Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jana Bláhy na ministra životního prostředí Jiřího Skalického a odpověď ministra životního prostředí Jiřího Skalického na tuto interpelaci. Pan poslanec Jan Bláha požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám pro informaci kopii odpovědi, kterou jsem přímo postoupil poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Janu Bláhovi ve věci odtěžení vrchu "Farářka".

Interpelaci jsem obdržel s Vaším č. j. 1487/97 ze dne 14. března 1997 a evidenčním číslem 172.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Ing. Miloš Zeman

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha

Vážený pane poslanče,

obdržel jsem Vaši interpelaci, týkající se územních ekologických limitů daných usnesením vlády ČR č. 444/1991 a problematikou odtěžení vrchu Farářka v katastru obce Droužkovice u Chomutova a následným vlivem důlní činnosti na životní prostředí a ekologické podmínky krajiny. K tomu uvádím:

Vrch Farářka u Droužkovic u Chomutova leží v dobývacím prostoru povrchového lomu Tušimice - Libouš, v němž a. s. Severočeské doly Chomutov dobývá energetické hnědé uhlí, především pro potřebu elektráren Tušimice a Prunéřov v ročním objemu cca 14 mil. tun. Územní ekologické limity povrchové těžby hnědého uhlí pro severočeskou oblast byly deklarovány usnesením vlády č. 444/1991. Linie těchto limitů významným způsobem omezily dobývací prostory těžebních společností, vyčlenily řadu obcí z prostoru určeného k dobývání a zachránily je tak před likvidací a mnoho obcí oddálily od okraje těžebních ploch a umožnily jim tak dílčí zlepšení životních podmínek a nový rozvoj. Celkový počet těchto obcí se blíží třiceti a význam těchto linií jakožto ekologických limitů je nepopíratelný. Konkrétně v prostoru povrchového lomu Libouš znamenalo omezení dobývacího prostoru touto limitní linií záchranu obcí Spořice, Droužkovice a části Března a výrazné oddálení těžebních aktivit a jejich negativních vlivů od okraje okresního města Chomutova. Územní ekologické limity pro těžbu hnědého uhlí jsou jednoznačně funkční ekologické limitní linie a jejich pozitivní vliv je nesporný. V některých lokálních případech je jejich průběh diskutován, většinou ze strany těžebních společností, méně často ze strany místních úřadů. Doposud však nejsou porušovány ani zpochybňovány a Ministerstvo životního prostředí je proto považuje za důležité a plně funkční.

Na ploše bývalých dobývacích prostorů vně územních ekologických limitů těžby byl proveden odpis zásob hnědého uhlí, čímž byla výrazně snížena životnost zásob v severočeské hnědouhelné pánvi. V současnosti dosahuje životnost volných vyhledaných zásob vhodných pro vytěžení maximálně horizontu roku 2020.

V prostoru jižně od Chomutova bude díky územním ekologickým limitům zachována ves Droužkovice, původně odsouzená k likvidaci, a rovněž biokoridor vedoucí údolím potoka Hačky. Linie okraje nového dobývacího prostoru Tušimice daného průběhem ekologického limitu je vedena ve vzdálenosti 500 metrů od zástavby obce. Dobývací prostor Tušimice tedy nebyl rozšířen, jak se zmiňujete ve své interpelaci, ale naopak výrazně omezen.

Uvnitř nového dobývacího prostoru však již zůstal hřeben Farářka (359 m n. m.), který je protažen ve směru severozápad - jihovýchod a tvoří tak přirozenou bariéru mezi obcí Droužkovice a současnou těžební činností. V souvislosti s plánováním harmonogramu těžebních aktivit a nutností přeložky železniční trati se těžební společnost rozhodla se zahájením aktivit v této části přiděleného dobývacího prostoru, ačkoliv těžba zde je plánována až v časovém horizontu cca roku 2020.

Rozpory mezi výsledky studií Báňských projektů Teplice, a. s. a Českého hydrometeorologického ústavu Ústí nad Labem (ČHMÚ) jsou skutečně zásadní. Výsledky prvé studie vyznívají jednoznačně ve prospěch odtěžení vrchu Farářka, což umožní nejen vytěžení cca 50 mil. tun uhlí, ale především získání dostatečného množství skrývkového materiálu pro terénní úpravy vnitřní základky uvnitř povrchového lomu a zmenšení zatápěné části zbytkové jámy. Tím bude umožněn kvalitnější způsob sanace a rekultivace a budoucí využití bývalého důlního prostoru. Výsledky studie ČHMÚ pak hovoří jednoznačně v opačném smyslu a zdůrazňují nezastupitelnou funkci návrší Farářka pro zachování únosných ekologických podmínek života v obci Droužkovice. Tyto rozpory jsou způsobeny mnoha faktory, především zcela odlišným zadáním, osobami zadavatelů a v neposlední řadě použitím odlišných směrů převládajících větrů (napadaných však oponenty studií v obou případech).

