PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
230
Návrh
poslanců Miroslava Sládka a dalších
ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
Návrh
ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
Parlament České republiky se usnesl na tomto ústavním zákoně:
Čl. 1
(1) Vytvářejí se tyto vyšší územní samosprávné celky:
1. Země Praha, jejíž území je vymezeno územím hlavního
města Prahy
2. Země Česká, jejíž území tvoří okresy Benešov, Beroun, Mělník, Mladá Boleslav, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram, Rakovník, České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor,Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň-Jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany, Sokolov, Tachov, Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Liberec, Louny, Litoměřice, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnov a Ústí nad Orlicí.
3. Země Moravskoslezská, jejíž území tvoří okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Třebíč, Vyškov, Znojmo, Žďár nad Sázavou, Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město.
(2) Územím okresu a územím hlavního města Prahy se v odst. (1) rozumí toto území podle stavu ke dni uvedenému v článku 5.
Čl.2
Území zemí lze měnit pouze ústavním zákonem.
Čl.3
Ústavní zákon České národní rady a. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se mění a doplňuje takto:
1. čl. 99 zní:
"Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky. Vyššími územními samosprávnými celky jsou země.
2. čl.103 se vypouští, ostatní články se přečíslují.
Čl. 4
O sídle orgánů země rozhodne její zastupitelstvo.
Čl. 5
Tento ústavní zákon nabývá dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
I. Obecná část
Návrh, který podávají poslanci Sdružení pro republiku-Republikánské strany Československa vychází pouze ze snahy realizovat zákon č.1/1993 Sb,Ústava České republiky a to hlavu sedmou, část, která se zmiňuje o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.
Přijetím tohoto zákona je nutné se dotknout, celkové reformy veřejné správy. Tzn., že tyto změny by se měly dotknout novel zákonů například o hlavním městě Praze, o okresních úřadech. Dále bude nutno vytvořit zcela nové zákony, jako je například o působnosti a kompetencích vyšších územních samosprávných celků, o obcích, o zemích, o zemských úřadech, o volbách do zastupitelstev zemí, o majetku zemí, o správním řízení, o správním soudnictví, o státní službě, o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky právě pro země a v neposlední řadě i zákon o územním členění České republiky.
II. Zvláštní část
K čl. 1
V článku 1 se navrhuje vytvořit konkrétně počet tří vyšších územně samosprávních celků, které se nazývají země. Dále vymezuje velikost zemí, které korespondují se stávajícími okresy včetně území hlavního města Prahy.
K čl. 2
Jde o článek, který určuje v jakým způsobem je možno měnit hranice zemí.
K čl.3
Jedná se o změnu ústavního zákona České národní rady a. 1/1993 Sb., Ústava České republiky pouze v pasážích, které mění právě navrhovaný zákon. Jedná se o článek 99, který by zněl " Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky. Vyššími územně samosprávnými celky jsou země.". Vypouští pouze slova "nebo kraje". Článek 103 se vypouští. Pro názvy zemí nám byla podkladem právě Ústava České republiky, kde právě v preambuli se v úvodní větě hovoří: " My občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.....".
K čl. 4
V tomto článku rozhoduje o sídle orgánů země zastupitelstvo.
K čl. 5
Tento článek stanoví nabytí zákona účinnosti.
Je důležité zdůraznit, že tento ústavní zákon navrhovaný poslanci Sdružení pro republiku-Republikánské strany Československa nemá ani v nejmenším ekonomický dopad na státní rozpočet. Dopad bude mít až vznik zemí a jejich orgánů.