(15.30 hodin)
(pokračuje Votava)
Již jsem uvedl, že postavení státního rozpočtu na růstu 2,5 % je nerealistické a bude znamenat na příjmové straně výpadek ve výši zhruba 30 mld. Kč. Navíc koalice nejde cestou, jak posílit právě příjmovou stranu rozpočtu. Nehledá další možnosti naplnění státního rozpočtu, a to například zavedením progresivní daně, progresivního zdanění, tedy zvýšením daní pro ty, kteří mají nejvyšší příjmy, anebo i zvýšením korporátní daně a větším zvýšením těch firem, které mají větší tržní sílu. Také si myslím, že již o tom tady byla řeč. A tato opatření navrhuje mimo jiné sociální demokracie a já si myslím, že i takto je třeba hledat cesty, jak posílit příjmovou stranu státního rozpočtu. Bohužel, není tomu tak. Koalice se touto cestou nevydává.
V návrhu rozpočtu se také nikde nedočteme, jak zintenzivnit boj proti daňovým únikům, které dosahují hodnot v desítkách miliard korun ročně. Jak chce vláda, koalice bojovat proti šedé ekonomice. Vláda prostě nehledá zdroje jinak než zvýšením sociálně nejméně spravedlivé daně, a to daně z přidané hodnoty. Touto cestou se vláda vydává.
Hlavní nástrojem politiky vlády je především redukce, škrty, škrty, škrty na výdajové straně rozpočtu. To koneckonců ukazuje i výhled na léta 2013 a 2014. Pro letošní rok 2011, víme všichni, byl schválen schodek státního rozpočtu ve výši 135 miliard korun. Již nyní sám ministr financí připouští, přiznává, že takto schválený schodek zřejmě nebude dodržen. Nově odhadl výši schodku na zhruba 150 miliard korun a příčinu nedodržení schváleného schodku vidí v opožděných a zadržených platbách z Evropské unie. Já si myslím, že to není korektní, toto vyjádření. Je zcela zřejmé, že příčina zpoždění plateb či zadržení plateb není na straně Evropské unie, ale právě bohužel na straně České republiky a především na straně samotné vlády České republiky. Největší objem pozastavených prostředků se týká právě vládních operačních programů. Takže prosil bych, aby nebyla veřejnost takto matena. Důvody pozastavení souvisí s chybami pravicových ministrů, ministrů Topolánkovy a Nečasovy vlády.
Dámy a pánové, státní rozpočet na rok 2012, tak jak jej předkládá Sněmovně koaliční vláda, je nerealistický, je založen na nerealistických parametrech, ve svých důsledcích poškodí českou ekonomiku. Další škrty povedou k destrukci veřejných služeb, sociálních systémů. Je ohrožen stávající systém sociálních služeb. To je naprosto zřejmé. Státní rozpočet na rok 2012 nevěstí ani nic dobrého pro budoucnost České republiky ani pro budoucnost našich občanů. Proto poslanci sociální demokracie, tak jak již ve svém vystoupení avizoval předseda strany Bohuslav Sobotka, takovýto rozpočet v žádném případě nepodpoří.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji a k mikrofonu zvu poslance Antonína Seďu, který je dalším přihlášeným do rozpravy.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Paní předsedající, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, nejprve chci zdůraznit, že jsem neměl ambici navrhovat jakékoliv změny v rozpočtu na příští rok, a to zejména z toho důvodu, že s tímto rozpočtem nesouhlasím a také pro něj hlasovat nebudu. Přesto, či právě proto chci upozornit na problémy rozpočtu kapitoly 307 Ministerstva obrany.
