Čtvrtek 3. prosince 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Pikal)

493.
Ústní interpelace

Interpelace jsou určené předsedovi vlády České republiky, respektive vládě České republiky jako celku, a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky jako celek, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 hodin do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Tím dávám slovo poslankyni Věře Kovářové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla interpelaci na pana premiéra ve věci veletoče pana premiéra. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére. Při posledních interpelacích po hodině a půl čekání, kdy jsem si odskočila na toaletu přepudrovat nos, už jste mě postrádal. Takže já vám to dnes vynahradím a zopakuji tu samou interpelaci. A mám pro vás hned dvě hádanky.

První hádanka zní: Kdo ve Sněmovně neustále hřímal, že superhrubá mzda je mega mega podvod na voliče. A druhá hádanka zní: Víte, kdo v prosinci loňského roku v pořadu Václava Moravce řekl tato slova? "Víte, kolik by to stálo peněz, kdyby se zrušila superhrubá mzda na příští rok? 80 miliard, takže deficit by byl 120 miliard, ratingy pryč, Česká republika jde do kopru." A dotyčný pak pokračoval. "Toto je demagogie. Zničilo by to celé naše hospodářství. Zničilo by to celou ekonomiku a naše ratingy. My máme v programovém prohlášení vlády, že snížíme superhrubou mzdu na 19 %, ne na 15. Říkám, musíme plnit programové prohlášení vlády, takže tuhle demagogii si nechte. Vy chcete zničit veškeré rozpočty, chcete ohrozit důchodce." Myslím, že není nutno pokračovat.

A na tyto dvě hádanky hned odpovím. Ano, pane premiére, byl jste to vy. A proč jste s tímto návrhem, který se vám za 80 miliard zdál ještě vloni pro státní rozpočet naprosto zničující a demagogický, přišel nyní, na konci volebního období za takovéto špatné hospodářské situace, a to ještě v podobě poslaneckého návrhu? A navíc jste si to ani nepřišel obhájit v druhém ani v třetím čtení. Bál jste se? No tak to je tedy ostudné. Takže se vás ptám: Proč tyto veletoče? Prosíme vás o vysvětlení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den, kolegyně, kolegové, vážený pane předsedo. Ano, ano, byl jsem to já, paní poslankyně, chyběla jste mi, tak jsem se těšil. Byl jsem to já a hrdě se k tomu hlásím. Víte, já jsem byl v historii nejlepší ministr financí této země. Jediný ministr, který absolutně snížil dluh o 60 mld., a ministr financí, který rozbil karuselové podvody a daňový ráj v Praze, zavedl EET a vybral stovky miliard daní.

A tady vám znovu ukážu, jak to vypadalo s naším dluhem, když jsem nastupoval. (Ukazuje graf.) Tady: 40,6. Snižoval jsem to až do roku 2017, potom mě Sobotka vyhodil z vlády, ale paní Schillerová pokračovala. A proto Česká republika má na počet obyvatel na svoji ekonomiku nejlepší veřejné finance, které jsem dal já do pořádku. Lepší je jenom Estonsko, Lucemburk, Bulharsko, ale to jsou úplně jiné ekonomiky. Takže proto si my můžeme dovolit, co si můžeme dovolit.

A možná jste nezaznamenala, že ten rozdíl, když jsem vystupoval, a kdyby takhle byl ten, že tady nebyl covid. Já nevím, jestli jste zaznamenala, že tady máme pandemii COVID-19 všude na světě, který samozřejmě přináší úplně jinou politiku jednotlivých států. A když se podíváte ještě jednou na to zadlužení, tak takové Německo má o 100 % vyšší dluh než Česká republika. O 100 %. Příští rok mají deficit 13krát větší než my. Třináctkrát větší. Nejlepší ekonomika Evropy.

Takže proč jsem změnil názor? No protože zkrátka změnili názor všichni. Nevím, jestli jste slyšela, co to je Next Generation Fund. To je fond na obnovu jednotlivých zemí po pandemii COVID. To je 750 miliard eur, to je 20 tis.120 mld. korun. A tyhle peníze si bere Evropská komise a celá Evropa. Takže my se chováme úplně stejně a nechápu, proč vy nechcete dát lidem peníze?

Ano, o důchodech se můžeme bavit. Byl jsem to já, který nejvíc navyšoval důchody, dal jim tu slevu, důchodcům. Protože důchodcům je potřeba poděkovat a potřebujeme, aby měli důstojný důchod. Ještě stále mají devátý nejhorší v Evropské unii. Takže vy tady porovnáváte věci, které jsou neporovnatelné.

A superhrubá mzda, ano, to je podvod na lidech z dílny Topolánek - Kalousek, protože je to vlastně, je to vlastně trik, kde zdanili... Je to vlastně daň z daně. Takže říkali lidem 15 %, ale potom jim to nevyšlo, tak udělali 134 základ. Ale to všichni přece víme.

Takže já s tím přicházím právě proto, protože je to na překonání toho období dva roky, 2021 až 2022. Všichni zaměstnanci soukromých, státních firem a samosprávy, paní poslankyně... Víte, kolik pracuje v samosprávě zaměstnanců? 158 tisíc. A ti zaměstnanci krajských úřadů a obecních úřadů dostanou navíc na výplatní pásku příští rok, pokud to projde, 3,6 mld. navíc. 3,6 mld navíc! A všichni státní zaměstnanci 7 % čistého dostanou na pásku. Tak já nevím, proč nechcete dát těm lidem ty peníze? Já si myslím, že v těchto těžkých časech je musíme podpořit. Takže tím návrhem navyšujeme mzdy všem zaměstnancům, OSVČ, živnostníci nebudou platit vyšší daně, jak se navrhuje 19, my jsme proti, a všichni zaměstnavatelé ušetří peníze. Ušetří peníze, a navíc budeme kompenzovat obcím a krajům vlastně ztrátu z toho RUD, kde navrhujeme kompenzaci vlastně 20 mld. Takže myslím, že je to skvělý návrh. (Upozornění na čas.) A proč jsem změnil názor? No protože ho změnil covid. Změnil náš život a změnil všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Nejlepší ministr financí, říkáte vy. A já vám říkám, co si budou lidé pamatovat za pár let. Budou si pamatovat člověka, který provedl nejhorší útok na státní kasu! V roce 2023 bude zdvojnásoben státní dluh 3 biliony korun. Budou si pamatovat na devastující útok na finance obcí, měst a krajů a také na občany. Konečně, pane premiére, se vám podařilo to vymyslet. Konečně se pomstíte těm vzpurným samosprávám. A to, že dáte lidem peníze do jedné kapsy, tak jim je také - to jste jim zapomněl říct, že jim je z druhé kapsy také zdatně vytáhnete. A tím, že nebudou investovat kraje, obce a města, tak ti lidé přijdou o práci, to jste jim také zapomněl říct.

A jestli jsem zapomněla na pandemii? Já vám řeknu, co je horší. Horší než pandemie jsou ty vaše devastující návrhy pro Českou republiku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, paní poslankyně. Děkuji. Pan premiér bude reagovat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: To je složité s vámi, paní poslankyně. Takže ještě jednou. (Ukazuje graf.) Dluh vůči HDP koncem tohoto roku bude nižší, než když jsem nastupoval jako ministr financí. A byl jsem první, který snižoval dluh. Snad to můžete pochopit. Takže já skutečně to odmítám.

Vy jste byla starostka v Chýni, ne? Kolik jste tam investovala? No vůbec nic. Tak si zavolejte paní starostce, kolik investovala ona za Babiše - 260 milionů. Je tam nová krásná hala a škola. Vy vždycky přijdete, když se stříhá páska, abyste si tam mohla promluvit. Ale to je díky mně, paní poslankyně. Já jsem zavedl ten program pro školy v červnu 2014. Takže já to odmítám.

A kdo dal kompenzační bonus obcím? Piráti můžou být rádi, Hřib dostal - on je kraj i město, takže dostal 1,6 miliardy. Proto má 82 miliard na účtech! A řeší tam nějaké lavičky, já nevím, vedle tramvají, nebo co tam dělá. (Ukazuje další graf.) Příjmy obcí a krajů dohromady 204 miliard, vážení, 204 miliard.

A všechno, co jsem řekl, umím zdokumentovat. Mám na to čísla. A je to pravda, protože já jsem jako ministr financí postupně sepisoval všechno, co jsem dělal. Zničení hazardu například, a kontrolní hlášení, a ty karusely, a EET, kolik energie jsem do toho dal. Takže já myslím, že ta čísla jsou jasná. Samozřejmě je důležité, aby v příští vládě, která vzejde z voleb, byl ministr financí, který to bude také umět. Protože vy to znáte teoreticky, a já to znám prakticky. A ta čísla jsou zkrátka úplně jasná, a proto se můžeme pyšnit, a dostali jsme rating. Dostali jsme skvělý rating znovu. (Předsedající: Čas, pane premiére.) Včetně toho, že už věděla ta agentura, jaký máme deficit příští rok.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude interpelovat pan poslanec Janda, a to ve věci otevření lyžařských středisek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, já doufám, že jste se na mě také tak těšil jako na kolegyni Kovářovou. Ale obracím se na vás v záležitosti lyžařských středisek.

Jejich provozovatelé, ale i návštěvníci hor, mezi něž ostatně také patříte, jsou v naprosté nejistotě. Koronavirová krize jistě není lehká situace a je potřeba často rozhodovat ze dne na den. Přesto ale musím konstatovat, že se vláda v tomto ohledu chová nezodpovědně. Cestovní ruch je oblastí, která byla kvůli koronaviru zasažena obzvlášť silně, a týká se to i horské turistiky. Jaký je stav? Prakticky jedinou jistotou pro zimní střediska je zákaz provozování vleků a lanovek, který platí do 12. prosince. Co ale bude dál? Postup vlády vyvolává řadu otázek. Proč byly například z jednání vyloučeny dvě klíčové organizace, konkrétně Asociace lanové dopravy a Unie horských povolání? Proč je dál znemožněno lyžování? Vnitřní sportovní aktivity byly povoleny. Přináší tak snad pohyb na čerstvém vzduchu větší riziko? To mně přece nedává smysl. Nejde jen ale o sport. Je tu silné ekonomické hledisko. Bavíme se o sektoru, kde je v sázce 45 tisíc pracovních míst a miliardové obraty. Zmatek navíc vnáší i možný celoevropský zákaz.

Vážený pane premiére, rád bych se vás tedy zeptal, proč byly až dosud z jednání vyloučeny klíčové organizace pro provoz horských středisek? Kdy bude umožněn plný provoz lyžařských středisek? Jaké řešení vláda nabídne v případě, že česká lyžařská střediska zůstanou zavřená? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za nevyužití času a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže děkuji za dotaz, pane poslanče. No, na vás jsem se netěšil, ale je pravda, že se stáváte po paní Kovářové druhým velkým interpelačním fanouškem. (Pobavení v sále.)

Vy máte ještě jeden dotaz ohledně financování sportu, takže já začnu s tím. (Ukazuje graf.) Koukejte, kolik se dávalo na sport v roce 2013. Vy jste končili: 3 miliardy 673, a příští rok 11 miliard 800. A sportovní agentura je moje dílo. Já jsem to vymyslel a s Hniličkou jsme to dotáhli. A peníze pro sportovce už se nerozdělí v barech InterContinentalu ani v bytech. Takže to na začátek.

A my sportovce podporujeme. Takže právě dnes, a já nevím, kdo s kým nemluví, já mluvím s každým, kdo mě o to požádá, a samozřejmě má to smysl, tak právě dnes bylo setkání prostřednictvím videokonference, kde byl pan ministr Blatný, pan ministr Plaga, pan Hnilička, a za sportovní svazy tam byla paní Havrdová, prezidentka České komory fitness, Tomáš Král, předseda Českého svazu ledního hokeje, Ing. Chvalný, Český svaz házené, Mgr. Šuman, Český florbal, Mgr. Pakosta, Český volejbalový svaz, Mgr. Syrový, ředitel odboru sportu ČOS, pan Varhaník, Český atletický svaz, Michal Konečný, předseda České basketbalové federace, a Lukáš Heřmanský, předseda Českého svazu lyžařů, který mluvil o té problematice, o které vy mluvíte. Takže my jsme si to tam vyslechli. Samozřejmě nejdůležitější rozhodnutí přijímá ministr zdravotnictví, i ten PES je výroba Ministerstva zdravotnictví, vláda ho vzala na vědomí, a my samozřejmě respektujeme, co říká pan ministr Blatný.

Je pravda, co se týče těch areálů, tak o tom je velká debata v celé Evropě, protože Francie zkrátka ty areály nechce spustit, prezident Macron řekl, že vleky během Vánoc nespustí. Tam se snaží domluvit mezi sebou Švýcarsko, Itálie, Francie. A Rakousko spustí vleky 24. 12. Ale oni mají zavřené hotely a restaurace, takže oni spustí tyto vleky, a u nás je o tom debata, samozřejmě i dnes večer bude o tom jednání. Takže já nevím, kdo byl vyloučen. Určitě nebyl nikdo vyloučen, my mluvíme s každým.

Paní Rážová to má za úkol, a zítra bude rada pro zdravotní hrozby, kde už by měl být nastíněn nějaký postup. Víceméně hlavní problém je management fronty na vlek. O tom to je, o managementu fronty, aby tam zkrátka nedocházelo k přenosu. A pokud jsem to pochopil, ale nechci předjímat, tak se uvažuje tím směrem, že budeme kopírovat Rakousko, protože de facto v Rakousku to bude jenom pro místní obyvatele, protože zkrátka v Evropě je ta epidemie všude a pro ty ostatní to ztrácí smysl. Takže je to na stole, je o tom velká debata a určitě to aktivně řešíme.

Takže já si nejsem vědom toho, že bychom s někým nemluvili. Mluvíme s každým. A pokud máte někoho, který chce s námi mluvit, tak samozřejmě já to rád zorganizuji a budu to moderovat, jak jsem to dneska moderoval, kdy vlastně skutečně byla velice aktivní debata, z které vyplynulo hlavně to, že sportovci už nemusí používat PCR testy, že můžou jít přejít na antigeny. Myslím, že u fitnessu to spěje k dohodě, že by trenéři nepotřebovali roušky, pokud budou používat antigenní testy. Takže řeší se to. A samozřejmě ani ministr zdravotnictví nemůže předjímat stovky různých životních situací na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, toho "psa".

Takže ta situace stále není dobrá. Ty počty nakažených jsou vysoké. Dneska rozvolňujeme, a zkrátka my můžeme jenom poprosit znovu všechny, aby byli zodpovědní, solidární, aby dodržovali ta rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví. A samozřejmě my vnímáme potřeby sportovců a jsme připraveni vést dále tyto diskuse, a tak jsme se i domluvili na dnešní videokonferenci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Tak děkuji za slovo. Já vám děkuji za vaši upřímnost. Ale třeba přijde čas, kdy se jednou na mě těšit budete.

Co se týká financování sportu, já to samozřejmě chválím, ale toto je až jako čtrnáctá interpelace v pořadí a ta asi na mě dneska nevyjde.

Když ale jste načal to financování sportu, tak se vás ptám, proč nebyla vypsaná ani jedna výzva zvlášť pro hendikepované sportovce? Ta, co byla vypsaná, tak byla stažená, protože byla celá špatně.

Dál. Máme tady PES. Víte, že ten PES znemožní lyžařské výcviky pro děti? A když se bavíme o tom Rakousku, tak Rakousko už dalo jasně, že 24. prosince za nějakých podmínek otevře. U nás dodneška nevíme nic. Nevíme ani žádný náznak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já jsem to řekl. Tak já to zopakuji. Zítra na radě pro zdravotní rizika pan ministr Blatný nás bude informovat o závěrech z těchto jednání se sportovci.

A co se týče samozřejmě lyžařských areálů, takže taky, tak já předpokládám, že v pondělí na vládě to vláda rozhodne a oznámí to rozhodnutí. A předpokládám, že to bude stejný datum, aspoň jsem to tak pochopil, jak v Rakousku, že 24. za nějakých podmínek by měly vlastně ty areály být otevřeny. Ale já nejsem ten, který o tom rozhoduje. Ale takhle jsem to pochopil, ale veřejnost se to dozví nejpozději v pondělí. A předpokládám, že už zítra ministr Blatný na tiskové konferenci bude konkrétnější.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak děkuji. A nyní by měl interpelovat pan poslanec František Kopřiva ve věci Babiš je ve střetu zájmů, ale pana poslance v sále nevidím, takže interpelace propadá. A já prosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat ve věci - půjde vláda příkladem? Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážený pane premiére, vy jste na dotaz novinářů, zda se necháte očkovat proti onemocnění COVID-19, odpověděl, že po poradě se svým lékařem vzhledem k jiné imunitě, kvůli zdravotnímu stavu. Ve vašem případě to docela chápu. Ale pan ministr Brabec se také musí poradit s lékařem, jelikož měl špatnou reakci na očkování. No a někteří další členové vlády pak odpověděli, že se tedy nechají očkovat, ale dají přednost rizikovým skupinám.

Veřejnost má z očkování obavy, jelikož jde o zcela nově technologicky vyspělou vakcínu, která nemá zatím žádnou oporu známou z tradičního očkování. Jedná se totiž o RNA vakcínu, jejíž účinná látka je nesena v lipidové nanočástici. Takto konstruovaná vakcína nebyla doposud nikdy u lidí používána, a proto existují oprávněné obavy z její bezpečnosti, kterou neumí odborníci z dosavadního očkování jakkoliv odhadnout.

Není to tak trochu alibismus ze strany členů vlády, že dají přednost rizikovým skupinám? A budete na ně apelovat, aby šli v rámci motivační kampaně občanům příkladem a aby se nechali očkovat jako první?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No děkuji za dotaz. Tak já jsem na ten dotaz novináře normálně upřímně odpověděl. Ano, nemám 51 let slezinu, to je hlavní imunitní orgán. Když mi bylo patnáct, tak jsem měl trombocytopenii, to je choroba, v rámci které se mi nesrážela krev, ležel jsem rok v nemocnici. Proto jsem odpověděl, jak jsem odpověděl. Navíc ještě, když jsem byl očkován jako malé dítě proti tetanu, tak jsem dostal anafylaktický šok. Takže je to na lékaři. A já nemyslím, že je to o tom, že když se nechá naočkovat Babiš veřejně někde, že se všichni budou očkovat, nebo nebudou. Skutečně to není o nás. Takže já samozřejmě se této problematice věnuji. Hlavně jsem se věnoval tomu, že dnes v Evropě chybí 20 milionů vakcín na normální chřipku, o které v minulosti nebyl až takový zájem, a v roce 2019 jsme museli dokonce spálit 37 tisíc vakcín na chřipku. Tento rok je obrovský zájem, podařilo se nám to navýšit, a i tak to je málo.

Ale je pravda, že v tomto směru máme velké rezervy a je potřeba, aby Ministerstvo zdravotnictví co nejdříve udělalo kampaň, aby lidé pochopili, že to očkování je ve prospěch jejich zdraví. My máme samozřejmě, i vy jste o tom mluvila, různé dezinformace, které jsou na sítích. Tady jedna z těch dezinformací je - očkování jako totalitní nástroj. Jedna se zaměřuje na spekulace o povinném očkování a očkovacím pasu. Plánované očkování proti COVID-19 je vydáváno za povinné pro všechny občany pod hrozbou tvrdých trestů, přestože Ministerstvo zdravotnictví plánuje - a znovu opakuji - dobrovolné očkování, které bude navíc pro všechny občany zdarma. Takže dobrovolně a zdarma.

Dále jsou šířeny dezinformace o tzv. vakcinačním pasu, podle kterých budou těm, kteří se očkovat nenechají, odebírána základní lidská práva a svobody a podobné pitomosti.

Potom je tady v prostoru, že vakcína je škodlivá. To je také jako nesmysl. Intenzivní a permanentní kampaň se vede proti vakcínám na COVID-19 zejména vůči společnostem Pfizer a AstraZeneca a dalším, které vakcíny vyvíjejí. Skrytá pravda pokračuje v dlouhodobém trendu kritiky vakcinace. Vakcinaci označuje obecně jako nezdravou, ale zvlášť útočí na vakcínu proti COVID-19 od AstraZeneca. Vychází z toho, že se firma údajně vyvázala z zodpovědnosti za případné škody, což je interpretováno jako důkaz nebezpečnosti této vakcíny.

Kromě nově se objevujících narativů o povinném očkování a očkovacím pasu se nadále objevují dezinformace o smrticích vedlejších účincích a setrvalá propagace ruské vakcíny Sputnik. Kampaň proti vakcínám tvoří přibližně 30 % celkového dezinformačního obsahu věnovaného COVID-19.

Mně také píší občané, já jím odpovídám, že to je nesmysl. Nikdo si přece v Evropě nedovolí schválit nějakou vakcínu, která by ohrožovala lidi. To je úplně nonsens.

Potom další dezinformace, že vakcína nebude účinná, že ten virus SARS-CoV-19 je podobný virům SARS a MERS, a týmy, které se věnovaly jejich výzkumu vakcín na tyto viry mohly využít předchozí znalosti a začít pracovat na vakcíně pro nový virus. Hodnocení vakcíny probíhá podle obvyklých standardů pro zajištění kvality bezpečnosti a účinnosti. Rozhodnutí o registraci vakcín bude podloženo všemi potřebnými údaji. Urychlí se zejména administrativní kroky. A kritéria pro registraci vakcín jsou přísnější než pro léky. A rozhoduje evropská agentura, má rozhodnout 15. prosince. Takže já myslím, že všichni jsou si toho vědomi, a na té vakcíně pracují všichni vědci světa snad, aby zkrátka se to povedlo, protože je to v této chvíli jediné řešení pandemie COVID-19.

Takže očkování proti onemocnění COVID-19 bude organizováno a řízeno v souladu se strategií očkování proti onemocnění COVID-19, která je v současné době ve vnitřním připomínkovém řízení, tedy bezprostředně před finalizací. Její finální podoba bude ještě předmětem diskuze s odborníky oblasti vakcinologie a dalšími dotčenými experty. To bude diskutovat pan ministr Blatný. Já jsem i žádal pana ministra, aby poskytl tu strategii všem parlamentním stranám a hnutím, aby se měly možnost se k tomu vyjádřit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Velice děkuji za tuto odpověď. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane premiére, já jsem se tedy ptala, jestli budete apelovat na členy vlády a oni se nechají očkovat jako první. Neočekávám, že mi tedy odpovíte ani v tom doplňujícím dotazu.

