(pokračuje S. Němec)
Zákon č. 42 byl pak zákonem transformačním, který řešil majetek mimo restituční nároky. Podle znění zákona se z účetní hodnoty družstev odečetly závazky vůči státu, závazky vůči oprávněným osobám podle zákona o půdě a zbývající majetek se rozdělil podle klíče 50 % na vnesenou půdu, 30 % na vnesený náklad a 20 % na odpracovaná léta u pracovníků. Podle odstavce 2 § 13, pokud se oprávněná osoba nestala účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu a sama provozovala zemědělskou výrobu, měl jí být majetkový podíl vydán do 90 dnů ode dne, kdy oprávněná osoba o vydání požádala. Podle odst. 3 § 13, pokud se oprávněná osoba nestala účastníkem právnické osoby vzniklé v důsledku transformace a neprovozuje zemědělskou výrobu, může být vydán majetkový podíl v plné výši po sedmi letech od schválení transformačního projektu, pokud nedojde k jiné dohodě s povinnou osobou. Třetí skupinu představují oprávněné osoby, které se staly členy transformačního družstva. Ty dobrovolně vložily své majetkové podíly jako členské do transformovaného družstva a další nakládání s nimi je upraveno stanovami jednotlivých družstev.
Z uvedeného je patrné, že jednotlivé skupiny oprávněných osob nemají stejná práva ani nemohou používat stejné právní ochrany. Řada případů se i v současné době řeší ještě soudní cestou z důvodu nedodržování stanovených lhůt pro vydání oněch 90 dnů, z důvodu nesprávného a záměrně nevhodně nadhodnoceného oceňování majetku, čili zpochybnění oprávněnosti nároku, a v neposlední řadě také proto, že některá družstva majetek nemají z důvodů neoprávněných převodů na jiné právnické osoby. Lidově řečeno byla tato družstva - jak se dnes módně říká - vytunelována.
Ustanovení § 13 rozděluje oprávněné osoby a předpisuje jim ke stejnému majetku různá práva a povinnosti. Členové družstev užívají veškerých práv a výhod z majetku jiných oprávněných osob, to znamená nečlenů družstev, zcela zadarmo, a jsou tedy zvýhodněni i vůči samostatně hospodařícím rolníkům. Předkládaná novela zákona č. 42 navrhuje doplnění § 13, a to tak, že nedojde-li k dohodě mezi dlužným družstvem a vlastníkem majetkového podílu po uplynutí sedmileté lhůty, může být pohledávka věřitele vůči dlužníkovi vypořádána ve formě vlastnického listu družstva, který je cenným papírem podle zákona o cenných papírech. Pominu odborná hlediska z pohledu cenných papírů, stanovisek Komise pro cenné papíry. Novela tímto způsobem prakticky zvýhodňuje členy družstev, jimž byl cizí majetek sedm let zdrojem příjmů a mezd, což má být zachováno v podstatě i nadále.
Návrhem se také potvrzuje, že povinné osoby, které své závazky plní na základě smluv v souladu se zákonem, jsou vůči nesolidním družstvům, která nemají zájem na vypořádání majetku, znevýhodněny a vzniká nebezpečný precedens, že plnění závazku a zákona se nevyplácí. Většina soukromých zemědělců totiž získala majetkové podíly postoupením pohledávek od fyzických osob - restituentů, a to pohledávek jak restitučních, tak transformačních podílů. Tyto závazky jsou spláceny, či v mnoha případech dokonce splaceny, takže by se po přijetí novely soukromým zemědělcům ještě více navršil problém nerovnovážného konkurenčního postavení vůči družstvům. To vše ještě zdůrazněno navrhovanou novelou zákony o dani z příjmů, podle níž by dotčená zemědělská družstva navíc byla po dobu dvou let osvobozena od daně z příjmu. Tento návrh považuji za zcela nehorázný, zejména v souvislosti s tím, že soukromě hospodařící rolníci platí restituční pohledávky z čistého zisku bez možnosti zahrnout tyto výdaje alespoň do nákladů.
