Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

348.
Zvýšení platů pracovníků v sociálních službách

Prosím, aby se slova ujal navrhovatel tohoto bodu, kterým je pan poslanec Zbyněk Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne, děkuji za slovo. Nejdříve chci poděkovat většině Poslanecké sněmovny, která umožnila projednání tohoto opravdu důležitého bodu, a současně, i když ten materiál není podepsaný, je to pravděpodobně materiál z MPSV, ty dvě stránky v lavicích. Pane předsedo, nevíte náhodou, kdo nám nechal rozdat ten materiál? Ale předpokládám z dikce toho, že to je materiál Ministerstva práce a sociálních věcí, myslím, že je to dobře, že tam jsou uvedena některá fakta, která mohou sloužit jako podklad k rozpravě a potom k usnesení, které určitě navrhnu v rámci podrobné rozpravy k tomuto bodu.

Nebudu číst to samé, co jsem říkal ráno. Pokusím se to shrnout.

Situace v oblasti sociálních služeb je kritická z důvodu nedostatku pracovníků. Tito pracovníci mají mimořádně těžkou a náročnou profesi, která je mimořádně špatně placená. V okamžiku, kdy je tak nízká nezaměstnanost v ČR, mají samozřejmě i tito lidé větší šanci najít uplatnění mimo oblast sociálních služeb a to se poměrně děje. Dlouhodobě chybí pracovníci a v posledních týdnech a měsících, jak jsem avizoval, i podle šetření Asociace poskytovatelů sociálních služeb se situace dramaticky zhoršuje a mnozí v těchto týdnech a měsících mění zaměstnání. Je to problém zejména u zařízení, která jsem vyjmenoval dopoledne, zařízení, která poskytují nepřetržitou péči každý den 24 hodin denně.

My jsme dostali materiál pravděpodobně Ministerstva práce a sociálních věcí, který neodpovídá na klasickou otázku, kterou jsem položil, o kolik, ne v procentech, o kolik peněz budou zvýšené platy. Dostali jsme v tom materiálu - nevidím tady ministryni práce a sociálních věcí, tak nevím, jestli ten materiál bude někdo obhajovat - tři varianty řešení. V první variantě se mluví o 5 % pro pracovníky v přímé péči, 9,4 % pro technicko-hospodářské pracovníky. Druhá varianta zhruba o 12,6 % a třetí o 23 %.

Zkusme - vlastně v tom materiálu se říká: jediné, co MPSV je schopno zařídit, je varianta číslo 1. Zkuste počítat se mnou, budu počítat teď na místě. Jestliže řekneme, že průměrný plat je - víme, že je necelých 20 tisíc, ale pro ten výpočet řekněme 20 tisíc. Jestliže říkáme, že je to v průměru o 5 %, tak je to v průměru o tisíc korun, což pro ty, kteří jsou oceněni a jsou v nižších pracovních třídách, znamená, dneska jsem to ještě konzultoval s některými řediteli těchto zařízení, dělá 700 Ž 800 korun měsíčně. Pro některé to dělá o něco více. Částka je prostě malá. Ta částka je malá, protože jestli z 20 tisíc máte 20 700, tak to zdaleka nedosahuje toho, co bychom my všichni potřebovali, protože nikdo z nás neví, kdy ty služby bude potřebovat buď on osobně, nebo někdo v jeho rodině, nebo někdo z jeho spolupracovníků. Taková je pravda.

Výmluvy a přehazování si zodpovědnosti, že MPSV by to chtělo po financích a finance to nechtějí a říkáte "máte vlastní zdroje", a tady nám píše ministerstvo "ale podle zákona to nemůžeme použít"... Pak je tady - proto jsem říkal, že je to MPSV - pak je tady komentář k tomu, co říkal pan odcházející ministr financí. Teď to chce zvýšit, ale až od listopadu, což je po volbách, a současně tady MPSV píše "my na to nemáme peníze, dejme na to peníze z kapitoly obsluha státního dluhu".

Já bych chtěl, aby Poslanecká sněmovna dneska po proběhlé rozpravě požádala vládu - nemá žádnou jinou kompetenci -, aby k 1. červenci zvedla ty platy v průměru o 3 tisíce korun. A je na vládě, jestli to bude z kapitoly rozpočtové rezervy, nebo Ministerstvo financí to někde najde, nebo to bude z MPSV.

Co je ovšem zajímavé v tom dopise, a obrátím na to vaši pozornost. Tady se píše, že Úřad práce, který patří do resortu MPSV, má nespotřebované nároky z minulých let 4,5 miliardy korun a že je chce použít - počkejte chvíli, musím to najít - na aktivní politiku zaměstnanosti, dávky sociální podpory, apod. Máme nejnižší nezaměstnanost, nejsou pracovní síly, podle zkušenosti všech, jak už zaměstnavatelů, tak poctivých pracovníků z Úřadu práce, víme, že mnozí z těch, kteří jsou nezaměstnaní, pracovat reálně nechtějí a nebudou - a my tady říkáme, že máme 4,5 mld. letos utratit na aktivní politiku zaměstnanosti! Pro koho budou ty programy, když všichni, kteří chtějí pracovat, už pracují? A všichni, kteří mohou pracovat. Jsou lidé, kteří nemohou pracovat, ale to je jiný případ. Pro koho to tedy bude?

Potvrzují se slova z naší dnešní tiskové konference. Podívejte se, na co chce paní ministryně spotřebovat nároky svého úřadu z předchozích let. Agendové IT systémy. A jestlipak víte, že platí dvoje systémy? Jak ty staré, tak ty nové. A pak je logické, že výdaje na IT systémy se zvyšují. Slyšeli jsme během tohoto volebního období plno slov od paní ministryně, jak přesoutěží a zlevní IT provoz a IT systémy na MPSV. Realita je úplně jiná. Dneska tady máme černé na bílém, i když ten dokument není ani datovaný ani podepsaný, tak říká, potřebujeme peníze na agendové IT systémy. Z 574 milionů, které máme rezervu, 374 na IT systémy. A pouhých 200 milionů se navrhuje použít na dofinancování sociálních služeb.

Tohle pro vstup do diskuse podle mě stačí. Možná je to logické. Všechny politické strany plánují své kampaně, my už program máme hotový, někteří ho teprv píší nebo pilují. A a těch zaměstnanců v sociálních službách je 50 tisíc. Výsledek náročnosti profese, zřejmě nejsou tak dobře organizovaní jako zaměstnanci v jiných profesích. Možná proto ten jejich hlas není tak dobře slyšet, jak by slyšet být měl.

Chci dopředu požádat, abyste to usnesení, které požádá vládu - úkolovat ji nemůžeme -, aby ty peníze našli už teď k 1. červenci, aspoň ty 3 miliardy, aspoň ty 3 tisíce v průměru pro každého, aby to našli, aby to Poslanecká sněmovna pokud možno napříč politickým spektrem podpořila, aby to nebylo čisté politikum, abychom si neříkali, kdo za to může. Ono je to skoro jedno, kdo za to může. Já bych tady mohl vykládat o tom, co se dělo, nebo spíše nedělo v této oblasti za poslední roky. Ale hledejme dneska řešení. Nehledejme viníky. Až najdeme řešení, najdeme peníze, zvýšíme platy, tak pak se můžeme vrátit k debatě, kdo za to mohl. To je mnohem lepší a produktivnější. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu navrhovateli. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám celou řadu přihlášek. Jenom paní poslankyni Semelovou upozorním, že faktickou poznámkou lze reagovat pouze na průběh rozpravy, takže nejprve musí proběhnout aspoň jeden příspěvek do rozpravy, a pak samozřejmě fakticky vám dám možnost vystoupit.

S přednostním právem pan poslanec Kučera. A jenom k panu poslanci Stanjurovi. Já jsem neodsouhlasil rozdání dokumentu, který je na lavicích, takže netuším, kdo je jeho autorem, a chci vám slíbit, že jsem vydal pokyny k tomu, aby bylo zjištěno, jak to celé bylo. Prosím pana poslance Kučeru.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych tady velice rád vystoupil k tomuto bodu ne z pozice pracovníka v sociálních službách či experta na sociální služby, resp. na jejich poskytování, ale z pozice, dejme tomu, manažerského, resp. z pozice zřizovatele, který na samosprávě část těchto služeb zřizuje, resp. i se spolupodílí na jejich financování. Samozřejmě vnímám to, že po mně vystoupí celá řada naprosto kvalifikovaných a kompetentních lidí, kteří se budou vyjadřovat o způsobu poskytování služeb, sociálních služeb, budou se vyjadřovat o tom, jak ty sociální služby jsou kvalitně či nekvalitně poskytovány apod. Já bych se velice rád pouze zaměřil na ono financování a jejich koordinaci jako takovou.

V prvé řadě bych chtěl říct jednu poměrně zásadní věc. Když se potkávám s řediteli příspěvkových organizací či lidmi, kteří jsou za provozování sociálních služeb zodpovědní, tak mnozí z nich mi mezi čtyřma očima řeknou, že peněz v sociálních službách je poměrně dost. Toto je poměrně zásadní informace. Oni přiznávají, že těch peněz je dost, nicméně bohužel nekončí tam, kde končit mají. To znamená na ten skutečný výkon, na to, aby peníze skončily právě třeba na platech poskytovatelů, nebo těch ošetřovatelů, anebo přímo u těch, kterým se mají sociální služby jako takové věnovat.

Otázka je, zda bychom se dnes neměli spíše bavit o tom, jak ten systém vylepšit, než se bavit o tom, jak do něho nalijeme další peníze, o kterých si nejsme jisti, kde nakonec skončí. I když samozřejmě rozumím, že tady se bavíme pouze o platech jako takových. Nicméně bych chtěl skutečně vyzvat k tomu, aby ten systém jako takový byl jednodušší.

Podívejme se prosím, jak je financování poměrně komplikované. Odkud všude peníze tečou do domova důchodců, který zřizuje město, jeho zřizovatelem je město, nebo do pečovatelské služby, jejímž zřizovatelem je rovněž město či samospráva. Tečou z městského rozpočtu, tečou z krajského rozpočtu, tečou ze státního rozpočtu, jsou tam nějaké granty, jsou tam nějaké dotace a to financování jako takové je velmi komplikované. Nyní se zkomplikovalo ještě více, protože peníze od státu tečou přes kraje a nám se třeba, když budu konkrétně mluvit za naše město, tak v loňském roce se nám stalo to, že nebyly dofinancovány ty služby, které dofinancovány ze zákona měly být, a muselo být vypomáháno jak z městského rozpočtu, tak z krajského rozpočtu, protože ty státní peníze skončily bůhvíkde. Nebo jestli vůbec na ten kraje dotekly, to jsem tedy nestudoval.

Takže to financování je poměrně dost komplikované a já se obávám, že na to doplácejí právě ti, kteří jsou úplně na konci finančního řetězce, toho řetězce o financování, a to jsou právě ty sestřičky, ty pečovatelky či pečovatelé, ošetřovatelé, kteří by měli mít navýšenu mzdu jako takovou.

Takže pokud bych k něčemu chtěl dneska vyzvat, tak skutečně vyzývám k tomu, aby se zjednodušil systém financování sociálních služeb, protože to považuji za naprosto zásadní. Prosím, zjednodušme systém financování sociálních služeb, zaměřme se na to, ať peníze tečou skutečně tam, kam téct mají, a nekončí tam, kde končit nemají. Toto je první a zásadní bod, který bych tady chtěl říct.

Další bod je, prosím pěkně, koordinace poskytování sociálních služeb. Jak už jsem říkal, zřizovatelů sociálních služeb samozřejmě může být celá řada, ať to je stát, ať to je kraj, ať to je město, mohou to být samozřejmě firmy, které jsou neziskové či soukromé. Financování potom probíhá různými způsoby. Ovšem jejich koordinace - ta koordinace samozřejmě probíhá v nějakém komunitním plánování, které obstarává většinou samospráva nebo kraj, a tam už se hraje pouze s existencí těch poskytovatelů sociálních služeb. Samozřejmě můžete poukázat, že některá služba chybí, či některá služba je nadbytečná, nebo se zdvojuje, nicméně už se tam příliš neřeší právě... nebo z pozice exekutivy se neřeší právě financování jako takové. Někde to komunitní plánování funguje dobře. Já si myslím, že třeba u nás ve městě na to aspoň klademe trochu důraz, někde funguje o něco hůře. Je to samozřejmě dáno vždycky přístupem jednotlivých článků, které právě tvoří ono komunitní plánování, a o jejich přístupu. Zda přistoupí k tomu pouze tak, aby to splnily za čárku, nebo aby to skutečně sloužilo jako užitečný nástroj jak pro poskytovatele sociálních služeb, tak samozřejmě pro ony příjemce sociálních služeb, kteří by samozřejmě měli být cílem poskytování sociálních služeb.

Chci říct, že pokud nevyřešíme tuto druhou podmínku, tzn. to, že sociální služby nebudou zdvojovány, nebo dokonce ztrojovány, zda stejnou sociální službu nebude poskytovat městská organizace, krajská organizace nebo nezisková společnost, což se často samozřejmě děje, tak opět se stane to, co se stává dnes, že peníze neskončí zase u toho konečného bodu, tzn. u toho příjemce, u příjemce těch sociálních služeb, tzn. u toho, kdo potřebuje tu službu, kdo potřebuje péči, kdo potřebuje, aby o něho bylo postaráno. Skončí roztříštěná mezi několika různými poskytovateli a nebude vynakládána efektivně. To znamená, tady je druhý bod, na který poukazuji, a to je to, že peníze skutečně ne vždy končí tam, kde končit mají.

