Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Rovněž účelová struktura úvěrů se v zásadě nezměnila, nadále převažovaly provozní úvěry.

Stejně tak i ve směrech účelové alokace úvěrů nedošlo k podstatným změnám. V podnikových úvěrech nadále dominovaly provozní úvěry nad investičními. Vysvětlení je obdobné jako u časové struktury úvěrů, neboť krátkodobé úvěry jsou poskytovány především jako provozní úvěry.

Na situaci spojenou s kurzovým květnovým vývojem sice reagovaly ještě v závěru pololetí investiční úvěry, tento výkyv byl však jen dočasný a počínaje třetím čtvrtletím se jejich růst opět obnovoval. Vývoj provozních úvěrů si i v tomto období udržel svůj růstový trend s ohledem na úzkou vazbu na financování běžné obchodní a výrobní činnosti firem.

VI. FINANČNÍ TRHY

Všechny segmenty finančního trhu byly v roce 1997 pod vlivem několika faktorů. Na počátku roku, kdy byly emitovány korunové euroobligace, posiloval kurz koruny, na peněžním trhu klesaly sazby s delší splatností, na kapitálovém trhu se zvyšovaly ceny akcií a dluhopisů. V polovině května však došlo k měnovým turbulencím, které i přes intervence ČNB na devizovém a peněžním trhu vedly ke změně kurzového režimu. Vazba kurzu koruny na měnový koš s fluktuačním pásmem byla nahrazena systémem plovoucího kurzu (floatingu). V následujícím období nastala fáze postupné stabilizace, sazby na peněžním trhu klesaly z vysoké květnové úrovně. Další výraznější pohyb na finančních trzích nastal v závěru roku, kdy se projevily krize na finančních trzích v jihovýchodní Asií a krize na tuzemské politické scéně.

VI. 1. Peněžní trh

Vývoj na peněžním trhu v průběhu roku 1997 lze rozdělit do několika etap v návaznosti na intenzitu a směr působení hlavních faktorů tohoto trhu, uvedených v úvodní části této kapitoly. Nejvýrazněji byl vývoj na tomto trhu dotčen květnovými kurzovými turbulencemi, kdy došlo přechodně k výraznému nárůstu úrokových sazeb.

Mezibankovní trh depozit je nejdůležitějším segmentem peněžního trhu

Nejrozvinutějším a nejlikvidnějším segmentem peněžního trhu je mezibankovní trh depozit. Svědčí o tom jednak dosahované obraty, ale i skutečnost, že sazby Príbor významně ovlivňují ostatní segmenty peněžního trhu (trh krátkodobých dluhopisů, derivátový trh). Kromě toho mají úzkou vazbu i k primárním sazbám z úvěrů a vkladů a k vývoji kurzu koruny.

Počátkem roku byl vývoj na peněžním trhu ovlivňován především rostoucími objemy emisí korunových euroobligací. Vznik eurokorunového trhu byl spojen s ustanovením konvertibility koruny a jejím přijetím jako vypořádací měny v mezinárodním měřítku (říjen 1995). Poměrně rychlý rozvoj trhu byl způsoben zájmem zahraničních investorů o nákup aktiv denominovaných v korunách, což souviselo s absolutní výší úrokových sazeb v ČR v porovnání se zahraničními sazbami a relativní stabilitou kurzu koruny.

Dlouhý konec výnosové křivky byl pod vlivem emisí korunových euroobligací

Příliv likvidity z emitovaných korunových euroobligací ovlivňoval na přelomu ledna a února především delší konec výnosové křivky sazeb Príbor (cca od splatnosti 3M). V závislosti na lhůtě splatnosti klesly sazby Príbor o 0,5 - 1,2 bodu, čímž se zvýraznil negativní sklon výnosové křivky. Tento faktor poklesu sazeb byl na počátku roku podpořen i očekáváním bank na pokles inflace v dalším období a nižší poptávkou po úvěrech ze strany podnikové sféry. Vedlejším efektem bylo posílení kurzu koruny a pokles výnosů tuzemských dluhopisů a derivátových sazeb. Poté, co odeznělo působení vlivu emitovaných euroobligací, nastala částečná korekce sazeb (růst na dlouhém konci), což vedlo k pozvolnému narovnávání výnosové křivky.

Dalším významným faktorem, který ovlivnil vývoj peněžního trhu (především v dubnu) bylo rozhodnutí ČNB (10. 4.) o snížení výše PMR o 2 body (s účinností od 8. 5.). V návaznosti na toto rozhodnutí se na peněžním trhu všeobecně očekávalo snížení úrokových sazeb ze strany ČNB. Tyto expektace trhu nebyly úrokovou politikou ČNB potvrzeny a již koncem dubna odezněly.

ČNB působila svými operacemi na krátkém konci výnosové křivky

Na krátkém konci výnosové křivky působila ČNB svými operacemi ve formě repo tendrů ke stažení likvidity se standardními splatnostmi 1T a 2T. Vyhlašované limitní sazby u obou tendrů činily 12,4 %. Spread mezi krátkým a dlouhým koncem výnosové křivky (1R - 1T) se tedy měnil pouze díky pohybu sazeb na dlouhém konci: leden 0,73 bodu, únor 1,09 bodu, březen 0,66 bodu, duben 0,69 bodu. Spread mezi sazbami offer (prodej) a bid (nákup) se v tomto období pohyboval v rozmezí 0,2 - 0,3 bodu po celé délce výnosové křivky, což bylo vyjádřením stabilní situace na peněžním trhu.

V polovině května došlo k prudkému nárůstu sazeb

Situace se však změnila v polovině května, kdy prudce oslabil kurz koruny. Důvodů bylo několik: narůstající nepříznivé informace z oblasti reálné ekonomiky, složitější politická situace, částečný odklon institucionálních investorů z některých nově se rozvíjejících trhů a spekulace ekonomických subjektů vytvářením krátkých pozic. Vývoj na trhu v tomto období byl pod vlivem opatření centrální banky ke stabilizaci kurzu koruny. ČNB výrazně snížila likviditu trhu s cílem omezit spekulativní nákupy korun a jejich následný prodej za devizy zvýšením svých klíčových úrokových sazeb 1/ a realizací řady stahovacích operací v nestandardních splatnostech. Později ČNB vyzvala tuzemské banky k zastavení půjčování korun nerezidentům, čímž fakticky oddělila tuzemský a zahraniční mezibankovní trh a zároveň uzavřela přístup bankám k lombardnímu úvěru.

Uvedená opatření se projevila v prudkém nárůstu úrokových sazeb, nízké likviditě trhu a celkové nervozitě z budoucího vývoje. Krátkodobé sazby vzrostly až k 90 % (1T Príbor), delší sazby se pohybovaly mezi 20 - 30 %. Dále se tak zvýraznil negativní sklon výnosové křivky. Zároveň se rozšířily spready při kotacích sazeb offer a bid, u kratších splatností byly samozřejmě vyšší (u sazby 1T až 50,3 bodu, 3M max. 18,3 bodu, 1R max. 9,1 bodu).

Postupné snižování sazeb z vysoké úrovně začalo v červnu

Situace se částečně stabilizovala po zrušení fluktuačního pásma pro pohyb kurzu koruny. Hladina úrokových sazeb postupně klesala, o přetrvávající nejistotě na trhu však svědčily i nadále poměrně široké spready. Kromě nejistoty o budoucím vývoji kurzu koruny bránila rychlejšímu poklesu

1/ Repo sazba byla zvýšena až na 75 % lombardní sazba na 50 %, diskontní sazba na 13 %.

sazeb i vysoká poptávka státu po úvěrových zdrojích; deficitní hospodaření státu dosahovalo v té době svého celoročního maxima. Banky s potřebami státu kalkulovaly a udržoval sazby offer přibližně 4% nad vyhlašovanými repo sazbami Přesto ČNB postupně snižovala své základní sazby (limitní repo sazby), přístup nerezidentů na tuzemský trh byl uvolněn. Stejně tak byl obnoven přístup bank k lombardnímu úvěru, u kterého byla v závěru června snížena sazba na 23%. Vyhlašované repo sazby (1T i 2T) byly snižovány v několika krocích až na konečných 14,5 % k 4.8., a to s přihlédnutím k situaci na devizovém trhu a celkové likviditě bankovního systému.

Sestupný manévr z vysoké hladiny byl tedy ukončen počátkem srpna. Výnosová křivka sazeb se ustálila cca 2 body nad svou úrovní z období před měnovými turbulencemi, na přelomu srpna a září se její tvar změnil z negativního sklonu na mírně pozitivní. Stabilizaci situace dokládají kromě poklesu sazeb i snížené spready při kótacích offer a bid (0,4 - 0,5 bodu). Přesto byl trh nadále citlivý na informace z oblasti reálné ekonomiky, případně i jiné (zrušení dovozních depozit).

Dalšími faktory vývoje sazeb byly krize na finančních trzích a nestabilní politická scéna

Relativně stabilizovaná situace byla narušena dvěma událostmi, které znovu vnesly nervozitu na peněžní trh. Koncem října vypukla v jihovýchodní Asii nová krize, která se okamžitě odrazila na všech trzích po celém světě včetně českého finančního trhu. Sazby na mezibankovním trhu depozit vzrostly k hranici 20 %, rozšířily se spready a snížila se likvidita. ČNB reagovala zvýšením 2T repo sazby na 14,8 %. Během několika dní se tlaky na finančních trzích oslabily, k uklidnění přispěly i intervence ČNB na devizovém a peněžním trhu. Výsledkem byla další změna výnosové křivky. Posunula se výše a zvýraznil se její pozitivní sklon.

V závěru listopadu vývoj na domácí politické scéně vyústil v demisi vlády. Současně v této době snížila agentura IBCA rating ČR o 1 stupeň, agentura Standard & Poor`s snížila ratingové hodnocení tří českých bank. Pokračoval neklid na zahraničních trzích. Proto již 1. 12. ČNB operativně zvýšila repo sazby, aby zabránila předpokládanému poklesu kurzu koruny po ohlášení demise vlády. Sazby na mezibankovním trhu depozit přesáhly 20 %, banky si spíše udržovaly určitý disponibilní objem volných zdrojů, případně je půjčovaly jen na kratší období. Došlo k dalšímu vzestupu hladiny výnosové křivky. ČNB postupně repo sazby snižovala až na 15 % u splatnosti 1T (11. 12.) a 14,75 % u splatnosti 2T (17. 12.). Úměrně tomu klesly i sazby Príbor.

Primární emise P ČNB byly nahrazeny repo tendry s delší splatností

Od září ČNB prodloužila splatnost repo operací až na 1 rok. V praxi však byly uplatňovány pouze tříměsíční (3M) repo tendry. V průběhu roku začala ČNB řešit problém rostoucího objemu likvidity, který bylo nutné sterilizovat. Ke sterilizaci používala své standardní nástroje IT a 2T repo tendry a emise poukázek ČNB (P ČNB). Zájem o P ČNB však o počátku roku postupně klesal na úkor repo operací. Denní objem prodejné a jejich podíl na celkové sterilizaci klesal, poukázky se stávaly obtížné prodejné a jejich podíl na celkové sterilizaci klesal na úkor repo operací. Denní objem pro repo operace výrazně rostl a byl koncentrován pouze do krátkého časového období. ČNB nejprve ustoupila od realizace IT tendrů (srpen) s cílem objemy alespoň rovnoměrněji rozložit v horizontu minimálně dvou týdnů, avšak i tak se stávaly denní objemy příliš vysokými a obtížně technicky zvladatelnými. V září byl proto zaveden nový měnový instrument 3M repo tendr; zároveň s jeho zavedením byly ukončeny primární emise P ČNB s pokračují pouze technické emise, sloužící pro zajištění dostatečného objemu poukázek potřebných k provádění repo operací. Tříměsíční repo tendry byly vyhlašovány pravidelně jednou týdně (vždy v úterý s vypořádáním ve čtvrtek), limitní sazba byla odvozována z aktuální situace na trhu, což znamená, že tento nástroj nesloužil jako nástroj ČNB k ovlivňování sazeb. V praxi se 3M tendry příliš neosvědčily a jejich úspěšnost není příliš vysoká.

