Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Předkládá: Rada ČTK

Výroční zpráva o činnosti České tiskové kanceláře v roce 1995

Podle § 3 odst. 2) zákona ČNR č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, předkládá Rada ČTK Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky výroční zprávu o činnosti České tiskové kanceláře v roce 1995.

1) Úvod

2) Úsek slovního zpravodajství

3) Úsek obrazového zpravodajství

4) Telekomunikační odbor

5) Obchodní úsek

6) Ekonomický úsek

7) Vedlejší podnikatelská činnost ČTK

8) Účast ČTK v akciových společnostech

9) Závěr

1) Úvod

Česká tisková kancelář v roce 1995 úspěšně dovršuje transformaci v agenturu obdobnou agenturám ve vyspělých demokratických státech, pracující na komerčních principech s dobrými hospodářskými výsledky. Media tvoří již jen zhruba pětinu jejich přímých zákazníků. Rostoucím nárokům klientů z oblasti mediální, státní a hospodářské sféry nabízí ČTK co nejkomplexnější služby a vytvořením nových projektů směřuje k oslovování dalších odběratelů.

ČTK prokázala, že i když v roce 1995 byla pokryta část nákladů na zahraniční zpravodajství ještě dotací ze státního rozpočtu /ve výši pouhých 7% celkových nákladů/, jsou zcela reálné předpoklady pro úplnou ekonomickou soběstačnost v roce 1996, a tím i pro plnou nezávislost ČTK.

Činnost jednotlivých organizačních útvarů a složek je popsána v dalších kapitolách. V Závěru Rada ČTK zmíní i situace, ke kterým se vyjadřovala v rámci své zákonné působnosti.

2) Úsek slovního zpravodajství

Úsek slovního zpravodajství sdružuje osm redakcí: domácí, zahraniční, sportovní, ekonomickou, exportní, bulletinovou, dokumentační a novou redakci informačních služeb. Stále ještě nebyla zřízena redakce kulturní, což se odráží na zpravodajské produkci, která pak nezaznamenává mnohovrstevnou kulturní problematiku soustavně.

V roce 1995 odešlo 61 a přišlo 51 zaměstnanců. Odchody a příchody již byly většinou řízeny zájmem o zkvalitnění obsazení redakcí. Při snížení celkového počtu pracovníků Úseku slovního zpravodajství /ÚSZ/ o 7%, ze 198 na 184, se zpravodajská produkce kromě výrazného dvanáctiprocentního úbytku zpráv ze Slovenska znovu zvýšila. Zdá se, že počet pracovníků se dostal na úroveň, pod níž by již neměl klesat, aby nedošlo k ohrožení důsledného plnění poslání tiskové kanceláře.

ÚSZ se v roce 1995 soustředil zejména na vytvoření databáze o akciových společnostech, kterou zpracovává nová redakce informačních služeb /RIS/ na nově koncipovanou práci dokumentační redakce /DoR/ a na prezentaci zpravodajství ČTK ve světové informační síti INTERNET. Cílem všech tří projektů je zdokonalení služeb.

Domácí redakce - zde se Rada ČTK setkala se stížnostmi, o nichž bude souhrnně pojednáno v Závěru zprávy o činnosti.

Zahraniční redakce - ČTK v loňskem roce dostala na zahraniční zpravodajství dotaci v navrhované částce 16 milionů korun. Na zahraniční síť, zredukovanou již v roce 1994, však vynaložila 24,5 milionu korun. Oproti původním předpokladům se podařilo obsadit dříve zrušená zpravodajská místa ve Vídni a zčásti ve Varšavě. S jejich trvalým obsazením se počítá v druhé polovině roku 1996. ČTK nepovažuje za rentabilní mít vlastní zpravodaje v místech válečných konfliktů, poněvadž odepírá všechny důležité zahraniční agentury.

Pokles produkce zahraniční redakce o 3% je důsledkem výše uváděného zrušení zpravodajských míst.

K sportovní, exportní a bulletinové redakci Rada nezaznamenala připomínky.

V ekonomické redakci odešel koncem roku její vedoucí redaktor.

Dokumentační redakce - Rada ČTK doporučila formou usnesení generálnímu řediteli, aby vyčlenil dokumentační redakci z úseku slovního zpravodajství jako samostatný organizační útvar vedený kvalifikovaným dokumentaristou a přímo podřízený generálnímu řediteli ČTK. Doporučení nebylo akceptováno. Podrobnější informace v závěrečné kapitole.

V dokumentační redakci se od 1. ledna 1995 začala uplatňovat nová koncepce, která spočívá především ve změně systému práce a v elektronickém zpracovávaní dat. Za loňský rok se podařilo převést nejpodstatnější část dokumentačních kartoték do elektronické podoby, čímž vznikly dvě nové databáze ČESKÁ REPUBLIKA a SVĚT.

ČESKÁ REPUBLIKA přináší materiály z politické, hospodářské a kulturní oblasti, včetně materiálů, jež průběžně sledují všechny klíčové události ze společnosti. Je zde podrobná chronologie události v České republice, zahrnující i vývoj v jednotlivých politických stranách a organizacích a základní údaje ze všech důležitých oborů, např. seznamy finančních institucí, tabulky ekonomických a sociálních ukazatelů a materiály o jednotlivých resortech.

Soubor SVĚT shromažďuje základní fakta o světovém dění. Patří sem mj. informace o mezinárodních organizacích, materiály informující o světových konfliktech, údaje týkající se finančního světa a mezinárodních konferencí a setkaní.

K dalším databázím patří rozsáhlý soubor ZEMĚ, zahrnující všestranné informace o vývoji ve všech zemích světa, zohledňuje i vývoj vztahů jednotlivých zemí s Českou republikou.

Tyto soubory doplňuje databáze BIOGRAFIE a SPORT, obsahující přehledy o soutěžích v různých sportovních odvětvích včetně biografií význačných sportovců. K dalším databázím patří OČEKÁVANÉ UDÁLOSTI, poskytující informace o událostech očekávaných v příštích měsících a letech v ČR a ve světě. Údaje jsou chronologicky řazeny a denně aktualizovány a doplňovány. Obdobně je aktualizována i dokumentační databáze VÝROČÍ.

ČTK v rámci nové koncepce obnovuje informační fond, zakoupila přes 60 nákladných odborných domácích a zahraničních publikací. Přestože se snížil počet zaměstnanců zhruba o čtvrtinu, redakce má vyšší produkci a i její výnosy vzrostly téměř o 10% při snížení nákladů o 5%.

Redakce informačních služeb - byla nově vytvořena v červnu 1995 ve snaze o zvýšení množství a kvality informací pro ekonomickou sféru. Hlavním úkolem činnosti zatím pěti z plánovaného počtu patnácti pracovníků RIS /vedoucí redaktor bývalý zahraniční zpravodaj ve Vídni/ bylo vytvořit a spravovat databázi informací o akciových společnostech. Nabízí aktuální a spolehlivá data o nejvýznamnějších akciových společnostech obchodovaných na Burze cenných papírů Praha. Odbočky ČTK ve čtrnácti městech České republiky a řada dalších zdrojů informací umožňují průběžně zaznamenávat všechny změny ve sledovaných datech. Do konce roku 1995 se podařilo shromáždit informace o 120 společnostech. O tento druh informací projevili podle sdělení šéfredaktora ÚSZ velký zájem i investiční společnosti, banky, vrcholoví manažeři podniků a řada dalších institucí a osob, které lze považovat za potencionální uživatele této databáze. RIS rovněž zahájila práce na vybudování databanky novin v ČTK. Ve spolupráci s Hospodářskými novinami se v průběhu několika měsíců podařilo odzkoušet každodenní provoz. Během roku 1996 se počítá s připojením dalších českých periodik, jejichž obsah budou moci klienti prohlížet v elektronické podobě.

Kromě osvědčené veřejné informační služby /VIS/ ČTK zavedla novou placenou službu pro ekonomické subjekty VISKOM s informacemi komerčního charakteru.

INTERNET - ČTK působí v této světové počítačové síti od počátku roku 1995. Její produkce se postupně stala vyhledávaným a oceňovaným zdrojem informací z České republiky nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí, především v USA. Tam patří ke stálé klientele agentury jak exilová komunita, tak i novináři a pracovníci vzdělávacích, vojenských a státních institucí. V části INTERNETu zvané world wide web se ČTK prezentuje anglickou službou, jejíž součásti jsou denní informace o vývoji v České republice a na Slovensku, ale i jiné informace zajímající zahraniční čtenáře. Tato služba plní významnou funkci statní propagace v zahraničí.

Český servis ČTK je objemově větší, obsahuje kromě jiného i analýzy vývoje na burze a další hospodářské informace. Čtyřiadvacetihodinový provoz agentury je zárukou, že veškeré informace jsou pravidelně a spolehlivě aktualizovány. Dokončuje se placené zpřístupnění zpravodajských databází na INTERNETu. Široká veřejnost bude mít možnost přímo vyhledávat v objemných četkařských archivních fondech, k dispozici budou všechny zprávy ČTK od roku 1988. Služba ČTK se v globální počítačové síti INTERNET zařadila mezi špičkové.

Je pochopitelné, že při tak velké produkci úseku slovního zpravodajství došlo i ke stížnostem, o nichž bude ještě pojednáno v Závěru výroční zprávy o činnosti ČTK.

3) Úsek obrazového zpravodajství

V oblasti zpravodajství Úsek obrazového zpravodajství pokryl všechny významné události konané ve světě i doma. Vysoká profesionální úroveň zpravodajských materiálů se projevila mimo jiné i v tom, že se fotoreportéři ČTK velmi dobře umístili v prestižní fotožurnalistické soutěži Czech Press Photo, kde získali sedm cen, z toho dvě první.

Pokud jde o komerční činnost úseku, bylo dosaženo podstatného nárůstu výnosů, které dosáhly částky 15 milionů korun. To bylo umožněno do značné míry nákupem dalšího minilabu FUJI, který značně rozšířil výrobní kapacity.

Snad nejvýznamnějším krokem v práci ÚOZ bylo dokončení elektronického redakčního systému, který dovoluje úplný přechod na přenos barevných fotografií, značně zkrátil technickou část výroby fotografického servisu a rozšířil transmisní kapacity. Tato skutečnost je nezbytným předpokladem pro budovaní elektronického fotoarchivu, s čímž by mělo být započato v roce 1996. Také regionální pobočky úseku byly v roce 1995 osazeny elektronikou, umožňující digitální přenosy fotografií. Pro rok 1996 už zbývá takto vybavit pouze dvě pobočky - v Olomouci a Bratislavě. Technická úroveň vybavení úseku dovoluje srovnání s předními evropskými agenturami.

V oblasti personální nedošlo k žádným výrazným změnám, počet zaměstnanců úseku se ustálil kolem padesáti zaměstnanců. V roce 1995 tedy došlo jen k několika rutinním výměnám.

Činnost úseku obrazového zpravodajství se Radě ČTK jevila jako zcela bezproblémová.

4) Telekomunikační odbor

Hlavním úkolem telekomunikačního odboru /TO/ je technické zajištění provozu zpravodajských úseků, distribuce zpravodajství v elektronické formě a v potřebném rozsahu také zajištění a technická podpora odběru zpravodajství.

Koncem roku 1995 pracovalo v TO 41 zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že v té době odešel z ČTK na vlastní žádost ředitel telekomunikačního odboru s několika pracovníky, i s ohledem na uvažované směry technického rozvoje, je třeba personální stav doplnit příslušnými odborníky.

Provoz technických prostředků probíhal v celém období bez výraznějších výpadků, které by nějakým způsobem ovlivnily zpravodajskou činnost, s výjimkou havárie diskového subsystému serveru Novell, kdy došlo k částečné ztrátě archivu grafiky.

Technický rozvoj se ve slovním zpravodajství TO zaměřil zejména na oblasti redakčního systému databanky a distribuční sítě a software u odběratelů.

Šlo o snahu zaměřit se především na zvýšení spolehlivosti provozu a na podporu nově zaváděných formátů zpravodajství na vstupech i výstupech. Byly vyvinuty nově složky pro komplexní služby klientů ve spolupráci s inovovanou databankou a projektem RIS. Vzhledem k rychle rostoucím nárokům na objem dat uložených v databázovém systému, došlo k převedení na nový hardware instalovaný počátkem roku 1995. Během celého roku probíhaly vývojové práce na přizpůsobení databázového softwaru, převod a restrukturalizaci uložených dat. V závěru roku mohl být provoz databanky kompletně převeden na nový hardware. Aby ČTK mohla plně pokrývat všechny typy počítačů a operačních systémů běžně používaných odběrateli pro příjem a zpracovaní slovního servisu ČTK (PC/DOS/Windows, Mac, PowerPC) byl zakoupen odpovídající software. Bylo vytvořeno programové vybavení nutné pro bezproblémový přechod na vyšší rychlost u zákazníků /průběžně zaškolovaných na nové technologie/, jejichž technické vybavení by to neumožňovalo.

Byl rozšířen počet telefonních linek a vše potřebné pro přístup do datových sítí ČTK a zvýšená kvalita modemů, které jsou na nich nasazeny. Návazná spolupráce s firmou poskytující tuto službu celosvětově, povede k úsporám v síti zahraničních zpravodajů. Bylo realizováno přímé připojení pevnou linkou na mezinárodní síť INTERNET, což umožňuje její využívání v celé síti ČTK, zejména pak používaní služby E-mail všemi uživateli redakčního systému. Taktéž bylo zajištěno záložní médium pro případ výpadku technického zařízení odběratelů zpravodajství.

V oblasti fota byl technicky i programově vyřešen způsob přenosu snímků ze vzdálených redakčních pracovišť. Pro přenosy ze zahraničí byl úspěšně vyzkoušen a používán přenos pomocí sítě Compuserve, což vede k podstatnému snížení nákladů. Byly dokončeny i přípravy na zvýšení rychlosti satelitního kanálu, která umožní podstatné zvýšení objemu zpravodajství a jeho kvality. Byla zpracována i analýza projektu elektronického fotoarchivu.

5) Obchodní úsek

Hlavní činnost OÚ ČTK byla v roce 1995 uskutečňována ve třech navzájem souvisejících oblastech, v propagaci, prodeji a administrativní činnosti.

Oblast propagace

Cílem propagace ČTK bylo posílení image ČTK ve směru podpory informovanosti a poskytování zpravodajství ČTK /především ekonomického/ pro hospodářskou sféru, stejně jako podpora informovanosti o nových alternativních distribučních cestách zpravodajství ČTK.

Propagace byla prováděna formou inzerce v tištěných médiích - největší celostátní deníky a odborný periodický tisk - v období září až listopad 1995. Další formou propagace se stala výroba nových propagačních materiálů, velmi podrobně informujících o produktech, službách i veškerých alternativních distribučních možnostech. Důležitou formou propagace byla rovněž účast na výstavách MEDIA a FIMA 1995.

Oblast prodeje

V této oblasti byla hlavním cílem snaha o co nekomplexnější obsazení trhu s informacemi v těchto třech sférách:

- mediální sféra: stávající klientela byla udržena i přes působení přímé konkurence s tím, že byla již v polovině roku rovněž úspěšně ukončena nabídka nového produktu - infografického servisu ČTK. Navíc se klienty ČTK staly také v souvislosti s novými způsoby distribuce menší mediální subjekty,

- státní sféra: došlo k navýšení počtu klientů, a to především z řad ministerstev a dalších orgánů státní správy,

- hospodářská sféra: pro tuto klientelu vytvořila ČTK některé nové produkty a zahájila spolupráci s externími firmami ve smyslu distribuce produktů ČTK. Výsledkem je navýšení počtu klientů především z řad bankovních domů, investičních společností, poradenských a brokerskýcn firem.

V oblasti prodeje bylo nejdůležitější přizpůsobit se rostoucím nárokům klientů na způsob distribuce zpravodajského servisu z hlediska vhodnosti uživatelského přístupu a především způsobu platby. ČTK je dnes schopna nabídnout klientovi pomocí alternativních distribučních cest různé uživatelské přístupy ke svému servisu /vysílaní v reálném čase, on line, off line přístup, CD ROM nosiče/, a to s možností plateb paušálních, za čas vyhledávání, či za jednotlivý využitý dokument.

