, abychom toto pozvání na kontaktní schůzku s vážností této problematiky, s plným vědomím vážnosti této problematiky odmítli, a zároveň se zachováním integrity naší politické odpovědnosti."

My máme nějakou politickou povinnost. My jsme jasně řekli, že se domníváme, že to, co Evropa, předchozí Evropský parlament sedm nebo osm let připravoval, potom za našeho předsednictví vy jste se k tomu přihlásili - a vidíte, že neříkám schválně, že jste to někde podepsali, jak občas někdo říká, protože vy jste k tomu přijal stanovisko v rámci našeho předsednictví, jaké jste přijal. ***