(12.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Já asi k důchodovému systému úplně mluvit dneska nebudu, to by bylo na dlouho. Ale já bych poprosil třeba pana ministra kultury, kdyby si vzal sešit B, to je vládní materiál, a našel si stranu 1 - nechci, abyste četl všechny strany, stačí stranu 1 - a přečetl si základní makroekonomické indikátory, a porovnejte rok 2011 a rok 2020. Tak v tom roce 2011, kdy byl konec světa v České republice podle slov Lubomíra Zaorálka, HDP rostlo o plus 1,8 % a příští rok to má být plus 2,2. Uznávám rozdíl 0,4 %. Ale není to dramatický rozdíl. Jsou to čísla Ministerstva financí.
A jen tak mimochodem, víte jak ovlivňují náklady v ekonomice např. ceny ropy, tak v roce 2011 stála ropa, jeden barel, 111 amerických dolarů, letos je to 64 a příští rok 60. Tak pokud chceme být přesní - a rozpočet je docela dobrá disciplína, že těch čísel je hodně a můžeme mluvit o číslech, ne jenom o dojmech. A pan ministr kultury, ono to vlastně souvisí s tou funkcí, nepoužívá čísla, ale dojmy, ale o to je vášnivější a možná pro někoho i přesvědčivější.
Ráno jste zatleskali prezidentovi republiky, když řekl, že když zrušíme daňové výjimky, ušetříme 318 mld. Víte, že to je úplná blbost? Ale tleskali jste. Výborně, 318 mld. a 3 % HDP na důchody cca zaokrouhleně (Předsedající: Čas, pane předsedo!) je 180 mld. ročně! (Předsedající: Děkuji.) Takže ne minus 40, ale minus 220 mld. deficit, jen tak. Vláda to udělá.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím o dodržování času k faktické poznámce, která je stanovena na dvě minuty.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dovolím si ještě reagovat jednou na pana ministra kultury. Samozřejmě velmi rád ztiším hlas a nebudu používat silná slova. Já jsem se jenom snažil přizpůsobit, pane ministře. Nicméně řeknu asi tak to nejslušnější nesilné slovo, jakého jsem schopen k vašim výrokům: vy tomu prostě nerozumíte. Vy za to nemůžete, protože tomu nerozumíte. Vy jste nám tady řekl: když se ten důchodový systém propadne do deficitu, no tak se to pokryje ze státního rozpočtu. Víte, on ten důchodový účet je součástí státního rozpočtu, pane ministře kultury, úplně stejně jako vaše kapitola. A v těch vládních dokumentech je napsáno, že když se nepřijme žádné řešení, no tak ten deficit bude ve stovkách miliard - 200 miliard, 300 miliard. Tak jak to budete chtít pokrýt z té zbylé části státního rozpočtu, pokud se žádná řešení nepřijmou, to bych opravdu rád věděl. To je přesně ono, že se žádná řešení nepřijímají, že se nějaká řešení zrušila a žádná jiná se nepřijala a vy je nechcete přijmout. A to je ta vaše neodpovědnost vůči budoucnosti.
Já jsem teď pochopil, že tomu absolutně nerozumíte, že o tom nic nevíte. Ano, moje víra říká, že nevědomost hříchu nečiní, ale přesto vás to neopravňuje klamat veřejnost a říkat, že žádné riziko nehrozí a že vy jste maximálně odpovědní. To riziko je obrovské a vy jste neodpovědní v tom, že o tom obelháváte veřejnost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Pan poslanec Válek, zatím poslední přihlášený k faktické poznámce, a potom je ještě jednou Lubomír Zaorálek. Prosím.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Pro mě ta debata je nesmírně osvěžující a pozitivní a já si to shrnuji pro sebe velmi jednoduše. Ty materiály jsem si studoval, protože jsem se snažil připravit, a přiznám, nepochopil, byť ty závěry se zdály jednoznačné. Já to vidím takto. Tak prostřednictvím pana předsedajícího pan poslanec Kalousek vyhodnocuje závěry materiálů, které připravila vláda, stejným způsobem, jako je vyhodnocuji já, jako je vyhodnocuje řada dalších, protože vychází z toho, co v těch materiálech je. Ale ministr této vlády, který určitě ví, jak vláda funguje, těm materiálům, které vláda vydává, sám nevěří, zřejmě ví, proč jim nevěří, protože v té vládě je, a evidentně je to důkaz toho, že vlastně nevěří ničemu, co ta vláda dělá, byť je jejím ministrem.