PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1998
II. volební období
431
Vládní návrh
zákon
ze dne..............1998
kterým se mění a doplňuje občanský zákoník
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 685 zní:
"§ 685
(1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce nájemce pro pronajímatele.
(2) U družstevního bytu lze nájemní smlouvu mezi družstvem a členem družstva uzavřít pouze za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva.
(3) Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně.
(4) Zvláštní zákon stanoví, co se rozumí služebním bytem, bytem zvláštního určení a bytem v domě zvláštního určení a za jakých podmínek lze uzavřít nájemní smlouvu u služebního bytu, u bytu zvláštního určení a u bytu v domě zvláštního určení.".
2. Za § 686 se vkládá nový § 686a, který zní:
"§ 686a
(1) V nájemní smlouvě lze dohodnout, že nájemce složí peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu.
(2) Výše složených peněžních prostředků nesmí přesáhnout šestinásobek měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu.
(3) Pronajímatel uloží složené peněžní prostředky na svůj úročený účet u peněžního ústavu. Bez souhlasu nájemce je oprávněn tyto prostředky použít k úhradě splatných nebo dlužníkem uznaných pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Dále je pronajímatel oprávněn tyto prostředky použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, jejichž úhrada byla nájemci uložena vykonatelným rozhodnutím soudu. V nájemní smlouvě lze dále dohodnout, že nájemce doplní peněžní prostředky na účtě u peněžního ústavu na původní výši, pokud pronajímatel tyto peněžní prostředky oprávněně čerpal.
(4) Po skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci složené peněžní prostředky s příslušenstvím, pokud nebyly oprávněně čerpány podle odstavce 3, a to nejdéle do 15 dnů ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli. Pokud byly prostředky čerpány oprávněně pouze zčásti, je pronajímatel povinen vrátit z účtu zůstatek, který zbude po odečtení oprávněně čerpané částky.".
3. § 687 zní:
"§ 687
(1) Pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.
(2) V nájemní smlouvě lze dohodnout, že pronajímatel může předat nájemci i byt ve stavu nezpůsobilém pro řádné užívání, pokud se nájemce s pronajímatelem dohodl, že provede úpravy předávaného bytu. Současně se pronajímatel a nájemce dohodnou o vzájemném vymezení práv a povinností.
(3) Nestanoví-li nájemní smlouva jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu upravuje zvláštní předpis.
(4) Práva a povinnosti nájemce, který je členem družstva, při opravách a údržbě družstevního bytu a hrazení nákladů s tím spojených upravují stanovy družstva.".
4. § 689 zní:
"§ 689
(1) Nájemce a osoby, které žijí s nájemcem v jednom bytě, jsou povinny řádně užívat byt, společné prostory a zařízení domu a řádně požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno.
(2) Nájemce je povinen písemně oznámit pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které žijí s nájemcem v jednom bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. V písemném oznámení uvede jména těchto osob.".
5. § 706 odst. 1 a 2 znějí:
"(1) Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti, vnuci, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.
(2) Nájemci (společnými nájemci) se stávají také ti, kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byli odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti nepřetržitě alespoň po dobu tří let před jeho smrtí, a nemají vlastní byt. Jde-li o osoby, které nájemce do bytu přijal až po sjednání nájemní smlouvy, bude se na tyto osoby vztahovat ustanovení předchozí věty pouze tehdy, jestliže se na tom nájemce a pronajímatel písemně dohodli.".
6. § 708 zní:
" § 708
Ustanovení § 706 odst. 1 a 2 a § 707 odst. 1 platí i v případě, jestliže nájemce opustí trvale společnou domácnost.".
7. § 710 zní:
"§ 710
(1) Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou výpovědí.
(2) V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit. Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi.
(3) V případě, že nájem bytu byl sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.
(4) Nájem bytu, který byl sjednán na dobu výkonu práce pro pronajímatele, skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal bez vážného důvodu na své straně vykonávat práce pro pronajímatele.
(5) Přestane-li nájemce bytu, jehož nájem byl sjednán na dobu výkonu práce pro pronajímatele, vykonávat z vážného důvodu na své straně tyto práce, změní se nájem tohoto bytu na nájem na dobu neurčitou, a to od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal práce pro pronajímatele vykonávat.
(6) Za vážný důvod se považuje zejména splnění podmínek pro přiznání starobního důchodu, skutečnost, že nájemce nemůže podle lékařského posudku vykonávat sjednanou práci a pronajímatel pro něj nemá jinou vhodnou práci, nebo skončení pracovního poměru výpovědí danou pronajímatelem z důvodu organizačních změn.".
8. § 711 zní:
"§ 711
(1) Pronajímatel může vypovědět nájem jen z těchto důvodů:
a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;
b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat;
c) jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě;
d) jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného nebo úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní prostředky na účtě podle § 686a odst. 3;
e) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu dále užívat;
f) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostor chce tento byt užívat;
g) užívá-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt;
h) neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů nebo byt bez vážných důvodů užívá jen občas;
i) jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a nájemce není zdravotně postižená osoba.
(2) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta (§ 710 odst. 2), poučení nájemce o možnosti podat do šedesáti dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu a pokud nájemci podle tohoto zákona přísluší bytová náhrada, závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu.
(3) Má-li nájemce právo na náhradní byt nebo na náhradní ubytování, je povinen byt vyklidit do 15 dnů po zajištění náhradního bytu nebo náhradního ubytování.
(4) Nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu.
(5) V případě výpovědi dané z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), e) a f), je pronajímatel povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací náklady, pokud nedojde k jiné dohodě.
(6) Jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení, lze vypovědět nájem podle odstavce 1 jen po předchozím souhlasu toho, kdo svým nákladem takový byt zřídil, podílel se na jeho zřízení, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl byt zvláštního určení zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, lze nájem vypovědět jen na základě předchozího rozhodnutí okresního úřadu.
(7) Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu k účelu, pro který vypověděl nájem bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodatečně uhradit nájemci, který byt uvolnil, stěhovací náklady a další náklady spojené s potřebnou úpravou náhradního bytu. Soud může dále uložit pronajímateli, aby nájemci uhradil rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu náhradního, až za dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce přestěhoval do náhradního bytu, nejdéle však do doby, kdy nájemce ukončil nájem náhradního bytu. Právo nájemce na úhradu rozdílu v nájemném se v období pěti let nepromlčí. Jiné nároky nájemce nejsou tím dotčeny.".
9. V § 712 odst. 2 ve větě třetí se za slova "Soud může" vkládají slova "na návrh pronajímatele" a ve větě čtvrté se za slova "soud může" vkládají slova " na návrh pronajímatele".
10. V § 712 odst. 5 se ve větě druhé za slova "může soud" vkládají slova "na návrh nájemce", na konci se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: "v těchto případech může být bytová náhrada poskytnuta i mimo obec, v níž je vyklizovaný byt.".
11. § 714 zní:
"§ 714
Zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu. Osoba, jejíž nájem bytu zanikl, není povinna se z bytu vystěhovat, pokud jí není zajištěna bytová náhrada za podmínek uvedených v § 712 odst. 2 a 3, popřípadě poskytnuto přístřeší za podmínek uvedených v § 712 odst. 5. Vrácení členského podílu se může člen domáhat teprve po vystěhování z bytu, a to ve lhůtě dané stanovami družstva.".
12. § 718 zní:
"§ 718
Je-li nájemce povinen se z obytné místnosti vystěhovat, stačí mu poskytnout náhradní ubytování, pokud nájemní smlouvou nebylo účastníky dohodnuto něco jiného. V případě, že nájem obytné místnosti skončil z důvodů, pro které lze vypovědět nájem bytu podle § 711 odst. 1 písm. c), d), g) a h), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší.".
13. § 719 zní:
"§ 719
(1) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez určení doby jen s písemným souhlasem pronajímatele. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 711 odst. 1 písm. d). Smlouva o podnájmu musí mít písemnou formu. Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že podnájem lze vypovědět bez uvedení důvodů ve lhůtě podle § 710 odst. 2.
(2) Podnájem sjednaný bez určení doby skončí nejpozději se zánikem nájmu. Byl-li podnájem sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.
(3) Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem.".
14. V části deváté - Závěrečná, přechodná a zrušovací ustanovení se doplňuje hlava osmá, která včetně nadpisu zní:
"HLAVA OSMÁ.
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ÚPRAVÁM ÚČINNÝM
OD 1. ČERVENCE 1998 (zákon č. /1998 Sb.)
§ 879c
(1) Ustanovení § 706 odst. 2 věta druhá se u nájemních smluv, které byly uzavřeny před účinností tohoto zákona, nevztahuje na osoby, které nájemce přijal do společné domácnosti před 1. červencem 1998.
(2) Výpovědi nájmu bytu podané před účinností tohoto zákona podle § 711 se řídí dosavadními předpisy.
(3) Ustanovení § 719 odst. 1 věta třetí se vztahuje na podnájemní smlouvy uzavřené po účinnosti tohoto zákona.".
ČI. II
Tento zákon nabývá účinnosti 1. července 1998.
Důvodová zpráva
Obecná část
Současná právní úprava občanskoprávních vztahů zahrnující i nájem bytu je dosud obsažena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. I přes řadu dílčích změn provedených v posledních letech neodpovídá plně potřebám postupného rozvoje trhu s byty. Obsahuje dosud některé nestandardní prvky, které byly založeny v období administrativně direktivního způsobu řízení. Současná právní úprava neumožňuje dostatečně účinně postihovat negativní jevy, které se označují jako černý trh s byty. Proto je nezbytné přijmout takovou úpravu, která omezí zneužívání práv jak na straně nájemců tak na straně pronajímatelů. S těmito změnami nelze čekat až na dokončení rekodifikace občanského práva, které má být realizováno až po roce 2000.
Navrhované změny mají přispět k větší smluvní volnosti a k narovnání vztahů mezi nájemci a pronajímateli. Především jde o změny v obsahu a formě nájemní smlouvy, které umožní sjednat nájemní smlouvu u služebního bytu na dobu trvání pracovního poměru a uzavřít dohodu nájemce s pronajímatelem, o tom, že nájemce převezme byt nezpůsobilý k řádnému užívání, a že vlastním nákladem tento byt upraví. Zákon by měl dále upravit podmínky pro poskytování kaucí a zpřísnit podmínky pro přechod nájmu na jiné osoby, které nájemce přijal do bytu po sjednání nájemní smlouvy. Možnost pronajímatele vypovědět nájem bez přivolení soudu by měla přispět ke snížení počtu soudních sporů a do jisté míry usměrnit jednání účastníků nájemního vztahu. Konečně je třeba zpřesnit právní úpravu podnájmu a zpřísnit podmínky pro poskytování bytových náhrad.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky a neodporuje úmluvám, jimiž je Česká republika vázána.
Vzhledem k tomu, že tato oblast není upravena právem Evropských společenství, nelze vyjádřit míru slučitelnosti navrhované právní úpravy.
Navrhovaný zákon nebude mít dopad na státní rozpočet.
Zvláštní část
K Čl.I
K bodu 1
§ 685
Současná právní úprava nepřipouští vznik nájmu bytu na dobu, po kterou bude nájemce vykonávat práci pro pronajímatele. Pronajímatel služebního bytu, který chce mít záruku, že nájemce, který pro něho přestane pracovat, byt vyklidí bez zajištění bytové náhrady, musí sjednat nájemní smlouvu na dobu určitou. Pokud nájemce pro něho dále pracuje, sjednává další smlouvu na další časové období. Pronajímatel ovšem nemůže sjednat nájemní smlouvu na dobu určitou, v níž se doba určitá vymezí trváním pracovního poměru, pokud současně sjednává s nájemcem pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Taková nájemní smlouva se považuje za smlouvu na dobu neurčitou. To vyvolává vážné problémy u služebních bytů, kdy pak pronajímatel musí nájem vypovědět pouze s přivolením soudu a musí obstarávat bytovou náhradu. Proto byl odstavec 1 doplněn o možnost pronajímatele sjednat nájemní smlouvu na dobu výkonu práce pro pronajímatele. Zároveň se pamatuje na to, že na straně nájemce mohou být vážné důvody (viz bod 7), pro které nájemce přestal vykonávat práce pro pronajímatele (zdravotní důvody, či přiznání nároku na starobní nebo invalidní důchod).
Současně byla upravena struktura § 685 tak, aby byla logická a bylo provedeno sjednocení dosud užívané terminologie, neboť dosavadní dikce "nájemní smlouva o nájmu" není vyhovující.
K bodu 2
§ 686a
Smlouva o složení peněžních prostředků (tzv. kauce) k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu není dosud zákonem samostatně upravena. Tyto smlouvy mohou být dosud uzavírány podle § 51 občanského zákoníku (contractus innominati). Nedostatek bližší úpravy vede k tomu, že pronajímatelé v některých případech vybírají od nájemců neúměrně vysoké částky. Návrh obsahuje nejen stanovení horní hranice složených peněžních prostředků, ale i povinnost jejich uložení a následného vrácení včetně příslušenství (úroků). Rovněž rozsah oprávnění pronajímatele čerpat prostředky bez souhlasu nájemce je omezen. Je možno sjednat i doplnění peněžních prostředků nájemcem v případě jejich oprávněného čerpání pronajímatelem. Navrhovaná úprava odpovídá v podstatě např. německé a rakouské úpravě kaucí.
K bodu 3
§ 687
Dosud je možná dohoda jen o tom, že nájemce bude hradit i některé jiné opravy než drobné nebo že pronajímatel bude hradit všechny opravy v bytě. Nelze však sjednat, že při předání nemusí být byt v řádném stavu a nájemce jej sám upraví. V praxi se často vyskytují případy, že nájemci jsou ochotni byt upravit sami. Je proto vhodné umožnit uzavírání takových smluv. Z tohoto důvodu byl doplněn nový odstavec 2.
Odstavec 4 byl upraven s ohledem na odlišný způsob hospodaření s finanční prostředky členů družstev - nájemců družstevních bytů. Stávající úprava, která rozlišuje financování drobných a jiných oprav, je v družstevních bytech nevyhovující.
K bodu 4
§ 689
Vzhledem k současné úpravě výpočtu úhrady za služby spojené s nájmem a vzhledem k novým podmínkám přechodu nájmu bytu je nutné uložit nájemci povinnost oznámit písemně pronajímateli změny v počtu osob žijících s nájemcem ve společné domácnosti včetně jejich označení.
K bodu 5
§ 706 odst. 1 a 2
Z odstavce 1 byla vypuštěna druhá věta, která je předmětem úpravy obsažené v novém odstavci 2.
V odstavci 2 se nově upravují podmínky přechodu nájmu bytu pro druhou skupinu osob (mezi ně patří rovněž druhové a družky). Rozhodující pro osoby, které nájemce přijme do bytu, aby s ním vedly společnou domácnost až po sjednání nájemní smlouvy, bude dohoda pronajímatele a nájemce o přechodu nájmu v případě úmrtí nájemce nebo opuštění společné domácnosti nájemcem (§ 706 a § 708 občanského zákoníku). Zákon nestanoví nájemci povinnost, že k přijetí těchto osob musí mít předchozí souhlas pronajímatele, neboť by tím bylo omezeno ústavně zaručené právo občanů na svobodu pobytu. Na druhé straně však by mělo být mezi stranami od počátku jasné, že na ty osoby, u nichž pronajímatel nevysloví souhlas s pokračováním nájemního vztahu, nájem nepřejde. Nové ustanovení se však bude týkat případů, kdy nájemce přijme do společné domácnosti jiné osoby až po účinnosti novely; nebude se tedy vztahovat na osoby, které již s nájemcem ve společné domácnosti bydlí.
K bodu 6
§ 708
Vzhledem k nově navržené úpravě § 706, ve kterém byl původní odstavec 1 rozčleněn na odstavec 1 a 2, bylo nutné odpovídajícím způsobem změnit i ustanovení § 708.
K bodu 7
§ 710
V souladu s úpravou obsaženou pod bodem 1 se doplňuje ustanovení o skončení nájmu bytu v případě nájemního poměru sjednaného na dobu výkonu práce, pokud nájemce přestane vykonávat práce pro pronajímatele, aniž k tomu má vážné důvody. V případě, že na straně nájemce budou vážné důvody pro skončení výkonu práce, může pronajímatel vypovědět nájem bytu způsobem a za podmínek stanovených v § 711 občanského zákoníku, přičemž musí, pokud to zákon ukládá, vypovídanému nájemci zajistit bytovou náhradu. Současně se upravuje struktura celého § 710 tak, aby ustanovení o lhůtě, ke které má nájem skončit výpovědí, navazovalo na odstavec 1.
K bodu 8
§ 711
Dosud pronajímatel může vypovědět nájem bytu jen s přivolením soudu.
Tento způsob značně zvyšuje množství soudních sporů a prodlužuje dobu potřebnou k uvolňování bytů. V mnoha případech nájemce uznává oprávněnost výpovědního důvodu na straně pronajímatele. Je ochoten byt vyklidit, požaduje však zajištění bytové náhrady. Návrh proto umožňuje, aby pronajímatel mohl vypovědět nájem bytu, aniž by potřeboval přivolení soudu k výpovědi za předpokladu, že k výpovědi má kvalifikovaný důvod podle prvního odstavce; výpovědní důvody se nemění. Stanoví se, jaké náležitosti musí písemná výpověď pronajímatele obsahovat. Kromě uvedení výpovědního důvodu se musí pronajímatel zavázat poskytnout vypovídanému bytovou náhradu. Zde bude pronajímatel vázán ustanovením § 712, které upravuje bytové náhrady a rozlišuje jejich kvalitu.
Návrh dále respektuje potřebnou míru ochrany nájemce, který v případě, že s výpovědí nesouhlasí, může podat k soudu žalobu na určení neplatnosti výpovědi. Neplatnost může být způsobena neexistencí výpovědního důvodu, ale i nedodržením podmínek stanovených zákonem pro poskytnutí bytové náhrady (§ 712); v písemné výpovědi musí být jednoznačně specifikováno, zda přísluší právo na bytovou náhradu a jaké jsou její náležitosti.
V odstavci 5 se jednoznačně stanoví, u kterých výpovědních důvodů přísluší nájemci právo na náhradu stěhovacích nákladů.
K bodům 9 a 10
§ 712 odst. 2 a 5
Podle dosavadní úpravy soud může v řízení o přivolení k výpovědi na základě své úvahy rozhodnout jednak o tom, že nájemce má právo na náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i na byt mimo obec, v níž je vyklizovaný byt (§ 712 odst. 2), jednak o tom, že nájemce má právo na náhradní ubytování popřípadě na náhradní byt i tam, kde mu podle zákona bytová náhrada nenáleží (§ 712 odst. 5). Tuto možnost je třeba zachovat i při písemné výpovědi pronajímatele bytu, k níž nebude zapotřebí přivolení soudu. Vzhledem k tomu bylo nutné upravit odpovídajícím způsobem znění odstavců 2 a 5 s tím, že pokud se pronajímatel v písemné výpovědi zaváže poskytnout náhradní byt o menší podlahové ploše, musí mít o tom předchozí rozhodnutí soudu (odst. 2); pokud bude nájemce žádat o poskytnutí bytové náhrady, ačkoliv v písemné výpovědi se k tomu pronajímatel nezavázal, bude mít možnost svůj požadavek uplatnit v návrhu na neplatnost výpovědi jako takové.
V odstavci 5 se upravují podmínky pro výjimečné poskytnutí bytové náhrady při výpovědi nájmu bytu z důvodů hrubého porušování dobrých mravů v domě, či hrubého porušování jiných povinností spojených s nájmem bytu. Návrh sleduje přísnější postih takových nájemců; náhrada může být poskytnuta i v jiné obci, což dosud nebylo možné.
K bodu 11
§ 714
Podle dosavadní dikce § 714 je nutné poskytnout nájemci družstevního bytu náhradní byt i v případě, že členství v družstvu bylo ukončeno např. vyloučením; není přitom rozlišováno, z jakého důvodu bylo členství v družstvu ukončeno (např. z důvodu neplacení nájemného apod.). Nájemce družstevního bytu tak byl zvýhodněn oproti nájemcům dalších bytů, kteří v obdobných případech právo na bytovou náhradu nemají. Podmínky pro poskytnutí bytové náhrady se proto sjednocují.
K bodu 12
§ 718
Stávající úprava užívání místností k trvalému bydlení zvýhodňuje nájemce těchto místností při poskytování bytových náhrad vůči nájemcům bytů, kteří mají soudem uloženu povinnost vyklidit byt po ukončení nájemního poměru. Proto se sjednocují i podmínky pro poskytování bytových náhrad.
K bodu 13
§ 719
Smlouva o podnájmu bytu nebo jeho části nemusí být dosud sjednána písemnou formou, i když k jejímu sjednání zákon vyžaduje písemný souhlas pronajímatele. Možnost sjednání smlouvy ústní formou vytváří prostor pro spekulace některých nájemců a v praxi je pak velmi obtížné dokazovat, že nájemce umožnil užívání bytu nebo jeho části svým hostům, nebo zda přenechal byt nebo jeho část do podnájmu za úplatu. Z hlediska právní jistoty je nezbytné stanovit povinnou písemnou formu pro uzavírání smlouvy o podnájmu. Současně je nutné odstranit nejasnou formulaci "možnost dát výpověď ze strany pronajímatele", ze které není zřejmé, zda se v tomto případě rozumí pronajímatelem nájemce bytu nebo vlastník nemovitosti.
K bodu 14
§ 879c
V odstavci 1 se řeší případy, kdy s nájemcem bytu žili další příslušníci domácnosti (§ 706 odst. 2 věta první) již před účinností novely zákona. Nebylo by spravedlivé, aby se zpřísnění podmínek vztahovalo i na tyto osoby, které již ve společné domácnosti žijí.
V odstavci 2 se pamatuje na podané výpovědi nájmu před účinností novely. Pokud by bylo navrženo zastavení zahájených řízení, lze předpokládat, že pronajímatelé by opětovně nájem vypověděli; a tím by došlo ke zbytečným průtahům při řešení již vzniklého sporu. Z těchto důvodů je účelné, aby již podané výpovědi se řídily režimem platným před účinností novely.
V odstavci 3 v zájmu zajištění právní jistoty pro občany, kteří uzavřeli ústní formou podnájemní smlouvu, je nutné navrženou úpravu vztáhnout pouze na podnájemní smlouvy, které budou uzavřeny až od účinnosti novely zákona.
K čl. II
Předpokládá se účinnost zákona k 1. červenci 1998.
V Praze dne 9. února 1998
Předseda vlády:
Ing. Josef Tošovský, v. r.
Ministr pro místní rozvoj:
MVDr. Jan Černý, v. r.
Příloha k parlamentnímu tisku č. 431
k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Platné znění části zákona, které se dotýká navrhovaná novelizace, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. Platné znění zákona je vytištěno proloženě v závorkách, navrhované znění je vytištěno tučně podtrženě.
(§ 685
(1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně.
(2) Nájemní smlouvu o nájmu družstevního bytu lze uzavřít za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva.
