(18.50 hodin)
(pokračuje Kraus)

Minimální pojistná částka se stanoví pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od pěti do patnácti let včetně na 40 tisíc Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad patnáct let na 70 tisíc Kč. U důchodového pojištění se za minimálně pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.

Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, u kterých byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

U pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění, splňující podmínky pro daňovou uznatelnost, není poplatník jako pojistník a pojištěnec v jedné osobě povinen podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

Za třetí. V § 15 se doplňuje odstavec 14, který zní takto: Na pojistné smlouvy, které nesplňují podmínku minimální pojistné částky podle § 15 odstavec 13, u kterých mohl poplatník uplatňovat daňový odpočet, nelze od data účinnosti novely tohoto zákona uplatňovat daňový odpočet a pojišťovny na takovéto pojistné smlouvy nebudou pojistníkům zasílat potvrzení o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období.

Smyslem navrhované úpravy je doplnění o ustanovení stanovící minimální pojistné částky pro možnost daňového odpočtu. Doposud byl stanoven pouze maximální limit pro daňový odpočet částek pojistného a nové ustanovení povede k úspoře výdajů z hlediska státního rozpočtu, z hlediska nákladů finančních úřadů, administrativy, dále také zaměstnavatelů a pojistitelů. Velmi nízké pojistné částky totiž neposkytují pojistníkům odpovídající pojistnou ochranu a váží nepřiměřené množství nákladů na administraci.

Navrhovaná minimální pojistná částka pro pojistné smlouvy od pěti do patnácti let odpovídá v závislosti na obsahu pojistné smlouvy, věku a pohlaví klienta zhruba 350 až 400 korunám měsíčně, přičemž aktuální částka u nově uzavírané pojistné smlouvy činí přes 500 korun měsíčně. Pro pojistné smlouvy nad patnáct let činí cca 160 až 340 korun měsíčně, a toto ustanovení tudíž není diskriminující ani pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Toto ustanovení lze rovněž využít jako nástroj důchodové reformy při podpoře dlouhodobého spoření. Zavedení minimální výše pojistné částky může i u krátkých pojistných dob, kdy se klient blíží 60 letům věku, garantovat smysluplnou výši spoření na stáří.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Michalu Krausovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Vladimír Doležal.

 

Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji. Já se také pokusím využít toho, že je otevřen zákon o daních z příjmů. Nejdřív uvedu zdůvodnění a poté bych navrhl pozměňovací návrh.

V současné době je zdanění podílových a investičních fondů v České republice 15 procent. Trend v Evropě je však opačný a v okolních evropských zemích bylo zdanění investičních a podílových fondů již zrušeno. Jen pro informaci: v Rakousku je to nula procent, v Německu nula procent, na Slovensku nula procent, v Polsku nula procent, v Maďarsku nula procent, Francie nula procent, a mohl bych pokračovat i dále.

Důsledkem rozdílné situace v České republice a v okolních zemích bude postupný odliv peněz českých daňových poplatníků, úspor domácností do zahraničních investičních a podílových fondů. Odliv peněz se zjednodušuje faktem, že téměř všechny české investiční společnosti spravující fondy jsou součástí nadnárodních finančních skupin, které nabízejí na území České republiky rovněž zahraniční fondy s nulovým zdaněním. Pokud se uskuteční tento odliv peněz českých občanů do zahraničních fondů, bude takřka nemožné přilákat úspory zpět.

V roce 2002 dosáhl objem obhospodařovaného majetku v českých investičních a podílových fondech 113 miliard korun. V budoucnu se očekává růst objemu prostředků ve fondech, neboť Česká republika zatím zaostává za vyspělými zeměmi. Současné nízké úroky na bankovních účtech tento proces ještě urychlí. Odhad je, že během následujících pěti let připlyne do fondů celkově až 350 miliard korun.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, promiňte. Dámy a pánové, já se snažím přeslechnout to, jak tady velmi hlučíte. Ale v tuto chvíli už to je nad mé možnosti, takže vás vyzývám k pořádku. A pana poslance Doležala prosím, aby pokračoval.

 

Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji. Otázkou pouze zůstává, zda tyto prostředky budou investovány v českých, nebo zahraničních fondech a zda výnosy plynoucí z tohoto obhospodařování zůstanou na území České republiky, či nikoliv.

Při současném zdanění fondů utrží stát na této dani přibližně 250 milionů korun ročně. Fondy zaplatí za služby třetích stran řádově 1,5 miliardy korun ročně. Tyto třetí strany zaplatí státu příslušné daně, což při sazbě 31 procent činí téměř 500 milionů korun, tedy více, než je přímá daňová povinnost fondů. Samotné investiční společnosti odvedou na daních z příjmů cca 170 milionů korun. Údaje jsou ke konci roku 2002, které budou i nadále platit.

Ministerstvo financí ve svém materiálu o základních principech nové právní úpravy daní z příjmů počítá s úplným osvobozením od zdanění subjektů kolektivního investování, čili investičních a podílových fondů. Nyní je třeba zdanění fondů snížit, aby se dal jasný signál, že Česká republika jde směrem k nulovému zdanění stejně jako ostatní evropské země. Z tohoto důvodu je potřebné, aby ustanovení platilo již pro rok 2004. Zdá se vhodné nepožadovat nyní nulové zdanění vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí namítá, že se nestihne metodicky připravit, a je to připravovaná nová právní úprava.

Jen pro odůvodnění uvádím, že předpokládaný propad v příjmech státního rozpočtu by při snížení na tři procenta činil 200 milionů korun, při pěti procentech 165 milionů korun a při deseti procentech 85 milionů korun, což je dle mého názoru zcela zanedbatelné.

Proto si dovolím navrhnout tento pozměňovací návrh. V části druhé - Změna zákona o daních z příjmů v článku 5 se stávající bod označuje jako číslo 1 a doplňují se nové body, které zní:

Bod číslo 2 - v § 21 odstavec 2 se číslovka 15 nahrazuje číslovkou - a tady bych si dovolil navrhnout tři varianty - v první variantě na 3, ve druhé variantě 5 a v třetí variantě 10.

Bod číslo 3 - v § 21 odstavec 2 bod A vypustit slova "a penzijního fondu" včetně označení poznámky pod čarou 9a.

Za čtvrté do § 21 se doplňuje nový odstavec 3, který zní: "Sazba daně činí 15 procent u penzijního fondu." Odkaz pod čarou 9a: "Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů."

V článku 6 - Přechodná ustanovení - se stávající text doplňuje za slova "§ 19 odstavec 1" o slova "§ 21 odstavec 2".

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Doležalovi. Další přihlášky do podrobné rozpravy nevidím, takže podrobnou rozpravu končím. Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona a končím také dnešní odpolední jednání.

Dámy a pánové, přeji vám příjemně strávený večer v hlavním městě Praze, zítra se sejdeme v 9 hodin ráno.

 

(Jednání skončilo v 18.58 hodin.)

***




Přihlásit/registrovat se do ISP