Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

V. Čerpání výdajů na odstraňování následků povodní

Od vzniku povodňové katastrofy v červenci t. r. se vláda situací v zatopených oblastech a odstraňováním následků povodní trvale zabývá. K řešení situace postupně přijala celou řadu usnesení, jejichž cílem je postupná konsolidace a obnova postižených území.

Řešením následků červencových povodní byly v průběhu 3. čtvrtletí a v říjnu ovlivněny i příjmy a výdaje státního rozpočtu.

Z celkové výše prostředků vyčleněných rozhodnutím vlády a přijetím příslušných zákonů Parlamentem ČR na pomoc při odstraňování následků povodňové katastrofy ve výši téměř 13 mld. Kč převážná část, konkrétně více než 11 mld. Kč, prochází státním rozpočtem, který prostředky na tento účel uvolňuje.

Na zvláštní účet ministerstva financí, na němž se prostředky podle rozhodnutí vlády a Poslanecké sněmovny soustřeďují, připlynulo do konce října 8828 mil. Kč.

Z toho představují

V návaznosti na rozhodnutí o uvolnění prostředků bylo ke stejnému datu převedeno do příjmů státního rozpočtu 7088 mil. Kč. Rozpočet pak uvolnil celkem 7199 mil. Kč, z toho 170 mil. Kč bylo poskytnuto přímo ze státního rozpočtu (podle usnesení vlády č. 415 ze dne 10 července 1997); převažující část, t.j. 7029 mil. Kč, byla hrazena z prostředků soustředěných na výše uvedeném zvláštním účtu.

Z uvolněné částky bylo určeno

Prostředky jsou ze státního rozpočtu poskytovány jednak formou přímých úhrad (ty činily cca 2,7 mld. Kč), větší část pak formou rozpočtových opatření, jimiž byly upraveny (zvýšeny) rozpočty jednotlivých kapitol. Takto byly do konce října převedeny do kapitol prostředky v celkové výši přes 4,5 mld. Kč.

Problém spočívá v tom, že kapitolami jsou tyto výdaje zřejmě uvolňovány s určitým zpožděním, takže skutečně čerpané výdaje jsou nižší a neodpovídají částce zvýšení rozpočtových příjmů. Bylo proto také již poukázáno na to, že z tohoto důvodu jsou zřejmě výsledky státního rozpočtu v posledních měsících lepší než by odpovídalo reálné situaci.

Celkové vyúčtování prostředků poskytnutých v roce 1997 na odstranění následků povodní bude provedeno ve státním závěrečném účtu za letošní rok.

Kromě prostředků procházejících státním rozpočtem jsou další prostředky k řešení následků povodní vyčleněny z Pozemkového fondu (1,5 mld. Kč), ze Státního fondu životního prostředí (150 mil. Kč) a ze zvláštního účtu tohoto fondu určeného k humanitární pomoci (230 mil. Kč).

Celková rekapitulace povodňových škod a zdrojů a výdajů na jejich řešení byla předmětem jednání vlády České republiky dne 29. října t. r. Usnesením č. 685 bylo mj. uloženo ministrům a vedoucím ostatních ústředních orgánů, jejichž rozpočtové kapitoly byly navýšeny o účelové prostředky k odstraňování následků povodňových škod, předložit do 30. listopadu 1997 ministru financí přehled o čerpání těchto účelových finančních prostředků s výhledem do 31. prosince 1997 včetně jejich zůstatku, který navrhují k použití na stejný účel v roce 1998.

VI. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Vývoj státních finančních aktiv a pasív za 1. až 3. čtvrtletí 1997 charakterizují následující údaje:

v mld. Kč

Poznámka: Kvantifikace rozložení salda státních finančních aktiv a pasív na pozice vůči bankovní soustavě, ostatní subjektům v tuzemsku a vůči zahraničí respektuje sektorové rozdělení držby státních cenných papírů a majetkových účastí státu.

Je zřejmé, že zvýšení celkové věřitelské finančně majetkové pozice státu o 10,5 mld. Kč bylo ovlivněno zejména nárůstem věřitelské pozice vůči zahraničí. Na vyšší růst pohledávek a jiných aktiv státu vůči zahraničí oproti růstu zahraničních závazků státu působily především kursové vlivy, jejichž intenzita nebývale vzrostla po uvolnění fluktuačního pásma pro pohyb kursu české koruny koncem května 1997. Kreditní saldo vyúčtovaných rozdílů ze změn kursu české koruny vůči cizím měnám vztahující se k zahraniční pozici státu činilo za 1. až 3. čtvrtletí 1997 cca 27 mld. Kč.

