Na základě schváleného harmonogramu,
který bude podkladem pro plánované změny
ve smluvních vztazích, budou rozpracovány
úkoly pro realizaci strukturální fáze
procesu. Za plnění budou zodpovídat okresní
úřady, MZ, zdravotní pojišťovny
a ředitelé nemocnic a léčeben podle
charakteru úkolu. Plnění bude kontrolovat
MZ ČR, které bude informovat o průběhu
vlastní realizace vládu.
Kvalitativní fáze transformace vyžaduje zpracovat
samostatný projekt, který MZ ČR v první
verzi vypracuje do konce května 1997. Postupná a
trvalá realizace tohoto rozsáhlého projektu
ovlivní zásadním způsobem růst
kvality a výkonnosti systému do budoucnosti včetně
dalších změn struktury a kapacit sítě
zařízení, jež čerpají
finanční prostředky z veřejných
zdrojů. Takto připravený systém lépe
zvládne narůstající problém
narůstajícího rozsahu a nákladovosti
zdravotní péče vyvolaný také
trendem stárnutí populace v ČR po roce 2000.
3.4. Dosavadní průběh vlastních
výběrových řízení
Ministerstvo vyhlásilo na žádost zdravotních
pojišťoven první - základní - kolo
výběrových řízení formou
inzerátu ve Zdravotnických novinách a to
na lůžkovou péči ve 13 oborech akutní
péče (stanovených cílovým ukazatelem
4,5 lůžka na 1000 obyvatel - indexace viz příloha
č. 3) a na kapacity pro dlouhodobou péči
v nemocnicích a léčebnách pro dlouhodobě
nemocné. V současnosti je vypisováno druhé
kolo výběrového řízení
na poskytování celého spektra následné
péče, do kterého vstoupí i odborné
léčebné ústavy.
Výběrové řízení na specializovanou
péči (indexace 0,5 lůžka na 1000 obyvatel)
a vysoce specializovanou zdravotní péči (jejíž
potřebnost bude posuzována individuálně
mimo indexace vzhledem k její vysoké medicínské
a ekonomické náročnosti) bylo zveřejněno
6. 2. 1998 ve Zdravotnických novinách.
Výběrová řízení
jsou realizována v jednotlivých kolech
na kapacity pro zajištění akutní péče
- hlavní (základní) obory - celkem 13
- obory specializované a superspecializované péče
na kapacity pro zajištění následné péče
- obory rehabilitace, psychiatrie, pneumologie, ošetřovatelská
péče, dlouhodobá onkologická péče
Členové komise se seznamují s nabídkami
před zahájením řízení.
Nabídky obsahují podrobné informace o činnosti,
ekonomice, technickém a personálním vybavení,
součástí je rozbor stížností
a řada dalších materiálů, které
jsou strukturovány podle formuláře pro vypracování
nabídky - viz příloha číslo
2 (Pokyny pro uchazeče).
Uchazeči nabídku ústně doplňují
při jednání komise podle cílených
dotazů členů komise. Členové
komise výsledky svého hodnocení zaznamenávají
do tabulky posuzovaných předpokladů.
V jednání se posuzují:
1. kriteria dle §51 zákona č. 48/97 Sb.
(disciplinární opatření uložená
dle zvláštního zákona, etický
přístup k pacientům, stížnosti
na poskytování zdravotní péče,
nedostatky v hospodaření včetně daňových
nedoplatků)
2. předpoklady pro poskytování lůžkové zdravotní péče
dle oborů jsou podrobně uvedeny v publikovaném
materiálu ministerstva z 25. 9. 1997 viz příloha
č. 3
Hlavní posuzované oblasti jsou:
- základní požadavky na spektrum zdravotnických činností v rámci oborů
- požadavky na personální a přístrojové vybavení
- splnění stavebních a disposičních požadavků
- požadavky na zajištění komplementu (laboratoře a další diagnostické služby)
- požadavky na dostupnost a spektrum konsiliárních služeb
- další specifické požadavky.
