(17.20 hodin)
(pokračuje Doktor)
To já nejsem schopen označit jako jistý druh naivity, a doufám, že váš apel bude vyslyšen, že nakonec nebudou hlasovat v jednom bloku komunisté a sociální demokraté, ať už v hlasování, které nás čeká, nebo mám-li zmiňovat hlasování závěrečné. Včera jsem však učinil totéž. Také jsem očekával, že ve věci udržení atributu právního státu zde zvítězí zdravý rozum. Mezi poslanci sociální demokracie jsem bohužel nalezl rozumné poslance dva a trochu se obávám, že i vaše výzva vyjde naprázdno a zvítězí zde koalice úplně jiná, kterou jsem zde jistým přívlastkem označil už včera.
Abych zmínil alespoň jednu velmi citlivou část pracovněprávních vztahů a věcí, které jsme zde v minulosti diskutovali, nemohu si odpustit zmínku, která se týká zaměstnání lidí se sníženou schopností práce, lidí se zdravotním postižením.
V minulosti jsme zde vedli naprosto zásadní spory týkající se uplatnění těchto lidí ve společnosti. V Poslanecké sněmovně střídavě vítězily různé metody, různé vize toho, jak je možné těmto lidem v tak svízelné situaci napomoci. Jeden nástroj byl nástroj daňový. Možnost daňového odpisu pro každého plátce daně, resp. plátce daně z příjmu, je jedno, jestli daně z příjmu fyzických osob anebo příjmu právnických osob, zaměstná-li člověka se změněnou pracovní schopností. Naprosto zásadně nezmiňuji sníženou nebo trvalou ztrátu práceschopnosti v důsledku těžkého zdravotního postižení. Vedle toho prošel Poslaneckou sněmovnou také návrh zákona o zaměstnanosti, který zavedl naprosto přísnou regulaci, v podstatě direktivně nařídil povinné procento zaměstnaných lidí s tímto postižením na celkovém počtu zaměstnanců. Předpokládal, že zavede-li represi za jeho porušování, poskytne postiženým lidem daleko větší právní komfort, daleko větší příležitost uplatnit se na trhu práce.
Nechci se pouštět do diskuse, která bude stavět proti sobě účinky jednoho a druhého instrumentu. Snad se shodneme na tom, že kvalitní ochrana lidí se zdravotním postižením by mohla stát na dvou základních atributech - zákaz diskriminace a jistá forma daňové pobídky. Přesto v každé další novele - mohu korigovat ne v každé, ale v dalších novelách, resp. těch, které byly v minulosti přijaty - jsme přitvrzovali a přitvrzovali. Přitvrzovali nejen parametr regulace, jinými slovy, zvyšovali jsme procento oněch povinně zaměstnaných, ale uplatňovali jsme nadále i represi.
Není snad morálním hazardem a znevážením instrumentu, pro který hlasovala většina sociální demokracie, KDU-ČSL a komunistů, fakt, že stát má v oblasti nařízeného povinného podílu osob se změněnou pracovní schopností tohoto druhu tolik výjimek, že je v podstatě jedním jediným zaměstnavatelem, který tak nemusí činit ve všech odvětvích a ve všech činnostech? Proč mají soukromí podnikatelé mít nařízeno zaměstnávat povinný podíl lidí se změněnou schopností práce a v případě, že tak nečiní, odvádět stanovený odvod do centrálního účtu, který je zřízen, a stát tak nemá? Není právě toto znevážení systému, resp. instrumentu, o který jste se pokusili? Pak se ptám, proč máme takové koncepty znovu vydat, proč nemáme diskutovat koncepty postavené úplně jinak, postavené trochu moderně, a hlavně koncepty, u nichž bude alespoň daleko větší naděje, že mohou být akceptovány naší veřejností a že těm, pro něž mají být přijaty, tu situaci skutečně ulehčí.
Ona slova pana ministra Kühnla, že je zde určitou velkou mírou rizika, že zákoník práce se stane zákoníkem nepráce, tu evidentně existují.
Chtěl bych vás vyzvat, nemůžete-li respektovat a přijmout návrh Občanské demokratické strany na zamítnutí tohoto sněmovního tisku, abyste zvážili všechny pozměňovací návrhy, které představí v průběhu druhého čtení, bude-li výsledek návrhu KDU-ČSL na přerušení rozpravy takový, jak jej musím bohužel předpokládat. Věřím, že přestože zde existuje velmi netolerantní koalice KSČM a sociální demokracie, že přednesené návrhy Občanské demokratické strany zvážíte a v konečném důsledku přijmete.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Doktorovi. S faktickou poznámkou pan profesor Jičínský, po něm řádně přihlášený pan poslanec Petr Šulák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, jenom faktická poznámka k tomu, co zde říkal můj předřečník.
Mluvím spatra a samozřejmě mluvená řeč je jiná, než když je slovo napsané. Přesto si troufám tvrdit, protože natolik se ještě mohu spolehnout na svou paměť, že jsem se vůči prezidentu republiky žádné nekorektnosti nedopustil. Slova o tom, že bychom se měli vzdát sociálního modelu, který existuje v Evropské unii, byla publikována v sobotním tisku. Podrobně je to v jedné z publikací, kterou vydává ODS. Jinak slova o zaplevelení ústavy sociálními právy zapomenuta nejsou. Je přece známo, a myslím, že tu jsou někteří z kolegů, kteří jednali o Ústavě České republiky, že Listina je součástí ústavního pořádku, nikoli přímo součástí Ústavy, ale součástí ústavního pořádku je jen proto, že to prosazovaly levicové strany a že tím vykompenzovaly svůj souhlas s vytvořením dvoukomorového parlamentu. Tyto věci tu jsou, určité momenty působí v historii poměrně dlouhou dobu a tento postoj k sociálním právům je po mém soudu pro ODS příznačný.
Jinak souhlasím s kolegou Doktorem, že problém soutěžení a soupeření a toho, jak Česká republika obstojí, je součástí obecného procesu globalizace a že v tomto směru hlavní problémy, ale nejen pro Českou republiku, ale pro celou Evropu, resp. Evropskou unii, jsou na Dálném východě. Ale i v rámci toho kontextu to, co jsem říkal o skandinávských zemích jako možném vzoru pro náš vývoj, platí, na tom trvám a myslím, že to je výzva, kterou bychom měli vážit. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu profesoru Jičínskému. Řádně přihlášený Petr Šulák, potom již jenom ústní přihlášky, které eviduji.
Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové poslanci, dovolte mi, abych řekl také několik poznámek k projednávanému zákoníku práce a k diskusním příspěvkům, které zde zazněly.
Osobně se domnívám, že je jen dobře, že jsme se dostali k projednávání zákoníku práce. Mnozí naši novodobí kapitalisté a potažmo politické strany, které je reprezentují, totiž zaměstnance nepovažují za lidi a domnívají se, že se lze vrátit ke hře dickensovského kapitalismu.
Je také nenormální, jestliže někteří zaměstnavatelé vytvářejí ve svých podnicích a firmách atmosféru, kdy založení odborové organizace a její činnost je nežádoucí, a pokud přece jen tato odborová organizace je založena, pak jsou funkcionáři a členové odborů šikanováni, nebo dokonce propouštěni. Naštěstí to neplatí pro všechny zaměstnavatele a firmy. V zahraničí i u nás si řada renomovaných firem jasně uvědomuje, že odbory jsou nedílnou součástí moderního systému moderní firmy.
***