Snížení čisté zadluženosti státu vůči bankovní soustavě souviselo v uvedeném období výhradně s likvidací přímých závazků státu u komerčních bank, která svým rozsahem převýšila růst bankovní držby státních dluhopisů a pokles prostředků státu na bankovních účtech. Naproti tomu ve vztahu vůči ostatním tuzemským subjektům byl přechod z věřitelské pozice na dlužnickou především důsledkem přesunů v umístění státních dluhopisů na peněžním a kapitálovém trhu.

Pohledávky a jiná aktiva státu vůči zahraničí

Stav vládních a ostatních pohledávek státu vůči zahraničí vzrostl v 1. až 3. čtvrtletí 1997 o více než 30 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména vyúčtováním kreditních rozdílů ze změn kurzů cizích měn (hlavně USD) vůči české koruně. U vládních pohledávek činil tento kurzový dopad cca 20,3 mld. Kč, u zahraničních pohledávek převzatých od ČSOB ovlivnily vyúčtované kreditní kursové rozdíly jejich nárůst v rozsahu cca 10,8 mld. Kč. Operace finančně dopadající do příjmů a výdajů státního rozpočtu měly na změnu stavu pohledávek státu vůči zahraničí podstatně nižší vliv.

U vládních pohledávek vůči zahraničí převýšily za 1. až 3. čtvrtletí 1997 příjmy ze splátek výdaje na čerpání nových úvěrů o 1449 mil. Kč, což představuje 69,8% předpokládaného celoročního převýšení. Hlavní podíl na tomto poměrně příznivém plnění schváleného ročního rozpočtu měly dosažené splátky civilních vládních úvěrů v rozsahu 1 515 mil. Kč ovlivněné zejména realizací mezivládně dohodnutých splátek úroků z Ruské federace. V květnu 1997 byla provedena splátka ve výši 39,4 mil. USD, která byla do rozpočtových příjmů zúčtována v korunové protihodnotě 1 206 mil. Kč. Ve stejné dolarové částce byla pak koncem září provedena i druhá dohodnutá splátka zúčtovaná do rozpočtových příjmů na počátku října. Kromě toho byly realizovány splátky jistiny a dalších úroků v korunové protihodnotě 39 mil. Kč a deblokace vládních pohledávek (v Bosně, Nikaragui, Vietnamu a Ghaně) s čistým inkasem 270 mil. Kč.

Převaha splácení nad čerpáním byla v 1. až 3. čtvrtletí 1997 realizována též u zahraničních pohledávek převzatých od ČSOB, a to ve výši 108 mil. Kč, což však představuje jen 7,2% předpokládaného celoročního převýšení těchto příjmů nad výdaji ve schváleném rozpočtu. Kromě překročení schváleného ročního objemu rozpočtových výdajů na nárůst příslušných pohledávek (o 77,6 procentních bodů) je nepříznivé plnění ovlivněno i zatím poměrně nízkým plněním splátek (na 21,2%). Dosažené rozpočtové příjmy z těchto splátek ve výši 346 mil. Kč pocházejí hlavně z inkasa z Turecka. Z rozpočtované částky splátek úroků z Ruské federace ve výši 1 277,6 mil. Kč bylo v květnu inkasováno 68,6 mil. Kč a na počátku října bylo do rozpočtových příjmů zúčtováno dalších 72,6 mil. Kč. Kromě toho pokračovala ovšem likvidace části od ČSOB převzatých pohledávek vůči Polsku jejich převedením na vnitřní státní půjčky v celkovém rozsahu 72,8 mil. Kč představujících čerpání, které české organizace a obce realizovaly dodávkami polského investičního zboží a služeb.

Zvýšení majetkových účastí státu u mezinárodních bank ze 4 228 mil. Kč na 4 710 mil Kč bylo ovlivněno jednak vyúčtováním kreditních kursových rozdílů v rozsahu 354 mil. Kč, jednak faktickým navýšením účasti České republiky u institucí Světové banky. Dne 15. 4. 1997 byla dle usnesení vlády ČR č. 322/96 provedena úhrada příspěvku ČR do Interim Trust Fund v rámci 11. doplnění kapitálových zdrojů IDA ve výši 1,5 mil. SDR, což představovalo 2 049 855,- USD, přičemž korunově bylo toto kapitálové navýšení kryto ze státního rozpočtu v rozsahu 61,9 mil. Kč. Obdobně bylo dne 30. 6. 1997 v korunové části podílu ČR na kapitálu IBRD provedeno z titulu znehodnocení české měny valorizační vyrovnání ve výši 65 785 609,- Kč. Úhrada byla v tomto případě provedena směnkou vystavenou ministerstvem financí, což znamená, že o výše uvedenou částku byl zvýšen zahraniční státní dluh.