A za třetí bych chtěl zmínit jednu věc, na kterou jsem často upozorňován, protože samozřejmě jako městská samospráva, jako zřizovatelé máme jisté nástroje, kterými můžeme stanovit výše platů, resp. minimálně jejich pohyblivé části právě u zaměstnanců městských organizací. A my jsme upozorňováni na to, a samozřejmě ta naše snaha byla, abychom nejnižší mzdy, které, jednoznačně s nimi souhlasím, že jsou skutečně velmi nízké, až nehorázně nízké a někdy jsou skutečně, dovolím si říci, i nedůstojné, tak jsme upozorňováni na to, že pokud budeme neustále zvyšovat tento strop, tak brzy narazíme na to, že tito nekvalifikovaní, protože samozřejmě té nejnižší platové úrovně dosahují ti nekvalifikovaní, zejména ti nekvalifikovaní ošetřovatelé, že narazíme na druhý strop a to jsou kvalifikované zdravotní sestry. To znamená, že pokud budeme navyšovat - a správně, já s tím souhlasím, jednoznačně to podporuji - pokud budeme navyšovat platy nekvalifikovaným pečovatelkám a pečovatelům v sociálních službách, tak oni se brzy přiblíží právě úrovni mezd u kvalifikovaných zdravotních sester. A samozřejmě tam musí nastat druhá část, protože asi se na tom shodneme, že to musí být diverzifikováno, že tam nějaký rozdíl mezi nekvalifikovanou a kvalifikovanou pracovní silou musí být, tzn. že se potom musíme bavit o tom, že musí být navyšována i mzda právě u těch zdravotních sester. Já s tím samozřejmě problém nemám, jenom prosím, říkám to tady proto, abychom si to uvědomili, že v okamžiku, kdy začneme navyšovat ty nejnižší mzdy - a znovu opakuji, souhlasím s tím a podporuji to -, tak se musí s tím souběžně navyšovat i další úrovně, tzn. těch kvalifikovaných pracovníků. To znamená, jedním slovem, když to řeknu, nestačí pouze navýšit mzdy na těch nejnižších platových úrovních. To si prosím pěkně uvědomme, než tady začneme populisticky přidávat těm či oněm.

Když to takhle shrnu, říkám, jednoznačně jsem pro to, aby ty nejnižší platové stupně dostaly přidáno, vyzývám k tomu, abychom to udělali systémově a ne jednorázově a abychom odstranili ty díry v systému, na které jsem tady poukázal. Poukázal jsem na to, že sociální systém jako takový vykazuje poměrně dost financí, ale ty finance se často neodtají tam, kde mají. A často jsou služby zdvojovány, ne-li ztrojovány, a vyzývám k tomu, aby ta sociální síť byla zjednodušena, aby byla účelnější a aby sloužila skutečně k tomu, k čemu má, tzn. k poskytování péče potřebným.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Nyní má prostor paní poslankyně Semelová s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně a kolegové, chtěla bych se jenom stručně vyjádřit k této problematice. My jsme pochopitelně podpořili projednávání tohoto bodu, protože to považujeme za závažné a v minulosti jsme se opakovaně vyjadřovali k tomu, že financování sociálních služeb je ve velmi kritické situaci. Proto jsem ráda, že už v posledních týdnech podruhé se tím zabýváme, naposledy to bylo na návrh kolegyně Hnykové. Pochopitelně tady budeme znovu opakovat to, co slýcháme i při projednávání rozpočtu, tzn. že sociální služby jsou velice podfinancovány, že jsou v kritické situaci, jak zdravotní sestry, tak pečovatelky v přímé službě jsou na tom velmi špatně a odcházejí a nemá je kdo nahradit. Jenom mě zaráží ta dojemná starost poslanců ODS a TOP 09. Abych pravdu řekla, tak podle zkušeností z minulých let, když jsme to chtěli řešit, nikdy ODS, nikdy TOP 09 k tomu nebyly ochotny.

Za ministra Drábka se seškrtalo, co se seškrtat dalo, utíkaly peníze na sKarty a podobně, ať už to bylo díky jemu, nebo díky náměstku Šiškovi. A v tuto chvíli nemáme hledat viníky. Jenže právě tam byl ten původ toho, co se teď tady děje. My jsme opakovaně navrhovali při státním rozpočtu, aby se navýšily peníze pro sociální služby, nikdy jste pro to nezvedli ruku. Já jenom doufám, že pokud se dostanete do Sněmovny po říjnu 2017, že při rozpočtu pro navyšování peněz pro sociální služby tu ruku konečně zvednete, jak ODS, tak TOP 09. Děkuju. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Soukup a potom paní poslankyně Aulická. Všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, nesporně platy v sociálních službách jsou velice nízké, řekl bych až mrzké. Nicméně je také pravda, že situaci a financování v sociálních službách je třeba řešit systémově a komplexně.

Chtěl bych se obrátit na pana Kučeru - vaším prostřednictvím, pane předsedající. Já si nemyslím, že sociální služby jsou zdvojované až ztrojované. Já si myslím, že spíš sociální služby v některých segmentech se nedostávají.

Ale vrátím se k tomu původnímu, k těm rezervám, které vidím já. Asi jeden z největších problémů bylo to nešťastné, podle mého názoru, rozhodnutí o tom, že vlastně příspěvek na péči jde za klientem a nikoliv za organizací, jako tomu bylo dříve. Víte, v té oblasti tzv. neformální péče se ztrácejí obrovské prostředky. Původní záměr byl ten - a byl to asi dobrý záměr, ale nepočítalo se s praxí - byl ten, že si vlastně klient bude služby nakupovat sám podle vlastního uvážení. Ovšem dopadlo to tak, že nám obrovské prostředky mizí v rodinných rozpočtech. To je jeden takový problém. Důsledkem toho je, že se nám neustále zvyšují tzv. dotace. Teoreticky by v podstatě při zavedení tohoto systému v podstatě nemusely vůbec být. Ale dneska podle té tabulky, co jsme dostali, dosahují dotace asi 10 mld. ročně. Ze státu. To je jeden takový podnět k tomu, co bychom měli řešit souběžně s tím, jak přidáme peníze pracovníkům v sociálních službách.

Další takový problém je, já jsem si třeba srovnával - (Upozornění na čas.) Já jsem si třeba srovnával normativy nebo výkony v těch...

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Čas! Máte pouze dvě minuty na faktickou poznámku. Pokud chcete vystoupit, prosím, přihlaste se do rozpravy.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Ještě dvě věty.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se obávám, že čas platí pro všechny, pane kolego.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Takže já se přihlásím ještě s dalším podnětem.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Aulickou, potom paní poslankyně Šánová, všechno faktické poznámky.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem nejdříve chtěla vystoupit v klasické rozpravě, ale po vystupování pana kolegy Kučery jsem opravdu musela dát tu faktickou.

No trochu úžas, že tento bod zvedla pravicová opozice, tedy konkrétně ODS, pan kolega Stanjura. A musím říci, že ten paradox vidím právě v tom, že v minulosti ODS za vlády dostala finance na sociální služby vlastně na historické nejnižší možné minimum. Ale jsme rádi, že možná i pravicová opozice pochopila, že je potřeba nutnost, možná teď už vlastně existenční nutnost co nejrychleji zvednout platy a samozřejmě i finance v sociálních službách.

A teď dovolte poznámku na kolegu Kučeru prostřednictvím pana předsedy. No to je právě to, že možná neznáte, jak se financují sociální služby, a proto nemůže nikdo dostat stoprocentně, nebo nedostává nikdo 100 % oprávněného nároku. A my víme, že Ústecký kraj si nárokoval zhruba za 1,6 mld. na tento rok a dostal zhruba necelou jednu miliardu. To znamená, to dofinancování tam samozřejmě není. To znamená, že se to netýká jenom vás. A samozřejmě možná asi víte, že je tam nutný podíl z jiného financování zhruba na osmi procentech, to znamená, ať už to je přes kraje, nebo jiné zdroje. Ale vyprošuji si, opravdu si vyprošuji, abyste řekl, že přes finance, které byly dány na sociální služby přes Ústecký kraj, došly, nebo můžete zpochybnit, že došly opravdu někam jinam. To si snad opravdu, opravdu jste to takhle řekl a to si opravdu nedovolí nikdo. A myslím si, že jako poslanec za Ústecký kraj byste si tohle opravdu dovolit neměl. Samozřejmě prostřednictvím pana předsedy. A možná by bylo také dobré, kdybyste navštívil i třeba konečně vedení našeho Ústeckého kraje, na které jste byl několikrát zván a bohužel jste nikdy nepřišel. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Šánová a potom pan poslanec Kučera, stále faktické poznámky.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla vrátit k tomu, že my hledáme peníze, jak zvýšit platy zaměstnanců. My se tady nemáme bavit o ničem jiném. Všichni jste dostali na lavice platy pracovníků, je to zřejmě z MPSV. Kdybych vzala prostřední variantu, 12,6 % navýšení, 580 milionů. 200 milionů je schopno dát MPSV. Čili zbývá, jak tady píší, 380 milionů. Představte si, že na investicích má Ministerstvo práce a sociálních věcí téměř miliardu neproinvestováno. Každý rok se nasype na investice zhruba půl miliardy. Nespotřebované nároky ve výši miliardy tlačí ministerstvo neustále před sebou. V roce 2016 spotřebovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí zhruba 18 milionů na investice z nespotřebovaných nároků. Dál tady píší, že nespotřebované nároky se mohou vzít pouze z té organizační složky, ve které byly vykázány. Není to tak docela pravda. Pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží vládě žádost, aby mohly být tyto prostředky převedeny jinam, tak převedeny můžou být. Takže jestliže tam je miliarda, ať předloží žádost na vládu, že potřebují na dofinancování platů, a budou je mít. A prosím, bavme se o tom, kde vzít ty peníze, a ne co všechno sociální služby dělají a kde končí peníze. Tato debata se potom potáhne až do půlnoci.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kučera a potom paní poslankyně Adamová.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jenom bych krátce zareagoval na moji předřečnici paní poslankyni Aulickou.

Paní poslankyně Aulická, prostřednictvím pana předsedajícího, mě vaše vyjádření velice mrzí. Chtěl bych říct, že jsem ve druhém volebním období předsedou finančního výboru města, které hospodaří bez dluhů. A můžu vám říct, že velmi dobře vím, jak se financují sociální služby v našem městě. A to, že jsem řekl, že ty peníze nedotekly do města na sociální služby, mluvím třeba konkrétně o domově důchodců u nás v Lounech, ony ani nedotekly do kraje. To nebyla výtka vůči Ústeckému kraji. Ony nedotekly do kraje. A naopak já jsem, a to jsme i vyslovili, na našem zastupitelstvu jsme vyslovili poděkování Ústeckému kraji, resp. vicehejtmanovi, který je současně i náš zastupitel, poděkování za to, že dokázal kraj ze svých zdrojů dofinancovat tyhle služby. Protože ty služby byly dofinancovány jak z našeho městského rozpočtu, tak z rozpočtu kraje. A ty peníze prostě nedostal Ústecký kraj ze státního rozpočtu. To znamená, nevíme, kde se poděly, ačkoliv je ministr financí Andrej Babiš sliboval, a skončily nevím kde. To takhle zaznělo.

Pokud jste si to vysvětlila, že je zašantročil Ústecký kraj, to si rozhodně nemyslím. Zašantročil je ministr financí Andrej Babiš. Děkuju.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Pekarová Adamová. Potom pan poslanec Běhounek, všechno faktické poznámky.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla reagovat na pana Soukupa, pane poslanče prostřednictvím pana předsedy, ohledně příspěvku na péči. Když jste hovořil o tom, že vlastně ten záměr byl takový, aby asi lidé sami pak následně nakupovali ty služby - on ten záměr byl ale také takový, a myslím si, že to je správné, že o řadu lidí je pečováno v domácím prostředí jejich nejbližšími, tzn. v rámci rodinného prostředí, v rámci opravdu rodinného kruhu. A to si myslím, že by se podporovat opravdu mělo. Z tohoto hlediska bych to viděla tak, že nastavení příspěvku na péči, tak jak je to dnes, byť není ve všech aspektech dokonalé, tak ale má i tady tento rozměr a ten bychom neměli vůbec opomíjet, protože opravdu ty rodiny častokrát dělají opravdu velmi záslužnou práci.

Samozřejmě že ideální kombinací je, když může pečovat rodina a zároveň třeba využívají odlehčovací služby sociálních služeb a je to nějaká kombinace, která by byla asi zcela ideální. Ne vždycky to takhle může fungovat, ale příspěvek na péči nesmíme brát takhle jednoznačně, jednostranně. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď pan poslanec Běhounek, potom pan poslanec Gabal.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, pěkně vás prosím, pojďme se bavit o tom, zda potřebujeme dát na mzdy pracovníků v sociálních službách. Vaše vývody jsou naprosto stoprocentní, ale nebudeme mít za chvíli, pokud všechny ty sociální služby zavřeme, protože nám ti lidé odtud utíkají. Je to daň tomu, že je konjunktura a dostanou víc peněz v jakékoli jiné činnosti než v těch sociálních službách. Nebudeme mít prostor k tomu, abychom se bavili, jak to zrekonstruovat. Pokud ty peníze neseženeme, tak to bude katastrofa. Je příslib od vlády, kdy hejtmani jednali o této problematice už v lednu, že se to bude řešit. Takže pokud bude vůle ze strany dalšího jednání, v pondělí je RHSD, má to být v bodě, doufám, že se to podaří. Prosím, pojďme k této věci diskutovat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Gabal. Ještě přečtu omluvu pana poslance Adama, ten se omlouvá od 16.30 ze zdravotních důvodů, a paní poslankyně Balaštíková od 18 hodin z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem tady při minulé debatě upozorňoval na to, že od roku 2006 se celý sektor sociálních služeb vyvíjí v úplně samostatný sektor ekonomiky, který je potřeba financovat, analyzovat a dívat se na něj jako na vícevrstevný - od toho, co bylo řečeno o rodině, přes obce, regiony a stát. Ta participace je v tom klíčová. Já souhlasím s tím, že je třeba to dofinancovat, co tady říkal pan hejtman, ale zároveň je třeba si být vědomi, že to funguje jako sociální funkce. To není jenom o penězích. Ty peníze na to musí být. Ale ta participace je tam prostě šíleně důležitá.

