(18.00 hodin)
(pokračuje Dlab)
Proto doporučujeme, aby z pojišťoven 2 % - a zase, prosím vás, se to nebude týkat všech pojišťoven, týkalo by se to pouze těch pojišťoven, které provozují pojišťovací činnost kategorie tři, osm a deset, což je pojištění motorových vozidel, povinné smluvní pojištění motorových vozidel a živelní pojištění majetku. Vím, o čem mluvím. Osm let jsem pracoval v představenstvu jedné pojišťovny. Dvě procenta z tohoto pojistného pro pojišťovnu není téměř nic. Já vím, že Asociace pojišťoven s tím nesouhlasí. Ti s tím nebudou souhlasit nikdy, protože je to vlastně odčerpávání finančních prostředků z pojišťoven, které by mohly použít třeba i jiným způsobem. Na druhé straně pro pojišťovny je to nákladová položka, takže de facto pojišťovna ta 2 % téměř nepocítí. Věřte, že je tomu tak.
Proto bych apeloval na vás, na poslance napříč politickým spektrem, zda byste mohli tento pozměňovací návrh podpořit, a samozřejmě se jedná o obce v celé republice, jedná se o Hasičský záchranný sbor České republiky jako celek, takže vlastně ty peníze budou plošně rozděleny po celé republice. Navíc zákon 133/85, ve znění pozdějších předpisů, jasně ukládá obcím ustavení jednotek, jejich vybavování. Toto ukládá zákon - ale kde ty obce na to mají vzít, když dnes nejlacinější cisternová automobilová stříkačka se pohybuje kolem 5 milionů korun? Na to prostě obce nedosáhnou, a proto je ta technika tak zastaralá.
Já věřím, že tuto věc pochopíte, i když, jak tady bylo několikrát řečeno, není to úplně čistá věc. Úplně čisté to samozřejmě z legislativního hlediska není, ale je to v současné době jediná možnost, jak tyto finanční prostředky získat.
Já jsem dokonce mluvil s Asociací pojišťoven, s právničkou, a myslím, že by nebylo od věci, ale to není na dnešní jednání, to by bylo na další nový zákon, po vzoru některých států Evropy zavést tzv. povinné smluvní pojištění majetku. Ale tady si myslím, že by mohlo jít o následný krok k tomuto zákonu.
Věřím, že vyslyšíte tuto moji prosbu a že návrh tohoto pozměňovacího návrhu podpoříte. Zatím děkuji. Jinak v podrobné rozpravě se potom vyjádřím k vlastnímu pozměňovacímu návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vlastimilu Dlabovi. Hovořit bude pan poslanec Karel Černý, další přihlášky do obecné rozpravy nemám. Hlásí se pan poslanec Radko Martínek. Další, kteří chtějí vystoupit, si znamenám. Znamenám si pana Miroslava Kalouska.
Poslanec Karel Černý: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, minulý týden začalo později přerušené druhé čtení zákona o pojišťovnictví. Během rozpravy zazněly i argumenty proti zavedení příspěvku na zábranu škod. Já sice chápu, že pojišťovny a jejich zastánci se placení tohoto příspěvku brání jako čert kříži, a proto straší občany zvýšením neživotního pojistného, ale odpůrci tohoto řešení by si měli uvědomit, že příspěvek hasičskému záchrannému sboru a dobrovolným hasičům chrání majetek nejen občanům, ale i pojišťovnám. Věřím, že když může podobný příspěvek úspěšně fungovat v takových zemích, jako jsou Německo, Rakousko, Švýcarsko, jako jsou skandinávské země, a konečně fungoval i v Československu před rokem 1948, může tomu tak být i v České republice po roce 2003.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Karlu Černému. Hovořit bude pan poslanec Radko Martínek, připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane místopředsedo, vážení ministři, vážené kolegyně a kolegové, paradox jednání Poslanecké sněmovny je takový, že na přerušeném jednání minulý týden hovořili ti, kteří proti našemu pozměňovacímu návrhu jsou, aniž my jsme mohli k němu cokoli říci, takže jsem trochu v paradoxní situaci, že o tom hovořím teprve nyní.
My jsme si samozřejmě vědomi toho, že tento návrh je svým způsobem kontroverzní, a víme také samozřejmě, protože většina z nás byla předkladateli podobného návrhu zákona už jednou, tak víme, jaká byla diskuse v Poslanecké sněmovně, a snažili jsme se také z toho poučit. To znamená, ten návrh v podstatě reaguje na připomínky, které byly uvedeny při minulém projednávání, a proto např. snížení ze 4 % na 2 % a ještě celá řada dalších změn.
Chtěl bych se připojit ke svým dvěma předřečníkům v tom, že bych chtěl velmi apelovat na vás, abychom se tímto návrhem zabývali seriózně a pokud možno ho schválili, protože situace hasičského záchranného sboru je tristní, pokud se týká jeho vybavení, a to nejenom státních tzv. profesionálních hasičů, ale také jednotlivých zásahových jednotek obecních zastupitelstev, kde technika je možná ještě horší, je na tom hůř, jak říkal kolega Dlab. Myslím, že to ještě trochu přikreslil, protože některá z těch zařízení jsou dokonce těsně poválečná, to znamená některá mají 40 a více let.
Druhá věc je, že většinou nejsou vůbec vyhovující novému systému. Je potřeba připomenout, že dnes už zdaleka není hlavní prací hasičských sborů práce na požárech, ale hlavní práce směřují úplně jinam, to znamená do ochrany při haváriích, při záchraně životů, při automobilových nehodách a celé řadě dalších. To znamená, že i struktura technického vybavení by měla být jiná. Když při této příležitosti vyjíždějí se starými, v podstatě už téměř nepoužitelnými auty, je to opravdu paradoxní záležitost.
My jsme se v této sněmovně několikrát bavili v minulém roce - anebo po moravských povodních - o tom, jak pomoci hasičům, a velmi jsme je chválili, co všechno udělali pro dobro této země. Paradoxní je, že vždycky po takovéto katastrofální události je pochválíme, a pak na ně v tichosti zapomeneme a neuděláme pro ně téměř nic. Proto si myslím, že právě tento návrh by mohl aspoň částečně celou záležitost řešit a mohl by hlavně nastartovat jeden program, který by cílevědomě a dlouhodobě - protože to není řešení na jeden rok, není to řešení ani na dva roky, je to řešení řádově na pět až deset let, kdy by bylo možno prostřednictvím tohoto příspěvku celou situaci zvrátit a vyřešit tak, aby činnost hasičských sborů byla efektivní.
Nyní bych si dovolil vrátit k některým připomínkám, které tady byly řečeny. Za prvé tady můj kolega předřečník upozorňoval na to, že obdobné systémy fungují zcela úspěšně ve velmi vyspělých zemích, jako je Rakousko, Švýcarsko, Německo. V každé této zemi po pravdě je to trochu jinak. Někde je to formou daně, někde je to formou kombinační, to znamená příspěvků a potom plateb za jednotlivé výjezdy atd. Když si srovnáte tento stav s naším návrhem, tak myslím, že i pro jednotlivé pojišťovny přijde relativně nejlevněji, protože návrh je opravdu minimální a minimálním způsobem může zatěžovat pojišťovny.
Pan kolega Dlab tady o tom už hovořit a já jsem taktéž přesvědčen, že 2 %, která jsou tam uvedena, nehrají v celkových rozpočtech pojišťoven žádnou vážnou roli. Když to srovnáme např. s tím, co vynakládají tyto pojišťovny za reklamu, tak je samozřejmě zcela evidentní, v jakých poměrech celá záležitost je.
***