Finanční aktiva státu vůči tuzemsku

Ve vztahu k tuzemsku se objemově největší část operací probíhajících na bankovních účtech státních finančních aktiv týkala operací na účtech uspořádacích, zejména na umořovacím účtě k uspořádání prostředků krytí dluhové služby státního dluhu. Kromě výnosů z emisí státních dluhopisů (vč. přírůstku revolvingových emisí SPP) ve výši cca 15 mld. Kč bylo v 1. až 3. čtvrtletí 1997 ve prospěch tohoto účtu převedeno ze státního rozpočtu cca 14 mld. Kč k úhradě úrokových výdajů a poplatků dluhové služby státního dluhu. Krátkodobý přebytek prostředků na umořovacím účtě byl v lednu a zejména v únoru investován do pokladničních poukázek ČNB, z čehož byl dosažen čistý výnos ve výši 22 mil. Kč. K pokrytí začínajících splátek jistiny zahraničních půjček k podpoře platební bilance byly v březnu a v září použity účelové prostředky v celkové částce 1 341 mil. Kč, které byly v minulosti k tomu deponovány na určeném účtě SFA.

K soustředění převážné části státních finančních prostředků určených dle příslušných usnesení vlády a Parlamentu ČR na odstraňování škod způsobených červencovými povodněmi byl v polovině července 1997 otevřen ve státních finančních aktivech samostatný bankovní účet s názvem "Prostředky na odstraňování důsledků povodní". Do konce září 1997 bylo ve prospěch tohoto účtu převedeno více než 8,6 mld. Kč, a to jmenovitě 5 mld. Kč od FNM z výnosů malé privatizace na základě novely zákona ČNR č. 500/1990 Sb., schválené oběma komorami Parlamentu ČR ve dnech 10. a 11. 7. 1997, dále 900 mil. Kč ze státních finančních rezerv dle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 444 z 9. 7. 1997 a konečně výnosy v celkové částce cca 2,7 mld. Kč ze tří mimořádných emisí povodňových státních dluhopisů uskutečněných na základě zákona č. 162/1997 Sb. Přes státní rozpočet jsou z uvedeného povodňového účtu SFA postupně uvolňovány prostředky ke krytí finančních výdajů na odstraňování důsledků povodní. Do konce září 1997 bylo takto uvolněno celkem 6,2 mld. Kč, z toho 1,5 mld. Kč na krytí investičních výdajů.

Ve srovnání s výše uvedenými operacemi byl objem operací na ostatních účtech SFA podstatně nižší. V příjmových operacích v celkové výši 67,7 mil. Kč převažovaly v 1. až 3. čtvrtletí 1997 odvody ziskových devalvačních rozdílů z přepočtu devizových aktiv a pasív organizací na základě zákona FS č. 499/1990 Sb., vratky nepoužitých prostředků na restituce zemědělského majetku od ministerstva zemědělství a vratky nepoužitých prostředků z výnosů státních dluhopisů na komplexní bytovou výstavbu. Z výdajových operací se 700 mil. Kč týkalo převodu prostředků na zabezpečení kontingentu armády ČR v operaci SFOR dle usnesení Poslanecké sněmovny č. 201/1996, 50 mil. Kč převodu záloh ČSSZ na pokračující úhrady odškodného obětem nacistické perzekuce dle zákona PS č. 217/1994 Sb., 26 mil. Kč úhrady části převzatého dluhu MF vůči České inkasní, s. r. o. z titulu devalvačních ztrát býv. OZO z přepočtu devizových aktiv a pasív dle zákona FS č. 499/1990 Sb., 21,4 mil. Kč úhrady k řešení otázky tzv. židovského depozita dle usn. vl. č. 450/1997, 20 mil. Kč poukázaných záloh na úhrady restitucí zemědělského majetku prostřednictvím ministerstva zemědělství a cca 12,6 mil. Kč bylo poukázáno na některé další účely.

