(14.40 hodin)
(pokračuje Tomíček)
Protože jsme ji dostali na poslední chvíli, dost dobře jsem si nestačil vyhodnotit všechny možnosti nebo eventuality, které z příloh pro zákon pramení, a tam si myslím, že je trochu problém, ale je to můj názor a vyrovnám se s tím případným pozměňovacím návrhem.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Tomíčkovi. Dále se do rozpravy hlásí pan poslanec Beneš, připraví se pan poslanec Bláha.
Poslanec Miroslav Beneš: Paní předsedající, vážení ministři, dámy a pánové, myslím si, že stojí za to, abychom se trochu více soustředili na porovnání dvou materií - vládního návrhu, o kterém ve svém úrovním slově pan ministr životního prostředí hovořil více, a komplexního pozměňovacího návrhu, o kterém logicky pan zpravodaj hovořil více.
Myslím si, že proces, který zde pan kolega Ambrozek napadal a který byl zcela jednoznačně a veřejně deklarován, a nikdo se s ním neschovával a nikdo se s ničím netajil, tak si myslím, že vedl k rozumnému procesu projednávání, že vedl k hledání politické, nikoliv technické míry kompromisu, a nestyďme se prosím za to, že jsme politici, a nehrajme si na to, že jsme technici. Není to technická norma v pravém slova smyslu. Je to vrcholně politická norma, která se k technice přiklání tu více, tu méně k ochraně životního prostředí, což si myslím, že je naprosto správné tak to nazvat, což ale znamená, že tu více, tu méně zvyšuje náklady na realizaci některé technické věci. Byl bych hrozně rád, kdyby kolegové, kteří kritizují proces projednávání, si vzpomněli např. na proces projednávání zákona o rozdělení výnosu některých daní, kdy jednání probíhalo utajeně, nikdo o něm nic nevěděl, pak jsme přijali zákon formou jakéhosi politického kompromisu a pak jsme ani ne za dva měsíce zákon museli novelizovat, neboť byl napsán špatně, resp. ti, kteří pro něj hlasovali, tak potom museli hlasovat pro jeho novelizaci. Myslím, že to je normální, já to nekritizuji, já to chci jenom zdůraznit, abychom si uvědomili rozdíly mezi - a teď to nazvu - kabinetním a otevřeným vyjednáváním na politické scéně.
A nyní k tomuto zákonu. Pan ministr ve svém slově zcela správně upozornil také na druhou materii, kterou na této schůzi ve druhém čtení budeme projednávat, což je naše přistoupení k Espoo konvenci. Já bych skoro s jeho slovy nepolemizoval, pouze bych pro úplnost, pro uvědomění si úrovně našich znalostí chtěl zdůraznit, že dosud tuto Espoo konvenci nepodepsaly Francie, Německo, Portugalsko, Irsko a Spojené státy americké. Říkám to pouze pro úplnost, neříkám to proto, že bych chtěl něco bojkotovat. Myslím si, že je hrozně důležité, a na tomto zákoně jsme se o tom přesvědčili, když Poslanecká sněmovna má poměrně rozsáhlou znalost materie, o které hovoří. Myslím si, že se mnou i pan kolega Ambrozek bude souhlasit, že to, že jsme vlastně návrh zákona poprvé dostali na Tři krále a zřejmě ve druhém čtení jej budeme schvalovat na Mikuláše, že to má něco do sebe. Je třeba si uvědomit, že největší zpoždění bylo způsobeno tím, že pan ministr nehledal kompromis, ale hledal podporu pro vládní návrh. Já si myslím, že to je naprosto legitimní proces. Pak se ukázalo, že je zapotřebí hledat kompromis. Výsledek kompromisu zde máme a já jsem velmi rád, že pan poslanec Tomíček upozornil na přílohy. Chtěl bych poprosit všechny, aby chvilku věnovali prolistování oněch příloh, a přesně, jak říkal pan poslanec Tomíček, příloh obzvláště 7 a 8, na které se odvolává příloha č. 1, a která zřejmě povede k tomu, že ve třetím čtení budeme muset nalézt nějakou jinou podobu, která se nebude tak silně opírat o přílohy č. 7 a 8, neboť ten, kdo si je poctivě prostuduje, tak mně asi dá za pravdu, že kdyby nic jiného, že je třeba o tom vážně uvažovat.
