Neautorizováno !

(Jednání pokračovalo ve14.31 hodin.)

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, vážení kolegové, dalším bodem našeho pořadu je bod číslo

Ty jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budete vystupovat a podávat ústní interpelace. Vzhledem k tomu, že na řádně omluveného předsedu vlády nebyla vznesena žádná přihláška na ústní interpelace, budeme se zabývat interpelacemi na ostatní členy vlády, a to v čase až do 16 hodin 15 minut. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic, takže předpokládám, že je máte stejně jako já.

Nyní bych měl dát slovo jako prvnímu poslanci Jaroslavu Pešánovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl interpelaci na ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana. Vím ale, že se pan ministr Urban omlouval z dnešního jednání, takže se zeptám pana poslance, jestli i takto přednese svou interpelaci. Další v pořadí pak bude paní poslankyně Alena Páralová.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jaroslav Pešán: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, já si myslím, že přednesu svou interpelaci a budu předpokládat, že pan ministr mi odpoví písemně. Děkuji ještě jednou za slovo.

Vážený nepřítomný, leč omluvený pane ministře, smyslem mé interpelace je snaha pokusit se s vaší pomocí zjistit, kam patří zpracovatelský průmysl, zda pod vaše ministerstvo, či pod Ministerstvo zemědělství. Zatím to vypadá, že si obě ministerstva zpracovatele přehazují jak příslovečný horký brambor. To vede ke komplikacím při vyplácení podpor zpracovatelům z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a Evropského rozvojového fondu.

V říjnu 2003 byl propočten podíl potravinářského sektoru na dotacích z Evropské unie v hodnotě přibližně jeden a půl miliardy korun. Tento objem dotací byl po odsouhlasení oběma ministerstvy zakomponován i do koncepce potravinářství schválené vládou. Přes proklamovanou spolupráci obou ministerstev a jimi avizovanou pomoc úseku potravinářství praxe ukázala, že skutečnost je diametrálně odlišná a potravinářství, dá se říci, bezprizorné.

Ministerstvo průmyslu a obchodu nenotifikovalo možnost podpory potravinářských zpracovatelů ve stupni Příloha pro financování z operačního programu Průmysl. Výsledkem je stav, kdy na podporu potravinářů v rámci podpor z Evropského zemědělského fondu bylo vyhrazeno na celé plánované období 2004 - 2006 z proklamovaných jeden a půl miliardy korun pouze 430 milionů korun, to znamená asi 14,31 milionu eur z rozpočtu Ministerstva zemědělství. Pro srovnání, Slovensko uvolnilo 43,5 milionu eur, Maďarsko 44,5 milionu eur a Polsko 325 (?) milionu eur. K tomu je nutno připočíst ještě prostředky z jejich národních zdrojů. Je proto zcela zřejmé, v jak vážné situaci se v současnosti český potravinářský průmysl nachází.

Na základě působení dalších faktorů, jako jsou rostoucí náklady na pracovní sílu, neúměrné daňové zatížení a v neposlední řadě i nadbytečné politicko-legislativní zásahy, hrozí kolaps řady zpracovatelů se všemi možnými dopady do oblasti zaměstnanosti, HDP a potažmo i do oblasti zemědělské prvovýroby.

Vážený pane ministře, moje závěrečná otázka tedy zní, do kterého resortu podle vás patří zpracovatelský průmysl a jak budete řešit finanční výpomoc z prostředků vašeho ministerstva. Děkuji.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Slyšeli jsme interpelaci pana poslance Pešána. Vzhledem k tomu, že interpelovaný ministr Urban není přítomen, předpokládám, že odpoví poslanci písemně do třiceti dnů, tak jak je to uvedeno v § 111 našeho jednacího řádu.