3. komplexnost a provázanost zdravotní péče
a služeb (uvnitř nemocnice i vně) se zvláštním
důrazem na odborné souvislosti např. zajišťování
akutní neurologické péče ve vazbě
na dostupnost speciálních diagnostických
a léčebných metod (CT, angiografie, elektromyografie
se schopností vyšetření evokovaných
potenciálů atd.), nebo např. podmíněná
nepřetržitá dostupnost otorinolaryngologie
pro akutní pediatrickou péči).
4. počty odborných výkonů zvláště
v chirurgických oborech provedené ve srovnatelném
časovém úseku. Jde o podmínku k zajištění
dostatečné erudice zdravotnických pracovníků,
aby zdravotní péče byla kvalitní a
pracoviště efektivní.
5. hodnocení dostupnosti pro dané území
členové komise posuzují rozsah potřebnosti
zdravotní péče dle oborů na základě:
- indexací optimálního počtu lůžek
v oboru na 10 000 obyvatel stanovenou ministerstvem, která
se prakticky shoduje s indexací propočtenou VZP
ČR.
- údajů o přirozené migraci pacientů
mezi okresy (počítačový program VZP
a údaje ÚZIS).
Jde o kombinaci dokladovaných počtů:
a) pacientů z jiných okresů ČR ošetřených
v nemocnicích posuzovaného okresu
b) pacientů posuzovaného okresu ošetřených
naopak zase v nemocnicích ostatních okresů
Společně s přehledem nabídky uchazečů
jsou výše uvedené údaje zpracovány
do tabulek, které jsou součástí zápisu.
Dále komise posuzuje potřebnost na základě:
- doporučených spádových území
(daných počtem obyvatel) pro jednotlivé obory
publikované v materiálu ministerstva viz příloha
č. 3
- informací, které komisi poskytují přítomní
zástupci státní správy a zdravotnických
zařízení zohledňující
lokální podmínky (geografické, demografické,
výskyt specifických chorob -průmyslové
oblasti, výskyt úrazů apod.).
Výsledné hlasování komise:
Komise přijala zásadu pro rozhodování
o pořadí na základě hodnocení
míry splnění všech požadavků
v porovnání s ostatními uchazeči a
to při kombinaci splnění odborných
podmínek včetně míry komplexnosti
služeb a potřebnosti lůžkové kapacity
pro území. Stanovisko je zasíláno
uchazeči, zdravotním pojišťovnám
a přednostům OÚ, resp. zřizovatelům.
Doporučení o počtu lůžek pro
obory se opírá o pořadí uchazeče
s ohledem na zajištění ekonomičnosti
provozu (např. minimální velikost oddělení
pro směnný provoz atd.)
Výstupy z výběrových řízení
jsou podkladem pro stanovisko vyhlašovatele.
Ve stanovisku ministryně k jednotlivým nemocnicím
je pak uvedeno zvlášť hodnocení splnění
resp. nesplnění odborných podmínek
a zvlášť vyjádření ke zbytnosti
nemocnice.
Ve stanovisku jsou uvedeny podmínky, za kterých
je naplněn zákon ze strany zdravotních pojišťoven
(viz kapitola - právní rámec VŘ) a
vybraným uchazečům je navrženo, aby
předložili vlastní studie pro řešení
lepší dostupnosti. (většina stížností
je založena na obavách právě tohoto
typu).
Po vyhodnocení doplňujících studií
na zajištění dostupnosti akutní medicíny
ambulantním a semiambulantním provozem, včetně
studie připravenosti záchranné služby,
bude totiž zpracován harmonogram realizace restrukturalizace
včetně plnění dalších
úkolů vycházejících z doprovodných
studií.
Harmonogram realizace změn po projednání
se zdravotními pojišťovnami a přednosty
OÚ bude předložen vládě ke schválení.
(červen 1998)
Dosud proběhla výběrová řízení
pro okresy Jihočeského, Severočeského,
Západočeského, Východočeského
a Středočeského kraje. Přehledně
jsou výsledky proběhlých výběrových
řízení uvedeny v tabulce v příloze
číslo 4.
Ke dni 20. 2. 1998 došlo oproti současnému
stavu k návrhu na redukci o 11 769 lůžek pro
akutní péči, z nichž 4 406 lůžek
je doporučeno pro transformaci pro následnou péči.
Transformace celé nemocnice pro poskytování
následné péče byla dosud doporučena
u těchto nemocnic:
1) Krkonošská nemocnice Vrchlabí
2) Nemocnice Moravská Třebová
3) NsP Vysoké Mýto
4) AESKULAP s.r.o. Červená Voda
5) Nemocnice Aš
6) Nemocnice Sv. Jiří Plzeň
7) Nemocnice Hořice
8) Vita s.r.o. Duchcov
9) DOCTUS s.r.o
10) Nemocnice Tanvald
11) Nemocnice Vejprty
12) REMED Meziboří
13) NsP Žatec
14) Medicína Podbořany
15) Nemocnice Vimperk
16) Nemocnice Pod Holým vrchem
17) NsP Český Brod
18) Železniční nemocnice Nymburk
19) Nemocnice Městec Králové
20) ZZS Kralupy nad Vltavou
21) Nemocnice Měšice
22) Medi Help s.r.o
23) Sanatorium MUDr. Šírka
24) nemocnice Třebotov
25) Městská nemocnice Roztoky
Na základě zhodnocení výsledků
výběrového řízení v
intencích podmínek uvedených ve stanovisku,
vyhlašovatele a s vědomím nutnosti zajištění
dostupnosti akutní péče v dané lokalitě
a potřebného počtu lůžek následné
péče v celém regionu, doporučuje ministerstvo
v příloze stanoviska těmto nemocnicím
aby:
1. předložily, po konzultaci a schválení
příslušným okresním úřadem,
studii zajištění následné
péče zohledňující lokální
spádovou potřebnost a definující nezbytnou
potřebu pomocného technického dovybavení
pracoviště k zajištění kvalifikované
ošetřovatelské či rehabilitační
péče o pacienty (nezbytné pomůcky
a rehabilitační technika, která v současnosti
není v zařízení k dispozici).
Ministerstvo je připraveno vyhodnotit tyto projekty a zvážit
míru dotační výpomoci k zajištění
kvalitního a racionálního fungování
této potřebné péče.
2. předložila ministerstvu studii zajištění
ambulantní event. semiambulantní jednodenní
akutní zdravotní péče - stacionář)
v oborech, které jsou v současnosti v jeho zdravotnickém
zařízení zajišťovány formou
lůžkové péče, a nebyly komisí
výběrového řízení a
stanoviskem vyhlašovatele doporučeny k zařazení
do smluvní sítě zdravotních pojišťoven
pro lůžkovou péči.
Ministerstvo na základě podkladů uchazeče
navrhuje, po ověření potřebného
komplementu zřízení těchto ambulantních
služeb event. jejich zajištění v nepřetržitě
dostupném režimu.
Pokud uchazeč předloží návrh
(projekt) ambulantního ev. semiambulantního využití
svého zdravotnického zařízení
při splnění těchto podmínek
(zajištění komplementu, trvalá dostupnost),
je ministerstvo připraveno podpořit rozšíření
smluvní ambulantní sítě v rámci
výběrových řízení na
poskytování ambulantní zdravotní péče
jednáním s příslušnými
okresními úřady i zdravotními pojišťovnami.
3. předložily ministerstvu zdravotnictví a
příslušnému okresnímu úřadu
studii na možné zřízení stanice
akutní lékařské péče
(emergency), která by zajišťovala nezbytnou
akutní zdravotní péči ve vazbě
na rychlou záchrannou službu, zohledňující
a zdůvodňující lokální
i regionální potřeby, a to ve variantě:
a) sdružené, t.j. tam, kde je v současnosti
již zřízeno stanoviště rychlé
záchranné služby, nebo by bylo účelné
a možné ho zřídit
b) oddělené, tam kde není v současnosti
stanoviště rychlé záchranné služby,
kde nejsou podmínky pro jeho zřízení,
nebo jeho zřizování není účelné,
neboť již existující stanoviště
je v optimální dojezdové vzdálenosti.