Osobně jsem dlouhodobým kritikem neefektivního nakládání s finančními prostředky v rezortu Ministerstva obrany a jsem přesvědčen o nutnosti transparentních opatření ke zvýšení efektivity. Nicméně jsem realista a vím, že tato opatření si vyžádají delší čas k realizaci. Přestože rozumím názorům veřejnosti, některým kolegům, nemohu souhlasit s tím, aby se obranný rozpočet stal zdrojem pro jiné a jistě prospěšné aktivity. Chci upozornit, že podíl výdajů kapitoly 307 na hrubém domácím produktu klesne v příštím roce na 1,15 % a podíl výdajů Ministerstva obrany na celkových výdajích státu poklesne na 3,72 %. Tím ovšem rezortu bude scházet 5,6 miliardy korun na nepokryté výdaje. Vlivem škrtů v armádě dochází k poklesu početního stavu naší armády, deficit armády představuje už dnes výši 80 až 90 miliard korun, což se negativně odrazí v omezení schopnosti plnit vojenskopolitické ambice naší země. Vzhledem k neustále se prohlubujícímu investičnímu hrbu se úplně zastaví modernizace české armády. Ovšem nejvíce znepokojivý je vývoj v personální oblasti. Armáda stárne a pro mnoho vojáků se již dnes stává neperspektivní, a to i vlivem výše jejich příjmů.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, tak jako při projednávání návrhu rozpočtu se ptám zejména vlády, co tedy vlastně platí. Zda platí nedávno přijatá novelizovaná bezpečnostní strategie České republiky, když v její praktické realizaci scházejí finanční zdroje. Platí vojenská strategie České republiky z roku 2007 a transformace rezortu Ministerstva obrany z roku 2007, když se neplní ani početní stav armády včetně hodnostního rozložení, když neexistují předpokládané rozpočtové zdroje a jejich struktura, a jak je to vlastně s udržitelností operačních schopností? Chci upozornit celou politickou reprezentaci, že neustálým omezením zdrojového rámce a nepřehodnocením stanovených cílů jsou zásadním způsobem omezeny činnosti vedoucí k naplnění ambicí naší země a dosažení požadovaných schopností.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, rozumím veřejnosti, která oprávněně a dlouhodobě kritizuje vedení Ministerstva obrany za nehospodárnost, korupci a netransparentnost, dokonce rozumím vám, kolegům a kolegyním, kteří navrhují použít ořezané zdroje tohoto rezortu k posílení jiných politických priorit či rozpočtů jiných rezortů. Nicméně zajištění obrany země a jejich obyvatel je jedním ze základních úkolů každého demokratického státu. Z tohoto důvodu nebudu podporovat takové pozměňovací návrhy, které ohrožují tento úkol.
Závěrem chci pouze vyzvat celou českou politickou reprezentaci, aby nejpozději začátkem příštího roku zahájila diskusi nad otázkami zajištění budoucí obrany a bezpečnosti naší země právě z pohledu letos přijaté bezpečností strategie České republiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Dále vystoupí pan poslanec Michal Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Vážené kolegyně, kolegyně, přicházím s ambicí být maximálně úsporný ve svém projevu, neb soudím, že délka debaty ve třetím čtení rozpočtu na rok 2012 je naprosto neúměrná tomu, že řada věcí, které jsou zde komentovány, jsou za prvé neměnné, za druhé byly už několikrát označeny a nepadají žádné hlasovatelné návrhy, pro které by bylo možné případně korigovat nějakou významnou veličinu v navržené struktuře státního rozpočtu, zejména ve výdajové straně. Proto nechápu úsilí některých kolegů, neb z mého pohledu směřuje do prázdna. Já myslím, že ve třetím čtení se komentují věci, které buď nějak korelují s podanými pozměňovacími návrhy, nebo mají snahu významně ovlivnit rozhodování Sněmovny ve věcech, které ještě ovlivnit a případně korigovat lze.
Já bych v kontextu této úvahy a tohoto hodnocení se rád věnoval jevu, které v části svého vystoupení zmínil pan ministr financí, a řada mých předřečníků se tomuto také věnovala, a chtěl bych poprosit o soustředění a důraz nad tím, jak se chystá Poslanecká sněmovna rozhodnout o té části pozměňovacích návrhů, které se týkají zejména financování sportu. Myslím, že to tady ve svém projevu zmínil pan poslanec Jiří Paroubek, pan poslanec Šlégr, ale určitě i jiní. Nechtěl bych nikomu křivdit jeho snahu.
Víte, z mého pohledu jsme tady v naprosto unikátní situaci. Nezřídka se tady poslanci ve svých projevech právě při projednávání státního rozpočtu toho kterého roku snaží o přesuny pár desítek milionů korun. A teď prosím, myšleno výrazně a ohraničeno v uvozovkách, aby ten výraz pár desítek milionů korun probůh někoho neurážel. To je samozřejmě spousta peněz. A tady vystupuje naprosto unikátně a ojediněle pan ministr financí, který navrhuje přesun, pozměňující návrh ve výši jedné miliardy korun. ***