Pohledávky z poskytnutých státních půjček a návratných finančních výpomocí se v 1. až 3. čtvrtletí 1997 mírně zvýšily, a to z 20,8 mld. Kč na 20,9 mld. Kč. Na celkovém objemu čerpání a splácení těchto tuzemských pohledávek státu se nejvýrazněji podílí státní půjčka na plynárenské VIA. Na její čerpání v rámci 2. etapy plynárenských VIA bylo ze státního rozpočtu postupně uvolněno 2551 mil. Kč, což představuje 81,5% celoročně rozpočtovaných výdajů. Ze splátek této státní půjčky realizovaných dodávkami zemního plynu z Ruské federace byly v 1. až 3. čtvrtletí 1997 inkasovány rozpočtové příjmy ve výši 3596 mil. Kč, tj. 73,4% celoročně rozpočtovaných příjmů.

Nárůst pohledávek z návratných finančních výpomocí poskytovaných ze státního rozpočtu byl vykázán hlavně ve 3. čtvrtletí a je především odrazem pomoci oblastem postiženým záplavami, kam byly směrovány finanční prostředky prostřednictvím rozpočtových kapitol MPO (265 mil. Kč na obnovu energetických sítí) a MMR (500 mil. Kč na obnovu a opravy bytového fondu). Formou návratné finanční výpomoci byla kromě toho ve 3. čtvrtletí na obnovu a modernizaci bytového fondu poskytnuta další částka ve výši 240 mil. Kč.

V souladu s usnesením vlády č. 226/97 byly z kapitoly VPS uvolněny formou návratné finanční výpomoci prostředky ve výši 466 mil. Kč pro Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra na úhradu převzatých závazků od zrušené Železniční zdravotní pojišťovny Grál. Dále byly ze státního rozpočtu poskytnuty pouze menší návratné finanční výpomoci jednotlivým podnikatelským subjektům a okresním úřadům v souhrnné výši 53,8 mil. Kč. Na příjmové účty státního rozpočtu došly v 1. až 3. čtvrtletí 1997 splátky od podnikatelských subjektů ve výši 252 mil. Kč (z toho 85,2 mil. Kč od zdravotnických zařízení v působnosti okresních úřadů a obcí) a splátky od zemědělců ve výši 49,1 mil. Kč z finančních výpomocí poskytovaných jim do roku 1995. Bonifikace ve formě odpisu dluhu byly vybraným zemědělským subjektům přiznány v úhrnné výši 57,9 mil. Kč.

V rámci postoupení pohledávek České republiky vůči Polsku pokračovalo v 1. až 3. čtvrtletí 1997 čerpání příslušného limitu finančních prostředků, a to v částce 72,8 mil Kč. O uvedenou částku se zvýšily tuzemské pohledávky státu za příslušnými podnikatelskými subjekty, příp. obcemi, které na smluvním základě realizovaly dodávky polského investičního zboží a služeb na ekologicky zaměřené akce. Pohledávky byly z části sníženy splátkami ve výši 78,1 mil. Kč a dále o 1,6 mil. Kč vlivem úprav přepočítacího kursu USD v průběhu realizace některých akcí v souladu s uzavřenými smluvními vztahy.

Rozsah vnitřních a zahraničních úvěrů krytých státními zárukami ČR (vč. záruk solidárních) se za 1. až 3. čtvrtletí 1997 zvýšil z 80,5 mld. Kč na 112,4 mld. Kč. Příčinou tohoto výrazného nárůstu bylo poskytnutí několika nových záruk v celkovém rozsahu cca 27,6 mld. Kč. Významně ovlivnily tento nárůst i vyúčtované kursové rozdíly v rozsahu cca 11 mld. Kč, které více než dvojnásobně převýšily rozsah splátek ze strany dlužníků.

V oblasti vnitřních úvěrů došlo v souladu s usnesením vlády č. 238/97 k zaručení úvěrů (vč. úroků a ostatního příslušenství) poskytnutých Konsolidační bankou Všeobecné fakultní nemocnici Praha a Fakultní nemocnici Motol v celkové částce 1995 mil. Kč na vyrovnání jejich závazků vůči dodavatelům. Dále v návaznosti na usnesení vlády č. 346/97 byla poskytnuta státní záruka do výše 1 266,3 mil. Kč na překlenovací úvěr poskytnutý Konsolidační bankou akciové společnosti Aero Vodochody k zajištění financování náběhu výroby letadel L-159 pro Armádu ČR. Naproti tomu bylo na základě usnesení vlády č. 352/97 odstoupeno od státní záruky ve výši cca 974 mil. Kč za úvěry poskytnuté zdravotním pojišťovnám k úhradě jejich závazků vůči zdravotnickým zařízením, kde povinnost úhrady v případě nesolventnosti dlužníků byla přenesena na Fond národního majetku.

