(11.10 hodin)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Stanjura a jeho faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já budu mluvit, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, k panu kolegovi poslanci Bláhovi. Nedělejte z nás pitomce. Já žiju na vesnici, která má 1 800 obyvatel. Nejste jediný, který nežije v Praze. Nedělejte z nás pitomce. Mluvíte věcně správně, ale v úplně blbém bodě. Říkali to i vaši kolegové. Bavme se o tom, většina z nás souhlasí s popisem situace, s tou administrativní náročností, včetně toho, že lidé utíkají do šedé ekonomiky. S tím souhlasíme. Ale to bychom také mohli probírat v GDPR nebo v pojistném nebo sociálním zabezpečení nebo vnitřní správě EU. To je stejně tak namístě, jako když to probíráme v tomto bodě. Ve třetím čtení jste úplně vedle a ještě nás urážíte, že žijeme v nějaké zlaté kleci. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Bendy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, paní ministryni žádnou nevidím, dámy a pánové. On to do značné míry řekl pan předseda Stanjura, ale fakt se nedá občas na to, co tady říká pan poslanec Bláha, nereagovat.

Zaprvé mi řekněte, které jsou ty soupisy papírů, které musí chudák zaměstnanec předkládat do insolvence a které mu musí zpracovávat zaměstnavatel. Plat. Jediné, co mu dáváte do insolvence, je, jaký bude mít v následujících šesti měsících, a vede se diskuse, jestli to budou tři měsíce, nebo šest měsíců, budeme o ní za chviličku hlasovat. Jediné, co musíte sdělit, je jeho plat. Svoje dluhy si musí spočítat sám. A zase v těch pozměňovacích návrzích je obsaženo, že je nebude muset počítat. Právě proto, že tam nebudeme mít pevné hranice. Tak to je první věc.

A druhá věc. Jestli vy mně říkáte, že vás někdo vyzývá k tomu, abyste podváděl a šidil svoji ministryni financí na daních, tak to si prosím ale řešte prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení a ne tím, že tady budete ve Sněmovně brečet. To, co nám tady líčíte, je přece čistý daňový podvod! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Veselý s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji, pane předsedající. Já to zkusím vrátit na neútočnou neosobní rovinu. Ale všem poslancům, kteří to úplně nechápou, řeknu, že je obrovský rozdíl mezi exekucemi a insolvencemi. Ano, v exekucích se stává, a ti lidé pro to mají obrovskou motivaci, aby šli do šedé zóny, aby nepřiznávali svoje příjmy prostě proto, že jim nebude co exekuovat. Pokud to udělají v insolvenci, a to zdůrazňuji pro všechny, tak jsou v háji, protože o tu insolvenci přijdou a nebudou mít druhou šanci.

Prosím vás, insolvence a exekuce jsou obrovský rozdíl, mysleme na to. Ten zákon je připraven velmi střídmě a nepochybujme o tom. To, co říká pan poslanec Bláha prostřednictvím pana předsedajícího, se týká exekucí. Insolvence ve chvíli, kdy půjdete do šedé zóny, tak končíte s insolvencemi a už nedostanete novou šanci. Je to úplný nesmysl a ten člověk, co to udělá, je naprostý šílenec. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Ferjenčíka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl zastat kolegy Bláhy, protože si myslím, že je fajn, když někdo říká svoji zkušenost s tím, jak ty zákony pak reálně fungují. A skutečně, pokud jemu se to děje, tak si myslím, že je relevantní, aby to ve Sněmovně řešil. Prostě ta situace, kdy jde zaměstnanec do insolvence a požádá zaměstnavatele, aby mu kvůli tomu část výplaty dával načerno, mi přijde naprosto reálná. Nemyslím si, že je úplně reálné, že zaměstnavatelé budou na policii udávat svoje zaměstnance, kteří je o tohle požádali, přestože samozřejmě de iure je to špatně. Asi někdo, kdo má na krku x-milionové dluhy, potřebuje živit svoji rodinu a přijde tady za panem Bláhou, jestli se to dá nějak řešit, tak asi pan Bláha kvůli tomu nepůjde na policii, když mu třeba řekne, to ses zbláznil, to je přece podvod. Tady mám nějaké pochopení, že i soucit v tom hraje roli, a nedá se myslím racionálně očekávat, že tenhle problém se bude řešit na policii. Takže prosím, abychom se tady navzájem neuráželi.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Žádnou další přihlášku do rozpravy nemám. Hlásí se ještě někdo do rozpravy z místa? Není tomu tak, rozpravu končím. Je zde zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele? Je. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, budu maximálně stručný. Děkuji moc za tu rozpravu, která proběhla, ještě jednou. V rámci rozpravy zazněly některé věci, které, přiznám se, nevím, jestli tady byly řešeny. Předpokládám, že ano. Nicméně padly některé otázky, ke kterým bych se v rámci závěrečného slova vyjádřil. Ono to o tom návrhu hodně vypovídá.