Ministerstvo zdravotnictví je připraveno ve spolupráci
s okresními úřady a zdravotními pojišťovnami
tyto studie posoudit před dokončením výběrových
řízení tak, aby potřebné následné
projekty mohly být zařazeny do harmonogramu realizační
fáze restrukturalizačního procesu. Harmonogram
realizace všech změn bude navazovat bezprostředně
na zhodnocení výsledků výběrových
řízení. Předpoklad zahájení
realizační fáze dle současného
harmonogramu výběrových řízení
je 2. pololetí 1998.
Studie může obsahovat kteroukoliv z variant či
jejich kombinace s ohledem na místní potřebu.
První verze návrhu řešení těchto
forem zajišťování péče bude
zaslána do jednoho měsíce od obdržení
stanoviska MZ ČR k výsledkům výběrového
řízení. Reálný harmonogram
zajištění navrženého projektu bude
vypracován do poloviny května 1998.
Varianta 2. ev. 3. je doporučena k realizaci i zařízením,
kterým nebyla výběrovým řízením
doporučena žádná smlouva na poskytování
lůžkové péče. K dnešnímu
dni jsou to tato zařízení: NsP Lomnice nad
Popelkou, Gyncentrum Trutnov, Gynmed Pardubice, Partus Pardubice,
Nemocnice Eliška Karlovy Vary, nemocnice Jaroměř,
Nemocnice Humpolec, Polygyn Kolín, P-P-klinika. Některá
zařízení jsou předurčena k
poskytování vysoce kvalitní ambulantní
a semiambulantní péče.
3.5 Další osud procesu restrukturalizace
Vlastní proces výběrových řízení
probíhá jak po stránce organizační
tak po stránce kvality posuzování definovaných
předpokladů velmi úspěšně.
Na základě prvních zkušeností
byl přehodnocen časový harmonogram, který
je dodržován.
Posuzované podmínky jsou korektně projednávány
s uchazeči a celý proces je pečlivě
dokumentován. Kromě nahrávky a zápisů,
se kterými uchazeči souhlasí jsou zajišťovány
podrobné písemné záznamy včetně
tabulek o tajném hlasování o pořadí
pro jednotlivé obory nemocnice. Dále jsou zajištěny
přehledné zápisy se záznamy doporučení
komise.
1) Negativní reakce občanů i politiků
z míst, kde jejich nemocnice neuspěla podle jejich
představ. S blížícími se volbami
budou tyto tendence zesilovat.
Koincidence kontroversního občanského tématu
rušení lůžek či celé jejich
nemocnice při současné silné nedůvěře
zdravotníků vůči zdravotním
pojišťovnám a obavy z negativních dopadů
změn organizovaných státní správou
umožňují politizování tohoto
věcného problému.
Opatření:
A) Zajištění transparentnosti výběrových
řízení.
K předchozím stanoviskům ministra zdravotnictví,
která se zasílala jen vítězům,
jsou nyní zpracovávány a rozesílány
přílohy, v nichž je rozlišeno hodnocení
o splnění skupin definovaných kvalitativních
podmínek a zvlášť vyjádření
k nadbytečnosti pro dané území. Stanoviska
jsou rozesílána nejen pojišťovnám,
ale také všem ředitelům příslušných
nemocnic a jejich zřizovatelům. Rozsah i forma zveřejnění
informací o plnění kvalitativních
podmínek pro veřejnost bez souhlasu příslušné
nemocnice je t.č. předmětem zadaného
právního ověřování externími
experty.
Dalším opatřením je zpracování
studií dostupnosti péče ve specifických
oblastech, jež jsou podmínkou pro definitivní
rozhodnutí o realizaci plánované restrukturalizaci
od 2. pololetí 98 do konce roku 2000.
l přes tato doplňující opatření
nelze očekávat výraznější
změnu postojů veřejnosti a publicistů
k tomuto tématu.
