PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
174
Návrh
poslankyně Evy Fischerové a dalších
na vydání
zákona, kterým se mění zákon České národní rady č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb.
Návrh
Zákona
ze dne ......................,
kterým se mění zákon č.117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., se mění takto:
1. V části třetí hlavě druhé se vypouští díl druhý a označení dílu prvního.
2. § 26 se vypouští.
3. V § 53 se vypouští odstavec 3.
4. V § 57 se vypouští odstavec 3. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
Čl. II
Částky sociálního příplatku a příspěvku na bydlení náležející za období od 1. dubna 1996 do 31. března 1997 se nezúčtovávají.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1997
Zákon předkládají poslanci:
....................................................... .......................................................
....................................................... .......................................................
....................................................... .......................................................
....................................................... .......................................................
....................................................... ......................................................
Důvodová zpráva
Obecná část
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., upravuje soubor státních dávek, které se poskytují rodinám s dětmi, a rovněž některé dávky pro ostatní občany. Z tohoto souboru se čtyři dávky poskytují v závislosti na příjmu, a to přídavek na dítě, příspěvek na dopravu, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Poslední dvě dávky se přiznávají na období kalendářního čtvrtletí a vychází se z příjmu rodiny za předcházející kalendářní čtvrtletí. Přitom se tyto dávky poskytují zálohově a po roce poskytování (období od 1. dubna do 31. března následujícího roku) se zúčtují podle příjmů rodiny dosažených v kalendářním roce, který předchází období, za něž se sociální příplatek a příspěvek na bydlení poskytoval.
Zrušením zúčtování sociálního příplatku a příspěvku na bydlení se významně sníží administrativní náročnost systému státní sociální podpory. U zaměstnanců nebude docházet k výrazným změnám mezi příjmy prokazovanými v jednotlivých čtvrtletích a příjmem za celý rok a u osob samostatně výdělečně činných, u kterých nelze prokázat příjmy v průběhu roku, roční zúčtování tuto skutečnost nenahradí. Proto lze předpokládat, že při zúčtování půjde pouze o malé částky, které se budou občanům doplácet či na nich vymáhat.
Navrhovaná úprava si nevyžádá zvýšení finančních nároků na státní rozpočet. Zvýšení nákladů spojené s nevymáháním přeplatků na sociálním příplatku a příspěvku na bydlení bude kompenzováno snížením nákladů na administraci.
Zvláštní část
K článku I
K bodu 1 až 4
Z ustanovení zákona o státní sociální podpoře se vypouštějí ustanovení upravující zúčtování sociálního příplatku a příspěvku na bydlení.
K článku II
Navrhuje se, aby zúčtování sociálního příplatku a příspěvku na bydlení nebylo vůbec provedeno.
117/1995 Sb.
Zákon
ze dne 26. května 1995
o státní sociální podpoře,
ve znění zákona č. 137/1996 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně:
HLAVA DRUHÁ
SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK
Díl první
§ 20
Podmínky nároku na sociální příplatek
(1) Nárok na sociální příplatek má osoba pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšené podle § 22 odst.1 a 2 a koeficientu 1,60.
(2) Splňuje-li podmínky nároku na sociální příplatek více osob, náleží sociální příplatek jen jednou , a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.
Výše sociálního příplatku
§ 21
(1) Výše sociálního příplatku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby uvedeného dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.
(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. Při stanovení životního minima podle předchozí věty se ke zvýšení částek podle § 22 odst.1 a 2 nepřihlíží.
§ 22
(1) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte uvedená v § 21 odst.1 násobí, jde-li o
a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70,
b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40,
c) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20,
d) děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10,
e) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na vysoké škole mimo místo svého trvalého pobytu a nejde o případ uvedený v písmenu f), koeficientem 1,40,
f) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na vysoké škole v místě, které je od místa trvalého pobytu dítěte vzdáleno více než 60 km a nemá nárok na příspěvek na dopravu podle § 28 odst.1 písm.b), koeficientem 1,90,
g) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm. a)] mimo místo trvalého pobytu nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b) mimo místo trvalého pobytu dítěte, koeficientem 1,20.
(2) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení životního minima rodiny uvedený v § 21 odst.1 násobí, jestliže
a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40,
b) osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40, c) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10,
d) jde o osamělého rodiče a nejde o případ uvedený v písmenu b), koeficientem 1,05.
(3) Jestliže nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového zabezpečení, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku ustanovení odstavce 1 písm.a) až c).
(4) Je-li současně splněno více podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2. Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2.
