(16.50 hodin)
Veřejný ochránce práv Otakar Motejl: Omlouvám se, že se ujímám slova ještě jednou, ale vzhledem k vystoupení pana místopředsedy vlády a ministra vnitra bych chtěl podotknout další vážný argument, který zpochybňuje efekt navrženého pozměňovacího návrhu.
Součástí této osnovy je i neplatnost oddílu čtvrtého zákona o správním řízení, a to proto, ne že by nepodléhalo rozhodování o azylu přezkumnému odvolacímu řízení, ale proto, že přezkum rozhodnutí o azylu přechází do sféry správního soudnictví. Pochybuji, resp. bylo by v rozporu se zákonem o správním soudnictví, kdyby cíle, které jsou sledovány, tzn. dekonspirace informačních zdrojů pro účely správního řízení o žádosti o azyl, bylo možno zajistit v plném rozsahu i ve stadiu soudního přezkumu. Dříve nebo později se zamítavé rozhodnutí žádosti o azyl přirozeným nárokem stane předmětem soudního přezkumu a na půdorysu soudního přezkumu nelze dost dobře předpokládat možnost odepřít účastníkovi tohoto řízení nahlédnout do spisu a seznámit se s materiály, které předcházely vydání správního rozhodnutí.
Proto se domnívám, že to je koncepce, která je svým způsobem navozující a současně zavádějící ten problém. Bude jistě samozřejmě otázkou příslušných orgánů, jak splnit zákonné požadavky na spravedlivý proces a přitom respektovat zájmy státu a jeho bezpečnosti, a zase na druhé straně nelze řešit to způsobem, že se pro určité panem ministrem zmiňované období bezprostředně před rozhodnutím některé okolnosti nebo podklady nebo informace účastníkovi znepřístupní, tím spíše, že o tyto důkazy nebo o tyto skutečnosti se nesporně příslušné rozhodnutí bude opírat, a bude-li předmětem přezkumu v rámci správního řízení, se tyto okolnosti stanou, tak jak byly prezentovány ve správním řízení, okolnostmi všeobecně dostupnými.
Takže z tohoto hlediska vidím tuto otázku do jisté míry výrazně relevantní i s přihlédnutím na eventuální frekvenci a průběh přezkumného řízení podle pravidel správního soudnictví. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji dr. Otakaru Motejlovi a z místa se hlásí kolega Ransdorf. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Chtěl bych do této rozpravy vnést jiný aspekt. Chtěl bych se zeptat tří lidí, kteří dnes sedí ve vládě, jak ministra vnitra pana Grosse, tak pana ministerského předsedy Špidly, který byl v minulé vládě ministrem práce a sociálních věcí a místopředsedou vlády, a ministra práce a sociálních věcí Škromacha na následující věc: do jaké míry tento zákon respektuje koncepci imigrační politiky, která byla přijata Ministerstvem práce a sociálních věcí v minulé vládě, kdy tento post zastával Vladimír Špidla. Je to mimochodem velmi dobrý a svého druhu první koncepční materiál, kde u imigrační politiky byli preferováni ti lidé, ti imigranti, kteří mají výrazný integrační potenciál, to znamená jsou schopni respektovat a za své přijmout hodnoty, které vyznává naše společnost. Čili mě by zajímalo, jak tento zákon, resp. koncepce, která za ním stojí, je v souladu s tím, co přijalo v minulosti Ministerstvo práce a sociálních věcí, a prosil bych, jestli by tato otázka mohla být objasněna.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, hlásí se ministr vnitra a místopředseda vlády Stanislav Gross. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, nedovolil bych si neodpovědět na otázku pana poslance Ransdorfa, protože jeho otázky jsou vždy směřovány správným směrem, skoro vždycky, ale v tuto chvíli mám pocit, že tady problém skutečně v této věci není, protože ona zmiňovaná koncepce imigrační politiky, to nebyla politika Ministerstva práce a sociálních věci, to byla politika, kterou schválila vláda České republiky, a byl to společný materiál, který předkládalo v minulém období Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo vnitra, a společně na této imigrační politice pracovalo. To znamená, že tyto dva materiály nejsou v rozporu.
