Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jana Bláhy na ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého a odpověď ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého na tuto interpelaci. Pan poslanec Jan Bláha požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 172

Poslanec

Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

V Praze dne 10. března 1997

Vážení páni ministři,

dne 30. října 1991 schválila vláda české republiky usnesením č. 444/91 územní ekologické limity těžby v severočeském regionu. Podle tohoto usnesení byl dne 9. srpna 1994 rozhodnutím Obvodního báňského úřadu Most nově stanoven dobývací prostor Tušimice. Postupem lomu Libouš Jih dojde v území lokalit SPOŘICE - CHOMUTOV - DROUŽKOVICE - BŘEZNO, k odtěžení vrchu "Farářka", který je přírodní bariérou chránící Chomutov a přilehlé obce před hlukem a silnými emisemi. Jeho odtěžením by však došlo k otevření terénu a v době, kdy je krajina v okolí Chomutova hluboce narušena a těžce poškozena industriální exploatací a intenzivní těžební činností, by v důsledku toho došlo ještě k závažnějším následkům.

Z obavy před zhoršením ekologických podmínek, zadal referát životního prostředí Okresního úřadu v Chomutově pod č. 15/1993 ze dne 20. 4. 1993 zpracování dvou nezávislých studií, jejichž cílem bylo odborně zhodnotit význam existence vrchu Farářka, ležícího jihovýchodně od sídelní aglomerace Chomutov, pro mikroklimatické podmínky města a nejbližších okolních obcí a pro kvalitu ovzduší v těchto lokalitách.

První studie, zpracovaná kolektivem Akademie věd - autorů RNDr. Jan PRETEL, CSc., MVDr. Bohuslav VOSTOUPAL a RNDr. Jaroslav SVOBODA, CSc., z června 1993 pod názvem "Vliv vrchu Farářka na kvalitu ovzduší v kotlině řeky Chomutovky", úplné odtěžení vrchu Farářka nedoporučila. Svoje stanovisko zdůvodnili především tím, že otevření velkolomů a jejich neustálé expandování do ostrovů původní krajiny způsobuje značné změny reliéfu krajinných úseků a tím i celého postiženého území na úkor zasídlených společenstev a především pak na úkor vitálních funkcí zbývající nativní krajiny jako celku. Geomorfologický útvar "Farářka" má mimořádně důležitou funkci v místech dotyku se zónou těžebních aktivit. Působí jako jistý limitující hřeben, oddělující hrubě zdevastovanou krajinu od zbytku relativně zachovalé a fungující nativní krajiny. Působí jako garant a fyzická záruka obrany před průnikem aktivit technosféry do posledního ještě funkčního pásma vitální krajiny.

Druhá studie, zpracovaná Báňskými projekty Teplice, a. s. - autorů Ing. Edgar MAJER (manažer PKBG), Ing. Karel KUBIZŇÁK (manažer PKZP) a Ing. Vladimír NOVOTNÝ (HIP), z července 1993 pod názvem "Zhodnocení vlivu Farářky na kvalitu ovzduší obcí po skončení činnosti Dolů Nástup Tušimice", jeho odtěžení naopak doporučila. Svoje stanovisko odůvodňují tím, že při realizaci navrhovaných opatření (náspy se zelení a ochranné vegetační pásy), je dostatečně zabezpečena ochrana obcí a okolí před imisemi.

Odlišné závěry obou uvedených studií, byly odůvodněny použitím rozdílných větrných růžic (četnost a proudění větrů) jednotlivých zpracovatelů. Přitom při srovnání jednotlivých tabulek "Relativní činnost větru (%)" u obou studií, jsou výsledky téměř shodné.

Mimo výše uvedené studie však existuje ještě klimatologická studie z července 1993 "Zhodnocení vlivu Farářky na kvalitu ovzduší okolních obcí po skončení činnosti DNT", kterou na základě objednávky Báňských projektů Teplice, a. s. zpracoval Český hydrometeorologicky ústav Ústí nad Labem - autor Ing. Pavel FINKOUS a kolektiv OMK. Její závěr upozorňuje na nepříznivé ekologické důsledky, kdy i přes všechna opatření s pokračující těžbou bude pokračovat zvyšování koncentrací prašnosti. Postupným odstraňováním vrchu Farářka dojde k poklesávání terénu. Přes přijímaná opatření (větrolamy, umělé valy) dojde k otevření terénu na východ až jihovýchod a tím se budou zesilovat podmínky pro další šíření prašnosti a v neposlední řadě šíření přízemních mlh, které budou vznikat v ohniskách těžebních jam. Nejvíce přitom budou ohrožovány osady DROUŽKOVICE, BŘEZNO, z části CHOMUTOV ÚDLICE, okolí NECHRANICKÉ PŘEHRADY. Rovněž je nutné počítat s tím, že uměle vytvářené porosty a návrší budou zvyšovat turbulentnost proudění. Nelze zde počítat s ideálním utlumujícím účinkem na šíření prachu, který bude nesporně nejvíce negativním činitelem zhoršujícím ekologii krajiny.