V oblasti zahraničních úvěrů byla na základě usnesení vlády č. 87/97 poskytnuta státní záruka za bankovní úvěry pro s. o. České dráhy na financování modernizace II. tranzitního železničního koridoru. Záruka byla poskytnuta do výše 23,5 mld. Kč, což představuje objemově dosud nejvyšší závazek z titulu státního ručení. Dále stát převzal záruku ve výši cca 856 mil. Kč za druhou tranši půjčky od amerického investora poskytnuté prostřednictvím a. s. Mufis k financování municipální infrastruktury.

Úvěry kryté státními zárukami byly v 1. až 3. čtvrtletí 1997 příslušnými dlužníky uhrazeny v rozsahu téměř 5,4 mld. Kč, což se týká hlavně zahraničních úvěrů (úhrady ve výši 3 142 mil. Kč od a. s. ČEZ za akce Energy I a odsíření elektrárny Prunéřov, od a. s. ČSA za leasing Boeingů a Airbusů, od SPT Telecom, od s. r. o. Chepos Engineering i od a. s. Mufis) a solidárních záruk za závazky Slovenské republiky (bezproblémové splátky zadluženosti z titulu CDZ ve výši cca 2 mld. Kč). Pokud jde o státem zaručené vnitřní úvěry, uhradila s. o. České dráhy 100 mil. Kč z úvěru poskytnutého na nákup nových kolejových vozidel, a. s. ČEZ uhradila ve výši 81,8 mil. Kč řádné splátky úvěru poskytnutého k odsíření elektrárny Počerady a a. s. Aero Vodochody zaplatila 57,9 mil. Kč za úroky ze státem zaručených úvěrů, které byly splatné ve 3. čtvrtletí 1997.

Realizace státních záruk úhradou splatných úvěrů z prostředků státního rozpočtu byla v 1. až 3. čtvrtletí 1997 provedena v rozsahu 313 mil. Kč. U vnitřních bankovních úvěrů se realizace týkala hlavně státních zdravotnických zařízení (úhrada jistiny za 537,2 mil. Kč) a dále a. s. Aero Vodochody (úhrada úroků a poplatků za 74,6 mil. Kč). V oblasti zahraničních úvěrů bylo nutno přikročit k realizaci státní záruky ve výši 701,4 mil. Kč týkající se dlužníka Chepos Engineering, s. r. o., kde příčinou bylo nedořešené profinancování vícenákladů na výstavbu hliníkárny Jarjam ze strany Iránu. Celkem se pohledávky z realizovaných státních záruk za třičtvrtě roku 1997 zvýšily z 1 673 mil. Kč na 2 820 mil. Kč, což je o 166 mil. Kč méně, než odpovídá rozsahu realizace záruk. Rozdíl představuje realizované splátky těchto pohledávek do příjmů státního rozpočtu, z nichž 141 mil. Kč uhradila a. s. Aero Vodochody, což bylo podmínkou poskytnutí nového státem zaručeného úvěru na sériovou výrobu letadel L 159.

Kromě státem zaručených vnitřních a zahraničních úvěrů a v minulosti poskytnutých solidárních záruk je od roku 1997 rozsah státních záruk rozšířen o záruku ve výši 22,5 mld. Kč, kterou na základě usnesení vlády ČR č. 51/97 vydal ministr financí ve prospěch České národní banky za její pohledávky, vystavené záruky a převzatá aktiva v souvislosti s konsolidací a stabilizací bankovního sektoru. Uvedená záruka by mohla být po 10 letech eventuelně realizována, pokud by centrální bance nepostačovala k pokrytí čistých nákladů konsolidace a stabilizace bank tvorba jejich oprávek a rezerv.