Co se týká těch dezinformací, tak toto jsem zde citovala o těch oprávněných obavách z její bezpečnosti, z té vakcíny, tak to je z úst vakcinologa pana Petráše pro CCN Prima News, takže myslím si, že odborníka. No a pokud budeme pokračovat, tak co se týká očkovacích pasů, jste tvrdil, že je také dezinformace, tak to je zase z úst pana Blatného, takže je opravdu super, že nám tady ministr zdravotnictví šíří fake news. A co se týká výhod, tak to také komentoval pan ministr Blatný, pak exministr Prymula. No a dokonce paní Rážová, hlavní hygienička, se nechala slyšet, že očkovaní budou mít výhody oproti těm neočkovaným.

A právě to vyjádření některých členů vlády a odborníků budí obavy, že tady vzniknout dvě kategorie občanů s odlišnými právy. Očkovaní a neočkovaní. A mě by zajímalo, jak se k tomu stavíte. (Upozornění na čas.) Myslíte si, že selekce a nějaký takový společenský tlak naopak nebude mít opačný efekt, že lidi budou spíše demotivováni k tomu očkování? (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já nevím, kam chodíte na ty nesmysly, kdo vám to připravoval, tohle. Pan Petráš je kolega paní profesorky Adámkové. Že je to tak, paní profesorko? A dokonce jsem se s ním dvakrát setkal. A byl to ten, který pracoval na české vakcíně, takže ho znám dobře a taky jsem se snažil od něho něco naučit. Takže to, co říkáte, jsou absolutní nesmysly. Úplné nesmysly. A znovu opakuji, že všichni dostanete ten návrh strategie očkování a budete mít možnost se k tomu vyjádřit.

Takže to jsou skutečně dezinformace, které vy tady šíříte, a jsou úplně nesmyslné. Žádné dvě kategorie občanů nemáme. Přijde nějaká strategie a já neznám - a předpokládám, že ministerstvo k tomu bude postupovat tak, že asi přednost budou mít ti starší, kteří jsou teď nejvíc ohroženi, ale to neznamená, že tady máme nějaké dvě kategorie občanů. To rozhodně, a znovu opakuji, bude to dobrovolné a zdarma. A tak to bude všude. Takže ta vaše tvrzení jsou skutečně nepravdivá.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Jako další bude interpelovat paní poslankyně Richterová, a to ve věci přednostní péče kvůli předplatnému iDNES hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane premiére. K jinému tématu. K tomu, že vlastníte - nebo právní terminologií ovládáte - například portál iDNES a různá zdravotnická zařízení. Obojí skrze svěřenské fondy. No a v minulých dnech, 1. a 2. prosince, toto vaše médium inzerovalo garanci přednostního přístupu do některých vašich zdravotnických zařízení. Cituji: operace kyčle v přednostním termínu. Jenže ono je neetické nabízet jiný než rovný přístup ke zdravotní péči, když je hrazená ze solidárního veřejného zdravotního pojištění, a toto přijímání plateb za přednost je v rozporu se základními principy našeho zákona o veřejném zdravotním pojištění. Je to v podstatě taková možnost úplatku za přeskočení jiných pacientů a ze zákona to není možné.

Proto se domníváme, že to je šíření klamavé reklamy na vámi zprostředkovaně přes svěřenské fondy vlastněném portále. Proto jsme k tomuto prověření připravili konkrétní podnět a proto k tomu mám otázky.

Za prvé, kdy jste tuto kampaň zastavili, zda jste ji zastavili? Za druhé, zda můžete slíbit, že vlastně vylákáte ty klamavě vylákané prostředky lidem, kteří si koupili iDNES Premium s vidinou toho přednostního přístupu ke zdravotní péči? A za třetí, jestli zajistíte legálně včasný přístup k hrazené zdravotní péči i těm pojištěncům, kteří si za tuhle přednost nepřiplatili. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju za slovo. No dneska na vás budu hodnej, paní poslankyně. Já mám takový pocit, že ten mozgový trust váš, ten Bartoš, Michálek, Ferjenčík, vás vytipoval, abyste byla tady ta, která mě interpeluje. A já bych rád vám viděl do hlavy, jak se cítíte při tom, když tu přednášíte ty nesmysly.

Vy dobře víte, že podle § 110 jednacího řádu Poslanecké sněmovny každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech její působnosti. To jste určitě četla. Jo? Takže tady se ptáte na věci, které já samozřejmě nemůžu vědět. Takže pokud máte nějaký problém, tak se obraťte na ten portál nebo na nějaké orgány.

Mně je líto, že váš stínový ministr zahraničních věcí František Kopřiva nepřišel na tu trojku. Já jsem se strašně těšil na ten střet zájmů, na to vaše organizované udávání a vlastně manipulaci. Protože celý ten audit je manipulován účelově, to zorganizoval ten člověk, který kdysi byl můj podřízený a který udal Českou republiku do Bruselu a přišli jsme o 800 milionů. On celý život udává. Vy Piráti stále udáváte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane premiére, já bych vás chtěl požádat, abyste se vyjadřoval k věci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vy jste největší udavači a my jsme přišli o 800 milionů jako Česká republika. Jo? Takže vy škodíte České republice. A ten audit organizoval ten můj bývalý podřízený. Ten stále píše do Bruselu. Dokonce jeden z těch auditorů za vás kandidoval do Evropského parlamentu. Tam jsou ti, kteří vás řídí, abyste rozvrátili tuto zemi, vaše neomarxistická promigrantská strana. Takže je škoda, že pan Kopřiva nepřišel.

Takže k tý vaší interpelaci se omlouvám, ale nemůžu sloužit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře. Paní poslankyně bude mít asi zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Za tuto odpověď se nedá poděkovat, protože to nebyla odpověď.

Vážený pane premiére, znovu. Jste předsedou této vlády. Tato vláda má hájit zákonnost různých činností. A mě zajímá, zda vaše vláda zasáhne proti této nelegální činnosti, proti šíření klamavé reklamy. Přinejmenším toto se stalo podle našich expertů. Jde mi o to, aby se neukazovalo, že je možné uplácet si přednostní přístup ke zdravotní péči. Považujeme to za zásadní nabourání rovného přístupu k hrazené zdravotní péči.

A to, že mi nejste ochoten odpovědět na těch několik otázek, ukazuje, že vaše vláda selhává v tom, aby lidé dostávali rovný přístup ke zdravotní péči. Vy jste zjistili, že je to prostor pro marketing a pro byznys skrze své, přes svěřenské fondy, vlastně ne firmy, v tom děláte byznys, a teď se ani nestydíte tady obviňovat různými křivými obviněními ostatní. (Čas, paní poslankyně.) Za mě tohle není přístup předsedy vlády, jakého bych si přála!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem dneska nacvičoval, že budu hodnej, tak budu hodnej, neřeknu nic, za co bych se musel omlouvat. Je to totální nesmysl, co tady vykládáte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, to byla odpověď. A posuneme se dál. Nyní by měla paní poslankyně Pekarová Adamová interpelovat ve věci otravy řeky Bečvy. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Pane premiére, 20. září tohoto roku se stala jedna z nejhorších ekologických katastrof v moderní historii České republiky na řece Bečvě. Tato řeka byla otrávena, tuny, opravdu desítky tun ryb zahynulo, celý ekosystém byl narušen. Nejenom tedy ryby, ale samozřejmě celá řada dalších živočichů, kteří žili v řece i kolem ní, tím byla ohrožena.

Vy jste už opakovaně k této věci vyjádřil své názory, ale já bych se chtěla zeptat zejména na to, jestli vaši důvěru i nadále má pan ministr životního prostředí Brabec, který opakovaně v této věci prokazatelně lhal. Například v jedné z těch konkrétností, ať jsem opravdu přesná. Když jsme ve Sněmovně tento bod projednávali, tak tvrdil, že k mlčenlivosti ho v tomto případě zavazuje policie. Ta to velmi záhy vyvrátila, že to není vůbec žádná pravda. Takže lhal zcela jasně.

Vy jste před nějakým časem společně s panem Brabcem na jiné řece vypouštěli raky. Tam jste měli celou řadu novinářů. Pod dozorem kamer jste se tomu věnovali, kdežto když šlo o úhyn a skutečně bezprecedentní katastrofu obrovského množství ryb, tak riskovali rybáři, kteří na té řece ty mrtvé, uhynulé ryby lovili, vykládali z řeky, tak jste se tam ani neukázali. Ani vy, ani pan Brabec.

Chci se vás tedy zeptat: pokud sám pan ministr Brabec nerezignuje, odvoláte jej z vlády?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a poprosím o větší klid v sále. Byly tam nějaké roztržky během projevu paní poslankyně. Myslím si, že všichni mají právo... (Hlas z pléna.) Neříkám, že ne. Byly tam. Takže prosím pana premiéra o odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já vůbec nechápu, proč mám být teda interpelován. Já chápu, že před krajskými volbami jste neměli nic do programu, měli jste jenom, jak vláda fungovala v COVID-19, a potom přišla Bečva, kde pan Gazdík lhal. On se omlouval, dneska znovu lže. Takže já nemám k tomu co říct. Vy tady jste byli nejdřív před volbami všichni epidemiologové a teďka jste odborníci na toxikologii. Takže já vám k tomu asi těžko něco řeknu. Zkuste se obrátit na zakladatele vaší strany. On je chemik, tak vám to možná vysvětlí, ale já k tomu nemám co říct.

Já jsem napsal 13. listopadu na policejního prezidenta, že ho žádám: Vážený pane policejní prezidente, dovoluji si obrátit se na vás ve věci ekologické havárie na řece Bečvě, ke které došlo dne 20. září 2020. Předmětná záležitost je v řešení orgánů činných v trestním řízení. Žádám, aby došlo k co nejdřívějšímu náležitému a řádnému prošetření uvedené ekologické havárie. Plně respektuji zásady demokratického právního řádu včetně nezávislosti činnosti orgánů činných v trestním řízení, do níž v žádném případě nikterak nezasahuji, avšak s ohledem na skutečnost, že předmětná záležitost je ze strany politiků - politiků, ze strany politiků - a médií! - samozřejmě, celá síť médií! - zneužívána, a stává se tak součástí politického boje - a to vy tady děláte, protože ta interpelace je úplně nesmyslná - tak se stává součástí politického boje při nerespektování základních zásad právního státu spojeného s šířením nepravdivých, vykonstruovaných a zcela účelových informací. Žádám vás, aby Policie České republiky vyvinula veškeré možné věcné a časové úsilí, aby ekologická havárie byla řádně prošetřena a výsledky toho prošetření byly známy co nejdříve.

No a to je všechno, co já můžu dělat. A já nechápu, proč bych to já měl jako řešit. Vy samozřejmě toto interpelujete, všichni víme proč. Zneužíváte to politicky a to je všechno. Takže já k tomu nemám co říct. A interpelujte prosím pana Hamáčka, nech to už konečně vyšetří, co tam dělají tři měsíce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Pane premiére, jste sedm let ve vládě, možná už byste si mohl zvyknout na to, že jste politikem a že politik má svoji zodpovědnost, politickou zodpovědnost, vůči svým funkcím, které zastává. Vy jste předsedou vládu, v jejímž složení máte i ministra životního prostředí - já podtrhuji to životního prostředí -, a tento ministr životního prostředí, který je už, pokud se nepletu, šestým rokem v této funkci, je tudíž zodpovědný zcela jistě politicky i za další úřady, které pod jeho ministerstvo spadají. Jeden z těch, které tady v té kauze mají svou jasnou úlohu danou i zákony, je Česká inspekce životního prostředí. Nese za to tudíž politickou zodpovědnost. Proto se vás opětovně ptám, jestli pan Brabec má i nadále vaši důvěru, že v této věci postupuje nestranně jak on, jeho ministerstvo, tak jemu podřízené úřady.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pan premiér bude odpovídat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já už nevím, jak to mám vysvětlit. Já myslím, že všechny orgány pod Brabcem jsou nezávislé. O tom jsem přesvědčen. Takže všichni to vyšetřují. Hnutí ANO má ve Zlínském kraji nového skvělého koaličního partnera. Piráty! A paní pirátka oznamuje, jde všechno kontrolovat! Hlavně tu firmu, ne? To je ten koaliční partner. Gazdík je naštvanej, protože je v opozici, nevzali ho. No tak to je všechno. Takže děláte tu politiku

Ta interpelace je o ničem. Interpelujte Hamáčka, nech policie konečně to vyšetří.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí je pan poslanec Stanislav Blaha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, opakovaně se tady na plénu setkáváme s vašimi výkřiky o tom, že bych vám měl poděkovat za věznici, že ji opravujete, dáváte do pořádku a já nevím co všechno. Jsem starosta města, ve kterém tato bývalá komunistická věznice stojí, každý rok ji několikrát navštěvuji a osobně jsem mluvil s mnoha lidmi, kteří zažili hrůzy, které se děly za jejími zdmi. A propadám se hanbou, když vás poslouchám.

Tak za prvé, s věznicí se neděje nic. Po vichřici v létě 2019 jste trochu polepili střechu, aby do budovy neteklo, to jsou běžné udržovací práce, které jste navíc jako vlastník kulturní památky povinni dělat ze zákona. A to je vše. Žádné ohlášení stavebnímu úřadu ani územní souhlas, žádné koordinované stanovisko odboru stavebního úřadu neexistuje. Takže než se tady příště budete ohánět běžící rekonstrukcí, zjistěte si prosím fakta, která my v Hradišti máme dennodenně na očích.

Za druhé, za co přesně vám mám děkovat? Za to, že jste nám věznici odmítli prodat, když jsme ji jako město chtěli koupit a začít ji dávat do pořádku, protože už jsme se na to nemohli dívat? Věznice je, byla a podle všeho i bude majetkem státu.

Za třetí, a to je hlavní, pojďme si nalít čistého vína. Předložte nám prosím harmonogram opravy věznice, kdy se bude co opravovat, jak vypadá projekt, kdo nás o postupu bude informovat. Rádi bychom totiž jako město začali upravovat prostor před věznicí, abychom tak udělali důstojnou nástupní bránu k této kulturní památce. A bohužel jsme zahnáni do kouta, protože i přes podepsané memorandum se k nám žádné informace nedostávají a rekonstrukce běží tak maximálně v titulcích novin. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Pravda je taková, že bývalá komunistická věznice nám v Hradišti prostě padá na hlavu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas, pane poslanče. Já bych opravdu prosil dodržovat čas na položení otázky. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Znovu to zopakuju. Kdyby nebylo mě, v životě s tou věznicí se nic nestane. A vy jste tady opakovaně lhal. To je neuvěřitelné. Vždyť město bylo vlastníkem té věznice. Proč jste si ji nenechali? Proč jste ji předali soudu? A paní předsedkyně okresního soudu, půl roku jsme s ní jednali, než konečně souhlasila. Takže díky mně jako ministru financí, kterej je urputnej, se ta věznice realizuje. A v září 2016, když jsem byl ministr financí, jsme podepsali memorandum.

A vy tady normálně neuvěřitelně neříkáte pravdu. A já to určitě, i paní Arajmu dokáže, že vás opakovaně vyzývala, abyste jako město přispěli na investici a provoz. Opakovaně jste to odmítli! Opakovaně.

V roce 2013 Uherské Hradiště dostalo ze státního rozpočtu, to bylo za vašich časů, 115 milionů a v roce 2019, za našich časů, už to bylo 132 a opakovaně jste se rekonstrukce odmítli účastnit jako město. Ani korunu jste nechtěli dát. Ani na provoz! Nic zkrátka. Takže já jako žasnu, jak si vůbec dovolujete tady tohle říkat. Jo? My jsme s tím strávili x času, já jsem tam byl opakovaně, vy o tom stále mluvíte, jak ten váš senátor bývalej, Valenta, nic jste s tím neudělali. Ano. A můžu znovu zopakovat, kdyby nebylo mě, tak v životě se s tím nic nestane. A to, že tam bude Muzeum totality, ano, můžou všichni poděkovat hlavně Babišovi, který to prosadil. Stejně jako Císařské lázně a další věci. Můžu vám dát celý seznam.

Takže v roce 2016, po půl roce, co jsme jednali, město, kraj, nikdo nechtěl, ani to nechtěli dát, no, takže je 2017 uzavřena dohoda mezi Ministerstvem kultury a Zlínským krajem a městem Uherské Hradiště o rozsahu a prostor pro vybudování muzea totality. Bude tam sedět okresní soud, státní zastupitelství, ano, a celý proces je v plném proudu.

V tomhle roce bylo z věznice vyvezeno 133 tun odpadu a sutě, budova byla kompletně stavebně technicky zaměřena, aktuálně probíhají dva povinné průzkumy, a to stavebně technický a stavebně historický, takže je to samozřejmě komplikovaná stavba, je to historická stavba. Následně nás čeká dokumentace pro územní rozhodnutí, stavební povolení, dokumentace pro provedení stavby a samotná rekonstrukce. Takže všechny tyhle průzkumy budou trvat, bohužel, jsou tam archeologové, je tam památkový ústav.

Takže já vůbec nevím, o čem mluvíte. Vy byste měl být rád, že to stát pro vás dělá. Kdybychom do toho nebyli vstoupili, tak je to stále stejné, jak to bylo. Nic jste s tím neudělali. A bylo to vlastnictví města. A nechcete na tom participovat. Takže já vůbec nechápu, co tady povídáte. Ministerstvo financí v roce 2019 schválilo investiční záměr na rekonstrukci areálu věznice. Na realizaci přípravných prací bylo ze státního rozpočtu vyčleněno 90 milionů a celková částka na rekonstrukci je 436 milionů. Tak právě proto máte být rád, pane primátore, že stát to za vás udělal. Vy jste neudělali vůbec nic! A bylo to ve vašem vlastnictví! Teď říkáte, že to chcete? Však jste s tím nic neudělali. My jsme to udělali. Vy si stále stěžujete. Já bych od vás čekal děkovný dopis na paní Arajmu a na mě, kteří jsme byli na počátku této záležitosti. Ano, čekali jsme na Ministerstvo kultury, než se všichni domluvili, ano, kultura, okresní soud, státní zastupitelství. Takže toto všechno se dá absolutně zdokumentovat.

Takže já vůbec nechápu, o čem tady mluvíte, když říkáte, že něco. Měli jste to, neudělali jste nic. A teď, když to děláme my, nechcete přispět ani korunou. A to je všechno. Takže proto to poděkování očekáváme s paní Arajmu od vás.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Blaha má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Pane premiére, vaším problémem je, že vám ti vaši píáristé odpovědi zpracovávají předtím, než zazní otázky. Věznice, znovu opakuji, je státu, tudíž je to záležitost státu jako vlastníka. To, že jsme ji historicky vlastnili, to je pravda, ale vyšli jsme vstříc opět státu, který zde chtěl vybudovat justiční palác. To byste měl jako premiér vědět. A to, že jsme podepsali memorandum, abychom tu věc odblokovali, a že jsme si rozdělili úkoly, kdo co bude investovat, a že investice města do majetku státu je ze zákona problematická věc, to byste měl vědět taky.

Já po vás chci, abyste mi předložil harmonogram, kdy co bude provedeno. Protože když se tady vymlouváte na své koaliční partnery, že něco zdržela kultura, tak jste zapomněl říct, že celá záležitost ležela bez hnutí rok na financích a hledalo se řešení, jak stát vůbec tu investici může v rámci dvou volebních období naplánovat do státního rozpočtu. Takže tady nemlžte, říkejte pravdu, a prosím vás, předložte mi jasný harmonogram, kdy dojdeme k cíli.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas. Děkuji za přesné dodržení času. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane kolego, s vámi je to marné. Platí, co jsem řekl minule. Takže ještě jednou. Věznice byla v majetku města. Já jsem ji navštívil a viděl jsem tu hrůzu, tu historii. (Posl. Blaha z pléna mimo mikrofon.) Byla! Byla. Tři roky byla ve vlastnictví vašeho města a nic jste neudělali. Potom to prošlo na soud, půl roku jsme za to bojovali, protože jsem řekl, že to musíme dát do pořádku. Vy jste neudělali nic. Takže vy tady jenom lžete, to je úplně neuvěřitelné. (Posl. Blaha průběžně reaguje z lavice.) A já vám nebudu nic předkládat. Já nejsem váš podřízenej. Vy buďte rád, že to děláme. Vy na tom neparticipujete ničím. Nevěnoval jste tomu ani žádný čas, jenom tady děláte nějakou politiku. Já jsem tomu věnoval plno energie s paní Arajmu. A žádní píáristi mi nedělají žádné podklady. Tento podklad je od ředitelky ÚZSVM, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Takže já nevím, o čem mluvíte. To se dá všechno zdokladovat. A vy si tady vlastně jenom děláte nějakou publicitu, přitom jste dělali všechno pro to, aby to nebylo. Tři čtvrtě roku jsme vás přesvědčovali, nic jste pro to neudělal a nepřispěl jste na to ani korunou a to je všechno. A kdyby nebylo nás, tak to vůbec není a máte to tam na celý život.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana poslance, abyste na sebe nepokřikovali z lavic.

Pan poslanec Marek Výborný vystoupí s interpelací. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo.

Vážený pane premiére, rád bych vám položil dotaz, který se týká vaší vládou toto pondělí projednávané novely zákona o ochraně veřejného zdraví, kde se v předkládací zprávě výslovně uvádí, že byla zpracována na - cituji - pokyn předsedy vlády. Nechci zde zpochybňovat snahu o centralizaci systému hygienické služby, ta sama o sobě může být potřebná. Nicméně pod touto bohulibou snahou se v návrhu objevují zcela bezprecedentní pravomoci, které chce tímto vláda dát do rukou hlavního hygienika. Tento vyšší státní úředník by tak nově mohl bez jakékoliv kontroly Parlamentu zavírat plošně obchody a restaurace, omezovat poskytování služeb, omezovat soukromé i veřejné akce, sportoviště, zavírat školy, dokonce i univerzity. Fakticky by se zde vytvořil úřad s kompetencemi přesahujícími ministra zdravotnictví i vládu samotnou. Hlavní hygienik by tím získal pravomoci zasahovat do základních práv a svobod, což je zjevně protiústavní krok. Co je třeba zdůraznit, že omezením ekonomiky, práv a svobod občanů zákonem o ochraně veřejného zdraví by fakticky došlo k vyloučení možnosti žádat o náhradu škody podle krizového zákona. Obávám se, že právě toto bylo vaší motivací při tom zadání.

