PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
253
Návrh
poslanců
Hany Marvanové, Libora Nováka, Zdeňka Zajíčka, Jana Kasala,
Jaroslava Orla a dalších
na vydání
ústavního zákona
ze dne ..............1997,
kterým se mění a doplňuje ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky
Návrh
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne ...,
kterým se mění a doplňuje ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
Čl. I
Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se mění a doplňuje takto:
Čl. 32 zní:
"Čl. 32
(1) Senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Senátu ani členem jeho výborů nebo komisí.
(2) Po dobu, po kterou je poslanec členem vlády, se na něho hledí, jako by nebyl zvolen. Po tuto dobu nabývá mandát poslance náhradník."
Čl. II
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení.
Důvodová zpráva
I. Obecná část
V demokratických zemích existuje systém dělby moci, který spočívá na zásadě oddělenosti, samostatnosti a nezávislosti zákonodárné, výkonné a soudní moci a na zásadě rovnováhy a vzájemných brzd mezi nimi. Předpokladem dělby moci je mimo jiné i princip neslučitelnosti těchto mocí v rukou jedné osoby.
Současná právní úprava u nás vychází z toho, že poslanec, který se stane členem vlády, i nadále vykonává svůj poslanecký mandát. Zvládnout obě tyto role - roli poslance i roli člena vlády - je nesmírně náročné. Navíc vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, která jí vyslovuje důvěru. Členové vlády, kteří jsou zároveň poslanci, jsou tak odpovědni orgánu, jehož jsou členem.
Proto se navrhuje, aby se na poslance po dobu výkonu funkce člena vlády hledělo, jako by nebyli zvoleni. Tato úprava je nezbavuje jejich mandátu, ale pouze stanoví, že nemají dočasně práva a povinnosti, které z výkonu poslaneckého mandátu vyplývají. Po dobu výkonu funkce člena vlády nastoupí na jejich místo náhradník podle ustanovení prováděcích zákonů. Poté, co poslanec přestane být členem vlády, může opět v celém rozsahu svůj mandát vykonávat.
Podobná právní úprava vztahu poslance a člena vlády existuje v některých evropských zemích (Švédsko, Francie a Slovensko).
Navrhovaná právní úprava je v souladu se všemi ústavními zákony, které jsou součástí ústavního pořádku České republiky, jakož i s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy.
Tento návrh ústavního zákona si vyžádá určité nároky na státní rozpočet vyplývající z částky potřebné na platy a náhrady poslanců, kteří vykonávají mandát jako náhradníci za členy vlády. V současné době by nároky na státní rozpočet činily přibližně 9 mil. Kč ročně.
V případě přijetí tohoto návrhu ústavního zákona bude zapotřebí provést změny v zákoně o volbách do Parlamentu České republiky a v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
II. Zvláštní část
Čl. I
Toto ustanovení stanoví, že se na poslance po dobu, kdy je členem vlády, hledí, jako by nebyl zvolen. Po tuto dobu nastupuje na jeho místo náhradník podle ustanovení, které bude upraveno v zákoně o volbách do Parlamentu České republiky a v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Poté, co poslanec přestane být členem vlády, může opět vykonávat svůj mandát.
Čl. II
Účinnost novely Ústavy je stanovena tak, aby tento návrh mohl být důkladně projednán oběma komorami Parlamentu České republiky.
Platné znění čl. 32 Ústavy České republiky
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(navrhované změny jsou vyznačeny tučně)
Platné znění čl. 32:
"Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí."
Znění čl. 32 s vyznačením navrhovaných změn:
"(1) Senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Senátu ani členem jeho výborů nebo komisí.
(2) Po dobu, po kterou je poslanec členem vlády, se na něho hledí, jako by nebyl zvolen. Po tuto dobu nabývá mandát poslance náhradník."