(17.20 hodin)
(pokračuje Číp)

A tak se ptám. Kdo daň obci zaplatí, respektive vykompenzuje? Pro obec Vysoká tato daň za jeden rok představuje částku asi 14 tisíc korun. Z pohledu hospodaření s milionovými rozpočty se to může jevit jako zanedbatelné, ovšem v této obci zhruba s 300 obyvateli touto částkou uhradí provoz například veřejného osvětlení po dobu dva a půl měsíce nebo jednoměsíční odvoz komunálního odpadu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další interpelaci má paní poslankyně Jitka Chalánková ve věci činnosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí a je to interpelace na paní ministryni práce a sociálních věcí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vzhledem k tomu, že se zabývám problematikou různých případů dětí českých rodičů v zahraničí, kdy se tyto rodiny obracejí o pomoc, zejména z Velké Británie, Norska a podobně, na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, ne vždycky tam vidím adekvátní a včasnou reakci. Chtěla jsem se zeptat, zda je možné se zaměřit na činnost tohoto úřadu a zda máte k dispozici i čísla a konkrétní kauzy, v kolika případech se rodiče obrátili o pomoc na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí a jaká je také úspěšnost činnosti tohoto úřadu po několik let pozpátku, asi tři roky, jestli je možné.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou o její odpověď. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, mám k dispozici poměrně podrobnou statistiku, která se týká odebírání dětí ve Velké Británii. Ostatní kauzy, které ÚMPOD řeší, tady teď nemám, ale to už jsou potom jednotlivé rodiny typu Norska.

Možná obecně bychom měli říct, že čísla ve Velké Británii jsou tak velká díky migraci, díky tomu, že je tam poměrně velké číslo rodin z České republiky. Důvody, kde se vlastně stává to, že britské normy a představy o tom, jak se má v rodině zacházet s dětmi tak, aby to bylo v pořádku, jsou v podstatě přísnější než naše. A zároveň bych řekla, že Británie nerozlišuje, jakého jsou rodiče etnického původu, jakou mají národnost, prostě měří velice poctivě všem stejným metrem a to je občas problém.

Obecně lze říci, že důvody odebírání dětí z rodin, a to je statistika, kterou mám, jsou většinou ty, že rodiče nadměrně užívají alkohol nebo omamné látky, dopouštějí se násilí na dítěti nebo jsou děti ohroženy domácím násilím mezi dospělými, jsou zanechány bez péče rodičů, nebo jsou kauzy spojené s neplněním povinné školní docházky a někdy i zanedbáním péče o dítě a nespoluprací s úřady tak, jak, opakuji, je to v Británii zvykem, jaké tam mají standardy. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dlouhodobě usiluje, aby především britské úřady, protože tam je kauz nejvíc, včas informovaly český zastupitelský úřad a plnily svoji povinnost. Jakmile se české úřady o kauze dozvědí, okamžitě začínají komunikovat na příslušné mezistátní úrovni a snažíme se tedy v tomto případě působit na britskou stranu, aby došlo k návratu dětí třeba do širší rodiny, která je v České republice. Ne vždy se to samozřejmě daří.

Jinak pro zajímavost. Řeknu vám jenom úhrnná čísla od roku 2010 do roku 2014, je to statistika, která se sleduje. Jenom v Británii bylo sledováno 139 dětí, ale týká se to 59 rodin. 139 dětí bylo odebráno, z toho 14 bylo zatím navráceno do České republiky. V 53 případech řízení stále probíhá a v pěstounské péči v zahraničí je zatím 42 dětí. Ostatní jsou už relativně malá čísla, například jenom těch šest případů bylo postoupeno k řízení českým soudům. A co se týká statistiky jiných zemí, kde se jedná o nejrůznější jednotlivé kauzy, někde jsou to třeba rozvedení rodiče, kdy jeden je cizím státním příslušníkem, to teď nemám k dispozici a mohu to dodat písemně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za její odpověď. Poprosím paní poslankyni o doplňující otázku.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za odpověď. Možná jsme si ne úplně rozuměli. Za tohle děkuji. To je také důležité. Ale já jsem právě spíš chtěla, jestli by se mohl udělat konkrétní audit výkonu činnosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, a to tak, kolik, kdo se přihlásil o pomoc a kdy reagovali a jak byli úspěšní. Nemusí to být hned.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobře, bereme si to za úkol. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni i paní poslankyni. Další interpelací bude interpelace paní poslankyně Věry Kovářové na pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci reakce České republiky na Islámský stát. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, ve své interpelaci bych se ráda věnovala určitému aspektu fenoménu takzvaného Islámského státu, který je poněkud ve stínu ukrajinsko-ruských událostí, jakkoliv pro Evropu a její bezpečnost, jak se domnívám, představuje neméně vážné nebezpečí. Konkrétně bych ráda upozornila na problém, který je poměrně obšírně diskutován na stránkách zahraničního tisku. Je jím návrat občanů evropských zemí, kteří bojovali v řadách islamistických bojůvek na území Iráku a Sýrie, zpět do Evropy. Zejména ve Velké Británii a Francii panuje shoda na tom, že tito lidé představují vážné nebezpečí. Přestože si uvědomuji, že situace v České republice je odlišná už s ohledem na početnost zdejší muslimské komunity, jsem toho názoru, že stát by měl přijmout opatření, která hrozbě v podobě vycvičených fanatiků mohou efektivně čelit.

Vážený pane ministře, má otázka je jednoduchá. Jsou činěny adekvátní kroky, které mohou eliminovat potenciální nebezpečí? Byla bych velmi nerada, kdybychom museli litovat případné nečinnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra o ujištění, že jsou činěny maximální kroky. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi jenom možná kratičký vstup z mého jednání s ministrem vnitra kurdské autonomní oblasti na téma Islámský stát, abych vám mohl osvětlit, o jak závažný problém se jedná.

Dneska je Islámský stát rozložen na sto tisících kilometrech čtverečních. V Kurdistánu, který v současné době má 4,5 mil. obyvatel, je 1,4 mil. uprchlíků. Hrozí tam humanitární katastrofa, a to i vzhledem k tomu, že do Kurdistánu zhruba za tři měsíce přijde poměrně krušná zima jako každý rok a pro 1,4 mil. uprchlíků Kurdistán nemá dostatek potravin, vody ani ubytování. Vnímáme tu věc velice, ale velice vážně. Islámský stát se dnes rozkládá na území, na němž žije 12 mil. obyvatel, a postupně se vyzbrojuje zbraněmi, které získává od irácké armády. Minimálně dvě divize předaly bojovníkům Islámského státu celou svoji výzbroj, tedy moderní zbraně pocházející z ruské a americké provenience. Je to opravdu vážný problém. V současné době se ukazuje, že kurdská strana je jedinou bojeschopnou silou v regionu, která má dneska v boji zhruba 100 tis. vojáků, kteří jsou schopni čelit Islámskému státu.

Pro vaši informaci: Kurdská autonomní oblast dneska sdílí společnou hranici s Islámským státem, a to o rozloze 1 050 km. S vlastním Irákem už Kurdistán dnes sousedí pouze 15 kilometry. My to vnímáme jako obrovské bezpečnostní riziko do budoucna.

A co se týká bojovníků Islámského státu, ti se mnohdy rekrutují z občanů evropských států, Čečenska, Sýrie a dalších. Jedná se o bojovníky, kteří prošli těmi nejtěžšími boji, ať je to Čečensko, Sýrie, Libye a další bojiště po celém světě. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP