(1) Nejsou-li zachovány doklady (především ověřená dokumentace), z nichž by bylo možno zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.
(2) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby v případech, kdy nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu. Pokud není nezbytné pořídit úplnou dokumentaci skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby).
(1) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 2000 Kčs bude potrestán ten, kdo a) provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení, b) provádí terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona, k nimž je třeba povolení stavebního úřadu, bez takového povolení nebo v rozporu s ním, c) nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání v jeho výkonu, nesplní výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo neprovede opatření nařízené orgánem státního stavebního dohledu, d) neudržuje stavbu přes opětovnou výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu, e) odstraní drobnou stavbu [§ 55 odst. 2 písm. a)], reklamní, informační a propagační zařízení bez ohlášení, f) znemožňuje vstup na svůj pozemek nebo stavbu pracovníkům a funkcionářům národních výborů, pracovníkům speciálních a jiných stavebních úřadů a ústředních orgánů státní správy, kteří plní úkoly vyplývající z tohoto zákona a týkající se tohoto pozemku nebo stavby, pokud nejde o trestný čin,
g) byl určen k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby a přes výzvu orgánu státního stavebního dohledu neplní své povinnosti. (2) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 5000 Kčs bude potrestán ten, kdo
a) v jednotlivém případě nebo v menším rozsahu provádí bez oprávnění projektovou činnost, pokud nejde o přečin, b) v jednotlivém případě nebo v menším rozsahu provádí bez povolení příslušného orgánu drobné řemeslné práce a opravy na stavbách výdělečným způsobem, pokud nejde o přečin, c) jako stavebník provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním, d) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě stavebním povolením, e) odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu, f) přes výzvu stavebního úřadu prodlužuje bez vážného důvodu dokončení stavby nad lhůtu stanovenou ve stavebním povolení,
g) neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 87). (3) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 10 000 Kčs bude potrestán ten, kdo a) jako stavebník provádí novou stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním, b) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud je takového rozhodnutí třeba, c) přes opětovnou výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu neudržuje stavbu do té míry, že její stav ohrožuje život nebo zdraví osob,
d) neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o odstranění stavby.
(4) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 20 000 Kčs bude potrestán ten, kdo bez stavebního povolení provádí stavbu v chráněném území, nebo v ochranném pásmu či na pozemku, který není určen k zastavění, zejména na pozemku zemědělském nebo lesním. (5) O řízení ve věcech přestupků, o podmínkách odpovědnosti za přestupky, jakož i o příslušnosti k projednání přestupků platí obecné předpisy.10) |
(1) Nejsou-li zachovány doklady (především ověřená dokumentace), z nichž by bylo možno zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.
(2) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby v případech, kdy nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu. Pokud není nezbytné pořídit úplnou dokumentaci skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby).
(1) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 10 000 Kč bude potrestán ten, kdo a) provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu s ním, b) provádí terénní úpravy, práce a zařízení bez povolení či ohlášení, pokud je podle tohoto zákona předepsáno, nebo v rozporu s ním, c) nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání v jeho výkonu, nesplní výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo neprovede opatření nařízené orgánem státního stavebního dohledu, d) neudržuje stavbu přes opětovnou výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu e) odstraní drobnou stavbu [§ 55 odst. 2 písm. a)], reklamní, informační a propagační zařízení bez ohlášení f) znemožňuje pověřeným osobám vstup na svůj pozemek, stavbu nebo do ní (§ 134),
g) byl určen k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby a přes výzvu orgánu státního stavebního dohledu neplní své povinnosti, užívá drobnou stavbu provedenou bez ohlášení nebo užívá informační, reklamní a propagační zařízení, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu s ním. (2) Přestupku se dopustí a pokutou od 10 000 do 25 000 Kč bude potrestán ten, kdo a) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním, anebo činnosti územním rozhodnutím zakázané, b) jako stavebník provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním, c) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě stavebním povolením, nebo v rozporu s účelem drobné stavby provedené na základě ohlášení (§ 57), anebo umožní jiné osobě užívat stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, d) odstraňuje nebo odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu, e) přes výzvu stavebního úřadu prodlužuje bez vážného důvodu dokončení stavby nad lhůtu stanovenou ve stavebním povolení,
f) nepředloží ve stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci nebo jiné podklady pro nařízení nezbytné úpravy, anebo neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 87), nebo neprovede ve stanovené lhůtě neodkladné zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1). (3) Přestupku se dopustí a pokutou od 25000 do 50000 Kč bude potrestán ten, kdo a) jako stavebník provádí novou stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním, b) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud je takového rozhodnutí třeba, nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, c) přes opětovnou výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu neudržuje stavbu do té míry, že její stav ohrožuje život nebo zdraví osob,
d) neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o odstranění stavby nebo zařízení.