Pane premiére, jste si vědom těchto skutečností, které se v návrhu zákona objevily? Můžete vysvětlit okolnosti motivace, zda chcete zamezit žádostem o kompenzace způsobených škod? Z jakého důvodu je tento návrh projednáván ve zkráceném mezirezortním připomínkovém řízení? A proč není k návrhu zpracována řádná zpráva RIA? Proč má být také tento návrh projednáván v legislativní nouzi? A to klíčové, proč vláda nepředloží novelizovanou krizovou legislativu v podobě ústavního zákona o bezpečnosti státu a krizového zákona? V okamžiku, kdy jsem zde na jaře i já odmítal podobné snahy ministra Vojtěcha obejít krizový zákon, sliboval vicepremiér Hamáček, že novelizace krizové legislativy bude projednána do září. Máme prosinec, a pane premiére, nic. A vláda zase zkouší tento skandální bezprecedentní postup hraničící s nastolením úřednické totality.

Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za skoro přesné dodržení času a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane kolego, já myslím, že můžete z hlediska demagogie a nepravd soutěžit s panem primátorem Uherského Hradiště.

Pokud vím, i opozice volala po tom, aby se změnil zákon o hygieně. A vy jste tady řekl plno nepravd. Za prvé, vláda tento zákon vůbec neprojednala a zkrátka Ministerstvo zdravotnictví pochybilo, protože to dali do eKLEPu bez toho, aby to bylo v připomínkovém řízení. Takže vláda to odmítla, zákon projde mezirezortním připomínkovým řízením a samozřejmě různé věci, které tam nemají co dělat, které tam navrhli úředníci, nevím proč, my odmítáme. My jsme i nabídli, že to dáme všem stranám. Takže vy mě tady interpelujete, já nevím, k čemu. K tomu, že vám to dáme? Vždyť se to tady bude projednávat. Vláda to neprojednala, vrátila to, nikdo z členů vlády to nečetl, nebylo k tomu připomínkové řízení, tak jsme to vrátili. Takže tady zase podsouváte, že je nějaká snaha něčeho. Není žádná snaha. My jsme stále menšinová vláda. My jsme vám v dobrém navrhli to, že vám to dáme, ale vy už tady děláte poplach, že něco chceme zase ovládat a podobné nesmysly. Já nevím, jestli víte, že - a sama opozice to navrhovala.

Dneska máme čtrnáct samostatně fungujících krajských hygienických stanic, které tady v období boje s epidemií COVID-19 jsou samozřejmě z hlediska řízení málo efektivní. Takže jsou krajské hygienické stanice samostatnými správními úřady a konečné rozhodování plně závisí na konkrétním řediteli krajské hygienické stanice. Takže v mnohých aspektech státního zdravotního dozoru dochází k nejednotnosti výkonu státní správy, odlišnostem ve výkladu povinností vyplývajících z právních předpisů, odlišnému způsobu správního trestání a podobně. Těchto odlišností si je Ministerstvo zdravotnictví vědomo.

A vy říkáte, že já jsem si objednal. Já jsem si nic neobjednal. (Nesrozumitelné) logiku? Já jsem se zúčastnil těch porad, kdy vlastně to bylo absolutně nekoordinované, ani tam nebyly žádné synergie. Takže já určitě odmítám tady, že já jsem si něco objednal. Ministerstvo zdravotnictví to musí řešit. A zkrátka to musí navrhnout. A z hlediska zvládání epidemie COVID-19 ani po měsících se nedaří zcela uvést postupy na jednotnou úroveň, zejména z hlediska používání shodných IT nástrojů a schémat postupů tak, aby bylo možné efektivně řídit, hodnotit a koordinovat postupy krajských hygienických stanic. Takže nový úřad s jediným ústředním ředitelem zajistí jednotnost řízení a postupu v rámci sféry hygienické služby. Vnitřní struktura, rozložení územních pracovišť, jejich obsazení a celková systemizace státní hygienické služby budou v odpovědnosti právě jeho ředitele.

Takže já myslím, že to bude velká debata, a nechápu, proč mě na to interpelujete, když jsme jasně řekli a oznámili, že to dáme k dispozici všem stranám. A ještě to vláda ani neprojednala, nikdo to nečetl, nebylo připomínkové řízení. Takže vy už něco kritizujete, co ani není na stole.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec položí doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Pane premiére, vy mě opravdu bavíte. Jabka, hrušky, všechno motáte dohromady. Jak můžete dávat něco k dispozici stranám, když to dáte k dispozici v rámci sněmovního tisku k projednání tady v Poslanecké sněmovně? To je přece nesmysl. A když jste hovořil o tom, že vláda nedoprojednala... Já jsem taky neřekl, že jste to doprojednali. Ale vláda projednávala a jediné, co udělala, že to poslala do zkráceného připomínkového řízení do meziresortu na sedm dní, do 7. 12. To je jediné, co vláda udělala. O tom, že by to chtěla komunikovat s parlamentními politickými stranami, jsem slyšel poprvé tady od vás, o tom nepadlo ani slovo. A nikdy, nikdy jsem neříkal, že ten zákon byl doprojednán. Ten je otevřen, a já jsem se ptal, z jakého důvodu - tam není otázka centralizace hygienické služby, to je v pořádku - ale z jakého důvodu jsou tam kompetence, které zjevně zasahují do základních lidských práv a svobod. Na to jste vy nedokázal odpovědět.

Já budu rád, když bude platit to, co jste říkal, že tam tyto nesmysly nebudou, ale neříkejte, že jste něco chtěl tady konzultovat. To není ke konzultaci v okamžiku, kdy ten návrh zákona projednala vláda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak ještě jednou to zkusím vysvětlit. Vláda to neprojednávala. Nebylo to v připomínkovém řízení. Ministerstvo zdravotnictví pochybilo. Jsou tam věci, které my nikdy nepodpoříme, jako omezování osobní osoby jednotlivce nebo sledování spoluobčanů atd. Tak jsme to vrátili do připomínkového řízení. A v dobré vůli předtím, než to projedná vláda, jsme vám to chtěli dát k dispozici. Když s vámi nemluvíme, tak křičíte, když vám to chceme dát, tak zase máte problém. Máte vždycky problém. (Předsedající upozorňuje na čas.) Protože vám nejde vůbec o věc. (Předsedající znovu upozorňuje na čas.) Vám jde o to, abyste tady mohli mluvit na mikrofon a vykládat nesmysly.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Jan Lipavský, který vystoupí s interpelací. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane premiére, mám na vás sérii dotazů. Už jsme se o tom zde bavili na posledních interpelacích a od té doby se poměrně některé věci posunuly, posunuly kupředu.

Za prvé by mě zajímalo, co se skrývá za vaším prohlášením, že tendr není připravený, nebo že není dobře připravený, které jste dal iROZHLASu.

A za druhé by mě zajímalo, jak vlastně vnímáte politickou shodu, která, se zdálo, že panuje nad jádrem, ale nyní zcela evidentně nepanuje nad aplikací bezpečnostních záruk z hlediska geopolitické pojistky. A v té souvislosti se dost často mluví o různých konsorciích, částečné účasti, omezené účasti, ale všechno je to zdánlivě jenom jakási nálepka pro takovou ruskou babušku, která má na obale Macrona a vevnitř je schovaný Putin. Tak jestli to také tak vnímáte. Protože koneckonců i vicepremiér této vlády Jan Hamáček celkem jednoznačně deklaroval, že by stát měl uplatnit tu bezpečnostní výjimku dle § 29a zákona o zadávání veřejných zakázek, což je ten paragraf, podle kterého si ČEZ vymohl, že potřebuje stavět to jádro, a její aplikací se tedy rozumí, že nebudou povoleny technologie z Ruské federace a Čínské lidové republiky pro stavbu klíčových částí toho nového jaderného bloku, konkrétně asi to nejdůležitější, o čem se bavíme, to je ten vnitřek té babušky, to je ten reaktor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Já požádám pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže k tomu dotazu ohledně možné účasti Ruska - ne? O to jde. Ve výběrovém řízení na dodavatele nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany bych rád už poněkolikáté v rámci interpelací uvedl, co naše vláda od počátku deklaruje, a to totiž, že hlavní dodavatel bude vybrán v kompetitivním tendru, jehož cílem je samozřejmě získání nejlepší nabídky z pohledu ceny, proveditelnosti a dalších podmínek včetně zapojení českého průmyslu a přenosu know-how.

My chceme pro lidi levnou energii. To je hlavní cíl. Chceme férovou soutěž. Nicméně bezpečnostní zájmy státu jsou klíčovým aspektem, který musí být investorem po celou dobu, tj. při přípravě projektu, výstavbě i provozu, zohledněn. Na základě uzavřených smluv mezi státem a investorem má stát právo kdykoli vstoupit do průběhu výběrového řízení na dodavatele jaderné technologie vedeného ČEZ a zohlednit své bezpečnostní zájmy ve výběru dodavatele jaderné technologie, ale i v subdodavatelském řetězci. Pro zajištění bezpečnostních zájmů státu v oblasti jaderné energetiky bylo přijato také zvláštní usnesení vlády z 27. dubna 2020, které zahrnuje specifické mechanismy včetně spolupráce dotčených orgánů státní správy a bezpečnostních složek. Investor rovněž obdržel bezpečnostní požadavky státu, které krom zmíněných mechanismů zahrnují ustanovení k mitigaci rizik spojených se zneužíváním informací korupčním jednáním, zneužitím know-how či technologií, zneužitím závislosti na dodavateli a dodavatelském řetězci a jiné. Kupříkladu dodavatelé systémů nezbytných k řízení jaderné bezpečnosti a evidence jaderného materiálu, fyzické ochrany a zvládání radiační mimořádné události musí být ze zemí EU nebo NATO. Poptávková dokumentace rovněž zajišťuje dosažení stavu jako u stávajících jaderných elektráren v České republice, které vesměs nejsou závislé na zemi dodavatele jaderné technologie.

V současné době stojí vláda před rozhodnutím, zda podle smluv stát investor udělí svůj souhlas se zapracováním bezpečnostních požadavků, se kterým je spojena i otázka, kdo by měl být osloven jako možný hlavní dodavatel projektu. Uvědomujeme si, že se jedná zároveň o politickou otázku. Vláda tudíž respektuje zájem opozičních politických stran o bližší informace k tendru a rozhodla se přesunout jednání o bezpečnostních požadavcích státu v rámci výběrového řízení až po zasedání stálého výboru, které se koná příští týden 9. prosince a které by mělo být fórem pro hledání konsenzu mezi všemi politickými stranami nad uvedenými otázkami. Chceme být transparentní a chceme, aby výstavba nových jaderných zdrojů v České republice byla i nadále věc našeho společného snažení, resp. společně sdíleného veřejného zájmu, tedy abychom z jádra nedělali zbytečně politické téma, které by nás rozdělovalo.

A o to samozřejmě vás chci požádat, pane poslanče, protože v opačném případě by totiž mohlo dojít k ohrožení samotného projektu Dukovany II a rozvoje jaderné energetiky v České republiky obecně, což by v důsledku ohrozilo stabilní dodávky elektřiny pro naše domácnosti a podniky a naši energetickou soběstačnost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem položit doplňující otázku, tak prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Pane premiére, určitě ta otázka není postavena tak, že když se tento podzim nerozhodne o jádru, tak nebude elektřina. Tak to rozhodně nestojí. Když se ten projekt nějakým způsobem bude ještě připravovat rok, dva, tak rozhodně to nebude mít stále zásadní dopad na energetickou bilanci České republiky, tudíž rizika toho zpoždění jsou naprosto minimální.

Já bych se chtěl zeptat, pane premiére, můžeme tedy posunout třetí čtení toho nízkouhlíkového zákona, než se vyjasní, než se najde politický konsenzus nad tou bezpečnostní otázkou? Protože zítra se o tom máme tady bavit ve Sněmovně, a pokud se ta otázka bude teprve řešit až ve čtvrtek, tak asi když se teď o tom má bavit teď v pátek Sněmovna, tak to není úplně namístě a jistě by to přispělo k tomu konsenzu politickému. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan premiér má zájem odpovědět. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vy mi dáváte dotazy, které nejsou v mé kompetenci, já tady mám samozřejmě podklad, a konečně byste měli říct, co vlastně chcete.

Podle pana Havlíčka Piráti a STAN torpédují bezproblémový zákon o výkupu elektřiny, který nám má zajistit levnou energii v dalších generacích z nového zdroje. - Takže vy nechcete pro lidi levnou energii.

Míchají dohromady všechno možné a zjevně jádro nechtějí. - Tak co chcete? Ruský plyn? Nebo co chcete tedy? Tak si řekněte.

Takže ten zákon se protlačil do třetího čtení, ano, účinnost se posouvá o další měsíce, tím pádem se posouvají notifikace. Proč jste tomu zabránili, když tedy to chcete řešit? Já nevím, co chcete řešit. A řekl jsem, že to bude na stálém výboru pro jádro 9. 12.

A znovu opakuji, my chceme levnou elektřinu pro lidi a pro firmy, energetickou nezávislost, stabilní zdroj a bezpečnost. My jsme jasně deklarovali, a pokud vy chcete tedy, že, nevím, abyste to rozhodovali vy, nebo nevím kdo, nebo příští vláda, já osobně s tím nemám problém, ale potom jasně řekněte, že to nechcete a že se to zdrží. Potom je to vaše odpovědnost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a v tuto chvíli vystoupí pan místopředseda Poslanecké sněmovny s interpelací na pana premiéra, pan Vojtěch Pikal. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pane předsedající, že jste mě vystřídal.

Vážený pane premiére, obracím se na vás s interpelací týkající se zákona o správě voleb a doprovodného zákona. Ministerstvo vnitra mělo finální návrhy pro připomínkování autorizovány již v říjnu minulého roku, 19. listopadu bylo toto připomínkové řízení ukončeno, dosud však nedošlo k předložení návrhu Poslanecké sněmovně, přestože to je více než rok. Doba je nepřiměřená i z důvodu, že vláda byla schopna, byť na poslední chvíli, volební zákon o zvláštních způsobech hlasování přijmout velmi rychle. Zákon o správě voleb přitom může obsahovat mechanismy, které systematicky zajistí vhodný průběh voleb i v podobných krizových situacích, a to bez nutnosti přijímání specializovaných jednorázových zákonných úprav.

Dle odpovědi místopředsedy vlády Hamáčka ze dne 18. 11. tohoto roku na moji dřívější interpelaci v téže věci Ministerstvo vnitra neustoupilo od svého zájmu digitalizovat některé procesy při přípravě voleb a zpřístupnit volby veřejnosti a kandidujícím subjektům. Reformu hodlá stále prosazovat a my bychom v tomto chtěli pana místopředsedu podpořit.

Z jakého důvodu nebyl volební kodex dosud zařazen na program vlády a kdy jej vláda projedná? Prosadíte jeho zařazení na program vlády? To jsou moje otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana premiéra od odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, tak ano, je pravda, Ministerstvo vnitra to připravilo. A proč to nebylo na vládě? No protože to nebylo na koaliční radě. Tak když to bude na koaliční radě projednáno, tak to dáme na vládu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan místopředseda má zájem položit doplňující dotaz?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za krátkou a jasnou odpověď. Ještě bych se chtěl zeptat, na koho se mám obrátit, aby to tedy bylo zařazeno na tu koaliční radu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No vy jste se obrátil na mě, tak já to nějak předám. Ale koalice dneska má jiné priority, ale určitě na příští koalici, když to pan Hamáček zařadí, tak to tam bude.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další poslanec v pořadí, s interpelací vystoupí pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážený pane premiére, na úterní tiskové konferenci při komentování pirátského návrhu na zrušení daňové výjimky u prodeje cenných papírů přesahujících příjem 20 milionů korun za rok jste obdobně jako dnes ve vašem iDNES útočil na Piráty s nesmyslnými přirovnáními, která by spíše seděla na spolupracovníka StB. Přitom zrušení této daňové výjimky, které jsme poprvé předložili již v dubnu 2019 a stále čeká na řádné projednání, je inspirováno většinou vyspělých zemí světa včetně sousedního Rakouska či Německa.

Chcete tedy říci, že Rakousko nebo Německo je na tom podobně jako Česko v únoru 1948? Ono se v Rakousku či Německu podnikatelům nedaří? Proč mají lidé z práce odvádět celkově zhruba 45 procent příjmů, zatímco miliardáři ani korunu? Proto se vás chci zeptat, proč kritizujete návrh, pro který hlasovalo hnutí ANO? Není to tím, že jste nyní zjistil, že byste sám nemohl uplatnit tuto daňovou výjimku a musel začít odvádět také nějaké daně jako fyzická osoba? Proč se nyní vyjadřujete proti přání prezidenta Miloše Zemana, který chce daňové výjimky rušit? Proč hnutí ANO s pomocí SPD a ODS zvýšilo ještě navíc sazbu nezdanění kapitálových příjmů z 15 procent, jak předkládal Mikuláš Ferjenčík, na konečných až 23 procent? Chápu požadavek na legislativní úpravy návrhu, například aby daň nebyla tak vysoká, jak to zvýšilo hnutí ANO. To lze nyní provést v Senátu.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju za slovo. Já jsem strašně rád, že jste to navrhli, aspoň víme, o co jde, ne? Vy jste extrémní levice. Vy jste ti neomarxisti, kteří zjišťovali v Praze, jestli náhodou někdo nemá nějakej velkej byt. Když má velkej, tak ho zdaníme. A potom co přijde? Sharování? To se tak kdysi za starých časů říkalo znárodnění.

Váš problém je, že váš stínový ministr financí tomu vůbec nerozumí. Tohle je váš sponzor. Víte, kdo to je? To je pan Bárta. (Ukazuje foto. Ten nabízí každé straně proti Babišovi pět milionů. On řekl na Twitteru, že on to vymyslel. On, který vycashoval dvě miliardy bez daně samozřejmě. Tak teď to navrhuje, aby všichni startupisti a všichni spinoffisti, abyste zkrátka vyhnali všechny investory z České republiky.

A co bylo zajímavé, že jste dostali strašnou nakládačku. Ale od všech. (Bere si podklady.) Tady máte: Pirátské choutky míří na nezdaněné příjmy z prodeje akcií, hrozí odliv investorů či arbitráže - píšou. Dokonce tady i bakalovci vám naložili, kteří vás stále podporují, ne? Viděl jste ty titulky všechny, co byly? Střílíme se do nohy. Investoři, ekonomové kritizují zdanění prodeje akcií, podílů. Nečetl jste to? Tady. Bakalovci. Pirátská pravidla prodeje cenných papírů jsou opravdu pirátská. Četl jste to? Unisono. Já neříkám nic. Pirátské zdanění kapitálu odradí lidi od podnikání - tvrdí zakladatel Socialbakers Jan Řežáb. Takže ten, který vám poradil, protože váš stínový ministr financí samozřejmě tomu nerozumí, nemá na to ani vzdělání, a pak se nato ještě přiznal, takže to je absolutně útok, útok na podnikání.

Já vám tady přečtu z Facebooku. Nevím, kdo je to. Bajza (nesroz.). Pan Ferjenčík podal návrh, aby se dlouhodobě držené cenné papíry při prodeji zdaňovaly 23 procent. Návrh prošel a je v Senátu společně se zrušením superhrubé mzdy a zvýšením daňového paušálu. Co Pirátů návrh bude znamenat v praxi? Budete se celý život dřít ve vlastní firmě, kterou často vybudujete od nuly. Nemáte nástupce, nebo děti se chtějí živit něčím jiným, nebo prostě jste něco dokázal a chcete si odpočinout nebo zkusit něco jiného. Tedy rozhodnete se firmu prodat. Dosud platí, že prodej není zdaňován. Ale proč by si Piráti neuloupili z cizího? Tak majiteli, zaplať. Ještě někdo pochybuje, že tento spolek je levičácký a bude jen z lidí ždímat jejich peníze, jakmile se pohnou? Podle známého pravidla, když se to hýbe, tak je to třeba zdanit. A když se to ještě hýbe, tak se má daň zvýšit. Tak to je váš přístup pro podnikatele. A když se to přestane hýbat, budeme to dotovat. Takže takový dotaz na Piráty. Jak jste se zasloužili o to, že někdo budoval svou prací a znalostí firmu, že teď chcete na prodeji parazitovat? - Tady píše ten pán. - Moje odpověď je, že nijak.

Jestli máte nějakou analýzu. Protože vy jste to nedělali, to dělal ten investor ještě. I vaši sponzoři, tam ten oligarcha z jednoho antibabišovského deníku vás kritizovali. Tak to je skutečně rána úplně vedle. Totální útok na podnikání! Vyženete všechny startupy a spin-offy. Půjdou do Silicon Valley. Místo aby zůstali doma a tady tvořili, a potom když vyženete ty investory, tak ti lidé přijdou o práci. A to jste vy. Fanatici, v podstatě největší ohrožení této země! Definitivně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz, předpokládám. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Pane oligarcho, proč napadáte Rakousko, Německo? To je extrémní levice? Proč lžete ohledně nějakého velkého bytu, že jsme někdy řešili? Nikdy Piráti o velikosti nemluvili! Proč šíříte takové dezinformace, které šíří pak i vaši příznivci například ohledně návrhů, ohledně seniorů, které neexistují? Pokud jste četl ty články, a četl jste to i v tomto článku, tak se vždy kritizovala především sazba 23 %, kterou jste tam prosadili vy v návrhu, pro který jsme nehlasovali. A můžu vám slíbit, pane premiére, my pro poslaneckou verzi daňového balíčku hlasovat nebudeme. Takže my v tom znění, ve kterém to je přijato, to neschválíme. To budete maximálně vy. V tuto chvíli máte šanci společně s námi, budeme rádi, to opravit v Senátu tak, aby to vyhovovalo i vám. A já se rád budu na tom podílet. Ale nemůžete tady přece říkat, že něco, co platí ve vyspělém světě, téměř ve všech zemích Evropy, je něco, co by u nás nemělo platit! U nás přece mají platit daně i miliardáři.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane poslanče. Děkuji. Pan premiér bude ještě reagovat.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vy jste zapomněl ty byty. Koncem března pražský primátor Zdeněk Hřib uvedl v rozhovoru pro média, že by Praha měla zjišťovat, které byty jsou prázdné pro případné vyšší zdanění. (Reakce z lavic Pirátů.) No to řekl Hřib! No velikost, no tak potom jim tam i nastěhujete někoho, ne? To si pamatujeme, jak to bylo. Nejdříve zdaníte, a potom jim tam ještě někoho dáte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych dovolil, abychom se vrátili k tématu interpelace.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tady máte ten titulek! (Ukazuje.) Chtěli jsme zjistit, kolik prázdných bytů v Praze je, hájí se Piráti. Tady máte vašeho slavného Peksu. Co chce zdanit? No finanční operace. Ne? Kdo to zaplatí? Daň z finančních transakcí. Zaplatí to samozřejmě občané! Vy jste největší ohrožení této země! Největší, definitivně. Promigrantská neokomunistická parta podporovaná z Evropského parlamentu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Poprosil bych, abychom odpovídali vždy na dotazy a drželi se tématu.