Zvýšení rozsahu držby směnek tuzemských organizací státem, k němuž došlo v 1. až 3. čtvrtletí 1997, souvisí s řešením problematiky ziskových sald devalvačních rozdílů z přepočtu devizových aktiv a pasív vybraných organizací (většinou býv. OZO) na základě zákona FS č. 499/1990 Sb. V únoru 1997 uzavřelo ministerstvo financí s a. s. Skloexport dohodu o způsobu úhrady závazku v celkové výši 782,7 mil. Kč, který této společnosti vznikl právě z titulu dosud neprovedeného odvodu ziskových devalvačních rozdílů z přepočtu DAP dle výše uvedeného zákona. V dohodě je stanoveno, že a. s. Skloexport provede v letech 1997 až 2003 osm dílčích splátek svého závazku, přičemž všechny tyto splátky jsou zajištěny vystavenými směnkami vlastními se splatnostmi odpovídajícími datům stanoveným v příslušném článku dohody. Splátky jsou směrovány ve prospěch k tomu určenému účtu SFA a první z nich ve výši 26 mil. Kč byla již k 31. 5. 1997 realizována, přičemž, jak uvedeno výše, byla tato částka použita k úhradě části převzatého dluhu MF vůči České inkasní, s. r. o.

Státní dluh

Státní dluh České republiky se v 1. až 3. čtvrtletí 1997 vyvíjel takto:

*) včetně vyúčtovaných kurzových rozdílů a rektifikací

Z vývoje státního dluhu a jeho hlavních složek je zřejmé, že plnění vládních záměrů ve stabilizaci absolutní výše státního dluhu ohrožuje od roku 1997 především zvýšená schodkovost běžného hospodaření státního rozpočtu. Střednědobý státní dluh, zahrnující po schválení Parlamentem ČR i státní dluhopisy emitované k úhradě výsledného rozpočtového schodku za rok 1996, převýšil k 30. 9. 1997 úroveň odpovídající záměrům vlády k udržení v horizontu roku 2000 jen o cca 1,8 mld. Kč.

Jeho zvýšení o 5,4 mld. Kč za 1. až 3. čtvrtletí 1997 bylo způsobeno jednak kursovými vlivy (hlavně ve 2. čtvrtletí), jednak rozhodnutím vlády o emisích povodňových státních dluhopisů (ve 3. čtvrtletí). Kursové vlivy, jejichž intenzita zesílila po květnovém uvolnění fluktuačního pásma pro pohyb kursu české koruny, se projevily vyúčtováním debetních kursových rozdílů u zahraničního státního dluhu ve formě přímých závazků státu v cizích měnách, což působilo na růst státního dluhu v rozsahu cca 4,5 mld. Kč. Zvýšení rozsahu státního dluhu z titulu emisí povodňových státních dluhopisů schválených zákonem č. 162/1997 Sb., jejichž výnos je určen k doplnění státních prostředků na odstraňování důsledků červencových povodní, činilo do konce září 1997 cca 2,7 mld. Kč.

Při řízení státního dluhu je i v roce 1997 uplatňována jeho sekuritizace, tj. přeměna přímých úvěrů od bank a ze zahraničí do formy státních dluhopisů, i když prostor jejího pozitivního vlivu na úrokové úspory je již vyčerpán. Celkem se objem emitovaných státních dluhopisů v oběhu (bez SPP na krytí rozpočtových schodků a bez povodňových dluhopisů) zvýšil v 1. až 3. čtvrtletí 1997 o 7,9 mld. Kč, z čehož bylo použito 4,4 mld. Kč k úhradám přímých závazků státu u bank (fakticky k úplnému splacení závazku vůči IPB poté, co v roce 1996 byl zlikvidován přímý dluh u ČNB) a 3,5 mld. Kč ke splátkám části přímých zahraničních závazků státu (zadluženosti CDZ vč. rektifikace jistiny). Sekuritizací přímých úvěrů státu od domácích bank se podařilo dosáhnout úspor (ve výši cca 68 mil. Kč z titulu nižších úroků a urychlení úmoru) naposled v 1. čtvrtletí.

Přeměna skladby státního dluhu ze zahraničního na vnitřní (tzv. internalizace) se v 1. - až 3. čtvrtletí 1997 projevila jak absolutním snížením stavu přímých zahraničních závazků státu (o 0,8 mld. Kč), tak především relativně, tj. poklesem jejich podílu v úhrnné výši státního dluhu (z 27,4% na 25,3%). Při řádově zanedbatelných výpůjčkách (týkajících se jen vystavení další směnky k úhradě účasti státu u IBRD v nominální hodnotě cca 66 mil. Kč) přispěly k tomuto absolutnímu i relativnímu poklesu přímých zahraničních závazků státu jen jejich splátky, neboť vyúčtované rozdíly ze změn kursů české koruny vůči měnám, v nichž jsou tyto zahraniční závazky vedeny, byly debetní. U půjček přijatých k podpoře platební bilance byly vyúčtovány debetní kursové rozdíly v rozsahu 2 819 mil. Kč, zatímco uskutečněné splátky jistiny těchto půjček činily v korunovém přepočtu jen 1 341 mil. Kč. U převzatých závazků státu ve volných měnách z titulu CDZ vyúčtované debetní kursové rozdíly v rozsahu 1 540 mil. Kč výrazně kompenzovaly vliv splátek jistiny ve výši 3 772 mil. Kč (vč. rektifikace) na snížení stavu těchto závazků.