Celkově je třeba zvážit ekonomická hlediska prospěšnosti pokračující povrchové těžby s nepříznivým dopadem na ekologii krajiny, nejen pro blízké okolí výše uvedených osad, ale i na další region směrem na osadu HOŘETICE a ŽATECKO, kde začíná kromě jiného i chmelová vegetace.

Závěry Českého hydrometeorologického ústavu Ústí nad Labem však Báňské projekty Teplice a. s. při zpracování své studie nevzali do úvahy a navíc tyto závěry zatajili i před veřejností.

Z výše uvedených důvodů kladu tyto otázky:

a) pro ministra Jiřího SKALICKÉHO

1) Jaké stanovisko zaujímá MŽP k územním ekologickým limitům těžby v severočeském regionu (usn. vl. č. 444/91)?

2) Jaké stanovisko zaujímá MŽP k rozšíření dobývacího prostoru Tušimice, konkrétně v souvislosti s odstraněním vrchu Farářka, včetně všech s tím spojených nepříznivých dopadů na ekologické podmínky krajiny?

3) Převezme MŽP odpovědnost za zhoršené ekologické podmínky a pokračující devastaci krajiny ve zmíněném regionu, v souvislosti s rozšířením dobývacího prostoru, v případě odstranění vrchu Farářka?

b) pro ministra Vladimíra DLOUHÉHO

1) Jaké stanovisko zaujímá MPO k rozšíření dobývacího prostoru Tušimice, v souvislosti s odstraněním vrchu Farářka?

2) Je ekonomické hledisko pokračující povrchové těžby v lomu Libouš Jih tak důležité, že nerespektuje doporučení odborných studií ani upozornění na negativní dopad při realizaci odstranění vrchu Farářka?

3) Převezme MPO odpovědnost za zhoršené ekologické podmínky a pokračující devastaci krajiny ve zmíněném regionu, v souvislosti s rozšířením dobývacího prostoru, v případě odstranění vrchu Farářka?

4) Pokládá MPO přístup vedení Dolů Nástup Tušimice k ekologii krajiny a způsob jejího jednání s občany a obcemi (předkládá nepravdivé informace) za správné?

c) pro ministra Jaromíra SCHNEIDERA

1) Jaké stanovisko zaujímá MMR k rozšíření dobývacího prostoru Tušimice, v souvislosti s odstraněním vrchu Farářka?

2) Je v zájmu úspěšného a zdravého rozvoje výše uvedeného regionu, aby přes avízované nepříznivé dopady na krajinu a rovněž nesouhlasná vyjádření odborných institucí i nesouhlasná vyjádření obyvatel, docházelo za souhlasu vlády k devastaci krajiny a životních podmínek v regionu?

Vážený pane předsedo,

v souladu se zákonem č. 90/1995 Vám v příloze zasílám odpovědi na otázky vznesené v rámci interpelace pana poslance Jana Bláhy, které se tykají problematiky odtěžení vrchu Farářka u Chomutova.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Miloš Zeman

předseda Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha

Vážený pane poslanče,

v příloze Vám zasílám odpověď na Vaši interpelaci ve věci problematiky odtěžení vrchu Farářka u Chomutova.

S pozdravem

Vážený pan

Jan Bláha

poslanec

Poslanecká sněmovna

Parlament České republiky

Praha

1. Jaké stanovisko zaujímá MPO k rozšíření dobývacího prostoru Tušimice, v souvislosti s odstraněním vrchu Farářka

Rozhodnutím OBÚ v Mostě ze dne 9. 8. 1994 byl Dolům Nástup Tušimice stanoven nový dobývací prostor (DP). Kolem obcí Málkov, Černovice, Spořice, Droužkovice a Březno je DP veden tak, aby byly dodrženy hranice územních limitů dle usnesení vlády č. 444 ze dne 30. 10. 1991. Stanovením DP vzniká důlní organizaci kromě jiného i povinnost vyplývající z horního zákona, a to hospodárného využití ložiska v rozsahu DP.

