Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jana Bláhy na ministra pro místní rozvoj Jaromíra Schneidera a odpověď ministra pro místní rozvoj Jaromíra Schneidera na tuto interpelaci. Pan poslanec Jan Bláha požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace:172

Poslanec

Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

V Praze dne 10. března 1997

Vážení páni ministři,

dne 30. října 1991 schválila vláda české republiky usnesením č. 444/91 územní ekologické limity těžby v severočeském regionu. Podle tohoto usnesení byl dne 9. srpna 1994 rozhodnutím Obvodního báňského úřadu Most nově stanoven dobývací prostor Tušimice. Postupem lomu Libouš Jih dojde v území lokalit SPOŘICE - CHOMUTOV - DROUŽKOVICE - BŘEZNO, k odtěžení vrchu "Farářka", který je přírodní bariérou chránící Chomutov a přilehlé obce před hlukem a silnými emisemi. Jeho odtěžením by však došlo k otevření terénu a v době, kdy je krajina v okolí Chomutova hluboce narušena a těžce poškozena industriální exploatací a intenzivní těžební činností, by v důsledku toho došlo ještě k závažnějším následkům.

Z obavy před zhoršením ekologických podmínek, zadal referát životního prostředí Okresního úřadu v Chomutově pod č. 15/1993 ze dne 20. 4. 1993 zpracování dvou nezávislých studií, jejichž cílem bylo odborně zhodnotit význam existence vrchu Farářka, ležícího jihovýchodně od sídelní aglomerace Chomutov, pro mikroklimatické podmínky města a nejbližších okolních obcí a pro kvalitu ovzduší v těchto lokalitách.

První studie, zpracovaná kolektivem Akademie věd - autorů RNDr. Jan PRETEL, CSc., MVDr. Bohuslav VOSTOUPAL a RNDr. Jaroslav SVOBODA, CSc., z června 1993 pod názvem "Vliv vrchu Farářka na kvalitu ovzduší v kotlině řeky Chomutovky", úplné odtěžení vrchu Farářka nedoporučila. Svoje stanovisko zdůvodnili především tím, že otevření velkolomů a jejich neustálé expandování do ostrovů původní krajiny způsobuje značné změny reliéfu krajinných úseků a tím i celého postiženého území na úkor zasídlených společenstev a především pak na úkor vitálních funkcí zbývající nativní krajiny jako celku. Geomorfologický útvar "Farářka" má mimořádně důležitou funkci v místech dotyku se zónou těžebních aktivit. Působí jako jistý limitující hřeben, oddělující hrubě zdevastovanou krajinu od zbytku relativně zachovalé a fungující nativní krajiny. Působí jako garant a fyzická záruka obrany před průnikem aktivit technosféry do posledního ještě funkčního pásma vitální krajiny.

Druhá studie, zpracovaná Báňskými projekty Teplice, a. s. - autorů Ing. Edgar MAJER (manažer PKBG), Ing. Karel KUBIZŇÁK (manažer PKZP) a Ing. Vladimír NOVOTNÝ (HIP), z července 1993 pod názvem "Zhodnocení vlivu Farářky na kvalitu ovzduší obcí po skončení činnosti Dolů Nástup Tušimice", jeho odtěžení naopak doporučila. Svoje stanovisko odůvodňují tím, že při realizaci navrhovaných opatření (náspy se zelení a ochranné vegetační pásy), je dostatečně zabezpečena ochrana obcí a okolí před imisemi.

Odlišné závěry obou uvedených studií, byly odůvodněny použitím rozdílných větrných růžic (četnost a proudění větrů) jednotlivých zpracovatelů. Přitom při srovnání jednotlivých tabulek "Relativní činnost větru (%)" u obou studií, jsou výsledky téměř shodné.

Mimo výše uvedené studie však existuje ještě klimatologická studie z července 1993 "Zhodnocení vlivu Farářky na kvalitu ovzduší okolních obcí po skončení činnosti DNT", kterou na základě objednávky Báňských projektů Teplice, a. s. zpracoval Český hydrometeorologicky ústav Ústí nad Labem - autor Ing. Pavel FINKOUS a kolektiv OMK. Její závěr upozorňuje na nepříznivé ekologické důsledky, kdy i přes všechna opatření s pokračující těžbou bude pokračovat zvyšování koncentrací prašnosti. Postupným odstraňováním vrchu Farářka dojde k poklesávání terénu. Přes přijímaná opatření (větrolamy, umělé valy) dojde k otevření terénu na východ až jihovýchod a tím se budou zesilovat podmínky pro další šíření prašnosti a v neposlední řadě šíření přízemních mlh, které budou vznikat v ohniskách těžebních jam. Nejvíce přitom budou ohrožovány osady DROUŽKOVICE, BŘEZNO, z části CHOMUTOV ÚDLICE, okolí NECHRANICKÉ PŘEHRADY. Rovněž je nutné počítat s tím, že uměle vytvářené porosty a návrší budou zvyšovat turbulentnost proudění. Nelze zde počítat s ideálním utlumujícím účinkem na šíření prachu, který bude nesporně nejvíce negativním činitelem zhoršujícím ekologii krajiny.

Celkově je třeba zvážit ekonomická hlediska prospěšnosti pokračující povrchové těžby s nepříznivým dopadem na ekologii krajiny, nejen pro blízké okolí výše uvedených osad, ale i na další region směrem na osadu HOŘETICE a ŽATECKO, kde začíná kromě jiného i chmelová vegetace.

Závěry Českého hydrometeorologického ústavu Ústí nad Labem však Báňské projekty Teplice a. s. při zpracování své studie nevzali do úvahy a navíc tyto závěry zatajili i před veřejností.

Z výše uvedených důvodů kladu tyto otázky:

a) pro ministra Jiřího SKALICKÉHO

1) Jaké stanovisko zaujímá MŽP k územním ekologickým limitům těžby v severočeském regionu (usn. vl. č. 444/91)?

2) Jaké stanovisko zaujímá MŽP k rozšíření dobývacího prostoru Tušimice, konkrétně v souvislosti s odstraněním vrchu Farářka, včetně všech s tím spojených nepříznivých dopadů na ekologické podmínky krajiny?

3) Převezme MŽP odpovědnost za zhoršené ekologické podmínky a pokračující devastaci krajiny ve zmíněném regionu, v souvislosti s rozšířením dobývacího prostoru, v případě odstranění vrchu Farářka?

b) pro ministra Vladimíra DLOUHÉHO

1) Jaké stanovisko zaujímá MPO k rozšíření dobývacího prostoru Tušimice, v souvislosti s odstraněním vrchu Farářka?

2) Je ekonomické hledisko pokračující povrchové těžby v lomu Libouš Jih tak důležité, že nerespektuje doporučení odborných studií ani upozornění na negativní dopad při realizaci odstranění vrchu Farářka?

3) Převezme MPO odpovědnost za zhoršené ekologické podmínky a pokračující devastaci krajiny ve zmíněném regionu, v souvislosti s rozšířením dobývacího prostoru, v případě odstranění vrchu Farářka?

4) Pokládá MPO přístup vedení Dolů Nástup Tušimice k ekologii krajiny a způsob jejího jednání s občany a obcemi (předkládá nepravdivé informace) za správné?

c) pro ministra Jaromíra SCHNEIDERA

1) Jaké stanovisko zaujímá MMR k rozšíření dobývacího prostoru Tušimice, v souvislosti s odstraněním vrchu Farářka?

2) Je v zájmu úspěšného a zdravého rozvoje výše uvedeného regionu, aby přes avízované nepříznivé dopady na krajinu a rovněž nesouhlasná vyjádření odborných institucí i nesouhlasná vyjádření obyvatel, docházelo za souhlasu vlády k devastaci krajiny a životních podmínek v regionu?

Vážený pane předsedo,

Vaším prostřednictvím mi byla postoupena interpelace poslance pana Jana Bláhy k rozšíření dobývacího prostoru Tušimice v souvislosti s odstraněním vrchu Farářka a k problematice životního prostředí regionu.

V příloze Vám na vědomí zasílám kopii své odpovědi panu poslanci.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Miloš Zeman

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Praha

Vážený pane poslanče,

k otázkám, které jste mi položil prostřednictvím Vaší interpelace č. 172 a které byly směrovány k Ministerstvu pro místní rozvoj Vám sděluji:

K otázce č. 1. Jaké stanovisko zaujímá MMR k rozšíření dobývacího prostoru Tušimice v souvislosti s odstraněním vrchu Farářka.

V souvislosti s usnesením vlády ČR č. 444 ze dne 30. 10. 1991, "Ke zprávě o územích a ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi" zahájil dne 27. 7. 1992 Obvodní báňský úřad Most správní řízení o změně dobývacího prostoru Tušimice a zrušení dobývacích prostorů Prunéřov, Kralupy a Droužkovice I. S ohledem na převedení těchto dobývacích prostorů, stanovených původně pro s. p. Doly Nástup Tušimice na novou organizaci, zajišťovala tento úkol akciová společnost Severočeské doly Chomutov. Ta svými podáními ze dne 17. 5. 1994 požádala Obvodní báňský úřad v Mostě o změnu dobývacího prostoru Tušimice v souladu s citovaným vládním usnesením č. 444 a zrušení uvedených tří dobývacích prostorů.