B) Řešení stížností a
námitek
Protože se nejedná o správní řízení,
nemůže stížnosti a petice přezkoumat
mimo MZ jiný orgán, než případný
soud, za předpokladu, že by však někomu
vznikla škoda. Smlouva o poskytování a úhradě
péče však není nároková
a podle zákona [Zák. 48/1997 Sb.] je její
navázání nyní podmíněno
úspěšností ve výběrovém
řízení. Zveřejnění nedostatků
typu "horší erudice personálu" však
může skutečně vést ke snížení
zájmu pacientů o nemocnici ještě dříve,
než bude vypovězena smlouva, aniž by již
byla zajištěna náhrada.
Rozborem dosavadních stížností se zabývá
vrcholové vedení ministerstva za účasti
ředitelů nemocnic, starostů a přednostů
OÚ.
C) Publicita o potřebnosti změn a způsobech
řešení
Proces restrukturalizace nebyl dosud formálně řešen
jako projekt, jehož součástí by byla
celá strategie přípravy a realizace včetně
projekce případných negativních dopadů
této společensky významné změny.
Také nebyla zpracována a realizována komunikační
strategie. Neexistuje ani jediný populárně
naučný materiál pro občany ani pro
zdravotníky o řízené restrukturalizaci.
Navíc celá řada legitimních otázek
nemá ještě vyjasněné odpovědi
- např. dopad na zaměstnanost včetně
zajištění případné rekvalifikace
personálu, reálný ekonomický a odborný
význam apod.
Řešení: MZ zpracovává potřebné
projekční materiály včetně
možnosti komunikační strategie.
2) Nedomyšlená dikce zákona dává
zdravotním pojišťovnám možnost nerespektovat
výsledky jednání komise i následné
stanovisko ministryně zdravotnictví a to dokonce
i tam, kde toto stanovisko není v rozporu s hlasováním
pojišťoven účastnících se
v komisi.
Opatření:
V lednu 1997 došlo k podpisu dohody mezi zdravotními
pojišťovnami a ministryní o tom, že pojišťovny
budou výsledky výběrových řízení
společně respektovat. Pokud ve výjimečném
případě rozhodnou jinak, seznámí
ministerstvo s důvody. Zdravotní pojišťovny
se zúčastní závěrečného
zhodnocení výsledků pro celou ČR a
vytvoří spolu s MZ harmonogram vlastní realizace
řízené restrukturalizace do roku 2000 (v
květnu/červnu 1998). Po schválení
vládou a přednosty OÚ bude vlastní
realizace probíhat dle harmonogramu od srpna do roku 2000.
3) Zajištění funkčních kapacit
pro tzv. následnou péči v dostatečném
rozsahu a v přiměřeném spektru musí
pro dané území předcházet vlastní
redukci lůžkové kapacity pro zajištění
akutní péče.
Opatření:
1) První podmínkou je realizace výběrových
řízení poté, co ve Věstníku
MZ bude zveřejněné již připravené
vymezení spektra, obsahu a indikací pro následnou
péči.
Pozn.: Na lůžka následné péče
jsou pacienti překládáni v případech,
kdy po stabilizaci akutního stavu je u části
pacientů třeba přenést těžiště
péče do jiného - dlouhodobějšího
- režimu. Dlouhodobá péče je zejména
rehabilitační, psychiatrická, plicní,
paliativní, onkologická a ošetřovatelská.
Odlišné personální a technické
zajištění je podmínkou pro zlepšení
výsledku zdravotní péče následně
po stabilizaci akutního stavu na lůžkách
akutní péče. Zkvalitnění péče
znamená zmenšení následků onemocnění,
úrazů, či vrozených a získaných
vad. Dostupnost především rehabilitační
péče v potřebném rozsahu též
pro přechodně i trvale zdravotně postižené
pacienty vede navíc ke snížení nákladů
na sociální dávky pro resocializaci.
2) Druhou podmínkou je zajištění správného
financování výše uvedeného spektra
následné péče. Ministerstvo nemá
nástroje pro přímé řešení
tohoto klíčového problému. Mechanismus
i výše úhrady je t.č. věcí
smluvního, často i mimosmluvního, ujednání
mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými
zařízeními. Pro všeobecný nedostatek
zdrojů hradí pojišťovny t.č. pouze
asi 1/2 až 2/3 skutečných nákladů
pro omezenou kapacitu lůžek v bývalých
léčebnách pro dlouhodobě nemocné.
Tato skutečnost znemožňuje nemocnicím
vytvořit reálný ekonomický plán
vlastní restrukturalizace a tak doporučenou přeměnu
lůžek pochopitelně odmítají,
dokonce současné kapacity pro následnou péči
omezují.
ŘEŠENÍ: Zpracovat a předložit
vládě návrh systému reálné
úhrady dle typů následné péče
se zhodnocením ekonomického dopadu do objemu prostředků.
Snížením počtu lůžek akutní
péče dojde na jedné straně k poklesu
potřeby lékařů a středně
zdravotnických pracovníků (dále jen
SZP) v nemocnicích akutní péče, ale
na druhé straně může dojít k
vyrovnání potřeby nižšího
a pomocného zdravotnického personálu (dále
jen PZP, NZP), kterého je v současné době
v nemocnicích nedostatek.
Navýšením počtu lůžek následné
péče vznikne poptávka po lékařích
určitých kvalifikací (rehabilitace - FBLR,
geriatrie) a výraznější poptávka
po středně zdravotnických pracovnících
kvalifikovaných v oblasti rehabilitace, významně
stoupne celková poptávka po NZP a PZP [NZP -
nižší zdravotnický pracovník, PZP
- pomocný zdravotnický pracovník].
Analýzu vlivu výběrových řízení
na změny a strukturu zaměstnanců ztěžuje
nepřesná statistika o podílech úvazků
v lůžkovém zařízení a
v ambulantní sféře u lékařů
pracujících v nemocnicích.
Faktory, které budou zejména modifikovat skutečný
dopad na nezaměstnanost zdravotnických pracovníků:
schopnost stávající ambulantní sítě
absorbovat přebytky odborných lékařských
pracovníků, která je regionálně
velmi odlišná,
reálná potřebnost posilování
ambulantní péče včetně zdravotnické
záchranné služby s případným
využitím lůžek stacionářového
typu v lokalitách, kde dojde k útlumu akutní
lůžkové péče a rychlost realizace
tohoto kroku podle studie na základě pokynů
ve stanovisku vyhlašovatele,
věková struktura zdravotnických pracovníků
(stárnutí populace lékařů)
kalkulace úhrad v systému DRG [DRG: sstém
úhrady akutní lůžkové péče
podle diagnostických skupin], které mohou stimulovat
posilování personální kvality nebo
naopak,
schopnost a ochota rekvalifikace ze strany lékařů
i SZP,
ochota a možnost migrace zdravotnických pracovníků.
Ministerstvo zdravotnictví se pokusilo kvalifikovaně
odhadnout dopad výběrových řízení
na zaměstnanost zdravotnických pracovníků
na základě dosavadních výsledků
proběhlých výběrových řízení
a na základě znalostí současného
stavu pracovních míst za předpokladu dodržování
platných normativů počtu zdravotnických
pracovníků k určitému počtu
lůžek v jednotlivých medicínských
oborech. Tato předběžná studie potvrzuje
úvahu uvedenou v úvodu této kapitoly.
Vzhledem k výše zmíněným faktorům
byla zadáno zpracování kvalifikované
studie s datem ukončení do konce dubna bude a i
východiskem pro připravované rekvalifikační
procesy.
3.6. Kvalitativní fáze transformace - optimalizace
Strukturální fáze je prvým "nastavením"
základních parametrů struktury sítě
dle dostupnosti a poptávky po zdravotní péči
v jednotlivých regionech ČR. Součástí
této fáze je také bazální posouzení
schopnosti jednotlivých zdravotnických zařízení
poskytovat kvalitní péči a dále pasportizace
jejich současné odborné, technické
a hmotné vybavenosti.