Domnívám se, že pravda je kdesi uprostřed, neboť obě studie pro své závěry užívají často účelových argumentů. Jakkoliv je vliv hřebene Farářky jako přirozené bariéry nepopíratelný, studie v zásadě nehodnotily vliv umělých bariér a valů a především možnosti širokého zeleného pásu mezi obcí a lomem, který i v případě odtěžení návrší zůstane za horizontem. Velmi důležitý pro posouzení optimální varianty je rovněž časový faktor těžebních aktivit v oblasti Farářky (patrně kolem roku 2020) a doba trvání těchto aktivit. Zásadní bude také budoucí způsob využití této plochy. V současnosti se jedná o zemědělskou půdu, částečně i nevyužívanou, prakticky bez lesní zeleně. V případě zalesnění části severovýchodního svahu Farářky a aktivit v době kolem roku 2020 by ekologický vliv těžební činnosti v prostoru Farářky zdaleka nebyl tak výrazně negativní, jak je prezentován ve studii ČHMÚ. Ministerstvo životního prostředí proto bude před zahájením těžební činnosti v tomto prostoru vyžadovat modelové posouzení a zhodnocení jednotlivých variant těžby z hlediska vlivu na ekologické podmínky v okolí lomu a posouzení funkce všech technických opatření ve srovnání s přirozenou funkcí návrší Farářka.

S pozdravem

Vážený pan

Jan Bláha

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha

Evidenční číslo interpelace: 172

Poslanec

Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Jan BLÁHA

V Praze dne 10. března 1997

Vážení páni ministři,

dne 30. října 1991 schválila vláda české republiky usnesením č. 444/91 územní ekologické limity těžby v severočeském regionu. Podle tohoto usnesení byl dne 9. srpna 1994 rozhodnutím Obvodního báňského úřadu Most nově stanoven dobývací prostor Tušimice. Postupem lomu Libouš Jih dojde v území lokalit SPOŘICE - CHOMUTOV - DROUŽKOVICE - BŘEZNO, k odtěžení vrchu "Farářka", který je přírodní bariérou chránící Chomutov a přilehlé obce před hlukem a silnými emisemi. Jeho odtěžením by však došlo k otevření terénu a v době, kdy je krajina v okolí Chomutova hluboce narušena a těžce poškozena industriální exploatací a intenzivní těžební činností, by v důsledku toho došlo ještě k závažnějším následkům.

Z obavy před zhoršením ekologických podmínek, zadal referát životního prostředí Okresního úřadu v Chomutově pod č. 15/1993 ze dne 20. 4. 1993 zpracování dvou nezávislých studií, jejichž cílem bylo odborně zhodnotit význam existence vrchu Farářka, ležícího jihovýchodně od sídelní aglomerace Chomutov, pro mikroklimatické podmínky města a nejbližších okolních obcí a pro kvalitu ovzduší v těchto lokalitách.

První studie, zpracovaná kolektivem Akademie věd - autorů RNDr. Jan PRETEL, CSc., MVDr. Bohuslav VOSTOUPAL a RNDr. Jaroslav SVOBODA, CSc., z června 1993 pod názvem "Vliv vrchu Farářka na kvalitu ovzduší v kotlině řeky Chomutovky", úplné odtěžení vrchu Farářka nedoporučila. Svoje stanovisko zdůvodnili především tím, že otevření velkolomů a jejich neustálé expandování do ostrovů původní krajiny způsobuje značné změny reliéfu krajinných úseků a tím i celého postiženého území na úkor zasídlených společenstev a především pak na úkor vitálních funkcí zbývající nativní krajiny jako celku. Geomorfologický útvar "Farářka" má mimořádně důležitou funkci v místech dotyku se zónou těžebních aktivit. Působí jako jistý limitující hřeben, oddělující hrubě zdevastovanou krajinu od zbytku relativně zachovalé a fungující nativní krajiny. Působí jako garant a fyzická záruka obrany před průnikem aktivit technosféry do posledního ještě funkčního pásma vitální krajiny.

Druhá studie, zpracovaná Báňskými projekty Teplice, a. s. - autorů Ing. Edgar MAJER (manažer PKBG), Ing. Karel KUBIZŇÁK (manažer PKZP) a Ing. Vladimír NOVOTNÝ (HIP), z července 1993 pod názvem "Zhodnocení vlivu Farářky na kvalitu ovzduší obcí po skončení činnosti Dolů Nástup Tušimice", jeho odtěžení naopak doporučila. Svoje stanovisko odůvodňují tím, že při realizaci navrhovaných opatření (náspy se zelení a ochranné vegetační pásy), je dostatečně zabezpečena ochrana obcí a okolí před imisemi.