Nyní požádám paní poslankyni Alenu Páralovou, která má interpelaci na pana ministra Bohuslava Sobotku ve věci prohrané arbitráže se společností CME. Další interpelaci pak má pan poslanec Petr Nečas. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře. Minulý týden vás interpelovala poslankyně Kateřina Dostálová ve věci prohrané arbitráže se společností CME a tázala se vás, zda vaše ministerstvo již nechalo zpracovat nezávislý audit, který má vyhodnotit chyby, jichž se Ministerstvo financí během arbitráže dopustilo. Dovoluji si připomenout, že vám to doporučuje zpráva vyšetřovací komise schválená Poslaneckou sněmovnou dne 16. února roku 2005. Namísto konkrétní odpovědi jsme se od vás minulý týden dočkali mlžení, ve kterém svou vlastní odpovědnost a odpovědnost vámi řízeného ministerstva opět svalujete na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a na orgány Poslanecké sněmovny. Asi proto, že jsou ve vyšetřovací zprávě komise také zmiňovány. Zřejmě vám uniklo, že zmiňovány sice jsou, ovšem nikoli jako viníci prohrané arbitráže, nýbrž coby účastníci proběhlých dějů. Pokud jde o Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, ve zprávě se dokonce doslova píše, že - cituji: "Žádný ze skutků nebo absence skutků ze strany mediální rady nezpůsobil investici pana Laudera přímé či nepřímé škody." Zpráva naopak vyjmenovává konkrétní chyby a odpovědnost vašeho ministerstva.

Táži se vás proto, vážený pane ministře, zda jste již nechal vypracovat onen nezávislý audit a zda jste připraven pohnat k odpovědnosti konkrétní osoby z vašeho ministerstva. Vaši úředníci totiž dokázali prohrát neprohratelnou arbitráž a České republice způsobili škodu více než deset miliard korun. Děkuji za odpověď.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Slyšeli jsme interpelaci. Žádám pana ministra Sobotku, aby na ni reagoval. K dispozici má až celých pět minut.

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Děkuji, pane předsedo. Já se domnívám, že nelze hovořit o nějakém mém ministerstvu. Zatím ještě neproběhla privatizace ústředních orgánů státní správy. Možná to ODS plánuje, ale zatím k tomu skutečně nedošlo, čili v tuto chvíli v České republice existuje Ministerstvo financí, v jehož čele na základě jmenování prezidentem republiky na základě návrhu předsedy vlády stojím.

Nebylo tomu tak vždycky, bylo i období, kdy jsem nebyl v čele Ministerstva financí, a musím říci, že to bylo právě v období, ve kterém došlo k zahájení těchto dvou arbitrážních řízení. Obě ta arbitrážní řízení byla v podstatě ukončena ještě v době, kdy jsem nebyl ministrem financí a byl jsem poslancem v této Poslanecké sněmovně. Pro mne je to také zajímavá historická záležitosti a musím říci, že jsem si prostudoval velmi pečlivě zprávu vyšetřovací komise, která hodnotila postup mých předchůdců a úředníků Ministerstva financí v této věci.

Já bych velmi rád připomenul, že byly v této záležitosti vedeny dvě arbitráže. Každá z nich dopadla jinak. První arbitráž Ministerstvo financí vyhrálo, v téže věci druhou arbitráž Česká republika zastoupená Ministerstvem financí prohrála. Zajímavé je, že v obou těchto arbitrážích nás zastupovala stejná právní kancelář, jak v té arbitráži, kterou jsme vyhráli, tak v té arbitráži, kterou jsme prohráli. Přirozeně v obou arbitrážích byly rozdílné rozhodčí tribunály. A já se domnívám, že ten různý výsledek obou arbitráží je dán zejména tím, že bylo rozdílné složení mezinárodních rozhodčích tribunálů, které o té arbitráži rozhodovaly.

Pokud šlo o tu první arbitráž, spor Ronald Lauder versus Česká republika, ta byla zahájena na základě dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy o ochraně investic. Ta arbitráž byla skončena v září roku 2001 a tehdy arbitrážní tribunál zamítl veškeré nároky pana Laudera a mimo jiné konstatoval, že skutečnou příčinou škody, kterou žalobce nepochybně utrpěl, nebylo chování státních orgánů, ale CET 21, resp. doktora Železného. Zdůrazňuji, že šlo o jednání doktora Železného jménem společnosti CET 21. Čili tady cituji z rozhodčího nálezu, který byl úspěšný pro Českou republiku, a tady se Česká republika vyhnula jakémukoli plnění na základě smlouvy o ochraně investic mezi Spojenými státy a Českou republikou.

***