Kolik to bude stát? My předpokládáme, že zapojení těch lidí, kteří jsou dneska v té dluhové pasti, zpět do řádného ekonomického procesu, a samozřejmě vycházejme z toho, že jsou to hrubé odhady, protože my nevíme, pro kolik lidí nakonec bude ta insolvence natolik lákavá, že do ní vstoupí. Očekáváme, že přínos pro státní rozpočet může být mezi třemi až deseti miliardami korun ročně. Jenom na odvodech, jenom na tom, že budou v tom standardním ekonomickém procesu.

Pokud jde o dopady na soudy, tak ty naše kalkulace vycházejí z toho, že nápad se zvýší o 30 až 40 %, což bude znamenat navýšení počtu soudců o 20 až 30 v rámci celé České republiky. Náklady s tím spojené budou 100 až 130 mil. korun v roce 2020. Jinými slovy, určité výdaje ze strany státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva spravedlnosti tady budou, ale měly by být bohatě kompenzovány tím, že se ty desetitisíce a možná i statisíce lidí vrátí do standardního ekonomického života, nemluvě o tom, že to bude mít samozřejmě pozitivní dopad na dávky a tak dále. To znamená, jenom tolik, abych zodpověděl tuhletu otázku.

Zároveň tady v rozpravě zazněla určitá obava z té hranice 30 %, která je na konci toho oddlužení. Nicméně já jsem si pro sebe udělal takový algoritmus, podle kterého bych jako soudce posuzoval takovou otázku. A mohu ujistit, že to neznamená žádné zavřené dveře pro kohokoliv v rámci oddlužení. Jako soudce si budu muset v prvé řadě odpovědět na otázku, jestli bylo splaceno 30 %, nebo nebylo. Pokud bylo, druhá otázka bude znít: Je tady nějaká důvodná pochybnost, že oddlužení neprobíhalo řádným způsobem? Pokud takovou pochybnost neshledám, platí právní domněnka, že bylo plněno řádně a jsou splněny podmínky pro oddlužení. Pokud takovou pochybnost shledám, například, že někdo splatil 31 % a přitom byl schopen splatit 90 %, budu dál dokazovat, jak vlastně ty podmínky oddlužení plnil.

Pokud při tom prvním kroku zjistím, že splatil méně než 30 %, automaticky postupuji do dalšího kroku. A tady budu zkoumat, zda opravdu vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat. To, co se tím veškerým úsilím rozumí, respektive co bude tím neplněním podmínek oddlužení, to nám dnes už poměrně bohatě naznačuje soudní judikatura. Jestli někdo právě třeba přestane pracovat, změní práci z dobře placené, odejde na špatně placenou práci, to jsou přesně ty případy, pro které by mělo být to oddlužení zrušeno. To znamená, opravdu je to tak, že ten systém oddlužení vrací lidi do standardního ekonomického režimu a udržuje je v něm, což je podstatné.

Nebudu už dále k tomuto návrhu vystupovat. Jsem přesvědčen, že je prospěšný pro občany naší České republiky, že je prospěšný pro stát a nakonec nepoškozuje ani samotné věřitele. A moc prosím o jeho podporu ve znění těch pozměňovacích návrhů, kde za ministerstvo vyjádřím kladné stanovisko. Děkuji.***




Přihlásit/registrovat se do ISP