(16.30 hodin)
(pokračuje Müllerová)
Velmi souhlasím s tím, že v navrhovaném zákoně je úzká souvislost a návaznost na zákon o konkursu a vyrovnání, který, bohužel, ještě přijat není, a skutečně je pravdou, že ani nevíme, v jaké podobě bude přijat. Nicméně konstatuji a jsem toho názoru, že bez přijaté novely zákona o konkursu a vyrovnání je tento návrh zákona nereálné přijmout.
Co se týká prokazování nároků na mzdu ze strany zaměstnance, tak teprve mnoho těchto zaměstnanců, kteří budou postiženi nevyplácením mezd, pochopí, že nestačí pouze stanovení mzdy v nějakém písemném dokumentu, ale že je potřeba, abychom dodržovali základní pravidla a dokumenty pracovněprávních vztahů, abychom vyžadovali od svých zaměstnavatelů i tak základní dokument, jako je pracovní smlouva, apod. Toto je dnes opomíjeno zejména řadou drobných a středních podnikatelů. Já jsem přesvědčena, že pokud přijmeme tuto normu k ochraně zaměstnanců, tak vneseme do toho i svým způsobem pořádek, nebo alespoň zmírníme vyplácení třeba i černých mezd, tzn. mezd, kdy se vlastně zaměstnavatel dohodne se zaměstnancem na nějakém způsobu odměňování, aniž by to bylo někde podchyceno, a zaměstnanec, pokud potom bude chtít uplatnit nárok na ochranu nebo na úhradu, tak vlastně zjistí, že nemá, čím by to dokázal.
Přestože mám výhrady, které zde už zazněly k tomuto návrhu zákona, týkající se rychlosti vyřizování těchto nezaplacených mezd, ke způsobu jejich prokazování i k případné návratnosti, připojuji se k návrhu na propuštění do druhého čtení tak, aby tento návrh zákona mohl být dobře a řádně projednán ve výborech a aby mohly zaznít a být připraveny i případné pozměňovací návrhy. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní kolegyni Müllerové. Nyní bude hovořit paní kolegyně Páralová. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, navrhovaný zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele promítá do zákonných norem České republiky právo Evropských společenství obsažené zejména ve směrnici 80/987. Cílem této evropské směrnice je sociální pomoc zaměstnancům, kteří nedostali zaplaceno za odvedenou práci. Aby nebyl překročen sociální účel zákona, jsou podmínky pro vznik nároků ve směrnici podrobně definovány a vnitrostátnímu právu je ponechán prostor, aby konkrétním nastavením finančních mezí byly respektovány rozdílné zkušenosti a možnosti jednotlivých zemí. Jedná se o normu evropského práva, která je uplatňována ve všech zemích Evropské unie.
V řadě zemí byla problematika platební neschopnosti zaměstnavatelů řešena ještě před přijetím této směrnice. Bylo to např. v Belgii již v roce 1967, v Německu v roce 1974 nebo ve Velké Británii v roce 1975. Soudní dvůr Evropských společenství v Lucemburku uznal odpovědnost členského státu Evropské unie za opožděnou transpozici výše uvedené směrnice. V tomto případě se jednalo o Itálii. Cituji z judikátu: "Členský stát je povinen napravit škody vyplývající pro soukromé osoby z netransformování směrnice v předepsané lhůtě."
Domnívám se, že bude třeba zvážit, zda jsou povinnosti navrhované zákonem v praxi splnitelné, zda jsou práva zde navrhovaná vymahatelná, zda stanovené meze splňují sociální účel zákona a zda se ustanovení zákona nevzdalují denní praxi. To je, zda nehrozí nebezpečí, že budou nedodržována nebo obcházena. Bude třeba se zaměřit na některá drobná úskalí, která by se měla stát předmětem našich úvah.
Při přijetí předložené normy nebude třeba dále čekat na správné a rychlé fungování zákona o konkursu a vyrovnání. Neexistuje žádná část ve vládním návrhu zákona o konkursu a vyrovnání, bez níž by se nemohl naplnit záměr tohoto zákona. Ti, kdož na minulé schůzi sněmovny tvrdili opak, a patří mezi ně i pan premiér a pan ministr práce a sociálních věcí, pravděpodobně tyto normy vůbec nečetli nebo nás záměrně uvedli v omyl.
Dobré fungování institucí je věcí dlouhého vývoje. Bude-li tento zákon přijat, stát bude mít možnost částečně napravit nespravedlnost, ke které dochází tím, že se ještě nepodařilo zajistit ideální fungování státních institucí, zvláště na poli účinného vymáhání práva. Tlak na konkursy neživotaschopných firem může být dobrým vedlejším účinkem tohoto zákona. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní kolegyni Páralové. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Je tomu tak. Pan zpravodaj Zdeněk Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já bych pouze měl návrh, o kterém bychom měli hlasovat, na zkrácení lhůty o 20 dnů.
Požádal bych pana předsedajícího, aby tlumočil panu poslanci Volákovi můj dotaz na to, jestliže vždycky stačí perfektně zhodnotit, co všechno na ministerstvu za jeho působení ministrem bylo, proč některé z těch věcí, které tam stačil zaregistrovat a zaarchivovat, také nezrealizoval, když byl ministrem.
Chtěl bych zřejmě ještě zvážit, protože pokud vím, tak k tomuto zákonu byl návrh vlády na vyhlášení legislativní nouze, ale vzhledem k tomu, pokud není schválen zákon o konkursu a vyrovnání, pak zřejmě nelze tento postup zvolit, takže budeme muset najít nějaký jiný způsob řešení této situace.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Takže nejprve k této záležitosti místopředseda vlády Vladimír Špidla? Ne.
Já bych doporučoval toto řešení - procedurálně je to poměrně složitá záležitost, ale především kolegy z ústavně právního výboru, kolegy znalce jednacího řádu prosím, aby mě sledovali. Máme k tomuto bodu žádost vlády o vyhlášení stavu legislativní nouze na 20 dnů poté, co bude schválen zákon o konkursu a vyrovnání. Došlo-li by k tomu, že my nyní uzavřeme projednávání tohoto bodu v prvním čtení, tak si myslím, že je velice složité se k tomuto bodu vrátit ještě na této schůzi po přijetí zákona o konkursu a vyrovnání. Mé doporučení by bylo takové: po ukončení rozpravy, po přikázání výborům aby začala běžet zkrácená lhůta, pokud bude odsouhlasena čtyřicetidenní lhůta, tak poté formálně před uzavřením tohoto bodu aby byl tento bod přerušen, aby bylo možno se alespoň teoreticky k tomuto bodu vrátit po odsouhlasení zákona o konkursu a vyrovnání. Samozřejmě, musí být splněny dvě podmínky: podmínka č. 1 - předseda sněmovny vyhoví; podmínka č. 2 - sněmovna konstatuje, že důvody legislativní nouze trvají.
***