A nyní prosím paní poslankyni Majerovou Zahradníkovou, která bude interpelovat ve věci centrálního úřadu státní hygienické služby. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Vážený pane premiére, v pondělí proběhla všemi médii zpráva, že vláda chce zavádět nový centrální úřad státní hygienické služby spadající pod Ministerstvo zdravotnictví, který má mít možnost i bez nouzového stavu rozhodovat o zavření obchodů, škol a získat také pravomoc sledovat mobilní telefon jakéhokoli občana v případě, že někdo vyhodnotí, že je údajný uživatel nakažený. Pokaždé když vzniká jakýkoli nový úřad s téměř neomezenými pravomocemi, my, kteří jsme vyrůstali v době totalitní, máme vždycky oči otevřené a uši nastražené. Protože to se děje právě teď. Ministr zdravotnictví Blatný tvrdí, že je to něco, po čem my všichni voláme. Tak o tom já tedy bych ráda velice pochybovala, protože já zajisté ne.

Nouzový stav je výjimečná záležitost, která je jasně definována zákonem. Vláda jej navrhuje, poslanci schvalují nebo odmítají, ale je to vždy rozhodnutí lidmi volených zástupců. Zavedení takového úřadu by znamenalo, že už by do toho nikdo nemohl mluvit. A to jsme tady už jednou měli.

Ráda bych se vás zeptala, a požaduji jednoznačnou odpověď: Opravdu chcete zavádět speciální úřad na šmírování lidí a omezování lidských svobod? Opravdu chcete svěřit a koncentrovat takovou moc do rukou někoho, kdo nikým nebyl volen? Opravdu chcete, aby se v České republice přistupovalo k takovým naprosto totalitním praktikám? Prosím o jasnou a jednoznačnou odpověď. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Paní poslankyně, určitě nechceme. Nechceme a nepodpoříme žádný zákon, který by omezoval osobní svobody jednotlivce nebo umožňoval sledování našich spoluobčanů. Je to jednoznačné pochybení Ministerstva zdravotnictví. Pan ministr je tam nový, samozřejmě řeší covid, neměli to vůbec dávat ven. My jsme to odmítli na vládě, vrátili, a samozřejmě je to zákon, který bude tady diskutován. A vy všichni ho budete tady tvořit a měnit. My jsme menšinová vláda. Takže to, co říkáte, určitě nechceme, odmítáme! Proto to vláda ani neprojednala a proto jsme i nabízeli, že když to už bude mít nějakou formu po tom připomínkovém řízení, že vám to dáme k dispozici. Ale pan Výborný to nechce. Ale když budete mít zájem, tak samozřejmě vám to dáme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně bude reagovat. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Já bych ještě s dovolením na to zareagovala, protože pan ministr zdravotnictví Blatný to včera u kulatého stolu obhajoval. Tak asi to nemáte nějak vyladěné, ty noty. Mně opravdu tady tyto věci hodně vadí. Takže asi byste si měl s panem ministrem promluvit, ať neobhajuje něco, co vy jako premiér neobhajujete a nechcete. To jsem chtěla říct za prvé.

A za druhé, vy jste sice řekl, že vláda to odmítla, ale že se budeme moci s tím zákonem seznámit. To pravdu na tom ministerstvu je někdo tak chorý, že už se tady předkládají zákony, které by měly omezovat naše svobody? Mně tohle přijde už opravdu absurdní. A můžu vám říct, že to je situace, kdy už to je opravdu na vykopnutí míče. Protože jestli už žijeme v dimenzi, že někdo přemýšlí totalitně, tak pak nevím. To jsem jenom chtěla doplnit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Čas. A pan premiér bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já znovu opakuji, že to byla chyba. Nikdo nepřemýšlí totalitně, ale chtěl zkrátka mít nějakou kompetenci z hlediska trasování a ochrany zdraví lidí. Takže já znovu opakuji, že to není, vláda to neprojednávala. Musí to být v připomínkovém řízení. A samozřejmě takové úvahy jsou nepřijatelné. A my jsme tady měli hygieny, nikdo to vůbec neřešil, všechno se to zprivatizovalo, tam byly laboratoře, nikdo se o ně nezajímal a byly v nějakém stavu, který my jsme museli teď za pár měsíců dát do pořádku. Systém chytré karantény. Takže určitě nikdo takhle to nemyslel. A je to pochybení, které jsem tady přiznal, je to chyba ministra zdravotnictví. A je to i poučení pro pana ministra, který určitě tohle nepodporuje. Rozhodně ne. A nikdo z vlády to nepodporuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Tím jsme téměř vyčerpali čas určený k interpelacím na premiéra. Další interpelaci by již nebyl čas přednést, takže se přesuneme dál, tedy k interpelacím na členy vlády, které zde vítám. Oba pány ministry.

A nyní vyzývám paní poslankyni Terezu Hyťhovou, kterou jsem tady před chvílí viděl - je tu, ano -, aby přednesla ústní interpelaci na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na ústní interpelace. Tato interpelace se bude týkat dotačního programu COVID - Bazény. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážený pane ministře Havlíčku, všichni víme, že se nacházíme ve velmi těžké covidové době, kdy pomoc státu potřebují mnohé oblasti, naši živnostníci atd. Problém tedy vzniká ve všech oblastech. Já jsem si přečetla zprávu ze dne 26. 11. 2020 a dovolím si citovat z Novinek.cz. Jedná se o situaci bazénů, akvaparků, zkrátka plaveckých areálů, které bohužel do dnešního dne nedosáhly na žádnou kompenzaci, a tudíž nemají od státu žádnou finanční podporu.

Jenom pro upřesnění fakta. Bazény a akvaparky v tomto roce byly celkem 118 dní zavřené. Ve třetím stupni podle té tabulky by mohla být u vnitřních akcí a krytých bazénů kapacita 10 osob, tedy může tam být pouze 10 osob, v druhém stupni je to 50 osob a v prvním stupni je to 100 osob. U větších areálů toto nařízení - to si myslím, že se shodneme všichni, mluvím o těch velkých akvaparcích, kde je mnoho lidí - nedává toto smysl, a tudíž se ani těm akvaparkům nevyplatí otevřít.

Moje otázka zní, jestli vláda plánuje nějaký kompenzační bonus, nějaký program přímo pro tyhle bazény, protože Česká unie cestovního ruchu již toto navrhla. Navrhla dotační program COVID - Bazény, který by právě mohl využívat tak, aby ty bazény nemusely zavřít, aby zkrátka nezkrachovaly a aby měly nějakou podporu, protože se může stát, že některé bazény toto zkrátka z finančního hlediska nezvládnou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času. Poprosím o větší klid v sále. Vítám příchozí ministry, a pane ministře, máte slovo k odpovědi.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den všem ještě jednou. Děkuji za dotaz. Já bych jenom upřesnil některé náležitosti z toho, co jste představila. Za prvé, co se týká všeobecné podpory, tak ta podpora pro podnikatele, živnostníky, eseróčka a řekněme prostě většinu podnikatelského sektoru není špatná. V tuhle chvíli už je na úrovni přes 200 miliard korun. Celá ekonomika, z níž drtivou část činí podnikatelé, je na úrovni 250 miliard korun. A samozřejmě jsou programy, které jsou plošného charakteru, ať už je to kompenzace mezd, nebo třeba nájemné, a pak jsou velmi specifické programy, které jdou do jednotlivých oblastí, sektorů, které jsou opravdu velmi citelně zasaženy, ať už je to část kultury, nebo jsou to třeba dopravci apod. Jenom živnostníkům jsme již vyplatili 60 miliard korun, což činí skoro 100 tisíc na jednoho živnostníka, plus samozřejmě ošetřovné, plus nájemné, plus případně zaměstnanci atd.

Co se týká bazénů, tak jenom ještě upřesňuji to, že v té třetí skupině, v té úrovni tři už to není deset lidí, ale je to jeden na patnáct metrů čtverečních, takže tam do značné míry už mohou dneska bez problému fungovat. Možná to není úplně ideálně ještě, jak by si představovali, ale ty větší akvaparky už skutečně dneska mohou jet, a je to třeba i pro několik set lidí, což třeba zase trochu nelibě nese kultura, která tvrdí, a do značné míry i oprávněně třeba, že jsou upřednostněny právě bazény před některými akcemi kulturního charakteru.

Co se týká těch programů, tak byla možnost čerpat program Nájemné pro bazény. To znamená, pokud někdo byl v nájmu, tak si mohl vykompenzovat po dobu zavření 100 % nájmu. My jsme to dali na tři měsíce, 50 %, ale protože zavřeno bylo 1,5 měsíce, tak to vychází 100 % na tu dobu, a mohl čerpat 100 % kompenzace mezd na všechny zaměstnance, plus komplet všechny odvody, které jsou. Jinými slovy vlastně jsou na té úrovni většiny podnikatelů, kteří měli zavřeno, a nejsou v té skupině nějaké další specifické podpory. My jsme tu specifickou podporu opravdu dávali už jenom těm skupinám, kde jsme viděli, že neměly možnost dosáhnout na podporu jinou. Řeknu typický příklad třeba COVID - Bus, což byla podpora specificky pro dálkové, nebo řekněme autobusové dopravce, kteří jezdí pro školy, školky, zájezdovou přepravu atd., a pro ně jakákoliv podpora ve smyslu nájmu nedávala vůbec žádný smysl, protože oni mají akorát autobusy na leasingy, a svým způsobem ani podpora na zaměstnance nedávala smysl, protože nemají ty zaměstnance. To jsou třeba malé firmy, firmičky, kde mají dva tři lidi. To znamená, pro ně jsme vytvořili právě tuto specifickou podporu, která svým způsobem jim vykompenzovala to, co by oni nikde jinde nezískali. Zatímco třeba ty bazény, jakkoliv netvrdím, že ta situace je pro ně ideální, jako pro většinu podnikatelů také není, uvědomujeme si to, tak přece jenom to nájemné a ty zaměstnance využít mohly.

Současně ještě si uvědomme i to, že řada veřejných bazénů a koupališť je ve vlastnictví krajů a ve vlastnictví obcí, a dovedu si představit, že by měly kraje a obce k tomu přistoupit zodpovědně a mohly by je rovněž podpořit. Nemůže se čekat jenom ve všem na stát, protože jestliže to ta obec zřídila, nebo kraj, tak předpokládám, že by se tam i mohly najít některé zdroje na to, aby tyto organizace podpořily. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Já děkuji panu ministrovi. Jak tady hájil podporu pro živnostníky, s tím naprosto souhlasím. Nechci vůbec tvrdit, ani bych si to nedovolila, že stát pro živnostníky obecně nic nedělá, to rozhodně není pravda, ale jenom jsem chtěla říct, jestli pan ministr ví, kolik například u akvaparků mají denní náklady. Je to cca 600 tisíc korun. A vlastně kvůli vládním restrikcím, kvůli koronaviru atd. musely české bazény také vypustit minimálně 400 tisíc kubických metrů vody.

A jak jste říkal, že vlastně mohli čerpat, to máte naprostou pravdu. Ano, mohli čerpat, využít program na podporu zaměstnanosti Antivirus nebo požádat o příspěvek na komerční nájem. V tom se určitě shodneme. Ale i přesto si myslím, že ta podpora je zkrátka minimální, a i přes restrikce, které jste říkal, i kdyby to byl jeden člověk na patnáct metrů, tak se domnívám, že opravdu ten provoz bude značně, velmi omezen (upozornění na čas) a je to pro ty akvaparky i plavecké bazény tristní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano, já s vámi souhlasím. Řekla jste to v zásadě přesně i s ohledem na tu podporu, kterou dáváme. Není k tomu co dodat. Uznávám jednu věc. Nejsme schopni stoprocentně saturovat prostě všechny segmenty, které jsou. Pro někoho je to o něco více spravedlivé, méně. Souhlasím s vámi v jedné věci, to máte pravdu, že ty náklady na vypuštění vody atd. tam jsou a je to prostě trošku specifičtější režim než ostatní. Ale opravdu máme další podnikatelské segmenty typu třeba kin, typu veletrhů, samozřejmě cestovní ruch atd., které skutečně v dané chvíli nemají možnost čerpat neříkám nic, ale jsou na tom ještě o něco hůře. Takže snažíme se to balancovat a dělat maximálně spravedlivě. A věřím, že teď pro ty bazény už nastává situace lepší, protože mají možnost zahájit provoz, a ten jeden člověk na patnáct metrů si myslím, že je pro ně docela akceptovatelný a dělatelný v tuhle chvíli. Ale jinak samozřejmě souhlasím, ideální to úplně není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude pan poslanec Janda interpelovat pana ministra Petříčka ve věci postoje České republiky k uzavírání zimních středisek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vaše kolegyně z vaší strany si mě dobírala z toho, že sníh najdu všude a proč se ptám na to ministra zahraničí, ale hned pochopíte, protože podobnou otázku jsem položil jak panu premiérovi, tak se budu ptát i pana ministra Havlíčka a pana ministra Blatného, jestli na mě dojde řada.

Koronavirová krize zasáhla specifický segment cestovního ruku a sportu, jimiž jsou s ohledem na přicházející zimní sezónu lyžařská a horská střediska. Jejich otevření a fungování je naprosto zásadním způsobem ovlivněno rozhodnutím vlády o uzavření do 12. prosince. Já jen zdůrazním, že se jedná o 45 tisíc pracovních míst a ztráty až ve výši 20 miliard korun. Provozovatelé, ale stejně tak i návštěvníci lyžařských a zimních středisek se oprávněně ptají, co s nimi bude. Zmatek do odpovědi na tuto naprosto klíčovou otázku navíc vnášejí jednotlivé země EU a představitelé jejich zemí, jako je například Itálie a Německo. Kancléřka Angela Merkel dokonce avizovala úplné uzavření do 10. ledna a zcela vážně se mluví o celoevropském společném postupu nejen u uzavření středisek, ale také celých hranic.

Postoj české vlády na rozdíl třeba od Rakouska jsem však k dnešku nezaznamenal, a proto se vás ptám: Jedná vláda se zeměmi EU ve věci jednotného zákazu provozu zimních středisek v celé Evropě? Připravuje se vláda na toto jednání a činí nějaké kroky v komunikaci s ostatními zeměmi? A zejména, jaký je a jaký bude postoj České republiky k těmto společným restrikcím?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a pan ministr bude odpovídat. Prosím.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, regulace nebo otázka provozu lyžařských středisek je primárně v gesci Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva průmyslu a obchodu v návaznosti na platné ochranné opatření, nicméně Ministerstvo zahraničních věcí sleduje situaci a diskuzi v rámci EU, kde ale zatím bohužel nedošlo k žádné dohodě a sladění přístupů jednotlivých členských států k této problematice. Většina členských států k problematice přistupuje s ohledem na aktuální domácí epidemiologickou situaci v daném státu. Jak jsem zmínil, většina zemí vychází z té epidemiologické situace a v tuto chvíli také většina relevantních příslušných unijních zemí zvolila restriktivnější přístup do konce roku s výhledem možného rozvolňování v průběhu ledna, ať už v případě samotného provozu, tak také pravidel, která se vztahují k cestování.

Mohu uvést právě zmiňovaný příklad Rakouska, které včera rozhodlo, že odkládá otevření lyžařských středisek, sjezdovek až na 24. prosince 2020, ačkoliv původně bylo plánováno otevření již od 7. prosince. Zároveň také prodlužuje dobu restriktivnějších opatření pro cestování v období od 7. do 10. ledna, mohu doplnit, velmi pravděpodobně nebudou otevřeny ani hotely, tudíž ta možnost využít služeb lyžařských středisek v Rakousku je primárně pro místní klientelu.

Ministerstvo zahraničních věcí za tímto účelem pravidelně komunikuje zejména se sousedními státy. Téma bylo již řešeno i na úrovni vlády, i s panem ministrem Blatným o tom komunikujeme. Náš postup vycházel z toho, že se chceme právě zkoordinovat přednostně se sousedními zeměmi, aby ty podmínky byly srovnatelné, a aby také, dovolím si říci, nedocházelo k nějakému masivnějšímu přesunu klientů lyžařských středisek mezi členskými státy. Dovolím si připomenout, v letošním roce v únoru epidemiologická situace v Evropě se začala zhoršovat v severní Itálii a do značné míry k tomu přispěla i lyžařská turistika.

Děkuji moc za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Já chci jenom panu ministrovi poděkovat, že oproti panu premiérovi zase mi dal jasnou odpověď. Tak já mu za to děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dobře. Přesuneme se k další interpelaci, kde pan poslanec Kolářík bude interpelovat paní ministryni a místopředsedkyni vlády Schillerovou ve věci kompenzačního bonusu OSVČ v insolvenci. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně Schillerová, mám na vás celkem jasnou a stručnou otázku, která se týká kompenzačního bonusu pro OSVČ, který vyplácíte. Jde mi o to, že tam je velký rozdíl, a obrací se na mě spousta lidí, mezi lidmi, kteří jsou v exekuci a kteří jsou v insolvenci. Ti, kteří jsou v exekuci, tak nárok na kompenzační bonus mají, a ti, kteří jsou v insolvenci, ho nemají.

Tak jsem se chtěl zeptat, jaký je ten důvod toho, proč je tam takový rozdíl. Protože samozřejmě i ti lidé v insolvenci, kterým stát zavřel provozovny, a oni teď nemůžou plnit svoje dohody s insolvenčním soudem a s insolvenčním správcem a celý ten proces oddlužení mají v ohrožení, může se jim stát, že se vrátí zpátky. Tak se chci zeptat, jestli to byl záměr a jestli tam je nějaký důvod, proč to tak je, nebo jestli to bylo jenom opomenutí a jestli plánujete to nějak napravit a doplnit i o ty lidi, kteří jsou v insolvenci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za nevyužití času. Paní ministryně bude reagovat.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, já dostávám velmi mnoho dotazů, bez vaší interpelace, ale samozřejmě ráda odpovím, denně.

Toto pravidlo je výslovně uvedeno v zákoně, to máte pravdu, v tom zákoně o kompenzační bonusu, Poslanecká sněmovna ho schválila, prošel tedy legislativním procesem a nemůže z právní praxe vůbec odchýlit od této legislativní úpravy. To si asi vysvětlovat nemusíme.

Kompenzační bonus představuje jednu z forem takzvané veřejné podpory. Ačkoliv se jedná o daňový bonus, který je v celé řadě otázek specifický, už jsme si tady řekli mockrát, tak právě charakter veřejné podpory je u něj společný například s dotacemi, a také kompenzační bonus se proto musí řídit obecnými pravidly, která pro čerpání veřejné podpory stanoví zejména evropské právní předpisy. Veřejná podpora představuje svého druhu zvýhodnění některých subjektů na trhu před jinými, a proto je souladná s pravidly vnitřního trhu Evropské unie pouze při dodržení stanovených podmínek. V souvislosti s různými podporami, které jsou napříč evropskými státy poskytovány v reakci na současnou pandemii, byl Evropskou komisí 19. března 2020 přijat takzvaný dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19. Ten stanoví některé benevolentnější podmínky pro poskytování veřejné podpory v nynější situaci. Pokud budou tyto podmínky dodrženy, bude taková podpora rovněž považována za tu, která je v souladu s pravidly vnitřního trhu Evropské unie.

Jednou z těchto podmínek, a už se dostávám k tomu, co vám chci říct, je právě skutečnost, že příjemce podpory není v úpadku. K naplnění požadavků uvedeného dočasného rámce proto musí být toto pravidlo stanoveno i pro příjemce kompenzačního bonusu. A podmínka absence úpadku je zcela standardní podmínkou všech dotačních programů, které jsou stejně jako kompenzační bonus veřejnou podporou. To platí nejen obecně, ale rovněž v případě aktuálních dotačních programů reagujících na současnou epidemii. Podobná podmínka je například u programu COVID - Nájemné, COVID - Kultura, COVID - Ubytování, ošetřovné pro OSVČ, a v některých případech je to dokonce nastaveno přísněji, to není u kompenzačního bonusu, že nesmí být ani v exekuci. K tomu my jsme tady nepřistoupili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude reagovat doplňujícím dotazem. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Já jsem rád, že to nebylo opomenutí, ale že to má tyto důvody, které jste tady všechny zmínila. Ale chtěl bych navázat, jestli tedy můžeme vymyslet nebo udělat něco pro ty lidi, kteří v té insolvenci jsou a nemají ten nárok, protože oni s tím počítali. A já tuším, že na jaře tam ta výjimka nebyla a oni na jaře mohli čerpat ten kompenzační bonus. A byli teď na podzim překvapeni, že vlastně nemůžou. Takže jestli třeba ministerstvo může přijít s nějakým řešením, které by splňovalo všechny zákonné rámce a i požadavky Evropské unie, abychom i těmto lidem - protože ti lidé se snaží se svým životem něco udělat, snaží se vrátit do ekonomiky, pracují, domluvili se s insolvenčním správcem, jsou pod dohledem, otevřeli si malý obchůdek, a teď vlastně díky koronaviru ho mají zavřený z nařízení státu a nemůžou plnit své závazky, které mají vůči insolvenčnímu správci a vůči insolvenčnímu soudu. A vlastně celý ten proces jejich návratu do ekonomiky je v ohrožení. Tak jestli bychom nemohli třeba spolu vymyslet něco, co by jim pomohlo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Z pohledu podpory, pane poslanče, asi nic nevymyslíme, protože je to takto ve všech programech. Já si to uvědomuji. Za prvé chci připomenout, máme tady robustní sociální systém, ten nenechá nikoho na holičkách. Pokud se ten člověk dostane do těchto problémů, a myslím si, že i tady na půdě - nejsem teď úplně v detailu, protože to není moje gesce - ale na půdě Poslanecké sněmovny debatujete i určitou problematiku insolvencí, oddlužení a tak dále. Čili toto je asi ta nejlepší cesta, jak zmírnit tyto dopady, odkázat na sociální systém. Ale z pohledu podpory, přímé podpory, teď, v tuto chvíli, nic nevymyslíme. A bylo to tak samozřejmě i na jaře, protože Evropská komise, pokud by ta podmínka tam nebyla, tak vůbec by tu zákonnou úpravu ani nenotifikovala. My jsme museli kompenzační bonus nechat notifikovat Evropskou komisí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A posuneme se dál. Poslanec Jurečka bude interpelovat pana ministra Blatného ve věci přednostní zdravotní péče pro členy prémiového klubu Mafra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře. Obracím se na vás s interpelací, co jako ministr zdravotnictví říkáte na to, co se objevilo tento týden na serveru idnes.cz, kdy tento server na svém webu uváděl, že si předplatitelé, kteří budou členy takzvaného prémiového klubu, mohou zajistit přednostní objednání na magnetickou rezonanci, onkogynekologickou prevenci či ortopedické operace velkých kloubů, například kyčlí nebo kolen. Dokonce je tam uváděno, že čtenáři asi vědí, že se na některé tyto zákroky čeká několik měsíců, i déle než rok. To tam bylo všechno uvedené. A nabízí těmto svým prémiovým členům, že to zajistí rychleji, a zároveň také tam bylo specifikováno, že u některých zákroků jde o operace hrazené ze zdravotního pojištění, tam bylo uvedeno.