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak pan ministr Zaorálek, připraví se paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Já bych jenom chtěl možná ještě poslední k panu Kalouskovi, který tady takhle s převahou vystupuje jako ten, který tomu rozumí. Tedy navzdory tomu, za co všechno nese odpovědnost, tak říká, že tomu rozumí. Já bych mu řekl, že to jeho rozumění vedlo třeba k té politice vytvořit druhý pilíř důchodového systému, a jenom bych chtěl upozornit, že kdyby se ten druhý pilíř takto tady úspěšně zkonstituoval, jak on chtěl, tak právě ten druhý pilíř vysál peníze z toho penzijního pojištění a tam by potom opravdu peníze nebyly a skutečně by nebylo z čeho ty peníze vyplácet. To znamená, tohle je konkrétní ukázka toho, jakým způsobem vy rozumíte ekonomice. Můžete to tady opakovat donekonečna, a já vám tvrdím, že váš život prakticky ukazuje, kam to rozumění ve skutečnosti vede. Vaše politika byla politika obhajoby určitých konkrétních zájmů. A netvrďte, že jste expert na ekonomiku. Vy jste svými kroky dokázal, že jste tady způsobil, že celá řada lidí na tom byla velice špatně. Za to nesete odpovědnost. Takže ta odpovědnost, nad tou přemýšlejte.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan předseda Kalousek a jeho faktická poznámka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: To už není přebíjená o tom, kde je nebo kde není pravda. Ta pravda je ve vládních dokumentech a já je tady cituji. Je to o té odpovědnosti. Oba dva jsme ve věku politickém, kdy oba dva neseme poměrně významnou část odpovědnosti za to, co se tady dělo posledních dvacet let, a já jsem samozřejmě připraven kdykoli se z té odpovědnosti zpovídat. Ale hovoříme-li o návrhu státního rozpočtu, mluvíme o odpovědnosti politické reprezentace za to, co tady bude, ne za to, co tady bylo. A já si dovoluji tvrdit a dovoluji si to doložit čísly z vládních materiálů - z finanční strategie, z konvergenčního programu, z toho, že vy sami přiznáváte negativní fiskální úsilí, z toho, že vy sami přiznáváte procyklickou politiku v době růstu - si dovoluji tvrdit, že to je politika pro budoucnost neodpovědná.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli se vracíme do obecné rozpravy. S přednostním právem pan poslanec Vít Rakušan.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já chci na začátek vystoupit ještě s jednou větou. Nedá mi to. My projednáváme státní rozpočet České republiky na příští rok, tu vůbec nejdůležitější materii, kterou snad Poslanecká sněmovna během celého svého roku projednává. Když se ohlédnu za sebe, tak tomu asi úplně neodpovídá ani počet přítomných ministrů vlády České republiky, ale především tomu neodpovídá jedna skutečnost, a to že tu nemáme premiéra vlády České republiky pana Andreje Babiše. Chápu, že je vázán svými zahraničními povinnostmi, na druhou stranu se domnívám, že program premiéra se opravdu má přizpůsobit především tomu, že v den, kdy se v Poslanecké sněmovně projednává státní rozpočet, on tady má být, má být po boku paní ministryně financí a má být tím, kdo nám představí strategii rozvoje České republiky na ta další léta.
Pokusím se vám říct obecně několik důvodů - potom v té samotné rozpravě s konkrétnějším rozborem vystoupí paní poslankyně Kovářová - které nás vedou k tomu, že skutečně jako hnutí STAN nemůžeme rozpočet v předkládané podobě podpořit.
Pokud se podíváme na jeho strukturu, tak 91 % tohoto rozpočtu, 91 % jde o běžných a mandatorních výdajů. Investice v době objektivní ekonomické konjunktury, v době, kdy nám vláda slibuje investiční plán České republiky, objížděla regiony, sbírala podněty od starostů, hejtmanů, pan premiér Babiš původně říkal, že ten investiční plán tady bude ležet loni před vánočními svátky, ukázal nám tady jeho obal, ale jeho obsah nikoli. Teď nám tvrdí, že ty další Vánoce už jsou snad tím správným datem. Ale prosím, uvědomme si, že my jsme za polovinou volebního období. A na tom celém nám vláda ukazuje svůj strategicky chybný přístup k rozpočtu. Jedná se o jakousi recyklaci starých rozpočtů, kde se pouze valorizují jednotlivé položky pro ten daný rok, ale nejedná se o rozpočet, který by měl nějakou ambici, který by měl ambici na začátku si určit potřebu, a to především investiční potřebu České republiky. Dlouhodobou strategii rozvoje České republiky, která by byla kvantifikována nějakou sumou peněz. A z toho by se potom vycházelo v tvorbě veškerých dalších položek, které státní rozpočet obsahuje. ***