(3) Zákony národních rad stanoví, co se rozumí služebním bytem, bytem zvláštního určení a bytem v domech zvláštního určení a za jakých podmínek lze uzavřít nájemní smlouvu o nájmu služebního bytu, o nájmu bytu zvláštního určení a o nájmu bytu v domech zvláštního určení.)
§ 685
(1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce nájemce pro pronajímatele.
(2) U družstevního bytu lze nájemní smlouvu mezi družstvem a členem družstva uzavřít pouze za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva.
(3) Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně.
(4) Zvláštní zákon stanoví, co se rozumí služebním bytem, bytem zvláštního určení a bytem v domě zvláštního určení a za jakých podmínek lze uzavřít nájemní smlouvu u služebního bytu, u bytu zvláštního určení a u bytu v domě zvláštního určení.
Nový § 686a
§ 686a
(1) V nájemní smlouvě lze dohodnout, že nájemce složí peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu.
(2) Výše složených peněžních prostředků nesmí přesáhnout šestinásobek měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu.
(3) Pronajímatel uloží složené peněžní prostředky na svůj úročený účet u peněžního ústavu. Bez souhlasu nájemce je oprávněn tyto prostředky použít k úhradě splatných nebo dlužníkem uznaných pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Dále je pronajímatel oprávněn tyto prostředky použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, jejichž úhrada byla nájemci uložena vykonatelným rozhodnutím soudu. V nájemní smlouvě lze dále dohodnout, že nájemce doplní peněžní prostředky na účtě u peněžního ústavu na původní výši, pokud pronajímatel tyto peněžní prostředky oprávněně čerpal.
(4) Po skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci složené peněžní prostředky s příslušenstvím, pokud nebyly oprávněně čerpány podle odstavce 3, a to nejdéle do 15 dnů ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli. Pokud byly prostředky čerpány oprávněně pouze zčásti, je pronajímatel povinen vrátit z účtu zůstatek, který zbude po odečtení oprávněně čerpané částky.
(§ 687
(1) Pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.
(2) Nestanoví-li nájemní smlouva jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu upravuje zvláštní předpis.
(3) Práva a povinnosti nájemce - člena družstva - pokud jde o provádění drobných oprav v bytě a pokud jde o úhradu nákladů spojených s běžnou údržbou bytu, upravují stanovy družstva.)
§ 687
(1) Pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.
(2) V nájemní smlouvě lze dohodnout, že pronajímatel může předat nájemci i byt ve stavu nezpůsobilém pro řádné užívání, pokud se nájemce s pronajímatelem dohodl, že provede úpravy předávaného bytu. Současně se pronajímatel a nájemce dohodnou o vzájemném vymezení práv a povinností.
(3) Nestanoví-li nájemní smlouva jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu upravuje zvláštní předpis.
(4) Práva a povinnosti nájemce, který je členem družstva, při opravách a údržbě družstevního bytu a hrazení nákladů s tím spojených upravují stanovy družstva.
(§ 689
Nájemce je povinen užívat byt, společné prostory a zařízení domu řádně a řádně požívat plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu.)
§ 689
(1) Nájemce a osoby, které žijí s nájemcem v jednom bytě, jsou povinny řádně užívat byt, společné prostory a zařízení domu a řádně požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno.
(2) Nájemce je povinen písemně oznámit pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které žijí s nájemcem v jednom bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. V písemném oznámení uvede jména těchto osob.
(§ 706
(1) Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti, vnuci, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že sním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt. Nájemci (společnými nájemci) se stávají také ti, kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byli odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti aspoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají vlastní byt.
(2) Jestliže zemře nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl.)
§ 706
(1) Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti, vnuci, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.
(2) Nájemci (společnými nájemci) se stávají také ti, kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byli odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti nepřetržitě alespoň po dobu tří let před jeho smrtí, a nemají vlastní byt. Jde-li o osoby, které nájemce do bytu přijal až po sjednání nájemní smlouvy, bude se na tyto osoby vztahovat ustanovení předchozí věty pouze tehdy, jestliže se na tom nájemce a pronajímatel písemně dohodli.
(3) Jestliže zemře nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl.
(§ 708
Ustanovení § 706 odst. 1 a § 707 odst. 1 platí i v případě, jestliže nájemce opustí trvale společnou domácnost.)
§ 708
Ustanovení § 706 odst. 1 a 2 a § 707 odst. 1 platí i v případě, jestliže nájemce opustí trvale společnou domácnost.
(§ 710
(1) Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou výpovědí.
(2) V případě, že nájem bytu byl sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.
(3) V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit, a to nejméně tři měsíce tak, aby skončila ke konci kalendářního měsíce.)
§ 710
(1) Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou výpovědí.
(2) V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit. Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi.
(3) V případě, že nájem bytu byl sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.
