(18.20 hodin)
Poslanec Svatomír Recman: Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych z tohoto místa rovněž vyslovil několik kritických připomínek a výhrad k návrhu zákona. Musím říci, že řada těchto mých výtek a připomínek zazněla ve vystoupení pana zpravodaje Kocourka, takže z tohoto důvodu budu šetřit náš drahocenný čas a omezím se v podstatě na tři připomínky a závěrečný návrh.
Za prvé vnímám tento návrh zákona jako určité politikum, politikum účelově zaměřené k červnovým volbám do Poslanecké sněmovny. Chápu samozřejmě cíl a záměr předkladatelů, jak byl předložen z líhně Unie svobody a KDU-ČSL. To samozřejmě je jeden z důvodů, ale nikoli rozhodující, které vnímám a které mě přiměly k tomu, že nemohu a nebudu podporovat tento návrh ani v prvém čtení.
Druhým důvodem jsou důvody věcné, protože si myslím, že financování neziskového sektoru je možno provést jiným způsobem. Řada těchto způsobů zde byla uvedena ve vystoupení pana poslance Kocourka. Tam bychom mohli v řadě případů najít i shodu.
Třetím důvodem - a to je skutečně značný dopad do veřejných rozpočtů, zejména do státního rozpočtu a do rozpočtů obcí - je snížení příjmové stránky, jak ji uvádějí sami předkladatelé, na úrovni 2 až 3 miliardy korun.
Chci jenom připomenout hektické období před Vánoci, kdy jsme projednávali návrh státního rozpočtu na letošní rok, kdy poslanci skutečně hledali a vyšťourávali kdejakou korunu, abychom mohli posílit výdajovou stránku státního rozpočtu, abychom mohli nasměrovat finance do oblastí veřejnosti a občanů, kde jsou tyto finance potřebnější než pro tento neziskový sektor.
V tomto směru jsem chtěl vznést dotaz na představitele vlády, nejlépe Ministerstva financí. Mrzí mě, že zde nikdo není. Chtěl jsem se zeptat na jejich kvalifikovaný odhad dopadů této novely do státního rozpočtu, popř. do veřejných rozpočtů.
Chci se odvolat právě na stanovisko vlády, kde v posledním odstavci vláda uvádí: "Vláda současně upozorňuje, že předpokládaný finanční dopad návrhu zákona na státní rozpočet uvedený v důvodové zprávě je značně podhodnocen, neboť schválení návrhu zákona by mělo značný dopad jak na příjmy veřejných rozpočtů, to znamená státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků, tak i na výdaje státního rozpočtu." Předpokládal jsem, že vláda nějakým způsobem kvantifikuje tento dopad, že bude při projednávání tohoto návrhu zákona v prvním čtení v Poslanecké sněmovně k dispozici.
Chci říci, že v řadě případů - a ne často - se ztotožňuji se stanoviskem vlády k jednotlivým návrhům zákonů a sněmovním tiskům. V tomto konkrétním případě musím říci a potvrdit, že plně podporuji a souhlasím s negativním stanoviskem vlády k tomuto tisku. Z toho důvodu bych chtěl své vystoupení v obecné rozpravě zakončit návrhem, aby sněmovní tisk 1194 byl zamítnut v prvém čtení.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Kořistka.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych ještě předtím, než sněmovna, která je pravděpodobně rozhodnuta, jak sleduji debatu, zamítnout tento návrh zákona, zareagoval na věci, které zde zazněly, a pokusil se je vyvrátit.
Začnu o rozpočtech. Všimli jste si, že kolega Kocourek hovořil o tom, že náš návrh bude mít dopad na rozpočty krajů i obcí. Vláda hovoří - pokud máme dnes v platnosti nějaký zákon o rozpočtovém určení daní - že bude mít dopad na státní rozpočet a kraje. Nehovoří o obcích. Je zde tedy rozpor a já vám vysvětlím proč.
Protože jsme přesvědčeni, že finanční dopad bude skutečně pouze na státní rozpočet - a budeme se bavit pouze o tom čísle - protože podíl, který se vypočítává podle tohoto návrhu, se vypočítává tzv. z hrubého daňového výnosu. Ten se tímto zákonem nemění.