Původní dobývací prostor Tušimice byl stanoven dne 25. 10. 1977 rozhodnutím FMPE č. j. 31 21 76 St My 77, jeho změna spočívá ve zmenšení v těch částech území, kde byla uhelná substance vytěžena nebo, kde ji není možné v současné době vydobýt v důsledku omezení vyplývajících z usnesení vlády ČR č. 444 a ve zvětšení o některé části dobývacích prostorů Prunéřov, Kralupy a Droužkovice I., kde bude možno provádět dobývání bilančních zásob hnědého uhlí. V žádném případě však nejde nová hranice dobývacího prostoru Tušimice za hranice dnes platných dobývacích prostorů. Tato skutečnost vyplývá z toho, že nový dobývací prostor Tušimice bude mít plochu cca 42 km², přičemž plocha původních dobývacích prostorů byla cca 62 km². Nejedná se tedy o zvětšení dobývacích prostorů.

Všechny bilanční zásoby hnědého uhlí, které nejsou pokryty dobývacím prostorem Tušimice byly převedeny do nebilančních zásob uhlí. Ve smyslu horního zákona je však území mezi hranicí původních dobývacích prostorů a dnešní hranicí chráněného ložiskového území chráněno. Aby se předešlo jeho chránění plošnou stavební uzávěrou a následně potřebou ve všech jednotlivých případech stavební činnosti, žádat o výjimku MŽP ČR, územní odbor Chomutov, byl na základě návrhu OkÚ Chomutov vydán dne 13. 3. 1995 souhrnný souhlas pro obce Droužkovice a dotčené části obcí Černovice, Spořice a Březno.

K otázce č. 2. Je v zájmu úspěšného a zdravého rozvoje výše uvedeného regionu, aby přes avizované nepříznivé dopady na krajinu a rovněž nesouhlasná vyjádření odborných institucí i nesouhlasné vyjádření obyvatel, docházelo za souhlasu vlády k devastaci krajiny a životních podmínek v regionu.

Referát životního prostředí OkÚ Chomutov žádal zpracování dvou nezávislých studií na posouzení dopadů odtěžením vrchu Farářka na životní prostředí.

První studii zpracoval kolektiv Akademie věd a ve svém závěru autoři odtěžení vrchu Farářka nedoporučují.

Druhá studie, zpracovaná Báňskými projekty Teplice a. s. odtěžení Farářky naopak doporučovala.

Obě předložené studie nejsou ale zcela porovnatelné, protože nevycházejí zřejmě ze stejného zadání. Zatímco studie BP Teplice a. s. (dále jen studie č. 2) se týká známé situace po ukončení těžby, studie Akademie věd (dále jen studie č. 1) zkoumá vliv Farářky v době, kdy těžba probíhá. Dochází zde tedy ke zkoumání situace, která je rozdílná časově i místně, neboť jestliže se studie č. 2 zabývá dopadem vlivů na obce bezprostředně položené v okolí lomu, studie č. 1 popisuje naopak dopady na oblast vzdálenější, t. j. na oblast kotliny Chomutovky.

Pokud se týká materiálu upracovaného Českým hydrometeorologickým ústavem Ústí nad Labem, pak tento materiál byl k dispozici BP Teplice a. s. při zpracování jejich studie. Uvádí se to v úvodu jejich studie, že při zpracování dokumentace se vycházelo z těchto zpracovaných studií:

- Ekologické řešení krajiny po ukončení činnosti DNT 2. část - autor BP Teplice 193

- Klimatologická studie "Zhodnocení vlivu Farářky na kvalitu ovzduší okolních obcí po skončení činnosti DNT - autor ČMHÚ Ústí nad L. 793

- Ekologická tvorba krajiny po ukončení činnosti DNT - autor BP Teplice a. s. 693.

Při oponentuře obou studií na Okresním úřadě se nedošlo k jednoznačným závěrům, týkajícím se míry zhoršení životních podmínek regionu. K zamezení potencionálního nebezpečí zhoršení životních podmínek v okolních obcích byla přijata opatření k návrhu budoucích rekultivačních opatření. Nebyly shledány takové jednoznačné důvody, které by vedly ke změně územních a ekologických limitů těžby obsažených ve výše citovaném vládním usnesení.

S pozdravem

Vážený pan

Jan Bláha

poslanec

Poslanecká sněmovna

Praha 1