Ale zákon o azylu, pokud mluvíme o zákonu o azylu, případně zákon o dočasné ochraně, pokud mluvíme o tomto zákonu, rozhodně není pilířem pro imigrační politiku z jednoho prostého důvodu. Tyto dva návrhy zákonů nejsou zákony k naplnění imigrační politiky státu, ale jsou to zákony, kterými se snažíme plnit mezinárodní závazky, především mezinárodní závazky, které pro nás vyplývají z příslušné úmluvy o uprchlících, případně směrnice Evropské unie, která se týká dočasné ochrany cizinců. Takže proto možná se zdá, že to není úprava, která by naplňovala imigrační politiku, ale ambicí těchto návrhů zákona skutečně není naplňovat imigrační politiku státu, ale plnit mezinárodní závazky na poli uprchlíků a ochrany cizinců v případě, že jim sice třeba není udělen statut uprchlíka, ale je zapotřebí do určitého času, resp. je nějaká překážka vycestování těchto osob, třeba když trvá nějaký dočasný válečný konflikt. A ta osoba nemá podmínky pro udělení azylu, ale není zároveň možno tu osobu vrátit do místa, kde třeba zrovna probíhá válečný konflikt.
Čili tato otázka určitě na místě je a možná, že je dobře, že tady dokonce padla, že se tady toto téma alespoň zmíní, protože určitě azylová praxe nemůže být v rozporu s imigrační politikou státu, ale tak jak už jsem uvedl, není to věcí, která by imigrační politiku naplňovala, pouze by jí neměla křížit dráhu. A to snad ten návrh splňuje, aspoň jsem o tom přesvědčen.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Grossovi. A nyní dva s přednostním právem - ale pan předseda klubu ČSSD je kolegiální k ministru práce a sociálních věcí, takže v obecné rozpravě vystoupí ministr práce a sociálních věcí pan Zdeněk Škromach. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Pane předsedající, dámy a pánové, já jenom mohu konstatovat, že tento návrh zákona po stránce připomínek nebo pohledu MPSV je v souladu s koncepcí Ministerstva práce a sociálních věcí a připomínky, které byly vypořádány v rámci meziresortního řízení, byly vypořádány k naší spokojenosti. Takže mohu pouze říci, že to je v rámci koncepce Ministerstva práce a sociálních věcí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji ministru práce a sociálních věcí panu Zdeňku Škromachovi a slovo má pan kolega Petr Ibl jako předseda klubu a po něm předseda vlády, protože musíme respektovat pořadí přihlášených dvou se stejným přednostním právem. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Petr Ibl: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové. Úkolem azylového řízení mimo jiné je zjistit, zda důvody, pro něž žadatel opustil zemi svého původu a pro něž žádá o udělení mezinárodní ochrany formou azylu, jsou z hlediska zákona důvody azylově relevantními, a zda mu tedy ochrana formou azylu má být přiznána, nebo zda mu náleží. Tyto důvody jsou pak zkoumány na základě žadatelem sděleného příběhu.
Ustanovení § 49 písm. a) zákona o azylu pak ukládá žadateli povinnost poskytovat ministerstvu nezbytnou součinnost a pak uvádět pravdivé informace pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci. Z tohoto pohledu základním důkazním prostředkem i podkladem pro rozhodnutí je žadatelova výpověď, tedy zejména pohovor, kde se žadatel blíže vyjadřuje k důvodům sděleným v žádosti.
Další procesní úkoly prováděné ministerstvem jako správním orgánem tak ve smyslu ustavení § 32 správního řádu spočívají v přesném a úplném zjištění skutkového stavu věci a za tím účelem si ministerstvo opatřuje potřebné podklady pro své rozhodnutí.
***