Nyní, vážené dámy, vážení pánové, bych chtěl říci, že komplexní pozměňovací návrh zcela jednoznačně výrazně zkracuje proces, výrazně zjednodušuje proces, podle mého názoru plně vyhovuje jak Aarhuské úmluvě, tak požadavkům EU. Ano, v tom souhlasím s panem ministrem a i s panem poslancem Ambrozkem, určitým způsobem zužuje nikoliv informování veřejnosti, ale účast veřejnosti v procesech týkajících se posuzování vlivu na životní prostředí. Říkám to s plnou zodpovědností a nechci to tajit, ano, byl to náš cíl, je to reakce na zkušenosti z více než osmileté aplikace tohoto zákona, na zkušenosti, kdy za ochranou životního prostředí se často skrývaly jiné zájmy než zájmy ochrany životního prostředí. Já bych byl velmi rád, abychom si toto uvědomili, a pokud možno, aby se našlo také dostatek těch, kteří budou ochotni to podpořit.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Benešovi. Slovo má pan poslanec Bláha.
Poslanec Jan Bláha: Paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, řada předřečníků vystoupila na téma, co se vlastně dělo v historii projednávání tohoto zákona, někteří trochu s kritikou nebo se smutkem v očích, že nebyli přítomni vždy a u všeho. Já naopak se domnívám, že stojí za to vyjádřit, jak už tady někdo řekl, dík tomu, že byla vůle projednávat tento tisk ve skupině, s kterou ministerstvo celkem čile komunikovalo. Říkám to proto, že tento zákon, abychom rozuměli, o čem je to, o veřejnosti. Samozřejmě, pokud si ho přečtete, čtyřikrát má každý občan, každé sdružení možnost vstoupit v jednání do tohoto zákona. Poprvé je to dáno § 6 a končí to paragrafem, který hovoří o veřejném projednávání. Čili od zjišťovacího řízení až po dokumentaci. Myslím si, že to často uniká a že pak zbytečně vzniká zpochybnění toho, jestli omezuje nebo neomezuje každého občana při projednávání konkrétní věci. Já tvrdím po zkušenostech ve všech jednáních, než vznikl tento tisk, že neomezuje, že umožňuje, a co je důležité, že především v přílohách jednotlivé postupy, zjišťovací řízení, dokumentaci a ostatní, kde to předtím někdo popsal, o čem mají být, co mají umožnit, že uměl popsat i to, že ten investor, který přichází, má právo oslovit úředníka a úředník má povinnost mu dát informaci tak, aby sám věděl, do jakého prostředí s čím přichází a co může očekávat.
Nebál bych se na druhé straně ale toho, co tu zaznělo o přílohách 7 a 8, byť mluví o mnoha bylinách nebo lučinách, květenstvu a dalších a stanovištích, protože pravdou je, že abychom mohli takovouto přílohu podle tohoto textu v podstatě zhodnotit, tak podle mých informací řada evropských států, která postupuje podle toho, jim trvalo řádově 5 až 10 let, než získala takovouto mapu svého vlastního území. Myslím, že to není ke škodě věci, výrazné obavy bych z toho neměl. Pokud bychom se mohli bavit o úpravě, tak si myslím a říkám to otevřeně, že potom ještě je možná úprava, kterou provedl integrační výbor, která by mohla být akceptována vámi všemi v této sněmovně.
Jinak materiál díky spolupráci i resortu považuji za materiál vhodný a schopný k projednání i ke schválení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Bláhovi. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Laštůvka.
***