Vrch Farářka se nachází v DP a v rozhodnutí OBÚ nejsou stanovena žádná omezení ve vztahu k jeho odtěžení. V žádném případě se tedy nejedná o rozšíření DP v souvislosti s odstraněním vrchu Farářka.

2. Je ekonomické hledisko pokračující povrchové těžby v lomu Libouš Jih tak důležité, že nerespektuje doporučení odborných studií ani upozornění na negativní dopad při realizaci odstranění vrchu Farářka?

Podle současně platné studie báňských postupů lomu dosáhne 1. skrývkový řez vrchu Farářka obce Droužkovice kolem roku 2020. S těžbou uhlí pod Farářkou bude započato po roce 2020. Tento postup je podmíněn ročními těžbami uhlí 15 mil. tun do roku 2000 a 13 mil. tun po roce 2000. Pokud by se porubní fronta zastavila před vrchem, nebylo by vytěženo cca 50 mil. tun uhlí.

Ekonomické dopady nespočívají pouze v nemožnosti dalšího zásobování energetických zdrojů uhlím, ale i v nemožnosti dotvořit ekologicky stabilní krajinu podle studie "Dlouhodobý generel zahlazení důlní činnosti" a v nemožnosti vytvořit dostatečné finanční zdroje v rezervě na tuto činnost. Zkrácením životnosti dolu budou především chybět skrývkové hmoty na dotvarování krajiny a vytvoření optimální zbytkové jámy u obce Březno.

Studie "Dlouhodobý generel zahlazení důlní činnosti" byla zpracována na základě studie báňských postupů do vyuhlení dolu ve smyslu usnesení vlády č. 443 z roku 1991. Tento dokument byl vytvořen za úzké spolupráce s odborem životního prostředí OkÚ Chomutov, a i když neexistuje legislativa, která by řešila jeho schválení, je považován za závazný.

3. Převezme MPO odpovědnost za zhoršené ekologické podmínky a pokračující devastaci krajiny ve zmíněném regionu v souvislosti s rozšířením dobývacího prostoru v případě odstranění vrchu Farářka?

Hospodárné využívání ložiska v rozsahu DP je realizováno v souladu s povinnostmi vyplývajícími z horního zákona a tento DP byl stanoven rozhodnutím OBÚ v Mostě. Tento způsob a rozsah důlní činnosti je garantem dotvoření ekologicky stabilní krajiny a je v souladu s "Dlouhodobým generelem zahlazení důlní činnosti".

Ochranná opatření obcí, která v současné době Doly Nástup realizují v hodnotě cca 150 mil. Kč by negativní vlivy měla podstatně zmenšit. Rokem 1998 budou ukončeny zalesněné valy kolem obce Černovice a lesní pásy kolem obcí Spořice, Březno a Droužkovice. V době těžení uhlí pod Farářkou, vlastně v závěru životnosti dolu, sehrají již vzrostlé lesní pásy pozitivní roli.

Nelze proto tvrdit, že v regionu pokračuje devastace krajiny. V regionu probíhá důlní činnost v souladu s platnou legislativou a při bezkonfliktní spolupráci s příslušnými obcemi. Proces minimalizace negativních vlivů této činnosti je trvalým cílem všech zainteresovaných orgánů a organizací a tedy i MPO.

4. Pokládá MPO přístup vedení Dolů Nástup Tušimice k ekologii krajiny a způsob jejího jednání s občany a obcemi (předkládá nepravdivé informace) za správné?

Pozitivní přístup k ekologii krajiny nejen Dolů Nástup Tušimice, ale celé a. s. Severočeské doly je zřejmý z realizovaného programu ekologických staveb. Místním elektrárnám byly poskytnuty prostory k ukládání produktů odsíření a na Dolech Nástup Tušimice byla vybudována regionální skládka odpadů, jejíž akcionáři jsou i okolní města.

Program ekologických staveb je zaměřen na řešení čistoty ovzduší, vod a na zlepšování pracovních a rekreačních podmínek. Rozsáhlý program rekultivačních a sanačních prací je pravidelně konzultován a kontrolován OBÚ, OkÚ, MŽP a zástupci měst a obcí. Města a obce jsou také zastoupena v dozorčí radě a. s. SD Chomutov tak, aby mohla účinněji prosazovat svoje názory a záměry.

Pro ilustraci rozsáhlých ekologických aktivit a. s. Severočeské doly je přiložen materiál "Zelené plíce černého severu".