Trh krátkodobých dluhopisů není příliš likvidní

Dalším segmentem peněžního trhu je trh krátkodobých dluhopisů. Na rostoucím obratu obchodů tohoto trhu (o 11,4 %) se v roce 1997 podílely především banky (cca 60 %). Průběh obchodů výrazněji ovlivnilo zavedení 25 % srážkové daně pro SPP 1/, které na rozdíl od P ČNB 1/ a P FNM 1/ dosud této dani nepodléhaly, a dále ukončení primárních emisí P ČNB. Poslední aukce P ČNB se konala 10. 7. a návazně na to přestaly být tyto poukázky kotovány na sekundárním trhu.

Zdanění výnosů ze SPP znamenalo, že po určitou dobu na tomto trhu byly současně obchodovány SPP daněné i nedaněné (emise z roku 1996). Uvedené opatření ve zdanění výnosů SPP zvýšilo poptávku po tomto cenném papíru, neboť umožňovalo provádění daňových arbitráží s nerezidenty.

Od začátku roku 1997 klesaly výnosy všech krátkodobých dluhopisů. Přes tento pokles o cca 1 % přetrvávala poptávka po SPP v důsledku vysokého zájmu zahraničních investorů; u P ČNB snížení výnosů mělo za následek výrazný pokles poptávky po těchto cenných papírech. V období měnových turbulencí se výnosy krátkodobě zvýšily až nad 30 %, s postupným zklidňováním situace se snižovaly podobně jako na mezibankovním trhu depozit. Ke konci září přestala být zveřejňována výnosová křivka SPP, neboť ztratila svoji vypovídací schopnost v důsledku nízké likvidity a komplikovaného způsobu zdanění.

1/ SPP = státní pokladniční poukázky, P ČNB = poukázky ČNB, P FNM = poukázky Fondu národního majetku.

Problematické bylo uplatňování daně z přidané hodnoty na oblast cenných papírů, které bylo ve svém důsledku diskriminační pro subjekty, pro které jsou operace s cennými papíry pouze doplňkovou činnosti Tento problém byl řešen úpravou daňových zákonů (v roce 1998). Do konce roku 1997 úrokové výnosy SPP podléhaly srážkové dani 25 % a zisk z jejich prodeje nepodléhal dani z přijmu 35 % pokud je majitel držel až do splatnosti. Úrokové výnosy z dluhopisů vydaných po 1. 1. 1998 budou zdaněny sazbou dané z příjmu 35 % a výsledek z prodeje cenných papírů před lhůtou splatnosti bude zahrnován do základu daně, tj. zdanění zisku z prodeje sazbou ve výši 35 %. Při jejich nákupu bude srážena daň ve výši 15 % jako záloha na daň z příjmu. Avizované změny ve zdanění výnosů z cenných papírů a ze zisku z jejich prodeje s platnosti od 1. 1. 1998 ovlivnilo chování subjektů ve druhé polovině roku 1997. Tento vliv byl patrný především v chování nerezidentů, kteří se snažili nakoupit SPP, emitované v roce 1997 a maturující v roce 1998, do svého portfolia a držet je ve vlastnictví až do splatnosti.

Derivátový trh se rozvinul v souvislosti s emisemi korunových euroobligací

Trh derivátů představuje část peněžního trhu, která stále více nabývá na u. Rozvoj tohoto segmentu, zvláště pak swapového trhu, úzce souvisel s rostoucím objemem korunových euroobligací. Nejlikvidnějšími deriváty jsou FRA 1/ a IRS 1/, především s kratší dobou splatnosti. FRA patří mezi nejobchodovanější úrokové deriváty na našem trhu, jejich vysoká likvidita je dána především rozsahem obchodů s nerezidenty. Na počátku roku bylo z vývoje derivátových sazeb zřejmé, že trh expektuje pokles sazeb v reakci na emise korunových euroobligací. Po korekci (podobně jako u sazeb Príbor) nastal další pokles derivátových sazeb po oznámení o snížení PMR. V období měnových turbulencí se derivátové sazby nezvýšily tolik jako sazby Príbor, čímž trh expektoval krátkodobost krize. Přesto i zde se projevovala nervozita, dokladem byly široké spready, případně i pozastavené kotace v některých dnech.

Po určité stabilizaci sazby úrokových derivátů reagovaly na stejné faktory, které ovlivňovaly trh mezibankovních depozit, tzn. především nejistotu na politické scéně a krize na finančních trzích v jihovýchodní Asii. Sazby FRA vykazovaly však mnohem vyšší citlivost na několikrát se opakující zvýšenou aktivitu nerezidentů a svým růstem signalizovaly nepříznivé prognózy trhu o budoucím měnovém vývoji. Svého vrcholu dosáhly sazby 2. 12. a od té doby se i přes mírnou korekci udržovaly na vyšší úrovni, jejich absolutní hladina byla v tomto období nejvyšší za celý rok (včetně období měnových turbulencí), což signalizovalo přetrvávající nervozitu na trhu. Z tohoto hlediska se zdá, že nejistota na tuzemské politické scéně ovlivňovala negativní vývoj na trhu více než fundamentální ekonomické ukazatele.

1/ FRA = forward rate agreements (dohody o budoucích úrokových sazbách).

IRS = interest rate swaps (dohody o výměně úrokových sazeb).

Klientské úrokové sazby reagovaly na pohyb sazeb na peněžním trhu

V klientských úrokových sazbách se odrážejí sazby z peněžního trhu. Především lze považovat za prokázanou vazbu mezi sazbami z dlouhého konce výnosové křivky peněžního trhu a sazbami z krátkodobých nově poskytovaných úvěrů s cca měsíčním zpožděním. Tento fakt potvrzují také referenční sazby vyhlašované bankami. Na počátku roku sazby z nových úvěrů ještě klesaly, v důsledku situace na peněžním trhu však vzrostly v květnu na 21,6 %. Zároveň se změnila struktura poskytovaných úvěrů; dočasně se snížil podíl krátkodobých úvěrů, u nichž došlo k největšímu nárůstu sazeb. Poté jejich podíl opět přesáhl 80 %. Sazby klesaly až do října, v závěru roku však došlo k jejich vzestupu v reakci na další pohyb sazeb na peněžním trhu. V prosinci dosáhly sazby z nových úvěrů 16,5 %, z toho krátkodobé 16,5 %, střednědobé 17 % a dlouhodobé 16 %.