Takže souhlasím s tím, že je třeba ty prostředky tam dát a podívat se, jak po deseti letech se ten sektor vyvinul a co ho čeká v budoucnosti s ohledem na demografický vývoj. Protože ta dynamika bude ještě daleko, daleko větší. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla poslední faktická poznámka. Prosím paní poslankyni Hnykovou, která je řádně přihlášená, a připraví se pan poslanec Seďa. Ještě omluvím paní poslankyni Golasowskou, ta se omlouvá od půl šesté do konce jednání.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Já ani nevím, čím bych začala dříve. Ale snad bych vám všem připomněla usnesení, které jsme přijali 26. dubna 2017. A já jsem byla velmi ráda, že jsme toto usnesení tady přijali, že Poslanecká sněmovna a my všichni, jak tady jsme, jsme si uvědomili, že je potřeba se situací v sociálních službách něco dělat, protože ten nedostatek personálu, který tam právě je v důsledku špatného platového ohodnocení, se opravdu dostal do krizové situace.

Uběhl měsíc, dneska máme 24. května, a co se stalo? Ministerstvo financí se dohaduje s Ministerstvem práce a sociálních věcí, nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí se dohaduje s Ministerstvem financí o tom, kde ty finanční prostředky vezmou, a ti pracovníci v sociálních službách čekají na to rozhodnutí. Já se vás ptám, vás, kteří jste tady služebně déle, jak vlastně my můžeme přinutit vládu k tomu, aby našla ty finanční prostředky na to, aby těm lidem navýšila platy? Sedí tady - nevím, jestli už byl jmenován jako první místopředseda vlády, pan ministr (k ministru Brabcovi, který odpovídá, že nebyl) - ještě nebyl. No, nikdo jiný už tady není. Paní ministryně se omluvila, protože co by se starala o pracovníky v sociálních službách? Já si třeba vážím tamhle paní ministryně školství, která tu sice taky není, ale ta aspoň za ty učitele bojuje. Ale paní ministryně práce a sociálních věcí... Slyšeli jste ji tady někdy, že by za pracovníky v sociálních službách ztratila slovo? Že by vyvinula iniciativu v rámci rozpočtu, že ty peníze potřebujeme? Já jsem ji tedy neslyšela.

Já vám připomenu to usnesení: Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby

1. neprodleně řešila kritickou personální situaci v sociálních službách;

2. projednala výrazné navýšení platů a mezd zaměstnanců, kteří přímo pečují o klienty, a sociálních pracovníků;

3. urychleně přijala novelu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, kterou upraví mimo jiné platy zaměstnanců v sociálních službách. Pro personální stabilizaci je nutné zrušit současnou přílohu číslo 1 a 2 nařízení vlády. Zaměstnance uvedené v příloze číslo 1 se ukládá zařadit do přílohy číslo 3 a zaměstnance uvedené v příloze číslo 2 zařadit do přílohy číslo 3, tzn. do zdravotnické tabulky;

4. na zvýšení platů zaměstnanců v sociálních službách vyčlenila a zabezpečila dostatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu;

5. zahájila proces systémové změny financování sociálních služeb.

Možná že toto usnesení má jednu chybu, že tam chybí datum, dokdy to ta vláda měla udělat. Zaměstnanci, když se potom dozvěděli, že my jsme všichni, jak jsme tady byli, nadpoloviční většinou toto usnesení přijali, byli rádi a zpětná odezva byla velmi dobrá.

Já si nepřisuzuji žádné velké zásluhy na tom, že jsem toto téma tady zvedla. Ale já už na to tady opakovaně od počátku svého mandátu upozorňuji, že ta situace v sociálních službách není dobrá. A velmi bych si možná ráda promluvila s panem předkladatelem nebo panem Stanjurou prostřednictvím pana předsedajícího, kteří ředitelé říkali, že je tam dostatek peněz, protože já se zase setkávám s opačným pohledem... (Poslanec Stanjura sedící u zpravodajského stolku namítá mimo mikrofon.) Tak promiňte. To říkal pan Kučera, prostřednictvím pana předsedajícího. Omlouvám se, vystupovali jste hned za sebou... Kde těch peněz v sociálních službách je.

Když se já bavím ve svém kraji - a jsem velmi ráda, že paní ministryně bude kandidovat v Libereckém kraji, abychom tam s ní mohli diskutovat o tom, jaká ta situace v těch sociálních službách je, že vlastně v současné době jsou ty finanční prostředky na zajištění provozu a další navýšení. Kdyby tam bylo těch peněz dostatek, tak se dá sociálním pracovníkům navýšit osobní ohodnocení, dají se navýšit odměny. Ale pokud zbudou nějaké finanční prostředky, tak je to tak na odměnu dvakrát za rok. Velmi mě to mrzí.

A já se pořád ptám lidí, kteří jsou tady opravdu služebně déle, jak přinutíme tu vládu, aby našla finanční prostředky. Protože když se ptám zaměstnanců Ministerstva financí, ti mi tvrdí - ty peníze tam mají. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí, jak se dozvídáme dneska z tiskové zprávy, tam je jenom 200 milionů. Já si myslím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím paní ministryně by mělo udělat všechno pro to, když tato oblast je takto velmi podfinancovaná, aby tyto finanční prostředky tam našla! A věřím tomu, že my všichni bychom ji podpořili, kdyby Ministerstvo financí proti tomu jaksi vystoupilo, protože víme, že ta situace je kritická a ohrožuje to kvalitu a péči o seniory a zdravotně postižené osoby.

Já nebudu tady mluvit o náročnosti práce, protože už jsme dneska tady slyšeli, že když se zvedne nekvalifikovaná práce, tak se musí zvednout i kvalifikovaná práce. Prosím vás, tohle je nesprávný výklad pojmu a vlastně té práce v té přímé péči. Ti pracovníci si musí řádně udělat kurz. Musí se dále vzdělávat. Takže jejich práce není přece nekvalifikovaná. To je kvalifikovaná práce v přímé péči o seniory a zdravotně postižené osoby. Prosím vás, o nekvalifikované práci můžeme hovořit tehdy, když ten člověk v oboru není vzdělán, když k tomu nemá žádné zaškolení. Ale tito pracovníci procházejí odborným vzděláváním a dalším vzděláváním. Musí mít zručnosti, schopnosti komunikovat s klienty. A věřte, že to není někdy jednoduché, když vám přijde člověk po mozkové příhodě, který nemluví, pouze jenom posunky dává najevo to, co je pro něj dobré a špatné. Přesto tato práce byla jaksi vždycky odsunována na kraj a teď, když vidíme, že je tu nedostatek zaměstnanců, snažíme se všichni pro to maximálně udělat, aby se situace zlepšila.

Já jsem velmi ráda, že se znovu toto téma zvedlo. Nevím už, jaký prostředek ale použít, možná vyměnit některé představitele ve vládě, že by se tam peníze našly, jinak nevím, co s tím udělat, když ani usnesení, které jsme tady před měsícem přijali, vláda nerespektuje a do měsíce situaci nevyřešila.

Jenom ještě prostřednictvím pana předsedajícího na pana předsedu Kučeru. Sociální služby jsou v zákoně o sociálních službách vícezdrojově financovány. Jsem někdy možná ráda za to, že je právě vícezdrojové financování do sociálních služeb, protože pokud by tam byl jenom jeden zdroj, mám obavy, že by to i v této situaci se sociálními službami vypadalo mnohem hůře. Zákon o sociálních službách jasně stanoví, že se na krajích dělají střednědobé plány v poskytování sociálních služeb, to znamená, že poskytovatelé, kteří jsou v této síti, mají nárok na vyrovnávací platbu neboli dotaci, kterou jsme znali v minulosti.

Dále bych se chtěla vrátit k příspěvku na péči ke kolegovi Soukupovi, který tady říkal, že by to mělo patřit organizaci. Pokud klient přijde, nebo uživatel služby, do pobytové služby, ze zákona tento příspěvek na péči přináleží pobytovému zařízení.

Souhlasím s kolegyní Pekarovou, je potřeba podporovat domácí péči, protože demografický vývoj bude samozřejmě zvyšující se. My, jak tady všichni sedíme, budeme možná jednou rádi, když budeme mít příspěvek na péči tak vysoký, abychom si mohli zaplatit asistenční a pečovatelské služby v terénu.

Jenom jsem chtěla připomenout to, co jsme tady přijali před měsícem. Na tom usnesení trvám. Byla bych velmi ráda, aby se toto usnesení doplnilo datem a doplnili jsme to tím, aby to vláda do toho data naplnila a od 1. července 2017 zaměstnanci byli přeřazeni z první a druhé tabulky do třetí platové tabulky a z třetí platové tabulky, to znamená pracovníci v přímé péči, kteří vykonávají přímo obslužnou pečovatelskou a ošetřující péči, byli přeřazeni mezi zdravotníky, a patří tam i sociální pracovníci, na které jsou v současné době kladeny vysokoškolské nároky - musí mít vysokoškolské vzdělání a dělají za velmi mrzký peníz. Prosím vás, byla bych velmi ráda, abychom toto usnesení ještě rozšířili právě o tyto dva body, aby se tam finanční prostředky daly, a dali jsme tam i datum. Já bych si uměla představit, kdyby to bylo do 1. června letošního roku, aby k navýšení zaměstnanců došlo od 1. července 2017.

Já vám za všechny pracovníky v sociálních službách děkuji. A věřte tomu, že jsem si tu práci sama vyzkoušela. Dvacet sedm let jsem tam pracovala, vím, co to obnáší, a byla bych ráda, abychom tady zbytečně nevedly řeči o ničem jiném než o tom, aby se tam peníze dostaly a pracovníci dostali finanční prostředky navýšeny ve svých platech.

Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Hnykové. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, ono se těžko hovoří po přednostních vystoupeních a po technických připomínkách.

Nicméně nevím, jak často navštěvují pravicoví kolegové a kolegyně domovy pro seniory a jiné sociální služby a diskutují se zaměstnanci, či spíše zaměstnankyněmi o jejich mzdách a pracovních podmínkách. Já se přiznám, že diskutuji tyto problémy velmi často, a musím se také přiznat, že se nedivím Odborovému svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky, který vyzývá vládu, aby neprodleně učinila všechny kroky nezbytné ke zvýšení platů, mezd a mezd zaměstnanců v sociálních službách. Zároveň odborový svaz připomíná, že nízké mzdy vedou k nedostatku pracovníků, to už tady bylo řečeno, a přitom přesunout klienty není kam, péči o ně nelze odložit. A chybějící ruce personálu nelze ničím nahradit, to tady víme všichni, proto jsme se taky sešli k tomuto bodu.

Už to tady padlo, nicméně zopakuji, co Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky požaduje. Za prvé zrušení nejnižších dvou tarifních tabulek, na němž již několik měsíců panuje politická shoda, a zároveň přeřazení pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků do stupnice platových tarifů ke zdravotnickým pracovníkům. Upozorňuje přitom na skutečnost, že tímto přeřazením pouze dojde k nápravě historických chyb, kdy původně zdravotničtí pracovníci byli v zařízeních sociálních služeb přeřazeni na pracovníky v přímé péči, čímž došlo ke snížení jejich platového ohodnocení o 17 %. Za druhé. Odborový svaz požaduje přiznání připravovaného příplatku za směnnost, který má být v nemocnicích poskytován nelékařským zdravotním pracovníkům pracujícím ve směnném režimu a také zaměstnancům pracujícím ve směnném provozu v sociálních službách. Já tyto oprávněné požadavky podporuji.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, ale abychom byli objektivní, už to tady padlo, dostali jsme na lavici informaci zřejmě od paní ministryně práce a sociálních věcí, ta nám předložila informace, které souvisí s projednávanou tematikou. Já to velmi stručně shrnu, nechci to tady citovat. V letech 2014 až 2016 došlo k navýšení platů v sociálních službách o 16,5 %. Od 1. července má platit novela nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a s touto novelizací má dojít k dofinancování sociálních služeb. K tomu je nezbytné, aby vláda, potažmo ministr financí zajistil scházející finanční prostředky. Uvažovalo se o navýšení ve třech variantách od zvýšení platů o 5,1 % až do výše 23 %. A pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí uvolní ze své rozpočtové kapitoly 200 mil. korun, jak je uvedeno v přiloženém materiálu, pak požadavek na dofinancování z kapitoly, zřejmě státní dluh, je pro dané varianty od 229 mil. korun až po 962 mil. korun. Z toho je patrné, že problematiku navýšení platů v sociálních službách musí řešit celá vláda, zejména Ministerstvo financí.

