(9.20 hodin)
(pokračuje Klaus)
Připomínám rozdíl mezi volbou předsedy výborem a volbou předsedy výboru Poslaneckou sněmovnou. V případě volby předsedy výboru organizaci volby zajišťuje tento výbor sám, to znamená, že návrhy kandidátů předkládají poslanci jménem svých klubů přímo ve výboru.
To byly tedy tyto vnější formality, a nyní se dostáváme k avizovanému bodu
22.
Vládní návrh zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech
a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech
(služební zákon)
/sněmovní tisk 792/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Pane místopředsedo, ujměte se prosím slova.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás jménem vlády, abych vám představil vládní návrhy zákonů, kterými by měla být v právním řádu České republiky upravena občanská státní služba, a požádal vás o jejich podporu.
Jedná se o vládní návrh zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, o tzv. služební zákon, který je obsažen v tisku 792. Dále se jedná o vládní návrh zákona, kterým se provádějí změny v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a mění se zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, tj. sněmovní tisk č. 793, jakož i o vládní návrh zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců ve správních úřadech, služební zákon, tisk č. 794. Uvedené vládní návrhy zákonů představují jeden společný celek, a nelze je proto od sebe oddělovat.
Účelem vládního návrhu služebního zákona je vytvořit v právním řádu občanskou státní službu vedle již existujících úprav státní služby vojáků z povolání, státní služby policistů ČR, státní služby příslušníků Vězeňské služby, státní služby příslušníků Celní správy, státní služby příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR, státní služby příslušníků BIS a státní služby státních zástupců, i když podle zákona jde o službu vykonávanou v pracovním poměru.
Účelem vládního návrhu zákona, kterým se provádějí změny v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR a mění se zákon č. 2/1962 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, je vytvořit právní předpoklady pro ústřední řízení státní služby v Úřadu vlády ČR, zřízení organizační jednotky, jíž by mělo být generální ředitelství státní služby v čele s generálním ředitelem a jeho zástupcem, a změnit právní charakter tohoto úřadu z rozpočtové organizační složky státu na ústřední orgán státní správy, v jehož čele není člen vlády.
Účelem vládního návrhu zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, služební zákon, je ústrojné začlenění nové právní úpravy občanské státní služby do právního řádu.
Vážené dámy a pánové, než přistoupím k charakterizaci předloženého vládního návrhu služebního zákona, považuji za potřebné připomenout dřívější pokusy o přípravu návrhu zákona o občanské státní službě, které nebyly úspěšné.
Všechny vlády působící v České republice po roce 1991 měly ve svých programových prohlášeních návrh zákona o občanské státní službě. O této právní úpravě se začalo uvažovat ještě za existence federálního státoprávního uspořádání. Tendence připravit tento návrh zesílily po vzniku České republiky s tím, že v článku 79 odst. 2 Ústavy České republiky se taková právní úprava předpokládá. Z uvedeného článku ústavy vyplývá, že - nyní cituji - "právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon".
V počátečních dobách přípravy návrhu zákona o občanské státní službě nepůsobil ještě vnější tlak Evropské komise k přijetí takového zákona, jímž má být zajištěno lepší fungování státní správy jakožto služby veřejnosti a řádné naplňování předpisů Evropského společenství.
Nyní projednávaný vládní návrh služebního zákona představuje již čtvrtý pokus o tuto úpravu. Z předchozích návrhů se dostal nejdále první pokus ve formě vládního návrhu zásad zákona o státní službě některých státních zaměstnanců, tzv. služební zákon, tisk 579 z r. 1993. Tento vládní návrh zásad zákona projednaly všechny výbory tehdejší České národní rady a vyslovily mu podporu. Následné paragrafované znění návrhu zákona o občanské státní službě, které bylo vládě předloženo k projednávání, však nebylo zařazeno na pořad jednání vlády, a tudíž nemohlo být předloženo k projednání v Parlamentu. Pozdější snahy o přípravu návrhu zákona o občanské státní službě, uskutečněné tehdejšími vládami, s ohledem na vývoj na politické scéně nepokročily nikdy do takového stadia, aby se jimi mohla vláda zabývat, schválit je a předložit je jako vládní návrh.
Vládní návrh zásad zákona o občanské službě z roku 1993 je možné charakterizovat ve vztahu k nyní předloženému vládnímu návrhu služebního zákona takto: návrh se měl vztahovat nejen na ministerstva a správní úřady, ale také na jiné orgány, které by plnily státní záležitosti, např. Kancelář prezidenta republiky nebo tehdejší Úřad pro legislativu. Počítalo se s vytvořením definitivního statusu. Služební místa neměla být -
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane místopředsedo. Prosím o klid ve sněmovně.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Služební místa tedy neměla být obsazována podle výsledků výběrového řízení.
Nyní předložený vládní návrh služebního zákona se má vztahovat v souladu s článkem 79 odst. 2 Ústavy ČR výlučně jen na orgány, které mají podle příslušného zvláštního zákona postavení ministerstva nebo jiného správního úřadu.
Návrh si klade za cíl vytvořit nástroje, které mohou působit k omezení přímého vlivu politiky v organizačních věcech, v odborných záležitostech a v zaměstnaneckých vztazích na ministerstvech a Úřadu vlády. V Úřadu vlády má být vytvořeno generální ředitelství státní služby v čele s generálním ředitelem a jeho zástupcem, v ministerstvech a v Úřadu vlády mají být vytvořena služební místa personálního ředitele a státního tajemníka a jejich zástupců.
***