V případě úrokových sazeb z celkových vkladů se rovněž zvýšily především krátkodobé termínované sazby, jejich výše dosáhla v květnu 15,6 %, tj. cca o 6 bodů více než v prosinci 1996. V období prudkého nárůstu úrokových sazeb v druhé polovině května však některé banky nabízely sazby na 1 týden (v situaci omezené likvidity na peněžním trhu) až 30 %. Sazby z termínovaných vkladů jsou totiž ve většině bank stanoveny jako flexibilní s přímou vazbou na sazby Príbor a kótace IRS CZKxCZK. Na konci roku činily sazby z termínovaných vkladů 10,9 %, z toho u krátkodobých vkladů 11,6 %, střednědobých 12,2 a dlouhodobých 5,2 %.

Úroková marže mezi úvěry a vklady se krátkodobě zvýšila jen v květnu (5,9 %), do září však klesala na 5,2 %. V závěru roku marže opět stoupala na konečných 5,8 %, což je hodnota stejná jako v prosinci 1996.

VI. 2. Mezibankovní devizový trh

Nerovnoměrný vývoj obchodů a kurzu koruny na mezibankovním devizovém trhu (MDT) byl v průběhu roku 1997 poznamenán, obdobně jako ostatní segmenty finančního trhu, vlivem řady ekonomických a politických faktorů zmíněných již v úvodní části této kapitoly.

Objem operací na MDT v 1. čtvrtletí rostl, kurz koruny posílil

V průběhu prvního čtvrtletí růst objemu operací na mezibankovním devizovém trhu pokračoval v úzké návaznosti na další emise korunových euroobligací, které byly v 1. čtvrtletí realizovány v ekvivalentu 47 mld. Kč; posilována tak byla především úloha zahraničních investorů při ovlivňování nabídky a poptávky a tím i kurzu koruny. Kurz se za dané situace pohyboval v apreciační části pásma; jeho posílení vyvrcholilo 11. února, kdy maximální odchylka od centrální parity dosáhla 5,5 %. Ve struktuře operací se v tomto období vedle výrazného zvýšení úrokových swapů objevily i měnové opce. Prohlášení ČNB o neadekvátnosti apreciace kurzu ve vztahu k vývoji ekonomických ukazatelů přispělo k jeho určitému oslabení.

Narůstání vnější nerovnováhy a krátkodobé destabilizační faktory se staly příčinou měnové krize

Pokračující růst vnější nerovnováhy, prohloubení politické nejistoty ve druhém čtvrtletí, zpomalení hospodářského růstu v 1. čtvrtletí, přijetí vládních opatření, která nebyla investory považována za dostatečná, očekávání růstu úrokových sazeb v mezinárodním měřítku a změna náhledu na nově se rozvíjející ekonomiky (se shodnými trendy ekonomického vývoje) způsobily, že se koruna dostala pod tlak, který vyvrcholil v druhé polovině května. Vývoj obchodů před a po květnových turbulencích názorně dokumentuje níže uvedený graf 1/, ze kterého je zřejmý nárůst průměrných denních obratů před květnem.

V období útoku na kurz koruny ČNB vstoupila na devizový trh po zhruba jednoroční přestávce; krátkodobými intervencemi na tomto trhu chtěla zabránit neadekvátnímu znehodnocení měny. Na vzniklou situaci reagovala ale především přijetím výrazně restriktivních opatření (viz blíže Měnová politika a měnový vývoj), ztěžujícím přístup ke korunovým zdrojům.

1/ Graf je sestaven na základě údajů šetření, které je prováděno dvakrát ročně.

Vazba kurzu koruny na měnový koš byla nahrazena systémem floatingu

Přes uplatněné devizové a úrokové intervence ČNB nebylo možné dlouhodobě udržet kurz koruny ve stanoveném fluktuačním pásmu, a proto ČNB po odvrácení nejsilnějšího tlaku na korunu přistoupila po dohodě s vládou k zavedení floatingu s orientací koruny na DEM (tj. zrušení měnového koše) s platností od 27. května. Důsledkem nového kurzového mechanismu bylo i ukončení obchodování ČNB v rámci devizového fixingu, které se fakticky již v praxi nepoužívalo.

Po zrušení fluktuačního pásma si kurz koruny hledal při určitých výkyvech svoji novou úroveň ve vztahu k DEM a v průběhu třetího čtvrtletí lze jeho vývoj považovat - přes dílčí výkyvy - za stabilizovaný. Byla však zřejmá značná citlivost na zveřejňování ekonomických výsledků a politické události. Ke stabilizaci vývoje kurzu koruny v tomto období přispěly i zlepšující se výsledky obchodní bilance.

Pokles světových akciových trhů a kurzů některých měn 28. 10. českou korunu nepostihl

Velký pokles světových akciových trhů (o 10 % a více), následný "návrat ke kvalitě" amerických a jiných vládních dluhopisů a přehodnocení strategie některých globálních investorů v neprospěch měn rozvíjejících se trhů českou korunu (a ani český akciový trh) nepostihl, neboť v ČR byl státní svátek, během kterého se světové trhy uklidnily a našly si novou rovnovážnou (i když nižší) úroveň.

Pád vlády koncem listopadu vedl k depreciaci kurzu koruny

Zvyšování politické nestability v posledním čtvrtletí roku, které vyústilo 30. listopadu v demisi dosavadní vlády, snížení ratingu ČR a další zesílení krize na finančních trzích v jihovýchodní Asii způsobily na přelomu listopadu a prosince další výraznou depreciaci kurzu koruny. ČNB i ve 4. čtvrtletí na podporu kurzu koruny intervenovala. Ve druhé polovině prosince, vlivem uzavírání pozic bank a po jmenování nového premiéra se situace na MDT uklidnila a kurz koruny posílil.

VI 3. Kapitálový trh

Faktory vývoje na kapitálovém trhu

Vývoj kapitálového trhu byl v roce 1997 poznamenán řadou aktuálních a především dlouhodoběji působících faktorů, které ovlivňovaly vývoj celkových objemů, cen a rovněž struktury obchodů na tomto trhu.