Závěrem pouze pro doplnění informací a s ohledem na kritiku ze strany pravicové opozice sděluji následující. Pokud se za vlády pravice v letech 2009 až 2013 pohybovaly celkové výdaje na sociální služby od 6,22 mld. korun do 7,04 mld. korun, pak tyto výdaje se za této vlády zvýšily od 7,71 mld. korun v roce 2014 až po současných 9,27 mld. Takže to jsou základní informace, které jsou v přiloženém materiálu.

Já, jak říkal navrhovatel, určitě podpořím přijetí usnesení a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vystupuji k tomuto bodu a podobným bodům již poněkolikáté, takže budu poměrně rychlejší. Zapojila jsem se také v diskusi k paní poslankyni Hnykové, která již minule přinesla návrh na usnesení, který zde byl schválen.

Chtěla bych přinést ještě některé jiné pohledy, o kterých tady nebyla až tak rozsáhlá debata. Určitě je důležité nastavit koncepční změnu financování sociálních služeb. Jedině ta může přinést i zlepšení ocenění práce pracovníků jak v přímé péči, tak zdravotnických pracovníků v zařízeních sociálních služeb. Důležité je také se pozastavit přímo nad zákonem o sociálních službách, tedy nad zákonem č. 108, který je účinný od 1. ledna 2007. Novela, která připutovala v současnosti do Poslanecké sněmovny, se financováním sociálních služeb a oceněním pracovníků až tak nezabývá, naopak jsou tam věci, které spíše komplikují celou práci v sociálních službách, a je to spíše takový kompilát různých návrhů, který není příliš povedený.

Proč hovořím o tomto zákoně? Tento zákon o sociálních službách změnil financování právě do té podoby, o které tady již několikrát padla řeč, to znamená, že uživatelé dostávají po přiznání příspěvek na péči, který mohou využít, ať už si nakoupí ošetřovatelské služby ve svém domově, ve své domácnosti, nebo ambulantně, nebo použijí terénní služby, anebo jsou umístěni v pobytových zařízeních, kde už ten příspěvek na péči samozřejmě je příjmem toho poskytovatele sociálních služeb. Tyto příspěvky na péči jsou mandatorním výdajem rozpočtu státu. Do roku 2006 byly sociální služby financované jiným způsobem. Nevládní organizace získávaly takzvanou účelově vázanou dotaci, kterou rozdělovaly v té době již kraje do konce roku 2006, a nebyl s tím žádný problém. Obce, které jsou a byly zřizovateli zařízení sociálních služeb, tak získávaly dotaci na lůžko, která byla pravidelně valorizována. A dotace pro poskytovatele prostřednictvím krajů, dříve okresů a okresních úřadů, byla do roku 2006 ve výši 13 miliard korun.

V současnosti se pohybujeme v těchto výdajích zhruba mandatorně 22 miliard, to je příspěvek na péči, plus 9,27 je dotace prostřednictvím státního rozpočtu, tedy krajům, a to už jsme na 30 miliardách. A dále jsou tam jiné zdroje, a to je příspěvek zřizovatele, kterým bývá buď kraj, anebo obec. Mohou to být také jiní zřizovatelé, například nevládní organizace, charity, diakonie a další, kteří se starají o investice, ale také o provozní náklady.

Dále jsou to úhrady od uživatele, které jsou regulovány, a to je také poměrně důležitá informace. Protože pokud jsou regulovány, tak takovýto poskytovatel v tom případě má nárok na dotaci ze strany teď kraje, dříve státu. Pokud by regulovány nebyly, tak by bylo možné získat těch peněz samozřejmě víc. Je jasné, že by úhrady od uživatele zase byly tím pádem vyšší, ale zde bychom se mohli bavit o tom, zda by nebylo namístě systémovou změnu vést tak, že bychom se bavili o povinné registraci, která zajistí kvalitu poskytovaných služeb a zároveň by nebyla podmínkou pro získání dotace, pokud by ten poskytovatel třeba o tu dotaci nestál. Takže oddělit systém registrace od systému poskytování dotací, aby mohly být například získávány další finanční zdroje ze soukromých zdrojů.

Dále jsou zde příjmy z veřejného zdravotního pojištění, které jsou již čerpány v rámci indikovaných výkonů při odbornosti 913. Hovořili jsme o tom poměrně podrobně na výboru pro sociální politiku, kdy poskytovatelé se poměrně liší. Část poskytovatelů je ochotna se podrobit takzvaném dohadovacímu řízení v rámci úhradové vyhlášky, když chtějí získat peníze ze zdravotního pojištění. Jiní poskytovatelé se právě tomuto podrobit nechtějí. Takže tato situace je poměrně nejasná. A tato zařízení získávají peníze na základě takzvané zvláštní smlouvy. Tak to je ta část veřejného zdravotního pojištění.

O dotaci ze strany toho času krajů jsem již hovořila. Zhruba před dvěma lety jsem zde přinesla pozměňovací návrh, který se tohoto týkal, a právě ten mohl přinést čas potřebný čas k tomu, aby byla nastavena systémová změna financování sociálních služeb. Žádala jsem vás, kolegyně a kolegové, o prodloužení převedení dotace ze strany státu na kraje nejméně o dva roky. Nebylo mi vyhověno. Upozorňovala jsem, že zde narážíme na správné pochopení takzvané veřejné podpory, protože Ministerstvo práce a sociálních věcí opakovaně i na kontrolní výbor na můj dotaz zasílalo dopis, že konzultovalo tento postup s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže jako konzultačním místem. Já jsem přesvědčena, že tento úřad je skutečně pouze konzultačním místem a že si tento převod možná podle mého názoru vyžadoval i notifikaci Evropskou komisí. Přestože jsme informováni, že se jedná o vyrovnávací platby ve službách obecného hospodářského zájmu, tak tato informace nám byla poskytnuta pouze prostřednictvím konzultačního místa, nikoli Evropskou komisí.

Z toho vyplývá, že jednoznačně financování sociálních služeb provází střet zájmů, protože na úrovni krajů, které rozdělují dotace, dochází ke střetu zájmů, protože kraje jsou zároveň poskytovateli sociálních služeb, zřizovateli, a zároveň rozhodují o výši dotace. A je jasné, že je to i v jejich zájmu zase, aby nemusely doplácet ze svých vlastních zdrojů tolik do poskytování sociálních služeb. A zároveň je zde důležitá také debata s obcemi, protože některé obce se podílejí na spolufinancování za své občany, kteří jsou umístěni v domovech pro seniory, a některé obce se nepodílejí a nic je k tomu zásadně nenutí.

Pak zde zazněla debata o tom, jak se liší platy u pracovníků v přímé péči a platy zdravotnických pracovníků. No samozřejmě se liší. Teď je otázkou - liší se v té výši. Je otázkou, kolik těch zdravotnických pracovníků v rámci právě odborných výkonů je v těch zařízeních potřeba a kolik úvazků je možné pokrýt právě zdravotnickými pracovníky a kolik je možné pokrýt pracovníky v přímé péči. Pokud bychom stejná srovnatelná zařízení provozovali v režimu sociálních služeb a v režimu zdravotních služeb, tak provoz pro zřizovatele se liší zhruba o sto procent. Je to jedna ku dvěma. Jsou to dvojnásobné náklady, pokud by se ten poskytovatel překlopil do zdravotních služeb.

Jak zde zaznělo, výbor pro sociální politiku se také zabýval těmi informačními systémy. Čekáme na odpověď ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí, která by nám měla zmapovat kvalitu výběrových řízení právě na České správě sociálního zabezpečení. Tomuto bodu jsme se věnovali na posledním jednání výboru pro sociální politiku a zatím tuto informaci nemáme.

Přidávám se k paní poslankyni Hnykové prostřednictvím pana předsedajícího. Bylo by dobré dát i časový limit pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, jak řešit to nejožehavější. Určitě by součástí usnesení podle mě mohlo být: "Poslanecká sněmovna žádá vládu o zajištění systémové změny financování sociálních služeb." Je mi líto, že za roky, kdy předkládáme možnosti debaty a diskuse, Ministerstvo práce absolutně nereaguje, a to ani v jiných věcech. A obávám se, že se koncepční politikou Ministerstvo práce a sociálních věcí nezabývá a že se možná o to více zabývá čerpáním různých projektů na různé neuvěřitelné věci.

Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Další řádně přihlášenou do obecné rozpravy je paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Mnohé už tady bylo řečeno. A určitě se připojuji k předkladateli, byť tady teď asi není, ale k tomu, že bych ráda poděkovala za to, že vůbec tento bod je tady. (Předkladatel poslanec Stanjura nesedí u stolku zpravodajů, nýbrž ve své poslanecké lavici.) Aha, omlouvám se. - Že tento bod tady teď projednáváme. A velice mě mrzí, že u toho není ministryně práce a sociálních věcí. Naprosto se shoduji s paní kolegyní Hnykovou, že kdyby alespoň poloviční úsilí toho, co věnuje paní ministryně školství, nebo věnovala za zvyšování platů v této sféře, tedy ve sféře pedagogické, kdyby věnovala paní ministryně Marksová pro sociální pracovníky, tak by tady možná tento bod nebylo nutné dneska projednávat. Nicméně hlas sociálních pracovníků i z hlediska jejich počtu je slabší než pedagogů, tak z toho hlediska je možné, že opravdu jej nezaznamenává ani dostatečně ministerstvo. Ale to bych se docela divila, spíš jej ignorují.

Musím připomenout jednu věc z minulého roku. Když jsme projednávali rozpočet a projednávali jsme pozměňovací návrhy, tak jsem předkládala pozměňovací návrh, který se právě platů v sociálních službách týkal, a navrhovala jsem, abychom alokovali 226 milionů korun, které Ministerstvo chtělo vyhradit na nové úředníky, a jenom na ministerstvo nové úředníky, takže si navyšovalo počty své vlastní, tak jsem je navrhovala dáti místo toho právě na sociální pracovníky. Bohužel ten návrh mi neprošel. To znamená, už v minulém roce mohla tato změna být přijata a letos jsme mohli sociálním pracovníkům výrazněji přilepšit. Úředníků máme čím dál více na ministerstvu. Jenom za toto období, jenom za období paní ministryně, jich přibylo o 40 %, takže je vidět, že opravdu tohle je priorita Ministerstva práce a sociálních věcí - zvyšovat počty svých úředníků místo toho, abychom se právě mohli tedy zacílit na sociální služby.

Zaznělo tady myslím od pana kolegy Sedi, jestli vůbec pravicoví politici se dostávají do kontaktu. Tak já vám, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, můžu říci, že určitě ano. Jezdím i já do krajů, a nejenom tedy ve svém kraji, což je tedy Praha, ale i v ostatních se setkávám se sociálním pracovníky a oni mají mnohé výhrady. A jedna z nich je nejenom k platům, ale i k tomu, že jim přibývá papírování, byrokracie. To není zdaleka jenom o platech, ale jejich práce už teď není jenom o tom, aby se opravdu věnovali tomu, řekněme, co je gros jejich činnosti, péči o třeba právě hendikepované nebo seniory, ale musí se věnovat čím dál více vykazování své práce, čím dál více papírování. To bychom jim také měli, myslím si, ubrat. Byť to tedy teď není na pořadu tohoto bodu, tak jsem považovala za důležité to tady říci, protože v tomto směru ani novela zákona o sociálních službách, která tady teď ve Sněmovně leží, není příliš ku prospěchu věci.

Určitě bychom neměli zapomínat ani na ty, kteří jsou v terénních službách či kteří se věnují prevenci, kteří jsou ve službách, které nejsou možná tak na první pohled vidět, protože většinou se vlastně tady bavíme o pracovnících v sociálních službách ve smyslu pečovatelů a zdravotních služeb, které jsou v těchto službách poskytovány, protože to je často na pomezí, ale ona je celá řada sociálních pracovníků samozřejmě zaměstnána i třeba jako street workeři, pracují s mládeží v nízkoprahových centrech a klubech atd. Na ně bychom rozhodně měli také myslet, protože i jejich práce je velice přínosná a důležitá.

A když už jsme tu mluvili o krajích a o tom, jakým způsobem funguje teď rozdělování peněz, tak právě z návštěv jednotlivých krajů a z diskuzí se sociálními pracovníky a lidmi, kteří v této oblasti pracují, vím, že opravdu co kraj, to úplně jiný mrav. Každý kraj k tomu přistupuje jinak. Některé kraje opravdu velmi výrazně upřednostňují svá zařízení, pouze ta, která samy zřizují, a pak už tedy na ta ostatní, která jsou třeba právě zřizována neziskovými organizacemi, charitami atd., už jim peníze nezbývají, nebo na ta cíleně peníze nedávají, což samozřejmě vytváří obrovskou nerovnost, a v některých krajích dokonce ty služby jsou pak buďto omezovány, nebo zanikají úplně. A to je potřeba, myslím, také velice napravit.