Na tento proces navazuje v rámci aktivit Ministerstva zdravotnictví
další fáze, fáze optimalizace, ve které
bude kladen důraz na nastavení základních
kritérií kvality zdravotní péče
tak, aby byly lépe využity technologické a
personální kapacity jejích poskytovatelů
a aby došlo k postupnému naplnění základního
cíle celého procesu řízené
restrukturalizace, tj. k efektivnějšímu využití
lidských a hmotných zdrojů ve prospěch
maximálního užitku celého systému.
Tím je míněn samozřejmě především
maximální užitek pacientů.
Cílem tedy není úspora lidských a
hmotných zdrojů na úkor kvality, tudíž
ani bezhlavá likvidace pracovních míst, ale
efektivnější využití kvalifikovaných
pracovníků a finančních prostředků.
To si v tomto případě vyžádá
maximální zapojení edukačních
a rekvalifikačních programů a v případě
hmotných prostředků jejich maximální
využití pro péči potřebnou a
kvalitní.
1. Proces standardizace struktury a procesů zdravotní
péče je podmínkou měřitelnosti,
průhlednosti a tím i řiditelnosti procesů
ve zdravotnictví.
Standardizace zahrnuje proces tvorby a aktualizace "národních
standardu péče", standardů instituce,
akreditačních standardů, atd.
2. Nastavení základních kritérií
kvality a výkonnosti procesů zdravotní péče
Ministerstvo zdravotnictví kromě tvorby a prezentace
nových standardů zpracovává řadu
kritérií a indikátorů výkonnosti
a kvality v oblasti poskytování zdravotní
péče. Cílem je, aby jednotliví
poskytovatelé zdravotní péče byli
nuceni zvyšovat svoji kvalifikaci a kvalitu provozované
péče.
V současné době se připravují
základní požadavky na minimální
počet vybraných výkonů, který
musí zdravotnické zařízení
(pracoviště) provést s ohledem na nutnost udržení
a rozvíjení potřebné erudice zdravotníků
i na další kritéria a indikátory kvality
péče (včetně posuzování
spokojenosti pacientů a měření kvality
života po náročných léčebných
procedurách). Ve spolupráci s odbornými společnosti
ministerstvo zpracovává jmenovité přehledy
operačních a jiných invazívních
výkonů, které jsou oprávněni
provádět poskytovatelé různých
kategorií. To vše pak předpokládá
ministerstvo vydat formou vyhlášky.
S tímto krokem těsně souvisí akreditační
proces jako kontinuální proces měření
a zlepšování kvality poskytované péče.
Ministerstvo koordinuje přípravu akreditací
nemocnic s dalšími metodami standardizace a kontinuálního
zvyšování kvality péče, včetně
možnosti legislativního zakotvení tohoto procesu.
Zvyšování kvality výkonu povolání
je závislé na dobré funkci vzdělávací
soustavy. Ministerstvo proto ve spolupráci s Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy,
lékařskými fakultami, Českou lékařskou
komorou a příslušnými odbornými
společnostmi začleněnými v České
lékařské společnosti J. E. Purkyně
připravuje další opatření ve
výuce pracovníků ve zdravotnictví
tak, aby byl proces optimalizace procesů ve zdravotnictví
zajištěn i po stránce odborné přípravy.
Tato více kvalitativní fáze procesu řízené
restrukturalizace by měla vést k další
postupné úpravě struktury této soustavy
a navodit obecně požadovaný stav, tj. positivní
změnu chování systému konvergující
k podmínkám obvyklým ve vyspělých
státech.
Ministerstvo provádí sběr informací
o procesech, o personálním a hmotném vybavení
zdravotnických zařízení v Evropě
a porovnává je s našimi zdravotnickými
zařízeními. Rozdíly jsou především
ve vyšší kvalitě vnitřních
procesů soustavy. Rozdílná je samozřejmě
profesní struktura poskytovatelů, prostý
počet zaměstnanců a spotřebovaná
finanční hodnota vztažená na jednotku
poskytované péče (například
na jedno lůžko, nebo jednoho ošetřeného
pacienta), které jsou ve vyspělých státech
Evropy většinou vyšší než v
ČR. Rozdíl lze vysvětlit nižší
efektivitou českých zdravotnických zařízení
a to je způsobeno právě nižší
kvalitou jejich vnitřních procesů. Záměrem
tedy nemůže být redukce počtu zaměstnanců,
pokud tito zaměstnanci budou schopni přijmout postupné
změny struktury a funkce zdravotnických zařízení.