Podle analýzy Ministerstva financí byly nejzávažnějšími dlouhodobějšími problémy fungování kapitálového trhu cenová, informační a vlastnická netransparentnost trhu, otázky spojené s fungováním investičních fondů a kolektivního investování. Realizace dubnových vládních opatření; sledujících zlepšení situace na kapitálovém trhu a tím i zvýšení její atraktivity pro domácí i zahraniční investory, nebyla prozatím ukončena. Skutečné výsledky opatření směřujících ke standardizaci a zprůhlednění kapitálového trhu, i přes některé uskutečněné pozitivní změny v průběhu roku 1997 (přísnější plnění povinností členů BCPP, zveřejňování průměrných referenčních cen vybraných dluhopisů) značně zaostávaly za deklarovanou snahou o jejich realizaci. Příslušné návrhy zákonů Parlament ČR do konce roku 1997 neschválil (Zákon o Komisi pro cenné papíry, novela Zákona o investičních společnostech a investičních fondech).

Na druhé straně bylo zřejmé, že rozvoj kapitálového trhu je významně podmíněn i dostatečným rozsahem bonitních likvidních cenných papírů, především akcií. Tato skutečnost byla také jednou z příčin posilování obchodů s obligacemi v neprospěch akciových obchodů. Problémem fungování kapitálového trhu zůstává i otázka podílu cenotvorných trhů na celkových obchodech. V roce 1997 došlo sice k posílení podílu veřejných trhů (ze 43,9 % v roce 1996 na 70,3 %), podíl cenotvorných trhů s akciemi na všech akciových transakcích však zůstává nadále velmi nízký (5,2 %).

Vedle dlouhodobějších faktorů bylo chování investorů ovlivňováno aktuálním ekonomickým a politickým vývojem v ČR, zejména změnami v kurzovém vývoji, pohybem úrokových sazeb na mezibankovním trhu, vývojem obchodní bilance a dalších indikátorů měnového a hospodářského vývoje, vztahy ve vládní koalici a v neposlední řadě i krizí na finančních trzích v jihovýchodní Asii. Výsledkem působení všech uvedených vlivů byl mírný nárůst celkových obchodů na kapitálovém trhu proti roku 1996.

Struktura obchodů s cennými papíry v roce 1997

Vývoj na akciovém trhu

Trh akcií reagoval na ekonomický i politický vývoj

Průběh cen i obchodů na akciovém trhu naznačoval poměrně značnou citlivost investorů na události v ekonomické i politické oblasti, což názorně naznačuje nerovnoměrná křivka jejich vývoje v průběhu roku 1997 v níže uvedeném grafu.

Po poměrně silném růstu na počátku roku hlavní burzovní index PX 50 postupně s menšími výkyvy klesal až do svého minima, kterého dosáhl krátce před zrušením fluktuačního pásma koruny. Tento pokles byl především reakcí na malou důvěru v přijatá vládní opatření, aktuální ekonomický vývoj a rovněž na situaci ve vládní koalici. Trend k poklesu byl dále posílen devalvačním očekáváním v období před depreciací koruny; v polovině května se burzovní indexy dostaly na nejnižší úroveň od února 1996.

K obnovení růstu cen v červnu přispělo zavedení nového kurzového režimu od 27. května, devalvace koruny (spojovaná investory s budoucím růstem zisků exportérů) a vyslovení důvěry vládě. Tato růstová tendence pokračovala i v červenci a srpnu, která byla v září vystřídána stagnací. Ve čtvrtém čtvrtletí byl vývoj indexu PX 50 ovlivněn krizí na finančních trzích v jihovýchodní Asii a pádem stávající vlády. K celkově ne příliš příznivým výsledkům burzovních obchodů přispěly i neuspokojivé výsledky hospodaření některých předních akciových společností.

Objem obchodů na trhu akcií zaznamenal pokles proti roku 1996

Celkově byl objem akciových obchodů v roce 1997 o 2 % nižší než v roce předchozím. Při tomto vývoji hlavní burzovní index PX 50 oslabil celkově o 8,2 % a globální index PX Glob o 8,6 % a index RM - systému PK 30 o 3,4 %. Oslabila i většina oborových indexů včetně peněžnictví. Pouze pět oborových indexů z 19 vykázalo růst (zejména bývalé investiční fondy). Ceny některých nejlikvidnějších titulů poklesly na svá historická minima. Tržní kapitalizace akcií a podílových listů se v roce 1997 snížila z 539,2 mld. Kč na 486 mld. Kč, a to zejména z důvodu redukce počtu obchodovaných titulů na BCPP.

Ve stejném období index varšavské burzy WIG posílil o 2,3 % při objemu obchodů 8 407 mil. USD a index budapešťské burzy BUX o 93,5 % při objemu 8200 mil. USD.

Rozsah navýšení základního jmění prostřednictvím emise nových akcií svědčil o prozatím ne příliš velkém okruhu podnikatelských subjektů, které mohou volit tuto cestu získávání potřebných zdrojů. V roce 1997 byly tyto akcie emitovány 24 společnostmi v celkovém rozsahu 6,2 mld. Kč. Obdobná situace byla patrná i u nových emisí dluhopisů, jejichž objem dosáhl celkově 67,2 mld. Kč.

Vývoj na trhu dluhopisů

Ceny vládních dluhopisů odrážely pohyb sazeb na peněžním trhu

Na trh vládních i firemních dluhopisů působily stejné faktory jako na peněžním a devizovém trhu. V souladu s poklesem úrokových sazeb na peněžním trhu, spojeným s emisí korunových euroobligací, ceny vládních dluhopisů na počátku roku vzrostly. Příčinou tohoto cenového nárůstu byla, kromě již zmíněného přesunu zájmu investorů z akciového trhu na trh dluhopisů, rovněž rozšiřující se nabídka nových likvidních titulů (např. SPT Telecom, Konsolidační banka). Přes dočasnou korekci koncem února růst jejich cen při mírném poklesu úrokových sazeb peněžního trhu a vzhledem ke spekulacím na jejich další snížení pokračoval až do poloviny května.

Oslabení kurzu koruny v polovině května a vzestup úrokových sazeb vedly k poklesu cen vládních dluhopisů, který pokračoval i v červnu. V tomto období výnosová křivka získala výrazně negativní sklon, neboť pokles cen se projevil především u dluhopisů s kratší dobou splatnosti. Nejistota na trhu vládních dluhopisů, zapříčiněná mimo jiné i připravovanou novelou zákona o dani z příjmu nově upravující zdanění dluhopisů, se v tomto období odrážela ve vysoké volatilitě cen, v širokých spreadech a v omezených kutacích.

Pokles sazeb na peněžním a swapovém trhu a relativní stabilizace kurzu koruny od počátku července vytvořily podmínky pro opětovný růst cen. Nervozita na trhu však byla stále patrná, volatilita cen byla poměrně vysoká. Výnosová křivka se stabilizovala až během září, její negativní sklon však zůstal zachován (spread mezi krátkým a dlouhým koncem činil cca 1 bod). Na konci roku se opět negativní výnosová křivka posunula výše, a to po celé své délce o 1,5 - 2 body. Spread mezi krátkým a dlouhým koncem tak zůstal zachován ve výši cca 1 bodu.

Výnosová křivka firemních dluhopisů se pohybovala nad výnosovou křivkou státních dluhopisů

Trh firemních dluhopisů se vyvíjel podobně. Cenové výkyvy v období měnových turbulencí byly ovšem výraznější než u vládních dluhopisů a zároveň na vyšší výnosové hladině (cca 1 - 2 body nad hladinou křivky vládních daněných dluhopisů). Rovněž spread mezi krátkým a dlouhým koncem byl vyšší. Koncem roku se také výnosová křivka firemních dluhopisů posunula výše v souvislosti se vzestupem sazeb na peněžním trhu. Její negativní sklon se zvýraznil, spread mezi krátkým a dlouhým koncem činil 3 body.

Vývoj obchodů na Burze cenných papírů, RM-systému a Středisku cenných papírů

V obchodech BCPP převažovaly obchody s obligacemi

Výrazný růst obchodů na Burze cenných papírů, a. s. (BCPP) byl způsoben téměř trojnásobným zvýšením obchodů s obligacemi, zatímco objem akciových obchodů se poprvé v novodobé historii obchodování na burze mírně snížil (v korunovém vyjádření o 2,1 % a ve fyzickém vyjádření o 3,5 %). Zvýšila se rovněž tržní kapitalizace dluhopisů na BCPP, a to ze 136,9 mld. Kč v roce 1996 na 172 mld. Kč v roce 1997.

Rychlejší růst obchodů s obligacemi a pokles obchodů s akciemi znamenal radikální změnu ve struktuře burzovních obchodů. Až do roku 1996 měly akciové obchody rozhodující podíl na celkových obchodech (1996: 63 %), v roce 1997 však již jejich podíl poklesl na 35,6 % a naopak podíl obligací se zvýšil. Tento strukturální posun byl urychlen zejména v období květnových kurzových turbulencí, kdy došlo k výraznému snížení obchodů s akciemi. Nová struktura obchodů na kapitálovém trhu se již přibližuje situaci na světových kapitálových trzích, kde jsou objemy obchodů s akciemi ve srovnání s objemy obchodovaných obligací zhruba desetkrát nižší. V podmínkách českého kapitálového trhu je však příčinou této struktury spíše již výše zmíněná současná aktuální situace na obou těchto trzích než dosažený stupeň rozvoje trhu.

Obchodování na BCPP v jednotlivých čtvrtletích (v mld. Kčs)

Převážná část obchodů byla realizována formou přímých obchodů 96,4 %, na centrální trh připadlo pouze 3,2 % obchodů. Proti předchozímu roku došlo k dalšímu zvýšení podílu přímých obchodů a podíl centrálního trhu stále klesá. Rozsah přímých obchodů byl však do jisté míry ovlivněn i transakcemi, které neměly charakter běžných obchodních operací (změna portfolia různých investorů aj.). Blokové obchody, které byly zavedeny zejména pro prodeje akcií z portfólia Fondu národního majetku, se v souvislosti s jejich praktickým zastavením staly bezvýznamnými (0,3 %).

Počet likvidních emisí akcií se dále snížil

Rozhodující objem obchodů se uskutečnil prostřednictvím nejprestižnějšího trhu burzy - hlavního trhu (83,1 %); vedlejší trh se podílel na celkových obchodech BCPP 3,1 % a volný trh 13,8 %. Vývoj počtu obchodovaných emisí signalizoval, že není dostatek atraktivních titulů pro obchodování.

Přes opatření burzy i zvýšení poplatků v SCP pokles cenotvorných obchodů pokračoval

I v roce 1997 přetrvával jeden z největších problémů burzy - problém centrálního trhu jako trhu cenotvorného. Jeho podíl na obchodech měl i v roce 1997 klesající trend, přestože byla realizována opatření k posílení obchodování na cenotvorných trzích ve smyslu dubnových vládních opatření. Ukázalo se, že ne příliš výrazné úpravy poplatků za burzovní obchody a zákaz obchodování pro členy burzy s cennými papíry hlavního a vedlejšího trhu mimo organizované trhy nejsou dostatečně účinné a že k řešení tohoto naléhavého problému kapitálového trhu bude nezbytné důsledně realizovat některá již dlouhodobě navrhovaná opatření (například zřídit rychlý a pro uživatele komfortní vypořádací systém, zpřísnit regulační mechanismy).

Podíly centrálního trhu na obchodech v %

Další opatření BCPP ke zlepšení situace na tomto trhu

V zájmu zvýšení funkčnosti tohoto trhu BCPP připravuje řadu dalších opatření. Je připravován systém SPAD, který předpokládá funkci market makera a měl by zvýšit likviditu nejvýznamnějších emisí. Dále se pracuje na přípravě obchodů s deriváty a zpracovává se projekt Nového trhu pro malé a střední podniky, který předpokládá pro tyto emitenty možnost financování pomocí emisí nových akcií při existenci tzv. patrona, který by měl fungovat pro emisi jako tvůrce trhu. Příznivým signálem je i dokončení legislativního procesu, kterým je umožněn vznik Komise pro cenné papíry (schváleno Parlamentem ČR v roce 1998).

Objem obchodů na RM-systému proti roku 1996 výrazněji vzrostl

Růst obchodů byl zaznamenán i na RM-systému. Obdobně jako na BCPP nejrychleji rostly obchody s obligacemi a rychle rostly obchody i s podílovými listy; nejnižší dynamiku růstu dosáhly obchody s akciemi. Přestože obchody s akciemi zaujímaly nadále rozhodující místo v obchodech na tomto trhu, jejich relativní podíl na celkových obchodech se při nižší míře růstu proti ostatním obchodovaným titulům snížil z 94,9 % na 74,5 %. Současně se zvýšil podíl obligací z 2,7 % v roce 1996 na 18,3 %

Při rozhodujícím podílu přímých a blokových obchodů (95,2 %) a podstatně nižších obchodech prostřednictvím průběžné aukce (4,8 %) i na tomto trhu trvá - obdobně jako na BCPP - problém cenotvorných obchodů.

Pouze ve SCP došlo k výraznému poklesu obchodů proti předchozímu roku

K výraznému poklesu úplatných převodů ve Středisku cenných papírů (SCP) došlo v důsledku úpravy poplatků za provedení převodů. Přesto přesun části převodů z SCP do přímých obchodů na veřejných trzích nelze přeceňovat, neboť z hlediska transparentnosti cen není mezi nimi podstatného rozdílu.

S platností od 1. září 1997 platí za převod akcie nebo podílového listu obchodovaného na veřejných trzích každý účastník 0,5 % z finančního objemu převodu, který je vyjádřen de facto kurzem veřejného trhu namísto dosavadních 40 Kč. Za převod dluhopisů se platí 0,01 % z objemu transakce.

Úplatné převody v SCP v jednotlivých čtvrtletích (v mld. Kč) 1/

1/ Objemy úplatných převodů akcií jsou sníženy oproti statistice SCP o 19,8 mld. Kč za cenově evidentně chybný převod (3 mil. Kč za akcii) akcií Masny Kroměříž.

VII. BANKOVNÍ SEKTOR

Bankovní sektor se v roce 1997 musel vyrovnávat se změněnými vnějšími ekonomickými podmínkami, s poklesem hospodářského růstu, měnovými turbulencemi a nepříznivým vývojem na kapitálových trzích, což se odrazilo zejména v horších hospodářských výsledcích některých bank. Současně však pozitivně působil stále větší důraz na zvyšování obezřetnosti podnikání, které vedlo ke zvýšení stability bankovního sektoru i samotných bank.

Počet bank v sektoru se snižoval

Ke konci roku 1997 aktivně působilo v českém bankovním sektoru 50 bank. V průběhu roku 1997 nezískal žádný nový subjekt povolení působit jako banka, počet licencovaných bank se snížil 0 4 banky v návaznosti na odnětí licence 3 bankám (Ekoagrobanka, Bankovní dům Skala, Evrobanka), které byly převzaty Union bankou, a na Realitbanku byl prohlášen konkurz. Nucená správa pokračovala ve 4 bankách: COOP bance, Podnikatelské bance, Velkomoravské bance a Agrobance.

Ze dvou bank povolených v roce 1996 činnost zahájila v květnu 1997 pobočka Midland Bank; West Deutsche Landesbank z důvodu nezahájení činnosti bylo v lednu 1998 povolení působit jako banka odňato. Pobočka Oesterreichische Volksbanken od 1. Ledna 1997 změnila svou právní formu na dceřinou banku Volksbank Praha.

Pokračovala aktivita zahraničních bank

Struktura bankovního sektoru z hlediska počtu bank je rozmanitá, z pohledu provozovaných aktivit však mají stále výraznou převahu velké banky, které spravují zhruba 66 % aktiv bankovního sektoru jako celku. Zvýšená aktivita zejména zahraničních bank a poboček zahraničních bank vede k postupnému růstu jejich podílu na celkové bilanční sumě sektoru (z 18,8 % k 31. 12. 1996 na 22,3 % k 31. 12. 1997), což je důvodem pro postupné snižování podílu velkých bank. Z ostatních skupin bank intenzívně rozvíjejí svou činnost zejména v oblasti sběru primárních vkladů stavební spořitelny, jejich celkový podíl na aktivitách sektoru je zatím přes postupný růst stále velmi nízký.

Rozvoj činnosti zahraničních bank a poboček zahraničních bank je patrný zejména v úvěrové oblasti (17,7 % z celkového objemu úvěrů k 31. 12. 1997, tj. o 3,4 bodu více než na konci roku 1996), méně pak z hlediska objemu v oblasti sběru primárních depozit (12,3 % z celkového objemu primárních vkladů, tj. rovněž o 3,4 bodu více než na konci roku 1996). Výrazně aktivní jsou pak tyto banky na mezibankovním trhu.

Pokračuje stabilizační program pro malé banky

Stagnace v činnosti skupiny malých bank je do značné míry ovlivněna probíhajícím stabilizačním programem, kterého se účastní 6 z 9 malých bank (Banka Haná, Pragobanka, Moravia banka, Expandia banka, Universal banka, Foresbank). V rámci tohoto programu odkoupila Česká finanční, s. r. o. ke konci roku 1997 od těchto bank necelých 11 mld. Kč špatných úvěrů a cenných papírů, přičemž tyto banky musí v průběhu 7 let vytvořit dostatečné zdroje k jejich zpětnému odkupu.

Bilanční suma bankovního sektoru se proti konci předcházejícího roku zvýšila o 16,1 % na 2 333,1 mld. Kč, což ve srovnání s rokem 1996 představuje dynamiku vyšší zhruba o 6 bodů (určitý vliv zde však má pokles kurzu koruny v roce 1997). Na celkovém růstu bilanční sumy se nejvýrazněji podílejí zahraniční banky (nárůst bilanční sumy za rok 1997 o 37 %) a pobočky zahraničních bank (38 %).

Změny ve struktuře aktiv a pasiv

Z hlediska rozhodujících položek bilance, tj. zejména objemu úvěrů a částečně i primárních vkladů, nejsou rozdíly v dynamice ve srovnání s rokem 1996 výrazné. Objem hrubých úvěrů (tj. nesnížených o opravné položky) k 31. 12. 1997 dosáhl 1 148,0 mld. Kč, tj. o 13,3 % více než na konci roku 1996, což je pouze 0,4 bodu nad dynamikou roku 1996. Po celý rok 1997 byl růst objemu úvěrů nižší než růst bilanční sumy. Objem primárních vkladů se proti konci roku 1996 zvýšil o 14,2 % na 1 150,8 mld. Kč, přičemž tento nárůst byl zhruba o 4 body vyšší než v roce 1996. Z ostatních aktivit bankovního sektoru stále klesá dynamika obchodování s cennými papíry (nárůst o 8,6 % v roce 1997 proti 17,3 % v roce 1996), naopak i v souvislosti s vývojem úrokových sazeb se zvyšuje aktivita bank na mezibankovním trhu.