Takže je to potřebná systémová změna. A já bych tady upozornila na to, že když jsme právě tuto změnu projednávali, tak byla možnost posunout účinnost, a předkládala to paní kolegyně Chalánková, ona o tom už tedy hovořila, ještě o dva roky, abychom systém lépe vyladili. A Praha třeba, což si myslím, že je opravdu velmi nespravedlivé, dostává v rámci toho koeficientu na rozdíl třeba od Moravskoslezského kraje, kde počet obyvatel je zhruba stejný, o 4 % méně, přitom počet obyvatel je stejný. Tam bylo krásně vidět, kdo v té době seděl na jednotlivých hejtmanstvích, kdo byli hejtmani. Byli to většinou hejtmani za sociální demokracii v té době, takže ti si prolobbovali mnohem vyšší podíly, a Praha, která jediná neměla samozřejmě ve vedení v té době nikoho ze sociální demokracie, tak přišla na úbytě. A já bych byla ráda, kdybychom tuto nespravedlnost odstranili, protože si nemyslím, že občané Prahy mají z nějakého důvodu mít menší nárok na kvalitní a dostupné sociální služby na rozdíl třeba od jejich spoluobčanů z jiných krajů. Uvedla jsem tady záměrně kraj Moravskoslezský z toho důvodu, že počet obyvatel je zhruba stejný, dokonce je tam o něco nižší, než je tady v Praze. Tady máme ještě o zhruba 80 tisíc obyvatel víc. Ten rozdíl je opravdu ve velkých sumách a samozřejmě že to Praha musí doplácet ze svého. Můžete si říct Praha je bohatá, nicméně k tomuto bych řekla, že bychom měli přistupovat mnohem spravedlivěji. Takže tuto změnu bych ráda prosadila, když už se nám to nepodařilo předtím, když se zákon schvaloval.

Takže já bych jenom chtěla určitě podpořit to, aby mzdy a platy v sociálních službách byly zvyšovány, ta práce je určitě nesnadná, je teď na to nejlepší možná příležitost. Myslím si, že už měly růst mnohem výrazněji v celém tomto volebním období. A když teď slyšíme z úst pana ministra, teď už vlastně ne pana ministra, exministra Babiše, že tedy teď to bude zvýšení o 34 %, tak se ptám, proč tedy v prvním roce tohoto volebního období to bylo jenom 3,4 %, teď je to desetinásobně víc. Asi se blíží volby, je to z toho cítit úplně, až to není hezké.

Tak prosím podpořme tedy toto usnesení. Budu velice ráda, když se sociálním pracovníkům přidá a budou to opravdu cítit na svých platech a nebude to jenom v řádu několika stokorun, jinak nám z nich opravdu odejdou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Další přihlášenou do obecné rozpravy je paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo, a navážu na svoji předřečnici, řekla bych, v podobném tónu. Také já, i když jsem tedy z pravicové strany, tak se přiznám, že jsem navštívila už mnoho různých sociálních zařízení a stále navštěvuji zařízení sociálních služeb. I v Praze, i když jsem tedy, řeknu, takzvaně z venkova, tak i v jiných krajích a zejména tedy v Kraji Vysočina.

Padlo zde už mnohé, co jsem chtěla říci, ale alespoň taková moje vize, takový pohled na to, o čem zde dnes diskutujeme. Situace v sociálních službách je opravdu špatná, tristní. Sleduji to, když mluvím s jednotlivými řediteli nebo i pracovnicemi, zejména ženami, jak víme, že pracují ženy zejména v těchto službách, tak hledají-li novou pracovnici k rozšíření ať už o pečovatelky, čili ty, které nemají úplně tu nejvyšší kvalifikaci pro tuto činnost, ale i zdravotní sestry, nemají kam sáhnout. Mnohdy by potřebovali muže, ale v těch službách, které známe, jak fungují, tak tam většinou živitel rodiny pracovat nemůže, protože to je to dnešní téma, o kterém mluvíme - přidejme do sociálních služeb.

Bylo zde už dneska řečeno také, že 26. 4. jsme přijali usnesení, je to téměř měsíc poté a zatím se nic nestalo. Mluvíme tady, vláda tady je zastoupena jedním panem ministrem, tedy možná už vicepremiérem, tak věřím, že to všechno vyřídí, aby to, co budeme zde přijímat jako usnesení, že zde padaly argumenty velice vážné a že si toto tedy přejeme, aby k tomu opravdu došlo, k přidání pracovníkům sociálních služeb.

Já se zmíním ještě také nějakými konkrétními postřehy. Z terénu sama vím, že mnohdy v některých obcích, spíš tedy městech, se stává, že největší zaměstnavatel jsou právě sociální služby. Už se to hodně často stává. A potom průměrný plat, když se statistika uvádí, jaký je v daném městě, tak je opravdu hodně nízko, protože to je právě dáno tímto velkým počtem zaměstnaných lidí v sociálních službách. A bylo zde i řečeno, myslím paní poslankyní Hnykovou, že geografický vývoj, jak víme, půjde čím dál dále tímto směrem.

Padesát tisíc lidí pracuje pod hranicí 20 tisíc hrubého. V tomto případě v sociálních službách je to velké číslo. Mluvíme dnes jenom o pracujících v sociálních službách, ale tak jak zde vládou bylo slibováno, tak jsem zaregistrovala, a ptají se nás na to lidé v krajích, jak to bude s kulturou. To bylo také slibováno přidání k 1. červenci. Takže já tady vznáším i tento dotaz, protože i v tomto oboru pracuje mnoho lidí, kteří jsou vysoce vzdělaní odborníci, vysokoškolští většinou, a také mají podobné nízké platy.

Pracovníci, kteří jsou v sociálních službách zaměstnáni, tak jsou to většinou ti, kteří pracují a starají se o naše blízké, ale přitom musí dodržovat velmi přísné zákony. Péče bývá velmi, velmi individualizovaná, protože člověk potřebuje opravdu lidský přístup a ke každému pacientu musí přistupovat jinak a velice citlivě.

Čeká je opravdu vzdělávání, už to jsem také dnes zaznamenala, že 24 hodin každoročně musí toto splnit a mnohdy ani to nemají hrazeno zaměstnavatelem. Čili je zde velká administrativa, také to zde bylo řečeno, přebujelá v těchto službách, to je to, co je zatěžuje. A zejména potom, když mají přibrat nového zaměstnance, tak jak už jsem řekla, za stávajících platů není moc velký výběr. Ale naštěstí většinou stále přicházejí lidé s velkým srdcem, kteří to chtějí pro ty lidi dělat a kteří si tuto práci zvolí jako svoje poslání.

Zaplatit pracovníkům v sociálních službách je to, o čem dnes mluvíme. Měli bychom jim zaplatit stejně jako dalším pracovníkům v návazných profesích, kteří v těchto službách pracují. Jsou to zdravotníci, dále speciální pedagogové, i když si myslím, že moje předřečnice to také zmínila. Jsou to pradleny, kuchaři, údržbáři. Tito všichni se podílejí na celkové péči právě o lidi v těchto zařízeních, ať už to jsou domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem, kde se pracuje opravdu v nepřetržitém provozu.

Paní ministryně Marksová sice zvyšuje minimální mzdu, ale trochu pozapomněla, že právě pracovníci v sociálních službách mají v základních nástupních platech bez příplatku nástupní platy asi 13 až 14 tisíc, což velký rozdíl od minimální mzdy už není.

Já bych tedy na závěr svého krátkého, takového praktického pohledu na věc, protože nejsem specialista přes sociální služby, spíš toto znám z terénu, jak jsem řekla, z některých regionů případně z Prahy, tak bych položila dotazy, i když mi asi těžko dneska zde budou někým z vlády zodpovězeny. Jednak kdy tedy opravdu dojde ke změně financování v sociálních službách, bude-li to opravdu k 1. 7. 2017, a o kolik se platy zvýší. Já vám všem děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S faktickou poznámkou pan poslanec Zavadil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi pár poznámek. V první řadě bych chtěl poděkovat Janě Hnykové, ona to tady řekla, čím byla profesně, a myslím si, že celou touto profesí a celou vahou své osobnosti se prala za sociální služby a je to její hlavní zásluha, že se tady dneska o tom bavíme. To bych chtěl říct jako první poznámku.

Pak bych se chtěl trošičku zaobírat těmi některými věcmi, které nastaly předtím, a my jsme mlčeli. A já to říkám obecně, jsme mlčeli. Vždyť se přece v roce 2010 až 2012 snižovaly platy ve všech těchto státních sférách, ať už to byli zdravotníci, ať už to byli školáci, ať už to byli vojáci, ať už to byli policajti. Naštěstí se nesnižovaly platy u sociálních služeb, tam se jenom zmrazily. Ale i tak. Proč jsme tenkrát nemluvili? Proč i vy zprava jste tenkrát nemluvili? Protože to se teď těžko dohání. A pak je to samozřejmě i předmětem kritiky. A já jsem rád, že zprava přišla tahle iniciativa. Já sám se budu tedy snažit přispět k tomu, aby to, co tady bylo navrhováno, aby to prošlo. Protože si myslím, že ti lidé si to zaslouží. Ale nebuďme pokrytci a vzpomeňme si na to, co bylo v minulosti, a férově se o tom pobavme.

Čtyřicet procent na margo MPSV, prostřednictvím vás, pane předsedající, Markétko. Je mi to líto, ale tam došlo k destrukci Drábkovou reformou toho, že se tam snížil počet zaměstnanců, tuším dokonce o 1 200 nebo 1 800 lidí. A na základě jednání tripartit se prosilo, a kolega to tady může dosvědčit, aby se ty stavy doplnily, protože to nebylo únosné. Takže to navýšení, těch 40 %, je to, o co se snížila tehdy Drábkovou reformou personálie v téhle oblasti. Takže buďme zase féroví. Takže je potřeba, abychom si tyhlety věci říkali naprosto férově, na rovinu, proč k tomu došlo... (Upozornění na čas.) A tak dále, a tak dále. Děkuji, končím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová a její faktická poznámka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Nemohu nevyslyšet výzvu k férovosti, prostřednictvím pana předsedajícího. Ale to bylo jenom na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Pozor, to nebylo na úřadech práce, to nebylo na dalších organizacích, které Ministerstvo práce zřizuje. To jsou úředníci, kteří sedí v té budově, která je na Praze 2, Ministerstvo práce a sociálních věcí, čistě tady tato instituce. Prosím tedy neplést do toho úřady práce, Českou správu sociálního zabezpečení a tak dál. Tak jenom aby bylo jasno. Což já jsem tedy ale říkala, že to jsou jenom úředníci a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tam došlo za paní ministryně ke zvýšení počtu zaměstnanců o 40 %. Když tak to dohledám a čísla předám. Ale je to prostě jenom tady pod touto střechou, pod touto jednou střechou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Hana Aulická a její řádná přihláška do obecné rozpravy.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Tak já děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych se také vyjádřila k tomuto projednávání. Musím říct, že děkuji kolegovi, vaším prostřednictvím, pane předsedající, panu Zavadilovi, protože opět řekl jedinou pravdu, která tady opravdu je pravdivá, a to že toto téma tady od začátku zvedla kolegyně Hnyková a opravdu se snažila jak na výboru, tak i v Poslanecké sněmovně, aby se zlepšilo financování nejen platů sociálních pracovníků, ale i celkově těch peněz do sociálních služeb. Samozřejmě máme tady, jsou toho důkazem i pozměňující návrhy při rozpočtech, kdy tedy i za KSČM byly návrhy naše a opět kolegyně Hnykové. Bohužel celá vláda nebo celá vládní koalice tyto pozměňující návrhy nikdy nevyslyšela.

Nezlobte se na mě, ale my dnes opět projednáváme toto téma. Já jsem za to ráda, my samozřejmě jsme jednoznačně pro to, aby se finance do sociálních služeb nejen na to navýšení mezd zvýšily. Ale nalijme si čistého vína. Je pět měsíců před volbami. A jak to všichni vidíme? Je to o tom, že se tady předháníte, která z vládních i nevládních stran je vlastně pro rychlejší nárůst těchto peněz. A do té doby, tři a půl roku, dělo se něco? Já si myslím, že nic tak zásadního se nedělo. My jsme na to upozorňovali nejen při projednávání rozpočtu, ale i při těch ostatních projednáváních na výboru pro sociální politiku. Musím říci, že i s paní ministryní jsme to řešili. Bohužel její vyjádření na to, že se přidalo 5 %, opravdu nevidím jako zásadní. A když jsem to projednávala i se zástupci jednotlivých krajů, tak bohužel jsme museli konstatovat, že ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí nevzešel žádný zásadní postoj k tomu, aby se opravdu finance do sociálních služeb značně navýšily, tak aby došlo alespoň ke zklidnění této situace.

A co se týče dalších věcí. Pan... dnes tedy už vlastně nevím v jaké pozici, jestli už je odvolaný pan ministr Babiš, tak se mi to špatně definuje. Každopádně při představení jeho návrhu rozpočtu, kde hovoří, že tedy bude přidávat o 24 %, na to samozřejmě reagovala okamžitě ministryně práce a tak dále. Tak se na mě nezlobte, já to opravdu vidím jako předvolební tah. Do této doby se nic neudělalo. Pět měsíců do voleb, a všichni chceme pomáhat. Co jste pro to udělali vy všichni, co tady sedíte? Nic. (Hlas ze sálu: A co jsi udělala ty?) Tak já myslím, že my máme důkazy, že jsme asi pro to opravdu všichni něco udělali.

Jenom možná trošku z praxe. Základní sítě v sociálních službách nám neustále narůstají. Dotace ze státního rozpočtu jsou ale víceméně stejné. Jinak řečeno stále více nám chybí peníze. A ve finále na to doplácejí úplně všichni.

Takže já vám děkuji a věřím, že když je tedy před volbami, tak najdeme všichni rozum a společně budeme táhnout za jeden provaz. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Gabal, po něm paní poslankyně Pekarová, potom pan poslanec Kořenek, poté pan poslanec Kaňkovský - všechno faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já mám určitou potřebu reagovat na předřečnici vaším prostřednictvím. Předně, já jsem sice ve Sněmovně nový, ale pokud jsem si všiml, tak o zařazení bodu hlasuje Sněmovna, ne jeden poslanec. A ten bod navrhl pan kolega Stanjura, jestli jsem si všiml, jestli dovolíte, abych vám to připomněl, nebo si přečteme zápis. Nebo jste chycená politickou slepotou? To je jedna věc.

