(14.40 hodin)
(pokračuje Grégr)
Návrh řeší i řadu dalších problémových okruhů živnostenského podnikání. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že se návrh zaměřuje na řešení vybraných problémových okruhů živnostenského podnikání, považovaných v současné době za nejzávažnější. V mezích možností daných stávající koncepcí živnostenskoprávní úpravy se pak zaměřuje i na přizpůsobení této úpravy komunitární právo právu Evropské unie. Harmonizace s komunitárním právem není a nebude jednoduchá. Stávající právní úpravy podnikání jsou v jednotlivých členských zemích EU značně rozdílné a komunitární právo se v podstatě soustřeďuje na to, aby v každé členské zemi byla pro všechny subjekty ze zemí Evropské unie zabezpečena stejná práva na podnikání, jaká mají domácí subjekty. Jednotlivé oblasti podnikání přitom upravuje cca 40 směrnic týkajících se především vzájemného uznávání odborné a jiné způsobilosti pro podnikání ve vybraných oborech.
Úplnou harmonizaci nelze provést beze změny základní koncepce zákonné úpravy živnostenského podnikání. Přizpůsobení naší živnostenskoprávní úpravy se proto předpokládá ve dvou fázích. V nyní předkládané novele se především naplňuje článek 45 Dohody o přidružení České republiky k Evropské unii, závazek poskytovat nejpozději koncem šestiletého přechodného období, tj. do 1. 2. 2001, pro podnikání subjektů společenství stejné podmínky jako pro podnikání vlastních občanů a společností. Dále se aplikují jednotlivá ustanovení směrnice Evropské unie, u nichž je to možné s ohledem na koncepci naší živnostenskoprávní úpravy. Předložené novele se tak dává zejména možnost náhrady odborného vzdělání dlouholetou praxí. Praxe požadovaná pro provozování živností se definuje v souladu se směrnicemi jako praxe v podnikání nebo řízení činnosti.
Předkládaná novela nemůže znamenat úplnou harmonizaci už vzhledem ke koncepci stávajícího živnostenského zákona a jeho návaznosti na další obecné právní normy, zejména obchodní zákoník. Bude nutno změnit stávající definici podnikání i obecné požadavky na způsobilosti v podnikání, řešit vznik živnostenského oprávnění až registrací v jediném centrálním registru nebo rozlišit podnikání od samostatných výdělečných činností. To si však podle našeho názoru vyžádá zcela novou zákonnou úpravu. K tomu jsme se také již zavázali při screeningu poskytování služeb.
Na základě vašeho přikázání jakožto sněmovny byl návrh projednán v hospodářském výboru a výboru pro evropskou integraci. Řada připomínek a návrhů, které byly při projednávání ve výborech uplatněny, byla ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu akceptována, neboť přispívají ke zkvalitnění právní úpravy. Oba výbory doporučují Poslanecké sněmovně tuto nezbytnou novelu schválit ve znění pozměňovacích návrhů, které jste obdrželi ve sněmovním tisku. Doporučení obou výborů považuji za přínosné a plně s nimi souhlasím. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru průmyslu a obchodu České republiky kolegovi Grégrovi.
Vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru a výboru pro evropskou integraci, jak již řekl pan ministr. Usnesení těchto výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 263/2 a 263/3. Nyní prosím zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Andreje Gregu, aby přistoupil k řečništi a ujal se své zpravodajské role. Prosím, pane kolego.
Poslanec Andrej Grega: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh novely zákona o živnostenském podnikání, který vám je předložen k projednání ve druhém čtení jako sněmovní tisk 263, je poměrně obsáhlý, a proto mi dovolte několik úvodních slov.
Zákon o živnostenském podnikání svým obsahem upravuje podmínky pro vstup fyzických a právnických osob do živnostenského podnikání. V původní právní úpravě platné od 1. ledna 1992 byly tyto podmínky velmi liberální, ale ukázalo se, že je nutno je zpřísnit. Jednou z hlavních změn obsažených v návrhu novely předkládaného zákona je změna v posuzování bezúhonnosti, kdy napříště již nebude bezúhonný ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže mu byl uložen trest odnětí svobody delší než jeden rok. U odsouzení pro trestný čin spáchaný z nedbalosti se bude posuzovat souvislost trestného činu s předmětem podnikání. Zpřísnění je tedy naprosto jednoznačné a žádoucí.