Zajímalo by mě, co vy jako ministr zdravotnictví na tento postup říkáte. Protože z právně dostupných informací, které jsem si zjišťoval, mám pocit, že je to nelegální, že je to v rozporu se zákony. Z mého pohledu je to nemravné, neetické, a mně nepřijde normální, aby tady holding Agrofert, který je napojen na rodinu premiéra Andreje Babiše, takovýmto způsobem svým čtenářům říkal: pokud nám tady budete nějakým způsobem věrnější, tak my vám nabízíme takovéto přednostní zařazení oproti jiným pacientům. Myslím si, že zdravotní a lékařská dostupná služba má být pro všechny bez rozdílu a na základě stavu, který posoudí lékař, kdo to potřebuje dříve či později.

A ještě mám jednu prosbu, kdybyste se mohl postavit za studenty medicíny, kteří mají uloženu pracovní povinnost, aby ta náhrada, která jim je poskytována podle zákona krizového, nebyla zdaňována ani z ní nebylo odváděno zdravotní pojištění, protože také to vypadá, že to je v rozporu. A to tady říkám proto, že asi nedostanu tu čest v této věci interpelovat paní ministryni.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas. Děkuji za přesné dodržení času a za ty otázky a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Dobrý den, dobré odpoledne, vážený pane poslanče, pane předsedající. Ty informace, o kterých mluvíte, asi tedy čerpáme z velice podobných zdrojů. Já je tady také vím jenom z médií, nevím o konkrétních podmínkách toho programu ani o nějakých konkrétních dalších zkušenostech. Nicméně je pravda, že zákon o veřejném zdravotním pojištění zakazuje poskytovatelům zdravotních služeb přímo od pojištěnce přijímat nějaké dodatečné finanční plnění za zdravotní služby, které jsou hrazené, což není tedy tento případ, protože tam jsem to pochopil tak, že to není přímo spojeno s nějakou platbou. Nicméně podle dostupných informací je většina takto nabízených zdravotních služeb hrazených z toho zdravotního pojištění upřednostňována. Mluvil jste například o těch ortopedických operacích a podobně. Pokud by opravdu docházelo k takovému přednostnímu ošetření, byť za nějakou zprostředkovanou úhradu, výhodu nebo nějak jinak, tak potom ten, kdo poskytuje tyto služby a kdo vlastně má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, by opravdu mohl jednat v rozporu se smlouvou o poskytování úhrady zdravotního pojištění. Jinými slovy, kdyby někdo chtěl nějakým způsobem upřednostňovat nebo upravovat služby poskytované v rámci zdravotního pojištění různě různým lidem, potom by to bylo opravdu porušení té smlouvy. Tato smlouva totiž mimo jiné stanoví, že poskytovatel zdravotních služeb nesmí zhoršovat dostupnost zdravotní péče hrazené pojišťovnou přednostním poskytováním péče hrazené jiným způsobem. Tak zní ta dikce.

Nicméně jestliže by to takhle bylo, jinými slovy, kdyby někdo, kdo má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, část svých klientů na základě nějakého benefitu upřednostňoval před někým jiným, potom tu sankci vyplývající ze smlouvy může uložit ta zdravotní pojišťovna, které se to týká, jejíž smlouvu porušil. Tady možnosti Ministerstva zdravotnictví k takovému postupu nejsou. Nejsou na to žádné zákonné ani smluvní nástroje. Na to jenom upozorňuji.

Jestli v tomto případě ale dochází ke zhoršení dostupnosti pro jiné pacienty, nebo nedochází, to já teď neumím posoudit, a je to tedy na posouzení té zdravotní pojišťovny. Podle informací, které mám k dispozici, a zase, opět, spíše z těch médií než z jakéhokoliv jinak solidního prostoru, tak navíc ta nabídka snad byla změněna jenom na garanci lhůty, kdy bude provedena. To znamená, myslím, že poslední informace byla, že operace bude provedena do 60 dnů.

Takže když to mám shrnout, v případě, že by někdo opravdu upřednostňoval službu poskytovanou zdravotním pojištěním u jednoho občana nebo jednoho pojištěnce před druhým, případně v souvislosti s nějakým členstvím, úplatou a tak podobně, potom by to bylo, mohlo by to být porušení té smlouvy a sankci by měla vyvodit pojišťovna. V případě, že tomu tak není, potom ani pojišťovna, ani Ministerstvo zdravotnictví nemá možnost nějakou sankci uplatnit. Snad jsem tím odpověděl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane ministře. Z toho, co jste řekl, tak mi vychází na základě toho, co bylo sděleno, byť i po té úpravě, tak pokud se tady bavíme například o kyčelních kloubech, kolenních náhradách a podobně, tak je evidentní, že tady ty čekací lhůty jsou delší než 60 dnů, takže pořád i po té úpravě, že tam je slíbeno jenom to omezení na těch 60 dnů, z mého pohledu je to v rozporu s tím, co jste předtím uvedl. Tak jestli tedy dáte aspoň nějaký podnět vůči zdravotním pojišťovnám, aby to případně prošetřily, z pozice ministra. Byť vy jako ministr, jsem pochopil, že nemáte žádný konkrétní nástroj v této záležitosti, ale myslím si, že podnět můžete dát, případně jestli o tom budete mluvit s vaším premiérem, protože to nepřímo spadá do holdingu, který jeho rodina vlastní. Mně přijde logické, kdyby to byl kolega, se kterým bych seděl v jednom týmu, že bych se s ním asi o tom chtěl pobavit, protože fakt mi to přijde nejenom nezákonné, ale hlavně jako neetické. Prostě říkat někomu když tady budeš v našem prémiovém klubu, tak my ti zařídíme prémiovou službu ve zdravotnictví, tak to mi přijde těžce nefér.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude reagovat na doplňující dotaz? Bude, prosím. Máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, to, co já mohu udělat, je, že mohu dát podnět k přezkoumání zdravotním pojišťovnám, VZP a svazovým pojišťovnám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dalším v pořadí, kdo položí interpelaci, je paní poslankyně Richterová, která bude interpelovat pana ministra Jana Blatného ve věci centrálního řízení hygien. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se ráda bavila o tom, čeho chce ta novela zákona, nebo ta změna dosáhnout, o tom cíli, protože prostě potřebujeme zachovat akceschopnost hygienických stanic na té lokální úrovni při ohniscích, která se lokálně vyskytnou, a zároveň podle soudu lidí, s kterými konzultuji, potřebujeme zejména zjistit, jaké pravomoci už teď mělo Ministerstvo zdravotnictví ve vztahu k řízení těch krajských hygienických stanic, a třeba je tak plně nevyužilo.

Co se týče tedy toho cíle týkajícího se zajištění hladké koordinace napříč republikou v situaci pandemie, tak mě zajímá, jestli například nejenom byl vyhodnocen pandemický plán a to, jak měl být aktualizován, ale také koncepce hygienické služby a primární prevence v ochraně veřejného zdraví. To je koncepce, která byla dříve vyhodnocována na půdě parlamentních a senátních výborů, a v posledních letech, pokud vím, to plnění nikdo nehlídal a neřídil. Jsou to veřejně dostupné dokumenty, z těch vycházím. Stejně tak je už dneska řešeno i vlastně v zákoně o ochraně veřejného zdraví - a teď bych ráda trochu ocitovala - že vlastně Ministerstvo zdravotnictví řídí a kontroluje krajské hygienické stanice a koordinuje tu spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví, může nařizovat Ministerstvo zdravotnictví ta mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a při mimořádných událostech zase má pravomoci, když mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů.

Pak jsem konzultovala samozřejmě i věci související se státní službou, a tam opět má ministerstvo velké pravomoci, protože má státního tajemníka a ten řídí činnosti související se zajišťováním těch organizačních věcí. (Předsedající: Čas.)

Takže to všechno mi dává otázku, co tedy se mohlo udělat lépe.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď a poprosím poslance v sále, jestli by přestali diskutovat mezi sebou, tím, jak je nás tady málo, tak je všechno slyšet. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, milá paní poslankyně, páni poslanci, ono část těch bodů už pravděpodobně zmínil pan předseda vlády ve své odpovědi paní Zuzaně Majerové Zahradníkové, nicméně já zopakuji ty podstatné body.

Faktem je, a to je potřeba vědět, že v současné době vlastně se jedná stran hygienické služby, tak jak byla upravena při těch posledních změnách před jistou dobou, se jedná o 14 relativně samostatně fungujících krajských hygienických stanic, jiným způsobem 14 relativně samostatných celků. Já tím nijak nezlehčuji jejich odpovědnou práci a to, že jsou v současné době přetíženi a že se všichni snaží pracovat skvěle. Nicméně v období boje s epidemií se to ukázalo jako situace, která není dostatečně efektivní, a v podstatě jejich koordinace prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví je značně obtížná.

Vy jste zmínila ty dvě cesty, které v současné době existují, a ony sami o sobě to popisují. Protože tu hygienickou stanici jako úřad pod služebním zákonem řídí státní tajemník, nicméně odborně ji pouze metodicky vede hlavní hygienik. To znamená, nějaká exekutivní pravomoc toho - a navíc hygienik a státní tajemník jsou lidé, kteří si navzájem nejsou podřízení, a nedá se ani zajistit to, že by byla zajištěna úplně nějaká kohezní nebo konkrétní funkční a dostatečně zajištěná, nebo dostatečně jistá možnost, jak toto celé řídit. Krajské hygienické stanice jsou vlastně v současné době samostatnými správními úřady a je potřeba říct, že konečné rozhodnutí, konečné rozhodnutí plně závisí na konkrétním řediteli krajské hygienické stanice.

V mnoha aspektech dochází potom k rozdílům, nebo chcete-li k nejednotnosti ve výkonu státní správy. My to vidíme i nyní, kdy často potom dochází k interakci mezi vedením kraje a vedením té hygienické stanice. Věřím, že vždycky v dobré víře, ale výsledkem je to, že postupy v jednotlivých oblastech se opravdu mohou lišit a v podstatě není zajištěna možnost centrálního řízení celého toho státu, celé té služby. Za normálních okolností to asi není tak moc potřeba, v současné situaci to vidím jako něco, co nás potenciálně ohrožuje.

Dochází mimo jiné k rozdílnému výkladu třeba i povinností vyplývajících z právních předpisů, k odlišnému způsobu správního trestání nebo nařizování atd. Ministerstvo zdravotnictví si je těchto rozdílů vědomo. V případě zvládání té epidemie se ani po několika měsících efektivně nedaří uvést postupy na jednotnou úroveň, to znovu říkám, že to tak prostě je. A v podstatě to, že se nějakým způsobem nakonec podařilo jednotně řídit celý ten systém alespoň dostatečně efektivně, je dáno spoustou struktur, které byly vybudovány paralelně. To není kritika na hygienické stanice. To je jenom popis stávajícího stavu. Samozřejmě bez těch hygienických stanic by to fungovat nemohlo, ale nemáme používání jednotných IT nástrojů, nemáme jednotná schémata postupu v krizových situacích, nemáme možnost efektivního řízení a koordinace všech těch hygienických stanic. A z těchto důvodů, a jenom z těchto důvodů, ten návrh počítá s vytvořením ústředního orgánu.

Ten ústřední orgán potom bude mít pravomoc řídit ta vedení jednotlivých hygienických stanic opravdu direktivně. Bude to prostě vztah mezi nadřízeným a podřízeným, což opět nemyslím nijak jako zle, ale je to jenom popis té události, která je nezbytně nutná v tom krizovém stavu. A myslím si, že tedy nejenom v krizovém stavu. Nový úřad s jediným ústředním ředitelem potom zajistí jednotnost v řízení a postupu v rámci sféry hygienické služby.

A znovu ještě jenom zdůrazňuji, a říkal jsem to už několikrát, že není cílem třeba kohokoliv propustit nebo provést nějaké zásadní restrukturalizace v těch pracovních místech, ale zajistit, aby bylo umožněno centrální řízení celého toho systému napříč republikou. Vnitřní struktura rozložení těch územních pracovišť, jejich obsazení, systematizace bude právě odpovědností toho ředitele, a vedle státní hygienické služby potom svoji dozorovou pravomoc bude mít samozřejmě hlavní hygienik, který bude podřízený ministru zdravotnictví.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji panu ministrovi za dodržení času. A zeptám se paní poslankyně, jestli má zájem o položení doplňující otázky. Vidím, že tomu tak je. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji panu ministrovi za první část odpovědi. Ale nezazněly tam ty klíčové věci. Jestli proběhlo vyhodnocení toho dosavadního řízení hygien. Jestli opravdu byly využity všechny ty nástroje, co máte. Protože z toho, co já vím, tak na mě tam spíš působí, že nyní bylo zakázáno těm krajským hygienikům vlastně komunikovat s médii, věci jakkoli veřejně kritizovat, prostě byli umlčeni ve své odbornosti. A nyní my bychom měli mít analýzu, jakým způsobem se to zlepší a proč. Měli bychom mít analýzu vlastně toho, jak to, že nebyl vyhodnocován ten plán, ta koncepce hygienické služby, pandemický plán. Jak to, že ta odbornost selhala na úrovni centrálního řízení. Jak má zabránit ta centralizace, že se to stane opět. A jak to, že ty pravomoci dneska nestačí, když přitom příkazy státního tajemníka jsou koordinované s hlavní hygieničkou. Jsou oba pod vámi? Jsou oba pod vámi jako panem ministrem? A je pak otázka, jestli nám nechybí nějaký audit, vyhodnocení toho, jak probíhala ta příprava vlastně (upozornění na čas) a první vlna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr chce odpovědět. Máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Jen velmi krátce. Já si nemyslím, že se jednalo o nějaké umlčování. Jenom upozorňuji, co by se stalo, kdyby každý z krajů přistupoval k řízení epidemie jinak, a to by se v reálu mohlo stát, byly takové náznaky. To bych považoval za velké nebezpečí, které by se nám všem mnohokrát vymstilo.

Pandemický plán, který má Česká republika, je nastaven zatím pouze na jiné onemocnění, proto byl používán tzv. typový plán, ale do detailu tady nebudu zabíhat. Souhlasím s vámi, že toto je oblast, která si zaslouží další diskuzi a další detailní ošetření. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Další vystoupí s interpelací pan poslanec Petr Třešňák, rovněž na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Vážený pane ministře, téma připravenosti na očkování proti COVID-19 jsem již jednou otevíral na výboru zdravotnictví, kde jste mi odpovídal na otázky spojené převážně s distribucí vakcín a obecně postupem v aktualizaci strategie očkování. Nicméně mi dovolte toto téma znovu otevřít i v souvislosti s tím, jak například svoji připravenost veřejně prezentuje sousední Německo. Protože ministr zdravotnictví Spolkové republiky Německo vyzval tento týden jednotlivé spolkové země, aby dokončily výstavbu očkovacích center už k 15. prosinci. Německo je připraveno očkovat od poloviny prosince, což znamená, že první občané Spolkové republiky budou proočkováni v polovině ledna. V této souvislosti například Berlín připravuje šest očkovacích center, např. bývalé letiště Tegel a Tempelhof, velodrom v Prenzlauer Berg nebo zimní stadion Eriky Hessové. Pak daleko pokročilo i Bavorsko. Dle prohlášení ministryně zdravotnictví Svobodného státu Bavorsko má nyní Bavorsko (od) 2 500 lékařů závazně přislíbenou podporu při očkování.

V této souvislosti se vás tedy ptám, dle jakého vakcinačního plánu hodlá postupovat Česká republika. Zde upozorňuji, že i kdybychom byli mnohem méně ambiciózní než Německo a naším plánem bylo naočkovat 60 % obyvatel v následujícím půlroce, každého dvěma dávkami, je třeba naočkovat poměrně půl milionu lidí každý týden. Vzhledem k tomu, že program bude nějakou dobu nabíhat, účinnost vakcíny navíc není sto procent a každý den nepřijde stejný počet lidí, je třeba vytvořit kapacity pro očkování přibližně 750 tisíc lidí týdně.

Proto se ptám, kde a jak chcete vytvořit tyto očkovací kapacity, případně kde budou stát vakcinační centra a kdy budou otevřena, případně, kolik máte nasmlouváno lékařů, kteří budou v těchto centrech pracovat. A v případě, že není žádné konkrétní řešení, které jsem zde zmiňoval, poprosím tedy o vysvětlení. (Upozornění na čas.) Dopovím větu. Jak chcete při očkování tři čtvrtě milionu lidí týdně v ordinacích praktických lékařů postupovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Snažme se dodržovat čas určený na položení otázky. A poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, obecně, tak jak jsem říkal už opakovaně, vakcinační strategie, ta základní, bude předložena vládě v pondělí příštího týdne a následně musí být předložena ta vlastní prováděcí vyhláška, na které se nyní pracuje.

To, co bude základem těch očkovacích center, je, tak jako je tomu i při tom testování, páteřní síť nemocnic a ordinace praktických lékařů. S obojími jsme už hovořili. Já teď nechci mluvit o dalších detailech, které nejsou dopracovány, a také, abych nevyvolával přílišné vášně, protože v současné době tu stejnou síť používáme na plánované testování, takže si musíme uvědomit, že je veliká zátěž těchto lidí. Všechno bude připraveno takovým způsobem, abychom paralelně nezatěžovali dvěma rozdílnými věcmi. Upozorňuji na to, že ne všechny vakcíny jsou dvoudávkové, že některé z vakcín, které budeme používat, jsou jednodávkové. Pokud se týká logistiky, tak víme všichni, že vakcínu od firmy Pfizer logisticky zajišťuje i ten vlastní dodavatel, resp. výrobce.

Německo má strategii trochu jinou. Německo nakoupilo mnohonásobný počet, zhruba 300 milionů, jestli se nepletu, na svých 80 milionů lidí, objednalo daleko větší počet těch vakcín. Bude pravděpodobně postupovat trochu jiným způsobem. My plánujeme asi 1,5násobek počtu, můžeme zakoupit až 1,5násobek počtu těch osob, tak jako řada jiných zemí. Takže Německo je v tom trošku jako výjimečné.

Je potřeba říct, že nelze předpokládat, že v prvních týdnech budeme očkovat tři čtvrtě milionů osob týdně, nebo větší část. Tady nebude ani tolik vakcín. Ty vakcíny budou dodávány postupně, a proto v té strategii je prioritizace. Nejdříve budou lidé nad 65 let, nebo starší lidé, a lidé s přídavnými onemocněními. Potom to budou zdravotníci, a to ne všichni, ale primárně ti, kteří zajišťují krizovou strukturu těch nemocnic, to znamená lékaři na jednotkách intenzivní péče, UPV a tak. Takže se bude jednat o tisíce nebo desítky tisíc lidí. A toto ten systém, tak jak je připraven, je schopný zvládnout. A ano, je to tak, jak předpokládáte. Když bude všechno tak, jak je naplánováno, tak proočkování zhruba těch pěti milionů lidí, což je zhruba 60, 70 % dospělé populace, by mělo být ukončeno na sklonku léta příštího roku.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec nemá zájem o doplňující otázku, tudíž přistoupíme k další interpelaci a tou je interpelace paní poslankyně Věry Kovářové na pana ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v příštím roce nás čeká velmi významné výročí, a to 1100 let od tragického úmrtí české světice kněžny Ludmily. Bude se tedy jednat o akci minimálně národního významu, ne-li s přesahem i za hranice České republiky. Tento význam uznal i váš předchůdce, ministr kultury Daniel Hermann, který převzal záštitu nad pásmem akcí k uctění výročí mučednické smrti svaté Ludmily s názvem "Svatá Ludmila 1100 let", které se konají již od roku 2016 a vyvrcholí právě národní poutí na Tetín v příštím roce. Jsem si vědoma významnosti tohoto výročí, a proto jsem včera ve druhém čtení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 předložila pozměňovací návrh, který by měl do vašeho rezortu přesunout cirka pět milionů korun na financování akcí spojených právě s tímto výročím. Jsem přesvědčena o tom, že se jedná o zanedbatelnou částku pro státní rozpočet, ale jedná se o velmi významnou finanční částku a podporu pro organizátory národní poutě na Tetín.

Vážený pane ministře, věřím, že se mnou budete souhlasit, že rok svaté Ludmily bude významným výročím v české historii. Nicméně bych se vás ráda zeptala na váš názor, zda můj pozměňovací návrh podpoříte, a zároveň bych vás ráda touto cestou poprosila i o podporu tohoto pozměňovacího návrhu a popřípadě o závazný slib, že takovouto významnou akci Ministerstvo kultury podpoří.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Dobrý den, dámy a pánové. Já bych jenom rád odpověděl, že jsem se sešel, nebo bylo více schůzek, s představiteli spolku Svatá Ludmila 100 v průběhu posledního roku, takže jsem byl informován o akcích, které se chystaly na ten rok příští. Myslím si, že ten plán, nebo ty plány, o kterých se mluvilo v průběhu těch schůzek, se pravděpodobně nepodaří zrealizovat v tom rozsahu, jak se plánovalo, především proto, že my úplně nemáme představu, jak bude vypadat rok 2021. To znamená ten rozsah toho, co bude možné a kdy to bude možné, o tom se vlastně teprve bude rozhodovat.