(4) Přestupku se dopustí a pokutou od 50000 do 100000 Kč bude potrestán ten, kdo bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním provádí stavbu v chráněném území nebo v ochranném pásmu či na pozemku, který není určen k zastavění, a kdo neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění takové stavby.
(5) O řízení ve věcech přestupků, o podmínkách odpovědnosti za přestupky, jakož i o příslušnosti k projednání přestupků platí obecné předpisy.10) | |
| 10) Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.
Zákon č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). | 10) Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). | |
(1) Stavební úřad uloží pokutu až do výše 200000 Kčs organizaci, která ¨ a) provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení, b) provádí terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona, k nimž je třeba povolení stavebního úřadu, bez takového povolení nebo v rozporu s ním, c) nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání jeho výkonu, nesplní výzvu orgánu státního stavebního dohledu (§ 102 odst. 2) nebo neprovede opatření nařízené orgánem státního stavebního dohledu, d) neudržuje stavbu přes opětovnou výzvu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
e) odstraní drobnou stavbu [§ 55 odst. 2 písm. a)], reklamní, informační a propagační zařízení bez ohlášení. (2) Stavební úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kčs organizaci, která a) dodala výrobky pro stavební část stavby, jež nesplňují požadavky zaručené osvědčením o jakosti nebo dokladem o vlastnostech výrobků, b) provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním, c) odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu, d) neodstraní dočasné zařízení staveniště po ukončení výstavby, ¨ e) provádí projektovou nebo inženýrskou činnost bez oprávnění, f) provádí pro jiného stavbu mimo rozsah předmětu své činnosti, g) používá osob k pracovním činnostem, které souvisejí s přípravou, prováděním a kolaudováním staveb, aniž byla u těchto osob prokázána zvláštní způsobilost k takovým činnostem, předepsaná tímto zákonem, h) nepožádala u nového výrobku pro stavební část stavby o vydání osvědčení o vhodnosti a dodává tento výrobek bez osvědčení o vhodnosti, i) neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 87),
j) zhoršuje životní prostředí tím, že prodlužuje dobu výstavby v rozporu se stavebním povolením. (3) Stavební úřad uloží pokutu až do výše 1 miliónu Kčs organizaci, která a) provádí stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním, b) neudržuje stavbu do té míry, že tím jsou ohroženy životy nebo zdraví osob, c) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním, d) bez vážného důvodu neprovedla neodkladné zabezpečovací práce nařízené národním výborem,
e) neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o odstranění stavby.
(4) Pokutu v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. a) může stavební úřad uložit i organizaci, která provádí stavbu jako dodavatel.
(5) Ministerstvo výstavby a techniky republiky může uložit pokutu do výše 200 000 Kčs organizaci, která neplní své úkoly vyplývající ze založení, využívání a aktualizace soustavy vybraných informací pro výstavbu podle tohoto zákona. |
(1) Stavební úřad uloží pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která a) provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu s ním, b) provádí terénní úpravy, práce a zařízení bez povolení či ohlášení, pokud je podle tohoto zákona předepsáno, nebo v rozporu s ním, c) nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání jeho výkonu, nesplní výzvu orgánu státního stavebního dohledu (§ 102 odst. 2) nebo neprovede opatření nařízené orgánem státního stavebního dohledu, d) neudržuje stavbu přes opětovnou výzvu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
e) užívá drobnou stavbu provedenou bez ohlášení nebo v rozporu s ním (§ 57). (2) Stavební úřad uloží pokutu od 200 000 do 500 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která a) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním, b) provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním, c) odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu, d) neodstraní dočasné zařízení staveniště po ukončení výstavby, ¨ e) provádí projektovou činnost bez oprávnění, f) provádí pro jiného stavbu mimo rozsah předmětu své činnosti, g) nepředloží ve stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci nebo jiné podklady pro nařízení nezbytné úpravy, anebo neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 87), nebo neprovede ve stanovené lhůtě neodkladné zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1),
h) zhoršuje životní prostředí tím, že prodlužuje dobu výstavby v rozporu se stavebním povolením. (3) Stavební úřad uloží pokutu od 500 000 do 1 miliónu Kč právnické osobě a fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která a) provádí stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním, b) neudržuje stavbu do té míry, že tím jsou ohroženy životy nebo zdraví osob, c) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním, anebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním, d) bez vážného důvodu neprovedla nařízené neodkladné zabezpečovací práce,
e) neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o odstranění stavby nebo zařízení.