Druhá věc. My jsme začali se sociálními službami v roce 2006. Dneska v tom pásmu máme ženy a muže, kterým je zhruba okolo 70 let. V jaké době byli ti lidé ekonomicky aktivní, že si nemohli, nesměli a nedokázali vydělat na to, aby se dokázali zajistit ve stáří? Já si myslím, že to byla 70. a 80. léta. Jak vypadal důchodový a sociální systém tehdy z hlediska šancí lidí zajistit si důstojné stáří? My teď doháníme v řadě ohledů to, co ti lidé nemohli svou vlastní ekonomickou aktivitou dosáhnout, protože v té době nikdo nesměl mít soukromou ani trafiku a mohl maximálně pěstovat rajčata a vajíčka. Ta základní odpovědnost na nedofinancování sociální situace těchto generací je trošku někde jinde. Promiňte.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. Paní poslankyně Pekarová Adamová. Prosím, paní poslankyně. Po ní pan poslanec Kořenek, pan poslanec Kaňkovský, paní poslankyně Aulická, pan poslanec Opálka, paní poslankyně Semelová, všechno faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já jenom musím reagovat na to "co jste kdo udělali", ptala se tady předřečnice paní Aulická. Tak prostřednictvím pana předsedajícího připomínám: navrhla jsem pozměňovací návrh - a vy jste pro něj hlasovala s celou vaší stranou, nehlasovala pro něj vládní koalice až na výjimky z KDU-ČSL - kdy jsem chtěla v minulém roce... Ještě se opravím: v letošním roce, v rozpočtu na rok 2017, aby 226 mil. korun šlo právě na zvýšení platů v sociálních službách. Takže teď se tady netvařme, že jsou bojovníci jenom někteří. Je to tak, že opravdu tady v průběhu tohoto volebního období jsou různé návrhy, které se hlasovaly, a můžeme si ještě zpětně dohledat, kdo se jak k tomu hlasování následně postavil.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Kořenek a jeho faktická poznámka, po něm pan poslanec Víc Kaňkovský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Já nejsem odborník na sociální služby, ale protože jsem jejich uživatel, resp. v rodině, tak vím, jak jsou placeni. Nicméně není pravda, že se nic neudělalo. Ano, bohužel se asi doposud nepodařilo srovnat to, co drábkovská éra zanechala v sociálních službách. Ale jenom pro zajímavost, 16,5 % navýšení od 1. ledna 2014. Od 1. ledna 2014 2 %, od 1. listopadu 2014 3,5 %, od 1. ledna 2015 4 %, od 1. listopadu 3 % a od 1. listopadu 2016 o 4 %. Pořád to není těch 17, je to 16,5. Nicméně přesto si pamatuji, a snad nejsem úplně mimo, že jsme i vloni navyšovali v rámci státního rozpočtu příspěvek, resp. finance na sociální služby. Takže není pravda, že by tato koalice nebo tato vláda nic pro sociální služby nedělala.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Po něm paní poslankyně Aulická.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer, kolegyně a kolegové. Já nejprve zareaguji pozitivně. Chtěl bych vaším prostřednictvím, pane předsedající, poděkovat paní kolegyni Janě Hnykové, protože ona je člověk, který skutečně tady dlouhodobě, nikoli jenom teď před volbami, prosazuje toto téma, které vidím jako velmi důležité a v tuto chvíli, řekl bych, i velmi kritické. Takže jí děkuji za to, že tento bod navrhla na minulé schůzi, a děkuji za to, že se tomu věnovala už i v minulosti právě i s návrhy týkajícími se státního rozpočtu.

Potom bych měl jednu připomínku, také vaším prostřednictvím, pane předsedající, k paní poslankyni Aulické. Není to ve zlém, ale já nemám rád generální soudy. Pokud tady chceme vést nějaký politický soubor a tady je to kolbiště, kde ho vedeme, tak nebuďme generální, říkejme ty věci tak, jak byly. To znamená, jestliže se tady bavíme o podpoře či nepodpoře pozměňovacích návrhů ke státnímu rozpočtu na tento rok, kde byla navržena podpora na platy v sociálních službách, tak říkejme pravdivě, kdo jak co podpořil, anebo to neříkejme vůbec. Ale říkat všichni, všechno - to myslím, že není fér. Takže klub KDU-ČSL podpořil minulé zařazení tohoto bodu, podpořil dnes zařazení toho bodu navzdory tomu, že vládní koalice jako celek to nepodpořila, nebo že tady byl rozporuplný názor.

A pokud se týká těch opatření směrem do budoucna, my bychom byli pro systémové řešení, ale v tuto chvíli vidíme, že ten čas na systémové řešení tady není. To znamená, pokud najdeme teď řešení té kritické situace, tak my jej podpoříme, a pak hledejme to systémové řešení. Je škoda, že se k tomu všichni teď dostáváme až na konci volebního období, nebo resp. řada subjektů, které jsou ve Sněmovně. Je to škoda. Svolávají se tiskové konference. Tři a půl roku se tiskové konference neděly a bohužel se toho mnoho nedělo ani tady. To je určitě škoda. Ale oceňuji ty, kteří se tomu věnují dlouhodobě. Je to kolegyně Hnyková i někteří další. Musím říct, že to je potřeba ocenit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Aulická, její faktická poznámka, po ní pan poslanec Opálka a paní poslankyně Semelová.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Tak jenom v rychlosti. Děkuji za slovo. Já bych jenom chtěla možná reagovat vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, na kolegu Gabala. Já jsem přiznala to dnešní téma kolegovi Stanjurovi, resp. klubu ODS, že to dneska zvedli, a že jsme za to všichni rádi. Možná že jste to neslyšel, to je chyba. A jenom mi dovolte k tomu dalšímu. No víte, prostřednictvím pana předsedajícího, my jsme trošku na tu politickou úroveň z vaší strany už zvyklí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Opálka, po něm paní poslankyně Semelová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych rád reagoval na vystoupení pana kolegy Gabala. To je takový ten jestřáb, který vždycky zahřmí, ale má přehled, protože k tomu má i potřebné podklady. Ale možná je třeba připomenout, že co se týká výše důchodů, tak jejich výše se vypočítává z příjmu od roku 1986. Většina těch příjmů je už samozřejmě po roce 1990.

Co se týká starých důchodů, dříve dostávali lidé příplatek na bezmocnost. Tehdy, když seděl náměstek - a předtím náměstkyně - na Ministerstvu práce a sociálních věcí za KDU-ČSL, tak společně s Národní radou zdravotně postižených připravili ten zákon o sociálních službách, který vlastně složitě hodnotíme, protože jsme se svým hlasováním na něm všichni podíleli. Ale ten výsledek byl rychlý. Jestliže příspěvek na bezmocnost - a teď mě neberte za slovo, ale jde o řády - tvořil nějakých 6 mld., tak příspěvek na péči podle nového zákona skočil na 18 mld. A kde ty peníze jsou? To už říkala kolegyně Hnyková, kolegyně Adamová Pekarová i další. Prostě se vybudoval systém a za to zodpovídá především strana KDU-ČSL, když už tu padají tato obvinění. A já bych byl rád, kdybychom v té věci byli všichni trošku méně výbušní a více zahleděni do toho problému. Protože - já už jsem tu k tomu hovořil několikrát a nebudu to rozvádět - systém sociálních služeb, tak jak je připraven, není pro budoucnost. Něco se s tím musí stát.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Marta Semelová, po ní paní poslankyně Jana Hnyková, pan poslanec Fiedler, pan poslanec Gabal, všechno faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, pane předsedající. Mně to prostě nedá, abych nereagovala na kolegu Gabala, vaším prostřednictvím, samozřejmě. Vít Kaňkovský tady mluvil o tom, že je potřeba říkat věci tak, jak jsou, jak byly a podobně. Já s ním vřele souhlasím, a proto prostřednictvím pana předsedajícího: Vážený pane Gabale, vážený pane poslanče, mluvíte o 70., 80. letech, že si ti lidé nemohli našetřit na důchod a podobně. Oni si našetřili to, co v té době potřebovali, a z toho žili velmi slušně. Oni totiž nemohli v té době tušit, že od 90. let je váš režim začne parádně okrádat, že jim začne všechno zdražovat a že jim nebude moci stačit to, co jim za socialismu tenkrát stačilo, že budou muset platit vysoké nájmy, že budou muset platit u lékaře díky vašim stranám, že budou muset platit za všechno, a to se zdražovalo. Takže to, co tedy říkáte, to prostě je velice a velice zkreslené. Podívejte se na to, jak žili tenkrát. A podívejte se na statistiky, kolik důchodců je v současné době v chudobě.

A vážený pan Stanjura se klidně může chytat za hlavu, ale je to tak. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím vás, přestaňme se tady dohadovat a přetahovat, jestli levice, nebo pravice. Prosím vás, sociální služby, zdravotnictví, školství, armáda, policie a hasiči by měli být v zájmu jak levice, pravice, středu a měli bychom všichni mít zájem o to, aby to fungovalo ve prospěch našich občanů.Až budete ležet na lůžku v tom pobytovém zařízení sociálních služeb, tak vám bude úplně jedno, co říká pravice nebo co říká levice. (Poslankyně postupně přidává na síle hlasu.) Vy budete chtít, aby vám byla poskytnuta péče na tom lůžku, kvalitní a lidmi, kteří budou řádně zaplaceni. Zlobí mě to, proto tady takto zvedám hlas. Prosím vás, přestaňte se tady dohadovat o tom, co kdy kdo udělal, a pojďme se vrátit zpátky k věcem, a to je navýšení platů zaměstnanců v sociálních službách. Já vám za to děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Hnykové. Její apel rozhodně nikdo nemohl neslyšet.

Pan poslanec Karel Fiedler a jeho faktická poznámka, po něm pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: No, ona to Jana, tedy pardon, kolegyně Hnyková, řekla už teď přede mnou. Přestaňme se tady dohadovat, přestaňme tady řešit nějaké politické půtky zleva doprava. K ničemu to nevede. Já myslím, že úplně všichni máme tady tento zájem. Já mám jen trošku problémy s tím, že častokrát se hodně mluví o tom, jak chceme něco dělat, a potom, když se hlasuje, tak hlasování těch některých, a týká se to v podstatě občas každého klubu, nebo skoro každého klubu, je úplně jiné. Já už mám ty zkušenosti, že když má někdo v názvu sociální, ne vždy se chová sociálně, a když má v názvu demokratický, tak vůbec ne vždycky je to demokratický subjekt. A když se zaštiťuje přímou demokracií, tak má ve stanovách spíš diktaturu než přímou demokracii.

Je to o penězích. Všechno je to o penězích. A pojďme projevit tu svoji vůli, na které se tady všichni víceméně shodneme, až budeme hlasovat o rozpočtu, až budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích, co kam přesunout. Ale až budeme u rozpočtu, tak já si dovedu živě představit, jak budeme řada z nás, a já budu jedním z nich, kritizovat padesátimiliardový navržený deficit. Tady už to bude jinak a budeme muset hledat ty úspory.

A nezlobte se na mě, kolegyně a kolegové, já si teď zase přihřeji tu svoji polívčičku. Řada z vás tady mluvila o tom, jak chcete vybírat daně, jak budete zdaňovat. Dokonce pan vicepremiér navrhl, jak si zdaní ty korunové dluhopisy. A když jsem navrhoval, abychom to tady zavedli, aby těch podle něho plus 13 miliard přibylo do rozpočtu, tak to řada z vás, kteří tady teď mluví o těch penězích, zamítla. Takže až bude rozpočet, pojďme se všichni projevit podle toho, jak nyní tady všichni mluvíme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Ivan Gabal, po něm pan předseda Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Já nehodlám vůbec zdržovat debatu o tom, aby se tam ty peníze přisunuly, ale je potřeba vědět, proč je tam přisouváme. Tady první je... Středoškolský standard statistiky, vaším prostřednictvím pro kolegyni Semelovou, ukáže prodloužení délky života za posledních 23 let o 10 let plus minus. Víc ženy, trošičku méně muži. To znamená, my dneska máme v pásmu velké poptávky po sociálních službách zejména lidi, kteří pracovali v 70. a 80. letech a těžili částečně z toho prodloužení života. A to je významné, protože samozřejmě ta kombinace věku, sociálních a zdravotních problémů je důležitá.

A teď proč se to prodloužilo? Kvalita života? Nejenom kvůli medicíně. Základem té statistické indikace je subjektivní spokojenost, vnímání dlouhodobé perspektivy a důvěra k institucím a poměrům. Nedá se nic dělat, navzdory všem problémům, které tady byly, tak nejenom s pomocí medicíny se všem prodloužil život a zvýšila kvalita života, a proto roste poptávka po sociálních službách i u lidí, kteří pracovali v 80. a 70. letech a kteří, kdyby k té změně nedošlo, by ten delší život neměli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. Pan poslanec Miroslav Opálka, faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Já bych rád ještě navázal na ten demografický zlom. Je třeba říci v prvé řadě, že to ovlivnily také ročníky, které zemřely, které prošly první, druhou světovou válkou a krizovými léty. Pak je třeba říci, že jde o občany, kteří už žili v té kritizované společnosti, a největší podíl na prodloužení života má kardiochirurgie. Samozřejmě vedle toho nové léky, tlak na nový způsob života a také zlepšování životní úrovně.

