Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Federální ministerstvo financí

schváleno FMF

č. j. V/2 - 31 393/1992

s účinností pro rozpočtové a příspěvkové organizace

Účetní jednotka doručí výkaz podle pokynů MF ČR, MF SR

AKTIVA

PASIVA

Doplňující údaje

Příloha 3

Úvod

1. Souhrnné výsledky finančního hospodaření obcí a okresních úřadů

2. Příjmy

3. Výdaje

4. Zadluženost obcí

5. Dobrovolné svazky obcí

6. Audit

Úvod

Rozpočty obcí a okresních úřadů na rok 1996 byly zpracovány v souladu se záměry celé soustavy veřejných rozpočtů. Cílem fiskální politiky byla i nadále stabilita jejich příjmové základny, snaha o zlepšování podmínek pro zajišťování veřejných statků místními orgány, ale také sblížení dynamiky příjmů státního rozpočtu a místních rozpočtů.

Nejzávažnější změnou, která ovlivnila finanční hospodaření místních rozpočtů okresních úřadů a obcí byla restrukturalizace daňovým příjmů realizovaná na základě novely zákona o rozpočtových pravidlech, kterou schválil Parlament zákonem č. 154/1995 Sb.

1. Souhrnné výsledky finančního hospodaření obcí a okresních úřadů

Okresní úřady a obce získaly za rok 1996 do svých rozpočtů 161,7 mld. Kč, z toho okresní úřady 43,8 mld. Kč a obce 117,9 mld. Kč. Meziroční zvýšení příjmů tak dosáhlo 25,2 procentního bodu, ale po odpočtu dotací na dávky státní sociální podpory, které činily v minulém roce celkem 26,7 mld. Kč (u obcí 3,9 mld. Kč), byl skutečný meziroční nárůst příjmů o 5,5%, z toho u obcí 7,3%.

Výdaje územních orgánů dosáhly výše 171,1 mld. Kč (z toho okresní úřady 44,4 mld. Kč, obce 126,7 mld. Kč), tj. o 38,8 mld. Kč více než v roce 1995. Po odpočtu výdajů na dávky státní sociální podpory jsou výdaje vyšší proti roku předchozímu o 13,3 mld. Kč, takže meziroční zvýšení činí 10,2%, z toho u obcí 11,3%.

V roce 1996 byl vykázán podle účetních závěrek okresních úřadů a obcí schodek hospodaření ve výši 9,4 mld. Kč. Poprvé od počátku roku 1993, kdy byl zaveden nový systém financování územních rozpočtů v souvislosti s novou daňovou soustavu, skončilo schodkem i hospodaření okresních úřadů, a to ve výši 0,6 mld. Kč. U obcí je tento schodek ve výši 8,8 mld. Kč způsoben především vyšší mírou investování do jejich infrastruktury. Dosažený deficit představuje 7% celkových příjmů okresních úřadů a obcí (v roce předchozím 2,5%), z toho u obcí 7,7% (v roce předcházejícím 3,8%).

Dosažený schodek byl financován zapojením mimorozpočtových zdrojů v objemu 24,4 mld. Kč. Obce takto zapojily do svého hospodaření 21,5 mld. Kč, z toho činí saldo převodů z jejich účelových fondů 15,8 mld. Kč, nově přijaté půjčky a úvěry 6,5 mld. Kč, nárůst také zaznamenaly přijaté výnosy komunálních obligací (3,2 mld. Kč). Z účetnictví je patrné, že ve výdajích obcí se výrazněji projevují splátky půjček, které jsou o 80% vyšší proti roku 1995. Okresní úřady zapojily vlastní fondy ve výši 2,9 mld. Kč.

Stav účelových fondů byl k 31. 12. 1996 celkem 10,8 mld. Kč, z toho u obcí 9,5 mld. Kč, což je zhruba na úrovni loňského roku. Tato výše je mimo jiné ovlivněna návratnou finanční výpomocí ze státního rozpočtu poskytnutou obcím na deset let na modernizaci bytového fondu ve výši 1,1 mld. Kč a cca 4,4 mld. Kč zatím nevyčerpaného výnosu komunálních obligací hl. m. Prahy.

Celkově tak zdroje místních rozpočtů k 31. 12. 1996 dosáhly cca 25,7 mld. Kč a obce se na nich podílejí z 86,3%. Z porovnání s minulým rokem vyplývá, že při celkovém poklesu zdrojů o 1,6 mld. Kč se podíl obcí na těchto zdrojích nepatrně zvýšil.

Vláda ČR svým usnesením č. 441 z 28. srpna 1996 schválila restrikci výdajové části státního rozpočtu na rok 1996. Schválená restrikce se v případě územních rozpočtů projevila absolutní částkou 220,6 tis. Kč a obcí se dotkla minimálně. Byla snížena rezerva z kapitoly VPS na výplatu poštovného a poukazečného, která souvisí s výplatou dávek státní sociální podpory, o 161 mil. Kč, o zbývající část byly sníženy individuálně dotované stavby, u kterých bylo již patrné, že přiznaná částka nebude vyčerpána, neboť v některých případech muselo být opakovaně prováděno výběrové řízení.

Tabulka č. 1

v mld. Kč

Hodnocení vývoje příjmů a výdajů je prováděno ke schválenému rozpočtu upravenému o skutečně poskytnuté účelové prostředky ze státního rozpočtu.

2. Příjmy

V příjmové základně obcí a okresních úřadů byla provedena restrukturalizace daňových příjmů místních rozpočtů, která vyplynula z novely zákona o rozpočtových pravidlech republiky, kterou Parlament schválil zákonem č. 154/1995 Sb.

V souladu s výše uvedenou novelou rozpočtových pravidel došlo k následujícím změnám.

Dan z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti byla sdílenou daní státního rozpočtu a místních rozpočtů, podíl místních rozpočtů na celostátním výnosu této daně činil 64% (v roce 1995 výlučným příjmem územních orgánů).

Z celookresního výnosu daně připadlo:

30% okresnímu úřadu,

20% všem obcím v okrese, každé obci pak částka odvozená z poměru počtu obyvatel obce k celkovému počtu obyvatel okresu,

10% obcím, které mají na svém území umístěnou plátcovu pokladnu nebo zde plátce sídlí či má trvalé bydliště.

Do pokladen magistrátních měst (Praha, Plzeň, Brno, Ostrava) bylo v průběhu roku 1996 poukázáno 70% výnosu daně ze závislé činnosti.

Další sdílenou daní státního rozpočtu a místních rozpočtů byla nově počínaje lednem 1996 daň z příjmu právnických osob. Obcím včetně magistrátních měst (nikoliv však okresním úřadům) připadlo 20% celostátního výnosu této daně, každá obec získala částku odpovídající poměru počtu obyvatel obce k celkovému počtu obyvatel státu.

Záměry a cíle výše uvedených změn byly definovány takto:

- dosáhnout vyšší shody v "tepu" veřejných rozpočtů na centrální a na místní úrovni,

- zamezit dalšímu rozevírání nůžek mezi "chudými" a "bohatými" okresy v jejich daňové výtěžnosti,

- dosáhnout alespoň částečné propojení daňových příjmů obcí s ekonomickou aktivitou podnikatelských subjektů působících v katastru obce.

Na základě výsledků hospodaření místních rozpočtů za rok 1996 lze konstatovat, že nová rozpočtová pravidla naplňují vytčené cíle. Vyšší shody v "tepu" veřejných rozpočtů na centrální a místní úrovni bylo v roce 1996 dosaženo. Rozdíl v dynamice vývoje daňových příjmů státního rozpočtu a místních rozpočtů se v období 1993 - 1996 výrazně snížil oproti stavu v letech 1993 - 1995. Jednoznačně to prokazují propočtené hodnoty průměrných ročních přírůstků sledovaných veličin.

Tabulka č. 2

Následující tabulka ukazuje dopad novely rozpočtových pravidel ve vývoji daňových příjmů místních rozpočtů v roce 1996:

Tabulka č. 3

v mil. Kč

Z porovnání vývoje daní v podmínkách původních a nových rozpočtových pravidel je patrné, že daňové příjmy okresních úřadů a obcí byly ve sledovaném období nižší o 7,2 mld. Kč. Pokles zaznamenaly daňové příjmy okresních a magistrátních úřadů. Daňové příjmy obcí (bez magistrátních úřadů) byly vyšší o 1,6 mld. Kč.

Dosažené daňové příjmy obcí v roce 1996 ve výši 34,9 mld. Kč zaznamenaly meziroční nárůst 20,3%, naproti tomu u magistrátních měst došlo k meziročnímu poklesu o 2,3%.

Ze srovnání v tabulce č. 4 je patrné, že se zmírnily rozdíly v úrovni daňových příjmů na obyvatele v jednotlivých okresech. K poklesu průměrných daňových výnosů na 1 obyvatele došlo u magistrátních měst a okresů s dlouhodobě vysokou daňovou výtěžností (hl. m. Praha o 2,7%, okresy Ústí nad Labem o 10,9%, Hradec Králové o 1,5%), zatímco u okresů s dlouhodobě nejnižší průměrnou daňovou výtěžností na 1 obyvatele došlo k nárůstu (u okresu Plzeň - jih o 24,8%, Blansko o 21%, Brno - venkov o 20%). V podstatě lze konstatovat, že u obcí okresů, které měly v roce 1995 průměrnou nebo podprůměrnou daňovou výtěžnost na 1 obyvatele byla vyšší dynamika daňových příjmů než u obcí okresů, které měly vyšší než průměrnou daňovou výtěžnost. U některých obcí těchto okresů došlo ke stagnaci daňových příjmů, dokonce i k absolutnímu poklesu. Bližší údaje jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka č. 4

Tabulka č. 5

Poznámka: Rok 1995 bez dávek státní sociální podpory (skutečnost k 31. 12. 1995 činila 1 194,7 mil. Kč, skutečnost k 31. 12. 1996 byla 26 692,1 mil. Kč)

Celkové příjmy územních rozpočtů dosáhly výše 161,7 mld. Kč, po odpočtu dávek státní sociální podpory 135,0 mld. Kč. V porovnání s vývojem minulého roku příjmy vzrostly o 5,5%. Rozpočet příjmů byl splněn na 100,2%, k odlišnému vývoji proti rozpočtu však dochází u jednotlivých příjmových položek.

Příjmová základna územních orgánů se opírá především o daňové příjmy, v nichž dominuje výnos daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a transfery ze státního rozpočtu.

Daňové příjmy dosáhly za uplynulý rok celkové výše 72,7 mld. Kč, tj. 99,7% schváleného rozpočtu, proti roku 1995 vykazují nárůst o 2,8%. Jejich podíl na celkových příjmech okresních úřadů a obcí činil 53,8% a představuje pokles o 1,5 procentního bodu proti minulému roku. Obce se na dosažených daňových příjmech podílejí 86,4% (tj. o 3,7% více než v roce 1995).

Výnos daně z příjmů fyzických osob je ve srovnání s předchozím rokem nižší především, jak již bylo uvedeno, z titulu změny rozpočtového určení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Na účty územních orgánů bylo ke konci roku 1996 převedeno celkem 50,8 mld. Kč. V porovnání s rokem 1995 jsou zaúčtované hodnoty nižší o 9,3 mld. Kč.

Výnos daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je ke konci roku 1996 proti roku předešlému nižší o 10,2 mld. Kč. Z dosaženého vývoje je patrné, že tato daň se za uplynulé období vyvíjela pomaleji (plnění na 97,4% rozpočtovaného objemu). V roce 1996 bylo inkasováno 34,7 mld. Kč, v účetnictví je tato daň vykazována ve výši 35,1 mld. Kč, což je patrně způsobeno převodem daní z roku 1995.