(4) Pokutu v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. a) může stavební úřad uložit i právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která provádí stavbu jako dodavatel. Stejně postupuje stavební úřad vůči právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, provádějící práce pro stavebníka, který se dopustil přestupku podle § 105 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2 písm. a), b) a d), odst. 3 písm. a) a odst. 4. (5) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán oprávněný k uložení pokuty dověděl o tom, že právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů porušila nebo nesplnila povinnost, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti nebo kdy povinnost měla být splněna. | |
(1) Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy orgán oprávněný k uložení pokuty se dověděl o tom, že organizace porušila nebo nesplnila povinnost (§ 106), nejpozději však do 3 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti nebo kdy povinnost měla být splněna. (2) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu federace, pokud je k vydání rozhodnutí příslušný orgán federace. |
(1) Horní hranice výše pokut se zvyšuje o polovinu a) byla-li za přestupek (§ 105) nebo jiný správní delikt (§ 106) téže skutkové podstaty uložena stejné osobě v posledních dvou letech pokuta,
b) týká-li se protiprávní jednání stavby nebo prostoru, které jsou předmětem státní ochrany památek nebo jde o I. zónu národního parku či chráněné krajinné oblasti nebo o národní přírodní rezervaci či národní přírodní památku.1b)
(2) Horní hranice výše pokut se zvyšuje na dvojnásobek v případech, kdy protiprávní jednání podle § 105 a 106 trvá i po výzvě orgánu státního stavebního dohledu nebo po rozhodnutí stavebního úřadu, jímž bylo takové jednání zakázáno. (3) Horní hranice výše pokut za přestupky se zvyšuje na desateronásobek, provádí-li fyzická osoba stavbu nebo její změnu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním pro účely podnikání, anebo umožní-li fyzická osoba právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů užívat stavbu pro účely podnikání bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním [§ 105 odst. 2 písm. b) a c) a odst. 3 písm. a) a b).] | |
(1) Výnos pokut ukládaných a) podle § 105 je upraven zvláštním předpisem, 8b) b) podle § 106 orgánem obce je příjmem obce, jejíž orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni; pokuta uložená v prvním stupni okresním úřadem je příjmem okresního úřadu; pokuta uložená jiným správním orgánem je příjmem státního rozpočtu. (2) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštních předpisů .8c) ____________________ 8b) § 13 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 8c) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. | ||
(1) Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze omezit10a) rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen "vyvlastnit"). (2) Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro a) veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací dokumentace, b vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany, c) provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené územně plánovací dokumentace, d) vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě,
e) vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní pozorovací sítě, kterou se zjišťuje stav životního prostředí. (3) Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2 písm. a) se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace (stavby pro zneškodňování odpadů, pro zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, pro veřejné školství, pro veřejnou správu apod.). _________________________________ 10a) §128 odst. 2 občanského zákoníku. |
(1) Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze omezit10a) rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen "vyvlastnit"). (2) Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro a) veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací dokumentace, b) vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany, c) provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené územně plánovací dokumentace, d) vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě, e) vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní pozorovací sítě, kterou se zjišťuje stav životního prostředí,
f) účely vymezené zvláštními zákony. 10b)
. (3) Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2 písm. a) se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace. _________________ 10a) §128 odst. 2 občanského zákoníku. 10b) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění zákona č. 114/1995 Sb., zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 242/1992 Sb.. | |
(2) Vlastnické právo k pozemkům a stavbám přechází vyvlastněním na navrhovatele. Vyvlastněním zanikají všechna ostatní práva k vyvlastněným pozemkům a stavbám, pokud není v rozhodnutí stanoveno jinak; to se nevztahuje na právo užívat byty a nebytové prostory, které vyvlastněním nezaniká.
(2) Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování, který se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. Pokud účel, pro který se vyvlastňuje, nevyžaduje vydání územního rozhodnutí, zkoumá se soulad s cíli a záměry územního plánování přímo ve vyvlastňovacím řízení. (3) Vyvlastnění může být provedeno jen v nezbytném rozsahu. Je-li možno dosáhnout účelu vyvlastnění pouze omezením práva, nelze právo odejmout v plném rozsahu. Jestliže se vyvlastněním převádí vlastnické právo pouze k části pozemku nebo se omezuje jiné právo k pozemku či stavbě a vlastník nebo jiný oprávněný by nemohl využívat zbývající části pozemku nebo omezeného práva k pozemku či stavbě, popřípadě je mohl užívat jen s nepřiměřenými obtížemi, rozšíří se vyvlastnění i na zbývající část, pokud o to vlastník nebo jiný oprávněný požádá. |
(2) Vlastnické právo k pozemkům a stavbám přechází vyvlastněním na navrhovatele. Vyvlastněním zanikají všechna ostatní práva k vyvlastněným pozemkům a stavbám, pokud není v rozhodnutí stanoveno jinak; to se nevztahuje na právo užívat byty a nebytové prostory, které vyvlastněním nezaniká.
(2) Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování, který se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. Pokud účel, pro který se vyvlastňuje, nevyžaduje vydání územního rozhodnutí, zkoumá se soulad s cíli a záměry územního plánování přímo ve vyvlastňovacím řízení. (3) Vyvlastnění může být provedeno jen v nezbytném rozsahu. Je-li možno dosáhnout účelu vyvlastnění pouze omezením práva, nelze právo odejmout v plném rozsahu. Jestliže se vyvlastněním převádí vlastnické právo pouze k části pozemku nebo se omezuje jiné právo k pozemku či stavbě a vlastník nebo jiný oprávněný by nemohl využívat zbývající části pozemku nebo omezeného práva k pozemku či stavbě, popřípadě je mohl užívat jen s nepřiměřenými obtížemi, rozšíří se vyvlastnění i na zbývající část, pokud o to vlastník nebo jiný oprávněný požádá. | |
§ 111 Náhrada za vyvlastnění
(2) Náhradu za vyvlastnění, způsob náhrady, kdo a komu náhradu poskytuje, popřípadě maximální výši náhrady stanoví obecně závazný právní předpis.
(3) Nedojde-li v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady, složí navrhovatel náhradu u soudu, v jehož obvodu pozemek nebo stavba leží. Soud rozhodne o uspokojení těchto nároků, zejména s přihlédnutím k tomu, aby nebylo ohroženo zajištění nároků zástavních věřitelů.
§ 112
(1) Vyvlastňovací řízení provádí stavební úřad.
(2) Vyvlastňovací řízení se zahajuje na návrh orgánu státní správy, právnické nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud je navrhovatelem orgán příslušný k vyvlastňovacímu řízení, stanoví odvolací orgán, který jiný stavební úřad v jeho působnosti provede řízení a vydá rozhodnutí o vyvlastnění.
(2) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení konání ústního jednání písemně nejméně 15 dnů předem.
3) Námitky proti vyvlastnění musí účastníci řízení uplatnit nejpozději při ústním jednání. K námitkám uplatněným později a k námitkám, které byly v územním řízení zamítnuty nebo jež mohl účastník uplatnit v územním řízení podle tohoto zákona, se nepřihlíží. Na tuto skutečnost musí být účastníci řízení výslovně upozorněni.
(2) Odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění nelze vyloučit.
§ 115 (1) Vyvlastněný pozemek a stavbu lze užívat jen k účelům pro které byly vyvlastněny.
(2) S užíváním pozemku a stavby pro účel, pro který byly vyvlastněny, musí být započato nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění: lhůta nesmí být delší než dva roky.
(2) Bylo-li rozhodnutí o vyvlastnění zcela nebo zčásti zrušeno, má ten, kdo poskytl náhradu za vyvlastnění, nárok na její vrácení a ten, komu bylo vyvlastněno, nárok na náhradu způsobené újmy. Náhradu poskytne podle obecných předpisů o náhradě škody ten, v jehož prospěch bylo vyvlastněno. Nedojde-li k dohodě o těchto nárocích a jejich výši, rozhodují soudy nebo orgány hospodářské arbitráže příslušné podle obecných předpisů.
|
(2) Náhradu za vyvlastnění, způsob náhrady, kdo a komu náhradu poskytuje, popřípadě maximální výši náhrady stanoví obecně závazný právní předpis.
(3) Nedojde-li v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady, složí navrhovatel náhradu u soudu, v jehož obvodu pozemek nebo stavba leží. Soud rozhodne o uspokojení těchto nároků, zejména s přihlédnutím k tomu, aby nebylo ohroženo zajištění nároků zástavních věřitelů.
(1) Vyvlastňovací řízení provádí stavební úřad.
(2) Vyvlastňovací řízení se zahajuje na návrh orgánu státní správy, právnické nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud je navrhovatelem orgán příslušný k vyvlastňovacímu řízení, stanoví odvolací orgán, který jiný stavební úřad v jeho působnosti provede řízení a vydá rozhodnutí o vyvlastnění.
(2) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení konání ústního jednání písemně nejméně 15 dnů předem.
(3) Námitky proti vyvlastnění musí účastníci řízení uplatnit nejpozději při ústním jednání. K námitkám uplatněným později a k námitkám, které byly v územním řízení zamítnuty nebo jež mohl účastník uplatnit v územním řízení podle tohoto zákona, se nepřihlíží. Na tuto skutečnost musí být účastníci řízení výslovně upozorněni.
(2) Odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění nelze vyloučit.
§ 115
(1) Vyvlastněný pozemek a stavbu lze užívat jen k účelům pro které byly vyvlastněny.
(2) S užíváním pozemku a stavby pro účel, pro který byly vyvlastněny, musí být započato nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění: lhůta nesmí být delší než dva roky.
(2) Bylo-li rozhodnutí o vyvlastnění zcela nebo zčásti zrušeno, má ten, kdo poskytl náhradu za vyvlastnění, nárok na její vrácení a ten, komu bylo vyvlastněno, nárok na náhradu způsobené újmy. Náhradu poskytne podle obecných předpisů o náhradě škody ten, v jehož prospěch bylo vyvlastněno. Nedojde-li k dohodě o těchto nárocích a jejich výši, rozhodují soudy nebo orgány hospodářské arbitráže příslušné podle obecných předpisů. | |
(1) Stavebním úřadem je okresní národní výbor. Okresní národní výbor může stanovit, že stavebním úřadem je městský nebo místní národní výbor.
(2) Na území hlavního města Prahy je stavebním úřadem obvodní národní výbor, popřípadě místní národní výbor, který určí Národní výbor hlavního města Prahy, pokud zákon nestanoví jinak (§ 142).
(3) V hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě je stavebním úřadem obvodní národní výbor nebo místní národní výbor, který určí Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, pokud příslušnost k územnímu rozhodování neurčí jinak.
(4) V Brně, Ostravě, Plzni a Košicích je stavebním úřadem obvodní národní výbor, pokud si příslušný národní výbor některého z těchto měst nevyhradí rozhodnutí sám.
(5) Určení městského nebo místního národního výboru za stavební úřad musí být vyhlášeno způsobem v místě obvyklým. Seznamy městských nebo místních národních výborů, které byly určeny za stavební úřady, uveřejní souhrnně ministerstva výstavby a techniky republik podle potřeby, nejméně však jednou ročně. (6) Městský nebo místní národní výbor může být určen za stavební úřad jen tehdy, má-li vybudován odborný aparát, způsobilý vykonávat svou pravomoc s ohledem na rozsah a složitost územního rozhodování a stavebně správní činnosti v místě a je k tomu přiměřeně vybavený. |
(1) Stavebními úřady jsou a) okresní úřady, b) hlavní město Praha a jeho obvody a části určené statutem, c) územně členěná statutární města a jejich obvody a části určené statutem,
d) ostatní města a obce, které vykonávaly působnost stavebního úřadu ke dni 31. prosince 1997.
(2) Ústřední orgán státní správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu uveřejňuje nejméně jednou ročně ve Sbírce zákonů seznam stavebních úřadů podle okresů. | |
Národní výbor příslušný podle § 117 odst.1 až 4 může v dohodě se zúčastněnými národními výbory stanovit, že městský nebo místní národní výbor, který je stavebním úřadem, bude vykonávat pravomoc i pro územní obvody jiných městských nebo místních národních výborů. |
(1) Obec, která je stavebním úřadem, může se souhlasem okresního úřadu uzavřít dohodu s jinou obcí, že bude tuto působnost vykonávat i pro ni.
(2) Jestliže obec, která je stavebním úřadem přestane vykonávat působnost stavebního úřadu pro jinou obec, vykonává pro ni působnost stavebního úřadu okresní úřad, pokud nedojde podle odstavce 1 k uzavření dohody o výkonu působnosti stavebního úřadu s jinou obcí, která je stavebním úřadem. (3) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech může územní obvod stavebního úřadu tvořit území dvou nebo více městských obvodů nebo městských částí. | |
(1) Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý z podřízených stavebních úřadů. (2) Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu více krajů, dohodnou se krajské národní výbory, který stavební úřad provede řízení a vydá rozhodnutí. Nedojde-li k dohodě, rozhodne příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky, který stavební úřad provede řízení a vydá rozhodnutí. (3) Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit na území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, rozhodnou společně ministerstva výstavby a techniky republik, který stavební úřad vydá rozhodnutí. |
Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v jehož územním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit. | |
(1) U staveb leteckých, staveb drah a na dráze, staveb pozemních komunikací, vodohospodářských děl a telekomunikačních staveb vykonávají působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění, orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady"). (2) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy podle odstavce 1 nestanoví jinak; povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem místně příslušného národního výboru s pravomocí stavebního úřadu, který ověřuje dodržení podmínek územního rozhodnutí. |
(1) U staveb leteckých, staveb drah a na dráze, staveb pozemních komunikací a vodohospodářských děl vykonávají působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění, orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady").
(2) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy podle odstavce 1 nestanoví jinak; povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Jestliže se územní rozhodnutí nevydává, postačí vyjádření o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování. | |
(1) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona na území vojenských újezdů orgány federálního ministerstva národní obrany. (2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona a) orgány federálního ministerstva národní obrany u staveb vojenské správy mimo území vojenských újezdů, b) orgány federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České socialistické republiky a ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, u staveb Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra, c) orgány ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky u staveb Sborů nápravné výchovy,
d) orgány federálního ministerstva paliv a energetiky u staveb uranového průmyslu na území vyhrazeném pro tyto účely. (3) Prováděcí předpis podrobněji stanoví, které stavby se považují za stavby uvedené v odst. 2. |
(1) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona na území vojenských újezdů orgány Ministerstva obrany. (2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona a) Ministerstvo obrany u staveb vojenské správy mimo území vojenských újezdů, b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu, c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb Vězeňské služby,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb uranového průmyslu na území vyhrazeném pro tyto účely. | |
|
PŮSOBNOST MĚSTSKÝCH A MÍSTNÍCH NÁRODNÍCH VÝBORŮ
(2) Zjistí-li městský (místní) národní výbor při kontrole, že se stavba a její změny, terénní úprava, práce a zařízení provádějí bez povolení nebo v rozporu s ním, projedná zjištěné nedostatky se stavebníkem; nevede-li toto jednání k cíli, vydá rozhodnutí o zastavení stavby a vyrozumí o tom příslušný stavební úřad. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení stavby nemá odkladný účinek. |
PŮSOBNOST obcí
(2) Zjistí-li obec při kontrole, že se stavba a její změny, terénní úprava, práce a zařízení provádějí bez povolení nebo v rozporu s ním, projedná zjištěné nedostatky se stavebníkem; nevede-li toto jednání k cíli, vydá rozhodnutí o zastavení stavby a vyrozumí o tom příslušný stavební úřad. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení stavby nemá odkladný účinek. | |
|
Správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo neobvyklých staveb nebo u opatření s většími nebo rozsáhlejšími účinky na životní prostředí v jejich okolí. |
Správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo neobvyklých staveb nebo u opatření s většími nebo rozsáhlejšími účinky na životní prostředí v jejich okolí. | |
(1) Okresní (obvodní) národní výbor může přenést na městský nebo místní národní výbor, který není stavebním úřadem, u něhož jsou však podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických otázkách, pravomoc stavebního úřadu : a) vydávat stavební povolení na stavební úpravy jednoduchých staveb, b) určovat, zda jemu ohlášené drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce (§ 55 odst. 2), s výjimkou udržovacích prací na stavebních památkách, vyžadují stavební povolení, a v těchto případech stavební povolení vydávat, c) přijímat ohlášení, popřípadě vydávat povolení k odstranění drobných staveb [písmeno b)], pokud nejde o stavební památky, d) povolovat informační, reklamní a propagační zařízení a nařizovat jejich odstranění,
e) vykonávat státní stavební dohled a kolaudovat stavby, ke kterým městský (místní) národní výbor vydal stavební povolení.
(2) Přenesenou pravomoc podle odstavce 1 může okresní (obvodní) národní výbor časově omezit a může ji odejmout.
(3) Rozsah přenesené pravomoci stavebního úřadu a její odejmutí podle odstavce 1 a 2 se vyhlásí způsobem v místě obvyklým. | (1) Okresní úřad může na žádost obce, která není stavebním úřadem a má podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech, určit, že obec bude vykonávat tuto část pravomoci stavebního úřadu: a) vydávat stavební povolení na stavební úpravy jednoduchých staveb, pokud nejde o kulturní památky, b) určovat, zda jí ohlášené drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce (§ 55 odst. 2 a 3), s výjimkou stavebních úprav a udržovacích prací na kulturních památkách, vyžadují stavební povolení, a v těchto případech stavební povolení vydávat, c) přijímat ohlášení, popřípadě vydávat povolení informačních, reklamních a propagačních zařízení, a nařizovat jejich odstranění, d) přijímat ohlášení lhůty, do kdy bude odstraněna drobná stavba a informační, reklamní a propagační zařízení (§ 88 odst. 3), e) kolaudovat stavby a jejich změny, ke kterým vydala stavební povolení,
f) zabezpečovat výkon státního stavebního dohledu (§ 98-104).
(2) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech vykonává pravomoc podle odstavce 1 městský obvod nebo městská část, stanoví-li tak město právním předpisem. 11a) (3) Pokud obec nemá podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech, okresní úřad obci odejme pravomoc přenesenou na ni podle odstavce 1; výkon této pravomoci bude pro obec zajišťovat příslušný stavební úřad (§ 117 a 118). ____________________ 11 a) § 3 a § 25 odst. 1 písm.. c) a odst. 2 písm.. a) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 5b zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, ve znění pozdějších předpisů. | |
(1) Při plnění úkolů územního plánování je nutno dbát zájmů obrany a bezpečnosti státu.
(2) Orgány stanovené federálním ministerstvem obrany (dále jen "vojenská správa"), orgány stanovené ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky (dále jen "orgány ministerstva vnitra") mohou určit a oznámit národním výborům území, v nichž lze v zájmu zajištění obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem vojenské správy nebo orgánu ministerstva vnitra; vojenská správa nebo orgán ministerstva vnitra může svůj souhlas vázat na splnění zvláštních podmínek pro provedení a užívání těchto staveb. Pro postup při udělování souhlasu platí § 126 odst. 2.
(3) Vojenská správa nebo orgány ministerstva vnitra mohou v územích určených podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí souhlas ke změnám stavby; náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní požadavek vojenské správy nebo orgánu ministerstva vnitra hradí tyto orgány.
(4) Federální ministerstvo obrany stanoví postup při pořizování, projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace území určených vojenských újezdů 12). _________________________________ 12) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech. |
(1) Při plnění úkolů územního plánování je nutno dbát zájmů obrany a bezpečnosti státu.
(2) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra mohou určit a oznámit stavebním úřadům území, v nichž lze v zájmu zajištění obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra; tyto orgány mohou svůj souhlas vázat na splnění zvláštních podmínek pro umístění, provedení a užívání těchto staveb. Pro postup při udělování souhlasu platí § 126 odst. 2.
(3) Vojenská správa nebo orgány Ministerstva vnitra mohou v územích určených podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí souhlas ke změnám stavby; náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní požadavek vojenské správy nebo orgánu Ministerstva vnitra hradí tyto orgány.
(4) Ministerstvo obrany stanoví postup při pořizování, projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace území určených vojenských újezdů 12). ____________________________________________ 12) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech. | |
(1) Dotýká-li se řízení podle tohoto zákona zájmů chráněných předpisy o péči o zdraví lidu, o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, o vodách, o ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, o ochraně zemědělského půdního fondu, o lesích a lesním hospodářství, o opatřeních na ochranu ovzduší, o ochraně a využití nerostného bohatství, o kulturních památkách, o státní ochraně přírody, o požární ochraně, o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, o odpadech a živnostenském podnikání a o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán jen v dohodě, popřípadě se souhlasem dotčeného orgánu státní správy, který může vázat souhlas na splnění podmínek odpovídajících uvedeným předpisům.
(2) Je-li tímto zákonem stanoven postup při přezkoumávání zájmů chráněných zvláštními předpisy a při uplatňování stanovisek nebo obdobných opatření dotčených orgánů státní správy, postupují podle něho dotčené orgány státní správy uvedené v odst.1. Právo těchto správních orgánů vydat samostatné rozhodnutí zůstává nedotčeno, jestliže to předpisy na ochranu jimi sledovaných zájmů stanoví.
(3) Před vydáním rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o ochranném pásmu, stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí týkajícího se stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení, je stavební úřad povinen vyžádat si souhlas Československé komise pro atomovou energii, která může svůj souhlas vázat na splnění podmínek.
(4) Navrhovatelé záměrů uvedených ve zvláštních předpisech12a) doloží návrh na vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území posouzením jejich vlivu na životní prostředí vydaným příslušným orgánem státní správy.12b) Bez tohoto posouzení nelze územní rozhodnutí vydat. ________________________________ 12a) Např. zákon č.17/1992 Sb., o životním prostředí 12b) §21 odst.1 zákona č.17/1992 Sb. |
(1) Dotýká-li se řízení podle tohoto zákona zájmů chráněných zvláštními předpisy, 11b) rozhodne stavební úřad jen v dohodě, popřípadě se souhlasem orgánu státní správy, který chráněné zájmy hájí (dotčený orgán státní správy). Dotčený orgán státní správy může svůj souhlas vázat na splnění podmínek stanovených ve svém rozhodnutí (stanovisku, vyjádření, souhlasu, posudku a pod.) v souladu se zvláštním zákonem, na jehož podkladě je oprávněn zájem chránit.
(2) Je-li tímto zákonem stanoven postup při přezkoumávání zájmů chráněných zvláštními předpisy a při uplatňování stanovisek nebo obdobných opatření dotčených orgánů státní správy, postupují podle něho dotčené orgány státní správy uvedené v odst.1. Právo těchto správních orgánů vydat samostatné rozhodnutí zůstává nedotčeno, jestliže to předpisy na ochranu jimi sledovaných zájmů stanoví. (3) Před vydáním rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení jakož i dodatečného povolení týkajícího se stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření a kolaudačního rozhodnutí stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení nebo pracoviště s významným nebo velmi významným zdrojem ionizujícího záření, je stavební úřad povinen si vyžádat u navrhovatele nebo stavebníka povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, vydané podle zvláštního předpisu (4) Navrhovatelé záměrů uvedených ve zvláštních předpisech12b) doloží návrh na vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území, popř. žádost o povolení stavby, její změny, změny v jejím užívání nebo jiné činnosti v území v případech, kdy územní rozhodnutí nebude vydáno, stanoviskem o posouzení jejich vlivu na životní prostředí vydaným příslušným orgánem státní správy.12d) Bez tohoto stanoviska nelze vydat rozhodnutí, popř. opatření, týkající se těchto záměrů. ________________________________
11b) Např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o, ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
12a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
12b) Zákon č.17/1992 Sb., o životním prostředí a zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. 12d) § 21 odst.1 zákona č.17/1992 Sb., § 11 odst. 1 a § 20 zákona č. 244/1992 Sb. |