Nicméně to, na čem jsme se dohodli s představiteli spolku, bylo, že se oni přihlásí do výběrového dotačního řízení na podporu významných kulturních akcí a aktivit, a ta dohoda funguje, fungovala, protože oni se přihlásili právě na ty akce, které oni plánují. Tou hlavní asi má být pouť, která se pořádá při této příležitosti. Tak si myslím, že oni tam žádají o 4,5 milionu korun. Takže vzhledem k tomu, s čím počítáme na příští rok a jaké máme prostředky k tomu určené, tak i když nemohu mluvit za tu odbornou skupinu, nebo komisi, která bude rozhodovat o přidělení těch prostředků, to bych úplně předjímat nechtěl, ale přesto se domnívám, že celkem nic nebrání tomu, aby ty prostředky, které oni požadují, s největší pravděpodobností dostali. Takže bych řekl, na to, na čem jsme se dohadovali, i na to, o co oni požádali, tak si myslím, že my za Ministerstvo kultury jsme schopni splnit, ten závazek, který jsme jim dali. A to si dovolím říci za mě s tím, že samozřejmě netuším, jak ten rok bude vypadat a v jakém rozsahu se to bude moci uskutečňovat. Ale ať je to, jak chce, ať bude cokoliv, to, co jsme slíbili o co oni požádali, to jsme schopni garantovat.

Jenom upozorňuji, že vlastně my nejsme jediný účastník toho, protože tam také vím, že významnou roli sehrává Arcibiskupství pražské například. A dokonce vím, že se konaly i některé schůzky, kde probíhá určitá koordinace, takže si myslím, že jsme o tom poměrně dost informováni. Jediné, co nevím a co nedokážu odhadnout, je, jak přesně ten rok bude vypadat a co z těch výročí - tam je těch výročí víc, to není jenom svatá Ludmila, i když tohle výročí 1 100 je samozřejmě v něčem mimořádné -, takže nemám v tuto chvíli představu, jak se to všechno bude dařit realizovat. Především v tom prvním půlroce mám určité pochyby, že třeba takové typy akcí, jako jsou větší shromáždění, budou možné. Ale kdyby to bylo třeba už v to září, tak tam určitá šance je. Takže já si myslím, že když budeme mít trochu štěstí, tak se to zrealizuje, a já za sebe říkám, za Ministerstvo kultury, my jsme schopni splnit to, k čemu jsme se zavázali, i předběžně vlastně dohodli v tomto případě se spolkem Svatá Ludmila 100.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem položit doplňující otázku? Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Velmi jste mě potěšil a myslím, že i tou garancí, že finanční prostředky budou poskytnuty. Potěšíte i ty, kteří na tom již několik let pracují. Obec Tetín investovala velmi významné prostředky do zvelebení obce. Spolek Svatá Ludmila zorganizoval celou řadu obcí. Ostatní města a obce v okolí se každoročně účastní těchto akcí a podporují je a samozřejmě celá řada dobrovolníků, kteří přispívají k tomu, že bude zárukou, že ta akce se skutečně povede.

Já se ještě ptám, zda podpoříte ten pozměňovací návrh, či nikoliv.

A jenom na závěr musím konstatovat, že pokud se tyto finanční prostředky podaří dostat právě na tuto pouť, tak to bude důležité, protože celý region žije touto významnou událostí. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Další v pořadí je paní poslankyně Golasowská s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, v minulých týdnech byla veřejnost velmi znepokojena informací o situaci k přístupu VZP k léčbě Anežky Táborské, která trpí roztroušenou sklerózou. Po narození syna se její nemoc začala prudce zhoršovat a lékaři jí doporučili lék Lemtrada, nicméně VZP odmítla náklady na tento drahý lék hradit. O proplacení léku žádali pojišťovnu celkem sedmkrát, vždy bezúspěšně. Nakonec pomohla veřejná sbírka, která přinesla požadovanou částku, dokonce ji značně převýšila. Bohužel státní nemocnice odmítla lék aplikovat, a proto paní Anežka musela podstoupit dlouhou cestu několik set kilometrů do teplické nemocnice, kde jí byli ochotni lék aplikovat.

Věřím, pane ministře, že lidí s podobným osudem je více, že by mohli dostat lék, který jim pomůže, ale převyšuje jejich finanční možnosti. A já se, pane ministře, ptám, zda připravujete ve spolupráci s pojišťovnami nebo i s vládou nějaké opatření, aby se takové situace nestávaly a aby nemocní mohli dostat potřebné léky včetně aplikace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Paní poslankyně, dámy a pánové, je mi samozřejmě líto komplikovaného přístupu té dané pacientky k léčbě, nicméně poskytování i úhrada těch zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění má nějaká pravidla, která plynou ze stávajícího zákona.

Z informací, které mám, to bylo kvalifikováno tak, že pacientka nesplnila indikační kritéria, která ten přípravek má pro standardní úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a v takovém případě připadá v úvahu takzvaná výjimečná úhrada podle ustanovení § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to tehdy, neexistují-li - cituji - jiné hrazené způsoby léčby zohledňující zdravotní stav pacienta.

V tomto případě rozhodnutí o naplnění podmínek podle tohoto paragrafu svěřuje zákon zdravotním pojišťovnám, přičemž i jejich postup musí být v souladu se zákonem. Probíhá tedy formální posouzení, dokazování, pacient má možnost se odvolat, případně se bránit soudní cestou. Ale je potřeba říci, že opravdu za stávající situace se jedná vždy o komisionální posouzení a rozhodne pojišťovna, jestli to je, nebo není podle tohoto paragrafu aplikovatelné. V tomto případě zdravotní pojišťovna neshledala, že by podmínky pro úhradu z veřejného zdravotního pojištění byly naplněny, a z toho důvodu tedy uvádí, že léčbu neschválila.

Pokud se týká postupu olomoucké nemocnice, která odmítla ten léčivý přípravek pacientce aplikovat, i když jej pacientka platila z vlastních prostředků, tak jenom mohu říct, že není pravda, že pacientovi lze aplikovat pouze léčivé přípravky hrazené z veřejného zdravotního pojištění. To pravda není. Nevím nicméně, zda nemocnice tento důvod skutečně uvedla, protože informace, které mám, jsou opravdu jenom ze sdělovacích prostředků. Pravděpodobně jste na tom také tak. Mohu jenom upozornit, že podání toho léčivého přípravku, v tomto případě Lemtrada, může být spojeno se specifickými nežádoucími účinky, a není tedy možno vyloučit třeba situaci, že ošetřující lékař vyhodnotil jeho podání jako v tu chvíli nebezpečné a rozhodl se takto. Naštěstí se to nějak, byť ne optimálně, vyřešilo.

Ale to, co si myslím, že je systémovým řešením, chtěl bych připomenout, že právě za účelem zvýšení transparentnosti a zjednodušení přístupu pojištěnců k nákladné léčbě připravilo Ministerstvo zdravotnictví poměrně zásadní novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která by měla být ještě na této schůzi Sněmovny předložena k prvnímu čtení a která se zejména velkou částí své novelizace zaměřuje právě na § 16, kde by měla daleko zjednodušit a zestandardizovat ten přístup pacientů, zejména pacientů, kteří potřebují inovativní léčebné přípravky anebo takzvané orphan drugs, to znamená léky, které jsou pro malý počet lidí. Je tam i výrazně zkrácena veškerá ta byrokracie, o které mluvíte, a v podstatě u většiny případů by mělo ke schválení dojít a priori, i ten lék bude posuzován jiným způsobem, protože klasické posuzování nákladové efektivity u malých počtů pacientů není možné. Cílem je, aby se i tito lidé, kteří nemohou za to, že mají výjimečnou chorobu a potřebují nákladný lék, k němu dostali. Takže budu moc rád, když tuto novelu potom podpoříte.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji. Paní poslankyně nemá zájem o doplňující otázku. Prosím pana poslance Marka Výborného, aby položil otázku a interpelaci na pana ministra Jana Blatného. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, vážený pane místopředsedo, za slovo. Vážený pane ministře, jsem si zcela jist, že s vámi ten dialog bude naprosto věcný a ne tak zbytečně emotivní jak ze strany pana premiéra.

Interpelace se týká podobné věci, proto ji nebudu opakovat. Myslím, že je to zbytečné, ale dovolím si vás přesto coby gesčního ministra požádat o ujištění - a teď mi nejde o ten samotný věcný obsah, o kterém jste tady diskutoval s kolegyní Richterovou. Já se také domnívám, že je namístě řešit sjednocení té decentralizované hygienické správy, to bych si nikdy nedovolil rozporovat. Nicméně chci od vás slyšet to ujištění, které tady zmiňoval pan premiér a bylo nové oproti vašemu vystoupení na tiskové konferenci v pondělí po jednání vlády, a sice že ten návrh zákona, pokud se dotýká základních lidských práv a svobod - tedy mám na mysli hlavně ten dotyčný paragraf, který zavádí zcela nové kompetence hlavního hygienika, ať už se to týká trasování telefonů občanů České republiky, ať těch, kteří jsou, nebo jsou potenciálně nakažení, ať už se to týká omezování obchodu, služeb, sportovišť, dokonce škol, uzavírání škol, univerzit -, bude skutečně z toho zákona vyňat ještě předtím, než doputuje sem do Poslanecké sněmovny. Že tedy vláda projedná samostatně, řekněme, revizi fungování státní hygienické správy, ale bez těchto zásahů, a že tyto věci budou řešeny tak, jak by to mělo být, to znamená v rámci krizové legislativy, na které pracuje pan vicepremiér Hamáček ve spolupráci i tady s parlamentními politickými stranami. A tady bohužel musím říct, že vláda má výrazné zpoždění. Pan vicepremiér už v květnu sliboval, že to bude v průběhu září, a není to tady dodnes. Ty diskuse se táhnou a jsem přesvědčen o tom, že tyto věci, které se dotýkají skutečně krizové legislativy, mají své místo v zákoně o bezpečnosti státu, resp. v krizovém zákoně.

Takže bych poprosil jenom o toto ubezpečení, že skutečně tímto způsobem, jak tady pan premiér dneska říkal, že to vzniklo nějakým přešlapem (upozornění na čas) vašich podřízených úředníků, že tomu tak skutečně bude. Děkuji pěkně za ujištění.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. Máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, dámy a pánové, já to rozdělím na dvě části, jestli mohu. Jedna část je ta, že ve chvíli, kdy jedním z hlavních důvodů této změny je, aby bylo možno provádět plošná opatření v případě pandemického šíření čehokoliv, tak v tu chvíli kdybychom z toho vyňali možnost třeba uzavřít školy celoplošně - což ten základní rozdíl je, že v současné době i hygiena, tak jak je, může v určitých rizikových oblastech provést nějaký zákrok nebo omezení, ale jenom v těch oblastech. To, co já považuji za potřebné, jestli se máme vyhnout tomu, a já jsem to tedy pochopil, že to je volání celé Poslanecké sněmovny během minulých dvou sezení, která se týkala prodloužení nouzového stavu, abychom se vyhnuli nouzovému stavu co nejvíce, tak ve chvíli, kdy nebude možnost tato opatření nařídit plošně, potom by to celé ztrácelo smysl.

Takže já si myslím, že ta omezení osobních svobod, jak říkáte, která se týkají třeba toho, že je možno omezit otevření škol, omezit otevření obchodů a podobně celoplošně, že ta v tom mají smysl, protože aniž bychom aplikovali krizový zákon se všemi jeho průchody do nouzového stavu, to znamená, to má řadu dalších legislativních konsekvencí, které tady byly různým způsobem zmiňovány, že to třeba umožňuje i provádění řady dalších věcí ve zkráceném řízení, ve zkráceném způsobu atd., takže jestliže chceme mít možnost regulovat tu epidemii celoplošně, potom tyto věci by tam zůstat měly. Je to samozřejmě na diskusi, ale s tímto to bylo koncipováno. To není chyba. Ve chvíli, kdy chceme, aby hygienická služba fungovala celoplošně v celé zemi, tak musí mít pravomoci toto udělat. Nicméně, a to v tom zákonu už je, je to jenom tehdy, jestliže se jedná o krizový stav, který samozřejmě může definovat třeba krizový zákon nebo něco jiného, a na dobu nezbytně nutnou. Takže není to tak, že by ředitel hygienické služby a priori si dělal co chce a vyhlašoval tyto věci na základě nějakého vlastního rozhodnutí.

Já si myslím, že třeba jedna z věcí, která je, o které se dá uvažovat, je možnost zakomponovat do toho aprobaci vlády nebo něco takového. Ale jenom upozorňuji na to, že ten systém nebo ten princip toho, aby ta opatření byla celoplošná, ten je záměrný. To není chyba. Ten je tam záměrný, protože jinak vlastně nedojde ke změně oproti stávající situaci.

A druhá věc, která asi rezonovala úplně nejvíc, bylo to sdílení dat mobilními operátory. A přiznám se, že mě tak trochu překvapilo, protože toto rezonovalo naprosto nejvíc a nebyl to v žádném případě záměr. Co je za tím, je vytváření takzvaných vzpomínkových map. To je něco, co v současné době existuje, ale není to nic, bez čeho bychom se neobešli. To znamená, jestli toto je společností a veřejností vnímáno negativně, tak není vůbec žádný problém tuto část z toho úplně vypustit a ten zákon nijak neztratí na své síle.

Takže to rozdělím na dvě části. Moc bych plédoval za to, abychom se nějak společně domluvili na tom, že je možnost za určitých přesně specifikovaných podmínek provádět ochranná opatření celostátně. A druhá věc - lze bez problémů vypustit jakoukoliv spolupráci s mobilními operátory. Na tom to opravdu nestojí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Ano. Rád to doplním, pane ministře. Asi to bude chtít, abyste to tedy nějak detailněji prodiskutovali v rámci vlády, protože pan premiér tady opravdu hovořil trochu jinak. Já nerozporuji to, že hygienické stanice by měly mít možnost lokálně. Ale ne celoplošně. A to je ta věc, kterou vidím trochu jinak. Skutečně není možné dát do rukou úředníka, vašeho náměstka, hlavního hygienika, pravomoci, aby celoplošně zavřel obchody, omezil služby, zavíral školy a podobně. To nemůže celoplošně skutečně dělat úředník. To je v rozporu i s tím, že tady chybí ta kontrola, parlamentní kontrola. Tato opatření musí dělat vláda ve sboru a musí to podléhat kontrole Poslanecké sněmovny.

Mimochodem toto není výmysl poslanců, to je věc, která byla judikována i soudními rozhodnutími Městského soudu v Praze. Vzpomeňte si na ten diskutovaný rozsudek někdy z dubna nebo z května. Proto vláda potom upustila od těch opatření jenom v gesci ministra zdravotnictví, ač měla to v celku. (Předsedající upozorňuje na čas.) Takže já si myslím, že toto chce tedy skutečně hlubší diskusi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další vystoupí pan poslanec Polanský s interpelací na pana ministra Miroslava Tomana. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážený pane nepřítomný ministře, dlouhodobě se zajímám o problematiku poškozování pozemních komunikací následkem přetěžování kamionů. V posledních letech se na stavu cest výrazně negativně projevují přetížené kamiony převážející každoročně miliony kubíků dříví, a to na vzdálenost i několika set kilometrů. Na cesty v majetku obcí, krajů i státu vjíždějí tyto kamiony z lesních cest. Od ředitele státního podniku Lesy České republiky jsem zjistil, že podnik nemá žádný regulatorní předpis o maximální povolené váze kamionů, který by promítal do smluv s externími dodavateli služeb. Podnik nemá dlouhodobě k dispozici ani váhy a nedělá ani jakékoliv kontroly váhy kamionů. Na straně druhé Lesy ČR proinvestovaly v opravách lesních cest od roku 2010 5,5 mld. korun. Tyto investice byly navíc v posledních dvou letech sraženy o více jak 80 %, čímž se zadělává na obrovský dluh do budoucna. Státní podnik Lesy ČR tímto de facto podporuje umělé navyšování ziskovosti soukromých firem tím, že přetěžování kamionů se dřevem přihlíží. Netřeba poznamenávat, že přetížené kamiony s dřívím jsou zásadním faktorem devastace dalších silnic v majetku obcí, měst, krajů i státu.

Proč tedy státní podnik Lesy ČR v této oblasti nic nekoná? Proč toleruje přetěžování kamionů se dřevem, a tím i devastaci lesních cest a další silniční sítě na úkor vlastních, ale i dalších veřejných rozpočtů? Přijde vám to jako postup s péčí řádného hospodáře? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Dana Balcarová, která ale není přítomna v jednacím sále, takže její interpelace propadá.

Další vystoupí pan poslanec František Navrkal. Ten přítomen je a bude interpelovat paní ministryni Marii Benešovou, která přítomna není. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo.

Vážená paní nepřítomná ministryně, již před časem jsme spolu řešili otázku zastavování protiprávních exekucí a na vaše ministerstvo jsem se také obrátil s žádostí o informace, jak zastavování těchto případů na jednotlivých soudech postupuje. Bohužel se mi dostalo odpovědi, že průběh vyřizování této agendy nesledujete a mám se obrátit na jednotlivé soudy. Přiznám se, že mě taková odpověď zaskočila, jelikož vaše vláda i ústy svého předsedy Babiše opakovaně deklarovala, že zastavování protiprávních exekucí je pro vás prioritou. Proto bych očekával, že k tomuto prioritnímu tématu budete bedlivě shromažďovat veškerá potřebná data, třeba to, kolik případů už jednotlivé soudy ukončily a jak rychle je odbavují. Podle vaší odpovědi ale takovými informacemi nedisponujete.

Chtěl bych se vás tedy zeptat. Proč dosud vaše ministerstvo nesbírá průběžně data od soudů, jak ve vyřizování agendy zastavování protiprávních exekucí postupují? Začne ministerstvo do budoucna průběžně sbírat tato data? Kdy se tak případně začne dít? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

Další v pořadí je pan poslanec Martin Baxa s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo.

Pane vicepremiére, já si vás dovolím oslovit v tématu, které se týká oblasti kultury. Model interpelací neumožňuje oslovit hned dva ministry, tak si v této mezirezortní problematice, která se týká kultury i působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, tedy dovolím oslovit vás.

Moje otázka je vlastně jednoduchá a položím ji hned na začátku. Zda se plánuje pokračování programu COVID - Kultura II, který po neúspěchu programu COVID - Kultura I byl vyhlášen a jehož cílem je podpora podnikatelským subjektům z oblasti kultury, které byly omezeny v podnikatelské činnosti, řeknu-li to přesně, dikcí toho, jak je tento program formulován, neboli to, že má pomoci obecně tedy podnikatelům v kultuře, kam spadá poměrně široké spektrum subjektů, ať už to jsou hudební agentury, festivalový byznys, ať už jsou to soukromá divadla, umělecko-manažerské agentury, ale také audiovize nebo knižní trh. Ten dosavadní program byl nastaven na principu faktické kompenzace za neuskutečněnou akci, nebo příspěvek na činnost, která byla v letošním roce vládními restrikcemi omezena. Pevně věříme, že v příštím roce už takové razantní omezení nebude, ale současně víme, že bezpochyby činnost těchto kulturních subjektů bude zasažena vážně.

V protiepidemickém systému je to rozvolňování velmi pozvolné, instituce se musejí spoléhat na prodej vstupenek, kde lidé přece jenom projevují velkou obezřetnost, a na straně druhé to jsou instituce a akce, které tvoří nedílnou součást české kultury. Já jsem tedy pevně přesvědčen o tom, že stát vedle podpory, kterou poskytuje Ministerstvo kultury, musí pokračovat v pomoci těmto subjektům, těmto podnikajícím subjektům v kultuře, které vytvářejí nedílnou součást kulturní nabídky v naší zemi. Moje otázka tedy směřuje, zda se program COVID - Kultura III, který takto pracovně nazývám, připravuje a jak by měl vypadat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den ještě jednou všem. Hezké odpoledne.

Program COVID - Kultura je skutečně realizován Ministerstvem průmyslu a obchodu. Byla dlouhá diskuse, jestli ho nechat na Ministerstvu kultury, nebo jestli ho nechat na Ministerstvu průmyslu, ale s ohledem na to, že se jedná víceméně o podnikatele, tak nakonec jsme k tomu přistoupili tak, že přece jenom k tomu podnikatelskému sektoru má náš rezort blíže, takže vznikl nesmírně zajímavý program. Já jsem z něj měl samozřejmě velkou obavu, když jsme do toho šli, protože náš rezort není specialistou na tyto podpůrné činnosti.

První výzva, program COVID I, což byli vlastně ti aktéři v té oblasti kultury, kteří si připravili svoje návrhy, my jsme to s nimi nějak negociovali, tak tam se i s ohledem na to, že jsme tam byli relativně restriktivní - jelo se to někdy v červenci, když už se to začalo nadechovat, a mysleli jsme si, že to dobře pojede - vyčerpalo necelých 150 mil. korun. A pak jsme si znovu sedli s tou kulturní obcí a mám hrozně dobrý pocit z programu COVID - Kultura II. Velmi poctivě se na tom odpracovalo skutečně mnoho a v tuto chvíli je řádově 265 mil. plus 443 mil. - beru to podle segmentů a podle účelovosti programu - de facto vyčerpáno, to znamená, že zjednodušeně je to nějakých 700 mil. korun, což je hrozně dobře. Ti podnikatelé v té oblasti jsou v tuhle chvíli, neříkám nadšeni, protože samozřejmě ta kultura stojí, o tom není nejmenších chyb, ale v zásadě docela spokojeni. A musím říct, že celá ta podnikatelská obec, jejich zástupci, asociace, svazy opravdu nesmírně intenzivně s naším rezortem komunikují, a mám z toho dobrý pocit, sám se s nimi potkávám.

Logicky nás to svádí k tomu, že bychom v tom neměli skončit, ne snad proto, že bychom se v tuhle chvíli chystali na nějakou další plošnou podporu, ale ta velká otázka je, co dál s tím segmentem bude. Protože všechno se v zásadě rozbíhá, byť s určitými restrikcemi, ale zde jsme skutečně v situaci, že stojí kina, stojí divadla a otázka je, jestli třeba i ty agentury nebo provozovatelé nebo ti, kteří organizují koncerty, menší kapely a tak dále, jestli nejenom když to bude spuštěno, to bude fungovat, ale jestli vůbec nebudou mít lidé obavu navštěvovat ty koncerty a jestli vůbec ten celý segment nedostane prostě, řekněme, úplně jiný formát. A já tady nechci teď ani filozofovat ani prostě nějakým způsobem odhadovat, jak se bude všechno vyvíjet, ale skoro si troufám tvrdit, že dva segmenty v době covidové a postcovidové budou docela zásadně změněny i určitou filozofií toho, jak dále budou fungovat, a to je segment cestovního ruchu a segment kultury, protože je nepochybné, že i v příštím roce lidé budou obezřetnější, lidé budou cestovat prostě možná podle jiných pravidel a s největší pravděpodobností budou i navštěvovat kulturní akce podle jiných pravidel.

Takže my tady dneska vnímáme dvě věci. Jedna věc je zvážit to, jestli pokračovat v tomhle programu a možná ho ještě lépe dopilovat a lépe odchytat to, co třeba ještě tam dneska chybí, což by asi taky šlo. Co ale považuji za úplně nejzásadnější, je začít připravovat skutečně restart kultury ve smyslu úplně nových pravidel a podmínek toho, jak budou tyto aktivity realizovány, co se tam bude muset dodržovat, a začít vlastně připravovat i veřejnost na to, že kultura se musí rozjet, že není možné prostě bez ní existovat, fungovat, že prostě navštěvovat kulturní akce dává smysl, ale v jiném režimu, a na to budeme muset připravit i ty aktéry, ale i ty zákazníky. Takže myslím si, že to je ještě širší debata než jenom prostě prodloužení dotačního programu, ale začít připravovat pravidla a řekněme vůbec koncepční přístup k tomu, jakým způsobem budou fungovat kapely v klubech do pěti set lidí, popřípadě ve větších halách a tak dále, jak to vůbec celé organizovat a jak umožnit to, že vlastně ti aktéři budou přežívat a současně lidé nebudou v nebezpečí, pokud budou navštěvovat jejich akce. Myslím si, že to je obrovská výzva, a pokud to nezačneme teď řešit, tak to může být skutečně odvětví, které si projde peklem v příštích měsících a letech.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Já s vámi, pane vicepremiére, v tom hodnocení souhlasím, byť ta vaše vize působí maličko dystopicky. My věříme tomu, že prostě dojde k tomu, že se po odeznění těch hlavních koronavirových vln kultura začne vracet zpátky do kolejí. Nevíme, jestli se bude někdy v příštím roce možné potkat na koncertě společně se čtyřiceti tisíci dalšími návštěvníky.

Ale ten segment kultury, pane vicepremiére, o kterém já mluvím, nezahrnuje jenom velký koncertní byznys. Zahrnuje to knižní trh, knihkupectví, nakladatelství, zahrnuje to hudební kluby, to znamená, ta kulturní zařízení v oblasti kulturního byznysu, podnikání, která nepotřebují mít nějaká přísná epidemická pravidla závislá třeba na velkém počtu návštěvníků, ale tato zařízení nebo tyto instituce tímto, současnou situací, trpí. A myslím si, že můžeme formulovat to, jakým způsobem by měla kultura fungovat v těch, řekněme, postcovidových časech, v tom dlouhodobějším horizontu. Ale ti podnikatelé budou potřebovat pomoc hned. Budou ji potřebovat od 1. ledna příštího roku. A proto směřuje moje otázka k tomu, zda se COVID - Kultura III už reálně připravuje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: My dopočítáme, kolik nám zůstane zdrojů z COVID - Kultura II, která se teď bude uzavírat, a pokusíme se ještě COVID - Kultura, ať už to bude trojka, nebo prodloužení té dvojky, zrealizovat. Já si myslím, že by to smysl dávalo a že bychom ty následující týdny odchytili.

Ale skutečně to, co jsem říkal ve smyslu začít připravovat koncepčně vůbec režim pro kulturní akce - a souhlasím s tím, to nejsou jenom koncerty, to je celá řada dalších aktivit -, je zcela zásadní, protože to, o čem celá řada těch aktivit je, to je sociální kontakt a na tom to prostě bylo založeno. To není jenom o tom, že si jdu něco poslechnout, ale že se tam ti lidé baví, že se tam prostě drží za ruce, že tam prostě nějakým způsobem jsou pospolu. A toto všechno do značné míry může být trošku ohroženo nejenom proto, že to sice bude povolené, ale jestli ti lidé prostě budou mít ten zájem to navštěvovat. Takže je třeba jim připravovat režim takový, abychom to zavčasu odchytli.

A jinak souhlasím s tím, ta Kultura, pokračování, by smysl dávala a my už v tuhle chvíli s panem ministrem Zaorálkem rozpracováváme její další teze.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Tomáš Martínek s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře zdravotnictví, chci se vás zeptat, jak mám interpretovat platná nařízení v rámci protiepidemického systému PES, konkrétně mi jde o jednu zásadní otázku maximální kapacity venkovních svateb. I když v tuto chvíli se svatby moc venku kvůli zimě nekonají, za několik měsíců se začnou konat ve velkém množství. Svatba se plánuje většinou mnoho měsíců, či přímo let. Proto je dobré vyjasnit, kolik hostů se může svatby účastnit.

V rámci tabulky je kolonka svatby společně s bohoslužbami a pohřby. Hromadné akce ve venkovních prostorách mají vlastní řádek, který má vyšší limity, například ve stupni tři může být na svatbě maximálně třicet osob, zatímco na hromadné venkovní akci až padesát osob, vnitřní naopak deset osob. Kolik osob tedy může být na venkovní svatbě? Nepřišlo by mi logické, kdyby na svatbě konané venku muselo být méně lidí než například na venkovním koncertu a podobně. I návrh evidentně umožňuje více lidí na vnitřní svatbě než na jiné vnitřní akci. Proto předpokládám, že limit svateb, pohřbů a bohoslužeb s nižšími limity, platí pouze pokud se konají ve vnitřních prostorách.

Nedovedl bych si tuto diskriminaci vybraných venkovních akcí, které navíc mají často mnohem striktnější pravidla, odůvodnit. Chtěl bych proto od vás oficiální ujištění, že venkovní svatby obdobně jako venkovní pohřby či venkovní bohoslužby mají stejný limit osob, který platí pro venkovní akce. Děkuji za odpověď a oficiální vyjádření.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, dámy a pánové, podmínky pro konání svateb byly opravdu upraveny trochu jinak a je to v návaznosti na charakter té akce, kde konkrétně u svateb, na které se odvoláváte, nelze očekávat na rozdíl od venkovních akcí dodržování dostatečných rozestupů. Při svatbách a svatebních oslavách dochází k dlouhodobému kontaktu, svatby obvykle trvají mnohem déle než venkovní akce, například koncerty, dochází tam k bližšímu kontaktu, tanec a podobně, častěji se konzumuje alkohol, a tudíž rizikový potenciál u té svatby je považován za vyšší než u běžných venkovních akcí, a proto je tady počet povolených osob opravdu snížen oproti běžnému omezení shromažďování, které pak není rozlišováno podle typu akce, ale obecně podle toho venkovního shromažďování. Takže tento rozdíl je tam v současné době vložen záměrně. Je tam vložen záměrně do té stávající tabulky. My jsme si vědomi, že i ta situace i situace epidemie se bude nějakým způsobem vyvíjet. Od začátku jsme avizovali, že po minimálně šestitýdenním trvání toho stávajícího modelu, to znamená koncem tohoto roku, jej budeme přehodnocovat, ať už se týká těch tabulek, nebo případně i toho výpočetního skóre. Dříve to dělat určitě, určitě nechci. Takže v současné době to je, tak jak říkáte. Naštěstí v tomto případě máme, nebo mají svatebčané výhodu, protože opravdu do konce roku zřejmě mnoho svateb venku nebude, ale tak jak je to teď nastaveno za stávající situace, tak je to nastaveno záměrně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím. Máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já se tedy omlouvám, čekal jsem tedy jinou odpověď, že doopravdy potvrdíte, že ty venkovní akce mají stejný limit jako venkovní svatby, protože mně to jinak doopravdy hlava nebere. Já nevím, jestli jste byl někdy na venkovní technoparty, na venkovním koncertu, kde lidi stojí asi pět centimetrů od sebe, skáčou tam, pijí pivo ve velkém, to se nedá s chováním na svatbě vůbec srovnat, tohle dodržení těch epidemiologických limitů. To chcete nutit lidi, aby obcházeli to nařízení tím, že tomu nebudou říkat svatba, ale budou tomu říkat koncert? To přece není vůbec žádoucí pro ministerstvo.

Tak já vás tímto prosím, žádám, opravte to, sjednoťte to, protože prostě nevidím doopravdy, nebo mi předložte doopravdy odůvodnění konkrétní, jaké věci nebudou dodržovány oproti té venkovní technoparty. To bych chtěl doopravdy vidět. Protože to si nedovedu představit jedinou věc, která by byla horší, než je doopravdy venkovní svatba, kde jsou všichni občané spořádaní. A případně samozřejmě, ano, jsou tam nějaké tance a podobně, ale to jsou i na té technoparty, a mnohem horší. Proto vás žádám (upozornění na čas), prosím vás, opravte to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Jenom aby nedošlo k nedorozumění. V současném třetím stupni nejsou žádné koncerty, ani nic takového není povoleno. V současné době se to neuskutečňuje, nesmí se nic takového uskutečnit. Takže stupeň 1, stupeň 2 v současné době, znovu vám říkám, bude pravděpodobně přehodnocen, ke konci roku se do stupně 1 ani 2 se nedostaneme. A to, co se týká současné doby, tak tam naopak je... u té svatby došlo teď ke zvýšení toho počtu, byť uznávám, že to pořád není to, jsou větší svatby, nebo mohou být větší svatby. Ale v tom současném riziku nejsou žádné hromadné venkovní akce kulturního typu povolovány. Ani sportovní. Pořád jsme i bez diváků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Majerová s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Hezký dobrý podvečer. Vážený pane ministře, i když se vláda, které jste členem, snaží současnou situaci nenazývat lockdownem, pro mnohé živnostníky to lockdown stále byl a je. Proto by opětné zastavení ekonomiky, se kterým my v Trikolóře osobně nesouhlasíme, mělo ze strany vlády odpovídat i spravedlivé nastavení kompenzací pro živnostníky a podnikatele. Vládní opatření se netýkají jen těch, jejichž provozovny, obchody a kanceláře jste zavřeli a zakázali. Ta opatření mají dopady i na další služby, byť zavřené nejsou. Z vašeho resortu dopravy jde např. o taxikáře, kteří nemají nárok na kompenzační bonus, protože nejsou přímo zmíněni jako omezené podnikání. Přitom dopady vládních opatření jsou pro ně likvidační. Jejich potenciální zákazníci byli a jsou zavřeni doma. I kdyby pracovat chtěli, tak pracovat nemohou, protože nemají koho vozit. Byly a stále jsou zavřené kulturní, společenské, sportovní akce, obchody, do dnešního dne restaurace a také byl zákaz vycházení.

Proto se vás ptám, jak byste tuto situaci chtěl řešit. Obracejí se na mě nejen taxikáři z mého města na Moravě, z Olomouce, ale samozřejmě z celého kraje a Moravy jako takové. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den ještě jednou. Děkuji za otázku. O tom lockdownu by se dalo samozřejmě dlouze diskutovat, jak je to vlastně vnímáno či není vnímáno. My jsme neudělali lockdown. Lockdown je to, že se uzavře úplně vše v té ekonomice. Dokonce ani Izrael neudělal lockdown. Když se podíváme blíže na poměrně tvrdé restrikce, které tento stát udělal, tak se nedotkly třeba průmyslu. Ale asi se shodneme na tom, že prostě je to nepochybně velmi nepříjemné, je to tvrdé a kruté pro celou řadu podnikatelů. Ekonomické restrikce, které děláme, děláme neradi. A nikdo nemá radost z toho, že je dělat musí.

Vy jste řekla: vy jste zavřeli, vy jste zakázali. Ano, ale my jsme museli reagovat na to, že zde existuje něco, co zde desítky let, ne-li déle nebylo. Covid letí celou Evropou, celým světem a není země, která by nedělala restrikce. Pokud bychom je nedělali, tak jsme dneska v katastrofální situaci. A můžeme se bavit o tom, a s tím plně souhlasím, co dávalo větší smysl, co dávalo menší smysl, protože i některé země, které se vzájemně inspirují nebo prostě kopírují ta opatření, která jsou, tak ne všechny na to mají úplně jednoznačný názor, jestli je lepší zavřít tento typ, nebo tento typ ekonomiky. A je vidět, že Evropa i svět vlastně velmi komplikovaně vzdoruje tomu, co je. V každém případě se nám podařilo díky tomu, čemu říkáte lockdown, my částečné zavření ekonomiky, zabránit nekontrolovatelnému šíření a díky tomu jsme dneska v situaci, že můžeme uvolňovat jako jedna ze zemí Evropy, která si to může začít dovolovat.

Teď konkrétně. Ti taxikáři. Ano, máte pravdu, že taxikářů se to podobně jako desítek a stovek dalších segmentů dotýká. Zdaleka to není jenom o taxikářích. Co se týká resortu dopravy, tak resort dopravy primárně musí zajistit veřejnou dopravu. To znamená veřejnou službu, která je založena na železnici, která je založena na autobusové dopravě apod. My jsme se soustředili, protože Ministerstvu dopravy přísluší zejména železnice, autobusová doprava je v drtivé většině v gesci krajů, tak jsme vytvořili podpůrné programy, které podporují veřejnou dopravu na úrovni dálkové dopravy, na úrovni komerční dopravy, dokonce začínáme podporovat i železniční dopravce nákladové a současně jsme vytvořili, o čemž jste určitě informována, i specifickou podporu pro dopravce autobusové, kteří nejsou sice tou typickou veřejnou dopravou, ale jezdí třeba pro školy, pro školky atd.

U těch taxíků, kterých je dneska, to je možná zajímavé číslo, 36 tisíc držitelů oprávnění řidiče, kolegové mi to sečetli před tou interpelací, a narostlo to díky tomu, že jsme změnili legislativu, a v podstatě vzrostlo nám to o ty tzv. sharované nebo sdílené taxislužby. Fakticky už říkáme, že v tuto chvíli už není možné odlišit to, co kdo dělá na hlavní a na vedlejší činnost. Protože pakliže je máme v tomto jednom balíku, tak bychom do toho museli zařadit i ty, kteří jezdí a fakticky vykonávají úplně jinou práci, ať už činnost závislou, nebo činnost jinou podnikatelskou.

A je třeba říct ještě jednu věc. Uznávám, že to třeba není úplně ve všech městech, ale v celé řadě měst taxíky mohly i jezdit, a nejenom taxíky, řekněme tyto služby, mohly jezdit a - Prosím? (Poslankyně Majerová Zahradníková - poznámka z pléna.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím vás, nedohadujte se tady mimo mikrofon.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Máte nějaký problém s tím, že mluvím? Za chviličku dostanete dvě minutky bez problému. Bez emocí budete moct reagovat.

Tak tyto služby nebo tyto taxíky mohly jezdit a rozvážely např. jídlo. A rozvážejí např. produkty, které jsou z e-shopů, a vzrostly o desítky procent. A pokud jsem třeba měl možnost jednat se zástupci, protože my s nimi jednáme, těchto provozoven nebo těchto provozovatelů, jako jsou ty tzv. sdílené taxíky, tak říkali, že v podstatě nonstop jezdí a rozvážejí produkty. To znamená, oni fungují a existují.

Takže není možné všechny hodit do jednoho pytle a říct, že ta situace je katastrofální. Celá řada z nich se dokázala v této situaci obstarat, a obstarat velmi dobře, a dělají jiný typ servisu, nicméně docela solidně přežívají. To znamená, drželi bychom se zatím toho, že mohou čerpat standardní programy, které jsou, ale specifické programy pro taxíkáře se nám nezdá v tuto chvíli úplně účelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak paní poslankyně, teď můžete položit svůj dotaz.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Já bych chtěla zareagovat, protože Praha není Česká republika. Takže možná to, že tady v Praze je velká poptávka po dovozu jídla, protože se tady nevaří možná tak jak na Moravě, je sice moc hezké, nicméně to neřeší danou situaci.

A já jsem chtěla jednoznačnou odpověď na to, jestli tu skutečnost toho, že taxíkáři, kteří to měli jako hlavní pracovní činnost, kteří platí hypotéky na své vozy, které mají dílny, neustále se po nich vyžadujou různé certifikáty vznikem dalších různých možných taxislužeb. Za poslední uplynulé měsíce, kdy opravdu byl i zákaz vycházení a všeho možného a nic se nekonalo, tuto činnost vykonávat nemohli. Nemluvě o tom, že kdybych šla do právního hlediska, tak v tom taxíku nejsou ty rozestupy dva metry. Takže jak je možné, že ta jejich činnost nebyla zakázána? To je další věc.

Já po vás chci pouze odpověď, jestli se přemýšlí nad jakoukoli kompenzací pro ně. Tečka.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Já jsem se pokusil vysvětlit to, že mohli a můžou dělat jinou službu, jiný servis, že po tom je poptávka, a dobrá poptávka. A třeba si to můžete i zjistit u těch největších tzv. sdílených taxislužeb, které v České republice jsou, jakým způsobem vlastně oni jezdili a jak mohli fungovat. A určitě to nebyla jenom Praha. Ale fakticky oni mohou čerpat standardní programy, jako čerpají jiní podnikatelé. A my jenom říkáme, že specificky podpořit nějaký segment můžeme pouze ten a je logické podpořit ten, který nemůže čerpat jiné zdroje. Z nějakých důvodů. Já už jsem tady dneska říkal např. na tom COVID - Busu, protože on čerpat zdroje na zaměstnance těžko může, protože žádné nemá. Tím pádem sice jsou programy podpory, ale jsou mu víceméně k ničemu, tak se vytvořil specifický program COVID - Bus. Stejně tak jsme šli na některé kulturní akce, protože by se nevešly do těch stávajících programů.

Ale taxíky, nemluvě o tom, že tedy mohly jezdit, současně, i když to bylo samozřejmě snížené pro tu běžnou veřejnost, o tom není nejmenších pochyb, jako i jiní podnikatelé měli nižší tržby, o čemž taky není nejmenších pochyb, tak to mohli nahrazovat jinou službou, jiným servisem. A celá řada z nich to velmi dobře dokázala nahradit, tak mohli čerpat standardně ostatní programy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Jan Čižinský s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane ministře, jsem zde opět s nesezdaným páry. I po poslední úpravě pravidel pro přicestování nesezdaných partnerů za jich protějšky do České republiky, za kterou děkuji, zůstává jedna skupina, která na zlepšení své situace marně čeká. Jde o zdejší rezidenty z třetích zemí, tedy občany států mimo EU. Za nimi sem nadále nemohou přicestovat jejich nesezdaní partneři, a to ani v případě, že ke vstupu do České republiky nepotřebují vízum.

Pane ministře, to je už moje čtvrtá interpelace na tohle téma. Nedělá mi žádnou radost být takhle neodbytný a snažím se o téhle záležitosti komunikovat s ministerstvem e-mailem. Bohužel musím říci, že ne vždycky dostanu odpověď. Váš předchůdce v odpovědi na jednu z mých interpelací připustil, že tato omezení z epidemiologického hlediska nedávají žádný smysl a že se pokusí zajistit, aby byla zrušena. Samozřejmě nevím, nemusíte mít na věc stejný názor jako váš předchůdce, ale pokud jste vy nebo vaši podřízení toho názoru, že zákaz vstupu pro nesezdané partnery rezidentů z třetích zemí nějaký smysl dává, pak bych moc uvítal, kdybyste mohl vysvětlit jaký. Myslím si, že žádné racionální důvody, proč právě tuto skupinu vylučovat z možnosti přicestovat za svým partnerem, neexistují. Bylo by namístě, aby se výjimka z obecného zákazu vstupu vztahovala i na ně. A jenom dodávám, že tihle lidé jsou v této životní situaci, kterou si někteří z nás možná ani neumějí představit, už od března.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, pane poslanče, já si vážím toho dialogu, který vedeme už delší dobu. Já si myslím, že není tak úplně bez odezvy, že se většin a těch věcí podařila vyřešit. Na dopisy nebo na e-maily se snažíme odpovídat, ale vy sám určitě víte, že to třeba nejde udělat okamžitě, protože se to nestihne. To není výmluva.

Já bych se jenom vrátil k tomu, o čem se tady bavíme. Ono to má totiž několik různých právních úrovní. Něco jiného je, a to si myslím, že opravdu bylo vyřešeno, občané, kteří jsou buď oba dva občané České republiky, nebo se jedná o osoby, které jsou obě dvě tyto osoby, které jsou rezidenty Evropské unie. Toto, o čem mluvíte vy teď, jsou občané třetí země. A tak jenom připomínám, že přístup České republiky k podmínkám vstupu cizinců na naše území vychází z doporučení Rady Evropy číslo 2020/912 z 30. června 2020, o dočasném omezení cest do Evropské unie, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení. To znamená, je to jiná legislativa, jiná nařízení, než se týká občanů Evropské unie.

Hlavním účelem tohoto doporučení je společná koordinace opatření ve vztahu k cestováním do třetích zemí a ze třetích zemí a klíčovými body je pak shoda na kritériích pro určení epidemiologicky bezpečných třetích zemí a následně seznam kategorií osob, kterým by měla být umožněna cesta do Evropské unie i v případě, že cestují z epidemiologicky méně bezpečných zemí. To znamená, nejedná se o bezpečnostní nebo epidemické riziko těch jednotlivých osob, ale o epidemické riziko těch jednotlivých zemí. Rada přijala na národní úrovni seznam bezpečných třetích zemí, který je aktualizován, a v případě shody na úrovni Evropské unie pak funguje de facto jakýsi klasický režim. To znamená tam, kde se jedná o příslušníky nebo o osoby z bezpečných zemí, tak pro vstup do České republiky v případě návštěv státních příslušníků z těchto zemí nejsou v platnosti žádná omezení.

Zmíněné doporučení Rady Evropské unie pak k vámi řešené oblasti uvádí, že by členské státy Evropské unie měly umožnit přicestovat osobám z třetích zemí z naléhavých rodinných důvodů. A tam potom se nerespektují ta omezení na bezpečné a nebezpečné země. Nejedná se tedy tak o jakákoliv rodinná setkání, ale o poměrně jasně stanovený důvod, jakkoliv jsem si vědom, že ta interpretace naléhavosti je potom už na jednotlivých státech, a bohužel ani tam nejsou ty interpretace úplně identické.

Pokud jde konkrétně o občany třetích zemí pobývajících v České republice a jejich partnery, tak možné sjednocení rodiny by se mělo řídit platnou unijní legislativou. Doporučení a následně i česká ochranná opatření umožňují vstup těm státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají vydáno vízum nebo povolení k pobytu na základě práva na sloučení rodiny. Rovněž jim umožňuje podat žádost o vízum nebo povolení k pobytu z důvodu sloučení rodin. Směrnice, která upravuje výše uvedené právo na sloučení rodiny, však nedopadá, a to je pravda, na nesezdané páry a ani zákon o pobytu cizinců na území České republiky tuto kategorii nepřevzal do okruhu osob, kterým může být sloučení rodiny umožněno. To je pravda, tak je ten zákon v současné době nastaven.

V tomto ohledu je nutno odkázat také na koncepci občanství Evropské unie. Členství v Evropské unii má bezprostřední dopad nejenom na členské státy, ale i na občany těch evropských zemí, kterým přináší silnější právní postavení, než mají státní příslušníci třetích zemí. To je rozdíl, který je jasně dán, a mimo jiné mají občané EU právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Privilegované postavení občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků tak vychází primárně z legislativy Evropské unie.

Takže dle aktuálně platného ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví z 2. října 2020, které reguluje vstup na území České republiky ve snaze zamezit zavlečení dalších případů nemoci do naší země, je zakázán vstup občanů třetích zemí, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem, a občanů třetích zemí, kteří mají přechodný nebo trvalý pobyt v zemích, které nejsou na seznamu zemí s tímto nízkým rizikem. To je ten problém. To znamená lidé, kteří trvale pobývají nebo dlouhodobě pobývají v těchto zemích, tak opravdu jim ten přístup v současné době není umožněn.

Jak vás informovali i moji předchůdci, na což jste odkazoval, zcela souhlasím s tím, že je to velmi těžké zdůvodnit osobám, které se ocitly v této situaci. Bohužel ale musím požádat o trpělivost, protože věřím, že pochopíte, že situaci v České republice je nezbytně nejen nejprve nutno stabilizovat a že neuvážené rozvolňování omezení by nás potom mohlo dostat do poměrně složité a problematické epidemiologické situace. (Mpř. Hanzel: Čas, pane ministře.) A jakkoliv se zdá, že se jedná o jednotlivce, i to může být významné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za ten rozbor. Já jenom chci připomenout, ti lidé jsou tady legálně, ti, o které jde, a mají partnera v nějaké třetí zemi. Ti partneři jsou ochotni po příjezdu splnit jakékoliv podmínky - jít do karantény, mít testy, prostě cokoliv ministerstvo řekne, to jsou ochotni udělat, protože mají důvod přicestovat za tím svým protějškem. Nejde o turistiku, jedná se o řádově desítky lidí. Existují samozřejmě dotazníky, jak zjistit, jestli ten člověk skutečně má vztah k tomu člověku, za kterým jede. A mluvíme tedy o tom epidemiologickém riziku a hledisku. Nebylo by možné prostě stanovit podmínku pro tuhle skupinu skutečně pár desítek lidí, stanovit podmínku, kterou budou muset splnit, třeba velmi přísnou - karanténu, čtrnáct dní, více, méně, testy -, aby se to umožnilo?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A pan ministr odpoví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Jenom velice krátce, pane předsedající. Pane poslanče, já vás poprosím, abychom si to stručně vyměnili tím mailem, na který já vám odpovím, tak jak se snažím i na ostatní. Pokusíme se udělat něco s tím ve formě úpravy nebo nového mimořádného opatření, které by toto mohlo dočasně řešit, ale opravdu je potřeba předpokládat, že nejpravděpodobnější variantou by musela být čtrnáctidenní, nebo desetidenní v České republice, karanténa. Můžeme o tom dále diskutovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková s interpelací rovněž na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, hlavní hygienička Jarmila Rážová se pro server iDNES vyjádřila, že osoby očkované proti onemocnění COVID-19 budou moci bez absolvování testu využívat služeb, které by jinak nemohly bez pravidelného opakovaného testování. Exministr zdravotnictví Roman Prymula se vyjádřil, že kdo se naočkuje, mohl by být zase bez roušek. Vy jste se vyjádřil, a to opakovaně, že očkování ani vakcinační pas nebudou povinné.

Jak to tedy bude fungovat? Máte to už nějak naplánované, jestli v rámci motivační kampaně, kterou vaše ministerstvo chystá, budou neočkovaní proti onemocnění COVID-19 nějak omezováni využívat některé služby? A pokud ano, jaké například? A bude jejich využívání pak podmíněno třeba testováním? Jak to bude fungovat?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Paní poslankyně, obecně jenom shrnu, že ta strategie, která respektuje v principu dva základní postuláty, a to za prvé, tak jak bylo řečeno, očkování bude dobrovolné, a za druhé bude hrazeno plně, má těchto několik částí. Jednak je to přehled složek a zúčastněných subjektů, přehled vakcín, organizace očkování, očkovací schémata, distribuce, přehled potřebného materiálu, indikační skupiny, fáze očkování, úhrada, množství, registrace, komunikace a další. A v rámci tohoto budou řešeny i v korelaci s Evropskou unií ty případné pasy, o kterých jste mluvila.

Já si velmi dobře umím představit, ale zatím vám tuto definici neumím říct, protože jednak ta očkovací strategie v těch prováděcích předpisech zatím není dokončená a jednak pořád ještě čekáme na podobné informace, nebo sdílíme podobné informace s ostatními evropskými zeměmi. Podpořím to, co řekla paní hlavní hygienička, že ten, kdo bude očkován, a priori bude zvýhodněn tím, že bude mít v rámci Evropské unie pravděpodobně jednodušší cestování a s největší pravděpodobností se na něho nebude vztahovat většina těch omezujících opatření. Dneska to byl koneckonců i jeden z dotazů v rámci tiskové konference na Ministerstvu zdravotnictví. A včera byl zadán příkaz k urychlenému ustanovení registru očkování, který bude shromažďovat vakcíny, jednak vakcinace stran covid, jednak v budoucnu i ostatních, protože to je to, co nám chybí. Bude to součástí integrovaného datového rozhraní resortu, který bude garantovat ÚZIS. Takže informace o tom, kdo je a kdo není očkován, samozřejmě při zachování všech pravidel ochrany osobních údajů, tak jako ostatně je ÚZIS povinen i se všemi ostatními daty, se kterými dlouhá léta pracuje za všech bezpečnostních kautel, bude k dispozici a tuto informaci budeme mít.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak, prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, já se tedy zeptám konkrétněji. Pokud nepůjde o cestování, bude občan, který nebude chtít vycestovat z České republiky, odmítne, že nechce být očkovaný, bude to pro něj znamenat nějaké omezení? Zeptám se tedy konkrétně. Bude muset oproti tomu neočkovanému nosit roušky? Protože předpokládám, vzhledem k tomu, co vidím v diskusích na sociálních sítích a v těch reakcích, že o to očkování není příliš velký zájem. Tak by mě zajímalo, jak budete postupovat.

A další věc je, nakupujete přece jenom velké množství vakcín. Co bude s těmi vakcínami, které nebudou využity? Můžeme je pak nabídnout jinému státu například? Nebo, já nevím, budete nějak nutit, ale ne tak nepřímo, společnost, aby se očkovala?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Vezmu to od konce. Nutit nikoho nebudeme. Vakcíny, tak jako to dělají i ostatní země v případě, že by nebyly využity, dají se použít například do jiného státu. Toto má řada zemí už i takto nadefinováno. Neřekl bych, že bude ten člověk penalizován, ten, který nebude. Ale ten, který bude, bude ale určitě zvýhodněn. Je to i součást té motivační kampaně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A v tuto chvíli vystoupí poslanec Marian Bojko, opět s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, pane předsedající. Vážený pane ministře, máme ten protiepidemický systém PES, který vlastně je pětistupňový. Ale postrádám tam stupeň nula. Neexistuje stupeň nula. V prvním stupni je opravdu velké množství omezení, nemůžou se pořádat rockové koncerty, nikde není, co bude, když bude nějaký stupeň nula. Nezaznělo to v médiích. Možná to zaznělo, já už delší dobu média nesleduji, protože to je jenom strašení. Takže na to bych chtěl znát odpověď.

Další věc. Když se teď otevřely ty obchody a lidi konečně mohli vyrazit do obchodů koupit dětem boty, když jsem viděl ty fronty před tím PEPCO, tam stojí stovky lidí. PEPCO otvírá v 9 hodin a lidi už v osm hodin stáli ve frontě, aby mohli koupit dětem botičky. To je také šílené. A stojí tam s těmi dětmi, protože jim to samozřejmě musí zkusit. Ty boty tam jsou levné, každý nemá tisíce na botičky z nějakého značkového obchodu.

Za rok jsme nebyli schopni najít nějaký lék na tuto nemoc. Většina lidí se vyléčí doma v karanténě, ani nevědí, že jsou nemocní, ale budeme vakcinovat zdravé lidi. Pan premiér dneska řekl, že ta vakcína bude zdarma. Nic není zdarma. Někdo to zaplatit musí, vždycky. Takže to budou platit pojišťovny z odvodů těch pojištěnců. Přiznám se, že mě rozsekalo video Michala Suchánka, kde on vlastně říká: Otevřeli jsme divadla, otevřeli jsme kina, cirkusy bez diváků. To je jako byste dal svému kamarádovi, který nemá ruce, akordeon. Taky bude šťastný asi, že? Nebo ten, který nemá nohy, když mu koupíte boty. (Upozornění na čas.) Takže... Ten čas nebyl zapnutý.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ten čas vám nikdo nepustil, protože tady nepustili čas, takže já jsem to tak odhadl podle hodinek.

 

Poslanec Marian Bojko: Tak vám děkuji, že jste (nesrozumitelné, mluví mimo mikrofon).

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře, prosím, máte prostor pro svoji odpověď. Poprosím, aby se spouštěla časomíra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, jenom krátce. Ten dotaz byl zejména, kdy bude ukončen systém PES. Obecně je plánováno, že ve chvíli, kdy bude zastaveno komunitní šíření, což je tehdy, kdy je zhruba méně než 5 % populace infekční v té dané oblasti, tak se nemluví o epidemii. Dá se to odhadovat procentem pozitivity těch testů. V současné době, kdybychom započítali všechny testy, které máme, i ty, které reportujeme, i které zatím nesmíme reportovat podle platné metodiky, to znamená i ty antigenní testy, tak se pohybujeme kolem 14 %. To znamená, zatím komunitní šíření trvá, ale bývalo kolem 35 %, takže ten pokles je patrný. V té době je plán ten systém dát pryč.

A tak jak jsme minule byli požádáni Poslaneckou sněmovnou, tak je připravena i tabulka pro ten systém PES, která ve stupni číslo jedna nepočítá s nouzovým stavem, ona vede k rozdílným výsledkům, má jinou sílu těch opatření, ale Poslanecká sněmovna s ní bude seznámena.

A pokud se týká toho, že jste říkal, že se očkují zdraví lidé, tak to je prosím princip očkování. Vždycky se musí očkovat zdraví lidé právě proto, aby neonemocněli. A musí se jich proočkovat dost, aby chránili i ty, kteří například očkováni být nemohou. To je princip solidarity při očkování.

K frontám, které jste řekl. Ano, ve chvíli, kdy jsou dva měsíce zavřené obchody, tak se dá předpokládat, že po jejich otevření se minimálně první dny budou tvořit fronty. Ani tady bych to neviděl příliš černě, protože aspoň podle informací, které jsme si zjišťovali, tak není pravda, že by se jednalo o většinový jev. Ale určitě u některých obchodů u toho dojít mohlo, stejně jako například před kadeřnictvími. O tom vím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Bojko má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Marian Bojko: Já bych se chtěl zeptat, proč vlastně v těch domovech pro seniory netestujeme ty stařečky a stařenky nějakou jinou metodou než takhle, prostě hluboko zavádět do nosu. Mám spoustu lidí, kteří si telefonují, že je to bolí. Někteří tvrdí: A já to vydržím. Prostě si myslím, že už jsme někde tam, kde bychom to mohli dělat výtěrem z krku nebo ze slin a netrápit je dvakrát týdně takovou metodou.

A ještě jedna věc. Ti lidé nemají sociální kontakt. Umírají i ze stesku. Za letošní říjen umřelo údajně 480 lidí s covidem, ale téměř 900 jich umřelo z jiných příčin, více o 900 než za loňský říjen. A ty jiné příčiny jsou hlavně prostě nemožnost se setkat se svými blízkými, stesk, nedočkají se operací, nedočkají se vyšetření a umřou (upozornění na čas), že nejsou operováni.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Jenom velmi krátce. Věřte mi, pane poslanče, že i já jako lékař bych byl nadšený, kdybychom mohli dělat ty testy jinak. Věřím, že to brzo bude. Jsou první testy, které prokazují jakési výsledky, ale zatím nejsou na takové úrovni, abychom je mohli srovnat efektivitou s těmi ostatními. Když je něco příjemné, to neznamená bohužel, že to funguje. Jakmile budou k dispozici dobře funkční testy třeba ze slin, tak je určitě používat budeme. Zatím takové nemáme. Jinak mě to mrzí úplně stejně jako vás.

A k těm počtům těch, kteří zemřeli. Tak ano, v říjnu opravdu zemřelo asi 1 200 lidí nad úmrtí proti předchozímu roku a nebylo to dáno covidem. A ano, tito lidé pravděpodobně zemřeli kvůli tomu, že byla odkládána péče kvůli epidemii. To víme, já jsem to prezentoval i na naší datové konferenci. Je to veřejně k dispozici na našich serverech. Nemyslím si, že by majorita těchto lidí zemřela steskem, spíše to byly ty jiné varianty, což ty smrti nijak nesnižuje. Právě proto je cílem všech těchto opatření uvolnit zdravotnický systém tak, aby mohl opět poskytovat služby naplno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli vystoupí pan poslanec Václav Klaus s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Vážený pane ministře, já jsem rád, že jste přítomen jednou, když vás interpeluji. Já vás ani tak nejdu interpelovat, já vás jdu požádat o jistý slib. Oba víme, že ta situace s kompenzacemi různým typům ekonomiky z logiky věci nefunguje a nemůže fungovat. Moje interpelace se jmenuje "podpora prádelen a čistíren", protože to je jeden ze sektorů, který je flagrantním případem. To jsou samozřejmě provozovny, které jsou otevřené, čili de facto nejsou omezené, ale vláda zavřela všechny jejich jakoby hlavní dodavatele, což jsou restaurace, hotely, sauny, beauty salony, kadeřnictví a podobné věci, které tam jakoby ve větším si dávají vyprat věci, atd., atd. Čili je jasné, že jediné řešení, které jim můžeme přinést, je nezavírat ekonomiku.

Vy jste inteligentní člověk, tak jistě tušíte stejně jako já, že ta soft opatření mají vliv takřka nulový. Nějaký brutální lockdown má vliv na průběh té epidemie v populaci, ale takové ty drobné úpravy, jako že jdou děti do školy od C a ne od G a pak se setkají odpoledne na tréninku a podobně, mají vliv skoro nula. Pro vědecký důkaz nemusíme chodit daleko. Začala se koncem srpna zdvihat tato vlna epidemie, vláda začala přijímat nějaká omezující opatření, čím dál jakoby přísnější, a ta opatření měla nulový vliv na to, jak ta epidemie pak vyskočila, odstartovala po krajských volbách brutálně. Zrovna teď epidemie odchází, nejdříve odešla v Praze, a určitě to není z důvodu, že Pražáci nejvíc dodržovali opatření a podobně.

Čili já chci po vás slib, že budete hájit to, aby příště ta ekonomika zavřena nebyla. Vy jste ministr průmyslu a obchodu, že budete hrozit demisí a nebudete se tam krčit a pak -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas! (Ano.) Děkuji. Prosím pana ministra. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji za dotaz. Samozřejmě že nemám rád, radost z toho, když se tady zavírá ekonomika, a samozřejmě že na té vládě jsem tím oponentem, a pokud jste to sledoval jenom v těch posledních dnech, tak jsem si skoro jist, že kdybych neargumentoval tak, jak jsem argumentoval, tak ten rozvolňovací režim byl trošku jiný. A na druhou stranu nemůžu nevidět i to, co se odehrává ve zdravotnictví. Musím se na to dívat s rozumem a musím se na to dívat aspoň trošku vyváženě.

Já nejsem epidemiolog, já to neumím posoudit. To, co říkáte vy, říkáte to velmi suverénně, možná máte pravdu, možná ji také nemáte. A je pravda, že ekonomiku zavírá celá řada dalších zemí. A nezavírají ji proto, že by tam seděli lidé, kteří by byli nekompetentní, kteří by se prostě rozhodli, že to zavřou a teď tím pádem někoho potrestají a budou mít v duši klid. Já jsem samozřejmě viděl, jak ty křivky jdou nahoru, tak jako jste je musel vidět i vy a viděli je všichni ostatní. A pak samozřejmě všichni viděli, v momentě, když se udělala ta eliminace sociálních kontaktů - a to nebyl jenom byznys, to nebylo jenom podnikání, to byla kultura, to byl sport, samozřejmě ekonomika atd. A znovu říkám, děláme to velmi neradi, je to prostě samozřejmě drastické opatření. Pak ale faktem je to, že vždycky s nějakým odstupem, řádově 14 dnů, potom ta křivka dolů jde.

A o co se zde bojuje? Bojuje se o to, aby naše nemocnice zvládly ten nápor, abychom nedopadli tak, jako dopadla Itálie na jaře, tak jako dopadlo bohužel Polsko teď na podzim, kdy se skutečně ta péče už nestačí nabízet, nestačí realizovat, a nejde jenom o to, jestli je tam pacient s covidem, ale může tam být jakýkoliv jiný pacient. A pokud tohleto selže, tak je to prostě průšvih. Je to špatné. Nám to neselhalo. A neselhalo to mimo jiné s největší pravděpodobností proto - říkám to jako neepidemiolog, ale jako ten, který se zúčastňoval jednání takřka na denní úrovni s největšími kapacitami nejen v oblasti epidemiologie, pandemie, ale i zdravotnictví nejenom v České republice, ale i v zahraničí, kteří ne že doporučili, ale naprosto jasně nastavili parametry toho, aby se za tu ruční brzdu zatáhlo, a bohužel se musí i eliminovat ekonomika. A na druhou stranu nezatáhli jsme ji v průmyslu, což si myslím, že se nám vyplatilo, a díky tomu ty šrámy jsou sice tvrdé, kruté, ale dalo se to přežít.

Pokud někdo má nějaký geniální nápad, jakým způsobem se tomu vyhnout, aniž bychom dělali ta opatření, tak nechť je řekne. Ale zatím, když se na to díváte, co se odehrává ve Spojených státech, co se dělá v Německu, co se dělá v Rakousku, co se dělá v asijských zemích, tak úplně nic jiného než snížení mobility nevymysleli. Můžeme se bavit o tom, jestli to snížení mobility je lepší udělat ve sportu, v kultuře, v ekonomice, nikdo z toho nemá samozřejmě radost.

Takže co k tomu můžu říct? Bojovat za to, aby zůstaly obchody otevřené, ano, ale nikoliv za cenu toho, že zde nebudou nemocnice zvládat svoji péči a že zde budeme mít desetitisíce mrtvých, což konečně i v některých zemích je. Takže je to samozřejmě těžké rozhodování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: No tak vy to tak uhlazujete, že nevíte, kde je pravda, může být, nebýt. No tak řekněme si upřímně, to, že jsme zvládli tuto vlnu epidemie, to není zásluha vašich opatření, která jste přijímali 3. září jako vláda, jo, při vší úctě, je to moje vláda, já jsem český občan, já jsem ji respektoval, nosím roušky. Poláci měli daleko méně nakažených než my na počet obyvatel a situace kolabovala. To, že jsme to překonali, je zásluha robustnosti a kvality našeho zdravotnictví. Když zavřete školy, tak nejsou v nemocnicích sestry a lékařky a ta laťka se snižuje. To, co vy hájíte, pro to nemáte žádná data.

Já jsem se vás ptal, slušně, jestli příště budete tvrdě hájit to, aby školy, malé obchody atd. zůstaly otevřené, budete hrozit demisí a slíbíte mi tady, že o to budete silně bojovat, stejně jako teď třeba otevření lyžařských středisek, kde jsou lidi v kuklách, v helmách, celá rodina. A že tam půjdou večer na víno, tak když tady půjdou na Náplavku v Praze na tu loď ti mladí lidé tam juchat, tak to jako nevadí, a že přijede rodina na hory a zlikvidujete - já jsem z Pece pod Sněžkou - celý sektor, to vadí? Na to jsem se vás ptal.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Nepochybně budu bojovat, ale vždy budu se snažit akceptovat a respektovat i argumenty těch, kteří v oblasti, v tomto případě zdravotnictví, mají jasné argumenty, mají jasná fakta, mají jasné srovnání. Bojujme a nezavírejme. Já myslím, že na tom se shodneme úplně všichni, to bychom byli prostě sami proti sobě. Ale na druhou stranu nesmíme těmi kroky, které děláme, prostě se dostat do situace takové, že zde ohrozíme zdraví lidí, že zde ohrozíme lékařskou péči. Máte pravdu, že samozřejmě nemocnice to vybojovaly. Ale pozor, pokud nastane situace, že to bude natolik přeplněné, ty nemocnice, tak pak už ani nebude o co bojovat, protože prostě ti lidé budou někde na chodbách a budou někde před nemocnicí, jako v některých zemích nastalo. A to je to, čemu se snažíme zabránit.

A myslím, že to není polemika o tom, jestli ekonomika je dobře, nebo špatně zavřít. Je to samozřejmě špatně, že se zavře ekonomika, o tom není nejmenších pochyb. Otázka je, co by nastalo, kdyby se nezavřelo. Jestli by to nebylo ještě horší. A to je to, co si, pane poslanče, troufám tvrdit, a já to říkám otevřeně, nevíme nikdo z nás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poslední dotaz už nepoložíme, protože poslední interpelace může být podána nejpozději v 17.55. Takže já konstatuji, že jsme pro dnešní den vyčerpali a ukončili projednávání ústních interpelací. Já vám přeji všem pěkný večer a pokračovat budeme zítra v 9 hodin ráno.

 

(Jednání skončilo v 17.58 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 19. 1. 2021 v 14:43.




Přihlásit/registrovat se do ISP