Emise státních dluhopisů, jejich úrokové náklady a umístění

Při přeměně přímých úvěrů státu na státní dluhopisy je kladen důraz na jejich rovnoměrné rozložení mezi nástroje peněžního a kapitálového trhu. Emisí státních pokladničních poukázek (SPP), které patří k základním nástrojům peněžního trhu, se v 1. až 3. čtvrtletí 1997 realizovalo celkem 33, z toho 21 emisí (revolvingových) na splátky státního dluhu a 12 emisí na krytí schodků a výkyvů v běžném rozpočtovém hospodaření v průběhu roku. Revolvingové emise byly realizovány podle emisního kalendáře zpracovaného koncem roku 1996, který vychází ze standardních splatností SPP v délce 13, 26, 39 a 52 týdnů.

Ke krytí schodků běžného hospodaření státního rozpočtu na počátku roku 1997 sloužila již emise SPP z 13. 12. 1996 v objemu 7 999 mil. Kč, a to konkrétně její část v objemu 6 371 mil. Kč, kdežto zbývající část v objemu 1 628 mil. Kč byla určena na krytí výsledného rozpočtového schodku za rok 1996. V průběhu 1. až 3. čtvrtletí 1997 byla uvedená emise SPP obměňována, výpůjčky dosáhly částky 7 923 mil. Kč, splátky pak 7 971 mil. Kč, takže k 30. 9. 1997 byl rozpočtový schodek roku 1996 kryt SPP v nominálním objemu 1 580 mil. Kč. K 10. 10. 1997 bylo krytí výsledného rozpočtového schodku roku 1996 převedeno na financování v rámci střednědobého státního dluhu (do revolvingových SPP).

Dne 2. 1. 1997 byl objem SPP na krytí dočasného nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji na počátku roku posílen o další 3 mld. Kč. V souvislosti s příznivějším vývojem běžného rozpočtového hospodaření ve druhé polovině ledna byly emitované SPP ve výši cca 6 mld. Kč postupně odkoupeny zpět do portfolia MF ještě před jejich splatností. K řešení dalších výkyvů v běžném rozpočtovém hospodaření v únoru a březnu byly postupně prodávány SPP z portfolia MF. Od dubna 1997, kdy schodkovost běžného rozpočtového hospodaření začala výrazněji narůstat, jsou emise SPP na krytí těchto schodků již realizovány pravidelně, přičemž po provedení zákonné úpravy příslušného ustanovení platných rozpočtových pravidel se od července zvýšil též limit celkového možného objemu těchto SPP emitovaných pro účely řízení rozpočtové likvidity.

Objem prodejů SPP z portfolia MF na krytí schodků a výkyvů v běžném rozpočtovém hospodaření dosáhl za 1. až 3. čtvrtletí 1997 částky 239,7 mld. Kč, nové emise SPP dosáhly výše 43,1 mld. Kč. Úhrnný objem výpůjček z těchto emisí dosáhl tedy částky 282,8 mld. Kč při průměrném denním stavu 12 336 mil. Kč a průměrné úrokové sazbě 17,92% p. a. Průměrný úrokový náklad revolvingových SPP emitovaných za 1. až 3. čtvrtletí 1997 v objemu 143,3 mld. Kč (vč. prodejů z portfolia) dosáhl 13,26% p. a.

Úrokové náklady všech emisí SPP se na konci září 1997 proti úrovni z konce roku 1996 značně zvýšily, a to z 10,34% p. a. na 14,08% p. a., tj. o 3,74 procentních bodů. Toto zvýšení bylo ovlivněno nepříznivým vývojem hospodaření státního rozpočtu i vývojem úrokových sazeb na peněžním trhu. Přispěla k němu i květnová opatření ČNB související s jejími intervencemi proti oslabování kursu české koruny a rozhodnutím o změně kursového režimu.

Pokud jde o střednědobé státní dluhopisy (SSD), které patří k základním nástrojům kapitálového trhu, byla koncem ledna 1997 umístěna na sekundárním trhu neprodaná část srpnové emise těchto dluhopisů z roku 1996, a to v objemu 3 154,3 mil Kč a s úrokem 10,95% p. a. Kromě toho bylo v 1. až 3. čtvrtletí 1997 realizováno ještě 6 emisí střednědobých státních dluhopisů, z toho 3 mimořádné emise povodňových dluhopisů.

Po více než třech letech byla v únoru na trh umisťována emise SSD s hrubým kuponem podléhajícím 25%ní srážkové dani, což se v primárním prodeji odrazilo ve zvýšené poptávce i v rozložení investorů. Z celkového objemu této emise bylo 53,5% umístěno do zahraničí, 5,1% získaly pojišťovny a penzijní fondy, zbylou část emise pak banky a obchodníci s cennými papíry. Poptávka po těchto SSD převýšila v aukci nabídku o více než 13 mld. Kč.

V květnové aukci dvouletých státních dluhopisů se projevila počínající nejistota zahraničních i domácích investorů v budoucí ekonomický vývoj ČR. Poptávka po těchto SSD převýšila nabídku pouze minimálně. Téměř 80% emise bylo umístěno mezi banky a obchodníky s cennými papíry, zahraniční investoři projevili o uvedené dluhopisy minimální zájem.

Druhá emise pětiletých státních dluhopisů z 15. 8. 1997 byla na trh umisťována v období, kdy volatilita úrokových sazeb již poklesla, došlo k jejich stabilizaci, avšak na mírně vyšší úrovni než v období před počátkem změn v kursovém režimu. O dluhopisy byl značný zájem, který se odrazil v poptávce převyšující nabídku o téměř 5 mld. Kč. Více než 40% z objemu této emise bylo umístěno mezi zahraničními investory a cca 45% mezi přímé účastníky aukce.

Na základě zákona č. 162/1997 Sb. byly v srpnu 1997 vydány tři mimořádné emise povodňových státních dluhopisů v celkovém objemu 5 mld. Kč a s dobou splatnosti 5 let. První a druhá emise těchto dluhopisů (z 1. 8. 1997 a z 29. 8. 1997) se uskutečnila v materializované podobě, třetí z nich (také z 29. 8. 1997) pak v dematerializované podobě. Všechny tři emise byly nabízeny široké veřejnosti ke koupi prostřednictvím sítě vybraných domácích bank. První emise byla již celá umístěna. Ukončení primárního prodeje druhé emise bylo stanoveno na 10. října 1997 a do konce září z ní byly prodány dluhopisy ve výši cca 1051 mil. Kč. Ukončení primárního prodeje třetí emise bylo stanoveno na 28. února 1998, přičemž do konce září 1997 byly v SCP zaregistrovány prodané dluhopisy z této emise ve výši 673,4 mil. Kč

Úrokové náklady na střednědobé státní dluhopisy vzrostly v 1. až 3. čtvrtletí 1997 proti roku 1996 z 9,39% p. a. na 9,68% p. a., tj. o 0,29 procentních bodů. Příčiny nárůstu úrokových nákladů SSD jsou obdobné jako u státních pokladničních poukázek. Změny v umístění státních dluhopisů jako výsledku jejich prodeje na primárních a sekundárních trzích dokumentuje následující tabulka:

Nejvýraznější změny v umístění státních dluhopisů, které z části ovlivnily sektorové rozložení věřitelského salda státních finančních aktiv a pasív, proběhly v 1. až 3. čtvrtletí 1997 mezi domácími bankovními a nebankovními institucemi. Držba státních dluhopisů se přitom nejvýrazněji zvýšila u investičních privatizačních fondů (téměř o 2,9 mld. Kč) a u pojišťovacích společností (o 2,8 mld. Kč). Ve 2. čtvrtletí však vlivem určité počínající nejistoty z budoucího ekonomického vývoje v ČR se držba státních dluhopisů u domácích nebankovních institucí výrazně snížila (např. u nefinančních podniků a korporací o 6,7 mld. Kč, u pojišťovacích společností o 1,2 mld. Kč). Domácí banky (komerční) zůstávají nejvýznamnějším držitelem státních dluhopisů s výrazným absolutním přírůstkem držby, jejich podíl na celkové držbě se však postupně snižuje. Absolutní i relativní zvýšení držby státních dluhopisů u zahraničních subjektů bylo přerušeno ve 2 čtvrtletí 1997 ze stejných důvodů jako u domácích nebankovních institucí. Výraznější zvýšení držby státních dluhopisů u obyvatelstva ovlivnily ve 3 čtvrtletí emise povodňových dluhopisů.