(11.10 hodin)
(pokračuje Volfová)
Přitom krácení uspokojení věřitele spekulativními přesuny majetku na jiné osoby je již podle stávajících zákonných ustanovení odporovatelné. Rozdíl spočívá v tom, že musí být odporovatelnost rozhodnuta soudem a napadená strana má možnost prokázat, z jakého důvodu byl převod majetku prováděn. Podle § 42 občanského zákoníku je totiž možné odporovat právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám, a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými - § 116, 117 - nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, kdy druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat.
Z uvedeného ustanovení vyplývá velmi výhodné postavení věřitele obzvláště v případě, kdy se jedná o převod mezi blízkými osobami.
Nutno ještě dodat, že § 262a OSŘ nabývá účinnosti až 1. 1. 2001. Uvedenými ustanoveními by tedy byl retroaktivně změněn již existující právní institut.
Myslím si, že toto je jedna z důvodných poznámek, která by měla být řešena ve druhém čtení. Dokonce se domnívám, že i návrh na zkrácení druhého čtení o 30 dní by neměl být v tomto případě naplněn, protože množství připomínek, které jsem tu zaslechla k této novele zákona, by mělo vést k tomu, aby novela byla řešena skutečně podrobně a zabýval se jí ústavně právní výbor velmi zodpovědně. Domnívám se tudíž, že ke zkrácení se nelze dostat.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Slova se ujme paní kolegyně Dundáčková. Jinou písemnou přihlášku zatím nemám.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych jen krátce vysvětlila veto, které podali poslanci ODS proti zkrácenému vyjednávání, abych ujistila zároveň sněmovnu, že se jednalo o veto proti tomuto postupu podle § 90 odst. 2 jednacího řádu, nikoli o veto nebo vyjádření nepodpory tomuto návrhu. Klub ODS podporuje myšlenku zřízení soukromých soudních vykonavatelů zcela v souladu se statutem Mezinárodní unie soudních vykonavatelů, která se již někdy v roce 1970 zabývala touto otázkou a doporučila zcela jednoznačně na svém zasedání v Bruselu tuto variantu.
Výkon soukromým vykonavatelem ovšem vyžaduje kontrolu a regulaci ze strany státu a pevný disciplinární dohled ze strany profesní korporace, komory. Vzhledem k tomu, že soudní vykonavatel není obchodník, ale vykonává státní správu, je kladen na úlohu profesní korporace zvláštní význam a výkon povolání se umožňuje v různých zemích formou individuálního výkonu profese, formou asociací a sdružení, některé země umožňují formu kapitálových společností.
Já jsem přesvědčena, že otázka postavení soudního vykonavatele jako takového je zcela klíčová při této zásadní změně, kterou chceme pro výkon exekucí a vymáhání práva v České republice zřídit, a proto podporuji myšlenku, abychom projednávali toto znění ve výboru, a to ve výboru ústavně právním. Zároveň - pokud zde dosud nepadl oficiální návrh - navrhuji, aby byla zkrácena lhůta pro projednávání o 30 dnů.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Pan kolega Křeček se sice přihlásil, ale jeho návrh přednesla paní kolegyně Dundáčková. Táži se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím. Sdělil jsem v této rozpravě, že nebudeme podrobovat hlasování, zda budeme pokračovat tak, aby byl s tímto návrhem vysloven souhlas již v prvém čtení, neboť bylo předloženo písemné veto 63 poslanců. Obecnou rozpravu jsem ukončil, návrhy na vrácení k dopracování ani na zamítnutí nepadly. Budeme se tedy zabývat pouze návrhy na přikázání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nemá, takže budeme mít dvoje hlasování. Poprvé budeme hlasovat o přikázání návrhu k projednání ústavně právnímu výboru. Druhé hlasování bude na zkrácení doby projednávání v tomto výboru o 30 dnů.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání výboru ústavně právnímu, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 123 z přítomných 179 poslanců pro 152, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o zkrácené lhůtě k projednání o 30 dnů.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 124 z přítomných 178 poslanců pro 107, proti 44. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme tento návrh projednali v prvém čtení a přikázali jsme jej k projednání ústavně právnímu výboru a lhůtu k projednávání jsme zkrátili o 30 dnů. Děkuji navrhovatelům, děkuji zpravodaji. Končím projednávání bodu č. 30.
Přistoupíme k bodu č. 37, kterým je
37.
Vládní návrh zákona o právech příslušníků národnostních menšin
a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 778/ - prvé čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 778. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Prosím, pane místopředsedo, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych v zastoupení vlády ČR uvedl osnovu návrhu zákona o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
Ochranu národnostních a etnických menšin v České republice stanoví ústava v článku 6 a Listina základních práv a svobod v článku 25, které zaručují občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyce a sdružovat se v národnostních sdruženích. Stanoví přitom, že podrobnosti stanoví zákon, přičemž listina dále uvádí, že za podmínek stanovených zákonem se zaručuje též 1. právo na vzdělávání v jejich jazyce, 2. právo užívat jejich jazyk v úředním styku, 3. právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin.
Česká republika ratifikovala v roce 1998 Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin, která pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 1. dubna 1998. Poslanecká sněmovna při této příležitosti přijala doprovodné usnesení č. 561/1997, kterým zavázala vládu, aby zpracovala analýzu legislativních norem ve vztahu k této rámcové úmluvě a navrhla její legislativní úpravy tak, aby Česká republika ji mohla beze zbytku naplňovat. Předložený návrh tohoto zákona je realizací uvedeného usnesení Poslanecké sněmovny.
Při přípravě návrhu zákona o právech národnostních menšin se vedla na půdě Rady pro národnosti vlády ČR za účasti zástupců národnostních menšin a zástupců příslušných resortů široká diskuse o tom, zda zákon o právech příslušníků národnostních menšin má být parlamentu předložen jako kodex kodifikující všechna práva národnostních menšin originálním způsobem, anebo zda má být pouze zákon, který upraví ty oblasti národnostních práv, jež ve stávajícím právním řádu nejsou upraveny, a v případě, že již upraveny jsou, pouze na platnou úpravu odkáže, resp. pokud je tato úprava nedostatečná, provede jejich novelizaci.
***