Oblast administrativní činnosti

V návaznosti na zavedení nového účetního programu se povedlo vytvořit dokonalou evidenci veškerých pohledávek včetně systému jejich kontroly a vymáhání, a to ve spolupráci s dalšími úseky ČTK.

Ve srovnání s předchozími lety nebyla Radě ČTK v roce 1995 předložena žádná stížnost na tento úsek.

6) Ekonomický úsek

Hlavní úkoly v roce 1995

Hlavním úkolem v roce 1995 byl náběh nového informačního systému, který by díky možnosti sledovaní jednotlivých ukazatelů v reálném čase měl přinést zvýšení informovanosti o ekonomice ČTK. Rozhodující část systému je funkční, pro rok 1996 zůstává jako úkol dokončit náběh zbývajících modulů a stabilizovat výkonnost systému.

Byla realizována dílčí dislokace v budově Opletalova a připravena celková dislokace v roce 1996.

Byl připraven rozpočet roku 1999, který bude prvním rokem bez státní dotace.

Organizační změny a zaměstnanost

V průběhu roku došlo k jediné vážnější organizační změně - snížil se počet účtáren z pěti na tři s cílem zajistit větší zastupitelnost a racionalizovat oběh dokladů.

Počet zaměstnanců ekonomického útvaru se v roce 1995 snížil z původních 74 /z toho 48 v odboru hospodářské správy/ na 59.

V odboru hospodářské správy nenastaly podle informace ekonomického ředitele ČTK v roce 1995 žádné významné změny.

Cíle a úkoly roku 1996

V roce 1996 bude dokončen náběh informačního systému, v rámci celkové dislokace přestěhování úseku do 6. patra a realizace investičních záměrů.

7) Vedlejší podnikatelská činnost ČTK

Vydavatelství Pressfoto

Vydavatelství ČTK Pressfoto pokračovalo ve výprodeji skladových zásob. Jejich objem se snížil z 11 milionů korun na 5,7 miliónů korun. V omezeném rozsahu byla postupně zahájena nová výroba. Šlo především o pohlednice a brožury na zakázku. Vzhledem k situaci na trnu polygrafických výrobků vedení ČTK původní záměr na zřízení Pressfota jako akciové společnosti se stoprocentní účastí ČTK prozatím odložilo.

Funkce ředitele vydavatelství není obsazena od 31. 10. 1995 je řízena přímo generálním ředitelem ČTK.

8) Účast ČTK v akciových společnostech

ČTK Repro, a. s.

Akciová společnost ČTK Repro, v níž ČTK drží 62% akcií, dosáhla v roce 1995 podle předběžných výsledků zisku před zdaněním zhruba 2 miliony korun. Vzhledem k celkové výši základního jmění společnosti jde o neuspokojivý hospodářský výsledek. Vnitřní příčinou tohoto stavu je především zčásti zastaralé výrobní zařízení tiskárny a vazárny. Změna tohoto stavu bude vyžadovat investice řádově v desítkách miliónů korun.

Economia, a. s.

ČTK zůstává nadále majitelkou 11% akcií této společnosti, která je trvale zisková.

100 + 1 ZZ, a. s.

ČTK vlastní 10% akcií teto společnosti, která není zisková.

UTAX -sdružení

Nejde o podíl v procentech na základním jmění, ale o zabezpečení operativního tisku bulletinů, které tisková kancelář vydává.

9) Závěr

Česká tisková kancelář jako veřejnoprávní instituce své dominantní postavení i prestiž v konkurenci obhájila a zároveň svoji činnost výrazně rozšířila i mimo mediální sféru významnými ekonomickými úspěchy.

Rada ČTK se v roce 1995 zabývala všemi aspekty své zákonné působnosti. Projednávala zevrubně i všechny jí doručené stížnosti.

K nejzávažnějším patřila stížnost vedoucího redaktora a další odborné pracovnice dokumentační redakce /oba mezitím z ČTK dešli/ na necitlivý přístup k hodnocení a následnému zacházení se vzácným dokumentačním materiálem ČTK. S vysvětlením vedení TK, že k těmto zásahům docházelo pouze v důsledku zavádění nové technologie v dokumentaci, se Rada plně neztotožnila. Jak již bylo uvedeno v příslušné kapitole, opakovaně doporučila písemnou formou generálnímu řediteli zřízení dokumentační redakce jako samostatného organizačního útvaru. Toto nebylo akceptováno.

Při projednávání dalších stížností na úsek slovního zpravodajství, které se týkaly především nepřesností a stylizace agenturních zpráv - např. i od ministra vnitra ČR Jana Rumla - Rada ČTK obvykle brala vysvětlení generálního ředitele na vědomí.

Rada ČTK se dozvěděla z tisku, že dne 3. února 1995 došlo k jednaní na Ministerstvu kultury o případné novelizaci zákona o ČTK. Přítomní, mezi nimiž byl i generální ředitel ČTK JUDr. M. Stibral a šéfredaktor ÚSZ PhDr. P. Holubec (Rada ČTK nebyla přizvána), podle informace GŘ ČTK požádali ministra kultury ČR P. Tigrida, aby jeho ministerstvo předložilo vládě i podnět na vypracovaní návrhu na privatizaci ČTK pro Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Doporučení z této schůzky nebylo vládou přijato, o čemž ministr Tigrid informoval předsedu Rady ČTK i oba výše uvedené představitele ČTK.

Poměrně výrazná mediální podpora privatizace ČTK měla počátek v nepřesné agenturní zprávě ze dne 26. ledna 1995 /Novák: ODS šokoval postup ČTK.; jas ri/, jak Radě přiznal i generální ředitel ČTK /viz zápis ze 49. zasedání Rady ČTK, konané dne 10. 2. 1995 podložený magnetofonovým záznamem/.

Den před ohlášeným projednáváním Radou vypracovaných Tezí vymezujících možnosti transformace ČTK před příslušným výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, byl Radě předložen "Návrh způsobu privatizace ČTK" připravený managementem ČTK. Nešlo o privatizační projekt - o existenci jakéhokoliv privatizačního projektu ČTK Rada dodnes nebyla nikým informována. "Návrh" byl současně předložen výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Výbor se však tímto návrhem přímo nezabýval, neboť jeho partnerem je Rada ČTK, která k němu později předložila své vyjádření, výborem akceptované. Všech těchto a dalších jednání ve Sněmovně se vždy zúčastňovali členové Rady ČTK.

Vzájemné vztahy Rady ČTK a vedení agentury zůstávaly v roce 995 poměrně korektní a nenarušily je ani nepodložené výroky některých vedoucích pracovníků o nekompetentnosti členů Rady k výkonu jejich funkce a jejich závislosti na politických stranách.

Prognózy Rady ČTK o možnosti transformace ČTK při plném respektovaní její stávající politické i avizované ekonomické nezávislosti se spolehlivě naplňují. Ostatně i vedoucí redaktor domácí redakce ČTK Ing. Stanislav Holec na semináři "O českých mediích a české politice", konané v budově RFE dne 27. 10. 1995 za přítomnosti desítek účastníků z odborné veřejnosti, mezi nimiž byli i poslanci, právníci, historikové a politologové, uvedl své vystoupení na tomto semináři slovy "ČTK se cítí tak nezávislá jako nikdy předtím, a to proto, že nemá žádného vlastníka".

Rada České tiskové kanceláře považuje i nadále veřejnoprávní statut České tiskové kanceláře s možnou parlamentní kontrolou a eventuální pomocí v případě naléhavé veřejné potřeby za optimální.

Za Radu ČTK předkládá:

Personální obsazení Rady ČTK v roce 1995:

RNDr. Pavel Augusta

PhDr. Milan Buben

Maria Hůlková

Jiří Ješ

Josef Vohryzek

PhDr. Přemysl Wiesner

PhDr. Zdeněk Zukal

RNDr. Pavel Augusta se zúčastnil poprvé zasedání Rady ČTK na jejím 53. zasedání, konaném dne 4. dubna 1995. Na dalším zasedání, konaném dne 20. dubna 1995, byl zvolen místopředsedou Rady ČTK.

Jiří Ješ byl dne 20. dubna 1995 zvolen předsedou Rady ČTK.

PhDr. Přemysl Wiesner působil ve funkci místopředsedy Rady ČTK do 20. dubna 1995.