(5) Za osamělého rodiče se považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem; to platí obdobně pro osobu uvedenou v § 7 odst.2 písm.b). Ustanovení § 7 odst. 5 zde platí obdobně.
D í l d r u h ý
Zúčtování sociálního příplatku
§ 23
(1) Sociální příplatek se vyplácí zálohově.
(2) Po uplynutí období od 1.dubna kalendářního roku do 31.března následujícího kalendářního roku (dále jen "určené období") se zúčtuje sociální příplatek vyplacený za určené období s částkou odpovídající sociálnímu příplatku (dále jen "srovnávací částka") vypočtenému na základě skutečně dosaženého příjmu rodiny v kalendářním roce, do něhož spadá počátek určeného období (dále jen "skutečný příjem"). Pro účely zúčtování se stanoví rozdíl mezi součtem sociálních příplatků vyplacených za jednotlivé kalendářní měsíce v určeném období, za které se zúčtování provádí, a součtem srovnávacích částek připadajících v určeném období na kalendářní měsíce, za které sociální příplatek náležel. Je-li částka vyplacená na sociálním příplatku nižší než součet srovnávacích částek, vyplatí se rozdíl mezi oběma částkami oprávněné osobě. Je-li srovnávací částka nižší než částka sociálního příplatku, který byl v určeném období vyplacen, je oprávněná osoba povinna rozdíl mezi těmito částkami jako přeplatek vrátit.
(3) Pro výpočet srovnávací částky se skutečný příjem rozvrhne na kalendářní čtvrtletí kalendářního roku v poměru, v jakém byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích započten rozhodný příjem pro nárok na sociální příplatek. Jestliže v některém z kalendářních čtvrtletí kalendářního roku nebyl rozhodný příjem stanoven proto, že sociální příplatek nebyl přiznán, rozvrhne se skutečný příjem na každé kalendářní čtvrtletí kalendářního roku jednou čtvrtinou; byl-li však alespoň ve dvou kalendářních čtvrtletích rozhodný příjem stanoven, upraví se poměr částek připadajících na tato čtvrtletí v poměru, v jakém byly rozhodné příjmy v takových čtvrtletích započítávány.
(4) Srovnávací částka se vypočítá s přihlédnutím ke stejným podmínkám, za jakých byl vypočten sociální příplatek, který se se srovnávací částkou zúčtovává.
(5) Do skutečného příjmu se započítávají před 1.červencem 1997 příjmy uvedené v § 5 odst.1 a po 30.červnu 1997 příjmy uvedené v § 5 odst.2. Při stanovení příjmu podle předchozí věty se u osob samostatně výdělečně činných nepoužije § 5 odst.3.
(6) Zúčtování sociálního příplatku za určené období se provede nejpozději do 31.srpna kalendářního roku, do něhož spadá konec určeného období.
(7) Osoba, která v určeném období pobírala sociální příplatek, je povinna do 10. července kalendářního roku, do něhož spadá konec určeného období, předložit okresnímu úřadu, který sociální příplatek vyplácel, potvrzení o příjmech uvedených
v odstavci 5.
(8) Sociální příplatek se nezúčtovává, jestliže nárok na něj zanikl proto, že oprávněná osoba v určeném období přestala
pečovat o dítě (děti), nebo proto, že dítě přestalo být v určeném období nezaopatřeným dítětem, anebo proto, že oprávněná osoba, která pobírala sociální příplatek, zemřela.
HLAVA TŘETÍ
PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ
§ 24
Podmínky nároku na příspěvek na bydlení
(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu (obytné místnosti), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu(§ 3), jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje částku součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,40.
(2) Jde-li o byt (obytnou místnost), který je užíván na základě nájemní smlouvy, vzniká nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 1, jen jestliže je v rozhodném období řádně uhrazeno nájemné a služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu; službami poskytovanými v souvislosti s užíváním bytu se rozumí služby uvedené v předpisech o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. [§ 11 odst.1 vyhlášky Ministerstva financí č.176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.] Jde-li o vlastníka bytu, za něhož se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, vzniká nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 1, jen jestliže je za nejbližší předchozí zdaňovací období zaplacena daň z nemovitosti. [Zákon České národní rady č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č.315/1993 Sb. a zákona č. 242/1994 Sb.]
(3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.
§ 25
Výše příspěvku na bydlení
(1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou nákladů na domácnost rodiny a podílem , v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,40.
(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.
§ 26
(1) Příspěvek na bydlení se vyplácí zálohově.
(2) Po uplynutí období od 1. dubna kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku, ve kterém byl příspěvek na bydlení poskytován, se příspěvek na bydlení zúčtuje. Ustanovení § 23 odst.2 až 8 platí pro zúčtování obdobně.
§ 53
(1) Zjistí-li se, že
a) dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku,
b) dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží nebo odejme, anebo se její výplata zastaví,a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena,
c) se změnily skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok na dávku nebo na její výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene a) nebo b).
(2) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny.
(3) Dojde-li v souvislosti se zúčtováním dávky podle § 23 a § 26 k přeplatku na dávce, může okresní úřad rozhodující o dávce zúčtovat částky přeplatku s vyplácenou dávkou nebo dávkou v budoucnu nově přiznanou, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy.
Díl třetí
Výplata dávek
§ 57
(1) Dávky uvedené v § 2 písm.a), § 2 písm.b) bodu 1, § 2 písm.b) bodu 2, § 34 písm.a) a § 34 písm.b) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Okresní úřad se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období.
(2) Dávky uvedené v § 2 písm.b) bodu 4, § 2 písm.b) bodu 5, § 36 písm.c) a § 36 písm. d) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.
(3) Doplatek podle § 23 odst.2 věty druhé se vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po dni, ke kterému se provádí zúčtování. Předchozí věta platí obdobně pro zúčtování příspěvku na bydlení podle § 26.
(3) Výše dávky se zaokrouhuje na celé koruny nahoru.
Původní znění:
HLAVA DRUHÁ
SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK
Díl první
§ 20
Podmínky nároku na sociální příplatek
(1) Nárok na sociální příplatek má osoba pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšené podle § 22 odst.1 a 2 a koeficientu 1,60.
(2) Splňuje-li podmínky nároku na sociální příplatek více osob, náleží sociální příplatek jen jednou , a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.
Výše sociálního příplatku
§ 21
(1) Výše sociálního příplatku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby uvedeného dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.
(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. Při stanovení životního minima podle předchozí věty se ke zvýšení částek podle § 22 odst.1 a 2 nepřihlíží.
§ 22
(1) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte uvedená v § 21 odst.1 násobí, jde-li o
a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70,
b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40,
c) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20,
d) děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10,
e) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na vysoké škole mimo místo svého trvalého pobytu a nejde o případ uvedený v písmenu f), koeficientem 1,40,
f) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na vysoké škole v místě, které je od místa trvalého pobytu dítěte vzdáleno více než 60 km a nemá nárok na příspěvek na dopravu podle § 28 odst.1 písm.b), koeficientem 1,90,
g) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm. a)] mimo místo trvalého pobytu nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b) mimo místo trvalého pobytu dítěte, koeficientem 1,20.
(2) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení životního minima rodiny uvedený v § 21 odst.1 násobí, jestliže
a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40,
b) osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40, c) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10,
d) jde o osamělého rodiče a nejde o případ uvedený v písmenu b), koeficientem 1,05.
(3) Jestliže nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového zabezpečení, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku ustanovení odstavce 1 písm.a) až c).
(4) Je-li současně splněno více podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2. Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2.
(5) Za osamělého rodiče se považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem; to platí obdobně pro osobu uvedenou v § 7 odst.2 písm.b). Ustanovení § 7 odst. 5 zde platí obdobně.
Díl druhý
Zúčtování sociálního příplatku
§ 23
(1) Sociální příplatek se vyplácí zálohově.
(2) Po uplynutí období od 1.dubna kalendářního roku do 31.března následujícího kalendářního roku (dále jen "určené období") se zúčtuje sociální příplatek vyplacený za určené období s částkou odpovídající sociálnímu příplatku (dále jen "srovnávací částka") vypočtenému na základě skutečně dosaženého příjmu rodiny v kalendářním roce, do něhož spadá počátek určeného období (dále jen "skutečný příjem"). Pro účely zúčtování se stanoví rozdíl mezi součtem sociálních příplatků vyplacených za jednotlivé kalendářní měsíce v určeném období, za které se zúčtování provádí, a součtem srovnávacích částek připadajících v určeném období na kalendářní měsíce, za které sociální příplatek náležel. Je-li částka vyplacená na sociálním příplatku nižší než součet srovnávacích částek, vyplatí se rozdíl mezi oběma částkami oprávněné osobě. Je-li srovnávací částka nižší než částka sociálního příplatku, který byl v určeném období vyplacen, je oprávněná osoba povinna rozdíl mezi těmito částkami jako přeplatek vrátit.
(3) Pro výpočet srovnávací částky se skutečný příjem rozvrhne na kalendářní čtvrtletí kalendářního roku v poměru, v jakém byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích započten rozhodný příjem pro nárok na sociální příplatek. Jestliže v některém z kalendářních čtvrtletí kalendářního roku nebyl rozhodný příjem stanoven proto, že sociální příplatek nebyl přiznán, rozvrhne se skutečný příjem na každé kalendářní čtvrtletí kalendářního roku jednou čtvrtinou; byl-li však alespoň ve dvou kalendářních čtvrtletích rozhodný příjem stanoven, upraví se poměr částek připadajících na tato čtvrtletí v poměru, v jakém byly rozhodné příjmy v takových čtvrtletích započítávány.
(4) Srovnávací částka se vypočítá s přihlédnutím ke stejným podmínkám, za jakých byl vypočten sociální příplatek, který se se srovnávací částkou zúčtovává.
(5) Do skutečného příjmu se započítávají před 1.červencem 1997 příjmy uvedené v § 5 odst.1 a po 30.červnu 1997 příjmy uvedené v § 5 odst.2. Při stanovení příjmu podle předchozí věty se u osob samostatně výdělečně činných nepoužije § 5 odst.3.
(6) Zúčtování sociálního příplatku za určené období se provede nejpozději do 31.srpna kalendářního roku, do něhož spadá konec určeného období.
(7) Osoba, která v určeném období pobírala sociální příplatek, je povinna do 10. července kalendářního roku, do něhož spadá konec určeného období, předložit okresnímu úřadu, který sociální příplatek vyplácel, potvrzení o příjmech uvedených
v odstavci 5.
(8) Sociální příplatek se nezúčtovává, jestliže nárok na něj zanikl proto, že oprávněná osoba v určeném období přestala
pečovat o dítě (děti), nebo proto, že dítě přestalo být v určeném období nezaopatřeným dítětem, anebo proto, že oprávněná osoba, která pobírala sociální příplatek, zemřela.
HLAVA TŘETÍ
PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ
§ 24
Podmínky nároku na příspěvek na bydlení
(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu (obytné místnosti), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu(§ 3), jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje částku součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,40.
(2) Jde-li o byt (obytnou místnost), který je užíván na základě nájemní smlouvy, vzniká nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 1, jen jestliže je v rozhodném období řádně uhrazeno nájemné a služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu; službami poskytovanými v souvislosti s užíváním bytu se rozumí služby uvedené v předpisech o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. [§ 11 odst.1 vyhlášky Ministerstva financí č.176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.] Jde-li o vlastníka bytu, za něhož se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, vzniká nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 1, jen jestliže je za nejbližší předchozí zdaňovací období zaplacena daň z nemovitosti. [Zákon České národní rady č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č.315/1993 Sb. a zákona č. 242/1994 Sb.]
(3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.
§ 25
Výše příspěvku na bydlení
(1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou nákladů na domácnost rodiny a podílem , v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,40.
(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.
§ 26
(1) Příspěvek na bydlení se vyplácí zálohově.
(2) Po uplynutí období od 1. dubna kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku, ve kterém byl příspěvek na bydlení poskytován, se příspěvek na bydlení zúčtuje. Ustanovení § 23 odst.2 až 8 platí pro zúčtování obdobně.
§ 53
(1) Zjistí-li se, že
a) dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku,
b) dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží nebo odejme, anebo se její výplata zastaví,a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena,
c) se změnily skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok na dávku nebo na její výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene a) nebo b).
(2) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny.
(3) Dojde-li v souvislosti se zúčtováním dávky podle § 23 a § 26 k přeplatku na dávce, může okresní úřad rozhodující o dávce zúčtovat částky přeplatku s vyplácenou dávkou nebo dávkou v budoucnu nově přiznanou, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy.
Díl třetí
Výplata dávek
§ 57
(1) Dávky uvedené v § 2 písm.a), § 2 písm.b) bodu 1, § 2 písm.b) bodu 2, § 34 písm.a) a § 34 písm.b) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Okresní úřad se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období.
(2) Dávky uvedené v § 2 písm.b) bodu 4, § 2 písm.b) bodu 5, § 36 písm.c) a § 36 písm. d) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.
(3) Doplatek podle § 23 odst.2 věty druhé se vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po dni, ke kterému se provádí zúčtování. Předchozí věta platí obdobně pro zúčtování příspěvku na bydlení podle § 26.