Daň z příjmů fyzických osob z podnikání se vyvíjela o něco příznivěji. Tato daň, která je výlučným příjmem obcí, byla převedena na účty územních orgánů v objemu 15,8 mld. Kč, což je celé inkaso daně minulého roku. Proti roku 1995 došlo k nárůstu výnosu daně o 6,1% a je patrné, že tato daň se stává stabilním příjmem obcí.

Vývoj daně z příjmů právnických osob, o jejíž výnos se od ledna roku 1996 nově dělí obce a státní rozpočet, zaostal za objemem ve schváleném rozpočtu. Do rozpočtů obcí a magistrátních úřadů je daň rozdělována ve výši 20% z celostátního výnosu podle podílu počtu obyvatel obce na počtu obyvatel ČR. Obce přijaly do svých pokladen 11,8 mld. Kč, tj. 87,2% celoročního rozpočtovaného objemu, inkaso daně činilo 12,1 mld. Kč.

Výnos daně z příjmů právnických osob za obce, kde poplatníkem je obec, dosáhl výše 2,3 mld. Kč a je proti roku 1995 nižší o 0,8 mld. Kč. Jedná se o podnikatelské aktivity obcí, kdy obec je plátcem daně. Výnos daně z nemovitostí je proti roku 1995 vyšší o 0,2 mld. Kč. Některé obce využily možnosti stanovit vyšší základní sazby daně. Inkaso této daně ve výši 4,0 mld. Kč bylo celé převedeno na účty obcí.

Na správních poplatcích inkasovaly územní orgány 2,1 mld. Kč, tj. pouze 79% schváleného celoročního objemu. Je zřejmé, že zvýšení sazby správních poplatků, provedené k 1. červenci minulého roku, nepůsobí podle předpokladů.

Místní poplatky, jejichž objem je závislý na místních podmínkách jako je geografická poloha, vybavenost lázeňskými a rekreačními nebo památkovými objekty apod. dosáhly výše 1,3 mld. Kč, což je o 0,1 mld. Kč více proti předchozímu roku.

Nedaňové příjmy se podílejí na celkových příjmech 15,8%. Nejvýznamnější položkou těchto příjmů jsou příjmy rozpočtových organizací, které v roce 1996 dosáhly výše 14,3 mld. Kč, což představuje plnění na 87,6 procent rozpočtu. Místní orgány inkasují tyto příjmy především z pronájmů, z poplatků ve školství a z příjmů v oblasti bytového hospodářství.

Na přijatých úrocích inkasovaly obce 1,3 mld. Kč, proti roku minulému se jedná o nárůst 0,3 mld. Kč.

Podstatnou část nedaňových příjmů tvoří ostatní nedaňové příjmy. Jedná se zejména o sankční poplatky, pokuty ukládané obcí nebo okresním úřadem, náhrady škod, penále ze smluvních vztahů k jiným subjektům, příjmy z úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů podle horního zákona. V roce 1996 tyto příjmy činily 5,4 mld. Kč, tj. o 0,9 mld. Kč více proti roku předchozímu.

Kapitálové příjmy dosáhly ve sledovaném období výše 7,2 mld. Kč, což je ve srovnání s rokem 1995 o 2,8 mld. Kč více, tj. o 62,1%. Podíl kapitálových příjmů na celkových příjmech tvoří 5,4% a zvýšil se o 1,9 procent proti roku minulému. Tento nárůst je způsoben zejména prodejem obecního nemovitého majetku a akcií.

Graf č. 1

Podíl transferů ze státního rozpočtu na celkových příjmech obcí a okresních úřadů činil 23,4%. Více než polovinu z celkového objemu transferů představují dotace v rámci souhrnného finančního vztahu územních orgánů ke státnímu rozpočtu. Z celkové dotace ve výši 16,8 mld. Kč připadlo na obce 56,8%, zbývající část obdržely okresní úřady. Soubor dotací v rámci souhrnného finančního vztahu zahrnuje dotace na výstavbu domů s pečovatelskou službou a na domy - penziony, na sociální dávky pro občany tělesně a zdravotně postižené a občany sociálně potřebné, na výkon státní správy, na školství, na místa v ústavech sociální péče a v domovech důchodců, na vybraná dětská zařízení, která nejsou napojena na zdravotní pojišťovny. Dále zahrnuje dotace na úhradu neinvestičních výdajů hasičských záchranných sborů a na dopravní obslužnost jako příspěvek státu na zabezpečení ztráty na linkách veřejné vnitrostátní osobní dopravy mimo MHD. Součástí dotace v rámci souhrnného finančního vztahu byla rovněž územní vyrovnávací dotace na vyrovnání rozdílů v daňové výtěžnosti jednotlivých regionů.

Kromě této dotace obce a okresní úřady zahrnuly do svých příjmů účelové prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly Všeobecná pokladní správa ve výši 14,7 mld. Kč. Rozdíl mezi výdaji státního rozpočtu (15,9 mld. Kč) a skutečně přijatými dotacemi okresními úřady a obcemi ve výši 1,2 mld. Kč je způsoben jejich zaúčtováním na jiné příjmové položky a v malé míře poskytnutím dotací obcím přímo z rozpočtu kapitol.

Nad rámec těchto dotací byly z kapitoly VPS uvolněny další finanční prostředky na dávky státní sociální podpory (26,7 mld. Kč). Jedná se o výdaj, který ještě v roce 1996 byl zahrnut do celkových výsledků finančního hospodaření, počínaje lednem roku 1997 je tento výdaj zařazen jako výdaj státního rozpočtu a jako takový neprochází hospodařením okresního úřadu.