V průběhu spontánního procesu transformace
lůžkových kapacit v ČR došlo k
redukci o cca 26 tisíc lůžek. Plánovaný
proces řízené restrukturalizace předpokládá
redukci o dalších cca 10 - 11 tisíc lůžek
a transformaci dalších 10 - 11 tisíc lůžek.
Neřízený proces redukce kapacit nebyl
provázen zájmem veřejnosti. Výběrová
řízení, která jsou první fází
řízené restrukturalizace, jsou provázena
nejen zájmem veřejnosti a masových sdělovacích
prostředků, ale stala se i významným
politikem.
Pro úspěšné dokončení
výběrových řízení je
nezbytné zajistit Širokou mediální kampaň
informující nejen o jejich významu, ale také
o tom, že se jedná o proces, který probíhá
ve dvou fázích. Přípravné (vlastní
výběrová řízení) a realizační,
kterou na základě celkového zhodnocení
výsledků a harmonogramu realizace projedná
vláda v červnu 1998.
Druhou rovinou restrukturalizace nemocniční péče
je její kvalitativní transformace na základě
zavedení systému standardizace procesů a
měření kritérií kvality nemocniční
péče.
Má-li být restrukturalizace lůžkového
fondu úspěšná ve smyslu zajištění
co nejkvalitnější zdravotní péče,
musí být redukce lůžek pro akutní
péči striktně časově vázána
na
- vznik dostatečné kapacity pro následnou péči
- positivní změny v ambulantní sféře
- dobře organizovanou dostupnou sít' zdravotnické
záchranné služby
Ministerstvo i pojišťovny v této souvislosti
proto veřejně deklarovaly, že uplatnění
výsledků výběrových řízení
na poskytování akutní péče
bude pro regiony definitivně vyhodnoceno až na základě
výsledků výběrových řízení
na dlouhodobou (následnou) lůžkovou péči
a po zhodnocení reálné dostupnosti zdravotní
péče v ČR.
Podmínkou úspěšného uplatnění
výběrových řízení je
zajištění odpovídajícího
financování celého spektra dlouhodobé
(následné) péče.
OBSAH
1. Úvod
2. Restrukturalizace lůžkového fondu v České republice v letech 1990 - 1997
"neřízený proces"
2.1. Výchozí stav
2.2. Pohyby ve struktuře a objemu lůžkových kapacit v letech 1990 - 1997
3. Řízená restrukturalizace lůžkového fondu v České republice
3.1 Úvod do strukturální fáze transformace lůžkového fondu
3.2. - I. krok - Výběrová řízení (květen 1997 - červen 1998)
3.2.1. Cílové ukazatele řízené restrukturalizace
3.2.2 Právní rámec výběrových řízení
3.2.4 Dokumenty, které podmiňují přijetí výsledků o realizaci výběrových řízení a rozhodnuti o vlastní realizaci do roku 2000
3.3 - II. krok: REALIZACE ŘÍZENÉ RESTRUKTURALIZACE (1998 - 2000)
3.4. Dosavadní průběh vlastních výběrových řízení
3.4.1 Kritéria pro rozhodování komise
3.4.2 Výstupy z dosavadního průběhu výběrových řízení
3.5 Další osud procesu restrukturalizace
3.5.1 Zhodnocení průběhu procesu restrukturalizace
3.5.2. Předpokládané dopady realizace výsledků výběrových řízení na zaměstnanost
3.6. Kvalitativní fáze transformace - optimalizace
3.6.1. Konkrétní kroky Ministerstva zdravotnictví ve fázi optimalizace: