PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
251
Návrh
poslanců Hany Marvanové, Mileny Kolářové, Ivany Plechaté, Anny Röschové, Milana Uhdeho a dalších
na vydání
ústavního zákona
ze dne ..............1997,
kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky
Návrh
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne ...,
kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
Čl. I
Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se mění takto:
V čl. 27 odst. 4 věta druhá zní: "Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno.".
Čl. II
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení.
Důvodová zpráva
Podle čl. 27 Ústavy České republiky nelze poslance ani senátora postihnout pro hlasování v Parlamentu, za projevy učiněné v Parlamentu nelze poslance nebo senátora trestně stíhat, může ho postihnout jen komora, jejímž je členem. Poslance a senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno. Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci příslušné komory.
Smyslem imunity členů parlamentu je zajistit, aby mohl parlament a jeho členové svobodně vykonávat svou funkci. Imunita poslance nebo senátora není tedy individuální ochranou, ale prostředkem k ochraně funkční schopnosti parlamentu před zásahy výkonné moci. Srovnáme-li rozsah imunity členů parlamentu u nás s jinými demokratickými státy, zjistíme, že imunita u nás je výjimečně široká.
Ve většině parlamentů evropských zemí je imunita členů parlamentu omezena na dobu trvání mandátu (někde jen na cestu do parlamentu a jednání v budově). V řadě zemí, kde trestní stíhání člena parlamentu je možné jen se souhlasem příslušné komory, však nesouhlas sněmovny s vydáním jejího člena k trestnímu stíhání nevylučuje trestní stíhání poté, kdy dotyčný přestane být poslancem či senátorem. Nejde tedy o vyloučení trestního stíhání v případě nesouhlasu komory parlamentu, ale jen nemožnost stíhání během výkonu poslaneckého mandátu a stavění promlčecí lhůty po tuto dobu. To platí např. v Německu, Rakousku, Itálii, Francii, Dánsku Irsku, Lucembursku, Belgii. U nás však platí, že "odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno". Takto je chráněn vlastně i bývalý člen parlamentu v době, kdy již nevykonává funkci a kdy tedy imunita neslouží tomu, aby parlament mohl vykonávat svou roli, ale chrání individuálně osobu, která byla členem parlamentu. To není v souladu s principem rovnosti občanů před zákonem.
Řešení, které se navrhuje, znamená, že odepře-li sněmovna souhlas s trestním stíháním poslance nebo senátora, je toto trestní stíhání vyloučeno pouze po dobu trvání mandátu. Tím nejsou dotčena ostatní ustanovení čl. 27 Ústavy České republiky.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky. S přijetím návrhu nejsou spojeny žádné požadavky na státní rozpočet.
Navrhovaná účinnost je stanovena tak, aby tento zákon mohl být důkladně projednán oběma komorami Parlamentu České republiky, a současně se stal součástí našeho právního řádu v době co nejkratší.
Platné znění čl. 27 Ústavy České republiky
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(navrhované změny jsou vyznačeny tučně)
Platné znění čl. 27:
"(1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.
(2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.
(3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.
(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
(5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.".
Znění čl. 27 s vyznačením navrhované změny:
"(1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.
(2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.
(3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.
(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno.
(5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.".