Obce a okresní úřady financovaly individuálně dotované stavby v oblasti zdravotnictví, školství, dopravy a ochrany životního prostředí schválené ve státním rozpočtu na rok 1996 jako investiční dotace v rámci VPS. Jako systémové dotace byly uvolněny finanční prostředky na výstavbu a technickou obnovu vodovodů, kanalizací a čističek odpadních vod, na obnovu vozidel MHD, na požární ochranu a na obnovu významných památkových objektů (Obecní dům v Praze, rekonstrukce hradu Špilberk v Brně, divadlo v Šumperku, Jablonci nad Nisou, oprava zámku Valašské Meziříčí).

Na běžné účty územních orgánů byly poskytnuty finanční prostředky především na výstavbu bytů v rámci programu Podpora výstavby nájemních bytů v obcích (2,1 mld. Kč), na dotace v rámci programu Výstavby a technické obnovy školských zařízení (1,6 mld. Kč), na pozemkové úpravy (0,7 mld. Kč), na protiradonová opatření (0,1 mld. Kč) a na ekologické investice (0,6 mld. Kč). Kromě toho byly uvolněny finanční prostředky na regeneraci městských památkových rezervací a záchranu architektonického dědictví, na provoz záchranných hasičských sborů, na agrokomplex, na program obnovy vesnice a na řešení živelných pohrom.

Veškeré účelové dotace poskytnuté ze státního rozpočtu jsou předmětem finančního vypořádání územních orgánů se státním rozpočtem za rok 1996.

Další transfery do rozpočtů obcí a okresních úřadů představují dotace ze Státního fondu životního prostředí. Tyto příjmy činily 2,1 mld. Kč a směřovaly především na výstavbu čistíren odpadních vod, kanalizací, vodovodů a na plynofikaci, tedy investiční akce související s ochranou životního prostředí.

Rozdíl mezi rozpočtovaným objemem a skutečností ve výši 0,8 mld. Kč je způsoben především tím, že obce nepředložily v daných termínech požadované podklady potřebné pro přiznání dotace a pro poskytnutí půjčky. Obce získávají finanční prostředky v kombinované formě a v těch případech, kdy nejsou schopny doložit potřebné údaje, SFŽP nepotvrzuje ani poskytnutí dotace. Nehledě na to, že v některých případech ovlivňuje termín pro uvolnění finančních prostředků i stávající špatná finanční platební kázeň ze strany obcí.

Dary a sdružené prostředky jsou další příjmovou položkou územních rozpočtů a dosáhly v roce 1996 výše 1,0 mld. Kč.

3. Výdaje

Celkové výdaje územních rozpočtů v roce 1996 činily 171,1 mld. Kč a proti upravenému rozpočtu byly vyšší o 6%. Pro srovnatelnost vývoje výdajové části finančního hospodaření za rok 1995 a 1996 je nutné odečíst dávky státní sociální podpory, které začaly být vypláceny od října 1995. Po jejich odpočtu jsou celkové výdaje ve výši 144,4 mld. Kč a proti loňskému roku se zvýšily o 13,3 mld. Kč (z toho u obcí vzrostly o 12, 5 mld. Kč). Z porovnání meziročních trendů od roku 1994 vyplývá zpomalení tempa růstu výdajů v průběhu roku 1996 o téměř 7 procentních bodů.

Zvýšené výdaje byly kryty vlastními příjmy, zapojením rezervních fondů, použitím doplňkových příjmů, úvěrů a půjček a výnosy komunálních obligací a zčásti uvolněním účelových dotací ze státního rozpočtu.

Výdaje místních rozpočtů se zvýšily proti minulému roku o 10,2%. Vyšší čerpání vykazují ve sledovaném období neinvestiční výdaje, vývoj kapitálových výdajů jak již bylo řečeno výše se ve srovnání s lety minulými zpomalil.

Tabulka č. 6

v mil. Kč

Poznámka: Rok 1995 bez dávek státní sociální podpory.

Neinvestiční výdaje

Neinvestiční výdaje dosáhly výše 117,7 mld. Kč, po odpočtu výdajů na dávky státní sociální podpory vykazují ve srovnání se skutečností dosaženou v roce 1995 nárůst o 10,8 mld. Kč.

Veřejná spotřeba, která se na neinvestičních výdajích podílí 64,7%, dosáhla výše 58,9 mld. Kč. Mzdy a platy ve srovnání s minulým rokem vzrostly o 25%, což bylo ovlivněno růstem průměrných platů v roce 1996 a růstem počtu pracovníků. Zvýšení u této položky vykazují okresní a magistrátní úřady, a to zejména z důvodu zabezpečení kontaktních míst v souvislosti s realizací zákona o státní sociální podpoře a zároveň je nárůst ovlivněn čerpáním vyššího objemu mezd pro hasičské záchranné sbory podle nařízení vlády ČR č. 79/1994 (Služební platový řád). Na dosaženém mzdovém nárůstu se rovněž podílejí i změny vyplývající ze zákonných úprav, v roce 1996 byl vyplacen třináctý a čtrnáctý plat.

Objemově nejvyšší hodnoty (41,0 mld. Kč) vykazuje položka nákupy zboží a služeb. Jedná se zejména o údržbu a opravy majetku, o materiální výdaje, cestovné a o výdaje na poštovné a poukazečné v souvislosti s výplatou dávek státní sociální podpory.

Splátky úroků se zvýšily proti roku 1995 o téměř 35%, výdaje za bankovní služby, které jsou převážně vykazovány obcemi, dosáhly zvýšení o 106,7%.

Dotace a ostatní transfery byly po odpočtu výdajů na dávky státní sociální podpory proti roku 1995 vyšší o 1,1 mld. Kč a obce se na tomto nárůstu podílejí téměř 73%.

Dotace podnikatelským subjektům dosáhly ve sledovaném období výše 7,2 mld. Kč a v podstatě celý objem vykazují obce v kapitole doprava, jedná se tedy o dotace dopravcům na zajištění dopravní obslužnosti v území.

Jedním ze zdrojů čerpání neinvestičních výdajů byla dotace ze státního rozpočtu v rámci souhrnného finančního vztahu. Její součástí byly dotace na sociální dávky, na výkon státní správy, na jednoho žáka mateřské nebo základní školy, na úhradu neinvestičních výdajů hasičských záchranných sborů a na dopravní obslužnost. Kromě těchto titulů byly v ní zahrnuty příspěvky na lůžko ve vybraných zdravotnických zařízeních, která nebyla v roce 1996 příjmově napojena na zdravotní pojišťovny, příspěvky na jedno místo v domovech důchodců a v ústavech sociální péče.

Dalším zdrojem byly dotace poskytnuté obcím a okresním úřadům jako účelově určené neinvestiční prostředky poskytnuté z kapitoly VPS. Finanční prostředky byly použity zejména na pozemkové úpravy, na výdaje spojené s konáním voleb do Parlamentu a do Senátu, na řešení povodňových škod a havarijních situací jako jsou havárie svahů a skalních objektů, na záchranu architektonického dědictví a na regeneraci městských památkových rezervací. Kromě toho byla v neinvestičních výdajích roku 1996 územních orgánů zahrnuta návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu jako překlenovací úvěr zdravotnickým zařízením v objemu 0,4 mld. Kč. Výpomoc měla být splacena ve dvou splátkách, přitom první splátka ke konci listopadu roku 1996. Téměř všechny nemocnice požádaly o odklad splátky z titulu své zadluženosti, která v průběhu sledovaného období ještě narostla. Vzhledem k tomu, že obdobný problém byl i u nemocnic v působnosti ministerstva zdravotnictví, vláda ČR posoudila celou problematiku a rozhodla o odsunu splátky celého dluhu na červen roku 1997.

Transfery domácnostem po odpočtu výdajů na dávky státní sociální podpory vykazují ve srovnání s vývojem v roce 1995 mírné snížení (o 31,5 mil. Kč). Je tomu tak proto, že některé sociální dávky, vyplácené v roce 1995 v rámci souhrnného finančního vztahu, přešly do nového systému státní sociální podpory. Dávky státní sociální podpory dosáhly ke konci sledovaného období 26,7 mld. Kč.

Příspěvky příspěvkovým organizacím se zvýšily ve srovnání s rokem 1995 ke konci roku 1996 o 2,0 mld. Kč, a to především u obcí (o 1,4 mld. Kč). To je způsobeno zejména změnou hospodářskoprávní formy hospodaření organizací, ale také zvýšením neinvestičních výdajů z důvodu vyšších cenových vstupů. K tomu je nezbytné poznamenat, že některé okresní úřady se snaží o převod příspěvkových organizací městům, z důvodu nedostatku finančních zdrojů na zabezpečení jejich provozu, což se ne vždy podařilo. Nejvíce se tato restrikce projevuje v odvětví kultury.

Položka sdružené prostředky na provoz vykazuje nárůst o 67 procentních bodů a celé zvýšení se projevuje u obcí. Jedná se především o sdružování obcí na výstavbu a provoz skládek tuhých komunálních odpadů, na výstavby a provozování vodárenských sítí a na výstavbu čističek odpadních vod, tedy akce související s ochranou životního prostředí.

Kapitálové výdaje

Kapitálové výdaje se podílejí na celkových výdajích územních rozpočtů 37%. Úhrnný objem kapitálových výdajů obcí a okresních úřadů dosáhl částky 53,4 mld. Kč. Na dosaženém objemu se obce podílejí téměř 93%. Pokud jde o kapitálové výdaje okresních úřadů dochází k útlumu investiční výstavby, v porovnání s minulým rokem byly objemy sníženy o 1,8 mld. Kč. Kapitálové výdaje obcí se v roce 1996 zvýšily o 9,7% ve srovnání s rokem 1995.

Tabulka č. 7

v mld. Kč

Obce realizovaly investiční akce související především s jejich infrastrukturou, s rozvojem bytové výstavby a s dokončováním staveb zejména v odvětví sociální péče a ve školství. Svůj investiční rozvoj financovaly nejen vyššími příjmy, ale také vyššími objemy úvěrů a půjček a z výnosů emisí komunálních obligací, které povolilo v průběhu roku 1996 Ministerstvo financí.

Na dosaženém tempu se podílejí rovněž i investiční dotace uvolňované z kapitoly VPS a z rozpočtů ostatních ústředních orgánů státní správy formou rozpočtových opatření prostřednictvím VPS. V porovnání s minulým rokem se tento podíl snížil o 2,2%. Na běžné účty územních orgánů bylo uvolněno celkem 9,4 mld. Kč a prostřednictvím čerpacích účtů České spořitelny 6,4 mld. Kč. Znamená to, že investiční dotace poskytnuté územním orgánům ze státního rozpočtu (z toho u obcí zhruba 75%) se podílely na jejich kapitálových výdajích cca 22%.

Z objemu 6,4 mld. Kč účelových investičních dotací bylo čerpáno 2,1 mld. Kč, které byly poskytnuty na podporu nové bytové výstavby a 0,3 mld. Kč ve formě návratné finanční výpomoci na modernizaci bytového fondu se splatností na 10 let, dalších 1,6 mld. bylo v průběhu roku 1996 čerpáno v rámci programu zkvalitnění škol a školských zařízení. Tento program, jehož gestorem je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, byl v roce 1996 ukončen. Kromě toho byly účelové investiční dotace směrovány do odvětví sociální péče na řešení havarijních stavů zařízení sociální péče, na přestavbu vytápění, na výstavbu vodovodů, na oblast kultury v rámci programu záchrana architektonického dědictví a na ochranu vybraných památkových objektů.