Z výše uvedeného je zřejmé, že novela podporuje jen určité skupiny zemědělců, reprezentované managementem družstev, který ovládá majetek všech oprávněných osob a jehož přáním je tento stav pouze zakonzervovat. Uvedené argumenty jasně hovoří o tom, že novela je v rozporu s dobrými mravy, s obecnou morálkou a navíc prohlubuje morální devastaci společnosti a nezákonnost v naší zemi. Navíc není právně zdůvodnitelné, aby byl měněn zákon z důvodů, které ještě nenastaly, tedy dříve než uběhla sedmiletá lhůta na plnění podle § 13 odst. 3 předmětného zákona. Proto nemůže být nahrazena parlamentem současná naléhavost stran zájmu jisté zvýhodněné skupiny, když druhá skupina je zcela vyloučena z možnosti se domáhat naléhavosti svého právního zájmu, když tento ještě podle dosud platného zákona nenastal.
Kromě výše uvedeného zasluhuje podle mého názoru pozornost také ta skutečnost, že vypořádání kvalitativně a kvantitativně přesně vymezené pohledávky oprávněné osoby vydáním tzv. vlastnického listu, s nímž je spojeno právo podílu na nejistém zisku dlužníka, představuje závažný zásah do majetkových práv oprávněných osob, který je v rozporu se článkem 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, součásti ústavního pořádku České republiky.
Podle citovaného ustanovení je totiž vyvlastnění a nucené omezení vlastnického práva, které je dotčenou pohledávkou reprezentováno, dovoleno ve veřejném zájmu, kterážto podmínka není v tomto případě nikterak splněna. Odstavec 1 článku 11 uvádí, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Návrh zákona, jak je předložen, odsuzuje oprávněné osoby do pozice bezmocných diváků. Z výše uvedených důvodů navrhuji, vážená sněmovno, aby byl projednávaný návrh zamítnut. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Němcovi. Nyní bych poprosil paní poslankyni Páralovou, aby se ujala slova, a připraví se pan poslanec Pešán. Prosím, paní poslankyně, můžete hovořit.
Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. Navrhovaná změna zákona č. 42/1992 Sb. je pro soukromé zemědělce, ale zejména pro dosavadní majitele nějakého majetku v dosavadních zemědělských družstvech, velmi nešťastná. V případě, že bude někdo chtít svůj majetek z družstva vypořádat a nedohodne se s družstvem, v jaké formě, dostane povinně namísto konkrétního majetku cenné papíry, které však ve většině případů budou bezcenné. Novela omezuje právo občanů na svobodné nakládání se svým majetkem a diskriminuje soukromé zemědělce a podnikatele v zemědělství, kteří mnohdy nějaké restituční nároky od oprávněných osob, například od družstev, převzali a zpravidla je splácejí. Zemědělská družstva naopak budou novelou o splácení a vypořádávání pohledávek plynoucích z restituce nebo transformace osvobozena a převedou je na cár papíru. Kdyby zde před vámi mohl soukromý zemědělec stát, určitě by vám řekl asi toto: Dámy a pánové, nedopusťte, aby mohl kdokoliv být oprávněn za konkrétní majetek vydat pouze kus papíru.
Nevěřila jsem vlastním očím, když jsem v návrhu četla toto, cituji: "Zemědělským družstvům, která do konce roku 1999 uzavřela dohodu o vypořádání majetkových nároků se všemi oprávněnými osobami, bude za zdaňovací období 1999 - 2000 prominuta daň z příjmů právnických osob." S tímto opět nemohu souhlasit, neboť se opět jedná o diskriminaci soukromých zemědělců. Proto se připojuji k návrhům na zamítnutí tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní poslankyni Páralové. Slova se ujme pan poslanec Jaroslav Pešán. Další písemnou přihlášku do rozpravy nemám. Prosím, pane poslanče, můžete hovořit.
Poslanec Jaroslav Pešán: Děkuji, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové. Jelikož kolega Němec nás velice podrobně seznámil s celou problematikou předložené novely, dovolte, abych se omezil jenom na několik argumentů, pro které nemohu souhlasit s tím, aby návrh této novely byl propuštěn do druhého čtení.
***