Ale jestli si někdo myslí, že za těch 27 let bychom zůstali na té úrovni roku 1989, tak to si dovolím tvrdit, že to je pěkná blbost, protože ani v tom roce 1950 to nebylo stejné jako v roce 1945, ani v roce 1960 to nebylo stejné jako v roce 1950, a tak dále. Je nenormální, pokud neuznáváme, že ač se nám ta společnost může nebo nemusí líbit, vždycky tam k nějakému posunu snad dojde. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní řádně přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já rovněž děkuji paní poslankyni Hnykové, která se vytrvale celé volební období zasazuje za nápravu financování sociálních služeb, nápravu zejména platů v sociálních službách.

Já si velmi vážím pana kolegy Opálky, se kterým jsme seděli v jednom výboru a který je taková chodící encyklopedie sociálního systému v České republice. Myslím, že on toho pamatuje ještě víc než já a velmi dobře ví, že ten nový zákon o sociálních službách připravoval tehdejší pan ministr Škromach. Tento zákon měl přinést především prostředky přímo těm postiženým, kteří si za ně měli nakupovat sociální služby. To se bohužel nestalo a od roku 2006, kdy se schválil příspěvek na péči, tak potom postupně v letech 2007 až 2009 narůstá příspěvek na péči ze 14,6 mld. na 18,7 mld. korun. A z těchto prostředků, které byly vyplaceny občanům, se na úhradu sociálních služeb v roce 2007 vynaložilo 770 mil., v roce 2008 936 mil. a v roce 2009 pouhých 1,3 mld. korun.

To znamená současně, že nastal výpadek ve financování sociálních služeb prostřednictvím dotací. Meziročně z roku 2006 na rok 2007 klesly dotace ze 17,3 mld. na 11 mld. korun. To znamená, že chybělo na financování sociálních služeb přes 6 mld. korun. A vzpomínám si velmi dobře na tu dobu 2006 až 2010, kdy vždycky v závěru roku se navrhovaly pozměňovací návrhy, které navyšovaly platby na úhradu sociálních služeb, myslím, že to bývalo až v rozsahu 1,5 mld., aby se ten propad, který tam byl, nějakým způsobem vyrovnal. Bylo to nesystémové řešení a v podstatě to nesystémové řešení tam zůstalo.

Potom se rozhodlo, že se dotační cyklus, dotační politika převede na kraje, a když se převádělo v tomto volebním období celé dotační řízení na kraje, tak mnozí upozorňovali na problém, že ta nerovnováha ve zdrojích zůstává a že se to vlastně přenáší i v tom, že nejsou známy kalkulační vzorce, které se požadovaly, aby bylo jasné a transparentní, jak se vypočítávají dotace pro financování sociálních služeb. Tyto námitky, které byly, nebyly vzaty v úvahu, a tak přešlo financování na kraje. Samozřejmě že i s tím deficitem, který tam byl od roku 2006 a který se nedorovnal.

Proto chci říct, že i když jsme prosazovali řadu let nápravu a systémové řešení, k tomu nedošlo, tak stav je dneska takový, že prostředků se nedostává a platy pracovníků v sociálních službách jsou nízké. A ten stav je neúnosný, a proto z těchto důvodů podporujeme usnesení, které bylo předloženo, protože si myslíme, že když selhalo systémové řešení, musíme přijmout řešení nesystémové, abychom ten neúnosný stav, který přetrvává, nějakým způsobem odstranili. Proto návrh, který byl předložen, náš klub podpoří. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Rom Kostřica. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Po něm pan poslanec Ondřej Benešík.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Chtěl bych vznést ještě jeden takový aspekt na sociální problémy. Na každém pracovišti, kde se odstraňují nádory hrtanu, je celá řada lidí, kterým se musí odstranit hrtan celý, a ti lidé pochopitelně nemohou mluvit. Tito lidé se shromažďují v tzv. spolcích nebo klubech laryngektomovaných, tzn. lidé, kteří se snaží nějakým společným způsobem zlepšit svůj sociální úděl.

Teď bych si jenom dovolil trošičku možná rýpnout do Ministerstva školství, protože u nás se říká, že máme nulovou negramotnost. To je sice pravda, ale když se na to podíváte z jiného hlediska, praktického, tak byste byli překvapeni, když takovému člověku, který má kolem 60 roků, odstraníte hrtan a potom potřebujete, aby komunikoval písemně. Byli byste překvapeni, že tito lidé, kteří možná používali tužku a papír, když podepsali výuční list, a potom nanejvýš aby vyplnili tiket Sportky nebo Sazky, že nejsou naprosto schopni se domluvit a komunikovat pomocí - ne domluvit, ale komunikovat písemně. Je to překvapivé, ale každý, kdo se s tím setká, tak ví, že takováto tzv. negramotnost u nás sice není oficiálně, ale praktický dopad je jiný.

Těmto lidem je zapotřebí, aby byly vytvořeny poměry k zlepšení jejich sociálního údělu. A já jsem u toho jednání sice nebyl, ale znám ho velmi detailně. Jednalo se o pracovnici, která byla potomkem naší první imigrantské vlny z roku 1948 po komunistickém puči, která žila v Anglii a měla poměrně slušnou možnost české zásoby slovní. Pracovala právě v takových podobných zařízeních v Anglii a chtěla nějakým způsobem, jako že je to atestovaná logopedka, zlepšit poměr těchto lidí. Nebyl v tom žádný problém, o tyto lidi v této sociální sféře je samozřejmě zájem. A potom, když došlo na otázku platu - jak říkám, nebyl jsem u toho, ale znám velmi obdobný případ s jedním anglickým lékařem. Když jí byla řečena potom výše platu, tak je logické se ptát, jestli se jedná o plat týdenní, nebo denní. Když jí bylo řečeno, že se jedná o měsíční plat, tak už potom pochopitelně ztratila zájem.

Myslím si, že i tyto věci by měly být vzaty v potaz, aby skutečně v této věci se udělalo maximum, co se udělat dá, a myslím si, že o to se snaží velmi dobře paní poslankyně Hnyková. Děkuji vám pěkně za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Ondřej Benešík a jeho přihláška. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já tady nechci dlouze polemizovat, ale pouze mě zaujala poznámka paní poslankyně Semelové o tom, když říkala váš režim. Já jsem rád, že máme tento režim, protože tady sedíme napříč politickým spektrem, demokraticky diskutujeme, máme možnost volby v životě, v politice atd. Já jsem měl 14 let, když došlo k tzv. sametové revoluci. Moji rodiče byli nepřátelé socialismu. Nebudu to tady vytahovat. Docela si to pamatuji. Nemohli jsme si zdaleka dovolit to, co si dneska můžou lidé dovolit. Nebudu polemizovat nad tím, že celá řada lidí má životní úroveň, která je opravdu nízká, a nevyčítejme si to navzájem, prostě naším úkolem je pracovat na tom, aby byla co nejvyšší.

Ale zpátky k tomu výroku - váš režim. Já jsem shodou okolností nedávno viděl titulek, a to mě zaujalo, nějakou headline někde na serveru. Dovolte, abych to ocitoval. Miloš Jakeš: Listopad zinscenovala StB. Disidenti na tom zásluhu nemají. Váš režim? Nevím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Benešíkovi, který byl zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím všeobecnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slova. Pan navrhovatel. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nebylo jednoduché vydržet sedět a jenom poslouchat, ale vydržel jsem to. Měli jsme 9 vystupujících, 23 faktických připomínek. Dneska je 24. května 2017 a mé usnesení, které jsem měl v podrobné rozpravě, řeší situaci od 1. července roku 2017, což je zhruba za pět nebo necelých šest týdnů. V rozpravě jsme se od 80. let minulého století přešli přes roky 2006, 2010, 2011, 2013 a někteří se věnovali tomu termínu od 1. července 2017. A tak pár poznámek.

Žijeme v demokratickém státě a v žádném režimu, ale to se stalinistům těžko vysvětluje.

Pro pana poslance Seďu. Já jsem přemýšlel, jak to říct slušně. Já nevím, v jakém světě vy žijete, a to je opravdu nemístná a urážlivá poznámka, jestli pravicový politik někdy navštívil zařízení sociální péče. Já kdybych chtěl být stejný, řekl bych: to nemyslíte vážně. Vy pravicoví, vy jste tam někdy byli? No mnohokrát. Já vás taky nevidím v Moravskoslezském kraji v těch zařízeních. Každý, kdo měl nějakou funkci samosprávy, byl mimochodem zřizovatelem mnoha významných zařízení pečovatelské služby, tak je zná.

Chci vyvrátit jeden - to není omyl, to je zavádějící tvrzení kolegů z levice. Že sociální politika je levicový princip. Přesně naopak. Pojmy jako solidarita, soucit, milosrdenství jsou konzervativní hodnoty, které sluší každé konzervativní pravicové straně. Úplně něco jiného je socialistická politika.

Pan poslanec Seďa ukazuje propagační materiál MPSV. Já ho mám také, klidně mu ukážu stejný obrázek. On ukazuje, že vlastně čte, ale neví co.

Nevím, který z poslanců, myslím, že pan poslanec Gabal, možná se pletu, říkal, že sociální služby používá různé zdroje financování. Za prvé to jsou rodiny, to není nikde vidět. Řekl bych naprosto nepřiměřené obvinění rodin, že zneužívají příspěvek na péči, není namístě. Ta rodina má starost už s tím, že má postiženého člena rodiny, starají se o něj, a někdo je obviňuje, že zneužívá peníze. To není žádná pravda. Takže to je druhá rána pro tu rodinu. Kromě toho, že má ve svých řadách postiženého, o kterého se musí starat, tak mu ještě někdo předhazuje: co vy s těmi penězi děláte, když se o něj doma staráte? No, nedávají ho do ústavu a starají se o něj. To je druhý zdroj, kromě těch rodinných peněz - příspěvek na péči. Obecní peníze, krajské peníze a státní peníze. Takže bavme se o celkovém objemu. To má smysl. Myslím, že příspěvek na péči, který jde za klientem, je správně. Buď těm rodinám, těm lidem důvěřujeme, nebo ne. A když jim důvěřujeme, tak jim dáme ty peníze, aby se postaraly o ty, kteří to potřebují, ať to jsou senioři, nebo hendikepovaní, v jejich přirozeném prostředí. Je to mnohem lepší, mnohem sociálnější a mnohem milosrdnější než je někam stěhovat a říct: všechno umí nejlépe stát. Není to pravda.

Já nevím, jestli pan poslanec Seďa někdy slyšel o velkém projektu v minulém programovacím období, v roce 2017 až 2013 (?), který sloužil jako další zdroj financování sociálních služeb, a ty se jmenovaly individuální projekty. Z vašeho vystoupení a s tím, že máváte s touto tabulkou, soudím, že nikoliv. To bylo řešení, já vím, že jedinečné, protože to bylo omezené v čase, se kterým přišel ministr pravicové vlády. A zeptejte se těch poskytovatelů, kolik v sumě na těch individuálních projektech dali dohromady a spolufinancovali ty sociální služby.

K panu poslanci Kaňkovskému. Jestli jsem to dobře pochopil, nelíbilo se mu, že dneska jsem měl tiskovou konferenci. Tak to bylo asi tak pošesté v tomto volebním období. Nesouvisí to s volbami. Není to poprvé. Možná jste si těch pěti nevšiml, možná jsme mohli být důraznější, možná jsme ten samý den pak neprosadili ten bod, ale to fakt s volbami nesouvisí. Ale i kdyby náhodou ano, přečtěte si náš program "190 kroků pro lepší Českou republiku", podívejte se, co píšeme o sociálních službách. A říkáme to dlouhodobě. Doporučuji vám např. debatu s naší expertkou na sociální službu Lenkou Kohoutovou. A neříkejte mi, že se tomu věnuje jenom před volbami. Věnuje se tomu celý život. Tak to jsou takové laciné útoky.

Nicméně v debatě zaznělo, že to v zásadě všichni jsou připraveni podpořit. Já jsem musel reagovat na některé ty politické fauly, které si někdo neodpustil, ještě tu mám určitě pár poznámek. Ti, kteří z vás říkali, že to chce systémové řešení, mají pravdu. Ale protože jsem zmínil dnešní datum a víme, kdy končí volební období, tak prostě na to není čas, a ti, kteří říkali, že když není možné systémové, musí udělat nějaké nestandardní, mají naprostou pravdu.

Mé usnesení, které jsem už říkal jednou, které načtu v podrobné rozpravě, je jednoduché. Neřeší technikálie, neřeší spory mezi ministerstvy, neřeší platové stupně. Mimochodem, tato vláda zrušila stupně a větší prostupnost a větší pružnost odměňování sociálních pracovníků v roce 2014, což je škoda, protože by to pomohlo těm, kteří ty organizace řídí. A taky chci říct, že se změnila situace na pracovním trhu, a proto je kritický nedostatek pracovníků v této těžké profesi. To jsou všechno faktory k tomu, že se musí přistoupit k mimořádnému prostředku. Vláda to umí rozhodnout exekutivně, bez změny zákonů.