Podíly vybraných ukazatelů na celkové bilanční sumě

(banky s platnou licencí k 31. 12. 1997)

1) pokladní hodnoty, vklady a úvěry u ČNB, běžné účty u bank, poukázky ČNB a státní pokladniční poukázky

2) cenné papíry v obchodním a investičním portfoliu bez P ČNB a SPP

Specifickým vývojem ovlivněným měnovými turbulencemi v polovině roku prošel objem rychle likvidních aktiv v portfoliu bank. Po výraznějším poklesu objemu rychle likvidních aktiv v květnu a částečně v červnu 1997 banky v dalším období obnovily, resp. dále zvýšily jejich původní úroveň. Ke konci roku 1997 dosáhly rychle likvidní aktiva objemu 377,3 mld. Kč, tj. 16,2 % z celkového objemu aktiv, což je o 1,1 bodu více než na konci roku 1996.

Rozdílné dynamiky růstu jednotlivých ukazatelů jsou důvodem změn ve struktuře bilanční sumy: na straně aktiv se postupně snižuje podíl úvěrů a cenných papírů při současném zvýšení podílu rychle likvidních aktiv a vkladů u bank, na straně pasiv se snižuje podíl primárních vkladů.

Dynamika růstu klasifikovaných úvěrů byla nižší než v roce 1996

Objem klasifikovaných úvěrů (bez Konsolidační banky a bank v nucené správě) se v roce 1997 zvýšil o 4,8 %. Tato dynamika byla výrazně nižší než nárůst standardních úvěrů, jejichž objem se proti konci roku 1996 zvýšil o 15,1 %. Ve srovnání s dynamikou roku 1996 (při zohlednění vlivu odpisů ztrátových úvěrů a odkupu pohledávek v rámci stabilizačních programů) rostly v roce 1997 úvěry o 4,6 bodu pomaleji. Vyšší dynamika růstu standardních úvěrů je důvodem pro postupné snižování objemu klasifikovaných úvěrů v celkovém úvěrovém portfoliu.

Stále vysoký objem klasifikovaných úvěrů v portfoliu bank do značné míry souvisí s nízkou úrovní odpisu úvěrů proti vytvořeným opravným položkám a rezervám. Jejich objem k 31. 12. 1997 dosáhl 95,2 mld. Kč, tj. O 8,2 % více než na konci roku 1996. Tyto rezervy a opravné položky pokrývají zhruba 55 % potenciálních ztrát z úvěrového portfolia, zbývající objem je pak kryt kvalitním zajištěním.

Zvyšoval se objem krytí potenciálních ztrát z portfolia cenných papírů

Přes snižující se podíl cenných papírů v portfoliu bank představuje tato oblast další možná rizika vyplývající z nerovnoměrného vývoje na kapitálových trzích. Nové regulační opatření ČNB proto od 1. července 1997 vyžaduje důslednou tvorbu opravných položek k pokrytí rozdílu mezi pořizovací cenou a tržním oceněním všech cenných papírů v portfoliu bank. Objem opravných položek vytvořených k cenným papírům (bez Konsolidační banky a bank v nucené správě) se proti konci roku 1996 více než zdvojnásobil a k 31. 12. 1997 dosáhl 9,9 mld. Kč.

Prakticky všechny banky se postupně vyrovnaly s novými obezřetnostními požadavky při krytí rizik portfolia cenných papírů a ke konci roku 1997 vytvořené opravné položky plně pokrývaly rozdíly mezi tržním oceněním a pořizovací cenou cenných papírů v obchodním a investičním portfoliu bank.

Kapitálové vybavení bankovního sektoru se dále zvyšovalo

Kapitálové vybavení bankovního sektoru (bez Konsolidační banky a bank v nucené správě) se na jedné straně zlepšuje v souvislosti s navyšováním základního jmění bank, které se proti konci roku 1996 zvýšilo o 16,9 % na 65,3 mld. Kč zejména v důsledku nových emisí akcií ve skupině malých a zahraničních bank, na druhé straně je však celkový objem vlastních zdrojů bank snižován reálnými ztrátami z hospodaření některých bank, které byly nuceny vytvořit opravné položky ke krytí potenciálních rizik z úvěrového portfolia a portfolia cenných papírů na úkor ztráty. Celkový objem kapitálu bank se proti konci roku 1996 zvýšil o 16,3 % a k 31. 12. 1997 dosáhl 121,2 mld. Kč. Kapitálová přiměřenost ke stejnému datu dosáhla 10,6 %, což je 2,6 bodu nad minimálním 8 % limitem doporučeným mezinárodními standardy.

Zhoršení hospodářských výsledků proti roku 1996

Vliv měnové krize, útlum hospodářství, povodně apod. spolu s tlakem na zabezpečení bank proti potenciálním rizikům dostatečnou tvorbou opravných položek a rezerv se nepříznivě promítly do celkového hospodářského výsledku některých bank ze skupiny velkých a malých bank. Celkový zisk bankovního sektoru (bez Konsolidační banky a bank v nucené správě) však zůstal zhruba na úrovni roku 1996 (v roce 1997 činil 7 mld. Kč, tj. o 0,4 mld. Kč více než v roce 1996) v důsledku vyšších zisků zejména zahraničních bank a nižšího objemu ztrát ve skupině malých bank.

Zvyšovala se efektivnost činnosti bankovního sektoru

Pozitivní tendencí v roce 1997 byl důraz na zvyšování efektivnosti bankovní činnosti cestou rušení neefektivních bankovních míst, snižováním, resp. stagnací počtu pracovníků a vyšší hospodárností v provozních nákladech. Počet bankovních míst se proti konci roku 1996 snížil o 679 míst na 2 472 míst, počet pracovníků o 4,4 % na 57 082 pracovníků. Na provoz v roce 1997 vynaložily banky 46,8 mld. Kč, tj. o 13,4 % více než v roce 1996. Ve srovnání s celkovým objemem bilanční sumy představovaly tyto náklady 2,15 %, což je na úrovni roku 1996.