(17.20 hodin)
(pokračuje Drábek)
Dále návrh obsahuje změnu stanovení procentní výměry u starobních důchodů přiznávaných před dosažením důchodového věku, tedy takzvaných předčasných důchodů, pozvolnějším odstupňováním procentní sazby redukce procentní výměry předčasného starobního důchodu. Konkrétně se navrhuje snížení procentní výměry předčasného důchodu za každých započatých 90 kalendářních dnů v období prvních 360 kalendářních dnů chybějících od přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku o 0,9 % výpočtového základu tak jako dosud. Nově v období od 361. do 720. dne o 1,2 % a od 721. dne o 1,5 %, což je opět dosavadní stav, jde jenom o jemnější odstupňování těchto procentních částek.
Dále se navrhuje úprava týkající se vdovských a vdoveckých důchodů. Za prvé se navrhuje zrušit výplatu jednorázové částky u pozůstalostního důchodu při zániku nároku na tento důchod z důvodu uzavření nového manželství, neboť toto opatření se neosvědčilo a nepřináší zamýšlený efekt, tedy aby poživatelé pozůstalostních dávek dávali přednost uzavření manželství před pobíráním pozůstalostního důchodu, a dále lhůtu pro možnost opětovného vzniku nároku na pozůstalostní důchod, pokud dojde znovu ke splnění zákonem stanovených podmínek, se navrhuje zkrátit z pěti let na dva roky pro nároky vzniklé po 31. prosinci 2011. Připomínám, že jde o návrat k původní délce této lhůty, která byla stanovena předpisy platnými před 1. lednem 1996.
Na závěr bych chtěl zdůraznit, že nález Ústavního soudu je nezbytné respektovat. Návrh řešení, který máte před sebou, je důsledkem tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, co jsem již řekl, že návrh musí nabýt účinnosti k 30. září 2011 a je nezbytná určitá doba legisvakance, aby Česká správa sociálního zabezpečení byla schopna připravit techniku nového výpočtu důchodu a také proto, aby občané co nejdříve věděli, jaké budou důchody přiznávané po 30. září letošního roku, proto bych vás chtěl požádat o maximální rychlost projednání tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji, pane ministře za úvodní slovo. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navazuji na slova pana ministra, který vám zde již vyčerpávajícím způsobem přednesl vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Jak již bylo řečeno, tento návrh zákona reaguje na ustanovení Ústavního soudu, který zrušil § 15 zákona o důchodovém pojištění, který zakotvuje způsob stanovení výpočtového základu, z něhož se vypočítává procentní výměra důchodu, tedy i výši takzvaných redukčních hranic. Tento zákon byl shledán protiústavním, a to vzhledem k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami pojištěnců. Současně se odkazuje také na rozpor s článkem 1 a článkem 3 odstavce 1 Listiny základních práv a svobod garantujících rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.
Hovoříme zde o takzvané zásluhovosti důchodů. Stejnými a podobnými principy se zabývá také Zelená kniha Evropské unie, která doporučuje, aby systémy důchodových pojištění byly jak udržitelné, tak přiměřené. Pokud se nám systémy stanou neudržitelnými, pak nemohou být ani pro jednotlivce přiměřenými. Zelenou knihou o důchodech se zabýval výbor pro evropské záležitosti a také výbor pro sociální politiku. Zde předkládaným návrhem zákona č. 155/1995 se také zabýval podvýbor pro sociálněpojistné systémy.
Bylo zde sděleno, že řešení spočívá jak na straně příjmové, kdy navrhujeme snížení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné z úrovně 72násobku průměrné mzdy za kalendářní rok na úroveň 48násobku průměrné mzdy za kalendářní rok. Ale protože by toto opatření pouze na příjmové straně nebylo dostačující, byly zde také popsány návrhy na řešení na změny na výdajové straně. Byly popsány velmi podrobně a máte je také v materiálu na straně 15 v tabulce.
Když dovolíte, ještě bych krátce upozornila na to, že pán, který takto uspěl u Ústavního soudu, v době, kdy odváděl sociální pojištění, tak v té době neexistovaly žádné stropy, takže ani ten šestinásobek měsíční průměrné mzdy, ale žádné stropy, to znamená, že jeho zásluhový příjem byl potom pouze 19 % úrovně průměrné mzdy, a to je právě ten důvod, proč shledal Ústavní soud jeho situaci jako neudržitelnou.
Další dílčí navrhované změny byly popsány a týkají se pokračování ve zvyšování důchodového věku i po dosažení důchodového věku 65 let a urychlení sjednocení důchodového věku pro muže a ženy. Dále zvyšování důchodů, zpřísnění podmínek pro nárok na vdovský a vdovecký důchod, pokračování v prodlužování rozhodného období a změna stanovení procentní výměry u starobních důchodů přiznávaných před dosažením důchodového věku.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky především s ohledem na článek 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na přiměřené hmotné zabezpečení a článek 1 a článek 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď můžeme otevřít obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli dvě písemné přihlášky. První podával poslanec Miroslav Opálka a druhou Jan Chvojka, takže poprosím nejdřív Miroslava Opálku.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, jestli jsem hovořil o novém stylu vládnutí, tak musím poznamenat, že co má historie v této Sněmovně sahá, tak je to poprvé, kdy z gesce výboru pro sociální politiku, když je vládní předloha, dělá zpravodajskou zprávu koaliční poslanec. Vždy jsme ctili to, že opozice, pokud vláda něco předložila, dělala zpravodaje, a tentokrát je to nakonec i z jedné politické strany, tak je tu určité souznění.
Dovolte mi tedy pohled na tuto materii z jiné stránky úhlu pohledu. Jde o návrh, který reaguje, jak bylo řečeno, na nález Ústavního soudu České republiky č. 135/2011 Sb., a vedle toho ale přináší vládní návrh řadu dalších parametrických změn státního důchodového pilíře. Vláda navrhuje zajištění souladu právní úpravy, to je soulad mezi zaplaceným pojistným a výší důchodu, takzvaným věcným řešením na příjmové i výdajové stránce. Navrhuje pro nově přiznané důchody od 1. 10. 2011 tyto změny: dynamický posun druhé redukční hranice na 400 % průměrné mzdy, což je výše předpokládaného zastropování, stanovení první redukční hranice na 100 % průměrné mzdy, to zůstává, a to s tím, že se sníží zápočet mezi prvou a druhou redukční hranicí na 26 % a nad druhou redukční hranicí již bude stanovena 0 %. ***