(4) Nájem bytu, který byl sjednán na dobu výkonu práce pro pronajímatele, skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal bez vážného důvodu na své straně vykonávat práce pro pronajímatele.
(5) Přestane-li nájemce bytu, jehož nájem byl sjednán na dobu výkonu práce pro pronajímatele, vykonávat z vážného důvodu na své straně tyto práce, změní se nájem tohoto bytu na nájem na dobu neurčitou, a to od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal práce pro pronajímatele vykonávat.
(6) Za vážný důvod se považuje zejména splnění podmínek pro přiznání starobního důchodu, skutečnost, že nájemce nemůže podle lékařského posudku vykonávat sjednanou práci a pronajímatel pro něj nemá jinou vhodnou práci, nebo skončení pracovního poměru výpovědí danou pronajímatelem z důvodu organizačních změn.
(§ 711
(1) Pronajímatel může vypovědět nájem bytu jen s přivolením soudu z těchto důvodů:
a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;
b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat;
c) jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě;
d) jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce;
e) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu dále užívat;
f) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostor chce tento byt užívat;
g) má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt;
h) neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů a nebo ho bez vážných důvodů užívá jen občas;
i) jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a nájemce není zdravotně postižená osoba.
(2) Jestliže soud přivolí k výpovědi z nájmu bytu, určí současně, ke kterému datu nájemní poměr skončí; přitom přihlédne k výpovědní lhůtě (§ 710). Výpovědní lhůta počne běžet až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku. Soud současně též rozhodne, že nájemce je povinen byt vyklidit nejpozději do 15 dnů po uplynutí výpovědní lhůty. Má-li nájemce právo na náhradní byt (náhradní ubytování), rozhodne soud, že nájemce je povinen vyklidit byt do 15 dnů po zajištění náhradního bytu, do 15 dnů po zajištění náhradního ubytování.
(3) Dojde-li k přivolení k výpovědi z důvodů uvedených pod písmeny a), b), e), a f), může soud v odůvodněných případech uložit pronajímateli povinnost nahradit nájemci stěhovací náklady, jež určí.
(4) Jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení, lze vypovědět nájem podle odstavce 1 jen po předchozím souhlasu toho, kdo svým nákladem takový byt zřídil, nebo jeho právního nástupce nebo souhlasu příslušného orgánu republiky, který podle zákonů národních rad uzavření smlouvy o jeho nájmu doporučil.
(5) Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu k účelu, pro který soud k výpovědi nájmu přivolil, může soud na návrh nájemce rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodatečně uhradit nájemci, který byt uvolnil, stěhovací náklady a další náklady spojené s potřebnou úpravou náhradního bytu. Soud může dále uložit pronajímateli, aby nájemci uhradil rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu náhradního, až za dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce přestěhoval do náhradního bytu, nejdéle však do doby, kdy nájemce ukončil nájem náhradního bytu. Právo nájemce na úhradu rozdílu v nájemném se v období pěti let nepromlčí. Jiné nároky nájemce nejsou tím dotčeny.)
§ 711
(1)Pronajímatel může vypovědět nájem z těchto důvodů:
a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;
b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat;
c) jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě;
d) jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného nebo úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní prostředky na účtě podle § 686a odst. 3;
e) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu dále užívat;
f) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostor chce tento byt užívat;
g) má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt;
h) neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů nebo byt bez vážných důvodů užívá jen občas;
i) jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a nájemce není zdravotně postižená osoba.
(2) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta (§ 710 odst. 2), poučení nájemce o možnosti podat do šedesáti dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu a pokud nájemci podle tohoto zákona přísluší bytová náhrada, závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu.
(3) Má-li nájemce právo na náhradní byt nebo na náhradní ubytování, je povinen byt vyklidit do 15 dnů po zajištění náhradního bytu nebo náhradního ubytování.
(4) Nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu.
(5) V případě výpovědi dané z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), e) a f), je pronajímatel povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací náklady, pokud nedojde k jiné dohodě.
(6) Jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení, lze vypovědět nájem podle odstavce 1 jen po předchozím souhlasu toho, kdo svým nákladem takový byt zřídil, podílel se na jeho zřízení, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl byt zvláštního určení zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, lze nájem vypovědět jen na základě předchozího rozhodnutí okresního úřadu.
(7) Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu k účelu, pro který vypověděl nájem bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodatečně uhradit nájemci, který byt uvolnil, stěhovací náklady a další náklady spojené s potřebnou úpravou náhradního bytu. Soud může dále uložit pronajímateli, aby nájemci uhradil rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu náhradního až za dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce přestěhoval do náhradního bytu, nejdéle však do doby, kdy nájemce ukončil nájem náhradního bytu. Právo nájemce na úhradu rozdílu v nájemném se v období pěti let nepromlčí. Jiné nároky nájemce nejsou tím dotčeny.
