(16.50 hodin)
(pokračuje Zemek)
Na druhou stranu tady máme veřejný zájem o ochranu zemědělského půdního fondu. A všichni chápeme, že nemůžeme jen tak dál rozšiřovat vesnice nebo obce donekonečna. Někde musí být hranice a někde musí být určitá regulace.
Zaregistroval jsem tady, myslím, že u předřečníka, jestli jsem to slyšel správně, že se jako vyjímá ze zemědělského půdního fondu celá zahrada. Já nevím, přečetl jsem si původní zákon a tam se skutečně vyjímá jen to zabetonované, co se tam postaví. Samozřejmě stavebník, který postaví velkoplošný dům se dvěma garážemi, s bazénem, s altánkem, potom samozřejmě platí víc než ten, kdo si postaví klasický domek obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou. To je logické. Pak samozřejmě když máme pozemek na jedničce bonitní půdě a zároveň je tam ještě rezervoár podzemních vod, tak to se taky násobí. Takže to jsou takové střety zájmů, které tady jsou.
Nejsem si jistý, jestli je úplně šťastné dávat takovouto globální výjimku. V minulém volebním období tady fungovala taková trošku hra ze strany koaličních stran, kdy jeden z koaličních poslanců vystoupil a prohlásil, že zákon není komplexní a navrhuje vrátit k dopracování předkladatelům. Já to samozřejmě neudělám. Naopak si myslím, že bychom to měli pustit do druhého čtení, projednat to ve výborech a zkusit najít řešení tak, abychom našli nějaký přijatelný kompromis i pro mladé rodiny, které tam chtějí stavět, aby je to nezruinovalo.
Myslím si, že i ten princip by měl být spíš na bázi celkové zastavěné plochy, že by poplatek měl být nějakým způsobem odstupňován, ale spíš se nekloním k názoru, že by to mělo být děláno formou výjimky pro všechny stavebníky. Tam asi může nastat nějaká mezera. Známe tragický případ v okolí Prahy, kde se prostě pustila uzda developerským projektům, které bez rozmyslu zastavovaly krajinu, vznikaly tam různé konfliktní situace a dneska tam neexistují školky, nejsou tam komunikace a je to hrubý příklad, jak to nemá vypadat. Byl bych nerad, aby zákon na ochranu půdního fondu pozbyl svého smyslu. Kdybychom tam implementovali další a další výjimky, tak by k tomu skutečně došlo.
Přimlouvám se pustit to do druhého čtení. Navrhuji, aby to bylo přikázáno výboru pro životní prostředí. A vzhledem k tomu, že to není zákon, který prošel nějakým meziresortním vypořádáním, chtěl bych navrhnout prodloužení lhůty na projednání na 90 dnů.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde tři faktické poznámky. První poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Připraví se pan poslanec Novotný a pak paní navrhovatelka paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Chtěl bych poděkovat za slova předřečníka, protože si pana kolegy Zemka vážím. Doufám, že to nebude polibek smrti, když tady řekl, že chce, aby se návrh zákona dostal do druhého čtení. Protože musím říct pro kolegy, je něco jiného, nebo jsou jiné peníze jako řeknu sto tisíc korun na pokraji Prahy a něco jiného jako sto tisíc korun v Podkrkonoší. Myslím, že ti z vás, kteří znají platové rozdíly, vědí, o čem mluvím. V okamžiku, kdy jsme to vzali takhle šmahem, tak jsme spíš udělali něco pro to, že bohatého to opravdu netrápí. To se divím. Pro ně to v podstatě není. Ale to, co jste udělali, je, ne že jste zamezili, ale že jste jenom zdražili. Víc se vybere. Ale zastaví se stejně. To je potřeba říct. Jestliže se nemá zastavovat a opravdu chcete chránit zemědělský půdní fond, pak tam Ministerstvo životního prostředí má říct: Ne, nesouhlasím, tady se stavět nebude. Ale vy říkáte: Tady se stavět nebude, ale když si připlatíte, tak si tady udělejte třeba, co chcete, to je jedno. To přeci není žádná ochrana.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím s faktickou pana poslance Novotného. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Novotný: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, byl bych rád, aby v diskusi nezaniklo, co zde zmínil stručně před nějakou chvílí kolega Bendl, a to jsou ony složité procesy, které jsou spojeny s vytvářením územních plánů měst a obcí v naší zemi a s vyjednáváním s orgány ochrany zemědělského půdního fondu v této věci. Spousta velkých měst v tuto chvíli buď už má za sebou proces přípravy nových územních plánů, anebo je tento proces v chodu. Tato jednání jsou velmi složitá. Obsahují nejrůznější analýzy, které se týkají jak otázek životního prostředí a jeho ochrany, tak demografické analýzy, ekonomické analýzy. Počet podkladových materiálů a míra obrovské administrativy, která je s tím spojena, aby v obci vzniklo nějaké nové zastavěné území třeba na rozvoj bydlení, mechanismus je obrovsky složitý. Kdo si tím prošel, tak to tuší.
Já v tom směru opravdu nevidím racionalitu toho, aby stát ochranu projevoval nebo realizoval několikastupňově a ve chvíli, kdy orgány, které k tomu zřídil, své argumenty uplatní, a ony většinou, jak řekl kolega Bendl, skutečně prosadí své, a nevím, jestli ta procenta jsou dvě, kdy se jim to nepodaří, nebo kolik jich je, ale sám jsem na vlastní kůži zažil, že prosadit takřka cokoliv je takřka nemožné, třeba včetně prosazení, já nevím, rozvoje vědeckých ústavů a podobně, proti vůli těchto orgánů. V tom smyslu smysl té dvoustupňové regulace na jedné straně, řekněme, obsahové, odborné příslušného orgánu a na druhé straně ekonomické nevidím. Myslím si, že pro občany České republiky by bylo dobré, aby měli jednoduché transparentní prostředí, ve kterém ve chvíli, kdy si kupují pozemek, tak vědí, že to je zastavitelná lokalita. A další komplikace, další a další komplikace, které by to relativizovaly, ať už v podobě ekonomické regulace, nebo jiné, už považuji za nesmyslné.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Kovářovou. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Věra Kovářová: Chtěla bych poděkovat panu poslanci Zemkovi, že navrhuje a doporučuje propuštění této novely do druhého čtení, protože zde zaznělo, je potřeba o tomto tématu diskutovat. Je potřeba si uvědomit, že územní plány, kde jsou zastavitelná území, prošly dlouhým procesem schvalování a není možné v průběhu procesu změnit podmínky, za kterých si občané pozemky nakupovali. Je také ovšem pravdou, že jsou příběhy smutné, kdy obec zasíťuje z dotace pozemky, prodá občanovi za 350 tisíc, načež občan zjistí, že 400 tisíc musí zaplatit za vynětí ze zemědělského půdního fondu.
Podrobně můžeme asi další případy probírat ve výborech a nechám prostor dalším. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Oklešťka s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, za prvé bych se chtěl zmínit o tom, že ten zákon je vlastně o ochraně půdního fondu. Poslání chránit půdní fond - k tomu máme v první řadě územní plánování a tam orgány, které slouží k ochraně půdního fondu. Souhlasím tedy i s připomínkou kolegů, že v prvé řadě je potřeba projednat pořádně s orgány ochrany půdního fondu při územním plánování. Potom se dostáváme do situace, kdy obce něco naplánují a mají s vlastním půdním fondem problém. Proto současný zákon vidím tak, že zvyšuje poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu právě v intravilánech, ale již v územních plánech zanesených parcel. Takže tam skutečně potom dochází k výraznému prodražení.
Já se tedy za sebe a doufám, že i za své kolegy, přimlouvám, abychom tuto novelu propustili do druhého čtení a potom řádně projednali ve výborech a zaujali k tomu stanoviska tak, jak je budeme cítit. Ale v první fázi rozhodně souhlasím s propuštěním do druhého čtení a do výborů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího řádně přihlášeného a tím je pan poslanec Kudela. Prosím, máte slovo. ***