(10.30 hodin)
(pokračuje Lobkowicz)
Tak daleko petice. Dále se ještě zabývá zákazem přípravku RU486, ale to myslím v tomto není tak důležité.
Tímto seznámením jsem učinil přání jak petentů, tak paní předsedkyně petičního výboru zadost a děkuji vám za pozornost. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Lobkowiczovi za jeho vystoupení. Nyní bude hovořit pan poslanec Tomáš Kvapil a připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, pan poslanec Kochan, který vystoupil přede mnou a je zpravodajem k tomuto návrhu zákona, zde citoval převážnou část dopisu našich významných odborníků, který jsem obdržel i já. Chtěl jsem vás v tuto chvíli s tímto dopisem seznámit. Samozřejmě nebudu opakovat to, co on už zde řekl, nicméně dovolím si přečíst alespoň závěr tohoto dopisu, který on vynechal, protože tito odborníci, jejichž jména vám pak na závěr sdělím, nám doporučují, abychom zamítli tento návrh zákona.
Tento dopis končí těmito slovy: "Dovolujeme si vás zdvořile požádat, abyste při rozhodování o povolení či zamítnutí destruktivních experimentů s lidskými zárodky věnoval svou pozornost i hlasům, které se snaží upozornit na stinné stránky snah zařadit naši zemi mezi několik málo států umožňujících z pokusných důvodů likvidovat lidské zárodky. Za vhodnou cestu k zábraně neodvolatelných škod považujeme moratorium do doby, než se najdou cesty vedoucí k dosažení deklarovaných cílů méně riskantními prostředky." Autory tohoto dopisu jsou doc. MUDr. Petr Hách, prof. MUDr. Josef Marek, prof. MUDr. Marta Munzarová, MUDr. Dagmar Pohunková a prof. MUDr. Květoslav Šipr.
Já se domnívám, že tento názor je velmi závažný, a chtěl bych podpořit tyto autory v tom, že budu hlasovat pro zamítnutí nebo vrácení této předlohy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tomáši Kvapilovi. Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Jičínský a připraví se pan poslanec Vilém Holáň.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, je myslím pochopitelné, že naši kolegové z řad KDU-ČSL vystupují k této věci, protože je to přirozeně z hlediska jejich víry a jejich mravní orientace otázka velmi zásadní, a pozornost, kterou tomu věnují, plně chápu, protože je to věc velmi závažná a v určitých ohledech nepochybně sporná. Přesto bych považoval závěr, který tu doporučili, totiž abychom hned v prvním čtení to zamítli, za nedobrý a doporučuji spíše to, co tu navrhl pan zpravodaj, aby věc byla postoupena do druhého čtení, aby výbor se tím zabýval, aby případně svolal seminář za účasti odborníků k velmi vážné diskusi. Tato diskuse je odborná, ale samozřejmě není to čistě odborná záležitost, protože to je problém, co všechno věda může, jsou-li i nějaká mravní hlediska pro rozvoj vědy, jsou-li i nějaké mravní zábrany, kam už by věda býti vpuštěna neměla, resp. které by věda měla respektovat.
Já na rozdíl od pana zpravodaje nejsem odborník, takže se nebudu vyjadřovat k vlastní problematice. Chci jenom říci, že diskuse tohoto druhu nejsou žádnou českou zvláštností. Je to diskuse, která je na celé mezinárodní úrovni v těch zemích, které jsou z hlediska vědeckého vyspělé. Všude se o těchto otázkách jedná, uzavírají se k tomu i určité mezinárodní smlouvy, které pro řešení těchto otázek jisté limity, jistý rámec stanoví.
Takže já myslím, že kdybychom už teď v prvním čtení tento návrh zamítli, pak by to byl výraz podle mého soudu ne otevřenosti, ne svobody jednání o věcech, které jsou sporné, a já souhlasím s otázkou, která tady byla formulována mými předřečníky. Zda tedy jsou nějaké hranice pro vědu, může-li se věda zabývati vším bez ohledu na mravní dimenzi problému, a v obecném rozsahu je to i to, co tu připomněl kolega Karas - Dostojevského, když není bůh, je všecko dovoleno. To jsou samozřejmě otázky, které si naše civilizace klade, ale zároveň pokud bychom některé věci chtěli zbytečně předem, aniž také jsou pro to dostatečné důvody, zabrzdit, pak to někdy může vést k důsledkům opačným. V jiné podobě jsme tu diskutovali svého času o problému zákazu potratů a víme, že tam, kde zákaz potratů existuje, uvádím například Portugalsko, to vůbec neznamená, že by ochrana života byla více zajištěna, protože ženy jezdí na provedení potratů do Španělska a je otázka, zda negativní důsledky toho nejsou větší než opačné.
Já jenom chci říci, že bychom měli připustit o tom velmi vážnou diskusi, jak odbornou na příslušném semináři, pak potom odborně politickou na příslušném výboru, a s jejími závěry bychom měli být seznámeni ve druhém čtení, abychom se potom mohli rozhodnout, aniž jsme zaujali předem apriorní stanovisko.
Jinak si myslím, že návrh zákona je zpracován velmi seriózně a odpovídá těm standardům, se kterými se tyto věci na mezinárodní úrovni řeší.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Jako poslední z písemně přihlášených vystoupí pan poslanec Vilém Holáň.
Poslanec Vilém Holáň: Vážené kolegyně a vážní kolegové, já také podporuji návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Základní postoj k látce tohoto návrhu se odvíjí od náhledu na status lidského embrya. A my jsme nevedli tuto diskusi - pan profesor říká, otevřeme tento zákon a diskutujme pak. Já myslím, že především musíme diskutovat o tom statusu, a potom teprve můžeme diskutovat o tomto zákonu. Jestliže totiž považujeme zárodek člověka za fázi života, za vznikajícího člověka, pak se pro nás v této logice stává samozřejmě nedotknutelným. Při manipulaci s embryem se jeho život ukončuje. Tento postoj je zde přirozeně podobný jako postoj k interrupcím.
Při tomto pohledu na věc je obtížně přijatelné i zdůvodnění hledáním nových terapeutických technologií, pokud vycházejí z manipulace s lidskými embryonálními kmenovými buňkami. V uvedené logice je těžko přijatelná záchrana jednoho života obětováním jiného života, zejména bez jeho souhlasu, který je v tomto případě samozřejmě vyloučen. Tento argument se posiluje tím, že existují i jiné slibné genetické postupy, jako je získání genetické informace z kterékoliv buňky vlastního těla.
Vím, že ti, kteří na lidské embryo nehledí z tohoto úhlu, patrně nepřijímají tuto argumentaci. V každém případě jsou i oni povinni dbát předběžné opatrnosti. Genetické manipulace s lidským embryem mohou svými důsledky být rizikové jako jiné velké vědecké objevy, které se ukázaly později krajně nebezpečnými. Lidstvo se chová tak, že objeví-li něco, tak mu zpravidla nic nezabrání to také použít.
***