To usnesení je poměrně jednoduché: "Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby od 1. července 2017 zajistila zvýšení platů pracovníkům v sociálních službách minimálně o 3 000 korun měsíčně." Nechme na vládě, aby našla kapitolu, aby našla způsob, to není úkol Poslanecké sněmovny. Není to úkol, je to zdvořilá žádost. Z té debaty - které se mimochodem účastnili zástupci všech poslaneckých klubů, jsem velmi rád, že to bylo zajímavé téma a že k tomu chtěli všichni vystoupit - jsem nabyl dojmu, že převažuje, výrazně převažuje počet lidí, počet poslanců a poslankyň, kteří toto řešení podporují, tak to pojďme schválit a zeptejme se pak někdy v červenci nebo v září vlády, jak to vyřešila, z které kapitoly to vzala. To není tak důležité. Důležitý je termín 1. 7. 2017 a ta částka, která je z našeho pohledu minimální, 3 000 korun měsíčně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já pevně doufám, že stačí, když se k tomu přihlásím, když jsem tím končil své závěrečné slovo, nebudu to znova číst. Děkuji, přihlásím se k tomu návrhu usnesení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stačí. Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Seďa, po něm s faktickou poznámkou paní poslankyně Hnyková, pak s přednostním právem pan předseda Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo, já budu velmi stručný. Jestli tady někdo fauluje, tak to fauluje pan předseda poslaneckého klubu, a vždycky.

A druhá informace. Já na rozdíl od něho jsem působil dva roky ve výboru pro sociální politiku, a to zrovna za pana ministra Drábka, takže vím moc dobře, co udělal a co neudělal.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Pane předsedající, to nebyla faktická, já jsem se přihlašovala do podrobné rozpravy a myslela jsem si, že už faktické poznámky nelze.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pokud to nebude panu předsedovi Kučerovi vadit? Pan předseda vám dá přednost. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Kdybyste dovolili, já bych se vrátila k našemu usnesení, které jsme přijali 26. dubna, a načetla bych ho teď v podrobné rozpravě. Toto usnesení bych rozšířila. Velmi si vážím toho, že pan předseda Stanjura navrhuje toto usnesení, přesto bych byla ráda, abychom do toho vnesli nějaký pořádek, aby to nebylo jenom o těch třech tisících, ale aby ta koncepční změna, kterou může vláda ve svém nařízení přijmout, aby byla dlouhodobá. Takže si dovolím v podrobné rozpravě načíst a znovu vám zopakovat to usnesení a rozšířit ho o další věci.

Takže Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby

1. neprodleně řešila kritickou personální situaci v sociálních službách;

2. projednala výrazné navýšení platů a mezd zaměstnancům, kteří přímo pečují o klienty, a sociálním pracovníkům;

3. urychleně přijala novelu nařízení vlády, kterou se mění nařízení vlády číslo 5647/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, kterou upraví mj. platy zaměstnanců v sociálních službách. Pro personální stabilizaci je nutné zrušit současnou přílohu číslo 1 a číslo 2 nařízení vlády, zaměstnance uvedené v příloze číslo 1 zařadit do přílohy číslo 3 a zaměstnance uvedené v příloze číslo 2 zařadit do přílohy číslo 6;

4. na zvýšení platů zaměstnanců v sociálních službách vyčlenila a zabezpečila dostatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu ve výši 3 miliardy korun na letošní rok;

5. zahájila proces systémové změny financování služeb;

6. uskutečnila navýšení od 1. 7. 2017;

7. aby předseda vlády nám o tomto podal informaci na našem jednání 6. června 2017.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a poprosím vás o text tohoto usnesení. Pan předseda Kučera s přednostním právem. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Musím říct, že jsem poněkud v rozpacích. Ta usnesení, která tu dnes zazněla, samozřejmě mají v sobě mnoho pravdivého. Otázka je, nakolik tady můžeme jako poslanci zvedat ruce nad návrhy, které prostě nebyly projednány, a to do té míry, že aspoň jsme o nich dopředu nevěděli více, tak abychom se mohli k nim i postavit jako třeba poslanecké kluby.

Já samozřejmě vnímám, že jsme nyní postaveni do situace v okamžiku, že ti, co nezvednou ruce pro toto usnesení, budou nazváni těmi, kteří nechtějí navýšení platů, resp. kteří se postavili proti tomu, aby v sociálních službách byly platy navýšeny. Osobně si myslím, že takto ta otázka nestojí. Že ti, kteří případně pro to ruce nezvednou, tak jsou, si myslím, těmi, kteří chtějí spíše odpovědné řešení, nikoliv řešení, které je mírně řečeno neprojednáno. Myslím si, že tohle si skutečně zaslouží projednat v našich klubech, abychom si k tomu řekli více. Přece proč to má být navýšení 3 000 korun? Proč ne 3 500? Pro ne 4 300 anebo 5 600? Skutečně nevím, proč to má být 3 000 korun... (Odmlka - poslanec Zavadil ruší řečníka debatou u stolku zpravodajů.) To znamená, samozřejmě otázka je, kde se vzala ta částka 3 000 korun. To je skutečně s velkým otazníkem.

Další, a to bych považoval než samotnou hodnotu té částky, o jakých sociálních pracovnících tady hovoříme. Já nevím, jestli se jedná o státní zaměstnance, jestli se jedná o zaměstnance oněch neziskových agentur, jestli se jedná o zaměstnance městských příspěvkových organizací nebo některé jiné zaměstnance. A já bych tady připomenul, a byla to poměrně dost velká aféra, nechci to úplně samozřejmě stavět na stejnou rovinu, má to ale možná některé podobné konotace, a to byl příslib vlády navýšit platy řidičům autobusů. Pamatujete si na tu diskusi, kdy vláda přijela do krajů a řekla: zvýšíme platy řidičům, kteří jezdí pro kraj. A najednou se zjistilo, že tam nejsou ani peníze, ani není vlastně vyřešeno, kterým řidičům to má být navýšeno, atd. A já se obávám, že před něco podobného jsme postaveni dnes.

Já bych tedy poprosil předkladatele, aby zde toto usnesení, které jsme se, znovu říkám, dozvěděli na poslední chvíli a nebylo řádně projednáno, aby nám lépe zdůvodnil. Aby nám řekl, kde se vzalo oněch 3 000 korun. A já je nerozporuji, samozřejmě, jednoznačně tady prohlašuji, a už jsem to tady řekl několikrát, že pracovníci v sociálních službách jsou skutečně podhodnoceni, že pracují za nedůstojné mzdy, a že dokonce jsou dneska v situaci, kdy nebudeme schopni vůbec najít zaměstnance na tato místa, protože je ten pracovní trh dneska poměrně hodně vybraný.

Takže bych chtěl poprosit o zdůvodnění, kde se vzalo těch 3 000 korun, ale hlavně, jakým způsobem to navýšení proběhne. To znamená, kterých zaměstnanců se to týká. Zda se jedná o státní zaměstnance, nebo o všechny zaměstnance v sociálních službách, nebo jakým způsobem k tomu máme přistupovat vlastně jako městská samospráva. Zda ty peníze tedy přijdou do městských rozpočtů, abychom byli schopni navýšit zaměstnancům, právě co se týká třeba domova pro seniory, který je zřizovaný městem, zda se to týká pouze pečovatelek, nebo zda se to týká i zdravotních sester, které pracují v domově v seniory, který jsem vzal tady jako příklad, protože to je podle mě taky důležité. Protože pokud přidáme těm pečovatelkám, tak logicky bychom měli přidat i zdravotním sestrám. Protože najednou se pečovatelky dostanou, jak už jsem tady dneska několikrát říkal, najednou se dostanou platově velmi na dosah zdravotních sester. To znamená, že to by mě zajímalo. A zajímalo by mě, zda se bavíme o tabulkových platech, nebo o pohyblivých složkách, nebo jakým způsobem bude tato mzda navýšena.

Takže tohle bych poprosil ještě před hlasováním, zda by zástupce předkladatele nemohl nějakým způsobem více zdůvodnit. Myslím, že to si zaslouží, a byl bych velmi nerad, kdybychom to tady diskutovali pouze z pohledu naučně populárního. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kučerovi. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečné slovo. Prosím, pane navrhovateli.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem myslel, že novým ministrem financí je Ivan Pilný, a on si na to zřejmě myslí Michal Kučera, ale nevadí.

Úplně jednoduše. Ten návrh vychází ze zkušeností ředitelů těchto organizací. Je kompromisem. Je to spíš minimální částka, protože vím, že takový postup musí být postupný. Není to to, co bychom i my i ředitelé těchto organizací viděli rádi, průměrné platy.

Za druhé, jenom slušně odpovím, nebudu to komentovat. To usnesení je úplně jasné. Týká se to všech pracovníků v sociálních službách bez ohledu na zřizovatele. Bez ohledu. Jde o to, kdo tu práci vykonává, a ne jestli je to neziskovka, nebo je to městská firma, krajská nebo státní, zda je to příspěvková organizace nebo jiná právní forma. Je důležité to, kdo dělá sociální služby. Na to jsou velmi přísné podmínky. Sociální služby jsou registrované, to nemůže, když někdo si vzpomene, že dneska to zavede a podobně.

Takže vás prosím o podporu mého usnesení. Usnesení, které přednesla paní poslankyně Hnyková, je podrobnější, jakoby něco řeší za vládu. Nicméně si myslím, že si taky zaslouží podporu. Ta usnesení se doplňují, nejdou proti sobě. To druhé je podrobnější, to první by dalo jenom obecný princip a obecnou žádost na vládu, aby to vyřešila. To druhé dává vodítko jak a říká, aby pan premiér v příštím jednacím týdnu nám podal informaci, pokud už budou vědět, jak to budou řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat o usnesení. Nejprve o tom, které navrhl pan předseda Stanjura, poté o usnesení, které navrhla paní Hnyková. Dovoluji si poprosit pana předsedu Stanjuru o spolupráci, jestli by vždycky přečetl návrh usnesení, a poté dám o něm hlasovat. Děkuji, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Určitě, pane místopředsedo. Budeme hlasovat v pořadí, jak usnesení byla navržena. Paní poslankyně, kontroluji vizuálně, s tím souhlasí. První usnesení, které jsem navrhoval jménem našeho klubu, je velmi jednoduché. "Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby od 1. července 2017 zajistila zvýšení platů pracovníkům v sociálních službách minimálně o 3 000 měsíčně."

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Všechny vás odhlašuji, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

O tomto usnesení, jak je přednesl pan předseda Stanjura, dám hlasovat.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 153, přihlášeno je 92 poslankyň a poslanců, pro 92, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za podporu našeho návrhu. Druhé usnesení, já to řeknu formálně, ať mě paní poslankyně kontroluje, je to usnesení k usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1650 ze dne 26. dubna 2017. V bodě 4 se doplňují slova "ve výši tří miliard" a doplňují se dva nové body. "Za šesté: Uskutečnila navýšení od 1. 7. 2017." A sedmý bod: "Aby předseda vlády podal informaci Poslanecké sněmovně ve variabilním týdnu od 6. 6. 2017."

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je každému jasné, o čem budeme hlasovat? Paní poslankyně přednesla usnesení v podrobné rozpravě.

Pan poslanec Zavadil k proceduře, prosím.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Já si myslím, teď není k proceduře, ale k věcné stránce tohoto pozměňovacího návrhu. Nejde? Dobře.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To se omlouvám. Paní poslankyně to usnesení navrhla takto. Je to její právo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tam se mění bod 4, doplňuje se částka a doplňují se body 6 a 7 usnesení. Musíme se vyjádřit hlasováním o tomto návrhu. Už se nedá měnit. Je to hlasovatelné, je to k usnesení č. 1650 ze dne 26. dubna 2017.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já myslím, že je každému jasné, o čem bude hlasovat. Proto zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 154, přihlášeno je 94 poslankyň a poslanců, pro 57, proti žádný. Návrh usnesení byl přijat. Děkuji panu předsedovi za spolupráci.

 

Končím projednávání tohoto bodu. A dávám slovo předsedovi volební komise panu poslanci Kolovratníkovi, který nás chce seznámit s požadavkem volební komise. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já děkuji za to slovo. Jsem rád, že se na mě do 19. hodiny dostalo.

Kolegyně a kolegové, já před vás předstupuji jménem volební komise a reaguji na dění, které jste jistě sledovali v médiích. Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval našeho kolegu Ivana Pilného ministrem financí, což vyvolá změny v orgánech Poslanecké sněmovny. Jak víte, poslanec, který se stává ministrem, už nemůže být a nebude členem jednotlivých výborů. Takže já v návaznosti na to vyhlašuji lhůtu k podání návrhů poslaneckých klubů na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny. Teď jsem to popsal požadavkem svých kolegů z hnutí ANO. Samozřejmě ta lhůta je univerzální, tzn. i pro vás, příp. pro další poslanecké kluby, pokud byste chtěli nějakou změnu kdekoliv navrhnout, tak této lhůty můžete využít.

A víme také to, že dnes dopoledne jsme se rozhodli a ustavili vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny k prověření protiprávního jednání v souvislosti se spisy orgánů činných v trestním řízení atd. - když mi dovolíte, já nebudu číst celý název komise. Takže já v návaznosti na dopolední ustanovení této komise vyhlašuji také lhůtu na naplnění této komise. Obě lhůty stanovuji do pondělí 5. června do 12.30 hodin - ještě jednou opakuji pro předsedy klubů - do 5. června do 12.30 hodin. Je to pondělí před variabilním týdnem, tak aby volební komise mohla zasednout v úterý 6. a samotná volba by pak mohla proběhnout ve středu 7. června.

Poslední informace, kterou připomenu. Komise je domluvena tak, že bude sedmičlenná, tzn. každý poslanecký klub přítomný zde ve Sněmovně bude nominovat jednoho svého zástupce. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi volební komise. Teď bychom měli započít bod 12, nicméně pan ministr vnitra jako předkladatel není přítomen, proto tento bod nebudeme načítat.

Pan předseda Stanjura se omlouvá po zbytek jednacího dne z pracovních důvodů.

 

A já zahajuji bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.