(§ 712
(2) Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711 odst. 1 písm. a), b), e), f) a i), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený náhradní byt). Soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší podlahové ploše než vyklizovaný byt. Skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711 odst. 1 písm. b) a nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele bez vážných důvodů, stačí při vyklizení poskytnout přístřeší; soud může rozhodnout, že z důvodů zvláštního zřetele hodných má nájemce právo na náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt, nebo právo na náhradní ubytování.)
§ 712
(2) Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711 odst. 1 písm. a),b),e),f) a i), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený náhradní byt). Soud může na návrh pronajímatele z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší podlahové ploše než vyklizovaný byt. Skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711 odst. 1 písm.b) a nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele bez vážných důvodů, stačí při vyklizení poskytnout přístřeší; soud může na návrh pronajímatele rozhodnout, že z důvodů zvláštního zřetele hodných má nájemce právo na náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt, nebo právo na náhradní ubytování.
(§ 712
(5) Skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle § 711 odst. 1 písm. c), d), g) a h), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Jde-li o rodinu s nezletilými dětmi a skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle § 711 odst. 1 písm. c) a d), může soud, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní ubytování, popřípadě na náhradní byt. Přístřeším se rozumí provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.)
§ 712
(5) Skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle § 711 odst. 1 písm. c), d), g) a h), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Jde-li o rodinu s nezletilými dětmi a skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle § 711 odst. 1 písm. c) a d), může soud, na návrh nájemce, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní ubytování, popřípadě na náhradní byt; v těchto případech může být bytová náhrada poskytnuta i mimo obec, v níž je vyklizovaný byt. Přístřeším se rozumí provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.
(§ 714
Zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu. Nájemce družstevního bytu není povinen se z bytu vystěhovat, pokud mu není zajištěna bytová náhrada za podmínek stanovených v § 712. Vrácení členského podílu se může člen domáhat teprve po vystěhování z bytu, a to ve lhůtě dané stanovami družstva.)
§ 714
Zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu. Osoba, jejíž nájem bytu zanikl, není povinna se z bytu vystěhovat, pokud jí není zajištěna bytová náhrada za podmínek uvedených v § 712 odst. 2 a 3, popřípadě poskytnuto přístřeší za podmínek uvedených v § 712 odst. 5. Vrácení členského podílu se může člen domáhat teprve po vystěhování z bytu, a to ve lhůtě dané stanovami družstva.
(§ 718
Je-li nájemce povinen se z obytné místnosti vystěhovat, stačí mu poskytnout náhradní ubytování, pokud nájemní smlouvou nebylo účastníky dohodnuto něco jiného.)
§718
Je-li nájemce povinen se z obytné místnosti vystěhovat, stačí mu poskytnout náhradní ubytování, pokud nájemní smlouvou nebylo účastníky dohodnuto něco jiného. V případě, že nájem skončil z důvodů, pro které lze vypovědět nájem bytu podle v § 711 odst. 1 písm. c), d), g) a h), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší.
(§ 719
(1) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez časového určení jen s písemným souhlasem pronajímatele. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 711 odst. 1 písm. d). Smlouva o podnájmu upravuje podmínky skončení podnájmu, zejména možnost dát výpověď ze strany pronajímatele; nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že podnájem lze vypovědět bez uvedení důvodů ve lhůtě podle § 710 odst. 3.
(2) Byl-li podnájem sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.
(3) Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem.)
§ 719
(1) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez určení doby jen s písemným souhlasem pronajímatele. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 711 odst. 1 písm. d). Smlouva o podnájmu musí mít písemnou formu. Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že podnájem lze vypovědět bez uvedení důvodů ve lhůtě podle § 710 odst. 2.
(2) Podnájem sjednaný bez určení doby skončí nejpozději se zánikem nájmu. Byl-li podnájem sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.
(3) Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem.
V části deváté - Závěrečná, přechodná a zrušovací ustanovení se připojuje hlava osmá.
HLAVA OSMÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ÚPRAVÁM ÚČINNÝM OD 1. ČERVENCE 1998 (zákon č. /1998 Sb.)
§ 879c
(1) Ustanovení § 706 odst. 2 věta druhá se u nájemních smluv, které byly uzavřeny před účinností tohoto zákona, nevztahuje na osoby, které nájemce přijal do společné domácnosti před 1. červencem 1998.
(2) Výpovědi nájmu bytu podané před účinností tohoto zákona podle § 711 se řídí dosavadními předpisy.
(3) Ustanovení § 719 odst. 1 věta třetí se vztahuje na podnájemní smlouvy uzavřené po účinnosti tohoto zákona.