Prostředky, uvolňované jako účelové investiční dotace, byly použity především na financování individuálních staveb schválených ve státním rozpočtu na rok 1996. Jedná se o stavby zejména v odvětví zdravotnictví, školství a dopravy. Na objemu uvolněném v průběhu roku 1996 se tyto stavby podílely téměř 44%. Stejným způsobem byla financována rovněž výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vody, kanalizací a čističek odpadních vod (čerpání ve výši 974 mil. Kč a je plně zahrnuta ve výdajích obcí), výstavba a technická obnova silniční sítě statutárních měst a obnova vozidel MHD (1,1 mld. Kč). Dále byly použity finanční prostředky na výdaje související se snížením znečištění životního prostředí a na revitalizace vodních toků a nádrží (472 mil. Kč), na výdaje požární ochrany (358 mil. Kč) a na další investice zahrnuté do registru investic ministerstva financí v souladu se zákonem o státním rozpočtu na rok 1996.

Dalším zdrojem čerpání vyšších výdajů u obcí byly prostředky, které ke konci roku 1996 přiznal Státní fond životního prostředí v objemu 4,0 mld. Kč buď ve formě dotací nebo půjček. Jednalo se opět o akce související s ochranou životního prostředí, to znamená, že prostředky byly použity na plynofikaci, na vodovody a na čističky odpadních vod.

Graf č. 2

Výdaje podle kapitol

Vnitřní správa

Celkové výdaje kapitoly vnitřní správa činily 27,4 mld. Kč a proti roku 1996 se zvýšily o 20%. Je to objemově nejvyšší kapitola územních orgánů. Jsou v ní soustředěny výdaje obcí a okresních úřadů související s výkonem státní správy, u obcí také výdaje spojené s jejich administrativní činností.

Na zvýšení výdajů se podílí zejména výdaje na vybudování kontaktních míst na okresních úřadech v souvislosti s realizací zákona o dávkách státní sociální podpory. Do konce roku 1996 bylo vybudováno 73 referátů státní sociální podpory na okresních úřadech a 353 kontaktních míst. Počet odborných pracovníků činil 2 516 osob (pro rok 1996 povoleno zvýšení limitu o 121 osob), mzdové prostředky činily 410,5 mil. Kč. Neinvestiční výdaje vynaložené na odborný aparát činily za sledované období cca 759,0 mil. Kč. Kromě toho hradily okresní úřady ze svých zdrojů další výdaje na obslužný personál ve výši 60,0 mil. Kč. Znamená to, že roční neinvestiční výdaje na zabezpečení zákona o státní sociální podpoře činily v minulém roce cca 819,0 mil. Kč (v těchto číslech nejsou zahrnuty údaje za 4 magistrátní města, která rovněž zabezpečují výplaty dávek státní sociální podpory, údaje nejsou k dispozici).

Kromě toho bylo v rámci finančního vypořádání územních orgánů se státním rozpočtem za rok 1995 uvolněno v průběhu roku 1996 další 25,6 mil. Kč na úhradu přesčasových hodin a na výdaje spojené se zaváděním nového systému. Ve výdajích této kapitoly se zároveň promítly i investiční dotace, poskytnuté rovněž z finančního vypořádání za rok 1995 ve výši 130,4 mil. Kč na dobudování kontaktních míst (v roce 1995 bylo uvolněno ke stejnému účelu a ze stejných zdrojů 184,0 mil. Kč).

V souvislosti s tím byly čerpány i výdaje na poštovné a poukazečné spojené s výplatou dávek.

V rámci výdajů kapitoly byly hrazeny výdaje na volby do Parlamentu a do Senátu, výdaje související s činností hasičských záchranných sborů (mzdové prostředky, věcné a investiční výdaje) a výdaje na civilní ochranu (výstavba krytů civilní ochrany), v průběhu roku pokračovala výstavba okresních archívů financovaná z vlastních zdrojů okresních úřadů.

Práce a sociální věci

Celkové výdaje kapitoly po odpočtu výdajů na dávky státní sociální podpory činily 12,8 mld. Kč.

Prostřednictvím této kapitoly byla ve sledovaném období i nadále zabezpečována oblast již tradičně poskytovaných sociálních služeb (domovy důchodců, ústavy sociální péče pro děti, mládež a pro dospělé s různým zdravotním postižením a poskytování dávek sociálně potřebným občanům).

Kromě těchto výdajů, bylo ke konci roku vyplaceno na základě skutečné potřeby 26,7 mld. Kč na dávky státní sociální podpory.

Místní hospodářství

Celkové výdaje kapitoly činily výše 21,8 mld. Kč a ve srovnání s rokem minulým vzrostly o 22, 5%.

Téměř jednu polovinu výdajů tvořily výdaje měst a obcí na bytové hospodářství. Protože byla do vlastnictví převedena většina bytových domů, které jsou v zanedbaném stavu, projevuje se nutně tato skutečnost na výši výdajů spojených s péčí o bytový fond.

Rovněž ostatní výdaje měly výrazně komunální charakter a odrážejí snahu obcí zlepšovat životní podmínky svých obyvatel. Jedná se o výdaje na veřejně prospěšné služby, na veřejnou zeleň a osvětlení, na čištění a zimní obsluhu místních komunikací. Do této kapitoly jsou začleněny i výdaje na činnost tělovýchovných, sportovních a turistických zařízení k nimž má obec vlastnický vztah (plavecké bazény, ledové plochy). Do výdajů kapitoly jsou zahrnuty i akce realizované v rámci Programu obnovy venkova.

Doprava

Celkové výdaje kapitoly činily 21,4 mld. Kč a proti roku 1996 se zvýšily o téměř 10%.

Více než polovina výdajů byla směrována na položku městská doprava, která se vyskytuje u velkých měst. Jedná se o ztrátové podniky, kterým města poskytují dotace na jejich rozvoj, údržbu a na výdaje související s poskytováním dopravních služeb. Ve srovnáním s minulým rokem se výdaje této položky zvýšily o 2 mld. Kč.