Dopad je vyčíslen poměrně přesně, protože čísla, která hovoří, jaká je vlastně daňová výtěžnost daně z příjmu, je za rok něco kolem sto miliard korun, když zvažujeme sedmimiliardové fiktivní daňové možnosti odpočtu, říkáme, že 30 - 40 % daňových poplatníků by využilo tuto možnost, tedy dvě až tři miliardy korun. Doopravdy jsme přesvědčeni, že na rozpočty krajů i obcí tento náš návrh nebude mít žádný dopad. Už proto, že vláda vlastně hovoří jinak než zpravodaj, přitom platí stejný zákon o rozpočtovém určení daní, jsem přesvědčen, že pravdu máme my.
Pro vaši informaci: I kdyby platilo, co zde řekl pan kolega Recman a pan kolega Kocourek, něco kolem 3 % jde do krajů a kolem 20 % jde do rozpočtu obcí. Ale znovu zdůrazňuji - nebude to podle našeho návrhu mít dopad na rozpočty těchto subjektů.
Za druhé - jestli podporuje stát dnes hodně, nebo málo. My neříkáme, jestli hodně, nebo málo. Mám zde čísla. Stát v minulém roce podpořil neziskový sektor částkou 2,145 miliardy. Nějaké peníze ve výši necelých 600 milionů korun šly z magistrátu, něco z okresních úřadů, necelé 3 miliardy korun. My nezpochybňujeme, že stát dává málo. Každopádně tato částka každoročně stagnuje. Těchto organizací velkým počtem přibývá. Kraj vlastně zůstává stejný, ale počet těch, kteří si mohou na tyto dotace sáhnout, narůstá.
Každopádně naším návrhem říkáme, že chceme umožnit další možnost našim občanům, ne tu, kterou uplatňují nebo mohou uplatňovat podle stávajícího daňového zákona, o které jsem zde hovořil. Skoro nikdo ji nevyužívá. Pouze necelých 5 % daňových poplatníků - ať již živnostníků, nebo fyzických osob - využívá této daňové možnosti. My zde říkáme, že daňové asignace, které v zemích fungují, jednoznačně motivují občany, aby nasměrovali část těchto daní do neziskového sektoru. Uvedl jsem zde Maďarsko - 40 % oproti 5 % v České republice. Myslím si, že to je výrazné číslo, které hovoří o aktivitě. Jenom musíme dát další z možností. Nepopíráme, že tyto možnosti dnes jsou, ale říkáme, že zde je třeba otevřít další možnost.
Za třetí - pan kolega Kocourek zde vzpomenul nějaký ohromný nárůst byrokracie. Chtěl bych se ho zeptat, jak na to přišel. My zvažujeme, že tento náš návrh se bude uplatňovat. Pro vaši informaci: dnes živnostníci vypisují daňové přiznání, tedy formulář, kde bude jenom další jedna kolonka, aby mohl asignovat částku ve prospěch nějakého subjektu. To znamená žádná byrokracie na finančních úřadech, prostě jedna kolonka. Jsme přesvědčeni, že na centrální úrovni - na Ministerstvu financí - celou situaci zvládne několik lidí s nějakou výpočetní technikou. Žádná byrokracie, žádné velké náklady. Možná že pan poslanec Kocourek by nám řekl, z jakých údajů čerpal a jak vlastně k tomu přišel.
Chtěl bych zareagovat na kolegu Recmana. Hovořil zde o politiku, že jsme předložili návrh zákona před volbami. Pravděpodobně ho nepřesvědčím. My jsme na tom zákonu pracovali od června minulého roku. Prostě jsme nestihli připravit zákon. Získávali jsme informace z mnoha zemí. Předložili jsme ho v prosinci minulého roku. Nemohu za to, že v letošním roce jsou volby. Říkáme, že zde je nějaký pokus situaci řešit. Všichni o podpoře neziskového sektoru hovoří, všichni mají tuto podporu ve svých volebních programech. Když je zde konkrétní návrh zákona, neděláme z toho žádné politikum, vyzvali jsme vás k diskusi, sněmovna se k tomu staví tímto způsobem. Já bych zde zásadně nesouhlasil.
Již jsem zde hovořil o jiných způsobech, které zde jsou. Uvedl jsem na faktech, že tyto jiné způsoby nefungují. Občané je nevyužívají v dostatečné míře.
To by bylo na konec mého vystoupení vše.
***