Odlišné závěry obou uvedených studií, byly odůvodněny použitím rozdílných větrných růžic (četnost a proudění větrů) jednotlivých zpracovatelů. Přitom při srovnání jednotlivých tabulek "Relativní činnost větru (%)" u obou studií, jsou výsledky téměř shodné.

Mimo výše uvedené studie však existuje ještě klimatologická studie z července 1993 "Zhodnocení vlivu Farářky na kvalitu ovzduší okolních obcí po skončení činnosti DNT", kterou na základě objednávky Báňských projektů Teplice, a. s. zpracoval Český hydrometeorologicky ústav Ústí nad Labem - autor Ing. Pavel FINKOUS a kolektiv OMK. Její závěr upozorňuje na nepříznivé ekologické důsledky, kdy i přes všechna opatření s pokračující těžbou bude pokračovat zvyšování koncentrací prašnosti. Postupným odstraňováním vrchu Farářka dojde k poklesávání terénu. Přes přijímaná opatření (větrolamy, umělé valy) dojde k otevření terénu na východ až jihovýchod a tím se budou zesilovat podmínky pro další šíření prašnosti a v neposlední řadě šíření přízemních mlh, které budou vznikat v ohniskách těžebních jam. Nejvíce přitom budou ohrožovány osady DROUŽKOVICE, BŘEZNO, z části CHOMUTOV ÚDLICE, okolí NECHRANICKÉ PŘEHRADY. Rovněž je nutné počítat s tím, že uměle vytvářené porosty a návrší budou zvyšovat turbulentnost proudění. Nelze zde počítat s ideálním utlumujícím účinkem na šíření prachu, který bude nesporně nejvíce negativním činitelem zhoršujícím ekologii krajiny.

Celkově je třeba zvážit ekonomická hlediska prospěšnosti pokračující povrchové těžby s nepříznivým dopadem na ekologii krajiny, nejen pro blízké okolí výše uvedených osad, ale i na další region směrem na osadu HOŘETICE a ŽATECKO, kde začíná kromě jiného i chmelová vegetace.

Závěry Českého hydrometeorologického ústavu Ústí nad Labem však Báňské projekty Teplice a. s. při zpracování své studie nevzali do úvahy a navíc tyto závěry zatajili i před veřejností.

Z výše uvedených důvodů kladu tyto otázky:

a) pro ministra Jiřího SKALICKÉHO

1) Jaké stanovisko zaujímá MŽP k územním ekologickým limitům těžby v severočeském regionu (usn. vl. č. 444/91)?

2) Jaké stanovisko zaujímá MŽP k rozšíření dobývacího prostoru Tušimice, konkrétně v souvislosti s odstraněním vrchu Farářka, včetně všech s tím spojených nepříznivých dopadů na ekologické podmínky krajiny?

3) Převezme MŽP odpovědnost za zhoršené ekologické podmínky a pokračující devastaci krajiny ve zmíněném regionu, v souvislosti s rozšířením dobývacího prostoru, v případě odstranění vrchu Farářka?

b) pro ministra Vladimíra DLOUHÉHO

1) Jaké stanovisko zaujímá MPO k rozšíření dobývacího prostoru Tušimice, v souvislosti s odstraněním vrchu Farářka?

2) Je ekonomické hledisko pokračující povrchové těžby v lomu Libouš Jih tak důležité, že nerespektuje doporučení odborných studií ani upozornění na negativní dopad při realizaci odstranění vrchu Farářka?

3) Převezme MPO odpovědnost za zhoršené ekologické podmínky a pokračující devastaci krajiny ve zmíněném regionu, v souvislosti s rozšířením dobývacího prostoru, v případě odstranění vrchu Farářka?

4) Pokládá MPO přístup vedení Dolů Nástup Tušimice k ekologii krajiny a způsob jejího jednání s občany a obcemi (předkládá nepravdivé informace) za správné?

c) pro ministra Jaromíra SCHNEIDERA

1) Jaké stanovisko zaujímá MMR k rozšíření dobývacího prostoru Tušimice, v souvislosti s odstraněním vrchu Farářka?

2) Je v zájmu úspěšného a zdravého rozvoje výše uvedeného regionu, aby přes avízované nepříznivé dopady na krajinu a rovněž nesouhlasná vyjádření odborných institucí i nesouhlasná vyjádření obyvatel, docházelo za souhlasu vlády k devastaci krajiny a životních podmínek v regionu?