Ve výdajích kapitoly se promítají dotace uvolněné z VPS v objemu 541 mil. Kč na řešení problematiky dopravní obslužnosti.

Na výstavbu a opravu místních komunikací bylo ve sledovaném období vyčerpáno 7,6 mld. Kč. V této částce je zahrnut i objem 0,5 mld. Kč jako investiční dotace poskytnutá prostřednictvím čerpacího účtu České spořitelny, který byl proinvestován Magistrátem hl. m. Prahy.

Školství

Celkové výdaje v oblasti školství dosáhly výše 16,1 mld. Kč a proti roku minulému se zvýšily o téměř 17%.

Více než 75% výdajů bylo čerpáno na položkách základní školy a mateřské školy. Jednalo se o úhradu výdajů na zabezpečení provozu škol a na rekonstrukce a řešení havarijních stavů škol a školských zařízení.

V dosažených objemech výdajové stránky této kapitoly se promítly nejen účelové investiční dotace poskytnuté v rámci Programu zkvalitnění technického stavu škol a školských zařízení, na jehož realizaci byly převedeny finanční prostředky z FNM, ale také dotace poskytnuté v rámci souhrnného finančního vztahu formou příspěvku na jednoho žáka mateřské a základní školy.

Vedle těchto zdrojů financování se promítly do výdajové stránky i vlastní zdroje obcí, zejména z toho důvodu, že investiční dotace poskytnutá v rámci programu byla podmíněna stejným podílem právě z jejich zdrojů. Program, jehož gestorem je MŠMT, bude vyhodnocen v průběhu roku 1997.

Dalším zdrojem financování kapitoly byly finanční prostředky v objemu 0,7 mld. Kč převedené prostřednictvím čerpacích účtů České spořitelny na individuální stavby, které byly schváleny ve státním rozpočtu na rok 1996 (jedná se pouze o základní školy).

Kultura

Celkové výdaje činily v minulém roce 7,5 mld. Kč a zvýšily se proti minulému roku o 17,2%.

Součástí výdajů byly i výdaje na řešení havarijních stavů objektů památkové péče, které byly poskytnuty územním orgánům zejména v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. I tyto dotace znamenají pro jejich příjemce povinnou participaci z vlastních zdrojů. Další výdaje byly hrazeny jednak dotacemi v rámci Programu záchrany architektonického dědictví, ze kterého jsou poskytovány příspěvky na obnovu památkových objektů především v působnosti ministerstva kultury a v menší míře objektům v majetku obcí, na obnovu a na zabezpečení nemovitých a movitých kulturních památek ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (např. Obecní dům v Praze, hrad Špilberk v Brně, divadla v Šumperku a v Jablonci n. N. a pod.)

V celkových výdajích kapitoly jsou zahrnuty i dotace ze státního rozpočtu ve formě příspěvků na různé kulturní aktivity (festivaly, výstavy a pod.).

Zdravotnictví

Celkové výdaje činily 6,5 mld. Kč a byly nižší proti roku 1995 o 11%.

Na výdajích kapitoly se podílely zejména finanční prostředky ve výši 1,4 mld. Kč poskytnuté prostřednictvím čerpacích účtů České spořitelny na výstavbu a technickou obnovu zdravotnických zařízení, konkrétně nemocnic, které byly v rozpočtu na rok 1996 zahrnuty do souboru individuálních staveb.

Stejným způsobem byly v průběhu roku uvolněny další účelové dotace na realizaci souborů projektů zdravotně politické linie a humanitárních projektů, jejichž gestorem je ministerstvo zdravotnictví. Jedná se zejména o prostředky na pořízení přístrojové zdravotnické techniky ve vybraných zdravotnických zařízení (nemocnice, LDN).

Na výdajích odvětví zdravotnictví v působnosti územních orgánů se rovněž podílely příspěvky na 1 lůžko ve vybraných zdravotnických zařízeních, které byly zahrnuty do souhrnného finančního vztahu. Jednalo se o zařízení (kojenecké ústavy, dětské domovy), jejichž zřizovatelem je obec nebo okresní úřad, která nejsou napojena na zdravotní pojišťovny. Kromě toho územní orgány hradily ze svých zdrojů provoz léčeben pro dlouhodobě nemocné, které rovněž nebyly v roce 1996 napojeny na zdravotní pojišťovny.

Na základě usnesení vlády ČR č. 559/95 byla poskytnuta ze státního rozpočtu návratná finanční výpomoc jako překlenovací úvěr vybraným nemocnicím s rozložením splátek na dvě etapy, z nichž realizace první etapy byla stanovena ke konci listopadu 1996. Prakticky všechny nemocnice požádaly o odklad z důvodu zvýšení své zadluženosti a finanční nesolventnosti uhradit tento dluh (jedná se o 0,4 mld. Kč).

Kromě toho vykázaly územní orgány ve svých výdajích částku 1,1 mld. Kč na zdravotnickou záchrannou službu, na soudní a tělovýchovné lékařství, na lékařské prohlídky branců, na lékařské vyšetření pro důchodové a invalidní řízení a pod.

4. Zadluženost obcí

Obce vykázaly ke konci roku 1996 celkový dluh ve výši 32,2 mld. Kč, což je nárůst proti roku 1995 o téměř 42%. V této částce jsou zahrnuty bankovní úvěry, výnosy emitovaných komunálních dluhopisů, návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu a z vlastních zdrojů okresních úřadů a půjčky ze SFŽP

Tabulka č. 8

v mld. Kč

*/ včetně Magistrátního úřadu Ostrava, který zpřesňuje údaje o svém dluhu

Více než polovinu úvěrů poskytla Česká spořitelna. Půjčky byly směrovány především na akce související s ochranou životního prostředí. Z těchto zdrojů jsou budovány čističky odpadních vod, vodovody, kanalizace a plynofikace. Obce obvykle ručí svým majetkem. Česká spořitelna přistupuje na ručení budoucími příjmy, což lze hodnotit jako riskantní krok ze strany obecních úřadů. Způsob ručení je závislý na možnostech obce.

V průběhu roku 1996 emitovala další města komunální obligace. Město Brno emitovalo obligace ve výši 1,2 mld. Kč, výnosy budou použity k financování investičních akcí v dopravním systému města, ve vodním hospodářství, ve školství a v oblasti sociální péče. Město Kladno použije výnos z emise (250 mil. Kč) na rekonstrukci inženýrských sítí a komunikací, město Frýdek-Místek (150 mil. Kč) na vybrané projekty investičního plánu města a město Děčín (250 mil. Kč) na infrastrukturu města. Plzeň emitovala druhou část emise povolenou ministerstvem financí již v roce 1995 v hodnotě 200 mil. Kč.

Splatnost emisí se pohybuje v rozmezí 5 až 8 let, úroková míra je v intervalu od 11% do 18%. Největší počet měst, celkem devět, realizoval emise v roce 1994, hlavní město Praha ve stejném roce emitovalo na londýnské burze 250 mil. USD.

Tabulka č. 9

Některé obce hledají dodatečné finanční zdroje v zahraničí, i když četnost a jejich rozsah nejsou významné. Celkem 20 obcí počínaje rokem 1993 přijalo zahraniční úvěry v hodnotě cca 0,6 mld. Kč. Tyto prostředky použily na financování investičních akcí, např. na rekonstrukce nemocnice, opravy tramvajových tratí a pod.

Míru zadluženosti rovněž ovlivňují půjčky ze Státního fondu životního prostředí. Ke konci roku 1996 činily (po odpočtu splátek) 4,4 mld. Kč. I tyto finanční prostředky použily obce na financování především plynofikací, kanalizací, vodovodů a čističek odpadních vod. Pro obce jsou tyto půjčky velice výhodné, protože jsou bezúročné a je možné po dohodě se SFŽP upravit splátkové kalendáře v návaznosti na objemy jejich disponibilních zdrojů.

Dalším aspektem, který má vliv na míru zadluženosti, jsou návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu. Tato forma finanční pomoci je realizována buď přímým poukazem finančních prostředků na základní běžné účty nebo prostřednictvím čerpacích účtů Čs. spořitelny. Jedná se o prostředky, které jsou použity mimo jiné na modernizaci bytového fondu. Kromě toho vypomohl státní rozpočet nemocnicím na překlenutí nedostatku finančních prostředků. Prostřednictvím čerpacích účtů jsou poskytovány návratné finanční výpomoci zejména na investiční akce související s ochranou životního prostředí, např. na revitalizaci říčních toků a termíny jejich splátek jsou od pěti do patnácti let, podle výše poskytnuté návratné finanční výpomoci.

Kromě toho poskytly okresní úřady obcím přechodné půjčky z vlastních zdrojů ve výši 0,6 mld. Kč na rozestavěné akce. Jedná se o rychlou bezúročnou finanční výpomoc a okresní úřady k ní přistupují v ojedinělých případech, jako pomoc obcím na překlenutí výpadku příjmů v daném čase.

Oblast zadluženosti obcí je podrobně řešena v samostatném materiálu MF ČR.

5. Dobrovolné svazky obcí

Ke konci roku 1996 bylo registrováno celkem 157 dobrovolných svazků obcí. Obce se sdružují na základě zákona o obcích k vybudování společných vodovodů, kanalizací, čističek odpadních vod, skládek komunálních odpadů. Jejich počet mírně vzrostl (v roce 1995 bylo vykazováno 143 DSO). Svazky sestavují své rozpočty na příslušný kalendářní rok. V účetnictví vykazují celkové výdaje v objemu 0,8 mld. Kč. Některé svazky zůstávají zachovány i po ukončení výstavby a obce v nich sdružují finanční prostředky na zajištění běžného provozu takto vybudovaných zařízení.

6. Audit

Podle zákona č. 410/1992 Sb. o obcích podléhá hospodaření obcí auditu. Obec by měla dát přezkoumat příslušným okresním úřadem nebo auditorem své hospodaření za uplynulý rok a výsledek předložit obecnímu zastupitelstvu spolu s vyúčtováním hospodaření za uplynulé období.

Přestože povinnost auditu vyplývá ze zákona, požádalo o audit za rok 1995 zhruba 5870 obcí, tedy stejný počet jako za rok 1994. Z porovnání údajů za dva poslední roky, je patrné, že většinou se jedná o obce ze stejných okresů. Pouze 151 obcí požádalo soukromé auditory nebo auditorské firmy, ostatní si vyžádaly provedení auditu okresním úřadem.

Stejně jako v předchozích letech některé okresní úřady po dohodě s obcemi provádějí v průběhu roku metodický dohled v rozsahu kontroly hospodaření. V minulém roce na základě rozhodnutí části okresních úřadů bylo přikročeno k převodu účetnictví na malé obce. Zatím nelze posoudit dopad tohoto rozhodnutí do oblasti věcné správnosti územní databáze, případné chyby budou zjištěny až v průběhu provádění auditu za rok 1996, jehož výsledky budou předloženy na ministerstvo financí koncem prvního pololetí roku 1997.

Nadále jsou zjišťovány chyby především v oblasti evidence majetku a v jeho inventarizaci. Malé obce podchycují jeho evidenci pouze v inventárních knihách, která neodpovídá účetním výkazům pro malé obce. Další nedostatky jsou zjišťovány ve vedení účetnictví, v nedodržování rozpočtové skladby, v nedostatečném vedení pohledávek. Zjištěné závady jsou uváděny v záznamech o provedeném auditu včetně způsobu nápravy a pracovníci finančních referátů okresních úřadů ověřují, zda a jak jsou realizována opravná opatření.

Vzhledem k tomu, že obce dosud nepovažují audit za významnou pomoc při finančním řízení, není z jejich strany věnována potřebná pozornost této oblasti.