Druhá oblast, v níž dochází ke zpřísnění, je požadavek, aby zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky podnikat jako osoba fyzická, měla před ohlášením živnosti nebo před podáním žádosti o koncesi povolen pobyt za účelem podnikání, a živnostenské oprávnění bude udělováno pouze na dobu tohoto pobytu.
Je nutno upozornit, že z důvodu splnění závazků vůči Evropské unii, k nimž se Česká republika zavázala v dohodě o přidružení, se tento požadavek nevztahuje na občany Evropské unie, pro které zůstane stávající právní úprava nezměněna. Pro občany České republiky, kteří nemají na území České republiky pobyt, je rovněž výjimka. Zpřísnění v otázce pobytu je tedy opět jednoznačné a žádoucí.
Podnikatel, kterému bylo zrušeno živnostenské oprávnění z důvodu porušování právních předpisů při provozování živnosti, nebude moci získat živnostenské oprávnění ve stejném oboru nebo oboru příbuzném po dobu tří let. V jiném oboru může požádat o koncesi až po uplynutí jednoho roku.
Kromě toho návrh obsahuje povinnost živnostenského úřadu zveřejňovat na úřední desce příslušného úřadu informaci o tom, že podnikateli bylo živnostenské oprávnění zrušeno.
Čtvrtý okruh změn přispívajících ke zlepšení podnikatelského prostředí je stanovení povinnosti podnikateli, aby výkon některých rizikových živností zajišťoval pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, přičemž vláda je zmocněna formou svého nařízení vydat seznam těchto živností a stanovit požadovanou odbornou způsobilost. Tento návrh by měl vést ke zlepšení kvality poskytovaných služeb, zejména u těch živností, u kterých může dojít k ohrožení života nebo zdraví lidí.
V souladu se směrnicemi Evropských společenství se u některých živností, zejména řemeslných, klade větší důraz na praxi a současně se stanovují kritéria, podle nichž se požadovaná praxe posuzuje, tak aby byla zajištěna potřebná míra odbornosti při provozování živností např. jednotlivými zaměstnanci.
S tím souvisí další změna, která spočívá v povinnosti odpovědného zástupce zúčastňovat se provozování živností tak, aby bylo zamezeno jeho formálnímu ustanovování. Významná změna nastává i u místních příslušností živnostenských úřadů, která se bude nadále řídit trvalým pobytem fyzické osoby, sídlem právnické osoby a u zahraničních osob místem povoleného pobytu nebo místem organizační složky. Toto opatření zprůhlední podnikání jednotlivých osob, zejména fyzických, umožní soustředit informace o podnikateli u jednoho živnostenského úřadu a znemožňuje záměrné a spekulativní přesuny místní příslušnosti, ke kterým podle dosavadní právní úpravy často dochází. I tato úprava zpřísňuje podmínky živnostenského podnikání.
Další zpřísnění se týká odpovědnosti podnikatele označit svým obchodním jménem a identifikačním číslem místo podnikání, sídlo nebo umístění organizační složky. Tato povinnost přispěje k lepší informovanosti spotřebitelů i majitelů nemovitostí.
K ochraně spotřebitele směřuje i ustanovení, podle kterého je podnikatel zásadně povinen vydávat doklady o prodeji zboží, o poskytnutí služby, jedná-li se o částku vyšší než 20 Kč, a tyto doklady evidovat. Toto ustanovení přispěje i k větší možnosti kontrolovat pohyb zboží.
Dále se stanovuje povinnost, aby v každé provozovně určené pro prodej zboží nebo pro poskytování služeb byla v prodeji nebo provozní době přítomna osoba hovořící česky. V souladu se směrnicemi Evropských společenství dochází k rozšíření počtu reglementovaných živností, tj. živností, u nichž je vyžadována odborná způsobilost.
***